KOMPARACE VÝVOJE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH EU doc. Ing. Bojka Hamerníková, CSc. (VŠFS, Praha) Ing. Alena Maaytová, Ph.D. (VŠE, Praha) Bc. Ullíková (VŠFS, Praha) Anotace: Analýza vývoje veřejných výdajů a faktorů jejich dynamiky je aktuálním problémem řady zemí. Hlavním důvodem je: růst objemu veřejných výdajů, rostoucí váha veřejných výdajů na HDP, zvyšující se podíl transferů na celkových veřejných výdajích a v neposlední řadě i růst podílu tzv. dluhové služby. Analýzu vývoje veřejných výdajů (celkem a dle jednotlivých položek a faktorů jejich dynamiky) lze považovat za klíčovou z hlediska fiskální disciplíny. Rozdíly mezi veřejnými výdaji v členských zemích EU lze vysvětlit působením vnějších (exogenních – např. vliv ropných krizí, zavedení eura) a vnitřních (endogenních – tj.odlišné podmínky v jednotlivých zemích; např. vývoj úrokových plateb, objem investic či sociálních výdajů) faktorů. I přes existující rozdíly ve velikostech veřejného sektoru jsou si členské země EU podobné, pokud jde o veřejné výdaje a jejich alokaci. Struktura veřejných výdajů je důležitým faktorem jejich efektivnosti Klíčová slova: klasifikace veřejných výdajů, efektivnost, struktura veřejných výdajů Analýza vývoje veřejných výdajů a faktorů jejich dynamiky je aktuálním problémem řady zemí. Hlavním důvodem je: růst objemu veřejných výdajů, rostoucí váha veřejných výdajů na HDP, zvyšující se podíl transferů na celkových veřejných výdajích a v neposlední řadě i růst podílu tzv. dluhové služby. Analýzu vývoje veřejných výdajů (celkem a dle jednotlivých položek a faktorů jejich dynamiky) lze považovat za klíčovou z hlediska fiskální disciplíny. Analýza objemu a struktury veřejných výdajů je v současnosti jedním z klíčových aspektů procesu zvyšování kvality veřejných financí. Kvalita veřejných financí je v současnosti jedním z nejužívanějších a zároveň nejobtížněji dosažitelných a vyjádřitelných pojmů v oblasti hospodářské, a zejména rozpočtové politiky. Klíčovou otázkou prohloubení této kvality je rozvoj konceptu a indikátorů k jejímu vyjádření a měření.
1
Kvalita veřejných financí je definovaná Evropskou komisí jako multidimenzionální koncepce všech fiskálních opatření, kroků a operací podporujících dlouhodobý ekonomický růst, jakožto jeden z hlavních makroekonomických cílů.1 Co všechno lze zahrnout do této vícerozměrové kategorie? Dle autorů citované publikace jde o: velikost (rozsah) vlády (1), stupeň udržitelnosti fiskální pozice (2), skladba a účinnost veřejných výdajů (3), struktura a účinnost veřejných příjmů (4), fiskální rozhodnutí ovlivňující uvedené čtyři aspekty (5), fiskální rozhodnutí ovlivňující fungování tržního a podnikatelského prostředí (6). Klíčovým východiskem se stal požadavek Lisabonské strategie (Guideline No 3) k fiskální politice, a to: podpořit zaměření na růst a zaměstnanost a efektivní alokaci zdrojů. Jedním z doporučených způsobů, jak toho dosáhnout, je změna skladby veřejných výdajů (v duchu požadavku růstu, zaměstnanosti a efektivní alokace), přizpůsobení daňové soustavy těmto požadavkům, podpora vazby mezi veřejnými výdaji a předpokládanými cíli apod. Pokud jde o skladbu veřejných výdajů, prohlubuje se v tomto dokumentu diskuse o vlivu veřejného sektoru a jeho jednotlivých úseků (oblastí) na ekonomický růst a stabilitu. Jak velký by měl být efektivní podíl