koncentrací obou markerù spolehlivì vylouèí akutní koronární syndrom

MUDr. Janka Franeková, MUDr. Jiøí Kettner, CSc., prof. MUDr. Antonín Jabor, CSc. Pracovištì laboratorních metod IKEM Praha Oddìlení akutní kardiologie, Klinika kardiologie IKEM Praha

Odhad rizika kardiovaskulárních obtíží u pacientù bez akutního koronárního syndromu vyšetøených na urgentním kardiologickém pøíjmu pomocí vysoce senzitivního stanovení troponinu T a copeptinu Úvod Vysoce senzitivní (high-sensitivity) metody stanovení koncentrace troponinù jsou novou alternativou pro hodnocení stavu myokardu. Umožòují spolehlivé mìøení troponinu již v horním pásmu fyziologických hodnot a je tedy možné identifikovat situace s hranièním nebo málo rozsáhlým poškozením myokardu. Zavedení senzitivních metod pro stanovení troponinù do klinické praxe s sebou pøináší i zmìnu v použití troponinù. K dispozici máme a posuzujeme kontinuum hodnot mezi fyziologickým stavem a nekrózou, pøièemž kontinuum zahrnuje také „varovné“ oblasti koncentrací. Copeptin je prekurzor vazopresinu, který je souèástí osy hypothalamus-hypofýza a odráží individuální stresovou odpovìï organizmu. Jeho uplatnìní v klinice se nyní mùže studovat díky dostupnosti komerèních souprav pro jeho stanovení. V kardiologii by se mohlo využívat jeho negativní prediktivní hodnoty, kdy nízké hodnoty pøispívají k vylouèení akutní nekrózy myokardu. Pokud se použije souèasnì s troponinem, kombinace nízkých

koncentrací obou markerù spolehlivì vylouèí akutní koronární syndrom (ACS) v jeho èasných stadiích (Reichlin, 2009). Platí ale i opaènì, že pøi souèasném použití copeptinu spolu s troponinem jsou s vysokou spolehlivostí identifikováni pacienti s nekrózou myokardu. Køivka uvolnìní obou markerù do cirkulace je v rámci ACS odlišná: zatímco copeptin dosahuje peak za 4 hodiny a po odeznìní akutního stresu se eliminuje z plazmy rychle (v hodinách), zvýšení troponinù v plazmì pøetrvává nìkolik dnù. Diametrálnì odlišná je specifiènost obou markerù pro postižení myokardu - copeptin je nespecifický marker a reaguje na všechny stresové situace vèetnì fyzické zátìže (Staub, 2009). Oba markery souèasnì byly studovány pøedevším u pacientù s jasnì vyjádøenou nekrózou myokardu, kde byl copeptin použit jako rule-out marker (Reichlin, 2009) a je otázkou, zda se uplatní také pro stratifikaci rizika pacientù, u kterých dosud o nekrózu nejde.

Cíl práce V našem sledování jsme se zabývali rolí obou nových markerù v posouzení rizika

rozvoje kardiovaskulárních obtíží u pacientù, kteøí byli vyšetøeni na urgentním kardiologickém pøíjmu, ale vzhledem k charakteru obtíží, klinickému nálezu a výsledkùm pomocných vyšetøení nevyžadovali hospitalizaci a byli z urgentního pøíjmu propuštìni domù. Všichni pacienti ve sledované skupinì mìli indikováno a provedeno stanovení TnI. Cílem bylo posoudit význam stanovení obou markerù (hsTnT a copeptinu) samostatnì nebo v kombinaci pro odhad budoucího rizika vývoje kardiovaskulárních obtíží u osob, u kterých byl standardními metodami vylouèen akutní koronární syndrom.

