Komplexní pozemková úprava
katastrální území : BŘEZOLUPY
okres Uherské Hradiště
7. Plán společných zařízení
Zpracoval: Ing. Věra Šerková, PÚP Uh. Brod Ing. Hedvika Psotová, Arvita P spol.s.r.o., Otrokovice
Průvodní zpráva Obsah: 1. Základní údaje o projektu a o řešeném území 2. Úvod. Účel a cíl plánu společných zařízení 3. Popis a přehled navrhovaných opatření 3.1 Dopravní systém 3.1.1 Popis řešení dopravního systému 3.1.2 Přehled navržených prvků dopravního systému 3.1.3 Bilance potřebných ploch dopravního systému
3.2 ;ávrh protierozních opatření 3.2.1 Popis řešení 3.2.2 Přehled navržených prvků protierozních opatření 3.2.3 Bilance potřebných ploch protierozních optření
3.3 Vodohospodářská opatření 3.3.1 Popis řešení 3.3.2 Přehled navržených vodohospodářských prvků 3.3.3 Bilance potřebných ploch pro vodohospodářská opatření
3.4 Ochrana a tvorba životního prostředí - ÚSES 3.4.1 Popis území a návrhu ÚSES 3.4.2 Přehled navržených prvků ÚSES a interakčních prvků 3.4.3 Bilance potřebných ploch ÚSES a interakčních prvků
bude doplněno do kompletní dokumentace: 4. 5. 6. 7.
Bilance výměr pozemků pro návrh společných zařízení v rámci KPÚ ;ávrh řešení priorit prvků společných zařízení ;ávrhy změn kultur pozemků Doklady o projednání plánu společných zařízení
1. Základní údaje o projektu a o řešeném území: Název projektu: Komplexní pozemková úprava v katastrálním území Březolupy - činnost podle zákona č. 139/20002 Sb. a vyhlášky 545/2002 Sb. Etapa projektové dokumentace ( podle přílohy vyhl. 545/2002 Sb.):
7. Plán společných zařízení
Investor ( objednatel ) : Ministerstvo zemědělství – odbor zemědělská agentura a pozemkový úřad v Uherském Hradišti , Protzkarova 1180, 686 01 Uherské Hradiště Zpracovatel geodetické části : Geodetická kancelář Uherský Brod, Horní Valy 2074, Uherský Brod Zpracovatel projektové části : PÚP Uherský Brod, Moravská 83, Uherský Brod Spolupracující : ARVITA spol.s.r.o. , Hlavní 1549, Otrokovice Zahájení prací na projektu KPÚ: 03/2007
Obec: Březolupy Katastrální území: Březolupy Výměra katastrálního území: 1579,85 ha Výměra řešená pozemkovou úpravou ( tzv. obvod upravovaného území) : 950 ha Počet řešených parcel v obvodu: 3475 Počet řešených listů vlastnictví v obvodu 837 Příslušný stavební úřad: Obecní úřad Bílovice, odbor výstavby a územního plánování
2. Úvod. Účel a cíl plánu společných zařízení Důvodem pro zahájení pozemkových úprav v k.ú. Březolupy bylo shromáždění žádostí o zahájení pozemkových úprav od vlastníků vlastnících nadpoloviční výměru území (Z.139/2002, §6, odst. 3). Hlavním hospodařícím subjektem je zemědělská společnost AGROLSTAT s.r.o. se sídlem v Blatnici pod Sv. Antonínkem 855. Menší územní celky obhospodařuje společnost AGRI-M, s.r.o., TOPAGRA, s.r.o., a soukromý zemědělec Ing. Antonín Hlůšek, Kunovice. Jenom malý zlomek řešeného území je užíván soukromými zemědělci formou zahrad, sádků a záhumenek. Projekt plánu společných zařízení je vypracován na základě dříve provedených terénních průzkumů a rozborů, vyhodnocení shromážděných podkladů a podmínek správních úřadů a organizací hájících společenské zájmy. Dále odráží společné zájmy vlastníků pozemků, zastoupených pro jednání sborem zástupců vlastníků. Vypracovaní plánu společných zařízení předchází vlastnímu návrhu nového uspořádání pozemků, neboť plán společných zařízení převedený do návrhu parcel tvoří kostru pozemků do které budou následně provedeny návrhy nově uspořádaných parcel dotčených vlastníků. Plán společných zařízení tvoří souhrn jednotlivých prvků – objektů, popř. navržených funkčních změn a podmínek hospodaření. Cílem navržených opatření je zmírnění stávajících degradačních procesů v řešeném a návazném území, vytvoření podmínek pro zlepšení ochrany životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, zvýšení ekologické stability krajiny. Současně se jimi řeší přístupnost na jednotlivé území a celková prostupnost krajiny. Převážná většina prvků plánu společných zařízení má polyfunkční charakter- tzn., že vedle své hlavní funkce (protierozní, vodohospodářská, dopravní) slouží např. jako prvky ÚSES, retenční plochy apod. Dobře navržený plán společných zařízení vytváří podmínky pro racionální hospodaření v území, které je v souladu s kulturní funkcí krajiny.
