Komunitní plánování sociálních služeb v roce 2003 (vysvětlivky: kp = komunitní plánování, ss = sociální služby, KP = komunitní plán) A. Co se podařilo 1. Vzdělávání k podpoře zahájení komuntiního plánování sociálních služeb •
V lednu 2003 ukončila program realizovaný obecně prospěšnou spol. „Komunitní plánování“ první šestice měst:
Rychnov nad Kněžnou, Týniště nad Orlicí, Karviná, Havlíčkův Brod, Třebíč, Týn nad Vltavou •
Na tento běh následně navázal v období dubna až června další vzdělávací cyklus pro zástupce těchto měst:
Vsetín, Pelhřimov, Semily, Turnov, Jilemnice, Ostrava + zástupci KÚ Libereckého kraje •
Od září do prosince se uskutečnil třetí běh, jehož se účastnili:
Bruntál, Praha 12, Česká Lípa, Hrádek nad Nisou, Mělník, zástupci KÚ Královéhradeckého a Libereckého kraje •
Dále ops „Komunitní plánování“ zajišťovala vzdělávání v kp v Karlovarském kraji, kde v průběhu roku vzdělávacím programem prošli zástupci následujících měst:
Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Kraslice, Chodov, Mariánské Lázně, Aš + KÚ Karlovarského kraje •
Nyní probíhá vzdělávací program také v Olomouckém kraji, a to pro:
Jesenicko, Přerov a Olomouc •
Kromě toho proběhl vzdělávací program realizovaný Centrem komunitní práce Ústí nad Labem, a to ve městech:
České Budějovice, Ostrava, Litoměřice, Pardubice, Karlovy Vary 2. Ve kterých městech probíhá kp •
V mapce jsou uvedena města, o kterých víme, že je v nich kp realizováno, žlutě jsou vyznačeny kraje, ve kterých existuje pro zavádění kp politická podpora.
KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ ŘÍJEN 2003 KARLOVARSKÝ
ÚSTECKÝ
LIBERECKÝ
KRÁLOVEHRADECKÝ
PARDUBICKÝ
OLOMOUCKÝ
HRÁDEK NAD NISOU ÚSTÍ NAD LABEM
ČESKÁ LÍPA SEMILY TURNOV
LITOMĚŘICE AŠ
KRASLICE
CHEB PRAHA
MĚLNÍK
CHODOV KARLOVY VARY
PRAHA 12
SOKOLOV MARIÁNSKÉ LÁZNĚ
Tr Brm JILEMNICE DK Jmř JČ Ná NP Hoř NMnM NB TnO HK ChnC RnK KnO
JAVORNÍK MORAVSKOSLEZSKÝ
JESENÍK BRUNTÁL
OSTRAVA HAVLÍČKŮV BROD
STŘEDOČESKÝ MILEVSKO
KARVINÁ HAVÍŘOV
OLOMOUC PŘEROV
PELHŘIMOV
VSETÍN TŘEBÍČ
TÝN NAD VLTAVOU
ZLÍNSKÝ
ČESKÉ BUDĚJOVICE
PLZEŇSKÝ
JIHOČESKÝ
VYSOČINA
JIHOMORAVSKÝ
ÚSTÍ NAD LABEM 031203
3. Hmatatelné výsledky a rozdíly mezi některými městy •
Zde máme nejvíce informací o městech, jež prošla vzdělávacím programem v závěru minulého roku - Rychnov nad Kněžnou, Týniště nad Orlicí, Karviná, Havlíčkův Brod, Třebíč, Týn nad Vltavou. V každém městě je vytvořen realizační tým složený z lidí, kteří se kp intenzivně zabývají. Jednotlivé procesy odpovídají místním podmínkám, charakteristikám, zdrojům, zkušenostem - jsou odlišné, je však možné nalézt jisté podobnosti. Celkově je na konci roku 2003 ve všech městech patrná větší jistota a ukotvení pracovních týmů, které pravděpodobně pramení i z toho, že se podařilo dosáhnout byť dílčích, ale přesto hmatatelných výsledků.
•
Prakticky ve všech uvedených městech je dokončeno mapování poskytovatelů, a to do různé míry podrobnosti a se zohledněním některých souvisejících oblastí. Je vydáván katalog nebo brožura o poskytovatelích služeb. Např. v Rychnově, kde kp probíhá na celém území obce s rozšířenou působností, byli osloveni a často i „nalezeni“ poskytovatelé z nejmenších obcí, v Havlíčkově Brodě do brožury zahrnuli rovněž informace o sociálních dávkách, v Karviné uvádějí odkazy na volnočasové aktivity, apod.
•
Probíhá příprava na zjišťování potřeb uživatelů a názorů veřejnosti, někde již byly distribuovány dotazníky sloužící jako první orientační zdroj (např. existují i různé verze pro odlišné cílové skupiny – Havlíčkův Brod).
•
Informování veřejnosti probíhá kontinuálně ve všech městech, jedná se např. o články v místních periodikách, v rozhlase či kabelové televizi, jsou pořádána veřejná setkání (Třebíč, Týniště, Týn, Havlíčkův Brod) nebo jiné akce mající za cíl představit kp a jeho možné přínosy pro obyvatele a více jej zpopularizovat.
•
Statisticko-demografické analýzy: některá města postrádající konkrétnější údaje o složení obyvatelstva a proměnách demografické struktury se rozhodla zpracovat/nechat zpracovat dokument, který by upozornil na některé očekávané trendy a představoval by rámcový přehled pro celé město využitelný nejev v sociální oblasti.
•
Jako rozdílné se ukazuje např. zaměření kp na jednu (Týn) vs. více cílových skupin, způsob koordinace procesu kp (NNO vs. pracovník MěÚ), míra politické podpory a míra zainteresovanosti místních politiků i dalších účastníků kp.