tzv. diskrečních výdajů na celkových veřejných výdajích? Které výdaje podporují růst a produktivitu a jaký by měl být jejich objem a skladba? Doporučení vládám při hledání odpovědí na všechny tyto otázky lze shrnout do stručného, ale výstižného požadavku: zvýšení účinnosti a hospodárnosti veřejných výdajových programů, neboť větší účinnost těchto buď přináší stejný objem veřejných statků s nižšími zdroji (technická efektivnost), anebo lepší nabídku veřejných statků se stejnými náklady (alokační efektivnost). Ve své analýze jsme se zaměřily na vývoj veřejných výdajů v ČR, Irsku, Švédsku a Finsku. Jde o výzkum v rámci projektu GA ČR č. 402/08/1134 „Nové přístupy k optimalizaci rozpočtové a fiskální politiky na posílení fiskální disciplíny“. Analýzu výdajů za tyto čtyři země jsme provedly na základě údajů Eurostatu podle klasifikace COFOG. Nejdříve jsme dle údajů v absolutním vyjádření analyzovaly strukturu veřejných výdajů za období 2003-2007 (viz Příloha 1 tab. 1, 2, 3, 4 a Příloha 2 tab. 5, 6, 7, 8). 1
Viz Public Finances in EMU 2008, European Commission, X/2008, s.74.
2
Pokud jde o ČR, vyplynulo z analýzy, že Sociální ochrana přestavovala ve všech analyzovaných letech největší položku, na druhém a třetím místě se umístily položky Ekonomika a Zdravotnictví. Analýza ve Finsku ukazuje na velmi podobné uspořádání: Sociální ochrana, Služby veřejného sektoru a Zdravotnictví. V Irsku se na prvním místě zařadila též Sociální ochrana, na druhém Zdravotnictví. Pokud jde o třetí místo, došlo v průběhu analyzovaného období ke změnám, a to: v období let 2003 a 2007 - Ekonomika, v letech 2004-2006 to bylo Vzdělání. Vývoj ve Švédsku ukazuje na prvenství Sociální ochrany, na druhém místě Služby veřejného sektoru a na třetím místě Vzdělání. Lze shrnout, že pokud jde o čelo struktury veřejných výdajů v analyzovaných zemích, umístila se Sociální ochrana vždy na prvním místě. Na druhém místě - Zdravotnictví, Ekonomika anebo Služby veřejného sektoru. Na třetím místě: Zdravotnictví, Ekonomika anebo Vzdělání. Analyzovaly jsme i stav na opačném konci pomyslné stupnice (tj. výdaje s nejmenším podílem na celkových výdajích). Za ČR to byly: Ochrana životního prostředí, Bydlení a komunální záležitosti a Kultura a náboženství. Za Finsko - Ochrana životního prostředí, Bydlení a komunální záležitosti. V Irsku: Obrana a ve Švédsku: Ochrana životního prostředí. Lze shrnout, že i na opačném konci analyzované stupnice se údaje za všechny analyzované země shodují. V dalším kroku analýzy jsme se zabývaly dynamikou veřejných výdajů na základě řadových indexů a bazického indexu 2007/2003 - viz Příloha 3, tab 9, 10, 11, 12. Analýza ukázala: za ČR - růst výdajů ve všech položkách kromě Obrany; největší nárůst byl ve Zdravotnictví, za Finsko - největší dynamiku u výdajů na životní prostředí (), za Irsko - největší nárůst v oblasti bydlení a komunálních záležitostí, za Švédsko - největší nárůst v oblasti životního prostředí (Zdravotnictví až třetí). Lze shrnout, že celkové výdaje rostly a že největší dynamiku měly výdaje na životní prostředí, zdravotnictví a bydlení a komunální záležitosti.
3
Pro podrobnější analýzu vztahu mezi veřejnými výdaji a vývojem HDP jsme aplikovaly tzv. Grangerova kauzalitu2. Uvedený postup umožňuje hledat odpověď na otázky: -
jestli závisí vývoj jednotlivých položek veřejných výdajů v roce t na vývoji HDP v roce t-j ?