3. Popis a přehled navrhovaných opatření Navržená opatření lze rozdělit podle účelu a funkce v území do následujících druhů:
►dopravní systém pro zpřístupnění pozemků a prostupnost krajiny ►opatření pro ochranu zemědělského půdního fondu před vodní erozí popř. opatření proti větrné erozi ►opatření vodohospodářská pro zlepšení vodních poměrů a k ochraně povrchových a podzemních vod, vodních zdrojů, potřebná opatření u stávajících vodních děl na vodních tocích a staveb sloužících k závlaze popř. odvodnění ►opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí – zejména plán územního systému ekologické stability
3.1 Dopravní systém 3.1.1 Popis řešení dopravy Návrh sítě polních cest výrazně ovlivňuje organizaci zemědělského půdního fondu. Kromě funkce dopravní plní totiž i funkci protierozní, doprovodná zeleň dotváří krajinný ráz.V rámci sítě polních cest se zvyšuje i prostupnost krajiny. Při návrhu cestní sítě byla posouzena stávající cestní síť, a to jak z hlediska hlavních dopravních směrů, četnosti pojezdů, stávajících parametrů a kvality povrchu. Současně byla posouzena potřeba zpřístupnění krajiny a nutnost řešení přístupu na jednotlivé pozemky vlastníků. Návrh cestní sítě při komplexních pozemkových úpravách má taktéž zajistit propojení zemědělské krajiny se zemědělským závodem, farmou.
Označení Kategorie
Navrhovaná šířka parcely / m
Poznámky
SS 1
státní
20 – 37 (dle projektu)
Na Bílovice
SS 2
státní
6,8 – 13,5 (dle projektu)
na Bohuslavice u Zlína
SS 3 a
státní
15 - 28
Na Častkov
SS 3 b
státní
9,5 - 17
Na Častkov
Zmapováním skutečného stavu území bylo zjištěno, že hustota stávajících polních cest je dána potřebami současného hospodaření a organizací půdního fondu. Tyto polní cesty jsou však nedostatečné co do únosnosti, taktéž nejsou dostatečné pro zpřístupnění všech pozemků jednotlivých vlastníků. Proto je navrženo zpevnění hlavních polních cest a též vybraných polních cest vedlejších. Pro zajištění přístupu na pozemky všech vlastníků bude nutno řešit doplnění některých dalších tras polních cest tzv. doplňkovými polními cestami.
;avržená síť polních cest je následně kategorizována: - hlavní polní cesty, u nichž se předpokládá celoroční sjízdnost. Navrhují se jako zpevněné komunikace s kompletním odvodněním včetně vyřešení změn ve stávajícím vodním režimu v dotčeném území. Všechny hlavní polní cesty jsou navrženy jako jednopruhové PC 5,0/30 – tedy 4,0 m vozovky a 2 x 0,5 m krajnice. Navržené hlavní polní cesty jsou doplněny o výhybny situované dle terénního průzkumu.
Označení PC 1 a PC 1 b PC 2 PC 3 e PC 3 f PC 3 a PC 3 b PC 3 c PC 3 d PC 4
Kategorie Navrhovaná šířka parcely/m hlavní 9 hlavní 9 hlavní 9 hlavní 9 hlavní 9 hlavní 9 hlavní 9 hlavní 9 hlavní 9 hlavní 9
PC PC PC PC PC PC PC PC
5 6 6 7 8 9 9 9
a b
a b c
hlavní hlavní hlavní hlavní hlavní hlavní hlavní hlavní
9 9 9 9 9 9 9 9
- vedlejší polní cesty – podchycují dopravu z přilehlých pozemků. Napojují se na hlavní polní cesty – mohou být napojeny i na silnice III tříd. V odůvodněných případech se navrhují jako zpevněné, v ostatních případech minimálně jako zatravněné. Vedlejší polní cesty jsou navrženy jako jednopruhové PC 4,0/30 – tedy 3,0 m vozovky a 2 x 0,5 m krajnice. Navržené vedlejší polní cesty jsou navrženy jako zpevněné bez výhyben.
