Kompostování réví vinného s travní hmotou Composting of vine cane with grass Oldřich Mužík, Vladimír Scheufler, Petr Plíva, Amitava Roy Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha
Abstract The paper deals with the substratum composting consisting of chipped vine cane and grass. Substratum was composted in the belt heap by technology for experimental composting. Results of chipped vine cane and grass composting are unsatisfactory; compost did not show appropriate qualitative signs. Despite it is suitable to continue the vine cane research. Keywords Vine cane, composting, composts raw material composition Úvod Odstraňování réví z vinic je velmi důležité – ponechá-li se na hromadách poblíž vinic, hrozí nebezpečí, že se hromady starého réví stanou zdrojem infekce houbovými chorobami pro vinné keře. Odstraňování starých hromad réví je potřeba provést ještě před začátkem řezu, jinak se může stát, že nákaza se dostane na povrch čerstvých neošetřených ran po řezu révy, spory vyklíčí a mycelium houby bude pronikat dál do dřeva. Možností, jak réví zpracovávat, resp. smysluplně využívat, není mnoho. Dosud běžné spalování réví na pokraji vinic je v rozporu se zákonem o ovzduší, takže zbývá možnost drcení réví přímo v meziřadí, které je nejčastěji vinaři prováděno, dále jeho využití jako suroviny pro výrobu pevných biopaliv nebo jako surovinu do kompostu. Materiál a metodika Produkce a vlastnosti réví V ČR je v současné době cca 18 000 ha vinic, z toho něco přes 16 000 ha ve stádiu plodnosti. Množství odpadního dřeva – réví po řezu vinic závisí na odrůdě, stáří a hlavně na typu vedení (počtu keřů na 1 ha). Průměrné hodnoty se pohybují v množstvích 0,45 – 0,70 kg na keř, což v průměru představuje asi 3,50 t.ha-1. Kromě spalování je možné drcené réví zpracovávat jako surovinu do kompostu. Objemová hmotnost réví závisí na vlhkosti, při 30 - 35 % vlhkosti se pohybuje od 250 do 350 kg.m-3. Poměr C : N je velmi široký a činí (100-120):1. Tento materiál je tedy možné kompostovat pouze ve směsi s materiály s vyšším obsahem dusíkatých látek. Dřevní štěpka z réví je kvalitní nasávací komponent pro prasečí kejdu i kejdu skotu a vhodným mísením s kejdou lze dosáhnout příznivého poměru C : N, čímž lze splnit požadavek na optimální složení zakládky kompostu.
Metodika pokusů kompostování réví V průběhu roku 2006 bylo v našem ústavu zkoušeno kompostování réví z vinic VSV Karlštejn. Réví bylo sesbíráno a dovezeno v březnu 2006 v množství cca 30 m3, štěpkování réví štěpkovačem Viking GE 250 bylo provedeno v dubnu. Vzniklá štěpka o objemu cca 3 m3 měla rozdílnou velikost částic, od drobných částeček až po částice dlouhé 6,5 cm. Založení kompostu bylo provedeno 16. května 2006 na pozemku, jehož sklon nepřesahuje 5°. Štěpka byla smíchána s travní hmotou z vyšehradských parků v poměru 3:1. Délka pásové hromady kompostu byla 10 m, šířka v patě hromady 1,5 m, výška 1 m. Surovinová skladba je uvedena v tabulce 1. Pohled na zakládku kompostu je znázorněn na obrázcích 1 a 2. Takto získaný substrát byl zpracován technologií kompostování v pásových hromadách podle interní normy pro experimentální kompostárnu VÚZT. Po navršení byl kompost překryt kompostárenskou folií typu Top Tex. Zavlažování kompostu nebylo prováděno. Tab. 1 Surovinová skladba zakládky kompostu Surovinové složení Objem Podíl Objemová hmotnost (m3) (%) vzorku zakládky kompostu (kg.m-3) travní hmota 9 75 503,3 štěpka z réví 3 25 celkem 12 100
Obr. 1: Detail surovinové skladby kompostu
Obr. 2: Pásová hromada kompostu před homogenizační překopávkou
Komposty byly po dobu zrání celkem 5 × překopávány překopávačem. Ukončení prací (měření) bylo 22. června a 19. července byly odebrány vzorky na chemický rozbor kompotu (viz tabulka 2). V dalších dnech byl kompost proset, získaný produkt o stejnoměrné zrnitosti odvezen a částice o větší zrnitosti (nezetlelé části réví a malé hrudky) byly použity jako očkovací základ do nových kompostů.