-
nebo zda-li závisí vývoj HDP v roce t na vývoji jednotlivých položek veřejných výdajů v roce t-j ?
Grangerův přístup ke kauzalitě (řešení vztahu závislosti) je následující: VVt = f (HDP t-j), kde
(1)
VVt - jsou veřejné výdaje v období t HDP t-j - je HDP v období t-j
Pokud je tento vztah kvalitnější (stabilnější v čase, měřeno pomocí variačního koeficientu) než obrácená kauzalita HDP t = f (VV t-j), kde
(2)
j - je zpoždění t - je období
pak podle Grangerova pojetí kauzality říkáme, že veřejné výdaje jsou důsledkem vývoje HDP v minulém období. Kauzalita byla sledována ve dvou obdobích a to v období t-1, a vv období t-2. Tabulka 1: Granger’s causality in terms of coefficient of variation (dependence of selected parts of public expenditures by COFOG in period t on GDP development in period t-j) Ireland t-1 t-2 General public services 0,703283 0,4603217 Defence 0,6121548 0,6870159 Public order and safety 0,3201892 0,450811 Economic affairs 0,7593352 0,8042787 Housing and community amenities 1,129558 1,2205796 Health 0,3459577 0,1888437 Recreation, culture and religion 0,7555267 0,7023723 Education 0,3911302 0,3037478 Social protection 0,3673047 0,3523094 Equals: General government final consumption expenditure 0,3173756 0,2435935 Finland General public services 1,0706049 0,8107405 Defence 1,435768 4,9901914 Public order and safety 0,5918182 1,5871056
2
Jde o sledování vztahu mezi vývojem veřejných výdajů a HDP (případně obráceně) přičemž jedna veličina je sledována v jiném časovém období.
4
Economic affairs Environment protection Housing and community amenities Health Recreation, culture and religion Education Social protection Equals: General government final consumption expenditure
1,3154085 1,8081732 48,356827 0,5197588 0,4116329 0,7152615 0,5402746
2,9576458 6,8391749 3,1698962 1,7440781 1,276059 1,6836157 2,0486315
0,4735734
1,8313146
General public services Defence Public order and safety Economic affairs Environment protection Housing and community amenities Health Recreation, culture and religion Education Social protection Equals: General government final consumption expenditure
1,3550239 8,3401975 1,7735198 1,537436 14,506988 2,9659982 1,7217375 -4,6517078 1,7242459 1,614947
3,5043502 4,5274221 4,5173576 2,7578469 1,8640763 1,3874314 1,3050575 23,122268 1,4746454 1,4644981
1,7309822
1,4057589
General public services Defence Public order and safety Economic affairs Environment protection Housing and community amenities Health Recreation, culture and religion Education Social protection Equals: General government final consumption expenditure
1,5246294 4,0664121 1,2405365 1,256914 0,8157651 1,611553 0,5123059 1,0320391 0,8602209 1,0427968
1,7398518 4,9765867 1,2076971 1,384364 0,848537 2,0043142 0,543175 1,0062217 0,6522281 1,1680369
0,632579
0,421095
Sweden
Czech Republic
Tabulka 2: Granger’s causality in terms of coefficient of variation (dependence of GDP development in period t on development of selected parts of expenditures by COFOG in period t-j) Ireland General public services Defence Public order and safety Economic affairs Housing and community amenities Health Recreation, culture and religion Education Social protection Equals: General government final consumption expenditure
