Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva a veřejné správy
Komunikace občana se státem prostřednictvím kontaktního místa Czech POINT
Bakalářská práce
Autor:
Ţaneta Komárková Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Šárka Palermová
duben, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Bohumíně
dne 31. 3. 2011
Ţaneta Komárková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí práce paní JUDr. Šárce Palermové, za její nevídanou ochotu, velmi vstřícný přístup k řešení otázek spojených s prací a taktéţ za čas věnovaný konzultacím. Dále pak oponentovi panu Ing. Davidu Hütterovi. Ţaneta Komárková
Anotace Kontaktní místa Czech POINT jako první viditelný důkaz prosazování eGovernmentu v České republice, výrazně zlepšují komunikaci občana se státem. Tato práce mapuje rozvoj sítě Czech POINT, charakterizuje sluţby, které operátoři zprostředkovávají, a popisuje procesy na terminálech.
Annotation The contact places of Czech POINT as a first visible proof of promotion of eGovernment in the Czech Republic are dramatically improving communication between a citizen and a state. This work maps out development of Czech POINT net, defines services, which are mediated by operators and descibes process made on data stations.
Obsah Úvod 1. Vymezení Czech POINT v rámci eGovernmentu 1.1 eGon, symbol eGovernmentu 1.1.1
8 9
Stručná historie projektu
1.2 Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS)
10
1.3 Zákon o eGovernmentu 1.4 Základní registry veřejné správy
11
1.5 Czech POINT
12
1.5.1
Přehled rolí v Czech POINT
2. Projekt Czech POINT
14 15
2.1 Pilotní provoz 2.2 Jednorázové dotace na vybavení pracovišť 2.3 Zřízení a vybavení pracoviště Czech POINT 2.3.3 USB tokeny, certifikační autorita, softwarové vybavení
16 17
kontaktního místa Czech POINT 2.4 Zásady označování kontaktních míst Czech POINT 3. Rozsah sluţeb Czech POINT
19 21
3.1 Výpisy
22
3.1.1 Výpis z Katastru nemovitostí 3.1.2 Výpis z Obchodního rejstříku
24
3.1.3 Výpis z Ţivnostenského rejstříku
25
3.1.4 Výpis z Rejstříku trestů
26
3.1.5 Výpis z bodového hodnocení řidiče
28
3.1.6 Výpis z insolvenčního rejstříku 3.1.7 Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů
29
3.2 Agendy ISDS – informační systém datových schránek 3.2.1 Datové schránky 3.2.2 Funkce projektu
30 5
Obsah 3.2.3 Informační systém datových schránek
30
3.2.4 Pro jakou komunikaci je datová schránka určena
32
3.2.5 Ceny za pouţití Informačního systému datových schránek 3.2.6 Datové schránky, technický krok eGovernmentu
33
3.2.7 Datové schránky a spisová sluţba
34
3.2.8 Datové schránky první měsíc provozu
35
3.3 Konverze dokumentů
37
3.4 Ostatní podání
39
3.4.1 Přijetí podání podle ţivnostenského zákona 3.4.2 Podání do registru účastníků provozu MA ISOH 3.5 Konverze dokumentů z moci úřední
40
Agendy matriky, ohlašovny 3.6 Czech POINT E-SHOP – výpisy poštou
41
Závěr
42
Seznam pouţité literatury
43
Přílohy
45
6
Úvod Prudký rozvoj informačních a komunikačních technologií přinesl změny téměř ve všech oblastech společenského styku a komunikace. Pouţívání internetu mění také způsob přístupu občanů k úřadu a jejich komunikaci se státní správou. Elektronizace veřejné správy České republiky neboli eGovernment postupuje dynamicky dopředu s cílem umoţnit občanům jednat s úřady prostřednictvím internetu, omezit byrokracii, zlevnit a zefektivnit fungování státní správy. Ministerstvo vnitra představilo proto v roce 2007 svůj projekt Český podací ověřovací informační národní terminál (Czech POINT), který měl zajistit lepší dostupnost sluţeb a přiblíţit úřad občanovi. Prostřednictvím terminálu Czech POINT mohou lidé i v menších obcích poţádat o ověřené výpisy z centrálních státních evidencí či podat ţádost o zapsání do ţivnostenského rejstříku. Dalším krokem elektronizace státu se stalo schválení zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Tento legislativní akt, označovaný jako „eGovernment Act“, umoţnil rozšířit nabídku sluţeb, které mohou kontaktní místa Czech POINT nabídnout občanům, ale skutečně přelomovým počinem se stalo umoţnění autorizované konverze dokumentů, tzn. zrovnoprávnění písemné a elektronické formy dokumentu. V současné době je jiţ systém obohacen o další sluţby, jimiţ jsou konverze dokumentů pro úřední potřeby nebo agendy matriky a ohlašovny slouţící k zapisování údajů změnových sestav – sňatky, narození, úmrtí, stěhování.
7
1. Vymezení Czech POINT v rámci eGovernmentu Pojem eGovernment se často uţívá ve smyslu moţnosti komunikace občanů s institucemi veřejné správy v elektronické podobě a také pro veškeré procesy, které s tím souvisejí, to je především tvorba příslušné legislativy a přechod úřadů na elektronickou verzi vedení agendy. V širším pojetí reprezentuje eGovernment úplnou transformaci procesů ve veřejné správě s maximálním vyuţitím stávajících technologií s cílem poskytovat firmám a občanům stále lepší sluţby. Přechod k eGovernmentu v České republice probíhá v několika krocích, z nichţ některé jiţ byly realizovány, další jsou připravovány: komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) zákon eGovernmentu základní registry veřejné správy zřízení Czech POINT Tyto základní kameny eGovernmentu jsou vzájemně tak provázané, ţe nejefektivnější by bylo, vystavět z nich jednotný celek, odděleně od stávajícího systému. V praxi tato varianta však není moţná, neboť činnost veřejné a státní správy nemůţe být narušena. Proces elektronizace státní správy je proto rozčleněn do dílčích programů a strategií, které postupně naplňují vizi eGovernmentu.
8
1.1 eGON, symbol eGovernmentu 1.1.1 Stručná historie projektu Projekt eGON byl zahájen na konci roku 2006 a představuje komplexní projekt elektronizace veřejné správy, jehoţ hlavním cílem je usnadnění ţivota občanům a zvýšení efektivity veřejné správy díky důmyslnému vyuţití informačních technologií. Rok 2007 byl věnován přípravám projektu. Následující období bylo ve znamení Czech POINTu, rozšířila se jak síť poboček, tak i škála sluţeb, jeţ mohou občané na Czech POINTech vyuţít. V roce 2008 byla přijata legislativní opatření, umoţňující oživování eGONa jako živého organismu. V červnu 2008 byl přijat zákon č. 300/2008 Sb., o autorizované konverzi dokumentů, někdy téţ nazývaný jako Zákon eGovernment, jeţ je zásadní normou pro zavádění datových schránek od 1. 7. 2009. Rok 2009 byl věnován rozvoji Komunikační infrastruktury veřejné správy a zároveň také spuštění systému datových schránek. V současné době dochází k závěrečné fázi, která obnáší spuštění nejprve pilotního provozu a od července 2011 ostrého provozu základních registrů.