•
Co se týče dalších měst, nejdéle probíhá kp ss v Ústí nad Labem, kde se kp ss stalo standardní součástí sociální politiky města. Existuje zpracovaný KP a jednotlivá opatření v něm popsaná se postupně realizují. Práce na kp probíhá ve stabilně konstituované pracovní struktuře, fungují pracovní skupiny, tzv. manažerská skupina a několik dalších seskupení s propojením na magistrát města, jehož pracovníci se jednání též účastní. Rozhodnutí města v oblasti ss tak probíhají v zásadě dle doporučení vzešlých z procesu kp. V současné době jsou cíle stanovené v původním komunitním plánu vyhodnocovány a je připravována nová verze na období 2004 – 2006.
4. Dotační program k podpoře kp •
MPSV rozdělilo v letošním roce ve dvou kolech určených jednak pro žadatele z řad NNO a jednak pro města a kraje celkem 4 870 250 Kč. Z toho: -
pro NNO 2 035 800 Kč - rozděleno mezi 12 NNO a
-
2 834 450 Kč pro žadatele z řad městských a krajských úřadů - rozděleno mezi 21 subjektů.
Tento nástroj podpory se jeví jako velmi důležitý, zvláště pak v počátku procesu kp, kdy jeho účastníci nejsou dostatečně orientováni a kdy je nutné získat podporu města nebo kraje. Finanční prostředky hrají významnou roli samozřejmě i při dalších fázích kp.
5. Politická podpora a zájem o kp na úrovni krajů •
Podporu kp (např. ve formě usnesení rady KÚ) vyjádřily tyto kraje: Královéhradecký, Liberecký, Karlovarský, Ústecký, Jihočeský, Olomoucký a hl. město Praha. Forma a rozsah podpory kp jsou nicméně v jednotlivých krajích různé.
•
Nejmasivnější podpora je každopádně v Královéhradeckém kraji, kde probíhá samostatný vzdělávací program pro zástupce všech obcí s rozšířenou působností. Vzdělávání zajišťuje Občanské poradenské středisko, o.p.s., které rovněž organizuje společné pravidelné konzultační dny. KÚ dále podporuje zavádění kp a jeho realizaci jedním z vlastních grantových programů.
•
Také v Libereckém kraji je postupně naplánováno vzdělávání pro představitele všech obcí s rozšířenou působností včetně dalších zaměstnanců KÚ. KÚ ve třech regionech finančně podporuje zpracování sociálních analýz.
•
V Karlovarském kraji jsou ke konci letošního roku proškoleni zástupci všech obcí s rozšířenou působností.
•
V Ústeckém kraji vzdělávání garantuje Centrum komunitní práce z Ústí n.L., zájemci z Mostu, České Kamenice, Varnsdorfu a Roudnice se zapojí do vzdělávání počátkem příštího roku.
•
V Jihočeském a Olomouckém kraji podporuje KÚ vybrané regiony nebo města s cílem získat další informace a zkušenosti pro perspektivní zavádění kp v dalších místech.
6. Informování o kp •
Zástupci MPSV informují o kp a jednotlivých aktivitách na internetových stránkách úřadu, přispívají do odborných časopisů, účastní se různých seminářů či jiných setkání, kde prezentují přístup MPSV a výsledky, jichž bylo dosaženo.
•
V říjnu připravilo MPSV ve spolupráci s KÚ Libereckého kraje dvoudenní regionální konferenci o kp a ESF, na níž byly představeny kroky KÚ Libereckého, Ústeckého a Královéhradeckého kraje v oblasti kp ss. Dále byly prezentovány výsledky dobré praxe z některých měst z uvedených krajů. Proběhly také tři tématicky zaměřené workshopy. Konference se zúčastnilo cca 140 lidí.
7. Navázání na dosavadní aktivity •
V mnohých městech se podařilo příhodně navázat na již probíhající aktivity, jež vycházejí z některých shodných principů (zapojování partnerů, důraz na spolupráci v celém spektru
zainteresovaných stran, práce s veřejností, apod.). Jako příklad lze uvést město Třebíč, kde se stala startovací výhodou pro zahájení plánování sociálních služeb realizace projektu Zdravé město; také ve Vsetíně se podařilo zohlednit probíhající či uskutečněné aktivity v rámci Místní agendy 21 nebo Zdravého města.
B. Co je možné zlepšit Kromě výše popsaných pozitivních výsledků se ovšem přirozeně objevují i otázky či nejasnosti, a to jak obecné, tak i konkrétnější povahy. Zde jsou některé z nich: 1. Kp jako univerzální pojem •
Pojem komunitní plánování sociálních služeb je někdy používán v nejasném kontextu zdá se, že někdy slouží pouze jako vějička či lákadlo. Pokud není komunitní plánování zcela jednoznačně vnímáno a prezentováno jako široká spolupráce všech účastníků systému sociálních služeb v daném místě, která je realizována prostřednictvím dialogu a v partnerské atmosféře, potom je zřejmé, že k pochopení a přijetí podstaty komunitního plánování sociálních služeb nedošlo. Do budoucna je možné doporučit:
-
kp více propagovat prostřednictvím příkladů dobré praxe a rozptýlit tak jisté nejasnosti, které pojem kp obestírají,
-
soustavně upozorňovat na to, že kp je vždy procesem plánování „něčeho“, v našem případě sociálních služeb, ale může se uplatnit i v jiných oblastech veřejného života.