t-1 0,703283 0,6121548 0,3201892 0,7593352 1,129558 0,3459577 0,7555267 0,3911302 0,3673047
t-2 0,4603217 0,6870159 0,450811 0,8042787 1,2205796 0,1888437 0,7023723 0,3037478 0,3523094
0,3173756
0,2435935
1,0706049
0,8107405
Finland General public services
5
Defence Public order and safety Economic affairs Environment protection Housing and community amenities Health Recreation, culture and religion Education Social protection Equals: General government final consumption expenditure
1,435768 0,5918182 1,3154085 1,8081732 48,356827 0,5197588 0,4116329 0,7152615 0,5402746
4,9901914 1,5871056 2,9576458 6,8391749 3,1698962 1,7440781 1,276059 1,6836157 2,0486315
0,4735734
1,8313146
General public services Defence Public order and safety Economic affairs Environment protection Housing and community amenities Health Recreation, culture and religion Education Social protection Equals: General government final consumption expenditure
1,3550239 8,3401975 1,7735198 1,537436 14,506988 2,9659982 1,7217375 -4,6517078 1,7242459 1,614947
3,5043502 4,5274221 4,5173576 2,7578469 1,8640763 1,3874314 1,3050575 23,122268 1,4746454 1,4644981
1,7309822
1,4057589
General public services Defence Public order and safety Economic affairs Environment protection Housing and community amenities Health Recreation, culture and religion Education Social protection Equals: General government final consumption expenditure
1,5246294 4,0664121 1,2405365 1,256914 0,8157651 1,611553 0,5123059 1,0320391 0,8602209 1,0427968
1,7398518 4,9765867 1,2076971 1,384364 0,848537 2,0043142 0,543175 1,0062217 0,6522281 1,1680369
0,632579
0,421095
Sweden
Czech Republic
Provedená analýza ukazuje na určité trendy v dané oblasti a na určité makroekonomické souvislosti. Neprokázala se vazba mezi veřejnými výdaji a HDP a naopak. Analýzu vývoje veřejných výdajů bychom v dalším výzkumu chtěly prohloubit, a to ve smyslu rozšíření vzorku analyzovaných zemí a dalšího výzkumu vlivu těchto výdajů na HDP.
6
Literatura: 1) EMU@10 Successes and challenges after 10 years of Economic and Monetary Union. European Economy 2|2008. European Commission, Economic and Financial AffairsDirectorat-General. 2) European Commission, Directorate General for Economic and Financial Affairs. Public Finances in EMU, EK 2008. 3) Eurostat http://epp.eurostat.ec.europa.eu 4) HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A.: Veřejné výdaje a růst - omezení a možnosti analýzy vlivů, in: Bílá místa teorie a černé díry reforem ve veřejném sektoru, Katedra veřejné ekonomie ESF MU, Šlapanice u Brna, 22. - 23. ledna 2009. 5) HAMERNÍKOVÁ, B., MAAYTOVÁ, A.: Veřejné výdaje v ČR - trendy vývoje vybraných položek, in: Nové trendy - nové nápady, SVŠE Znojmo, 20. - 21. listopadu 2008. 6) ULLÍKOVÁ, L. Analýza mandatorních výdajů v letech 2003 - 2007. Praha : Diplomová práce, VŠFS 2008, rukopis.