Obrázek 1 – eGON, symbol eGovernmentu eGON, symbol eGovernmentu, je v přeneseném významu ţivý organismus, ve kterém vše souvisí se vším a fungování jednotlivých částí se navzájem podmiňuje.
9
1.2 Komunikační infrastruktura veřejné správy (KIVS) Komunikační infrastruktura veřejné správy je prostředím pro efektivní sdílení dat mezi informačními systémy veřejné správy. KIVS umoţňuje vzájemné propojení subjektů veřejné správy ČR, dále spolupracuje s komunikačními systémy EU a členských států při zajištění komunikace v rámci EU a rovněţ kooperaci s veřejnými komunikačními systémy umoţňuje komunikaci s veřejností. KIVS je systematicky konstruována jako výkonný a bezpečný nástroj pro elektronickou komunikaci ve veřejné správě, který zajišťuje sluţby pro efektivní sdílení dat mezi informačními systémy veřejné správy.
1.3 Zákon o eGovernmentu Toto označení se vţilo pro zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Má právní účinnost od 1. července 2009. Obsahem zákona o eGovernmentu je úprava dvou samostatných aktů, a to: elektronické úkony -
pro jejich provádění je nezbytné zřídit centralizované datové schránky. Zákon stanoví čtyři typy datových schránek: datová schránka fyzické osoby, podnikající fyzické osoby, právnické osoby a orgánu veřejné moci
-
dále vymezuje způsob zpřístupnění či znepřístupnění datové schránky a zneplatnění přístupových údajů
10
autorizovaná konverze dokumentů -
tento akt představuje převedení dokumentu z listinné podoby do dokumentu obsaţeného v datové zprávě a naopak, dále potom ověření shody jejich obsahu a připojení ověřovací doloţky
-
jsou
vymezeny
dva
způsoby
autorizované
konverze
dokumentů:
autorizovaná konverze na ţádost, kterou provádějí pověření pracovníci na terminálech Czech POINT a konverze z moci úřední
1.4. Základní registry veřejné správy Navazující fázi eGovernmentu bude přijetí zákona o čtyřech základních státních registrech1. Zákon by měl ošetřit vytvoření specifikovaných centrálních registrů veřejné správy:
registr obyvatel (zkráceně ROB)
registr osob – seznam všech osob s právní subjektivitou (ROS)
registr územní identifikace, adres a nemovitostí (RUIAN)
registr práv a povinností – obsahuje práva a povinnosti osob a obyvatel (RPP)
Tyto základní registry obsahují mimo jiné referenční data, tj. údaje, které jsou o daném objektu v rámci veřejné správy jedinečné. V praxi to znamená, ţe např. při zápisu firmy do Registru osob bude adresa vţdy přebírána z Registru územní identifikace, adres a nemovitostí a statutární zástupce firmy bude přebírán z Registru obyvatel.
1
registr je datová báze, spravovaná v rámci informačního systému veřejné správy na základě zákona
11
1.5 Czech POINT Czech POINT, tedy Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, je projektem, který by měl zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. Czech POINT má slouţit jako asistované místo výkonu veřejné správy, umoţňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa, tak aby „obíhala data, ne občan“. Proto je nutné v rámci projektu Czech POINT vytvářet širokou síť míst pro komunikaci s veřejnou správou. Projekt se snaţí soustředit na jedno místo agendy, které vyţadují práci s písemnými dokumenty – ať uţ převodem elektronického dokumentu do papírové podoby (ověřené výpisy), tak i převod písemného dokumentu do podoby elektronické (elektronizace dokumentů). V konečné podobě od počátku projektu by občan mohl své záleţitosti vyřizovat z domova prostřednictvím internetu. Jedná se tedy o jakési univerzální kontaktní místo státní správy, které je vytvářeno na vybraných pracovištích obcí, pošt, zastupitelských úřadů, hospodářské komory a notářů. Počet pracovišť Czech POINT se nejen díky masivní informační kampani Ministerstva vnitra během prvního roku zmnohonásobil. Čím hustší bude síť Czech POINT, tím bude „úřad přiveden blíţe k občanovi“ a zvýší se komfort v komunikaci občana se státem.
12
Stojíme u úřednického stolu a čekáme, aţ kancelář opustí klient před námi. Během chvilky odcházíme s výpisy z katastru nemovitostí a rejstříku trestů. Bez fronty a obíhání. Czech POINT je projekt, který ţadateli umoţní na jediném místě, během několika minut, zařídit to, co by jinak trvalo i několik hodin. Evidenci a rozličné registry totiţ zajišťují různé úřady a ty vţdy nesídlí na stejném místě. O některé výpisy se můţe poţádat dokonce i z domova, prostřednictvím internetu. Stačí vyuţít e-shopu. Czech POINT ovšem toho umí mnohem víc. Na kontaktních místech lze získat především výpisy z veřejných, ale i neveřejných evidencí. Na speciální úřad tak nemusíte chodit pro výpis z: katastru nemovitostí, rejstříku trestů, obchodního či ţivnostenského
rejstříku,
registru
bodového
hodnocení
řidiče
či
seznamu
kvalifikovaných dodavatelů. Kontaktní místa rovněţ převádějí písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, ale také přijímají i tzv. podání podle ţivnostenského zákona. Pod tímto názvem se skrývá ohlášení ţivnosti, ohlášení údajů a změn údajů vedených v ţivnostenském rejstříku a ţádost o udělení koncese či změnu rozhodnutí o udělení koncese. Komu se nechce na úřad či ani na jedno z více neţ 4 tisíc kontaktních míst, můţe vyuţít e-shopu Czech POINTu. V něm jsou však moţnosti ţadatele prozatím omezené. Elektronickou cestou si lze totiţ vyţádat pouze výpisy z veřejné evidence katastru nemovitostí, obchodního a ţivnostenského rejstříku a také ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Ceny se řídí platnými právními předpisy dotýkající se České pošty2.
2
zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních sluţbách, zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
13
1.5.1 Přehled rolí v Czech POINT Uţivatelé figurují ve vztahu k systému Czech POINT v několika rolích, které charakterizují jejich práva a moţnosti. Dostupnost rolí v systému tedy závisí na reţimu přístupu a na právech uţivateli udělených. Základní role v systému Czech POINT jsou Správce skupiny a Vkladatel. Dále ještě existují speciálnější role CzP a iCzP.
Správce skupiny – uţivatel v roli Správce skupiny nastavuje vlastnosti organizační jednotky a vlastnosti vlastního účtu. Zřizuje uţivatelské účty svých pracovníků pověřených vydáváním ověřených výstupů. Dále spravuje účet pro Katastr nemovitostí. Správce skupiny má také právo generovat statistiky. Tyto statistiky slouţí jako podklady k fakturaci Katastru nemovitostí.
Vkladatel – role Vkladatel umoţní uţivateli běţný vstup do systému Czech POINT.
CzP – role CzP umoţní uţivateli vydávat výpisy podle zákona 365/2000 Sb., a jeho novely 269/2007 Sb.
iCzP – tato role patří do skupiny rolí pro rozhraní CzechPOINT@office. Pokud má uţivatel roli iCzP, pak má moţnost vydávat výpisy a opisy z rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb.
