KOMORNÍ LHOTKA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

SPOLUFINANCOVÁNO Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉHO FONDU PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

C. POSOUZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

KOMORNÍ LHOTKA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

POSOUZENÍ VLIVŮ ÚP KOMORNÍ LHOTKA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ POSOUZENÍ DLE ZÁK. Č. 100/2001 Sb.

Ostrava, říjen 2011

___________________________________________________________________________ Obsah

Úvod ................................................................................................................................... 2 1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni............................................................................ 2 2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. ................... 3 2.1 Vymezení území........................................................................................................... 3 2.2 Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území........................ 4 3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. ................................................................................. 15 4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny.............. 31 5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. ............................................... 37 6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení ................................................................................. 44 7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí........ 44 8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. .............. 49 9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí..................................................................................... 50 10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů ............................................................... 51 Úpravy na základě výsledku společného jednání Literatura: ......................................................................................................................... 52

Komorní Lhotka - SEA

1

___________________________________________________________________________

Úvod Zadání Územního plánu Komorní Lhotka, bylo projednáno podle § 47 stavebního zákona a upraveno dle vznesených připomínek a stanovisek. Definitivní znění Zadání schválilo Zastupitelstvo obce Komorní Lhotka dne 13. 9. 2010. Na základě schváleného zadání byl zpracován Územní plán Komorní Lhotka. Řešeným územím Územního plánu Komorní Lhotka je k.ú. Komorní Lhotka. Územním plánem je stanovena základní koncepce rozvoje území obce, ochrana jeho hodnot, urbanistická koncepce včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepce veřejné infrastruktury. Územním plánem je vymezeno zastavěné území a zastavitelné plochy. Dále jsou stanoveny plochy pro veřejně prospěšné stavby a pro veřejně prospěšná opatření. Nedílnou součástí Územního plánu Komorní Lhotka je vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k § 19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění a vyhodnocení vlivů dle § 45i, odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění.

1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni. Důvodem pro zpracování Územního plánu Komorní Lhotka je především vypracování plánovací dokumentace pro rozhodování orgánů obce a stavebního úřadu, vyhodnocení současného stavu a podmínek využívání území a zjištění jeho rozvojových záměrů, problémů a střetů zájmů v řešeném území. Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistickou koncepci), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Vymezuje zastavěné území, zastavitelné plochy a plochy rekultivace vymezené k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch. Současně jsou respektovány návaznosti na zpracované a schválené územní plány sousedních měst a obcí. Územní plán Komorní Lhotka může být dále upraven na základě výsledků společného jednání a veřejného projednání podle stavebního zákona. Součástí zpracování je i vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě ustanovení § 10i zákona č. 100/2001 Sb. a přílohy k §19 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., osobou oprávněnou podle § 19 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění a posouzení vlivů dle ustanovení § 45i, odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění.


2

___________________________________________________________________________

2. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji pokud by nebyla uplatněna politika územně plánovací dokumentace. 2.1

Vymezení území

Správní území obce Komorní Lhotka geomorfologicky náleží systému Hercynskému, provincii Západní Karpaty, subprovincii Vnější Západní Karpaty, oblasti Západní Beskydy, celkům Podbeskydská pahorkatina a Moravskoslezské Beskydy, podcelkům Třinecká brázda a Lysohorská hornatina, okrskům Ropická plošina a Ropická rozsocha. Obrázek č. 1: Geomorfologické členění http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

2 1

Okrsek: 1 Ropická rozsocha 2 Ropická plošina

Obec Komorní Lhotka leží v jihovýchodní části Moravskoslezského kraje, v okrese FrýdekMístek. Řešeným územím územního plánu je k.ú. Komorní Lhotka (668818). Obrázek č. 2.: Vymezení katastrálních území


3

___________________________________________________________________________

2.2. Základní charakteristiky stavu životního prostředí v dotčeném území • Klimatické údaje Řešené území leží na rozhraní mírně teplé klimatické oblasti MT 2 s chladnou klimatickou oblastí CH 7 (výše položené území obce). Léto je zde krátké, mírné až chladné, zima chladná, dlouhá-výrazně v závislosti na nadmořské výšce. Roční úhrn srážek je vysoký, většinou překračuje 1000 mm. Obrázek č. 3: Klimatické oblasti - Quitt 1975 Vybrané klimatické charakteristiky mírně teplé oblasti MT 2 a CH 7 (Quitt 1975) klimatické charakteristiky Počet letních dnů Počet mrazových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou

MT 2

CH 7

20 – 30 110 – 130

10 –30 140 – 160

-3 až -4°C

-3 až -4°C

16 – 17°C

15 – 16°C

450 – 500 mm

500 – 600 mm

250 – 300 mm

350 – 400 mm

80-100

100-120

• Povrchové vody Převážná část území spadá do ČHP 2-03-03-053 - povodí Ráztoky s levobřežním přítokem Odnoha a do ČHP 2-03-03-052, 2-03-03-054, 2-03-03-056 - povodí Stonávky. Severní část území spadá do ČHP 2-03-03-055 – povodí Černého potoka a do ČHP 2-03-03-057 – povodí potoka Mušalec. Západní část území spadá do ČHP 2-03-01-062 – povodí Lučiny. Obrázek č. 4: Povodí 4. řádu – převzato z Hydroekologického informačního systému VÚV http://heis.vuv.cz/default.asp?typ=00 2-03-03-056/0 2-03-03-057/0

2-03-03-054/0

2-03-01-062/0 2-03-03-055/0

2-03-03-052/0 2-03-03-053/0


4

___________________________________________________________________________ Dle nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování hodnocení stavu jakosti těchto vod ve znění NV č. 169/2006 Sb., jsou vody Stonávky, Ráztoky, Odnohy a Černého potoka Kopytné a Jasaní řazeny mezi lososový typ vody Stonávka horní č. 206., kde pro jakost vody platí ukazatele dle přílohy tohoto nařízení. Vody Lučiny a Stonávky jsou dle Nařízení vlády č. 470/2001 Sb., řazeny jako významné vodní toky. Pro Stonávku a Lučinu je stanoveno záplavové území včetně vymezení jeho aktivní zóny. Záplavové území Stonávky stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 16. 1. 2007, čj. MSK/ 195654/2006. Záplavové území zasahuje do zastavěného území Komorní Lhotky a limituje jeho rozvoj. Záplavové území Lučiny stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 25. 5. 2005, čj. 3112/2005/ŽPZ/Hec/001. Záplavové území nezasahuje do zastavěného území Komorní Lhotky a nelimituje jeho rozvoj. Stonávka protéká přes zastavěné území Komorní Lhotky a do něj se vlévá Ráztoka a několik bezejmenných toků. V západní části území pramení Lučina. V řešeném území obce Komorní Lhotka se nacházejí tři větší vodní nádrže. Správní území obce Komorní Lhotka náleží do CHOPAV Beskydy dle Nařízení vlády č. 40/1978 Sb., ze dne 19. 4. 1978. Dle Plánu oblasti povodí Odry, schváleného Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením ze dne 9. 6. 2008 byly vymezeny pro posuzované území obce Komorní Lhotka následující vodní útvary povrchových vod: Obrázek č. 5: Oblasti povodí Odry http://www.pod.cz/planovani/cz/oblast_povodi_odry_obr3.html

Pracovní čísla vodního útvaru (VÚ) 69 89

Identifikátor vodního útvaru 20433000 20530000


Název vodního útvaru

Název hlavního toku

Správa VÚ

Lučina po vzdutí nádrže Žermanice Stonávka po vzdutí nádrže Těrlicko

Lučina Stonávka

CZ CZ

5

___________________________________________________________________________ • Podzemní voda Podle nové rajonizace (Olmer-Herrmann-Kadlecová-Prchalová et al. 2006) území náleží do hydrogeologického rajónu č. 3211 Flyš v povodí Olše, skupina rajonů flyšové sedimenty a geologická jednotka Sedimenty paleogénu a křídy Karpadské soustavy. V hydrogeologické rajonizaci z roku 1986 (Michlíček et al. 1986) bylo území řazeno do hydrogeologického rajónu 3211 Flyš v povodí Olše a západní část do rajónu 3212 Flyš v povodí Ostravice. Pro tento rajón je charakteristickými kolektorskými horninami pískovce a slepence uvnitř flyšové sedimentace s průlinovo-puklinovou propustností. Koeficient transmisivity T je nejčastěji v řádu 10-4-10-3m2/s, mineralizace 0,3-1g/l, chemický typ Ca-Mg-HCO3-SO4 a volná hladina. Plošný rozsah rajónu je 515,47 km2. V území převládá mělký oběh podzemních vod vázaný především na fluviální sedimenty a zónu povrchového rozpojení ve flyšoidních sedimentech. Drenážními bázemi jsou povrchové toky. Obrázek č. 6: Hydrogeologická rajonizace http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver

detail

3212

3211

Hranice rajónů


6

___________________________________________________________________________ • Geologické poměry Studovaná oblast leží ve Vnějších Západních Karpatech, tvořené mohutným sledem flyšových hornin alpinského akrečního klínu. Flyšové pásmo je tvořeno dvěma skupinami příkrovů, vnější krosněnskou skupinou příkrovů a vnitřní magurskou skupinou příkrovů. Krosněnská skupina se dělí na pouzdřanskou, ždánicko-podslezskou a slezskou jednotku (od podloží k nadloží). Magurská skupina příkrovů se člení na račanskou, bystrickou a bělokarpatskou jednotku. Podložní slezská jednotka zahrnuje sedimentární sledy od jury (malm, cca 160 Ma BP) po oligocén (25 Ma). Slezská jednotka je faciálně pestrá, dominantně tvořená hlubokovodní godulskou facií. Bázi godulského vývoje tvoří těšínské vrstvy, nejvyšší jura až křída. Ve valanginu dochází k nástupu flyšové sedimentace, které odpovídá těšínsko-hradišťské souvrství. Ve spodní části hradišťských vrstev těšínsko-hradišťské souvrství kulminuje submarinní ultrabazický alkalický a alkalicko-vápenatý vulkanismus tzv. těšinitové asociace. Významným členem godulského vývoje jsou veřovické vrstvy. Jedná se o černé, místy prokřemenělé, pyritem bohaté jílovce. Nadloží veřovických vrstev tvoří lhotecké souvrství. Ve svrchním turonu došlo k zásadní změně v sedimentaci. Zvýšenou rychlost subsidence odráží přes 3000 m mocné godulské souvrství. Na godulské souvrství nasedá bazální slepencovou polohou istebňanské souvrství. Významnou litostratigrafickou jednotkou flyšového pásma je menilitové souvrství. Sedimentaci uzavírá krosněnské souvrství. V mělkovodním bašském vývoji slezské jednotky se v nejvyšší juře a ve spodní křídě uložily na svahu a úpatí tzv. bašské elevace uloženiny těšínsko-hradišťského souvrství (rozsah berrias-cenoman a mocnosti až 500 - 600 m). Na karbonátové plošině bašské elevace pokračovala mělkovodní sedimentace kopřivnického vápence. Nadloží těšínsko-hradišťského souvrství tvoří bašské souvrství. Jedná se o středně až hrubě rytmický flyšový sled s vápnitými pískovci až vápnitými jílovci. Geologická stavba území je patrná z následujícího obrázku. Obrázek č. 7: Geologická mapa - http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver


7

___________________________________________________________________________


8

___________________________________________________________________________ • Nerostné bohatství Hlavními nerostnými surovinami evidovanými na správním území obce Komorní Lhotka jsou zejména černé uhlí a zemní plyn. Celé území spadá do chráněného ložiskového území Čs. část Hornoslezské pánve (černé uhlí, zemní plyn). Do západní části řešeného území zasahuje chráněné ložiskové území Komorní Lhotka II a dále do území zasahuje chráněné ložiskové území Komorní Lhotka. Přehled chráněných ložiskových území, výhradních ložisek a dobývacích prostorů je uveden na obrázku č. 8 a v tabulkách pod obrázkem. Obrázek č. 8: Chráněná ložiska nerostných surovin, výhradní ložiska nerostných surovin a dobývací prostory http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php

25260000

23670000

325260000 323670000

14440000

40072

40069

dobývací prostory netěžené ložiska výhradní bod ložiska výhradní linie ložiska výhradní plocha chráněná ložisková území


9

___________________________________________________________________________ CHRÁNĚNÁ LOŽISKOVÁ ÚZEMÍ Identifikační číslo Název

Surovina

14400000

Čs. část Hornoslezské pánve Uhlí černé, Zemní plyn

25260000

Komorní Lhotka II.

Zemní plyn

23670000

Komorní Lhotka

Zemní plyn

LOŽISKA VÝHRADNÍ PLOCHA Identifikační číslo

Číslo ložiska

Název

Těžba

Surovina

323670000

3236700

Komorní Lhotka

dřívější z vrtu

Zemní plyn

325260000

3252600

Komorní Lhotka 1

současná z vrtu

Zemní plyn

DOBÝVACÍ PROSTORY Číslo

Název

Surovina

40072

Komorní Lhotka I

Hořlavý zemní plyn

40069

Komorní Lhotka

Zemní plyn

V katastrálním území obce Komorní Lhotka je evidováno jedno poddolované území: Klíč

Název

Rozsah

Surovina

Rok pořízení záznamu

Stáří

4583 Komorní Lhotka

ojedinělá

železné rudy

1988

do 19. století

Obrázek č. 9: Poddolovaná území (http://mapmaker.geofond.cz/mapmaker/geofond/index.php

4583


10

___________________________________________________________________________ • Seismicita a dynamická stabilita území Pro posuzovanou oblast je typická maximální intensita zemětřesení podle MSK- 64 dána hodnotou 7. Obdobné hodnoty udávají i Schenk a Schenková v Mapě seismických oblastí z r. 1997 (ČSN 73 0036, změna 2). Tuto skutečnost je potřeba respektovat při realizaci staveb, zejména citlivých objektů, ve smyslu ČSN 73 0036 a v souladu s posouzením účinku působení větru podle ČSN 73 0035. Mapa na následujícím obrázku č. 10 (Geofyzikální ústav AVČR http://seis.ig.cas.cz/cz/seismo/seism-2.htm) ukazuje jaké lze očekávat podle dosavadních znalostí maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky v intensitách podle 12 stupňové makroseismické stupnice MSK-64. Na mapě jsou černými kroužky vyznačena města v České republice s počtem obyvatel přes 50 000. V následujícím seznamu relativně blízkých měst je v závorce uvedena pro tato města maximální intensita zemětřesení, jaká podle MSK-64 lze v místě očekávat: Frýdek-Místek (7), Havířov (7), Karviná (7), Ostrava (7), Olomouc (6), Opava (6), Prostějov (6), Přerov (6). Obrázek č. 10: Maximální účinky zemětřesení na území České republiky a Slovenské republiky

Z hlediska stability terénu, bylo horninové prostředí doposud relativně konsolidované. Ve správním území obce Komorní Lhotka je doposud registrováno pět potenciálních sesuvných území. Rozsah sesuvných území a jejich lokalizace je patrná z následujícího obrázku a následující tabulky (evidence Portálu státní správy České republiky - CENIA www.cenia.cz).


11

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 11: Sesuvy - http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

6406

•

6405

Pedologická charakteristika

Pro správní území Komorní Lhotka je z hlediska půdních typů charakteristická převaha hlavní půdní skupiny na většině území kambizemě, kryptopodzoly a fluvizemě v menší míře pseudogleje. Přehledná situace je uvedena na obrázku č. 12. Obrázek č. 12: Mapa půdních typů podle TKSP (www.cenia.cz)

KAd KAlv KPm FLm PGm


kambizem dystrická kambizem luvická vyluhovaná kryptopodzol modální fluvizem modální pseudoglej modální

12

___________________________________________________________________________ • Radonové riziko Z mapy radonového indexu geologického podloží (mapový list 25-22 Frýdek-Místek, Česká geologická služba) vyplývá, že na území obce Komorní Lhotka převládá přechodová kategorie radonového indexu, která se prolíná s kategorií nízkého radonového indexu. Radon pochází z geologického podloží. Kromě uranu (U) se na ozáření z přírodních zdrojů podílí i draslík (K) a thorium (Th). Celkový účinek těchto tří radioaktivních prvků je znázorněn v mapě dávkového příkonu gama záření, sestavené z leteckých gamaspektrometrických měření v r. 1990 M. Matolínem a M. Manovou. Přehledné informace o radioaktivitě jsou shrnuty ve společné publikaci Ministerstva životního prostředí a Českého geologického ústavu Horninové prostředí České republiky, jeho stav a ochrana (Kukal – Reichmann (2000). Podle mapy dávkového příkonu gama záření a dat uvedených v publikaci je dávkový příkon gama záření z flyšových hornin kulmu relativně monotónní (75-95 nGy/h ve výšce 1 m nad povrchem). Obrázek č. 13: Mapa radonového rizika (http://www.geology.cz/extranet/geodata/mapserver)

nízká přechodná (nehomogenní kvartérní sedimenty) střední vysoká nízká kategorie střední kategorie vysoká kategorie 15

•

kontury geologických jednotek (čísla uvnitř jednotek odpovídají litologickému typu) tektonika (zvýšený radonový index)

Archeologická naleziště, historické památky

Osídlení Podbeskydí bylo chronologicky diskontinuitní tzn., že sídliště vznikala a opět zanikala podle potřeby. Je známo z pravěku (přelom neolitu a eneolitu, doba popelnicových polí, konec doby laténské, doba římská) a naopak chybí indicie pro jeho existenci v jiných obdobích (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/). Pravěké sídelní enklávy jsou známy směrem od města Jablunkova. Nepřetržité osídlení od 6. tisíciletí před Kr. do dnešních dnů, které známe z úrodných oblastí, zde schází. Při průzkumech na polské straně hranice v 90. letech byla učiněna dvě závažná zjištění – o vazbě pravěkých sídlišť v Podbeskydí k lehčeji obdělatelným půdám a o vzniku nové sídelní struktury lidu lužických popelnicových polí někdy v 10. - 8. století před Kr. Tato síť se opírala především o výšinná sídliště a kulminovala na počátku doby železné, v 7. - 5. stol. před Kr. Průzkum na české straně potvrdil první předpoklad ve značné šíři. Druhý předpoklad Komorní Lhotka - SEA

13

___________________________________________________________________________ ale platí v českém Podbeskydí možná jen zčásti. Enkláva v okolí Těšína, nalézající se zčásti na českém a zčásti na polském území, kontroluje severní a severozápadní výstup z Jablunkovského průsmyku i přechod přes Olši. Lokalizace enkláv je do značné míry spjata s průběhem dálkové komunikace. Rozsah je patrný z následujícího obrázku. Obrázek č. 14: Pravěká sídliště (http://www.muzeum.novyjicin.cz/odkazy/Verze1.2/soubory/prava%203.html http://www.muzeum.novy-jicin.cz/)

Lokalizace známých osad a hrobových nálezů je na obrázku č.11 Obrázek č. 15

Z lokalizace novějších nálezů na české i polské straně nelze vyloučit další nálezy směrem k jihu, zejména v jablunkovské brázdě. Z dalších činností v Podbeskydí, které se datují od starověku a mohou být příčinou vzniku archeologických památek, je středověké a novověké železářství. Mělo předchůdce již v pravěku. To je bezpečně prokázáno místními doklady hutnictví železa od samých počátků doby železné (http://www.muzeum.novy-jicin.cz/). Komorní Lhotka - SEA

14

___________________________________________________________________________

3. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. Důvodem pro zpracování nového územního plánu Komorní Lhotka je především nutnost uvést územní plán do souladu s platnou legislativou a zapracovat do něj nové skutečnosti a aktuální rozvojové záměry. Cílem územního plánu je navrhnout urbanistickou koncepci jejího rozvoje, stanovit přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch a jejich uspořádání, určit základní regulaci území a vymezit hranice zastavitelného území obce. Změny územního plánu přinesou nebo mohou přinést následující změny: • Zábor půdy, změnu zemědělského půdního fondu • Změnu dopravní zátěže území • Změnu emisní a hlukové zátěže území • Zvýšení produkce domovních odpadů a odpadních vod a zvýšení rizika kontaminace životního prostředí (to je půdy, horninového prostředí, podzemních a povrchových vod) • Změnu odtokových poměrů ze zastavěných ploch • Změnu vegetace • Změnu vzhledu krajiny • Systém Natura 2000 • Ostatní systémy ochrany přírody

•

Změna zemědělského půdního fondu

Celkový předpokládaný zábor půdy v návrhovém období činí 37,15 ha, z toho je 34,90 ha zemědělských pozemků (převzato z podkladů v Odůvodnění územního plánu Komorní Lhotka). Zábor půdy podle funkčního členění ploch funkční členění

Plochy zastavitelné: SO - plochy smíšené obytné OV - plochy obč.vybavení – veř. infrastruktury OS - pl.obč.vybavení – sport. a rekr. zařízení OH - plochy obč. vybavení - hřbitovů VS - plochy smíšené výrobní a skladování TI - plochy technické infrastruktury Plochy zastavitelné celkem Plochy ostatní: ZV - plochy prostr.veřejných - zeleně veřejné PV - plochy prostranství veřejných Plochy ostatní celkem návrh celkem Komorní Lhotka - SEA

zábor půdy z toho z nich celkem zemědělskýc orné půdy h pozemků ha ha ha 26,94 3,17 3,14 0,49 2,08 0,03 35,85