Metodika Sledovali jsme skupinu 115 pacientù, kteøí se dostavili na urgentní kardiologický pøíjem Kliniky kardiologie IKEM a standardními (konvenèními) metodami (klinické vyšetøení, nezávislé hodnocení EKG dvìma lékaøi, echokardiografie, troponin I) byl vylouèen akutní koronární syndrom a pacienti odešli domù. Z odbìru pøi pøijetí byla s odstupem vyšetøena koncentrace vysoce senzitivního stanovení troponinu T (hsTnT) a copeptinu. Tyto výsledky Labor Aktuell 04/10

19

byly zaslepeny, pøijímající lékaø je nemìl k dispozici. Sledování pacientù bylo ukonèeno po 6 mìsících, hodnotil se interval mezi prvním vyšetøením pacienta a opakovaným vyšetøením na urgentním pøíjmu s pøípadným pøijetím k hospitalizaci. Primární end-point studie bylo urèení èasové periody bez takových obtíží pacienta, které by vyžadovaly hospitalizaci nebo kontrolní vyšetøení (dále oznaèujeme jako „perioda bez obtíží“). Tato perioda byla porovnána jak s výskytem hospitalizací, tak s nutností kontrol a s pøítomností kardiovaskulárních obtíží pøi kontrole. Pøedmìtem sledování bylo dále hodnocení vztahu mezi periodou bez obtíží a koncentracemi hsTnT a copeptinu. Kontrolní vyšetøení probìhlo u pacientù ze dvou pøíèin: lékaø pøi úvodním vyšetøení nepovažoval za nutné pacienta hospitalizovat, ale indikoval vèasnou kontrolu, nebo šlo o návrat pacienta na urgentní pøíjem s opakovanými obtížemi. Obtíže na pøíjmu pøi kontrolním vyšetøení byly klasifikovány jako kardiovaskulární nebo jiné, èást pacientù s kardiovaskulárními obtížemi pøi opakované návštìvì byla hospitalizována. Klinické obtíže, pro které byli pacienti vyšetøeni na zaèátku studie, zahrnovaly arytmie, dekompenzovanou hypertenzi, dušnost kardiálního a nekardiálního pùvodu, jiné kardiologické obtíže s osobní anamnézou onemocnìní srdce a jiné obtíže bez kardiologické anamnézy. Èasový harmonogram sledování je pøehlednì znázornìn na obrázku 1. Zaøazení pacientù do studie probíhalo od dubna do èervna 2010, pacienti byli sledováni v prùbìhu dubna až øíjna 2010. Z celkového poètu 115 pacientù se ke kontrole v sledované periodì dostavilo celkem 67 pacientù. Vysoce senzitivní troponin (hsTnT) byl stanoven soupravou 5. generace firmy Roche na analyzátoru Elecsys® 2010, copeptin soupravou B.R.A.H.M.S. Copeptin Kryptor na imunoanalyzátoru Kryptor výrobce CEZANNE Francie. Pøi statistickém zpracování jsme použili bìžné metody deskriptivní statistiky, Kruskalùv-Wallisùv test a Kaplanovu a Meierovu analýzu. 20

Labor Aktuell 04/10

Obr. 1: Èasový harmonogram sledování

Výsledky A. Základní údaje o iniciálních diagnózách a laboratorních vyšetøeních V tabulce 1 jsou uvedeny absolutní poèty nemocných, u nichž byl pøi iniciálním vyšetøení standardními metodami vylouèen ACS. Klinické hodnocení obtíží je rozdìleno do 6 skupin: arytmie (skupina 1), dekompenzovaná hypertenze (2), dušnost kardiálního pùvodu (3), dušnost nekardiálního pùvodu (4), netypické obtíže s onemocnìním srdce v anamnéze (5), netypické obtíže bez onemocnìní srdce v anamnéze (6). Souèasnì jsou uvedeny poèty ve ètyøech kategoriích podle koncentrací hsTnT a copeptinu, jako cut-off hodnoty pro zaøazení do pøíslušné kategorie byly použity hodnoty hsTnT 0,0135 µg/l a copeptinu 14 pmol/l (Reichlin, 2009). V tabulce 2 jsou uvedeny absolutní