KzMU – tato role patří do skupiny rolí pro rozhraní CzechPOINT@office. Uţivatel má oprávnění provádět autorizovanou konverzi z moci úřední. Role musí být definována pro subjekt i uţivatele.
14
2. Projekt Czech POINT 2.1 Pilotní provoz Práce na projektu byly zahájeny v roce 2006, kdy byla provedena analýza poţadovaného technického řešení a navrţena konstrukce prototypu sítě Czech POINT s tím, ţe poţadované sluţby budou poskytovány v rámci celé České republiky prostřednictvím centrály Czech POINT, která bude napojena na centrální registry. Následně byly osloveny a vybrány obce pro spolupráci na pilotním provozu. Pro testování bylo vybráno 37 pilotních obcí3, a to od magistrátu měst aţ po městské a obecní úřady. Cílem pilotního provozu bylo prověřit navrţenou koncepci, vyzkoušet uţivatelský software a poskytnout zpětnou vazbu pro zavedení standardů. Samotný pilotní provoz probíhal v průběhu roku 2007. K vybraným obcím se 1. 8. 2007 připojilo několik kontaktních pracovišť České pošty a Hospodářské komory. Czech POINT nabízel v prvopočátcích své existence klientům ověřené výpisy z katastru nemovitostí, obchodního a ţivnostenského rejstříku. To, ţe se jedná o slibně se rozvíjející projekt, signalizoval postupný nárůst počtu výpisů. Vyhodnocení pilotního provozu potvrdilo správnost navrţené koncepce, proto byl projekt schválen ke spuštění ostrého provozu od 1. 10. 2007. Obce zareagovaly na výzvu Ministerstva vnitra, které jim přislíbilo dotaci 50 tisíc korun4, a začaly hromadně přistupovat ke zřízení pracovišť Czech POINT.
2.2 Jednorázové dotace na vybavení pracovišť Jednorázová dotace v roce 2007 byla 50 tisíc korun na obec a v roce 2008 byla 51 tisíc korun na obec. Dotace byla čerpána z fondů EU a byla určena pro zřízení a vybavení pracoviště Czech POINT s těmito náleţitostmi: certifikát určený k ověření elektronického podpisu pracovníka Czech POINT
3 4
archív stránek Ministerstva informatiky – červen 2008 www.czechpoint.cz
15
počítač, notebook, tiskárna, scanner
stolek pod PC či notebook sluţby komunikací propagační materiály k zprovoznění Czech POINT v obci, výroba loga Czech POINT podle grafického manuálu inzerát k zprovoznění Czech POINT v obci specializované školení. Kromě prostředků na pořízení pracoviště Czech POINT, zprostředkovalo Ministerstvo vnitra školení pro úředníky, kurzy pro vyškolení obsluhy stanice Czech POINT. Kurzy organizovala Počítačová sluţba, s.r.o. Účastníci školení obdrţeli učebnice obsahující informace týkající se práce s formuláři portálu Czech POINT. Obce měly moţnost přihlásit jednoho aţ dva pracovníky na vzdělávací kurz, proto se během krátkého času podařilo zajistit proškolení více neţ tisíce pracovníků na terminály Czech POINT.
2.3 Zřízení a vybavení pracoviště Czech POINT K rozhodnutí zapojit se do systému Czech POINT přistupovaly obce individuálně. V některých územních celcích postačil souhlas rady obce, jinde si toto rozhodnutí vyhradilo zastupitelstvo obce a v některých obcích se rozhodli uspořádat veřejnou anketu, např. v Šebkovicích5. Obec, která se rozhodla zřídit ve své působnosti pracoviště Czech POINT, musela být schopná zajistit výkon tohoto terminálu technicky a personálně.
5
zastupitelé chtějí znát názor místních, oslovili je proto anketou, třebíčský deník rok 2008
16
Při posuzování technického vybavení pracoviště Czech POINT mohou nastat následující případy: obec vlastní dostatečné technické a technologické vybavení a můţe tedy zasllat na Ministerstvo vnitra ţádost o zařazení do seznamu obecních úřadů včetně prohlášení o zajištění technického a personálního zázemí obec má jiţ vybudované pracoviště Czech POINT s nedostatečným vybavením pro nové sluţby nebo vlastní pracoviště, které nesplňuje všechny parametry pro Czech POINT obec nevlastní dostatečné technické a technologické vybavení a nemá odpovídající finanční prostředky, můţe poţádat o přidělení dotace na zřízení nového pracoviště
2.3.3
USB
tokeny,
certifikační
autorita,
softwarové
vybavení
kontaktního místa Czech POINT USB token je přídavné zařízení, jehoţ pouţití je chráněno PIN kódem. Před prvním pouţitím je potřeba rovněţ nainstalovat licencovaný ovládací software. Token slouţí jako bezpečné úloţiště dat, v tomto případě digitálních certifikátů, které fungují jako nástroj k jednoznačné autorizaci všech operátorů Czech POINT. Kaţdý operátor potřebuje pro svou činnost dva certifikáty: -
kvalifikovaný certifikát, který je elektronickou obdobou podpisu operátora
-
komerční certifikát k přihlašování do aplikace a k šifrování.
Potřebné certifikáty vydává pracoviště České pošty, s.p., která je akreditovaným poskytovatelem certifikačních sluţeb. O zavedení operátora do systému Certifikační autority
PostSignum
lze
poţádat
elektronicky
na
internetové
adrese:
http//qca.psotsignum.cz/projects/czechpoint/. Zde je moţné si stáhnout smlouvu o poskytování certifikačních sluţeb včetně ţádosti o zařazení pověřených pracovníků do seznamu oprávněných osob. Následně se dostaví ţadatel s potřebnými tiskopisy a s občanským průkazem k ověření totoţnosti na přepáţku pošty, kde uzavře smlouvu. 17
Pro tvorbu ověřených výstupů a zajištění dalších agend musí být všechny pracovní stanice Czech POINT vybaveny odpovídajícím softwarem, který zajistí bezpečný a hodnověrný přenos dat, včetně potřebných souvisejících operací. Do základního SW vybavení pracovní stanice patří: -
operační systém MS Windows 98
-
aplikace 602XML Filler – slouţí k elektronickému vyplňování formulářů.
V prvním roce fungování přepáţek Czech POINT bylo moţné se přihlásit jen pomocí jména a hesla, coţ nevyhovovalo z hlediska zabezpečení přístupu. Od března 2009 se operátoři6 mohou přihlašovat jen prostřednictvím certifikátu umístěného na USB tokenu. Z bezpečnostního hlediska je to nepochybně značný přínos. Při procesu ţádosti o certifikáty a jejich vydání Certifikační autoritou PostSignum je ţadatelům opakovaně kontrolována totoţnost, aby se předešlo moţnosti vydání certifikátů jiné osobě a zneuţití důvěrných informací. Operátoři na terminálech Czech POINT pro zvýšení bezpečnosti dat rovněţ podepisují čestné prohlášení o mlčenlivosti. Pracovník prohlašuje, ţe bude dodrţovat povinnosti, které vyplývají ze zákona na ochranu osobních údajů, a zavazuje se, ţe bude zachovávat mlčenlivost o všech informacích, jeţ mu budou zpřístupněny v souvislosti s obsluhou Czech POINT – týká se především výpisů z Rejstříku trestů, ale také dalších agend.