25,65 2,99 3,14 0,49 1,52 0,03 33,82

15,14 5,14

0,63 0,67 1,30 37,15

0,47 0,61 1,08 34,90

0,05 0,05 15,19 15

___________________________________________________________________________ Meliorace – Celkem se předpokládá zábor 14,88 ha odvodněných zemědělských pozemků. Plochy jsou uvedeny v tabulce č. 2 doložené za kapitolou. Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou převážně v průměrné a nejlepší kvalitě ve třídě ochrany III a II. Menší část je v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV a V. •

Změna dopravní zátěže území

V ÚPN je zpracována prognóza nárůstu dopravní zátěže, která vychází z celostátních profilových sčítání dopravních intenzit Ředitelstvím silnic a dálnic Praha. V pětiletých cyklech je zjišťováno dopravní zatížení silniční sítě za 24 hodin průměrného dne v roce. V řešeném území bylo provedeno sčítání na silnice IV/4761 a na silnici III/4806. Přehledná situace dopravní zátěže v roce 2005 je na obrázku č. 16. Obrázek č. 16: Dopravní intenzity v roce 2005 (počet vozidel za 24 hod)

Výsledky sčítání dopravy na komunikační síti v řešeném území. •

Zvýšení emisní, imisní a hlukové zátěže území

Kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji je silně antropogenně ovlivněna. Hlavními emisními zdroji je průmysl, spalovací procesy a doprava a v případě přízemního ozónu fotochemické reakce za účinku slunečního záření zejména mezi oxidy dusíku, těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Přehled plošného zatížení jednotlivými látkami je uveden ve zprávách o životním prostředí (rok 2004, 2005, 2006, 2007, 2008 http://www.mzp.cz/cz/zpravy_o_stavu_zivotniho_prostredi). V Moravskoslezském kraji je obec Komorní Lhotka řazena k oblastem se zhoršenou kvalitou Komorní Lhotka - SEA

16

___________________________________________________________________________ ovzduší z důvodů překračování imisních limitů minimálně pro suspendované částice PM10. Současně je překračován i cílový imisní limit pro troposférický ozón pro ochranu ekosystémů a vegetace. Kompletně zpracovaná data jsou dostupná k roku 2008. K roku 2009 jsou dostupné jen vybrané položky. Obrázek č. 17 - http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/sezobr.html

V roce 2009 se situace spíše zhoršila. Plochy oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se přibylo. Obrázek č. 18: Překročení 24hodinového imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10 v roce 2008 (http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/koncepce/situacni-zprava_2008-cast2_1.pdf)


17

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 19: Překročení ročního imisního limitu pro suspendované částice frakce PM10 v roce 2008 (http://iszp.kr-moravskoslezsky.cz/assets/temata/koncepce/situacni-zprava_2008-cast2_1.pdf)

Obrázek č. 20: - http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x6PM10dp.gif


18

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 21: - http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x23BZNrp.gif

Obrázek č. 22: http://portal.chmi.cz/files/portal/docs/uoco/isko/grafroc/groc/gr09cz/kap241.html


19

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 23: - http://www.chmi.cz/uoco/oco_main.html

Obrázek č. 24: - http://www.chmi.cz/uoco/isko/groc/gr08cz/gif/oII42x47SO2rp.gif


20


Obrázek č. 26: - http://www.chmi.cz/uoco/oco_main.html

TV – cílový imisní limit


21


Poznámka: AOT40 je expoziční index pro přízemní ozón (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší) pro ochranu ekosystémů a vegetace. V souladu se směrnicemi EU o kvalitě ovzduší (Směrnice 96/62/EC a 99/30/EC) jsou členské státy povinny rozdělit svá území do zón. Zóny jsou primární jednotky pro řízení kvality ovzduší. Pro hodnocení jsou využívány dvě prahové hodnoty: horní - UAT (upper assessment threshold) a dolní - LAT (lower assessment threshold). Prahové hodnoty jsou nižší než limitní hodnota a jsou definovány jako procento limitní hodnoty. Jestliže je překročen UAT určité znečišťující látky, uplatňují se pro ni velmi přísné požadavky; pokud je překročen LAT avšak nikoli UAT, jsou předepsány méně přísné požadavky pro hodnocení. Jestliže jsou všude hodnoty naměřeny pod LAT, platí nejméně přísné požadavky. (VaV/740/2/00: "Vyhodnocení připravenosti České republiky splnit požadavky na kvalitu ovzduší podle směrnic EU a konvence CLRTAP"http://www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/vav00/eko98.jpg).

Koncentrace benzo(a)pyrenu byly na ploše územního celku v roce 2009 v rozpětí 1 až než 2 ng/m3. Průměrné roční koncentrace PM10 přesahovaly 30 ng.m-3, průměrné denní koncentrace překračovaly imisní limit téměř po celý rok. Oxidy dusíku jsou na většině území v koncentracích > 19,5 µg/m3, extrémně > 30 µg/m3. Jen na menší části území jsou koncentrace nižší. Lze předpokládat, že maximální jsou podél komunikací. Koncentrace NO2 na většině území nedosahují dolní prahové hodnoty (LAT). Průměrné koncentrace kysličníku siřičitého v zimním období 2009/2010 byly v rozpětí < 8 µg/m3. Řešené území spadá pod stavební úřad Hnojník a tato oblast je řazena k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší z pohledu koncentrací PM10 pro 87,8 % území a BaP pro 1,4 % území (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP č. 11 na základě dat z roku 2009 – Věstník 4/2011). Překročení cílového imisního limitu O3 pro ochranu zdraví v rámci zón/aglomerací a obcí s rozšířenou působností České republiky byl v roce 2009 na 100 % plochy územního celku Mošnov. Hodnota cílového imisního limitu je 120 µg.m-3 (denní 8hodinový klouzavý průměr). Posuzované území je řazeno do kategorie zón překračující limitní hodnoty pro zdraví lidí (LV). Obdobné závěry jsou uvedeny i v Krajském integrovaném programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje“ (NAŘÍZENÍ Moravskoslezského kraje ze dne 4. 3. 2009). Komorní Lhotka - SEA

22

___________________________________________________________________________ Přehledné hodnocení a závěry jsou následující: Dle hodnocení kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji, které je prováděno pro každoroční stanovení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, je patrné, že od roku 2001 (tj. doby vyhodnocování oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší podle příslušných předpisů Evropského společenství) do roku 2003 docházelo k postupnému nárůstu plochy OZKO. Oproti tomu v roce 2004 došlo ke snížení celkové rozlohy této oblasti na území Moravskoslezského kraje. Tento vývoj byl patrně významně ovlivněn průběhem počasí, resp. počtem deštivých dnů v roce. Od roku 2005 se však plocha OZKO významně zvýšila a v roce 2006 již tvořila více než polovinu rozlohy Moravskoslezského kraje. K výraznému snížení OZKO došlo v roce 2007, především vlivem příznivých rozptylových podmínek (viz tabulka). Překročení imisních limitů na území Moravskoslezského kraje a vymezení OZKO (podíl na celkovém území)

Zdroj: ČHMÚ

Kromě imisních limitů byly v letech 2001 – 2007 překračovány také cílové imisní limity pro nikl, arsen, benzo(a)pyren a ozon. Výsledky modelového hodnocení kvality ovzduší – výpočtu oblastí s překročenými cílovými imisními limity – pro aglomeraci Moravskoslezský kraj v letech 2001 až 2007 jsou uvedeny v následující tabulce (jako podíl na celkovém území). Podíl území Moravskoslezského kraje, na kterém byl v letech 2001 – 2007 překročen cílový imisní limit

Zdroj: ČHMÚ Poznámka: O3 (EKO) – cílový imisní limit pro ochranu vegetace

Pouze v roce 2001 došlo k překročení cílového imisního limitu pro nikl, a to na 0,2 % území. V dalších letech již k překračování nedocházelo. V roce 2007 došlo k překročení cílového imisního limitu pro škodlivinu benzo(a)pyrenu na necelých 23 % území Moravskoslezského kraje, což je oproti předchozím letům výrazné zlepšení. U arsenu dochází k překračování limitu cca na 2 % území. Překračování limitu pro ozon je celorepublikovým problémem a také v tomto kraji se tento problém týká téměř 100 % plochy území. Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a ozon bylo podle výsledků modelového hodnocení v letech 2001 až 2007 následující (% plochy chráněných území). Komorní Lhotka - SEA

23

___________________________________________________________________________ Překračování imisních limitů pro ochranu ekosystémů a vegetace v Moravskoslezském kraji (% podíl na celkovém území, na němž má být imisní limit dodržován)

V letech 2001 a 2002 došlo k překročení imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace pro oxidy dusíku na méně než 0,5 % území Moravskoslezského kraje. K tomuto překračování již od roku 2003 nedochází, stejně tak jako nejsou překračovány limity stanovené pro oxid siřičitý. V následujícím období po roce 2007 lze sledovat obecně pro ČR pokles hodnot PM10 i v roce 2008. V roce 2009 se projevil mírný nárůst ročních koncentrací. V roce 2009 se projevily výrazněji zhoršené rozptylové podmínky v lednu a v prosinci, kdy došlo k několika vícedenním epizodám s několikanásobným překročením denního imisního limitu (50 µg.m-3) – měřené 24hodinové průměrné koncentrace dosahovaly na některých stanicích až 300µg.m-3. Trendy jsou patrné z následujícího obrázku (platí i pro Ostravsko). Obrázek č. 28: Trendy ročních charakteristik PM10 a PM2,5 v ČR http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P3_0_Informace_pro_Vas/P3_3_Hist oricka_data/P3_3_3_Ovzdusi&last=false

Z pohledu změn koncentrací v čase, je pro většinu látek stanoveno docílení imisních limitů LV nebo cílových imisních limitů rok 2010 nebo 2012. Moravskoslezský kraj včetně okresu Ostrava náleží k významným producentům emisí. Podle registru REZZO presentovaných v „Bilanci emisí znečišťujících látek v roce 2007“ (ČHMÚ http://www.chmi.cz/uoco/emise/embil/07embil/07r14.html) Moravskoslezský kraj produkuje téměř třetinu CO celkové produkce v ČR a je na prvním místě mezi kraji. Druhé místo Komorní Lhotka - SEA

24

___________________________________________________________________________ zaujímá v produkci TZL a SO2, třetí v produkci VOC a deváté v produkci NH3. Významný podíl na emisích má i doprava (REZZO 4), která v některých položkách (TZL) se podílí více než 25%. Emise Moravskoslezský kraj 2008 TZL [t/rok]

SO2 %

REZZO 1-4

8 376,7 12,9

REZZO 4

1 971,6

[t/rok]

NOx %

[t/rok]

23 101,8 13,0

CO %

[t/rok]

VOC* %

[t/rok]

NH3* %

[t/rok]

28 960,1 10,9 139 409,8 31,3 17 466,3 10,6 3 493,5

45,1

8 489,7

17 076,2

3 932,4

% 6,1

198,1

Vysvětlivky: • REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje znečišťování • REZZO 2 – střední zdroje znečišťování • REZZO 3 – malé zdroje znečišťování • REZZO 4 – mobilní (liniové) zdroje znečišťování % podíl na emisích v ČR