poèty pacientù, kteøí se bìhem sledované èasové periody dostavili ke kontrole (67 osob, kontrolováni buï pro nové èi opakované obtíže nebo proto, že kontrolu pøi iniciálním vyšetøení indikoval lékaø na urgentním pøíjmu), nebo kontrolu bìhem doby studie nepotøebovali (48 osob). U 67 osob, které byly v prùbìhu followup kontrolovány, mìlo kardiální obtíže 22 osob, u zbývajících 45 osob byla kardiální pøíèina obtíží vylouèena. Pacienti v každé skupinì jsou rozdìleni do podskupin podle koncentrace hsTnT a copeptinu (nad cut-off a pod cut-off). Z celkového poètu 48 pacientù, kteøí se nedostavili v prùbìhu sledované periody ke kontrole, mìlo 38 pacientù hsTnT a souèasnì copeptin pod cut-off hodnotou a jen jeden z pacientù mìl koncentraci hsTnT a souèasnì copeptinu nad cut-off.

Tab. 1: Výskyt rùzných skupin klinických obtíží u kombinací hodnot hsTnT a copeptinu (absolutní poèty v kombinacích hodnot nad a pod cut-off). Oznaèení skupin klinických diagnóz je používáno i dále. Celkem 115 osob, chí kvadrát 64,17, DF 15, p < 0,0001 (kontingenèní koeficient 0,598). Hodnoty nad cut-off jsou oznaèeny jako pozitivní (+), hodnoty pod cut-off jako negativní (-).

Na obrázku 5 je podobnì zrcadlový obraz ukazující vztah mezi periodou bez obtíží u jednotlivých skupin diagnóz, které byly stanoveny pøi iniciálním vyšetøení. Je jasnì patrné, že u pacientù s minimálními obtížemi (skupina 5 a 6) jsou i nejdelší periody bez obtíží. Tab. 2: Vztah mezi výskytem kardiovaskulárních obtíží pøi kontrolním vyšetøení a kombinací hodnot hsTnT a copeptinu (absolutní poèty). Celkem 115 osob, chí kvadrát 56,54, DF 6, p < 0,0001 (kontingenèní koeficient 0,574)

B. Vztah hsTnT a copeptinu k riziku bìhem follow-up V prùbìhu follow-up se pacient dostavil ke kontrolnímu vyšetøení nebo k hospitalizaci v pøípadì obtíží nebo na základì rozhodnutí lékaøe pøi iniciálním vyšetøení. Obtíže bìhem follow-up byly rozdìleny na kardiovaskulární a jiné. Obrázek 2 ukazuje vztah délky periody mezi iniciálním vyšetøením a kontrolou (nebo datem koneèného hodnocení, viz metodika), tedy periodou, kdy pacient nebyl v kontaktu se zdravotnickým zaøízením („perioda bez obtíží“). Na obrázku 2 je ve sloupci „0“ uveden medián (a interkvartilové rozpìtí) pacientù, kteøí pøi kontrolním vyšetøení nemìli kardiovaskulární obtíže. V sloupci „1“ je analogicky uveden medián periody bez obtíží u pacientù, u kterých byly obtíže vedoucí ke kontrole (nebo hospitalizaci) vyhodnoceny jako kardiovaskulární, ve sloupci „N“ je perioda bez obtíží u pacientù, kteøí kontrolováni nebyli. Z obrázku 2 je patrné, že pacienti, kteøí mìli pøi kontrole kardiovaskulární potíže, mìli kratší období bez kontroly než pacienti, kteøí pøi kontrole mìli jiné než kardiovaskulární obtíže. Obdobnì jsou uspoøádány obrázky 3 a 4, kde jsou pro stejné skupiny pacientù uvedeny mediány a interkvartilové rozpìtí pro hsTnT a copeptin. Porovnání všech tøech obrázkù ukazuje na zrcadlový vztah mezi periodou bez obtíží a koncentrací hsTnT a copeptinu.

Obr. 2: Délka periody, bìhem které byli pacienti bez obtíží

C. Indikace k hospitalizaci bìhem follow-up V tabulce 3 jsou uvedeny koncentrace troponinù a copeptinu u pacientù, kteøí byli hospitalizováni a pacientù trvale v domácím režimu. Obrázek 6 je grafem Kaplanovy a Meierovy analýzy, kde je vidìt vztah mezi pøekroèením cut-off hsTnT 0,0135 µg/l a nutností hospitalizace v prùbìhu follow-up.