6
podnikatel, který zajišťuje nebo je oprávněn zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky
18
2.4 Zásady označování kontaktních míst Czech POINT Povinností příjemců je provádět informační a propagační opatření, které vychází v Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006, kde je kromě jiného stanovena odpovědnost příjemců, pokud jde o informační a propagační opatření pro veřejnost. Dodrţení pravidel pro publicitu je stanoveno rovněţ Podmínkami Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Příjemce musí označit veškerý pořízený majetek z dotace štítky s označením zdroje financování pořízeného majetku, které obdrţí od poskytovatele dotace. Dále bude publicita projektů zavádění elektronizace veřejné správy zajištěna z centrální úrovně.
Obrázek 2 – umístění č. 1 – monitor obsluhy a klienta
Obrázek 3 – umístění č. 2 – počítač a multifunkční tiskárna
19
Obrázek 4 – umístění č. 3 – v kanceláři, kde je zařízeno kontaktní místo
Obrázek 5 – umístění č. 4 – vstupní dveře do úřadu
Obrázek 6 – umístění č. 5 – vstupní dveře do úřadu nebo okno úřadu
Všechny samolepící štítky musí být umístěny tak, aby byly viditelné pro všechny klienty. 20
3. Rozsah služeb Czech POINT
Pracovní stanice, kterou pracovník kontaktního místa Czech POINT pouţívá, je vybavena softwarem pro tvorbu ověřených výstupů. Tento software komunikuje s centrálou Czech POINT a zajišťuje bezpečný a autentifikovaný přenos dat. Coby obsluha terminálu nemusí technologické zázemí kompletně znát, účet zajistí pověřený administrátor7. Důleţité je pouze vědět, ţe provoz terminálu je závislý na fungování sítě a internetu.
Czech POINT 3.1
Výpisy
3.2
Agendy ISDS – informační systém datových schránek
3.3
Konverze dokumentů
3.4
Ostatní podání
@ Czech POINT@office
3.5
Konverze dokumentů z moci úřední
@ Agendy matriky – narození, manţelství, úmrtí, ostatní @ Agendy ohlašovny
3.6
Czech POINT E-SHOP – výpisy poštou
7
uţivatel se specifickými právy, např. z pohledu datových schránek má zejména oprávnění přidávat a ubírat další pověřené osoby s přístupem do dative schránky
21
3.1 Výpisy 3.1.1 výpis z Katastru nemovitostí Katastr nemovitostí vznikl ke dni 1. 1. 1993 na základě zákona číslo 344/92 Sb. o katastru nemovitostí ČR. Jedná se o soubor údajů o nemovitostech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zahrnující jejich popis, soupis, geometrické a polohové určení. Je to víceúčelový katastr, jehoţ součástí je evidence vlastnických a jiných věcných a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. Nacházejí se v něm rovněţ informace slouţící k ochraně práv k nemovitostem pro daňové a poplatkové účely, k ochraně ţivotního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. Je veden jako informační systém o území České republiky.
O výpis z Katastru nemovitostí České republiky můţe poţádat anonymní ţadatel. Výpis lze poţadovat na základě listu vlastnictví nebo seznamu nemovitostí. ●
pokud ţadatel ţádá výpis podle listu vlastnictví, musí znát katastrální území a číslo listu vlastnictví
●
pokud ţadatel ţádá o výpis podle seznamu nemovitostí, měl by znát katastrální území a dále buď parcelní číslo poţadované nemovitosti, jedná-li se o pozemek, nebo stavební parcelu případně číslo popisné, jedná-li se o stavbu
Katastrální území Katastrální území je podle katastrálního zákona č. 344/1992 Sb.8, ve znění pozdějších předpisů definováno jako „technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí“. 8
§ 27 písm. h)
22
Katastrální území pokrývají celou Českou republiku, přičemţ hranice a názvy katastrálních území určují místně příslušné katastrální úřady po projednání s obcemi nebo na jejich návrh. Pojmenování jsou jedinečná, přičemţ obvykle vycházejí z názvu obce, osady nebo městské části a mohou být měněna. V rámci katastrálního území jsou parcely číslovány v jedné nebo dvou souvislých evidenčních řadách - např. starší dokumentace map byla rozdělena na dvě číselné řady a to stavební a pozemkové parcely zvlášť, rozlišené bylo pouze v poznámce st. apod. - a budovy v souvislé řadě čísel popisných a evidenčních – např. přidělena čísla nemohou být duplicitní, coţ znamená, ţe kaţdé číslo můţe být pouze jedinečné, následující za posledním přiděleným číslem.
List vlastnictví List vlastnictví, nebo-li výpis z katastru nemovitostí, je veřejnou listinou s jedinečným číslem opatřená datem, jménem a podpisem zaměstnance úřadu, otiskem kulatého razítka úřadu se státním znakem, dále pak i kolkem, případně doloţkou o úhradě správního poplatku, který se platí za kaţdý list vlastnictví.
Číslo popisné Kaţdá budova, která je stavbou trvalého charakteru a je spojená se zemí, se označuje číslem popisným. Číslo přiděluje obec svým rozhodnutím, tabulku s číslem je vlastník budovy povinen na své náklady viditelně umístit a udrţovat jej v řádném stavu. Barvu a provedení čísel určuje obecní úřad.
23
3.1.2 výpis z Obchodního rejstříku Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích. Obchodní rejstřík je veden v elektronické podobě. Obchodní rejstřík vede k tomu zvláštním právním předpisem určený soud – rejstříkový soud. Rejstříkový soud vede pro kaţdého zapsaného podnikatele, organizační sloţku podniku, podnik zahraniční osoby anebo jeho organizační sloţku zvláštní vloţku, ledaţe zákon stanoví jinak. Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin. Rejstříkový soud zveřejní zápis do obchodního rejstříku, jeho změnu či výmaz, jakoţ i uloţení listiny do sbírky listin bez zbytečného odkladu po zápisu, ledaţe právní předpis ukládá tuto povinnost někomu jinému. Zveřejňované údaje rejstříkový soud nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu oznámí také příslušného daňového orgánu, orgánu státní statistiky a orgánu, který vydal průkaz ţivnostenského nebo jiného podnikatelského oprávnění.
Obchodní rejstřík je kaţdému přístupný. Kaţdý do něj můţe nahlíţet a pořizovat si z něj kopie či výpisy. O výpis z Obchodního rejstříku České republiky můţe poţádat anonymní ţadatel. Výpis lze poţadovat na základě znalosti IČ obchodní organizace. ●
úplný výpis – jsou v něm obsaţeny všechny informace, které byly zapsány v obchodním rejstříku po dobu existence firmy
●
výpis platných – obsahuje souhrn informací o firmě k aktuálnímu datu
Identifikační číslo podnikatele – zkráceně IČO – slouţí k jeho jednoznačné identifikaci a má pouze evidenční význam. Způsob jeho tvorby stanoví Český statistický úřad. Jde o číslo, které slouţí potřebám statistickým a které je povinně uváděno na ţivnostenských listech, popř. na jiném dokladu prokazujícím oprávnění k jiné činnosti.