2. Zpětná vazba od měst •
MPSV pro svoji činnost potřebuje získávat informace o tom, jak kp ss probíhá. Na základě toho může uzpůsobovat svoje nástroje podpory a navrhovat směry dalšího postupu. Získávání zpětné vazby má formalizovanou podobu jen zčásti – cca čtvrtletně se konají aktualizační semináře pro zástupce měst, která prošla vzdělávacím programem na podzim minulého roku. Zprávy z ostatních měst lze získávat při různých jiných příležitostech, nicméně dosud není vytvořen ucelený systém monitorování postupu a probíhajících činností. Pro další práci je proto vhodné:
-
promyslet sofistikovanější způsob získávání informací od měst a krajů, které kp realizují,
-
vytvořit systém podpory procesů kp na úrovni obcí, regionů, krajů.
3. Koordinace kp ss •
Na základě zkušeností z praxe se také ukazuje, že koordinace může fungovat různými způsoby, klíčová je však v každém případě podpora ze strany města, jeho představitelů a pracovníků. V případě, že koordinaci procesu kp provádí zaměstnanec města, je přinejmenším žádoucí, aby koordinace kp byla nebo se stala součástí jeho pracovní náplně (zřizování zvláštního místa koordinátora se úřady brání). Je-li naopak koordinací pověřena nějaká NNO, je nutné uzavřít mezi městem a NNO smlouvu, v níž budu jasně stanoveny závazky obou stran. Do budoucna je možné:
-
hned v počátku kp zdůraznit, co koordinace obnáší (množina všech činností) a jaká je tedy její náročnost .
4. Politická podpora, informování a zapojování politických představitelů do kp •
Podpora kp ss ze strany politické reprezentace je pro úspěch kp ss zásadní. Tam, kde ochota ke spolupráci a prosazování kp ss neexistuje, nelze kp ss realizovat. V praxi se můžeme setkat s různými přístupy, jak je dnes ovšem zřejmé, svoji roli hraje jak MPSV, jež vystupuje v roli garanta, metodického centra i poskytovatele části finančních prostředků nutných k realizaci kp, tak i místní lidé, kteří projeví o kp zájem a někdy i celý proces iniciují (často „nadšenci“ zvláště z řad poskytovatelů ss, jež kp sami propagují). Pro zdárný průběh kp ss se proto jeví jako účelné:
-
hned v počátku politiky o kp ss informovat, nejlépe osobně a zapojit je do procesu – např. účastí na setkáních pracovních nebo řídících skupin, aby sami získali reálnější představu, co kp ss obnáší a byli ochotni kp podporovat – a to i rámci jednání rad, zastupitelstev, komisí, apod.,
-
podávat jim pravidelné zprávy o průběhu kp ss a prezentovat dosažené hmatatelné výsledky,
-
případně navrhnout jejich účast v jednom z bloků vzdělávacího programu (vzhledem k jejich vytíženosti),
-
v případě potřeby je ujišťovat o podpoře ze strany ministerstva a při vhodných příležitostech se účastnit akcí, které se v rámci kp ss ve městě/kraji odehrávají.
5. Finanční podpora z MPSV •
Dotace MPSV představuje pro velkou většinu měst realizujících kp ss hlavní finanční zdroj. K tomu, aby průběh dotačního řízení byl hladký a aby byly zřetelně představeny perspektivy dalšího financování kp ze strany MPSV, lze do budoucna uvažovat o:
-
zajištění plnění časového harmonogramu dotačních řízení a přesunu finančních prostředků žadatelům v daném (předem avizovaném) termínu,
-
jasném a včasném informování žadatelů o výhledu a možnostech financování v příštím roce a případných zamýšlených změnách.
6. Zapojení, spolupráce •
Jak bylo možné předpokládat a jak se také v praxi potvrzuje, zapojování zástupců všech stran kp ss není vždy snadné. Získání spolupracovníků zpočátku je podmíněno jejich nadšením pro věc. Pro přilákání dalších a udržení stávajících je podstatné dosažení nějakého viditelného výsledku v ne příliš vzdáleném časovém horizontu, který by byl motivačním faktorem k pokračování práce. Pro ty, kteří začínají kp realizovat, může být dobrým vodítkem, vědí-li, na které osoby se obrátit – kdo by mohl mít o kp zájem a mohl jej podpořit (např. starosta, místostarosta, radní, příslušný odbor, aktivní poskytovatelé a uživatelé). Ve vztahu k veřejnosti je nutné průběžně informovat o poslání a obsahu ss a o tom, co se ve městě nového děje a pořádat popularizační akce, které mají s kp spojitost. Jako důležité se jeví: - prezentovat kp jako spolupráci všech stran (zadavatelé, poskytovatelé, uživatelé + veřejnost) a nutnost zapojení konkrétních osob - zástupců uvedených skupin,
-
představovat kp ss nejen jako výlučnou záležitost odboru soc. věcí, ale poukázat na souvislosti s činností ostatních odborů, které se na kp mohou podílet (odb. rozvoje, školství, apod.).
7. Analýzy •
Sociálně demografické analýzy popisující zejména vývoj a změny ve skladbě obyvatelstva na podkladě statistických údajů mají pro mnohá města své neoddiskutovatelné kouzlo. Časté argumenty, proč jsou takové široké analýzy zapotřebí, vycházejí z nutnosti zjištění globálnějších proměnných a ukazatelů a jejich srovnání či vzájemné doplnění s tím, co bylo zjištěno v rámci mapování poskytovatelů, zjišťování zájmů uživatelů a možností zadavatelů. Někdy se objevuje též názor, že jde o kvantitativní, tvrdá a tudíž nezpochybnitelná data zpracovaná odborníky. Data zjištěná jiným způsobem tak mohou
být zastánci ryze expertního přístupu vnímána jako subjektivnější a tudíž méně validní. Otázkou je pak i to, zda uvedené analýzy mají zpracovávat externí najaté firmy nebo je účelnější, aby je vypracovali přímo lidé z daného města či regionu. Jak ukazují některé příklady, i posledně jmenovaná možnost přichází v úvahu a z našeho hlediska představuje přijatelnější a lépe akceptovatelnou variantu. Jako žádoucí se jeví: -
předem si ujasnit, co chceme zjistit a k čemu budou výsledky použity a z tohoto úhlu pohledu posuzovat účelnost různých typů analýz (které jsou velmi finančně náročné),
-
soustavně poukazovat na to, že zpracovatelem analýzy nemusí být nutně firma přicházející zvenčí, ale přímo lidé z města/MěÚ, kteří se úkolu chopí – to samozřejmě vyžaduje vstřícný přístup a pochopení problému ze strany vedení města.