Označení PC 10
Kategorie vedlejší
Navrhovaná šířka parcely/m 7
PC
11
vedlejší
7
PC
12
vedlejší
7
PC
13
vedlejší
7
PC
14
vedlejší
7
PC
15
vedlejší
7
PC
16
vedlejší
7
PC
17
vedlejší
7
PC
18
vedlejší
7
PC
19
vedlejší
7
PC
20
vedlejší
7
PC
21
vedlejší
7
PC
22
vedlejší
7
PC
23
vedlejší
7
PC
24
vedlejší
7
PC
25
vedlejší
7
PC
26
vedlejší
7
- polní cesty doplňkové – doplňují síť hlavních a vedlejších polních cest. Ne vždy se počítá s jejich realizací – a to zejména v případě, že jsou navržený ke zpřístupnění pozemků sloučených ve velkých půdních celcích. Vždy se navrhují jako nezpevněné. Doplňkové polní cesty jsou navrženy jako jednopruhové PC 3,0/30 (bez krajnic).
Označení PC 27
Kategorie doplňková
PC
doplňková
28
Navrhovaná šířka parcely/m 4 4
PC
29
doplňková
4
PC
30
doplňková
4
PC
31
doplňková
4
PC
32
doplňková
4
PC
33
doplňková
4
PC
34
doplňková
4
PC
35
doplňková
4
PC
36
doplňková
4
PC
37
doplňková
4
PC
38
doplňková
4
PC
39
doplňková
4
PC
40
doplňková
4
PC
41
doplňková
4
PC
42
doplňková
4
PC
43
doplňková
4
PC
44
doplňková
4
PC
45
doplňková
4
PC
46
doplňková
4
PC
47
doplňková
4
PC
48
doplňková
4
PC
49
doplňková
4
PC
50
doplňková
4
PC
51
doplňková
4
PC
52
doplňková
4
PC
53
doplňková
4
PC
54
doplňková
4
PC
55
doplňková
4
PC
56
doplňková
4
PC
57
doplňková
4
PC
58
doplňková
4
Sjezdy ze silnic Navržená síť polních cest počítá s využitím stávajících sjezdů na silnici III/4991 popř. stávající místní a na účelové komunikace v obci.
3.1.3 Bilance potřebných ploch dopravního systému označení SS 1 SS 2 SS 3a SS 3b PC 1a PC 1b PC 2 PC 3a PC 3b PC 3c PC 3d PC 3e PC 3f PC 4 PC 5 PC 6a PC 6b PC 7 PC 8 PC 9a PC 9b PC 9c PC 10 PC 11 PC 12 PC 13 PC 14 PC 15 PC 16 PC 17 PC 18 PC 19 PC 20 PC 21 PC 22 PC 23 PC 24 PC 25 PC 26 PC 27 PC 28 PC 29 PC 30 PC 31 PC 32
Celkem / m2 18822,62 20118,62 26654,4 5995,2 3465 5823 5166 6210 2835 5715 3384 5400 16380 558 6732 2430 8991 13743 927 4887 4311 5040 1820 945 4620 406 917 2730 448 5145 4725 1778 4711 7693 2898 5796 3619 4571 9520 1468 4152 552 860 1204 1156
obecní půda, státní půda 0 0 0 0 3465 5823 5166 6210 2835 5715 3384 5400 16380 558 6732 2430 8991 13743 927 4887 4311 5040 1820 945 4620 406 917 2730 448 5145 4725 1778 4711 7693 2898 5796 3619 4571 9520 1468 4152 552 860 1204 1156
soukromí vlastníci 0 0 0 0
poznámka Zlínský kraj Zlínský kraj Zlínský kraj Zlínský kraj
PC 33 PC 34 PC 35 PC 36 PC 37 PC 38 PC 39 PC 40 PC 41 PC 42 PC 43 PC 44 PC 45 PC 46 PC 47 PC 48 PC 49 PC 50 PC 51 PC 52 PC 53 PC 54 PC 55 PC 56 PC 57 PC 58
3268 1780 2164 600 3432 1600 2576 784 780 196 260 772 1556 756 180 0 1088 1176 4312 472 3112 2736 3384 1840 2276 2632
3268 1780 2164 600 3432 1600 2576 784 780 196 260 772 1556 756 180 0 1088 1176 4312 472 3112 2736 3384 1840 2276 2632
217463
1292
K vysílači
3.2 ;ávrh protierozních opatření 3.2.1 Popis řešení K důležitým problémům řešeného území patří vodní eroze, která významným způsobem snižuje půdní úrodnost a kvalitu životního prostředí obecně. Na ekologicky nestabilních plochách agrárních monokultur se pouze v minimální míře uchovaly prvky zpomalující povrchový odtok vod a umožňující jejich vsáknutí, které mají současně i významné ekologicky stabilizující a krajinotvorné funkce (meze, žleby, úvozy, polní komunikace s doprovodnou zelení, zatravněné úpady apod.). Z území, při snaze o maximální zornění, byly redukovány trvalé travní porosty a doprovodná keřová a stromová zeleň, vytvářející protierozní zábrany. Vytvoření rozsáhlých bloků orné půdy bez krajinných prvků, které by současně zpomalovaly odtok, vedlo k výraznému zvýšení plošného rozsahu i intenzity erozních procesů (především vodní a částečně i větrné eroze) s následným zmenšením hloubky ornice a dalšími negativními znaky. Narušený vodní režim krajiny je nejvíce patrný při periodicky se opakujících přívalových stavech srážek, které způsobují škody na pozemcích i majetku. Podle hodnocení povodí drobných vodních toků a bystřin Ministerstvem zemědělství ČR náleží k.ú. Březolupy mezi území silně až velmi silně ohrožená z hlediska poškození území povodněmi a vodní erozí. Tento stav potvrzuje i mapa potenciálního ohroženosti ZPF vodní erozí, která je podkladem pro zpracování návrhu protierozní ochrany. Návrh protierozních opatření v k.