Obr. 3: Koncentrace hsTnT u pacientù podle typu dalšího vývoje klinického stavu. Kruskalùv-Wallisùv test hsTnT: H = 23,13, p < 0,0005

Obr. 6: Kaplanova a Meierova analýza u pacientù bez hospitalizace a s nutností hospitalizovat v dalším období. Cut-off pro hsTnT byl zvolen 0,0135 µg/l. Ve skupinì pacientù nevyžadujících hospitalizaci bylo 102 pacientù, hospitalizace byla nutná u 13 pacientù. Zelená linie hsTnT pod cut-off 0,0135 µg/l, èervená linie - hsTnT 0,0135 µg/l a vyšší. Obr. 4: Koncentrace copeptinu u pacientù podle typu dalšího vývoje klinického stavu. Kruskalùv-Wallisùv test: H = 13,61, p < 0,005

Obr. 5: Zrcadlový vztah mezi koncentrací hsTnT a periodou bez obtíží. Diagnózy oznaèené 1 až 6 jsou postupnì: arytmie, dekompenzovaná hypertenze, dušnost kardiálního pùvodu, dušnost nekardiálního pùvodu, netypické obtíže s onemocnìním srdce v anamnéze a koneènì netypické obtíže bez onemocnìní srdce v anamnéze. Hodnoty koncentrací hsTnT jsou mezi skupinami signifikantnì odlišné (Kruskalùv a Wallisùv test, H = 39,58, p < 0,0001).

Obrázek 6 ukazuje, že pravdìpodobnost nutnosti hospitalizace za 60 dnù od iniciálního vyšetøení je do 10 % u pacientù s hsTnT pod cut-off 0,0135 µg/l, naopak pravdìpodobnost nutnosti hospitalizace za 60 dnù od iniciálního vyšetøení je témìø 40 %. Obrázek 7 ukazuje samostatnou roli hsTnT a copeptinu v identifikaci pacientù, kteøí pøi kontrole mìli kardiovaskulární obtíže a význam souèasného stanovení obou markerù. Cut-off pro hsTnT byl zvolen 0,0135 µg/l, pro copeptin 14 pmol/l. Zelené pásmo vyznaèuje pravdìpodobnost periody bez kardiovaskulárních obtíží u pacientù, kteøí mìli pøi iniciálním vyšetøení hsTnT i copeptin pod cut-off. Pásmo je ohranièeno køivkou pro samostatné stanovení hsTnT nebo copeptinu. Èervené pásmo vyznaèuje pravdìpodobnost periody bez kardiovaskulárních obtíží u pacientù, kteøí mìli pøi iniciálním vyšetøení hsTnT nebo copeptin nad cut-off. Labor Aktuell 04/10

21

Tab. 3: Hodnoty hsTnT a copeptinu ve vztahu k nutnosti pacienta hospitalizovat (na základì kontrolního klinického vyšetøení)

Èerná linie ukazuje zkrácení periody bez obtíží v pøípadì pozitivity obou markerù souèasnì.

Obr. 7: Kaplanova a Meierova analýza u pacientù bez kardiovaskulárních obtíží pøi kontrole a s výskytem kardiovaskulárních obtíží (KV obtíže) pøi kontrole. Vysvìtlení v textu

Diskuse Role vysoce senzitivních stanovení troponinu T nebo I byla obhájena v øadì klinických situací. Nešlo ale napøíklad pouze o pacienty s akutním koronárním syndromem a infarktem myokardu (Giannitsis, 2010), ale také o nemocné se stabilním onemocnìním koronárních tepen (Omland, 2009), pacienty s rùznì vyjádøeným rizikem akutního koronárního syndromu (Januzzi, 2010) nebo dokonce o pacienty s kardiovaskulárním rizikem bez kardiovaskulárního onemocnìní (Otsuka, 2010). Jsou k dispozici i pøehledné publikace v domácím písemnictví (Engliš, 2009; Friedecký, v tisku). Copeptin je ekvimolárnì syntetizován s vazopresinem (ADH), takže mùže sloužit jako marker syntézy ADH (u chorob jako je SIADH nebo diabetes insipidus). V posledním období ale pøibývají zkušenosti s jeho zvýšením u stavù jako je sepse, pneumonie nebo chronická obstrukèní choroba bronchopulmonální, srdeèní selhání nebo infarkt myokardu (Reichlin, 22