PŘÍLOHA Pro doplnění obecného shrnutí a lepší představu o průběhu plánování sociálních služeb zde předkládáme informace z některých měst v jednotně strukturované formě. (vysvětlivky: kp = komunitní plánování, ss = sociální služby, KP = komunitní plán, Z = zadavatelé, P = poskytovatelé, U = uživatelé, V = veřejnost) PRAHA 12 (Ladislav Marek – koordinátor kp ss na ÚMČ Praha 12) 1. Čeho se ve Vašem městě/kraji podařilo v rámci komunitního plánování soc. služeb v roce 2003 dosáhnout? - Existuje politická podpora pro kp - Rada městské části usnesením č. 19.11.03 ze dne 2.9.2003 schválila zapojení městské části do procesu komunitního plánování ss. - Existuje osobní podpora kp jednotlivých politiků napříč politickým spektrem. - Uspořádali jsme seminář pro zástupce poskytovatelů, zadavatelů a veřejnosti seznamující s principy komunitního plánování a s možností čerpání finanční prostředků z fondů EU. - Vznikla iniciativa poskytovatelů sociálních služeb „Partnerství pro Prahu 12“. Je zřejmá aktivizace poskytovatelů. - Uspořádali jsme tradiční Veletrh sociálních služeb. V jeho rámci proběhla dotazníková akce mezi návštěvníky, kdy se více jak 60% z nich přihlásilo k aktivní podpoře komunitního plánování v Praze 12. - Vytiskli a distribuovali jsme katalog mapující organizace v regionu poskytující sociální a volnočasové služby. - Vyškolila se (v rámci semináře pořádaného MPSV) první triáda Z, P a U. - Proběhla jednání a příprava na vznik pracovního místa koordinátora komunitního plánování na ÚMČ. - Podařilo se nám získat finanční dotaci na zahájení procesu kp. - Zahájili jsme analýzu sociálních služeb a potřeb.
-
Byli jsme kontaktování koordinačním centrem pro komunitní plánování kraje (hl. m. Prahy). Vytvořili jsme akční plán kp na rok 2004 včetně vymezení priorit. Účastnili jsme se konference o komunitním plánování v Liberci (listopad 2003).
2. V čem spatřujete největší úskalí nebo problémy při zavádění a realizaci komunitního plánování soc. služeb? - Zejména v hledání společné řeči mezi veřejností, uživateli služeb a zadavatelem. Jelikož jde o jiný způsob uvažování. Pro zadavatele je důležité učit se naslouchat a pro uživatele jasně vyjadřovat svoje názory a potřeby. - Není dokončeno oslovení veřejnosti a uživatelů služeb. - Spoléhání na skutečnost, že se toho již hodně udělalo a dělá. - Zajištění vícestranné spolupráce celého spektra poskytovatelů služeb. - Neexistující legislativní opora. 3. Co je podle Vašeho názoru klíčové pro úspěšné a)zahájení komunitního plánování soc. služeb v Praze 12? - Dokončení přípravné fáze, zejména vytvoření pracovních skupin rozdělených podle cílových uživatelů. b) pokračování komunitního plánování soc. služeb v Praze 12? - Mediální kampaň pro oslovení širší veřejnosti formou elektronických stránek obce s využitím Novin Prahy 12. - Telefonické a dotazníkové šetření potřeb ve spolupráci s org. Agora. - Dokončení 1. fáze analýzy sociálních potřeb a započetí 2. fáze (detailnější rozbor vybraných skupin ohrožených sociální exkluzí v regionu). - Další pokračování tradičního Veletrhu sociálních služeb s akcentem na komunitní spolupráci a plánování. - Vstup dalších zástupců triády do výcviku v kp. - Stabilita v politické podpoře - Spolupráce s koordinačním centrem komunitního plánování pro hl. m. Prahu.