Výsledky a diskuse Výsledky měření teploty Průběžné měření teploty bylo prováděno sondážním teploměrem Testostor 175-1. Obsah kyslíku byl sledován měřidlem ASEKO ASIN 02. Rovněž bylo prováděno ruční kontrolní měření teploty zapichovacím teploměrem ZT-04 v pravidelných intervalech každý druhý den. Naměřené hodnoty teplot jsou uvedeny na obr. 3. 40
35 Teploměr 1 Teplota [°C]
Teploměr 2 30
25
20
15 23.5. 24.5. 26.5. 29.5. 2.6. 6.6. 7.6. 8.6. 9.6. 12.6. 13.6. 16.6. 19.6. 20.6. 22.6. Datum
Obr. 3: Naměřené teploty založeného kompostu za sledované období Teplota byla měřena dvěma teploměry v jedné a ve dvou třetinách délky hromady. Hodnoty teplot z obou teploměrů jsou téměř stejné, z čehož vyplývá, že proces zrání probíhal rovnoměrně v celé hromadě kompostu. Teplota založeného kompostu vždy výrazně klesla po překopávce, a později se opět zvyšovala na původní hodnotu. Teploty se však nikdy nedostaly na obvyklou hodnotu ve fázi rozkladu, tj. 50 – 70 °C. Hodnoty obsahu vzdušného kyslíku byly vyšší než je obvyklé, což bylo způsobeno větší mezerovitostí kompostovaných surovin a jejich nižších vlhkostí. Výsledky půdního rozboru V červenci byly odebrány vzorky kompostu na chemický rozbor kompostu. Jakostní znaky kompostu v mnoha bodech neodpovídaly ČSN 46 5735 „Průmyslové komposty“. Kompost měl nižší vlhkost a obsah spalitelných látek. Poměr uhlíkatých a dusíkatých látek byl příliš úzký. Výsledky chemického rozboru kompostu jsou uvedeny v tabulce 2. Tab. 2: Výsledky chemického rozboru kompostu % vlhkosti % C v suš. % N v suš. pH C:N 15,43 13,85 1,73 8,87 8,01
Výsledky kompostování štěpky z réví a travní hmoty nejsou uspokojivé z několika důvodů: - réví již při štěpkování mělo nízkou vlhkost (cca 25 – 30 %). - během kompostování nebyla vlhkost surovin řízena. Z výsledných rozborů kompostu na obsah vlhkosti (15,43 %) vyplývá, že obsah vody v kompostu byl nízký a byla tak omezena mikrobiální aktivita kompostovacího procesu; ideální vlhkost hotového kompostu se pohybuje v rozmezí 40 – 60 %, pro prosévání 35 – 40 % vody. - štěpka z réví byla hrubá, její příliš malá aktivní plocha, přicházející do styku s bakteriemi zajišťujícími rozklad, neumožnila její dokonalé rozložení. Bylo by vhodnější využívat místo štěpkovače drtiče s výkonem motoru cca 10 kW, které připraví surovinu pro kompostování daleko vhodnějším způsobem (velká plocha suroviny). Závěry Výsledný produkt nebyl uspokojivé kvality, vedle výše zmíněných neodpovídajících jakostních znaků kompostu (vlhkost, poměr C:N, obsah spalitelných látek), obsahoval velký podíl nezetlelých částí réví a tvrdé hrudky, které nešly prosít přes síto. Zjištěné výsledky ukazují, že při vhodné surovinové skladbě (C:N a vlhkost) a dodržení optimálního technologického postupu réví kompostovat lze, je však potřeba počítat s delší dobou zrání kompostu. I přes neuspokojivé výsledky pokusů doporučujeme pokračovat ve výzkumu účinných způsobů kompostování réví. Příspěvek byl zpracován na základě řešení výzkumného projektu Mze NAZV – IG46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“. Příspěvek byl publikován ve sborníku z mezinárodního semináře In Zemědělská technika a biomasa 2006. Abstrakt Příspěvek se zabývá kompostováním substrátu složeného ze štěpkovaného réví a travní hmoty. Substrát byl kompostován v pásové hromadě technologií pro experimentální kompostování. Výsledky kompostování štěpky z réví a travní hmoty nejsou uspokojivé; kompost neměl odpovídající jakostní znaky. Přesto je vhodné ve výzkumu kompostování réví pokračovat. Klíčová slova Réví, kompostování, surovinová skladba kompostů. Literatura VÁŇA, J.: Výroba a využití kompostů v zemědělství. Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství v ČR v Praze, 1997 ŽUFÁNEK, J., ZEMÁNEK, P.: Bilance zdrojů biologických odpadů ve vinohradnictví a ovocnictví. Sborník mezinárodní vědecké konference „Ekologické aspekty výzkumu, vývoje a provozu zahradnické techniky“, Lednice 1998, str. 203 – 207. ISBN 80-7157-301-9 JELÍNEK A., PLÍVA, P.: Kompostování zbytkové biomasy. Metodiky pro zemědělskou praxi č. 12/1999, ÚZPI Praha, ve spolupráci s Mze
PLÍVA, P., a kol.: Zakládání, průběh a řízení kompostovacího procesu. Příručka č. 1/2006, VÚZT Praha. ISBN 80-86884-11-2 JIŘÍČEK J.: Návrh mechanizačních prostředků pro úpravu surovin v kompostovacích zakládkách. Diplomová práce, Lednice 2003 KOLEKTIV AUTORŮ: Kompostování, moderní zpracování rostlinných zbytků. Sborník referátů. Velké Bílovice 1996 Kontaktní adresa: Ing.Oldřich Mužík, Vladimír Scheufler, Ing. Petr Plíva CSc., Ing. Amitava Roy Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Drnovská 507, 161 01 Praha 6 – Ruzyně tel.: 233 022 386 fax: 233 312 507 e-mail:
[email protected]