7
Příloha 1 Tabulka 3: ČR – Výdaje vlády podle funkcí (COFOG) v mil. EUR 2003 2004 2005 Služby veřejného sektoru 4203,7 4359,3 5401,9 Obrana 1563,3 1217,9 1651,4 Veřejný pořádek a bezpečnost 1810,9 1908,5 2209,2 Ekonomika 6740,3 6654,9 6953,3 Ochrana životního prostředí 936,7 965,6 1178,1 Bydlení a komunální záležitosti 1005,7 1403,7 1628,0 Zdravotnictví 5185,7 6486,9 7220,7 Rekreace, kultura a náboženství 1025,5 1081,7 1206,3 Vzdělání 4205,5 4243,0 4793,9 Sociální ochrana 11615,0 11516,2 12827,1 Celkem 38292,3 39837,6 45069,9 Zdroj: Eurostat, 2. 2. 2009
2006 5019,4 1420,4 2449,5 8036,7 1310,5 1801,2 8143,7 1518,8 5601,9 14435,0 49737,1
2007 5592,5 1523,1 2644,5 8725,0 1299,5 1456,6 9057,3 1595,0 5925,5 16364,7 54183,7
Tabulka 4: Finsko – Výdaje vlády podle funkcí (COFOG) v mil. EUR 2003 2004 2005 Služby veřejného sektoru 9805,0 10230,0 10649,0 Obrana 2092,0 2320,0 2479,0 Veřejný pořádek a bezpečnost 1995,0 2024,0 2142,0 Ekonomika 6825,0 7170,0 7369,0 Ochrana životního prostředí 467,0 441,0 513,0 Bydlení a komunální záležitosti 488,0 486,0 443,0 Zdravotnictví 9447,0 10079,0 10772,0 Rekreace, kultura a náboženství 1695,0 1774,0 1787,0 Vzdělání 9290,0 9580,0 9711,0 Sociální ochrana 30891,0 32163,0 33121,0 Celkem 72995,0 76267,0 78986,0 Zdroj: Eurostat, 5. 2. 2009
2006 10894,0 2413,0 2166,0 7682,0 547,0 489,0 11362,0 1844,0 9954,0 33992,0 81343,0
2007 11102,0 2507,0 2243,0 7899,0 602,0 629,0 11904,0 1985,0 10350,0 35758,0 84979,0
Tabulka 5: Irsko – Výdaje vlády podle funkcí (COFOG) v mil. EUR 2003 2004 2005 Služby veřejného sektoru 5588,6 5816,2 6022,9 Obrana 738,4 835,2 793,5 Veřejný pořádek a bezpečnost 1900,1 2059,6 2174,3 Ekonomika 6462,1 6469,3 6963,4 Ochrana životního prostředí 871,4 953,0 1008,6 Bydlení a komunální záležitosti 1997,8 2155,3 2716,5 Zdravotnictví 9684,4 10735,5 11641,5 Rekreace, kultura a náboženství 782,4 858,8 1022,4 Vzdělání 6125,7 6538,9 7141,9 Sociální ochrana 12364,7 13760,9 15129,0 Celkem 46515,6 50182,7 54614,2 Zdroj: Eurostat, 18. 3. 2009
2006 6205,7 829,7 2518,7 7702,0 1155,5 3137,3 12169,3 1202,8 7849,8 17140,7 59911,5
2007 7001,5 914,4 2823,1 9150,8 1322,8 3743,2 13402,7 1385,9 8669,8 19152,0 67566,2
8
Tabulka 6: Švédsko – Výdaje vlády podle funkcí (COFOG) v mil. EUR 2003 2004 2005 2006 Služby veřejného sektoru 21618,3 21583,6 22476,8 24224,6 Obrana 5641,4 5475,3 5091,2 5361,1 Veřejný pořádek a bezpečnost 3861,8 3852,5 3908,7 4204,2 Ekonomika 13249,8 13627,8 14731,9 14731,7 Ochrana životního prostředí 874,8 979,8 1172,6 1254,8 Bydlení a komunální záležitosti 2450,0 2410,6 2490,3 2315,1 Zdravotnictví 19461,5 19680,0 20115,4 21161,7 Rekreace, kultura a náboženství 2945,1 2948,8 3080,4 3443,6 Vzdělání 20039,8 20461,5 20809,8 21836,9 Sociální ochrana 66855,6 68828,8 68817,0 71070,0 Celkem 156998,2 159848,6 162694,0 169603,5 Zdroj: Eurostat, 7. 3. 2009
2007 24803,7 5193,8 4441,1 15566,1 1205,2 2439,8 22467,0 3510,7 22802,9 71624,2 174054,4
9