Labor Aktuell 04/10

2009; Krueger, 2009). V tìchto pøípadech odráží copeptin úroveò individuálního stresu, takže jde o sice citlivý, ale nespecifický marker. V našem sledování šlo o pomìrnì specifickou skupinu nemocných: vybrali jsme po sobì jdoucí pacienty, kteøí se s pøíznaky bolesti na hrudi dostavili na urgentní kardiologický pøíjem, klinickým a dalšími vyšetøeními nebyl potvrzen ACS ani jiné obtíže vyžadující hospitalizaci a byli bezprostøednì po vyšetøení odesláni domù. Zabýváme se výsledky stanovení hsTnT a copeptinu, které byly vyšetøeny z materiálu odebraného pøi prvním kontaktu s kardiologickým pøíjmem. Vyšetøující lékaø hodnotil z biochemických vyšetøení pouze stanovení TnI (Abbott, Architect), výsledky mìøení hsTnT a copeptinu byly lékaøùm urgentního pøíjmu zaslepeny. Po dobu dalších 6 mìsícù jsme hodnotili, kteøí nemocní se vrátili k opakovanému vyšetøení nebo hospitalizaci. Sledovali jsme tedy délku „bezpøíznakové“ periody a tento èasový údaj jsme konfrontovali s koncentracemi hsTnT a copeptinu. Zajímal nás také vztah tìchto vyšetøení k typùm obtíží pacientù. Diagnózy pacientù, kteøí pøicházeli na urgentní kardiologický pøíjem a byli propuštìni domù, jsme rozdìlili do 6 skupin (tabulka 1). Celkem 37 pacientù se dostavilo na urgentní pøíjem bez anamnézy onemocnìní srdce a nebyl u nich prokázán kardiovaskulární pùvod obtíží. V této skupinì pacientù (skupina 6) ani jeden pacient nemìl hsTnT nad cut-off 0,0135 µg/l, zatímco nespecifická pozitivita copeptinu nad cut-off 14 pmol/l byla v této skupinì u 8 pacientù. Souèasné zvýšení hsTnT a copeptinu se vyskytovalo v našem souboru pouze ve skupinách pacientù s aryt-