ú. Březolupy spočívá v řešení vodní eroze na ohrožených lokalitách vymezených v průzkumech a rozborech KPÚ. Erozně ohrožené svahy byly předěleny biotechnickým opatřením a to travnatými průlehy o šířce 10 m nebo travnatými příkopy o šířce 5 m. K optimalizaci vodní eroze na přijatelnou míru jsou u erozně ohrožených svahů dále doporučena organizační a agrotechnická opatření. Nejvýznamnějšími technickými protierozními opatřeními jsou nově navrhované komunikace se záchytnými příkopy a tato základní kostra PEO je doplněna průlehy, záchytnými zatravněnými pásy , popř. mezemi, které jsou většinou současně i prvky ÚSES. Vzhledem k členitosti a sklonitosti terénu není možno dosáhnout limitních smyvů pro všechny druhy plodin, proto u širokořádkových, v některých případech i u hustě setých jařin bude třeba uplatňovat i organizační a agrotechnická opatření. Jejich rozsah bude specifikován pro jednotlivé bloky orné půdy. ;ávrh opatření proti větrné erozi Problematika větrné eroze není doposud ve Zlínském kraji souhrnně řešena. Vzhledem k lokalizaci nepatří zájmové území v rámci České republiky mezi lokality významně ohrožené větrnou erozí a větrná eroze tedy není pro řešené území určujícím faktorem. Přesto se však větrná eroze na velkých plochách orné půdy, zejména v exponovaných polohách projevuje, zvláště při pěstování širokořádkových plodin. Tato skutečnost byla v plánu společných zařízení zohledněna. Navržená technická opatření – prvky ÚSES, interakční prvky podél polních cest mají polyfunkční charakter a působí tak nejen jako prvky ochrany životního prostředí, ale také jako prvky snižující negativní dopad vodní či větrné eroze.
V obvodu pozemkové úpravy jsou navrhována tato protierozní opatření : PEO 1 (1a, 1b, 1c) – Travnatý pás s výsadbou dřevin Konfigurace terénu neumožňuje realizaci průlehu s odvedením vody do potoka, proto se doporučuje realizovat pouze travnatý pás nad cestou s výsadbou stromů. Šířka 5 m. PEO 2 – Travnatý pás šířky 5 m s výsadbou dřevin Doporučuje se umístit 5 m široký travnatý pás doplněný o výsadbu dřevin. PEO 3 (3a, 3b, 3c)– Svodný průleh V trase navrženého průlehu je původní cesta, dnes úvozová a nepoužívaná. Používá se nově vyjetá cesta vedle původní trasy (západně). Je to prostor vhodný k funkci odvádění vody jako vylepšený průleh, zatravněný a doplněný výsadbou dřevin. V místě křížení s polní cestou realizovat trubní propustek. Průleh zaústit až do potoka. Stávající remíz v části PEO 3a bude pročištěn, ponechány perspektivní dřeviny a doplněny o geograficky původní dřeviny. PEO 4 – Záchytný průleh a příkop Jedná se o záchytný průleh, který začíná nad zástavbou ve trati „Šraňky“, vede souběžně s polní cestou, potom nad mezí ve směru cca východ – západ. Potom průleh přechází do příkopu, umístěného pod mezí. Záchytný příkop vede pod mezí ve směru SZ k remízku a ústí do „strže“ v remízku. Záchytný průleh bude mít šířku 10 m, trojúhelníkový příčný profil s max. hloubkou 0,4 m. Průleh bude zatravněn a na severním okraji (cca 2,5 m od severního okraje průlehu) bude provedena výsadba dřevin (ovocné stromy) ve sponu 5 m. U stávající meze bude průleh navazovat na záchytný příkop. Záchytný příkop bude mít šířku cca 5 m, sklony svahů 1 : 2, dno šířky 0,6 m, hloubka příkopu bude kolem 1 m. Záchytný příkop se otočí k západu a svodným průlehem (šířky 10m) se zaústí do potoka. PEO 5 – Travnatá mez Rozšíření stávající travnaté meze navazující na doplňkovou polní cestu PC 33 na šířku 5 – 11 m. Mez bude doplněna výsadbou stanovištně vhodných dřevin a bude sloužit zároveň jako interakční prvek doplňující síť základních prvků systémů ekologické stability. PEO 6 (6a, 6b) Travnatý průleh šířce 10 m bude umístěn nad doplňkovou polní cestou PC 35 dělící přilehlé svahy. Průleh bude doplněn o výsadbu dřevin. Případné povrchové vody budou svedeny do interakčního prvku navazujícího na PC 12 a do interakčního prvku (žlebu) severovýchodně od průlehu. PEO 7 – Travnatý záchytný průleh Travnatý záchytný průleh odvádí vodu do potoka trubním propustkem a drsným kamenným skluzem. Šířka průlehu 10 m, možnost liniové výsadby stromů. Travnatý průleh a doplňková polní cesta PC 39 dělí erozně ohrožený svah č. 10 (viz výkres č.5).