KARVINÁ (Ing. Šárka Horáková - odbor správy majetku Magistrátu města Karviná) 1. Čeho se ve Vašem městě podařilo v rámci komunitního plánování soc. služeb v roce 2003 dosáhnout? ⊂ od února se konají pravidelné schůzky rozšířené triády - 1x týdně ⊂ byl vytvořen seznam poskytovatelů sociálních služeb v Karviné ⊂ uskutečnilo se setkání zástupců statutárního města Karviné s poskytovateli sociálních služeb a to za účasti zástupců MPSV ČR ⊂ došlo k zapojení poskytovatelů a uživatelů do procesu kp - od května se konají setkání pracovních skupin 5 pracovních skupin - senioři, děti, mládež, rodina, lidé se zdravotním postižením, lidé v obtížných životních situacích, menšiny. Pozn: Od prosince 2003 se setkání konají cca co 3 týdny - jsou předem stanovené termíny jednání až do června 2004, poté si termíny budou stanovovat samy pracovní
⊂ ⊂ ⊂ ⊂ ⊂ ⊂ ⊂ ⊂ ⊂
skupiny. Garanty jednotlivých pracovních skupin jsou převážně zaměstnanci Magistrátu města Karviné, jenž byli vybráni a pověřeni vedoucí odboru sociálních věcí. poskytovatelům sociálních služeb ve městě byly distribuovány dotazníky, které následně sloužily jako podklad pro zpracování Katalogu sociálních služeb ve městě Karviná přelom 2003 - 2004 tisk Katalogu sociálních služeb ve městě Karviná ve spolupráci s externí firmou byla zpracována Analýza spokojenosti uživatelů sociálních služeb ve městě Karviná ve spolupráci se studentem Ostravské univerzity byla vypracována Sociodemografická analýza města Karviné komunitní plánování v Karviné má své logo v roce 2003 byly podány celkem 2 projekty - jeden podala Slezská diakonie, 2. statutární město Karviná - díky takto získaným finančním prostředkům se podařilo realizovat výše zmíněné aktivity koordinace procesu kp je zajištěna Magistrátem města Karviné, odborem správy majetku, jenž úzce spolupracuje s odborem sociálních věcí V lednu (20.1.2004) bude Radě města Karviné předložena informativní zpráva o postupu komunitního plánování ve městě Karviná. došlo k vytvoření plánu činností na rok 2004 (priority): - v 1. pololetí je plánováno - průzkum veřejnosti (téma: sociální služby ve městě Karviná) - jednání pracovních skupin (dané termíny) - veřejné projednávání „pracovní verze Komunitního plánu“(tj. výsledků jednání pracovních skupin) - ve 2. pololetí bude „Komunitní plán“ (po zapracování závěrů veřejného projednávání) předložen orgánům města.
2. V čem spatřujete největší úskalí nebo problémy při zavádění a realizaci komunitního plánování soc. služeb? Největší úskalí spatřujeme v opožděném poskytnutí finančních prostředků - tím nastal časový skluz ve všech naplánovaných aktivitách. 3. Co je podle Vašeho názoru klíčové pro úspěšné pokračování komunitního plánování soc. služeb? Pro úspěšné pokračování komunitního plánování považujeme za nezbytnou finanční spoluúčast - získávání finančních prostředků na základě dotačních řízení. Takto získané finanční prostředky plánujeme především využít na veřejné projednávání a) reklamní kampaň (tímto chceme informovat veřejnost, a předejít tak situaci, která se zde vyskytla při veřejném projednávání Plánu zdraví, kdy díky nedostatečné propagaci se tohoto projednávání zúčastnil minimální počet občanů), b) tisk pracovních materiálů pro veřejnost, c) moderátora, d) pronájem velkého sálu, e) malé občerstvení. Realizace plánovaného průzkumu veřejnosti je také závislá na výši získaných finančních prostředků. Nezbytně nutné jsou finanční prostředky na „dohody“ - část rozšířené triády a „spolupracovníci“, jenž se spolupodílí na komunitním plánování.
BRUNTÁL (mgr. Miroslav Hájek - koordinátor kp ss na MěÚ Bruntál) 1. Čeho se ve Vašem městě/kraji podařilo v rámci komunitního plánování soc. služeb v roce 2003 dosáhnout? Komunitní plánování zahájilo Město Bruntál po získání politické podpory na jaře roku 2003. Byli osloveni potencionální zadavatelé (obce) v územně správním obvodu Města Bruntálu, kteří vyjádřili zájem o spoluúčast. V září 2003 byla ustanovena základní triáda, která absolvovala vzdělání v kp v Praze. Triáda se postupně rozšiřuje. V listopadu se konala ustanovující konference kp, které se zúčastnili uživatelé, poskytovatelé a zadavatelé. Byl ustanoven přípravný výbor kp ss a byly stanoveny pracovní skupiny kp. 6.2. 2004 se koná II. Konference kp, rozšířená o další P,U,Z i V. Její konání bude obohaceno o účast zájemců z řad zastupitelů, radních a úředníků KÚ Moravskoslezského kraje. Finančně bylo zahájení kp podpořeno městem Bruntál v rámci dotace MPSV ČR k zahájení kp. Garantem kp je odbor soc. věcí MěÚ Bruntál, který vyčlenil koordinátora kp ss. Rok 2004 má realizovat tyto priority v rámci kp : Obecné priority
Konkrétní priority Prioritní akce
Způsob financování
Vytvořit ucelený komunitní plán sociálních služeb Města Bruntálu, zajistit udělení certifikátu MPSV ČR, zajistit elementární proškolení zastupitelů v problematice sociálních služeb, průběžná práce pracovních skupin, koordinačního výboru a koordinátora komunitního plánování. Vyhlášení témat studentské odborné činnosti v oblasti mapování potřeb a přání uživatelů sociálních služeb u středních škol v Bruntále a ve Vrbně p. Pradědem, zpracovat projekt na téma „Bezbariérové město“ (i finanční rozvahu s možností podání žádosti o dotaci) Vydání katalogu sociálních služeb Bruntálu a okolí - zobrazení reálného stavu nabídky sociálních služeb v konfrontaci s poptávkou uživatelů a s vyjádřením optimální vize poskytování soc. služeb podle standardů sociálních služeb a s porovnáním nabídky soc. služeb v kraji, zorganizování akce vozíčkářů pro posouzení bezbariérovosti Bruntálu, organizace briefingu o stavu soc. služeb pro občany Bruntálu, jednat s příspěvkovou organizací Města Bruntálu „Hospodářská správa“ o doplnění pravidel v přidělování bytů občanům s postižením tak, aby byla uplatněna jejich práva podle etického kodexu „Práva tělesně postižených“, reorganizovat stávající sociální služby Města Bruntálu jako poskytovatele: – pečovatelská služba jako příspěvková organizace s nutností zkvalitnit činnost podle standardů soc. služeb – smluvně ošetřit financování DPS a Klubu důchodců mezi Městem Bruntál a Hospodářskou správou – zrušit Klub důchodců jako součást úřadu a transformovat ho do některé formy subjektu (občanské sdružení) – jednat s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje o možnosti převzetí zřizovatelské funkce domova důchodců (podle stavu zákona o sociálních službách) – přejmenovat odd. sociálních služeb na odd. plánování sociálních služeb – vytvořit dohodu s odborem „stavební úřad“ k postupu při kolaudaci veřejných nemovitostí s účastí zástupců uživatelů, které navrhne výbor komunitního plánování, pro posouzení bezbariérovosti Zajistit finanční částku na dotaci pro poskytovatele sociálních služeb v Bruntále na rok 2004 alespoň tak, aby si tyto mohly žádat o granty a dotace od jiných subjektů, navrhnout jednotný model dotační politiky města pro financování neziskového sektoru s realizací podle jednotných zásad r.2005. V současnosti OSV eviduje 3 žádosti o dotaci od poskytovatelů na rok 2004 v celkové výši 600 tisíc Kč.