Podíl okresu Nový Jičín na produkci emisí Moravskoslezského kraje je patrný z následující tabulky (REZZO 4 nebylo pro okres Ostrava stanoveno). Emise okres Frýdek-Místek 2008 REZZO 1 REZZO 2 REZZO 3 REZZO 1-3

Okres

TZL

SO2

Frýdek-Místek Frýdek-Místek Frýdek-Místek

991,7 90,9 569,2

Frýdek-Místek

1 651,8

NOx

VOC

NH3

4 012,4 44,5 426,0

CO t/rok 2 964,3 47 851,6 93,1 74,5 127,3 1 572,0

340,7 89,2 321,1

165,9 88,1 -

4 482,9

3 184,7

751,0

254,0

49 498,1

Ve správním území Komorní Lhotka se nenachází zdroj emisí zařazený do Portálu veřejné správy - Provozovny ohlašovatelů do IRZ podle OKEČ. Ovzduší v celé oblasti, která zahrnuje také řešené území obce Komorní Lhotka, ovlivňují i zdroje z okolních průmyslových center (především město třinec) a za určitých klimatických podmínek také vzdálenější zdroje. Zdrojem znečištění ovzduší jsou nejen emise z velkých zdrojů průmyslu a energetiky, ale i lokální zdroje a doprava. Spalovací procesy v dopravních prostředcích emitují (kromě mnoha jiných látek) směs oxidu dusnatého (90%) a oxidu dusičitého (10%). Chemickou reakcí mezi kyslíkem, oxidem dusičitým a těkavými organickými sloučeninami (VOC) za přítomnosti slunečního světla se tvoří přízemní (troposférický) ozón. Nárůst emisí z dopravy není přímo úměrný její intenzitě. Zpravidla produkce emisí roste pomaleji v závislosti na vývoji nových technologií a stavu vozového parku. Hluková situace je závislá především na intenzitě dopravy a stavu vozovek. Její posouzení navrhuji zahrnout do procesu EIA při povolování konkrétních záměrů na posuzovaném území. Obecně při projekci a schvalování a následně při provozu výrobních objektů je třeba dbát na dodržování hygienických limitů.


25

___________________________________________________________________________ • Zvýšení produkce odpadů a odpadních vod Ve správním území Komorní Lhotka lze očekávat s rozvojem území i změnu v produkci odpadů. Dosavadní řešení likvidace komunálních odpadů vycházela ze základních dokumentů a nástrojů v oblasti odpadového hospodářství, to je Plánu odpadového hospodářství ČR, na který navazuje Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (POH MSK). Tento plán byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností ze dne 13. 11. 2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů je v obci zpracován. Likvidaci komunálních odpadů (včetně nebezpečných odpadů) v řešeném území provádí Nehlsen Třinec, s.r.o. Odpady jsou ukládány na skládku mimo správní území. Průmyslové odpady, pokud v některých provozech vznikají, je nutno likvidovat separátně podle platné legislativy. Způsob likvidace odpadů není v rozporu s Plánem odpadového Moravskoslezského kraje ani s legislativou, zejména zákonem o odpadech.

hospodářství

Do budoucna lze očekávat změnu produkce komunálního odpadu úměrně k změně počtu obyvatel a zvyšování využitelnosti odpadů. Současně i s ohledem na platnou legislativu a Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje se předpokládá zvýšení využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů o 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Současně je cílem snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. S ohledem na tyto výhledy lze předpokládat, že celkové množství nevyužitelného tuhého komunálního odpadu oproti současnosti klesne. Množství a druh průmyslového odpadu budou závislé na rozvoji podnikání v obci a na rozvoji nových technologií. Za účelem likvidace odpadních vod má obec Komorní Lhotka vybudovány stoky jednotné kanalizace, které jsou zaústěny na mechanické ČOV. Čištění odpadních vod v okrajových čístech je zajištěno v žumpách či domovních ČOV. V ÚP Komorní Lhotka jsou zakresleny dle projektu „Odkanalizování části obce „Za školkou“ a „U kostela“ nové úseky kanalizace v celkové délce cca 2 km, které jsou napojeny na stávající jednotnou kanalizaci. Navrženou kanalizační síť v délce cca 2,5 km je ÚP navrženo rozšířit o další stoky v návaznosti na zastavitelné plochy. Dešťové vody ze zahrad a dvorů se doporučuje zasakovat v maximální míře v území (§ 5 zákona č. 273/2010 Sb. - úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)) anebo využívat jako vody užitkové, a tím zpomalit jejich rychlý odtok z území. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově mělkými zatravněnými příkopy nebo z rozsáhlejších zastavitelných ploch dešťovou kanalizací do vhodného recipientu. •

Změna odtokových poměrů ze zastavěných ploch

Výstavba rodinných domů a dalších staveb ve většině případů navazuje na stávající zastavěná území nebo vyplňuje současné proluky. Současně se zástavbou se zmenší plochy území vhodného pro zasakování srážkové vody a vody z tání sněhu. Změní se odtokové poměry a u větších zastavěných území se při neřešení zasakování srážkových vod (nebo jejich zdržení na jednotlivých pozemcích) může neúměrně zvýšit povrchový odtok. Opatření pro zasakování dešťových vod se doporučuje zejména na lokalitách s rodinnou zástavbou. Komorní Lhotka - SEA

26

___________________________________________________________________________ •

Změna vegetace

Většina změn využití ploch, navržených v územním plánu Komorní Lhotka, je v současné době zařazena do ZPF. Celkem bude zábor 37,15 ha, z toho je 34,90 ha zemědělské půdy. Realizací bytové výstavby (plochy smíšené obytné 26,94 ha) se tyto plochy zčásti zastaví, zčásti budou zatravněny nebo osázeny okrasnými nebo ovocnými stromy. Zábor zemědělských pozemků pro potřeby ÚSES je navrhován na 5,12 ha. Všechny plochy jsou navrženy k zalesnění. Při zakládání prvků ÚSES na nezalesněné půdě je nutno využít ve velké míře meliorační dřeviny - keře a stromy. Při přeměnách druhové skladby doporučujeme respektovat místní provenienci (přírodní lesní oblast) a odpovídající ekotop. Potenciální přirozená vegetace je na následujícím obrázku. Obrázek č. 29: Potenciální přirozená vegetace http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/

Potenciální přirozená vegetace 10 – ostřicová dubohabřina 18 – bučina s kyčelnicí devítilistou 19 – bučina s kyčelnicí žláznatou 25 – smrková bučina 26 – podmáčená dubová bučina


27

___________________________________________________________________________ • Změna vzhledu krajiny Reliéf řešeného území má charakter zvlněný v lesní krajině s příkrými svahy. Z hlediska krajinných typů náleží celé správní území obce Komorní Lhotka do typu Krajiny novověké kolonizace Carpatica. Zástavba je volně koncentrovaná podél silnice vedoucí ze severu k jihu a je tvořena převážně rodinnými domy a zemědělskými usedlostmi. Ostatní zástavba je rozvolněná a tvoří ji převážně rekreační objekty. Víc než dvě třeiny území tvoří lesní porosty, které jsou většinou součásti CHKO Beskydy a lokalit soustavy Natura 2000. Vegetaci tvoří rozsáhlé lesní komplexy s enklávami travních porostů, které vznikly odlesněním hřbetů, dnes jsou využívány omezeně a podléhají pozvolnému zalesnění. Do těchto poloh zasahuje již jen okrajově rozptýlená zástavba, dnes s převážně rekreačním využitím. Z hřebenových enkláv jsou rozsáhle výhledy na pohoří Beskyd a okolní obce Obrázek č. 30: Letecký snímek řešeného území obce Komorní Lhotka

Ve správním území obce Komorní Lhotka převládá návrh zastavitelných ploch pro obytnou zástavbu. Navržené plochy vyplňují proluky stávající zástavby. Pozitivní vliv na krajinu mají především navržené plochy územního systému ekologické stability. Předpokládá se zábor 5,12 ha zemědělské půdy pro zalesnění. Vlivem realizace ÚP nedojde ke snížení hodnoty krajinného rázu nad únosnou míru, při dodržování určitých opatření. Při posuzování nových záměru je v celém území nutno dbát na výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. V této oblasti je nutné zabezpečit důslednou ochranu přírodě blízkých ekosystémů. Komorní Lhotka - SEA

28

___________________________________________________________________________ • Systém NATURA 2000 Systém Natura 2000 ve správním území obce Komorní Lhotka je zastoupen evropsky významnou lokalitou Beskydy a ptačí oblasti Beskydy. Lokality soustavy Natura 2000 zobrazuje následující obrázek. Obrázek č. 31: Soustava Natura 2000 http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

Natura 2000 Evropsky významná lokalita Ptačí oblast

- Evropsky významná lokalita Beskydy CZ0724089 o celkové rozloze 120386,5333 ha. Předmětem ochrany jsou zachovalé podhorské a horské lesy, které mají přirozenou druhovou i věkovou skladbu. V území se vyskytuje celá řada chráněných a ohrožených druhů živočichů a rostlin - Ptačí oblast Beskydy CZ0811022 o celkové rozloze 41907,1600 ha. Předmětem ochrany této ptačí oblasti jsou populace čápa černého (Ciconia nigra), jeřábka lesního (Bonasa bonasia), tetřeva hlušce (Tetrao urogallus), kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum), puštíka bělavého (Strix uralensis), žluny šedé (Picus canus), datla černého (Dryocopus martius), strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos), datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) a lejska malého (Ficedula parva) a jejich biotopy. Některé plochy navržené v ÚP Kmorní Lhotka zasahují do evropsky významné lokality a ptačí oblasti nebo její blízkosti. Některé plochy navržené v ÚP Komorní Lhotka zasahují do EVL Beskydy a PO Beskydy.


29

___________________________________________________________________________ • Ostatních systémy ochrany přírody V posuzovaném území se vyskytuje zvláště chráněné území, a to chráněná krajinný oblast Beskydy. Rozsah zvláště chráněných území znázorněn na následujícím obrázku. Obrázek č. 32: Hranice CHKO Beskydy ve správním území obce Komorní Lhotka http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/MapWin.aspx?M_Site=cenia&M_Lang=cs

Některé plochy navržené v ÚP Komorní Lhotka zasahují do CHKO Beskydy. Z hlediska obecné ochrany přírody jsou v řešeném území významné systémy ÚSES, významné krajinné prvky (VKP) a ochrana krajinného rázu. Územní systém ekologické stability krajiny Hospodaření v ÚSES je regulováno. Ideálním cílem hospodaření je vytvořit prostředí s druhovou a věkovou skladbou blízkou přirozené. Dle Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Krajíček a kol. 2008) řešeným územím obce Komorní Lhotka neprocházejí prvky nadregionálního ani regionálního významu. Přehled všech prvků ÚSES lokálního významu je uveden v Odůvodnění územního plánu Komorní Lhotka, grafické zpracování je v hlavním výkresu.