Příloha 2 Tabulka 7: ČR – Výdaje vlády podle funkcí (COFOG) v % 2003 2004 2005 Služby veřejného sektoru 11,0 10,9 12,0 Obrana 4,1 3,1 3,7 Veřejný pořádek a bezpečnost 4,7 4,8 4,9 Ekonomika 17,6 16,7 15,4 Ochrana životního prostředí 2,4 2,4 2,6 Bydlení a komunální záležitosti 2,6 2,3 3,6 Zdravotnictví 13,5 16,3 16,0 Rekreace, kultura a náboženství 2,7 2,7 2,7 Vzdělání 11,0 10,7 10,6 Sociální ochrana 30,3 30,1 28,5 Celkem 100,0 100,0 100,0 Celkem (v mil. EUR) 38292,3 39837,6 45069,9 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet, 2. 2. 2009
2006 10,1 2,9 4,9 16,2 2,6 3,6 16,4 3,1 11,3 29,0 100,0 49737,1
2007 11,3 2,8 4,9 16,1 2,4 1,7 16,7 2,9 10,9 30,2 100,0 54183,7
Tabulka 8: Finsko – Výdaje vlády podle funkcí (COFOG) v % 2003 2004 2005 Služby veřejného sektoru 13,4 13,4 13,5 Obrana 2,9 3,0 3,1 Veřejný pořádek a bezpečnost 2,7 2,7 2,7 Ekonomika 9,3 9,4 9,3 Ochrana životního prostředí 0,6 0,6 0,6 Bydlení a komunální záležitosti 0,7 0,6 0,6 Zdravotnictví 12,9 13,2 13,6 Rekreace, kultura a náboženství 2,3 2,3 2,3 Vzdělání 12,7 12,6 12,3 Sociální ochrana 42,3 42,2 41,9 Celkem 100,0 100,0 100,0 Celkem (v mil. EUR) 72995,0 76267,0 78986,0 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet, 5. 2. 2009
2006 13,4 3,0 2,7 9,4 0,7 0,6 14,0 2,3 12,2 41,8 100,0 81343,0
2007 13,1 3,0 2,6 9,3 0,7 0,7 14,0 2,3 12,2 42,1 100,0 84979,0
Tabulka 9: Irsko – Výdaje vlády podle funkcí (COFOG) v % 2003 2004 2005 Služby veřejného sektoru 12,0 11,6 11,0 Obrana 1,6 1,7 1,5 Veřejný pořádek a bezpečnost 4,1 4,1 4,0 Ekonomika 13,9 12,9 12,8 Ochrana životního prostředí 1,9 1,9 1,8 Bydlení a komunální záležitosti 4,3 4,3 5,0 Zdravotnictví 20,8 21,4 21,3 Rekreace, kultura a náboženství 1,7 1,7 1,9 Vzdělání 13,2 13,0 13,1 Sociální ochrana 26,6 27,4 27,7 Celkem 100,0 100,0 100,0 Celkem (v mil. EUR) 46515,6 50182,7 54614,2 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet, 18. 3. 2009
2006 10,4 1,4 4,2 12,9 1,9 5,2 20,3 2,0 13,1 28,6 100,0 59911,5
2007 10,4 1,4 4,2 13,5 2,0 5,5 19,8 2,1 12,8 28,3 100,0 67566,2
10
Tabulka 10: Švédsko – Výdaje vlády podle funkcí (COFOG) v % 2003 2004 2005 Služby veřejného sektoru 13,8 13,5 13,8 Obrana 3,6 3,4 3,1 Veřejný pořádek a bezpečnost 2,5 2,4 2,4 Ekonomika 8,4 8,5 9,1 Ochrana životního prostředí 0,6 0,6 0,7 Bydlení a komunální záležitosti 1,6 1,5 1,5 Zdravotnictví 12,4 12,3 12,4 Rekreace, kultura a náboženství 1,9 1,8 1,9 Vzdělání 12,8 12,8 12,8 Sociální ochrana 42,6 43,1 42,3 Celkem 100,0 100,0 100,0 Celkem (v mil. EUR) 156998,2 159848,6 162694,0 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet, 7. 3. 2009
2006 14,3 3,2 2,5 8,7 0,7 1,4 12,5 2,0 12,9 41,9 100,0 169603,5
2007 14,3 3,0 2,6 8,9 0,7 1,4 12,9 2,0 13,1 41,2 100,0 174054,4
11