2. V čem spatřujete největší úskalí nebo problémy při zavádění a realizaci komunitního plánování soc. služeb? Malá znalost problematiky sociálních služeb (legislativa,terminologie,typologie) u U,P, a V. Deficitní rozpočet zadavatele. 3. Co je podle Vašeho názoru klíčové pro úspěšné a) zahájení kp ss? - tým lidí, kteří si vezmou kp za své jako metodu a způsob myšlení b) pokračování kp ss? - uchovat pozitivní odezvu a spoluúčast od V. Neztratit politickou podporu a důvěru veřejnosti. Vytvořit tým odborně erudovaných a nadšených lidí, kteří svou činností eliminují negativní dopady v rozhodování radních a zastupitelů ČESKÁ LÍPA (Hana Moudrá – místostarostka města Česká Lípa) 1. Čeho se ve Vašem městě/kraji podařilo v rámci komunitního plánování soc. služeb v roce 2003 dosáhnout? Získání politické podpory zastupitelstvem města včetně finančních prostředků Vydání Katalogu sociálních služeb – přehled poskytovatelů sociálních služeb na území města Absolvování výcviku v komunitním plánování ss Spolupráce s firmou na zpracování základních dat včetně srovnávací studie s jinými městy Nástin plánu činnosti na rok 2004 Příprava pracovních skupin – kontaktování jednotlivých členů jak P,Z,U 2. V čem spatřujete největší úskalí nebo problémy při zavádění a realizaci komunitního plánování soc. služeb? Nedostatek finančních prostředků (město není nevyčerpatelná studnice financí), díky politice vlády přichází o finanční prostředky a sociální oblast není a nikdy nebude zisková organizace. Nechuť a nespolupráce s uživateli sociálních služeb. Možná ztráta politické podpory. V případě nutnosti řešení více sociálních problémů nalezení té správné priority. 3. Co je podle Vašeho názoru klíčové pro úspěšné a)zahájení komunitního plánování soc. služeb ve Vašem městě/kraji? - vstřícná otevřená komunikace všech zainteresovaných stran, politická podpora a finanční možnosti měst. b) pokračování komunitního plánování soc. služeb ve Vašem městě/kraji? - nedopustit syndrom vyhoření u zainteresovaných osob, politická podpora dalších politiků (následné volební období), aktualizace poskytovatelů, neomezit komunikaci s uživateli, snaha o rozšiřování komunikace s uživateli
VSETÍN (mgr. Iva Hlinská – koordinátorka kp ss, SPVV Ledňáček) 1. Čeho se v našem městě podařilo v rámci komunitního plánování soc. služeb v roce 2003 dosáhnout? Stanovení vize: Systém kvalitních, efektivních, dostupných a různorodých sociálních služeb vycházejících z potřeb obyvatel města Vsetín, respektující důstojnost, možnost výběru a spokojenost uživatelů, reálné možnosti poskytovatelů a ekonomické možnosti zadavatele. Cíle projektu: Rozvíjet a zlepšovat sociální služby v našem městě, vč. informovanosti. Zjistit, co lidé v oblasti sociálních služeb opravdu chtějí a potřebují (zmapovat existující potřeby). Zjistit stav a podmínky sociálních služeb v našem městě (zmapovat existující zdroje v oblasti sociálních služeb). Pokračovat v přípravných aktivitách (komunikační strategie, veřejná setkání, informace starostů mikroregionu, stabilizace pracovních skupin, vytvoření rady pro rozvoj sociálních služeb) Podpořit vzdělávání a rozvoj všech účastníků procesu kp Vytvořit podmínky pro profesionalizaci procesu komunitního plánování Výstup projektu: zpracování komunitního plánu sociálních služeb města Vsetín na období 2005 – 2007 Zapojení zájemců z řad Z,P,U,V do procesu kp, zformování prac. skupin a jejich práce na konkrétních úkolech: Byla vytvořena první organizační struktura projektu. Projekt řídí manažerský tým (MT), kde jsou zastoupeni zadavatelé, poskytovatelé a uživatelé, tj. zástupci radnice a neziskových organizací mající zkušenosti s řízením velkých projektů, managementem v neziskovém sektoru a strategickým plánováním a podílejí se na projektech Vsetín – zdravé město a Vsetín – místo k životu (uplatňování Místní Agenda 21). MT projednával důležité kroky projektu, rozpočet, komunikační strategii a PR, činnost pracovních skupin, dotazníková šetření apod. Vzhledem k tomu, že projektem bylo pověřeno občanské sdružení Ledňáček, koordinuje realizaci projektu, jeho aktivity a ekonomický management koordinační skupina tvořená členy tohoto sdružení. V září 2003 zahájily svou činnost pracovní skupiny. V každé pracovní skupině je zastoupen člen manažerského týmu. Skupiny se zabývaly zejména analýzou současné situace, budováním vzájemné komunikace, doplňováním členů skupiny a dotazníkovým šetřením. Skupiny se v období srpen – prosinec sešly cca 3-4krát. Vytvoření plánu činnosti: Byly stanoveny cíle a hlavní aktivity projektu. Byl zpracován a doplňován harmonogram úkolů na období 06 – 12/2003 Hlavní aktivity (obsah) projektu: - Vytvoření organizační struktury pro přípravu komunitního plánu (zapojení poskytovatelů, uživatelů, zadavatelů, občanů, neziskových organizací, expertů). - Analýza stávající situace. Sumarizace a přehled údajů, zdrojů, poskytovaných služeb, potřeb, subjektů (poskytovatelů sociálních služeb) a partnerů.