24
3.1.3 výpis z Ţivnostenského rejstříku Ţivnostenský rejstřík je právně upraven v ţivnostenském zákoně9. Je to částečně veřejný seznam všech podnikatelů podnikajících na základě ţivnostenského oprávnění, kteří provozují svou ţivnost v územním obvodu daného ţivnostenského úřadu. Pokud si tedy někdo chce prověřit stávajícího či budoucího obchodního partnera, doporučuje se do něj nahlédnout.
Historie ţivnostenského rejstříku ●
podle znění ţivnostenského řádu z roku 1859 mělo nabytí ţivnostenského oprávnění různé formy a stupně, někdy stačila „odpověď“, tj. ohlášení ţivnosti a její zaregistrování, jindy probíhalo sloţitější schvalovací řízení provázené zevrubnějším šetřením a stanovením podmínek otevření podniku, tj. udělení koncese
●
kaţdý ţivnostník musel splňovat zejména dvě osobní podmínky k vedení ţivnosti – musel být „občansky zachovalý“, tj. bez zločinů a trestních činů, především těch, které by se nějakým neţádoucím způsobem mohly odrazit v jeho podnikatelské praxi, a „odborně způsobilý“, tj. musel být vyučen v oboru, mít praxi, jejíţ délka byla podle profesí různá
●
ţivnostenský řád určoval otvírací dobu, moţnosti práce přes čas, o nedělích a ve svátcích, způsob výchovy a práce učňů, bezpečnost práce apod., docházelo i k podvodům, nejčastěji v záměně provozované činnosti a krytí podnikání jiné osoby vlastním ţivnostenským oprávněním10
9
§ 60
10
zdroj – příručka Úřad na cestě k lidem
25
3.1.4 výpis z Rejstříku trestů Podle zákona č. 269/1994 Sb11., o Rejstříku trestů v platném znění, lze vydat výpis z evidence Rejstříku trestů osobě, které se výpis týká, pouze na základě písemné ţádosti. Tuto ţádost není třeba ručně vyplňovat, klient ji obdrţí vyplněnou k podpisu předtím, neţ mu je výpis z Rejstříku trestů vydán. Tato ţádost se archivuje dle zákona. Osoba, která na pracovišti Czech POINT o výpis ţádá, musí mít platný doklad totoţnosti a musí mít přiděleno rodné číslo. To znamená, ţe výpis lze vydat i cizincům, kteří mají například trvalé bydliště v České republice. Na pracovištích Czech POINT lze vydávat výpisy i zplnomocněncům, kteří ţádají o výpis z Rejstříku trestů na základě úředně ověřené plné moci. Totoţnost ţádající osoby se ověřuje na základě předloţeného dokladu totoţnosti. ●
předloţený doklad se nejprve kontroluje v databázi neplatných dokladů
●
pokud je předloţený doklad platný, vyplní se formulář ţádosti o výpis a vytiskne se ţádost o vydání výpisu, ţadatel tuto písemnou ţádost podepíše, kaţdou ţádost o výpis z evidence Rejstříku trestů ověřující úřad uchovává po dobu šesti let ode dne podání ţádosti podle zákona o Rejstříku trestů12.
Ţádost je poté zaslána elektronickou formou na Rejstřík trestů, který odpoví buď: ●
předáním výpisu
●
informací, ţe Žádost nemohla být vyřízena elektronicky V případě, ţe Rejstřík trestů odpoví předáním elektronického výpisu, se tento
výpis vytiskne, doplní se ověřovací doloţkou a zkompletuje podobně jako u stávajících výpisů. Ţadatel na výpisu svým podpisem potvrdí převzetí. Na poskytnutý výpis se nevylepuje ţádný kolek.
11
§ 11a odst. 1
12
§ 11b odst. 2
26
Moţnost vystavit výpisy z Rejstříku trestů, které spadají do manuálního zpracování slouţí k uspokojení ţadatelů, kterým doposud nebylo moţné vystavit výpis z Rejstříku trestů elektronicky, hned na počkání. Ţádost je odeslána pracovníkem kontaktního místa na Rejstřík trestů, kde se cca do 30 minut manuálně zpracuje a následně je jiţ vyřízená ţádost připravena k elektronickému odeslání zpět na kontaktní místo. Občan si můţe výpis vyzvednout na kterémkoliv kontaktním místě, kde mu na základě čísla podání ţádosti a průkazu totoţnosti výpis vydají. Pokud nemá ţadatel zájem vyzvednout si výpis na kontaktním místě, je moţné také poţádat o zaslání výpisu v listinné formě přímo na adresu ţadatele. V případě, ţe ţádost nemohla být vyřízena elektronicky a musí být zpracována manuálně na pracovišti Rejstříku trestů, musí ţadatel poţádat o výpis formou papírové ţádosti. Ţadateli lze z formuláře Czech POINT tuto papírovou ţádost vytisknout. Ověřující úřad dále ověří totoţnost a správnost údajů v ţádosti, vylepí kolek v hodnotě 50 Kč a pošle ţádost k vyřízení na Rejstřík trestů. Výpisy, získané na kontaktních místech Czech POINT jsou primárně určeny pro pouţití na území České republiky. Pouţití listin se řídí různými pravidly a v případě vyţadování listin pro tzv. superlegalizaci nebo apostilizaci13, je nutné získat je u vlastníka dané agendy – např. výpis z katastru nemovitostí na příslušném katastrálním pracovišti, výpis z rejstříku trestů přímo na Rejstříku trestů.
13
vyšší ověření listin, superlegalizace je nadřazena apostilizaci
27
3.1.5 výpis z bodového hodnocení řidiče Výpis bodového hodnocení řidiče, umoţňuje občanům na kontaktních místech veřejné správy zjistit stav trestných bodů. Výpis je poskytován z Centrálního registru řidičů vedeného Ministerstvem dopravy, jehoţ součástí je právě i evidence bodového hodnocení. Tento výpis má pouze informativní charakter pro občany, nenahrazuje výpis z karty řidiče pro styk s úřady. Vydávání výpisů o trestných bodech řidičů kontaktními místy veřejné správy je upraveno zákonem č. 480/2008 Sb. O výpis můţe zaţádat pouze ţadatel sám, nebo jim určený zmocněnec. Osoba, která na pracovišti Czech POINT o výpis ţádá, musí mít platný doklad totoţnosti. Nepovinně je moţné v ţádosti i udávat číslo řidičského průkazu. Výpis lze vydat i cizincům, kteří mají například trvalé bydliště v České republice.
3.1.6 výpis z insolvenčního rejstříku Insolvenční rejstřík je dalším informačním systémem veřejné správy, který je spravován Ministerstvem spravedlnosti České republiky. Jedná se o veřejně přístupný rejstřík, není tedy nutné ověřovat totoţnost ţadatele. V rejstříku je moţné vyhledávat na základě dvou ukazatelů – identifikační čísla organizace a podle osobních údajů. Základní úlohou je zajisti maximální míru publicity o insolvenčních řízeních a umoţnit sledování jejich průběhu. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dluţníků.