PEO 8 – protierozní mez Zatravněnou protierozní mezí (šířka 10 m) dojde k předělení erozně ohroženého svahu č. 35 (viz výkres č.5). PEO 9 – Travnatý pás Zatravněním plochy v šířce 10 m od hlavní polní cesty PC 6b. V jihozápadní části plochy se nachází stávající remíz, který zůstane zachován, bude pročištěn od neperspektivních dřevin a zatravněná plocha může být doplněna o další výsadby dřevin. PEO 10 – Travnatý pás s výsadbou dřevin Travnatý pás o šířce 10 m bude navazovat na doplňkovou polní cestu PC 51 a budou dělit erozně ohrožený svah č. 27 (viz výkres č. 5). Travnatý pás s výsadbou dřevin bude sloužit zároveň jako interakční prvek a bude tak zahušťovat síť ekologicky stabilních ploch v ochranném pásmu nadregionálního biokoridoru. PEO 11 – Zpevněná a nezpevněná cesta, záchytný průleh s výsadbou dřevin Jedná se o pokračování trasy průlehu PEO 12 a 13 a polní cesty PC 20 severovýchodním směrem. Záchytný průleh má sklon směrem ke svodnému příkopu nad poldrem (PEO 12). PEO 12 - Zpevněná polní cesta, záchytný příkop a průleh Objekty PEO 12 jsou součástí protierozních opatření v povodní nad poldrem (VH 1). Zpevněná polní cesta (PC 20) křižuje směr proudění povrchové vody přibližně v pravém úhlu. Nad polní cestou bude umístěn záchytný průleh a záchytný příkop. Polní cesta bude v prostoru údolnice vytvořena v násypu výšky 1 ~ 1,5 m, aby těleso polní cesty vytvořilo další záchytný a retenční prostor. Voda bude odváděna trubním propustkem a svodným příkopem (PEO 14) k poldru (VH 1). Kapacita propustku musí odpovídat průtoku Q1 ~ Q5, aby se větší průtoky zachycovaly v retenčním prostoru nad cestou a retenční prostor tak plnil funkci transformace povodně. V úseku, kde bude těleso polní cesty v násypu bude nad cestou záchytný příkop. Dále po obou stranách budou navazovat záchytné průlehy. Podél pravého okraje polní cesty, 3,5 m od osy cesty se doporučuje liniová výsadba ovocných stromů ve sponu 5 m (třešeň, slivoň, staré odrůdy jabloní a hrušní). Původní svodný příkop bude zrušen. PEO 13 (13a, 13b, 13c) – Zpevněná polní cesta, záchytný průleh s výsadbou dřevin Polní cestu v původní trase ponechat. Nad cestou vytvořit záchytný průleh šířky 10 m s hloubkou 0,4 m, zatravněný + liniová výsadba dřevin. Hnojiště umístěné mezi PEO 13b a PEO 13c při vedlejší polní cestě PC 26 bude zrušeno a sanováno. Na místě hnojiště budou vysazeny dřeviny a realizován interakční prvek. PEO 14 – Svodný příkop Svodný příkop je veden od propustku ve vedlejší polní cestě PC 20 k poldru (VH 1). Svodný příkop je navržen v šířce 10 m a bude zatravněn.