-
Dotazníkové šetření u občanů města (zmapování potřeb občanů). Příprava dotazníkového šetření u poskytovatelů. Příprava dotazníkového šetření uživatelů sociálních služeb (zmapování potřeb uživatelů). Osvěta a prezentace procesu komunitního plánování. Hledání další partnerů ve městě i v obcích mikroregionu Vsetínsko.
Co konkrétně bylo a je zjišťováno: - Potřeby občanů (mapování potřeb v oblasti sociálních služeb – dotazníkové šetření mezi občany města) - Potřeby jednotlivých cílových skupin (dotazníkové šetření - zdravotně znevýhodnění občané, senioři, lidé v přechodné krizi, lidé závislí, etnika) - Současné zdroje (tzn. jaké služby, kde, v jaké kvalitě, kým, pro koho a za kolik jsou poskytovány – dotazníkové šetření u poskytovatelů). - Sumarizace dosavadních materiálů, aktivit a projektů (MA21, plán zdraví a kvality života, databáze poskytovatelů, přehled poskytovatelů zpracovaný KÚ, sociálně demografická studie, služby pro určitou cílovou skupinu apod.) V další etapě projektu budou společně hledána nejlepší řešení pro uživatele, poskytovatele i ty, kdo služby financují, tedy zadavatele. Zajištění finančních zdrojů na kp: Dosavadní aktivity byly financovány v rámci dvou projektů ze strany MPSV (SPVV Ledňáček a Město Vsetín) a z rozpočtu Města Vsetín. Získání politické podpory, zapojení místních politiků do kp: Projekt byl prezentován Radě města Vsetín a doporučen tímto orgánem k realizaci. Nositelem projektu bylo pověřeno SPVV Ledňáček. Zástupci vedení města a členové městského zastupitelstva se účastnili důležitých setkání a prezentací. Místostarosta města je členem manažerského týmu. Členka zastupitelstva, předsedkyně komise MA21 a Zdravého města a členka sociální komise (v jedné osobě) je členem manažerského týmu. Vedoucí odboru sociálních věcí je členem manažerského týmu a od samého začátku se podílí na realizaci a řízení projektu, vč. komunikace s radnicí a řešení finančního zajištění projektu. Zajištění koordinace procesu kp: Koordinací projektu ve městě Vsetín bylo pověřeno občanské sdružení Ledňáček. SPVV Ledňáček je nositelem a koordinátorem projektu „Příprava podmínek pro zpracování komunitního plánu sociálních služeb ve městě Vsetín“ (MPSV, únor 2003). Na realizaci projektu se aktivně podílí neziskové organizace: ALCEDO – dům dětí a mládeže, Charita Vsetín, AISIS, o.s., pobočka Vsetín, MC Sluníčko, Naděje – středisko Vsetín a další. Zmapování poskytovatelů ss: Zmapování současných poskytovatelů - v tisku průvodce sociálními službami ve městě Vsetín. Dosavadní průběh projektu: Účast triády (zadavatel, poskytovatel, uživatel) ve výcviku kp. Projednání projektu v komisi MA21 a ZdM, sociální komisi, mediální komisi, komisi prevence. Společné zasedání komisí. Návrh na vytvoření organizační struktury projektu.
Oslovování zástupců uživatelů, poskytovatelů a zadavatele. Seminář k zahájení kp sociálních služeb v našem městě. Prezentace kp a projektu. Setkání velkého týmu zástupců Z, P, U, V – prezentace KP, projektu, vytvoření pracovních skupin. Kulatý stůl na téma „Spolupráce organizací zdravotně postižených“. Zahájení činnosti týmů a skupin. Oslovování dalších partnerů. PR a prezentace projektu. Získávání dalších finančních zdrojů (fundraising). Oslovování dalších obcí v mikroregionu Vsetínsko (prezentace na poradě starostů mikroregionu, dotazník pro starosty). Popis a analýza existujících zdrojů – databáze poskytovatelů, popis některých služeb. Sumarizace dostupných údajů. Sumarizace dosavadních šetření a aktivit (MA21, Plán zdraví a kvality života, kulaté stoly apod.). Doporučení zařazení grantového programu na podporu řešení sociálních problémů ve městě i na zvýšení informovanosti/osvětu veřejnosti o těchto otázkách do grantového systému města, vč. programu Malých grantů. Společenské setkání účastníků komunitního plánování. Dotazníkové šetření u občanů města Vsetín. Zjištění názorů U a V: - Potřeby občanů (mapování potřeb v oblasti sociálních služeb – dotazníkové šetření mezi občany města) – rozdáno cca 2100 dotazníků, 15 kontaktních míst, 20 lidí – ke zpracování předáno 1238 dotazníků. - Potřeby jednotlivých cílových skupin (dotazníkové šetření - občané se zdravotním znevýhodněním, senioři, lidé v přechodné krizi, lidé závislí, etnika) – připraveno dotazníkové šetření pro občany – uživatele. Zpracování dalších analýz: - Současné zdroje (tzn. jaké služby, kde, kým a pro koho jsou poskytovány – databáze poskytovatelů). V tisku průvodce sociálními službami ve městě Vsetín. - Sumarizace dosavadních materiálů, aktivit a projektů (MA21, plán zdraví a kvality života, databáze poskytovatelů, přehled poskytovatelů zpracovaný KÚ, sociálně demografická studie, služby pro určitou cílovou skupinu apod.) Informační materiál pro veřejnost. Zjistili jsme, že velké rezervy jsou v informovanosti občanů. Velký počet lidí neví, co jsou sociální služby. Stanovení cílů pro rok 2004 a vymezení priorit postupu: Společné hledání priorit – vize budoucnosti sociálních služeb. Stabilizace organizační struktury projektu. Podpoření udržitelnosti kp, vč. ekonomické. Vytvoření podmínek pro vzdělávání a rozvoj všech účastníků procesu kp Získání partnerů v obcích mikroregionu Vsetínsko. Zvýšit informovanost občanů v oblasti sociálních služeb. Plánované kroky projektu: Dokončit dotazníkové šetření u poskytovatelů. Dokončit dotazníkové šetření u uživatelů/podle cílových skupin. Rozvíjet a posílit organizační strukturu projektu. Stabilizace pracovních skupin.