28
3.1.7 výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů Správce seznamu kvalifikovaných dodavatelů je Ministerstvo pro místní rozvoj. Jedná se o veřejný registr, proto je pro vyhledávání zapotřebí pouze zadání identifikačního čísla organizace. Tímto výpisem dokládá klient zapsaný v Seznamu splnění základních a profesních kvalifikačních předpokladů při účasti ve výběrovém řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek14.
3.2 Agendy ISDS – informační systém datových schránek 3.2.1 Datové schránky Informační systém datových schránek je informačním systémem správy ve smyslu zákona 365/2000 Sb. Je určen k doručování dokumentů mezi orgány veřejné moci navzájem – povinně, mezi orgány veřejné moci a podnikajícími fyzickými osobami či fyzickými osobami – volitelně. Je určován k provádění úkonů právnických osob, podnikajících fyzických osob nebo fyzických osob směrem k orgánům veřejné moci. Datová schránka je elektronickým úloţištěm, tedy datovým prostorem, který je vyhrazen právě pro orgán veřejné moci nebo právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu nebo pro fyzickou osobu, kam jsou orgány veřejné moci doručovány datové zprávy, kde jsou prováděny úkony vůči orgánům veřejné moci. Úřady tak ušetří na zasílání klasických poštovních zásilek. Jsem-li podnikatel, do mé datové schránky mi orgán veřejné moci doručí datovou zprávu, tedy na toto místo je mi doručen „doporučený dopis“ od úřadu. Do datové schránky „vhodím“ doporučený dopis, který posílám úřadu. Projekt byl uveden do provozu od listopadu 2009. Zřizovatelem a správcem projektu je ministerstvo vnitra. Provoz systému zařizuje Česká pošta. Povinnost mít datovou schránku mají firmy a instituce vedené v obchodním rejstříku. Velikost datové schránky není omezena. Datová schránka není e-mailová schránka. Datová schránka není náhrada e-mailové schránky. 14
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
29
3.2.2 Funkce projektu Schránky fungují tak, ţe příjemce je o obdrţení nové zprávy informován placenou textovou zprávou prostřednictvím mobilního telefonu nebo zdarma emailem. Pokud nebude dokument do deseti dnů od zaslání do schránky přečten, úřady jej povaţují za vyřízený. Moţné je však poţádat o prominutí zmeškání zprávy, a to do 15-ti dnů ode dne, kdy nebylo moţné zprávu přečíst. Takto přijaté dokumenty obsahují elektronické podpisy. Doručení dokumentu má stejné právní účinky jako doručení do vlastních rukou.
Obrázek 7 – datové schránky
3.2.3 Informační systém datových schránek Jedná se o systém, který spravuje stát, zde zastoupený Ministerstvem vnitra České republiky. Jeho zřízení, provoz, ochrana uloţených osobních údajů, ochrana přepravovaných informací se řídí právními předpisy. Datovou schránku fyzické osoby zřídí ministerstvo bezplatně na ţádost fyzické osobě, která je plně způsobilá k právním úkonům, do 3 pracovních dnů ode dne podání ţádosti. Fyzická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky fyzické osoby.
30
Datovou schránku podnikající fyzické osoby zřídí ministerstvo bezplatně na ţádost této osoby do 3 pracovních dnů ode dne podání ţádosti. Podnikající fyzická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky podnikající fyzické osoby. Datovou schránku právnické osoby zřídí ministerstvo bezplatně právnické osobě zřízené zákonem, právnické osobě zapsané v obchodním rejstříku a organizační sloţce podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku. Právnická osoba má nárok na zřízení jedné datové schránky právnické osoby. Datovou schránku orgánu veřejné moci zřídí ministerstvo bezodkladně po jeho vzniku v případě notářů a soudních exekutorů bezodkladně poté, co obdrţí informaci o jejich zapsání do zákonem stanovené evidence. Orgánu veřejné moci se zřizuje pouze datová schránka orgánu veřejné moci. Pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje datová schránka orgánu veřejné moci. Datová schránka se zřizuje zejména pro potřebu vnitřní organizační jednotky orgánu veřejné moci.
Obrázek 8 – odlišnosti datových schránek z pohledu jejich zřízení
31
3.2.4 Pro jakou komunikaci je datová schránka určena Zákon upravuje elektronické úkony státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, Pozemkového fondu České republiky a jiných státních fondů, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu, České televize, samosprávných komor zřízených zákonem, notářů a soudních exekutorů vůči fyzickým osobám a právnickým osobám, elektronické úkony fyzických osob a právnických osob vůči orgánům veřejné moci a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci a elektronické úkony mezi orgány veřejné moci navzájem prostřednictvím datových schránek.
Obrázek 9 – komunikace s datovou schránkou
3.2.5 Ceny za pouţití Informačního systému datových schránek Zprávy odesílané orgány veřejné moci jsou hrazeny ze státního rozpočtu. Právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby posílají datové zprávy výhradně orgánům veřejné moci, a to zdarma. Právnické osoby, podnikající fyzické osoby a fyzické osoby, které posílají datové zprávy jiným právnickým osobám, podnikajícím osobám a fyzickým osobám, hradí cenu zásilky stanovenou podle zvláštního předpisu.
32
3.2.6 Datové schránky, technický krok k modernímu eGovernmentu Datové schránky moţná působí jako malý a spíše technický krok na dlouhé cestě k modernímu eGovernmentu. Jako krok, kterým si stát úspěšně vyřešil jednu svou konkrétní potřebu, jíţ je potřeba spolehlivého a dokladovatelného doručování jak vůči občanům a firmám, tak i vůči jeho vlastním orgánům. Datové schránky totiţ nejsou jen dalším přenosovým mechanismem, která shodou okolností doručuje písemnosti nikoli v jejich klasické podobě, ale v podobě elektronické. Změny, které datové schránky implikují, jsou mnohem hlubší a týkají se elektronické formy. Nutí velmi velký okruh subjektů, aby přestaly dělat to, na co byly dosud zvyklé a místo toho začaly dělat něco, co dosud nedělaly, co povětšinou neumí a na co nejsou připraveny, tedy aby začaly pracovat jiţ jen s čistě elektronickými dokumenty. Moţnost rutinní práce s čistě elektronickými dokumenty samozřejmě má své nezbytné předpoklady. Některé z nich lze označit jako materiální. Musí být k dispozici vhodné počítače, sítě, vhodná datová úloţiště. Dále je zde zapotřebí legislativní ukotvení, tzn. elektronické podpisy, elektronické značky a časová razítka i o jejich praktické pouţívání, včetně vyhodnocování jejich platnosti v různých kontextech. Dnes pouţívané podpisové certifikáty jsou vystavovány s platností jednoho roku. Nejdéle do roka tedy nastane nepříjemná situace, kdy jiţ není moţné se přesvědčit o platnosti podpisu na konkrétním elektronickém dokumentu, a ten je tudíţ nutné povaţovat za nepodepsaný. Pouţití dokumentu je pak ale značně omezené. Například uţ by nemělo být moţné ho ani autorizovaně konvertovat na Czech POINTu.