30

___________________________________________________________________________ Významné krajinné prvky Do obecné ochrany přírody spadají také významné krajinné prvky (VKP). Významný krajinný prvek - VKP - je ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability (§ 3, odst. 1, písm. b zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění – dále pouze zákon). VKP jsou vymezeny ve dvou rovinách. • za VKP ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. • registrovaným VKP se může stát část krajiny. VKP jsou kategorií ochrany těch částí (segmentů) volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody (tj. zvláště chráněná část přírody, např. chráněné území, nemůže podle zákona být registrována jako VKP). Významné krajinné prvky musí být chráněny před poškozením a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Ve správním území obce Komorní Lhotka je registrován významný krajinný prvek: - 30-01/Ra – Lipová alej Komorní Lhotka – Hnojník, datům registrace 14. 12. 2000.

4. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. •

Kvalita ovzduší, hluková zátěž

Obecným problémem pro celé území Moravskoslezského kraje je kvalita ovzduší. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (Sdělení č. 6 odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2009 – Věstník MŽP 04/2011) – obec Komorní Lhotka náleží do oblasti pro stavební úřad Hnojník k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Překračovány jsou koncentrace PM10 a BaP (polycyklické aromatické uhlovodíky vyjádřené jako benzo(a)pyren: Vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (v % území) Stavební úřad

PM10 PM10 NO2 Benzen Souhrn překročení IL (r IL) (d IL) (r IL) Hnojník 87,8 87,8 Vysvětlivky: IL – imisní limit; d IL – 24hodinový imisní limit; r IL – roční imisní limit

Překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo (a) pyren - CIL - (v % území) Stavební úřad Hnojník

B(a)P 1,4

As -

Souhrn překročení CIL 1,4

Do budoucna lze očekávat spíše zlepšování kvality ovzduší v řešeném území, a to zejména vlivem zavádění nových technologií a zpřísňováním emisních limitů. Obecně lze však očekávat, že uplatněním opatření ve smyslu koncepcí MSK se situace zejména v kvalitě ovzduší bude zlepšovat. Komorní Lhotka - SEA

31

___________________________________________________________________________ • Staré ekologické zátěže Ve správním území obce Komorní Lhotka je dle Portálu veřejné správy (Cenia) registrována jedna staré ekologické zátěže. Evidenční číslo

6881001

Lokalita Komorní Lhotka

současný stav komunální skládka - uzavřena

Obrázek č. 33: Skládky- http://mapy.geology.cz/website/geoinfo/displayAttributeData.htm

stará ekologická zátěž


32

___________________________________________________________________________ • Nárůst plochy umělých povrchů Dosavadní využití území bylo příčinou vzniku umělých povrchů. Jejich rozsah k roku 2006 je uveden na následujícím obrázku. Obrázek č. 34: Umělé povrchy – (http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=atmdep&)

Realizací územního plánu se rozsah těchto ploch zvětší. Celkový zábor půdy se předpokládá 37,15 ha. •

Důlní činnost

Do posuzovaného území zasahují dobývací prostory Komorní Lhotka stanovený pro těžbu hořlavého zemního plynu a zemního plynu. •

Sesuvná území

V posuzovaném území jsou evidovány dvě sesuvná území (viz. obrázek č. 11). Při úpravách terénu a stavební činnosti je nezbytné s možností vzniku sesuvu počítat. V územích náchylných k sesuvům nedoporučujeme zasakovat dešťovou vodu. •

Eroze půdy

Území je v některých místech významně ohroženo erozními procesy. Při porušení trvalého travního porostu nebo odlesnění území hrozí vznik rýhové eroze. Nebezpečné jsou zejména náhlé prudké deště a bouřky. Ohrožení vodní erozí v posuzovaném území je uvedeno na následujícím obrázku.


33

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 35: Erozní ohrožení (http://www.bnhelp.cz)

Průměrný smyv na pozemcích (ztráta půdy) na pozemcích je uveden na obrázku č. 36. Obrázek č. 36: Ztráta půdy (http://www.bnhelp.cz)


34

___________________________________________________________________________ Obrázek č. 37: Maximální přípustné hodnoty faktoru Cp (http://ms.sowac-gis.cz/mapserv/dhtml_eroze/index.php?project=dhtml_eroze&)

Pro zachování nebo snížení negativních vlivů vodní eroze je třeba věnovat pozornost především dodržováním protierozních osevních postupů a využitím dostupných organizačních agrotechnických a vegetačních opatření, na které jak znázorňuje obr. č. 37, je třeba důsledně dbát hlavně na plochách se svažitým terénem a nevysazovat zde širokořádké kultury. Na nejohroženějších plochách je vhodné preferovat trvalé zatravnění. Zvýšenou erozi lze očekávat na plochách určených k výstavbě a to v období realizace zemních prací. Nejvyšší hodnoty potenciální eroze jsou zpravidla v odlesněných územích.

•

Ložiska nerostných surovin

Dalšími významnými prvky pro koncepci jsou ochranná pásma ložisek nerostných surovin. Celé správní území Komorní Lhotka, spadá do chráněného ložiskového území černého uhlí a zemního plynu Čs. část Hornoslezské pánve. V současné době není pravděpodobná na většině území exploatace ložiska černého uhlí klasickými metodami a nepředpokládá se v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi terénu. Chráněné území bylo stanoveno rozhodnutím MŽP ČR č. j. 880/667/22/A-10/97/98 ze dne 27. 3. 1998 a v tom případě nebylo nutné postupovat dle ustanovení § 19 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Se změny dané zákonem č. 186/2006 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007, podle ustanovení §18 odst. 1a §19 nového znění horního zákona vyplývá, že lze zřizovat stavby, které nesouvisí s dobýváním výhradního ložiska jen na základně závazného stanoviska dotčeného orgánu a rozhodnutí o umístění stavby a zařízení v chráněném ložiskovém území, které nesouvisí s dobýváním může vydat jen příslušný orgán na základě závazného stanoviska orgánu kraje po projednání s obvodním báňským úřadem (viz Stanovisko k aplikaci horního zákona v řízeních a postupech dle stavebního zákona – Krajský úřad Moravskoslezského kraje 4. 4. 2007, č. j. ÚPS/4266/2007/Sni). Dne 17. 9. 2007 vydal Krajský úřad Moravskoslezského kraje Komorní Lhotka - SEA

35

___________________________________________________________________________ Závazné stanovisko k umísťování staveb v chráněném ložiskovém území (č. j. MSK 127566/2007, sp. zn. ŽPZ/16077/2007/Svo) ve znění: Krajský úřad souhlasí s umísťováním staveb v území ploch C2, bez stanovení podmínek pro jejich provedení. Pro chráněné ložiskové území (černé uhlí) byly zpracovány mapy a podmínky pro zajištění stavby proti účinkům poddolování (http://mapy.krmoravskoslezsky.cz/tms/zpz_poddol/index.php?client_type=map_resize&strange_opener=0). Podle těchto map spadá celé správní území obce Komorní Lhotka do ploch C2. Dále do řešeného území zasahuje chráněné ložiskové území Komorní Lhotka II pro těžbu zemního plynu a do chráněných ložiskové území Komorní Lhotka stanovená také pro těžbu zemního plynu. Přehled všech chráněných území nerostných surovin, výhradních ložisek nerostných surovin a dobývacích prostorů je znázorněn na obr. č. 8 (viz. kap. Nerostné suroviny). •

Chráněná území (podzemní vody)

Na správním území obce Komorní Lhotka se nevyskytují zdroje podzemní vody. •

Chráněná území (ochrana přírody)

Návrh územního plánu Komorní Lhotka popisuje stávající zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, VKP a prvky územního systému ekologické stability a vyhodnocuje silné a slabé stránky, příležitostí i hrozby. Vymezením hranice zastavěného území a zastavitelných ploch dochází k mírným kolizím mezi zájmem o ekonomické využití území s možností využít stávající a navrženou dopravní a technickou infrastrukturu a ochranou přírody. Cílovými lesními porosty ÚSES by měly být porosty místní provenience (viz obr. č. 29). Výrazné bariéry, které by se křížily s prvky ÚSES a omezovaly pohyb organismů, lze v území Komorní Lhotka charakterizovat jako polopropustné bariéry. Jedná se o křížení s vedením vysokého napětí 22 kV, křížení se silnicemi a ostatními komunikacemi. Také významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením (§ 4, odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. v platném znění). Při využívání VKP nesmí být narušena jeho obnova a nesmí dojít k ohrožení nebo oslabení jeho stabilizační funkce. K zásahům, které mohou vést k poškození či zničení VKP nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, je nutno získat závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy se počítá zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Dalšími střety jsou kolize vymezených ploch s ochrannými pásmy lesů. Využití těchto částí ploch musí být v souladu s platnou legislativou. Ochranné pásmo lesa je určeno vzdáleností 50m od jeho okraje dle zákona č. 289/95 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


36

___________________________________________________________________________

5. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant politiky územního rozvoje nebo územně plánovací dokumentace. Moravskoslezský kraj je z hlediska kvality životního prostředí jeden z nejzatíženějších v České republice. Nejzávažnější je velkoplošné poškození krajiny těžbou, kontaminace půd a podzemní vody v důsledku průmyslové činnosti, znečištění povrchových vod a znečištění ovzduší z dopravy a stacionárních zdrojů. Nárůst dopravy zvyšuje i hlukovou zátěž v okolí silně zatížených komunikací a ve velkých městech. V Moravskoslezském kraji vzniká velké množství průmyslového odpadu, zejména z energetiky, hutnictví a těžby uhlí. Ekologická problematika vyvolala potřebu tyto problémy řešit, a to i s ohledem na novou legislativu České republiky a legislativu Evropské unie. Z tohoto důvodu Moravskoslezský kraj zadal v roce 2002 zpracování následujících koncepčních materiálů v oblasti životního prostředí (http://www.kr-moravskoslezsky.cz/zp_00.html): 1. Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje v přechodném období do roku 2010 2. Program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje 3. Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje 4. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje 5. Koncepce strategie ochrany přírody krajiny Moravskoslezského kraje 6. Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) Moravskoslezského kraje 7. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje 8. Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje 9. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje Ad 1) Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod Cílem dokumentu je zhodnocení současného stavu povrchových a podzemních vod v kraji se zaměřením na jejich množství a kvalitu, včetně předpokládaného vývoje do budoucna a návrh způsobu protipovodňové ochrany i odstranění negativních vlivů znečišťování vod. Dokument byl určen pro přechodné období do doby schválení Plánu oblasti jednotlivých povodí podle § 25 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Plán povodí byl v r. 2009 schválen. Vodní tok Stonava a Lučina má stanoveno záplavové území včetně vymezení jeho aktivní zóny. Záplavové území Stonávky stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 16. 1. 2007, čj. MSK/ 195654/2006. Záplavové území zasahuje do zastavěného území Komorní Lhotky a limituje jeho rozvoj. Záplavové území Lučiny stanovil KÚ Moravskoslezského kraje dne 25. 5. 2005, čj. 3112/2005/ŽPZ/Hec/001. Záplavové území nezasahuje do zastavěného území Komorní Lhotky a nelimituje jeho rozvoj. Správního území obce Komorní Lhotka se nachází v CHOPAV Beskydy. Ad 2) Program snižování emisí a imisí Cílem programu je zajištění kvality ovzduší a ochrany klimatu v souladu s rámcovou směrnicí Evropské unie o ovzduší. Program bude obsahovat akční plán ochrany ŽP v oblasti ochrany ovzduší a klimatu a bude mj. zahrnovat také problematiku úspor energie, včetně možností Komorní Lhotka - SEA