Příloha 3 Tabulka 11: ČR – Změny ve výdajích vlády podle funkcí (COFOG) v % 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2007/2003 Služby veřejného sektoru 103,70 123,92 92,92 111,42 133,04 Obrana 77,91 135,59 86,01 107,23 97,43 Veřejný pořádek a bezpečnost 105,39 115,76 110,88 107,96 146,03 Ekonomika 98,73 104,48 115,58 108,56 129,45 Ochrana životního prostředí 103,09 122,01 111,24 99,16 138,73 Bydlení a komunální záležitosti 139,57 115,98 110,64 80,87 144,83 Zdravotnictví 125,09 111,31 112,78 111,22 174,66 Rekreace, kultura a náboženství 105,48 111,52 125,91 105,02 155,53 Vzdělání 100,89 112,98 116,85 105,78 140,90 Sociální ochrana 99,15 111,38 112,54 113,37 140,89 Celkem 104,04 113,13 110,36 108,94 141,50 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet, 2. 2. 2009
Tabulka 12: Finsko – Změny ve výdajích vlády podle funkcí (COFOG) v % 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2007/2003 Služby veřejného sektoru 104,33 104,10 102,30 101,91 113,23 Obrana 110,90 106,85 97,34 103,90 119,84 Veřejný pořádek a bezpečnost 101,45 105,83 101,12 103,55 112,43 Ekonomika 105,05 102,78 104,25 102,82 115,74 Ochrana životního prostředí 94,43 116,33 106,63 110,05 128,91 Bydlení a komunální záležitosti 99,59 91,15 110,38 128,63 128,89 Zdravotnictví 106,69 106,88 105,48 104,77 126,01 Rekreace, kultura a náboženství 104,66 100,73 103,19 107,65 117,11 Vzdělání 103,12 101,37 102,50 103,98 111,41 Sociální ochrana 104,12 102,98 102,63 105,20 115,76 Celkem 104,48 103,57 102,98 104,47 116,42 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet, 5. 2. 2009
Tabulka 13: Irsko – Změny ve výdajích vlády podle funkcí (COFOG) v % 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2007/2003 Služby veřejného sektoru 104,07 103,55 103,04 112,82 125,28 Obrana 113,11 95,01 104,56 110,21 123,84 Veřejný pořádek a bezpečnost 108,39 105,57 115,84 112,09 148,58 Ekonomika 100,11 107,64 110,61 118,81 141,61 Ochrana životního prostředí 109,36 105,83 114,56 114,48 151,80 Bydlení a komunální záležitosti 107,88 126,04 115,49 119,31 187,37 Zdravotnictví 110,85 108,44 104,53 110,14 138,39 Rekreace, kultura a náboženství 109,76 119,05 117,64 115,22 177,13 Vzdělání 106,75 109,22 109,91 110,45 141,53 Sociální ochrana 111,29 109,94 113,30 111,73 154,89 Celkem 107,88 108,83 109,70 112,78 145,25 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet, 18. 3. 2009
12
Tabulka 14: Švédsko – Změny ve výdajích vlády podle funkcí (COFOG) v % 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2007/2003 Služby veřejného sektoru 99,84 104,14 107,78 102,39 114,73 Obrana 97,06 92,98 105,30 96,88 92,07 Veřejný pořádek a bezpečnost 99,76 101,46 107,56 105,63 115,00 Ekonomika 102,85 108,10 100,00 105,66 117,48 Ochrana životního prostředí 112,00 119,68 107,01 96,05 137,77 Bydlení a komunální záležitosti 98,39 103,31 92,96 105,39 99,58 Zdravotnictví 101,12 102,21 105,20 106,17 115,44 Rekreace, kultura a náboženství 100,13 104,46 111,79 101,95 119,20 Vzdělání 102,10 101,70 104,94 104,42 113,79 Sociální ochrana 102,95 99,98 103,27 100,78 107,13 Celkem 101,82 101,78 104,25 102,62 110,86 Zdroj: Eurostat, vlastní výpočet, 7. 3. 2009
13