33
3.2.7 Datové schránky a spisová sluţba Program spisová sluţba slouţí ke sledování oběhu dokumentů v organizace, a to od příchodu dokumentu do organizace, kdy mu je zaloţena evidenční karta, přes jeho zpracování aţ po jeho archivaci a skartaci. Program spisová sluţba plně respektuje platné legislativní předpisy. Rozhodně také zaručuje komplexní ochranu dat, a to jak před úmyslným zneuţitím, tak i před jejich poškozením a ztrátou. Jedná se o plně strukturovaný a modulární program, který umoţňuje provádění změn a úprav vyvolaných legislativou i konkrétními poţadavky klienta. Důleţité je také to, ţe je připraven a schopen pracovat s datovými schránkami. Od 1. července 2010 vyuţívají datové schránky všechny orgány veřejné správy a rovněţ právnické osoby zapsané do obchodního rejstříku. Program spisová sluţba (SSL) má jiţ funkci datové schránky implementovánu. Je moţné odesílat a přijímat zprávy, zjišťovat stavy odeslaných zpráv, přijímat doklady o dodání a doručení a ověřovat, zda adresát má datovou schránku. S informačním systémem datových schránek program plně spolupracuje přes datové rozhraní15, které vzniklo ve spolupráci s Ministerstvem vnitra ČR. Dokumenty takto přijaté se zařadí do toku ostatních dokumentů, které spisová sluţba zpracovává. Program spisová sluţba je na trhu jiţ od listopadu 1998. V ostrém provozu funguje v řadě organizací, a to od obecních a městských úřadů, přes zdravotní ústavy, univerzitu, Státní tiskárnu cenin, s.p. aţ po běţné firmy zabývající se obchodní činností či realitami apod.
15
komunikační přechod, propojení – místo, kde se jeden systém setkává s druhým, zde jsou definovány postupy, kdo
co smí a nesmí dělat, s čím pracovat
34
3.2.8 Datové schránky první měsíc provozu Magazín eGovernment prostřednictvím elektronického formuláře zkoumal koncem listopadu roku 2010, jaké zkušenosti s datovými schránkami mají uţivatelé měsíc po startu ostrého provozu. Obrázek 10 – dotazníkový průzkum
● zdroj – magazín eGovernment č. 4/2009
malá obec – obec bez matriky a stavebního úřadu střední obec – obec s matrikou, stavebním úřadem, nebo pověřeným OÚ – obecním úřadem statutární město – město, které má právo si svoji správu organizovat podle základní městské vyhlášky ORP – obec s rozšířenou působností kraj – krajský úřad jiný – jiný typ instituce 35
Smysluplnost datových schránek
Obrázek 11 – smysluplnost datových schránek
● zdroj – magazín eGovernment č. 4/2009
jako smysluplné - datové schránky 46% naopak za zbytečnou komplikaci - datové schránky 39% celkově 13% - bez názoru 3% - ţádná moţnost
36
3.3 Konverze dokumentů Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů zavádí termín autorizovaná konverze dokumentů. Technické parametry ke konverzi specifikuje vyhláška č. 193/2009Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů. Autorizovaná konverze znamená úplné převedení dokumentu v listinné podobě do elektronické podoby nebo úplné převedení elektronického dokumentu do dokumentu v listinné podobě. Dokument, který provedením konverze vznikl, má stejné právní účinky jako dosud pouţívaná ověřená kopie. Konverzí se rovněţ nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů obsaţených ve vstupu a jejich soulad s právními předpisy. Ověřovací doloţka kaţdé provedené konverze se ukládá do centrálního úloţiště ověřovacích doloţek. Při provádění konverze z listinné do elektronické podoby, ţadatel přinese listinu, kterou chce konvertovat. Výstup je dle volby ţadatele předáván na CD/DVD nebo je zaslán do tzv. Úschovny, tedy úloţiště konvertovaných dokumentů, kde si jej ţadatel kdykoliv později vyzvedne. Výstupem konverze bude dokument v elektronické podobě ve formátu PDF. Při provádění konverze z elektronické do listinné podoby, ţadatel přinese elektronický dokument, který chce konvertovat buď na CD/DVD nebo jej můţe zaslat z datové schránky do Úschovny. V tomto případě sebou ţadatel přinese potvrzení o vloţení dokumentu do datového úloţiště pro potřeby konverze, které obsahuje jeho jednoznačnou identifikaci.
37
Zákon č. 300/2008 Sb., také jasně definuje, které dokumenty se nesmějí konvertovat. Jsou to především dokumenty, jejich jedinečnost nelze konverzí nahradit: jsou to např. občanský průkaz, cestovní doklad, zbrojní průkaz, řidičský průkaz, vojenská kníţka, sluţební průkaz, průkaz o povolení pobytu cizince, rybářský lístek, lovecký lístek nebo jiný průkaz. Při konverzi dokumentu z listinné do elektronické podoby je nutné identifikovat a zaznamenat bezpečnostní prvky, kterými se dokument před převedením vyznačoval. Sledují se následující znaky. plastický text
vodoznak
reliéfní tisk
embossing
suchá pečeť
optický variabilní prvek
38
3.4 Ostatní podání 3.4.1 Přijetí podání podle ţivnostenského zákona Od 1. 7. 2008 můţe ţadatel poţádat na kontaktních pracovištích Czech POINT také o tyto sluţby: ●
ohlášení ţivnosti
●
ohlášení údajů nebo jejich změn vedených v ţivnostenském rejstříku
●
podání ţádosti o udělení koncese a ţádosti o změnu rozhodnutí o udělení koncese
Všechna uvedená podání je moţné učinit jak v elektronické, tak listinné podobě. K těmto úkonům slouţí tyto formuláře: ●
formulář registru ţivnostenského podání pro fyzickou osobu
●
formulář registru ţivnostenského podání pro právnickou osobu
3.4.2 Podání do registru účastníků provozu MA ISOH Informační systém odpadového hospodářství (ISOH) provozuje Ministerstvo ţivotního prostředí a na kontaktním místě Czech POINT mohou provozovatelé autovrakovišť získat přístupové údaje do systému evidence autovlaků (Model autovraky – MA ISOH). O vydání přístupových údajů můţe ţádat klient osobně nebo prostřednictvím zmocněnce (je nutná plná moc), vţdy je poţadován doklad totoţnosti. Vyhledání provozovatele se provádí pomocí identifikačního čísla podnikatele (IČ). Podání vůči MA ISOH se týkají: -
registrace a vydání přístupových údajů
-
změny v přiřazení provozoven k uţivatelským účtům
-
vygenerování jednorázového hesla k existujícím účtům 39
@ Czech POINT@office 3.5 Konverze dokumentů z moci úřední Autorizovaná konverze z moci úřední (KzMU) slouţí pro vnitřní potřeby úřadu. Všechny orgány veřejné moci jí mohou konvertovat dokumenty pro výkon své působnosti. Zajišťují převedené dokumentu z listinné podoby do elektronické a naopak, tentokrát dokumentů ve vlastnictví úřadů. Pro účely konverze z moci úřední bylo vytvořeno v systému Czech POINT nové rozhraní, které se nazývá Czech POINT@office. Obsahuje v sobě formulářové rozhraní pro autorizovanou konverzi z moci úřední a také pro výpis nebo opis z Rejstříku trestů.