37

___________________________________________________________________________ využití obnovitelných zdrojů energie, problematiku restrukturalizace průmyslu a vlivu dopravy. V průběhu 90. let 20. století bylo v regionu zaznamenáno významné snížení koncentrací škodlivin v přízemních vrstvách atmosféry i emisí vypouštěných ze stacionárních zdrojů. Na celkovém sestupném trendu množství emisí ze zdrojů znečišťování se vedle postupných hospodářských změn výrazně projevila řada opatření ke snížení emisí realizovaných provozovateli zdrojů (zejména v souvislosti s platností emisních limitů pro zdroje znečišťování ovzduší podle vyhlášky MŽP č. 117/1997 Sb. a 356/2002 Sb.) a postupná změna palivové základny u všech kategorií stacionárních zdrojů. Příznivý vývoj se však v posledních letech zastavil a u některých ukazatelů došlo i ke zhoršení situace. V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. Program snižování emisí Moravskoslezského kraje byl aktualizován v roce 2008, krajský úřad předkládá vždy do 31. prosince kalendářního roku radě kraje situační zprávu o kvalitě ovzduší na území kraje za předešlý kalendářní rok a o postupu realizace úkolů stanovených tímto nařízením. Primárním cílem je dosáhnout k roku 2010 doporučených hodnot emisních stropů pro oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOX), těkavé organické látky (VOC) a amoniak (NH3), stanovených pro Moravskoslezský kraj. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. V rámci integrovaného programu ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje byl sestaven časový plán implementací opatření. Zásadním opatřením (mimo průběžná technologická a kontrolní opatření, podporu ekologicky šetrných výrobků apod.) je k 30. 10. 2007 vyjednat rozsah snížení emisí velkých zdrojů znečišťování. Za splnění odpovídá Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Obdobná opatření pro střední a malé zdroje k datu 1. 1. 2010 mají vyjednat obce. Program předpokládá, že k roku 2010 opatření povedou k určitému postupnému snížení výměry území, na kterém dochází k překračování imisních limitů nebo u některých parametrů lze očekávat, že limity budou nad územím kraje plošně dodržovány. V březnu 2009 byl vydán Nařízením Moravskoslezského kraje ze dne 4. 3. 2009 nový Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje, který vyhodnotil účinnost dřívějších opatření a definoval nová opatření. Prioritami jsou • snížení imisní zátěže suspendovanými částicemi velikostní frakce PM10 • snížení emisí oxidů dusíku • snížení emisí těkavých organických látek (VOC) • snížení emisí oxidu siřičitého. Pro obce je doporučeno (není povinností obce) zpracování programu ke zlepšení kvality ovzduší a v rámci aktualizace krajských programů iniciovat změny, které by do těchto programů zahrnuly opatření vedoucí ke zlepšení kvality ovzduší v řešeném území. Dále je nutno přiměřeně zohlednit překročení imisních limitů při povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v území dotčených územních celků. Tento postup je v souladu s Programem Moravskoslezského kraje pro snižování emisí a imisí. Pro obec Komorní Lhotka jsou zdroje znečištění ovzduší především lokální vytápění a místní doprava a dále Třinecké železárny v nedalekém městě Třinci. Ad 3) Územní energetická koncepce Cílem územní energetické koncepce Moravskoslezského kraje je vytvoření vhodných podmínek pro hospodárnou výrobu, distribuci a spotřebu energie s minimálním dopadem na Komorní Lhotka - SEA

38

___________________________________________________________________________ životní prostředí a definování investičních potřeb v oblasti energetiky v kraji. Koncepce vychází z analýzy stávajícího stavu energetického systému, stanovení trendů vývoje poptávky a z již zpracovaných energetických dokumentů. Zásobování elektrickou energií Nadřazená soustava ZVN a VVN - v souladu s nadřazenou dokumentací (ZÚR MSK) je navržena výstavba nového vedení ZVN - 400 kV, jako souběžná linka se stávající trasou jednoduchého vedení 400 kV - ZVN 404 Nošovice – Varín. Distribuční soustava VN - potřebný příkon pro území obce Komorní Lhotka bude zajištěn z rozvodné soustavy 22 kV, odbočkou ze stávajících linky VN 06, která se pro zajištění potřebného příkonu navrhuje rekonstruovat ve stávající trase. Potřebný transformační výkon pro byty, vybavenost, objekty druhého bydlení a podnikatelské aktivity v řešeném území bude během návrhového období zajištěn ze stávajících distribučních trafostanic 22/0,4 kV, které budou doplněny 5 novými DTS navrženými v lokalitách s novou výstavbou. Zásobování zemním plynem VTL plynovody a RS – s výstavbou vysokotlakých plynárenských zařízení se v řešeném území neuvažuje. Místní plynovodní síť - místní plynovodní síť je provedena jako středotlaká v tlakové úrovni do 0,3 MPa. Pro novou zástavbu je navrženo rozšíření středotlaké plynovodní sítě. Vedení inženýrských sítí podél místních komunikací v nových lokalitách výstavby se doporučuje sdružovat do společné trasy v šířce 120 -150 cm od hranice oplocení. Ad 4) Plán odpadového hospodářství Cílem Plánu odpadového hospodářství je vytvoření vhodných podmínek jak pro předcházení a minimalizaci vzniku odpadů, tak i pro adekvátní způsob nakládání s odpady. Jeho zpracování vychází ze zákona o odpadech (zákon. č. 383/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění) a příslušné vyhlášky MŽP. Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 30. 9. 2004 usnesením č. 25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č. 2/2004 s účinností, ze dne 13. 11. 2004. V současné době v řešeném území zajišťuje nakládání s komunálním odpadem firma Nehlsen Třinec, s.r.o. a odpad je odvážen skládku mimo řešené území. V obci je zabezpečen separovaný sběr skleněného a plastového odpadu. Nebezpečný odpad je odebírán a následně odvážen pojízdnou sběrnou v pravidelných, předem ohlášených termínech, přibližně dvakrát ročně. Z hlediska ochrany životního prostředí je důležité rozšiřovat systém třídění odpadu a jeho recyklaci. Ad 5) Koncepce strategie ochrany přírody krajiny Cílem Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny je vytvořit ucelený přehled o stavu přírody a krajiny na území Moravskoslezského kraje, včetně přehledu všech používaných nástrojů ochrany přírody. Koncepce vychází z cílů a principů Státního programu ochrany přírody a krajiny a z podrobné analýzy současného stavu. Srozumitelným způsobem navrhuje další nezbytné kroky k vytvoření uceleného systému ochrany přírody a krajiny v kraji. Koncepce reaguje na předpokládané změny veřejné správy v oblasti ochrany přírody Komorní Lhotka - SEA

39

___________________________________________________________________________ a krajiny, vyvolané nezbytností implementace soustavy Natura 2000 dle směrnic Evropských společenství o ptácích a stanovištích. Dokument odpovídajícím způsobem popisuje příslušnost jednotlivých orgánů ochrany přírody k jednotlivým navrhovaným opatřením, příslušnou zodpovědnost za jejich provedení, včetně vyhodnocení ekonomických dopadů. Územní plán Komorní Lhotka respektuje vymezení chráněných území i podmínky jejich využívání a upřesňuje průběh a úpravy územního systému ekologické stability v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje (Krajíček L. a kol. - 2008). Ad 6) Koncepce Environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Cílem Koncepce EVVO Moravskoslezského kraje je návrh uceleného systému EVVO v kraji, který bude na základě rovného přístupu ke všem cílovým skupinám EVVO naplňovat příslušná opatření Programu rozvoje kraje. Zpracování koncepce vychází především ze zákona o právu na informace (zákon č. 123/1998 Sb., v platném znění), který kraji ukládá povinnost podporovat v rámci samostatné působnosti vytvoření systému EVVO i z některých dalších předpisů (mj. usnesení vlády ke Státnímu programu EVVO v České republice). Ad 7) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Cílem Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje (zpracovala společnost Koneko spol. s r.o. 2004 pro Ministerstvo zemědělství Moravskoslezský kraj) je vytvořit podmínky pro zajištění žádoucí úrovně vodohospodářské infrastruktury na území Moravskoslezského kraje. Součástí plánu je i vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na vodu pitnou v souladu s požadavky příslušné směrnice Evropských společenství. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací navrhuje optimální rozvoj zásobování pitnou vodou, odkanalizování a likvidaci odpadních vod spolu s časovým upřednostněním v jednotlivých lokalitách kraje s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a ekonomickou průchodnost navržených postupů. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací je koordinován s příslušnými částmi Koncepčního rozvojového dokumentu pro plánování v oblasti vod na území Moravskoslezského kraje. Obec Komorní Lhotka má vybudovaný veřejný vodovod. Zdrojem pitné vody je přivaděč OOV DN 500 Tošanovice - Třinec. Územním plánem je navrženo stávající vodovodní síť rozšířit o další vodovodní řady v délce cca 1 km pro zásobování zastavitelných ploch. Dále je navržena rekonstrukce řadů v severovýchodní části obce a v severozápadní části obce. Pro plochy, které jsou mimo dosah vodovodních řadů pitné vody, je navrženo individuální zásobení pitnou vodou. Ad 8) Koncepce rozvoje zemědělství a venkova Moravskoslezského kraje Cílem této koncepce je: • • • •

zabezpečení rozvoje zemědělských aktivit v oblastech s příhodnými podmínkami pro agrární produkci, zabezpečení jiných podnikatelských aktivit navazujících na rozvoj zemědělství i dalších vhodných odvětví, zachování tradičních hodnot v území, a to i v návaznosti na trvale udržitelný rozvoj krajiny, posílení ekonomické a sociální stability venkovských sídelních celků.