miemi, dekompenzovanou hypertenzí a dušností kardiálního pùvodu. Vìtšina pacientù v prùbìhu follow-up vyžadovala kontrolu nebo byli na základì obtíží pøijati k hospitalizaci. Pokud pacient nebyl v prùbìhu follow-up kontrolován (celkem 48 pacientù), mìl hodnoty hsTnT nad cut-off pouze v jednom pøípadì; naopak kontrolovaný pacient s kardiálními obtížemi mìl pozitivitu hsTnT pouze spoleènì s copeptinem (tabulka 2). Na obrázcích 2 až 4 je vidìt zrcadlové rozložení hodnot bezpøíznakové periody na stranì jedné (s nejvyššími hodnotami délky periody ve skupinì „N“) a koncentracemi hsTnT, resp. copeptinu (s naopak nejnižšími koncentracemi ve skupinì „N“). Obdobnì jsou i zrcadlovì uspoøádány hodnoty periody bez obtíží pro skupiny diagnóz, urèené pøi iniciálním vyšetøení: vyšší koncentrace hsTnT jsou právì u pacientù, kteøí vyžadovali èasnìjší kontrolu, a nejnižší koncentrace hsTnT jsou u pacientù, jejichž bezpøíznaková perioda byla nejdelší (obrázek 5). Statistická významnost odlišení skupin pacientù nekontrolovaných, s kardiovaskulárními obtížemi pøi kontrole a bez kardiovaskulárních obtíží pøi kontrole je dostateèná pro oba sledované testy, ale je vyšší pro hsTnT (obrázky 3 a 4). Nejvyšší koncentrace hsTnT byly u pacientù, u nichž byla pøi iniciálním vyšetøení zjištìna arytmie, dekompenzovaná hypertenze nebo dušnost kardiálního pùvodu. Jen u èásti pacientù byl ale pøekroèen cut-off 0,0135 µg/l. Zdá se tedy, že koncentrace hsTnT pøedstavují kontinuum a hodnoty kolem cut-off je potøebné interpretovat v klinickém kontextu, protože mohou pøinášet významnou informaci o riziku pacienta. Pacienti, jejichž stav bìhem follow-up vyžadoval hospitalizaci, pøicházeli s obtížemi døíve (s mediánem 34 dnù v šestimìsíèní periodì sledování) a mìli významnì vyšší koncentrace hsTnT a copeptinu pøi iniciálním vyšetøení (tabulka 3). Pravdìpodobnost, že pacient nebude hospitalizován, s postupujícím èasem klesá. U pacientù, u kterých jsou hodnoty hsTnT nad cut-off 0,0135 µg/l, je podstatnì nižší pravdìpodobnost dosažení delšího období bez hospitalizace (pro 48 dnù jde o pravdìpodobnost 62,5 %, u pacientù

s hsTnT pod cut-off je naopak pravdìpodobnost dosažení delší periody bez obtíží 95,3 %) (obrázek 6). Spolehlivost posouzení rizika se zvyšuje, pokud jsou vyšetøeny oba markery souèasnì. Pacienti, kteøí mìli oba markery pøi iniciálním vyšetøení pozitivní souèasnì, se dostavili ke kontrole nejdøíve (do 50 dnù od iniciálního vyšetøení) a s kardiovaskulárním typem obtíží (obrázek 7).

Závìry Vysoce senzitivní stanovení troponinù identifikuje pacienty se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem. Pozornost vyžadují koncentrace na pomezí horní fyziologické meze (resp. již nad nižším percentilem, než je dosud používaný 99. percentil populace „zdravých“ osob). U pacientù, u kterých je zjištìna pøi øešení akutních obtíží vyšší koncentrace hsTnT, je nutné zabezpeèit vyšší míru pozornosti. Jde o pacienty, kteøí mohou v období desítek dnù vykazovat pøíznaky kardiovaskulárního onemocnìní, které lze objektivizovat pøi kontrolním vyšetøení, nebo dokonce vyžadují hospitalizaci. Souèasné stanovení hsTnT a copeptinu se ukázalo jako potentní nástroj. Pøekroèení cut-off hodnot jednoho nebo druhého ukazatele identifikuje rizikové jedince. Nejvyšší riziko návratu kardiovaskulárních obtíží je u pacientù, u kterých je souèasnì zvýšena koncentrace copeptinu i hsTnT. Naše výsledky ukazují, že stanovení hsTnT (pøípadnì s doplnìním dalších markerù) mùže stratifikovat jedince do klinicky významných kategorií i v pás-

mech koncentrací troponinù, které bìžnými metodami nejsou spolehlivì stanovitelné. Vysoce senzitivní stanovení troponinù se proto zdá být metodou volby. Urèitou trpìlivost bude vyžadovat zmìna klinické interpretace, protože ještì nìjakou dobu bude troponin považován za marker infarktu myokardu. Nové metody stanovení expandují použití troponinù do zcela nových oblastí a je nutné pøedpokládat øadu zmìn. Analytická spolehlivost metod se jistì bude ještì optimalizovat, ale použití

troponinù v nových oblastech již mùže pøispívat ke zkvalitnìní klinické péèe. Podìkování Autoøi dìkují firmì Roche za poskytnutí diagnostických souprav na stanovení hsTnT a firmì LaCoMed za možnost stanovení koncentrace copeptinu. Podìkování patøí Ondøeji Kicovi a Zdeòkovi Hunalovi za provedení mìøení obou testovaných markerù a ing. Štìpánce Strnadové za úpravu obrázkù.