3.2.3 Bilance potřebných ploch protierozních opatření Označení PEO 1a PEO 1b PEO 1c PEO 2 PEO 3a PEO 3b PEO 3c PEO 4 PEO 5 PEO 6a PEO 6b PEO 7 PEO 8 PEO 9 PEO 10 PEO 11 PEO 12 PEO 13a PEO 13b PEO 13c PEO 14
;avržená šířka / m 5 5 5 5 11 - 13 14 - 18 10 - 13 5 - 10 5 - 11 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10 10
Celkem / m2
Obecní půda, státní půda / m2
Soukromí vlastníci / m2
1924,19 831,4 2145,71 1846,35 1519,35 1431,68 2477,01 10021,51 4755,83 2148,87 3091,44 3697,9 1078,51 2241,36 5696,35 2649,39 7057,32 4577,31 2835,47 3371,51 2827,96
68226,42
3.3 Vodohospodářská opatření 3.3.1 Popis řešení Hlavním recipientem katastrálního území obce Březolupy je vodní tok Březnice, který protéká katastrálním územím Březolupy ve směru severovýchod – jihozápad. Vodní tok Březnice je ve správě Povodí Moravy, s.p. Brno, závod Střední Morava, provoz Uherské Hradiště. Západním okrajem katastrálního území obce Březolupy, ve směru sever – jih protéká bezejmenný pravostranný přítok vodního toku Březnice s levostranným přítokem, který je ve správě Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy a Dyje, územní pracoviště Uherské Hradiště. Severovýchodně zastavěného území obce Březolupy, ve směru sever – jih protéká Hlubocký potok (přítok 01) s bezejmenným pravostranným přítokem (přítok 012), který je ve správě Zemědělská vodohospodářská správa, oblast povodí Moravy a Dyje, územní pracoviště Zlín. Na levém břehu Hlubockého potoka je vybudována vodní plocha – rybník o rozloze 31 346 m2, který slouží MRS Uherské Hradiště k rybolovným účelům.
Ve východní části katastrálního území se nacházejí tři bezejmenné levostranné přítoky vodního toku Březnice, které jsou ve správě Lesů České republiky, s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, detašované pracoviště Luhačovice. Část východní hranice katastrálního území obce Březolupy tvoří Zlámanecký potok se svým bezejmenným pravostranným přítokem, které jsou ve správě České republiky, s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, detašované pracoviště Luhačovice. V řešeném území byly po r. 1945 provedeny investice do půdy, jimiž bylo odvodnění pozemků – meliorace (viz výkresová část průzkumé a rozborů KPÚ Březolupy). V obvodu pozemkové úpravy jsou navrhována tato vodohospodářská opatření : VH 1 - Poldr se stálou hladinou vody Lokalita poldru je situována západně od hospodářského areálu zemědělského podniku v údolní poloze protínané napříč polní cestou, která vychází z areálu. Údolnice soustřeďuje povrchový odtok ze svažitého, erozí silně ohroženého povodí, obhospodařovaného jako orná půda. Voda potom směřuje otevřeným příkopem k zástavbě obce do zaklenutého úseku toku. Při zvětšených odtocích potrubí nestačí odvádět vodu. Voda potom povrchově zaplavuje místní komunikaci i obytné budovy. Tuto situaci potvrzují zbytky sedimentů na okraji komunikace i výpovědi zde bydlících občanů. Proto se zde navrhují protierozní a protipovodňová opatření VH 1 – poldr a PEO 12 – záchytný příkop a průleh. Poldr se stálou hladinou vody Osa hráze poldru je v ose polní cesty přímá s mírným obloukem na konci levostranné části hráze. Hráz poldru bude nasypána ze zeminy získané v zátopě poldru nad hrází. V prostoru zemníku bude stálá hladina vody. Hráz poldru bude mít lichoběžníkový průřez s šířkou koruny 4 m, sklonem svahů 1 : 3 (návodní) a 1 : 2 (vzdušní). Poldr bude mít spodní výpust typu otevřeného požeráku s potrubím DN 500 ~ 600 mm (parametry zpřesní projektová dokumentace na základě hydrologických údajů ČHMÚ a hydrotechnického výpočtu). Bezpečnostní přeliv bude na levostranné části hráze. Pod přelivem bude travnatá plocha pro občasné odvádění vody od bezpečnostního přelivu do svodného příkopu. Poldr bude plnit tyto funkce: - zachycení splavenin - transformace povodně - vodní a mokřadní biotop Parametry poldru: Výška koruny hráze: Výška maximální hladiny: Výška stálé hladiny vody: Plocha vodní hladiny při Hsn: Dtto při Hmax: Objem vody při Hsn: Dtto při Hmax: Retenční objem poldru:
211,0 m 210,5 m 209,0 m 2 550 m2 6 900 m2 2 500 m3 7 050 m3 4 550 m3
Po koruně hráze poldru bude vedena polní cesta PC 9a.