40

___________________________________________________________________________ Koncepce má část popisnou, analytickou a strategickou – návrhovou. Koncepčními materiály se řídí orgány kraje, např. při rozhodování o použití rozpočtu kraje apod., v některých případech jsou tyto dokumenty také závazné pro rozhodování dalších orgánů veřejné správy, včetně obcí. Výše uvedené koncepce byly zpracovány v souladu s Národním rozvojovým plánem 2000 – 2006. V roce 2006 byl zpracován dokument Program rozvoje Moravskoslezského kraje (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., G-Consult spol. s r.o., Hospodářská rozvojová agentura třinecka, Podnikatelské centrum s. r. o., RPIC-ViP s.r.o. 2006) na období 2006 – 2008. Program obsahuje zejména: a) analýzu hospodářského a sociálního rozvoje územního obvodu kraje, charakteristiku slabých a silných stránek jeho jednotlivých částí a hlavní směry rozvoje, b) vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření, c) úkoly a priority v rozmístění a rozvoji občanské vybavenosti, infrastruktury, životního prostředí, sociální politiky, vzdělávání a dalších odvětví v jeho samostatné působnosti. Program je strukturován do pěti prioritních oblastí: 1. Konkurenceschopné podnikání 2. Úspěšní lidé 3. Dynamická společnost 4. Efektivní infrastruktura 5. Vzkvétající území Pro další období byly koncepce rozpracovány v Národním rozvojovém plánu ČR 2007 – 2013. Globálním cílem Národního rozvojového plánu v období 2007 – 2013 je přeměna socioekonomického prostředí České republiky v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby Česká republika byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu, jehož tempo bude vyšší než průměrný růst EU. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva. Byly vymezeny strategické cíle: ⇒ Otevřená, flexibilní a soudržná společnost ⇒ Atraktivní prostředí ⇒ Vyvážený rozvoj území Na základě definovaných cílů a priorit byly vymezeny následující operační programy: OP Podnikání a inovace, OP Výzkum, vývoj, inovace, OP Zaměstnanost, OP Vzdělávání, OP Životní prostředí, OP Doprava, Integrovaný operační program, Regionální operační programy regionů soudržnosti, OP Konkurenceschopnost a OP Adaptabilita pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost - region soudržnosti Praha, OP Přeshraniční spolupráce pro cíl Evropská územní spolupráce, OP Technická pomoc. Z hlediska vlivu na prostředí je velmi významný OP Životní prostředí. Globálním cílem OP Životní prostředí je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu udržitelného rozvoje se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti životního prostředí. Specifické cíle tohoto operačního programu se vztahují na zlepšení situace v následujících Komorní Lhotka - SEA

41

___________________________________________________________________________ oblastech: 1. vodní hospodářství a protipovodňová ochrana 2. ovzduší a hluk 3. využití obnovitelných zdrojů energie, 4. odpady, obaly a staré zátěže, 5. environmentální rizika, omezování průmyslového znečištění a zlepšení životního prostředí urbanizované krajiny 6. příroda a krajina 7. environmentální vzdělávání, poradenství a osvěta ÚP Komorní Lhotka respektuje výše uvedené cíle a zapracovává je do návrhů využití jednotlivých ploch a limitů využití území. Ad.9) Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje Územní plán Komorní Lhotka je v souladu se Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Respektuje požadavky stanovené nadřazenou územně plánovací dokumentací ZÚR MSK: Pro obec Komorní Lhotka vyplývají limity: - veřejně prospěšné stavby: E8 - výstavba nového vedení ZVN - 400 kV, jako souběžná linka se stávající trasou jednoduchého vedení 400 kV - ZVN 404 Nošovice – Varín. - územní rezervy: P502 - územní rezerva pro stavbu vysokotlakého plynovodu DN 200, PN 40 PZP Třanovice – Komorní Lhotka, která je vymezena koridorem o šířce 200 m od předpokládané osy plynovodu na obě strany. V oblasti zdraví obyvatelstva se Česká republika připojila k deklaraci ZDRAVÍ 21. Na této deklaraci se usnesly členské státy Světové zdravotnické organizace na 51. světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 1998. Deklarace formuluje základní politické principy péče o zdraví v jeho nejširších společenských souvislostech. Zdraví je v deklaraci stanoveno jedním ze základních lidských práv a jeho zlepšování hlavním cílem sociálního a hospodářského vývoje. Deklarace definuje 21 cílů. Popisuje dílčí úkoly i aktivity pro jejich dosažení. Realizací cílů ZDRAVÍ 21 by členské státy měly dosáhnout výrazného snížení úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy, na nádory, úrazy a snížit výskyt závažných nemocí a faktorů, které je ovlivňují. Prostředkem je k tomu pokrok v prevenci příčin a rizik nemocí. Na plnění programu se budou podílet všechny složky společnosti. Pro řešení územního plánu a zejména výstavbu průmyslových objektů a zón je významný cíl 13 – Zdravé místní životní podmínky. Zdravotní stav obyvatel a stav životního prostředí v ostravsko-karvinské oblasti je dlouhodobě sledován od roku 1994 Krajskou hygienickou stanicí Ostrava, od roku 2004 Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě. Šrám (2007) porovnává tyto výsledky s údaji v Praze, Teplicích a Prachaticích (lokality, kde byl sledován vývoj znečištění ovzduší a zdravotní stav populace). Konstatuje, že průměrné koncentrace PM10 v roce 2005 překračovaly hodnotu 40 µg/m3 (lokalita Bartovice) v měsících leden až březen a říjnu až prosinci. V obdobných termínech byly na Ostravsku pozorovány i zvýšené koncentrace PAU. V roce 2006 se situace příliš nezměnila. Ostravsko patří k nejvíce zatíženým územím. Koncentrace karcinogenních PAU jsou na Ostravsku nejvyšší v celé ČR. Výsledkem je nepříznivý vliv na počátky těhotenství, schopnost oplodnění spermií, na dýchací onemocnění u dětí a na astma. Komorní Lhotka - SEA

42

___________________________________________________________________________ Situaci a vývoj lze dobře ilustrovat na vývoji astmatu a alergií u dětí (http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/vyskyt-astmatu-a-alergii-u-deti-1). Studie probíhá opakovaně v 18 městech ČR: Brno, České Budějovice, Frýdek-Místek, Hodonín, Jablonec n. Nisou, Jihlava, Karviná, Kladno, Hradec Králové, Mělník, Most, Olomouc, Ostrava, Praha, Sokolov, Ústí n. Labem, Ústí n. Orlicí, Žďár n. Sázavou. Podle periodicky opakovaného šetření prevalence alergií vzrostl počet alergických dětí za posledních deset let téměř dvojnásobně: ze 17 % v roce 1996 na 32% v roce 2006. Nejčastějším onemocněním je alergická rýma pylová a atopický ekzém; obě tyto alergie činí přes polovinu všech diagnostikovaných alergických onemocnění. V roce 2006 bylo lékařem diagnostikováno astma u 8 % dětí, což představuje nárůst o polovinu ve srovnání s rokem 1996. Výskyt alergických onemocnění je závislý na věku. Pro mladší děti je typický zejména atopický ekzém, pro starší děti pylová alergická rýma. U této diagnózy je evidentní nárůst s věkem. Výskyt astmatu byl v roce 2006 nejvyšší u třináctiletých, a to téměř dvojnásobný ve srovnání s pětiletými. Uvedená data jsou vztažena k výše uvedeným lokalitám. S ohledem na to, že koncentrace prachových částic PM10 pro území stavebního úřadu Příbor přesahovaly limitní hodnoty na 100% území (Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP č. 8 na základě dat z roku 2007 – Věstník 6/2009), lze podobné, i když mírnější závěry očekávat i pro území Mošnov. Pro krátkodobě zvýšené denní koncentrace suspendovaných částic PM10 se udává, že způsobují nárůst celkové nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdce a cév, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu kašle a ztíženého dýchání, zejména u astmatiků (http://www.szu.cz/tema/zivotni-prostredi/expozice-obyvatel-suspendovanym-casticim-vevenkovnim-1). Mezi účinky dlouhodobě zvýšených koncentrací patří snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení nemocnosti na onemocnění dýchacího ústrojí a výskytu symptomů chronického zánětu průdušek, zkrácení délky života hlavně z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév a pravděpodobně i na rakovinu plic. Tyto účinky suspendovaných částic frakce PM10 bývají uváděny i při průměrných ročních koncentrací nižších než 30 µg/m3. Při chronické expozici suspendovaným částicím frakce PM2,5 se redukce očekávané délky života začíná projevovat již od průměrných ročních koncentrací 10 µg/m3. V Moravskoslezském kraji se sledují okresy Karviná, Frýdek – Místek a Ostrava – město. Ve všech lokalitách hodnoty PM2,5 se nejčastěji pohybují mezi 20 – 30 µg/m3.


43

___________________________________________________________________________

6. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení Při hodnocení této kapitoly se neuvažuje s nulovou variantou, která by znamenala zachování stávajícího stavu území, to je existenci stávajícího územního plánu Komorní Lhotka a byla by výraznou překážku dalšího rozvoje obce. V průběhu zpracování územního plánu bylo upuštěno od variantních řešení zastavitelných ploch a způsobu jejich využití.

7. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Územní plán není řešen variantně. Hodnoceny jsou interakce vlivů na obyvatelstvo, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, vodu, ovzduší, hmotné statky, kulturní dědictví, vlivy na krajinu a hlukovou zátěž. Z hlediska trvání lze všechny vlivy považovat za dlouhodobé až trvalé. Dále je uveden seznam a vyhodnocení všech navrhovaných ploch určených pro bydlení, občanského vybavení, sportovní zařízení, výrobu a skladování a technickou infrastrukturu, včetně podmínek a opatření k předcházení a snížení vlivů na životní prostředí. Označení funkčního využití odpovídá územnímu plánu, bližší způsoby využití jsou rovněž uvedeny v ÚP Komorní Lhotka. Plochy smíšené obytné (SO) Plochy občanského vybavení - veřejné infrastruktury (OV) Plochy občanského vybavení - sportovních zařízení (OS) Plochy smíšené výrobní a skladování (VS) Plochy technické infrastruktury (TI)

________________________________________________________________________ 44 Komorní Lhotka - SEA

___________________________________________________________________________ Označení

Shrnutí

Hodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí – návrh podmínek

plochy Z1, Z2, Z3

Funkční využití SO

Bez limitů.

Z4, Z5,

SO

Plochy zasahují do ochranného pásma lese.

Bez zvláštních podmínek. Doporučujeme omezit zásah do ochranného pásma lesa v co největší míře a na každé navrhované ploše akceptovat pouze jeden rodinný dům, z důvodu zachování charakteru rozptýlené zástavby.

Z6, Z7, Z8, Z9, Z10, Z11, Z12, Z14, Z15, Z16

SO

Z13

SO

Z17

SO

Plocha minimálně zasahuje do ochranného pásma lesa.

SO

Plocha Z18 a Z29 minimálně zasahuje do ochranného pásma lesa. Některé plochy se nacházejí v II. třídě ochrany zeměd. půdy.

Z20

VS

Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa. Plocha se nachází v II. třídě ochrany zeměd. půdy.

Z21 Z31

OH SO

Bez limitů. Přes plochu prochází VN 22 kV.

Z32, Z37

SO

Jedná se o větší zábor zemědělské půdy. Plocha Z37 spadá do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.

Z33, Z34, Z35, Z36

SO

Plochy Z35 a Z36 spadají do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.