Zabývat se zapojením a rolemi partnerů a veřejnosti. Průběžně připravovat zprávy o průběhu projektu pro partnery, zastupitele, radu města, MPSV. Vytvořit podmínky pro profesionalizaci procesu komunitního plánování. Zajistit možnosti vzdělávání účastníků kp. Aktivní fundraising. Osvěta a prezentace. Informování veřejnosti. Zpracování Komunitního plánu sociálních služeb města Vsetín na období 2005-2007. Podpoření udržitelnosti kp: - Stabilizovat organizační strukturu. - Vytvořit podmínky pro profesionalizaci procesu komunitního plánování. - Zajistit možnosti vzdělávání účastníků kp. - Aktivní fundraising. - PR projektu. Získání dalších spolupracovníků v průběhu roku: - průběžné oslovování poskytovatelů a uživatelů, - informování partnerů, - informování vedení obcí mikroregionu Vsetínsko, - osvěta a prezentace, informování veřejnosti, - zprávy pro radu města a zastupitelstvo města. Uspořádání setkání s V: V rámci stávajících projektů na území města existuje řada příležitostí pro veřejnost, jak získat informace o kp a projektu, např. kulaté stoly v rámci Místní agendy 21, sekce zdravého města, veřejné projednávání plánu zdraví a kvality života. V srpnu 2003 proběhlo setkání velkého týmu k zahájení kp. V prosinci 2003 proběhlo setkání účastníků kp s vedením města (cca 60 účastníků). Obě setkání byla otevřena veřejnosti. Informování o kp ve městě: Byla zpracována komunikační strategie projektu. Byly vydány 3 tiskové zprávy. Byly poskytnuty 4 rozhovory médiím. V tisku je informační materiál o kp a projektu ve městě. Byla zpracována power pointová prezentace, která byla několikrát aktualizována a byla použita na všech setkáních a seminářích týkajících se kp v našem městě. Projekt byl 5krát prezentován na seminářích a konferencích. Předávání informací o kp zájemcům z jiných měst (období září 2003 – leden 2004): Projekt byl 5krát prezentován na seminářích a konferencích. Základní informace jsou umístěny na webu města Vsetín. Bylo poskytnuto cca 15 telefonických informací a konzultací. Byla poskytnuta osobní prezentace projektu pro místostarostku města Valašské Meziříčí. 2. V čem spatřujete největší úskalí nebo problémy při zavádění a realizaci komunitního plánování soc. služeb? - nedostatek informací o konkrétních výsledcích v jiných městech (tvorba ankety, zapojování partnerů, obcí)
-
-
vytvoření pracovních skupin – pojmenování (těžko se někdo veřejně přihlásí do skupiny závislých, nepřizpůsobivých, duševně nemocných – je to citlivá záležitost), oslovení uživatelů, společné jednání poskytovatelů a uživatelů v určitých situacích (uživatel nebude objektivní při posuzování kvality, je-li přítomen poskytovatel) rivalita mezi poskytovateli řízení, koordinace a realizace projektu je náročná, je obtížné přesvědčit poskytovatele finančních prostředků, že velká část rozpočtu projektu je určena na mzdové náklady vedení malých obcí nepovažuje kp za něco důležitého, mají řadu starostí a činností, kp je „jen“ jednou z nich, chybí motivace proč se mají zabývat právě kp finance (podpora MPSV byla velmi významná, ale na zářijový projektu bylo velmi málo času)
3 a) Co je podle Vašeho názoru klíčové pro úspěšné zahájení kp ve Vašem městě/kraji?? - zájem a chuť - podpora vedení města - kontakty ve městě - zkušenosti s podobnými projekty - možnost vzdělání, konzultace, materiálů - nezávislost (je lepší, když nositelem projektu není žádný z poskytovatelů, ale nezávislá NO) 3 b) Co je podle Vašeho názoru klíčové pro úspěšné pokračování komunitního plánování soc. služeb ve Vašem městě/kraji? - dostatek trpělivosti a sil - optimismus - podpora vedení města, vč. ekonomické - chuť na sobě neustále pracovat - tvořivost a flexibilita - schopnost hledat cesty - tým spolupracovníků - podpora partnerů - znalosti a dovednosti (strategické plánování, marketing, PR, projektové dovednosti) - možnost měnit rozpočet projektu v závislosti na vývoji projektu v průběhu roku