3.3.3 Bilance potřebných ploch pro vodohospodářská opatření Celkem / m2
Označení Poldr se stálou hladinou vody
VH 1
Obecní půda, státní půda
Soukromí vlastníci
8362,42 0
3.4 Ochrana a tvorba životního prostření – ÚSES 3.4.1 Popis území a návrhu ÚSES Životním prostředím je vše, co vytváří podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Optimální podmínky využívání území by měly směřovat hlavně k jeho ekologické stabilitě, únosnému zatížení území, trvale udržitelnému rozvoji, ochraně přírodních zdrojů, k zamezování znečišťování a poškozování životního prostředí a k jeho ochraně. životního prostředí V návrhu KPÚ budou respektovány limity vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (významné krajinné prvky, významné ekosystémy, vodní toky a údolní nivy, územní systém ekologické stability krajiny atd.), zákona o ochraně životního prostředí a dalších zákonných předpisů. V rámci KPÚ bude vymezen místní systém ekologické stability, navrženy prvky zvyšující ekologickou stabilitu a biodiverzitu území a snižující vodní a větrnou erozi. Základním podkladem pro tvorbu ÚSES v zájmovém území byl návrh Generelu regionálního ÚSES (Löw a spol., 1992), ÚTP adregionální a regionální ÚSES ČR (Společnost pro životní prostředí, Brno, 1996) a generel Uzemní systémy ekologické stability okresu Uherské Hradiště (TERRAprojekt Modrá,1998). V řešeném území jsou limitem dle ÚPN VÚC ZA plochy nadregionálního a regionálního ÚSES: • • • •
trasy (osy) nadregionálních biokoridorů K 141 a K 152 trasa regionálního biokoridoru K 1595 regionální biocentrum č. 101 Lapač převážná část řešeného území se nachází v ochranném pásmu nadregionáních biokoridorů
Na výše uvedený regionální ÚSES hierarchicky navazuje lokální ÚSES, který má v celém systému ekologické stability specifické postavení. Stabilizačním působením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků na okolní ekologicky méně stabilní území zabezpečuje provázanost a funkčnost celého ÚSES. Tato síť ekologicky stabilizujících segmentů krajiny je základním kamenem vyšších systémů a zároveň plní i funkci genetické zásobárny ke spontánnímu uchovávání regionálního genofondu volně žijících organismů. Generel lokálního ÚSES pro k.ú. Březolupy a navazující území zpracovala firma TERRAprojekt (Generel místních systémů ekologické stability - Hlucká pahorkatina; 1994). která jej zároveň v r. 1998 aktualizovala v rámci Okresního generelu ÚSES okresu Uherské Hradiště.
V zájmovém území se nacházejí následující zájmy ochrany přírody ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. v platném znění. Významný krajinný prvek (VKP) je dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán přírody jako významný krajinný prvek. V řešeném území k.ú. Březolupy byly jako VKP vymezeny: lesy, vodní toky a vodní plochy. Ve střední části řešeného území se nachází registrovaný významný krajinný prvek Lom Hlubočky, který byl zaregistrována MěÚ Uherské Hradiště, odborem ŽP, dne 19.9.2003 pod čj. ŽP-4296/2003-145/Kr. Žádný z prvků soustavy Natura 2000 se v zájmovém území ani v jeho bezprostřední blízkosti nenachází. Současný stav územního systému ekologické stability v řešeném území je následující: Severním okrajem řešeného území prochází ve směru západ – východ dílčí část trasy NRBK K 141, kterou ve východní části k.ú. Březolupy kříží dílčí část trasy NRBK K 152, vedená ve směru jih – sever. Obě trasy se protínají v prostoru částečně vymezeného RBC č. 101 Lapač, které je lokalizováno v severovýchodní části řešeného území. Západním okrajem k.ú. Březolupy prochází trasa chybějícího regionálního biokoridoru RK 1595. V nivě říčky Březnice a na jižním okraji řešeného území k.ú. Březolupy byly vymezeny dvě trasy lokálního biokoridoru propojující ve východozápadním směru NRBK K 152 s RBK K 1595. ;adregionální a regionální ÚSES : •
;RBK K 141 - do obvodu KPÚ zasahuje této biokoridor jen částečně. Přechází přes státní silnici vedoucí na Bohuslavice u Zlína.
•
;RBK K 152 - prochází územím KPÚ. Navazuje na RBC Lapač. Je trasován od LBC Hlubocký k RBC Lapač. Od RBC Lapač je trasa biokoridoru K 152 trasována jihovýchodním směrem k LBC Žleb.
•
RBC č. 101 Lapač – existující biocentrum se nachází mimo obvod KPÚ.