@ Agendy matriky – narození, manţelství, úmrtí, ostatní @ Agendy ohlašovny Od 1. 7. 2010 nastala změna v hlášení změn údajů do evidence obyvatel. Technickým prostředníkem se stává rozhraní Czech POINT@office. Hlášení do evidence obyvatel přes toto rozhraní provádějí všechny matriky, ohlašovny a soudy. Mění se tedy způsob zadávání údajů do informačního systému evidence obyvatel (ISEO). Doposud se změny na matrikách předávaly a samostatné pracoviště evidence obyvatel. Ohlašovny všechny změny zasílaly na obce s rozšířenou působností (III. typu), které je následně zadávaly do ISEO. Nově zadávají matriky a ohlašovny změny přímo do ISEO a to prostřednictvím formulářů v CzechPOINT@office. Rozhraní CzechPOINT@office je tedy rozděleno na agendové rozhraní: -
@matriční agendy – zápis údajů o narození, úmrtí, manţelství a registrovaném partnerství
-
@ohlašovny – zápis doručovací adresy a adresy místa trvalého pobytu
-
@soudy
–
zápis
neplatnosti,
zrušení,
neexistenci
manţelství
či
registrovaného partnerství a omezení, nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům. 40
Jednotlivé role nastavuje administrátor. Napojením systému Czech POINT na Informační systém evidence obyvatel potvrzuje systém Czech POINT svou jednoduchost a efektivnost nejen při přiblíţení úřadu k občanům, ale i svou snadnou vyuţitelnost pro samotné úřady a ulehčení práce mnoha úředníkům.
3.6 Czech POINT E-SHOP – výpisy poštou Pro získání ověřeného výpisu z obchodního a ţivnostenského rejstříku nebo katastru nemovitostí nemusí klient navštívit kontaktní místo, ale tuto sluţbu si můţe objednat přes internet na webových stránkách http://www.czechpoint.cz/web/eshop/. Po vyplnění formuláře a odeslání závazné objednávky, zašle pošta informační email o vyřízení zakázky a následně klientovi doručí poţadovaný výpis domů na dobírku. V tomto případě si pošta k poplatku za výpis účtuje také cenu za balné a expedici.
41
Závěr Vládní koncepce eGovernmentu reformuje kromě jiného také komunikaci mezi úřady a občany či organizacemi. Terminály Czech POINT představují v současnosti pro veřejnost nejviditelnější sloţku eGovernmentu a v této oblasti stírají rozdíly mezi malými a velkými obcemi. Tato práce mapuje postupný vývoj projektu Czech POINT a prezentuje kroky, které vedly k postupnému naplňování cíle a hesla tohoto projektu, tj. „přivést úřad k lidem“. První rozsáhlejší neoficiální průzkum spokojenosti se sluţbami kontaktních míst veřejné správy provedl časopis Egovernment několik měsíců po náběhu ostrého provozu. Výsledkem bylo nejen kladné hodnocení projektu, ale také inspirace a návrhy na rozšíření sluţeb. To vše signalizovalo, ţe o Czech POINT je zájem. Se stále rostoucím vyuţíváním terminálu Czech POINT a od července 2009, kdy platí zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, se elektronická komunikace s úřady ještě mnohonásobně zvýšila. Úbytek listinné podoby dokumentů ve prospěch datové formy znamená zefektivnění a zrychlení práce úřadu, ale také vyšší komfort pro klienty. Ať uţ z hlediska přístupnosti úřadu v místě a čase, ale také se zřetelem na další moţný vývoj a rozvoj sluţeb veřejné správy. Po minulých letech nadbytečného bujení byrokratických procedur se situace začíná obracet ve prospěch občana jako zákazníka veřejné správy a Czech POINT je toho skvělým příkladem. Vývoj projektu Czech POINT však není ale uzavřen. Toto asistované místo výkonu veřejné správy bude mít pokračování v podobě „Czech POINT for home“, kdy se bude jednat o samoobsluţný kontakt se státní správou. Připravovaný modul občanům umoţní vyřizovat si úřední záleţitosti přímo z domova. Důleţitým prvkem je stálost a soudrţnost jednotlivých prvků eGovernmentu, tj. vazba Czech POINT na datové schránky, základní registry, KIVS, spisovou sluţbu úřadů, datové úloţiště atd. Pojem Czech POINT má z mého pohledu již místo mezi občany, ale záleží na každém jedinci, zda této komunikace s úřadem využije.
42
Seznam pouţité literatury Bibliografie 1. KONOPA, Prokop. Uplynulý rok se nám skutečně vydařil, říká Ing. Karel Večeře. Veřejná správa: týdeník vlády České republiky, 2009, č. 1, s. 15.ISSN 1213-6581. 2. ŠTĚDROŇ, Bohumír. Úvod do eGovernmentu: Právní a technický průvodce. 1. Vyd. Praha: Úřad vlády České republiky, 2007. ISBN 978-80-87041-25-3. Internetové články 3. Czechpoint [online]. © 2009. Dostupné z WWW: www.czechpoint.cz. 4. Koncepce rozvoje komunikační infrastruktury veřejné správy ČR (KIVS ČR) [online]. 2005. Dostupné z WWW: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/micr/scripts/detail.php_id_2433.html. 5. Závěrečná zpráva pilotního projektu Czech POINT [online]. © 2009. Dostupné z WWW: www.czechpoint.cz. 6. Informace pro příjemce dotace [online]. © 2009. Dostupné z WWW: www.czechpoint.cz. 7. Technické poţadavky na místo Czech POINT [online]. © 2008. Dostupné z WWW: www.mvcr.cz. Zákony 8. Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, v platném znění. 9. Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. 10. Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. 11. Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. 12. Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. 43
13. Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, v platném znění. 14. Zákon č. 344/1992 Sb., o Katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
44
Přílohy Příloha č. 1
Výpis z katastru nemovitostí
45
Příloha č. 2
Výpis z Rejstříku trestů
46
Příloha č. 3
47
Příloha č. 4
48
Příloha č. 5
Paní Lucie Kačmarčíková Nar. 22. 5. 1981 KOMENSKÉHO 1152 BOHUMÍN 735 81
Věc: Výpis z bodového hodnocení řidiče Na základě Vaší žádosti zasíláme výpis z bodového hodnocení osoby Lucie Kačmarčíková, s datem narození 22. 5. 1981, bydlištěm KOMENSKÉHO 1152, NOVÝ BOHUMÍN, 735 81 BOHUMÍN, okr. Karviná. Výpis byl vyhotoven dálkovým přístupem do registru řidičů pro účel ověření výstupu z informačního systému veřejné správy ve smyslu § 9 zák. č. 365/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Aktuální stav bodového hodnocení výše jmenované osoby je 0 bodů.
Vyhotoveno: 23. 11. 2010 12:36:56.
49
Příloha č. 6
50