Literatura: 1) Engliš, M., Šochman, J., Pudil, R. et al.: High-sensitivity metody stanovení srdeèních troponinù 2009: klinický potenciál, souèasná praxe a pøínos, perspektiva. Vnitø. Lék., 55, 2009, è. 11, s. 1079-1084. 2) Friedecký, B.: Klin. Biochem. Metab., v tisku. 3) Giannitsis, E., Becker, M., Kurz, K. et al.: High-sensitivity cardiac troponin T for early prediction of evolving non-ST-segment elevation myocardial infarction in patients with suspected acute coronary syndrome and negative troponin results on admission. Clin. Chem., 56, 2010, è. 4, s. 642-650. 4) Januzzi, J.L. Jr., Bamberg, F., Lee, H. et al.: High-sensitivity troponin T concentrations in acute chest pain patients evaluated with cardiac computed tomography. Circulation, 212, 2010, s. 1227-1234. 5) Krueger, S., Ewig, S., Kunde, J. et al.: J. Antimicrobial. Chemother., 2009: doi: 10.1093/

jac/dkp148. 6) Omland, T., de Lemos, J.A., Sabatine, M.S. et al.: A sensitive cardiac troponin T assay in stable coronary artery disease. N. Engl. J. Med., 361, 2009, è. 26, s. 2538-2546. 7) Otsuka, T., Kawada, T., Ibuki, C. et al.: Association between high-sensitivity cardiac troponin T levels and the predicted cardiovascular risk in middle-aged men without overt cardiovascular disease. Am. Heart J., 159, 2010, s. 972-978. 8) Reichlin, T., Hochholzer, W., Stelzig, C. et al.: Incremental value of copeptin for rapid rule-out of acute myocardial infarction. J. Am. Col. Cardiol., 54, 2009, è. 1, s. 60-68. 9) Staub, D., Morgenthaler, N.G., Buser, C. et al.: Use of copeptin in the detection of myocardial ischemia. Clin. Chim. Acta, 399, 2009, è. 1-2, s. 69-73.

Zpráva o Studentlabu, Ústí nad Labem 9.11. 2010 probìhl již tradièní 14. roèník Studentlabu, který opìt velmi kvalitnì zorganizovala Mgr. Hana Beránková, vedoucí vzdìlávacích programù oboru zdravotní laborant - diplomovaný specialista a laboratorní asistent na VOŠZ a SZŠ Ústí nad Labem. Studentlab probìhl v prostorách Pedagogické fakulty Ústí nad Labem za velkého zájmu našich budoucích kolegù. Pøijelo 320 studentù VOŠZ a SZŠ. Byli nejen z celé Èeské republiky (Brno, Hradec Králové, Karlovy Vary, Kolín, Olomouc, Plzeò, Praha, Ústí nad Labem), ale i ze Slovenska (Banská Bystrica). Studenti pøednesli 14 pøednášek, které byly proloženy pøednáškami profesionálù. Posluchaèi mohli vnímat velké rozdíly mezi pøednášejícími studenty, zatímco rozdíly v kvalitì mezi nejlepšími studentskými pøednáškami a pøednáškami lékaøù byly minimální. V prùbìhu celého dne provádìla porota, složená z odborníkù z praxe a ze zástupcù studentù, hodnocení jednotlivých pøednášek. Na závìr Studentlabu probìhlo vyhodnocení. Vítìzem se stal student LukᚠLandsmann ze SZŠ a VOŠZ Olomouc s atraktivním tématem „Kmenové buòky“. Druhé a tøetí místo získaly kolegynì ze zdravotní školy v Banské Bystrici, Katarína Báová za práci „Infekcie dýchacích ciest vyvolané hemofilmi a kultivaèní dôkaz hemofilov“ a Nikola Víroková za pøednášku „Farbiace a impregnaèné metódy na dôkaz kožných onkologických ochorení“. Mgr. Martina Bunešová

Labor Aktuell 04/10

23