•
RK 1595 – prochází západní částí plochy KPÚ částečně při okraji katastrální hranice. Tento RBK se skládá s funkčních (existujících) částí a částí navržených.
Lokální ÚSES : •
LBC 1 - Pláňany – převážně existující a částečně navržené biocentrum je vloženo do RK 1595. Nachází se v severozápadní části obvodu KPÚ (při katastrální hranici Březolup).
•
LBC 2 - Strašov – z velké části existující a částečně navržené biocentrum vložené do RK 1595 se rozkládá při západním okraji řešeného území (při katastrální hranici Březolup).
•
LBC 3 - Buchlov - částečně existující a částečně navržené biocentrum je vloženo do RB 1595 a zasahuje částečně mimo řešeného území. Nachází se při západním okraji řešeného území.
•
LBC 4 - Zápolí – částečně existující biocentrum v nivě toku Březnice je vloženo do RK 1595. Existující část prvku se nachází na břehových porostech toku Březnice. Další plochy BC jsou navrženy v okolí břehových porostech v nivě toku až k státní silnici.
•
LBC 5 – ;a vrchu – navržené biocentrum je vloženo do RK 1595 a nachází se ve velkých blocích orné půdy.
•
LBC A1 – Pod oborou – existující biocentrum je vloženo do K 152 a nachází se v lesním porostu při východním okraji řešeného území – nachází se již mimo obvod KPÚ.
•
LBC A2 – Hlubočky - – existující biocentrum je vloženo do K 152 a nachází se v lesním porostu v blízkosti vodní plochy při východním okraji řešeného území – nachází se již mimo obvod KPÚ.
•
LBC B1 – Bukovina – existující biocentrum je vloženo do K 141 a nachází se v lesním porostu při severovýchodním okraji řešeného území – nachází se již mimo obvod KPÚ.
•
LBC A3 – Žleb - existující biocentrum je vloženo do K 152 a nachází se na břehových porostech Zlámaneckého potoka při jihovýchodním okraji řešeného území.
•
LBK na břehových porostech toku Březnice v nivě toku a je na řešeném území většinou existující , zejména v intravilánu obce Březolupy je tento prvek navržený (intravilán je mimo obvod KPÚ). LBK vede břehovými porosty od obce Bílovice přes obec Březolupy až k neregionálnímu biokoridoru K 152. V obvodu KPÚ je do LBK vloženo LBC Zápolí.
•
LBK navržené při jižní hranici katastrálního území, mezi RBK 1595 a K 152. LBK je veden při obvodu KPÚ a většinou je trasován z vnější strany obvodu. Západní část LBK se nachází v řešeném území – jedná se o navrženou část prvku. Další část LBK zasahuje do řešeného území v jeho jižní části - ekoton lesního porostu v blízkosti stávající motokrosové dráhy.
Síť prvků ÚSES je podporována prvky kostry ekologické stability, které jsou reprezentovány stávajícími remízy, mezemi, břehovými a lesními porosty. Plochy pro územní systémy ekologické stability byly upraveny s ohledem na podrobný průzkum území, dané terénní a stanovištní podmínky a zejména s ohledem na možnost propojení s prvky plánu společných zařízení . V rámci upřesnění ÚSES byla upřesněna kostra ekologické stability území a v maximální možné míře byly její jednotlivé segmenty začleněny do ÚSES. Nezařazené segmenty mají charakter významných krajinných prvků.
3.4.3 Bilance potřebných ploch ÚSES a interakčních prvků Označení ÚSES- biocentra RBC č. 101 Lapač
Celkem / m2 0
LBC 1- Pláňany LBC 2 – Strašov LBC 3 – Buchlov LBC 4 – Zápolí
29094,09 37066,32
LBC 5 – Na vrchu
31291,24
17418,68 39123,18
Obecní půda, státní půda
Soukromí vlastníci
Poznámka
LBC A1 – Pod oborou LBC A2 – Hlubocký LBC A3 – Žleb LBC B1 - Bukovina
0 0 37837,44 0
ÚSES - biokoridory RK 1595/1 RK 1595/2 RK 1595/3 RK 1595/4 RK 1595/5 RK 1595/6 K 152/1a K 152/1b K 152/1c K 152/1d K 152/2a K 152/2b K 152/3 K 141/1a K 141/1b LBK (LBK -) LBK ve špici LBK u motokrosu LBK (do vesnice)
Celkem
Zpracoval: Ing. Věra Šerková Ing. Hedvika Psotová Ing. Pavla Lorenzová
2225,25 9262,21 15012,66 24739,53 25535,54 7769,96 106,32 6151,08 5007,49 8964,36 0 11203,42 2311,15 103,2 7012,91 4023,46 10295,56 8031,71 13786,65 8444,06