Z38

OV

Plocha minimálně zasahuje do ochranného pásma lesa a dále spadá do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.

Z39, Z40, Z43

VS

Z18, Z19, Z22, Z23, Z24, Z25, Z26, Z27, Z28, Z29, Z30

Bez limitů Některé plochy se nacházejí v II. třídě ochrany zeměd. půdy. Část plochy zasahuje do stanoveného záplavového území.

Plocha se nachází v ucelené zástavbě rodinných domů. Plochy spadají do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.

Bez zvláštních podmínek. Doporučujeme vyřazení této plochy pro prochu bydlení nebo min. její redukci mimo stanovené záplavové území. Plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek a do systému staveb zakomponovat plochy veřejné zeleně. Bez zvláštních podmínek. Tato plocha zasahuje do volné krajiny, do ochranného pásma lesa a nachází se v blízkosti územního systému ekologiské stability. Z těchto důvodů doporučujeme ponechání stávajícímho způsobu využívání plochy zemědělské (Z). Bez zvláštních podmínek. Respektovat VN 22 kV (zákon č. 458/2000 Sb., v platném znění). Doporučujeme vypracovat územní studii, která by řešila napojení inženýrských sítí a dopravy. Dále je nutno plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek a doplnit o plochy veřejné zeleně. Jedná se o menší plochy, které jsou prolukami ve stávající zástavbě nebo přímo na zástavbu navazují. Není potřeba navrhovat zvláštní podmínky z hlediska ochrany životního prostředí. Plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek a doplnit o plochy veřejné zeleně. Při volbě výroby volit provoz s nízkou hladinou hluku a nízkými emisemi. (blízká obytná zástavba). Povolit jen takové budoucí objekty a provozy, které nebudou překračovat povolené nebo výhledové emisní limity. Pro zmírnění vlivu na krajinný ráz

________________________________________________________________________ Komorní Lhotka - SEA

45

___________________________________________________________________________

Z41

OV

Plocha spadá do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.

Z42

SO

Přes plochu prochází VN 22 kV. Plocha spadá do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.

Z44

SO

Plocha spadá do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.

Z45

OS

Plocha zasahuje do ochranného pásma lesa. Plocha spadá do CHKO Beskydy a EVL Beskydy.

Z46

OV

Plocha spadá do CHKO Beskydy, EVL Beskydy a PO Beskydy a zasahuje do ochranného pásma lesa.

Z47, Z48, Z50, Z51

SO

Plocha spadá do CHKO Beskydy, EVL Beskydy a PO Beskydy.

Z49

TI

Z52

SO

Plocha spadá do CHKO Beskydy, EVL Beskydy a PO Beskydy. Plocha spadá do ochranného pásma lesa, CHKO Beskydy, EVL Beskydy a PO Beskydy.

se doporučuje osázet okraje plochy zelení. Jedná se o plochu menšího rozsahu v zastavěném území, není potřeba navrhovat zvláštní podmínky z hlediska ochrany životního prostředí. Respektovat VN 22 kV (zákon č. 458/2000 Sb., v platném znění). Plocha navazuje na zastavěné území, není potřeba navrhovat zvláštní podmínky z hlediska ochrany životního prostředí. Jedná se o plochu, která zasahuje do volné krajiny, do ochranného pásma lesa, do CHKO Beskydy a do lokalit Natura2000. Z těchto důvodů doporučujeme redukci této plochy pouze na plochu v blízkosti zastavěnného území pro např. fotbalové či dětské hřiště. Jedná se o plochu, která zasahuje celá do ochranného pásma lesa a spadá do CHKO Beskydy a EVL Beskydy. Plocha se nachází mimo souvisle zastavěné území. V okolí se nachází jen několik rekreačních chat. S ohledem na charakter zástavby a ochranu přírody a krajinného rázu doporučujeme vyřazení této plochy. Jedná se o plochy menšího rozsahu, které již navazují na stávající zástavbu, není potřeba navrhovat zvláštní podmínky z hlediska ochrany životního prostředí. Jedná se o plochu pro návrh zemního vodojemu, není nutné navrhovat zvláštní podmínky z hlediska ochrany životního prostředí. Při akceptování plochy doporučujeme v této ploše pouze jeden rodinný dům z důvodu zachování charakteru rozptýlené zástavby.

________________________________________________________________________ Komorní Lhotka - SEA

46

___________________________________________________________________________ Shrnutí nejčastěji navržených opatření: - Pro zmírnění vlivu na krajinný ráz se doporučuje osázet okraje plochy zelení. - Do systému staveb zakomponovat plochy zeleně. - Při volbě výroby volit provoz s nízkou hladinou hluku a nízkými emisemi (blízká obytná zástavba). - Povolit jen takové budoucí objekty a provozy, které nebudou překračovat povolené nebo výhledové emisní limity. - Plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek. - Vypracovat územní studii. - Respektovat VN 22 kV (zákon č. 458/2000 Sb., v platném znění). Obecná opatření Dopravní zátěže území a zvýšení emisní a hlukové zátěže území Pro stavby umístěné v okolí komunikací je nutno dodržovat: • u silnic ochranná pásma podle zákona č. 13/1997 Sb. v platném znění; • v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na budovách (úprava fasád, protihluková okna, výstavba protihlukových bariér, výsadba keřů nebo stromů); • v místech, kde by byla překračována přípustná hluková hladina realizovat nápravná opatření na komunikaci (šířková homogenizace komunikace, volba vhodného povrchu, omezení maximální povolené rychlosti, zabezpečení plynulého provozu); • udržovat komunikaci v dobrém technickém stavu; • realizovat úpravy komunikací podle návrhu v ÚPN Komorní Lhotka. Vliv hluku z ostatních zařízení na obyvatelstvo je možno regulovat při povolování stavby stanovením limitních hlukových parametrů těchto zařízení a stanovením ochranných pásem (u některých staveb je ochranné pásmo dáno zákonem – např. vedení VN, transformátory). Emisní situace je ovlivněna mimo dopravu zejména systémem vytápění bytů a provozoven. V současné době je obec plošně plynofikována. Pro budoucnost se navrhuje: • zachovat a rozvíjet systém individuálního vytápění na zemní plyn nebo elektřinu; • u objektů bez možnosti využití zemního plynu preferovat biomasu (dřevní hmota) a její ekologické spalování v teplovodních kotlích tzv. pyrolytickou destilací; • při povolování nových provozoven se zaměřit na výroby a technologie s minimálními emisemi a malou dopravní zátěží. Ovlivnění odtokových poměrů ze zastavených ploch Minimalizovat změny odtokových poměrů lze zasakováním vhodných dešťových vod (voda ze střech) na lokalitě nebo jejich zadržováním a odváděním ve smyslu § 5 zákona č. 273/2010 Sb. (úplné znění zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)). Na lokalitách náchylných k sesuvům zasakování nedoporučujeme. Voda z komunikací a parkovišť může být kontaminována a je vhodnější jí odvádět do kanalizace nebo předčistit v lapolu. Zasakování se řídí vyhláškou č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb. a vyhlášky 22/2010 Sb. Na plochách s drenážními systémy hrozí jejich porušení při stavebních pracích a následné zamokření lokality nebo zaplavování sklepů a podmáčení staveb, případně může porušení podpořit vznik sesuvu. Změnám lze předcházet důsledným respektováním a zachováním funkčnosti dosavadních drenážních systémů nebo jejich rekonstrukcí. Veškeré zpevněné plochy, které mohou být kotaminovany nebezpečnými látkami (např. plochy obslužných ________________________________________________________________________ 47 Komorní Lhotka - SEA

___________________________________________________________________________ parkovišť) je třeba zabezpečit dle patné legisativy a norem tak, aby nedocházelo v důsledku dešťových splachů k ohrožování podzemních a povrchových vod. Porušení stability území V rizikových plochách je nezbytné zabezpečit zejména drenáž podzemní vody a její odvádění do bezpečných míst. Na zemědělských pozemcích se svažitým terénem dbát na dodržování osevních postupů a nevysazovat širokořádkové kultury. Při volbě kultury využívat erozních map, zejména faktoru Cp (viz kap. 4, eroze půdy). Ovlivnění systému ÚSES Na území obce Komorní Lhotka nedochází ke střetům s trasami jiných liniových prvků – elektrovody, silnice, apod. Při křížení s trasami nadzemního elektrického vedení je žádoucí ponechávat narůst dřeviny do maximální přípustné výšky. Nejvýraznější bariérou v řešeném území je plocha aktivního lomu v průběhu trasy lokálních prvků, která po dobu potřeb těžby bude částečně nespojitá. Změna vzhledu krajiny Při posuzování nových záměru je ale v celém území nutno dbát na výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů harmonické venkovské krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty a také zachování rozvolněné zástavby. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Základní podmínky ochrany krajinného rázu - U staveb, u nichž je možné porušení krajinného rázu, je podmínkou posouzení vlivu stavby na krajinný ráz. - U nových staveb (včetně změn staveb stávajících) dodržet stávající výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. - Umísťování nadzemních elektrických vedení do pohledově exponovaných prostorů a prostorů se zvýšenou estetickou a přírodní hodnotou krajinného rázu není přípustné. - Při navrhování nových stavebních celků podporovat jejich přirozené začlenění do krajiny (např. výsadbami zeleně). - Platí ochrana vegetačních prvků liniové zeleně podél komunikací, vodních toků a vodních ploch, které jsou významnými přírodními hodnotami.


___________________________________________________________________________

8. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí přijatých na mezinárodní nebo komunitární úrovni do politiky územního rozvoje a jejich zohlednění při výběru řešení. Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Pro řešení územních plánů je důležité základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů. V územním plánu Komorní Lhotka je situace popsána následovně: Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR) z r. 2008. Nově bylo provedeno i upřesnění v rámci Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (r. 2010). Vlastní řešené území není součástí rozvojové oblasti OB2 Rozvojová oblast Ostrava, s původním vymezením za SO ORP: Bílovec, Bohumín, Český Těšín, Frýdek-Místek, Havířov, Hlučín, Karviná, Kopřivnice, Orlová, Ostrava, Třinec. Úkoly pro územní plánování: V rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí: a) vytvářet územní podmínky pro umísťování aktivit spojených s restrukturalizací ekonomiky – splněno vymezením zastavitelných ploch smíšených výrobních a skladování b) vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti hraničních oblastí se Slovenskem – netýká se území obce Komorní Lhotka c) vytvářet územní podmínky pro rozvoj přeshraničních pěších a cyklistických tras – netýká se území obce Komorní Lhotka d) vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace – splněno návrhem rozvoje ploch občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení a ploch občanského vybavení – veřejné infrastruktury e) chránit v ÚPD území pro modernizaci a rekonstrukci silnice I/11 v úseku MÚK R48 – státní hranice na kapacitní silnice v souladu s rozvojovými aktivitami oblasti – netýká se území obce Komorní Lhotka f) vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných lokalit pro zatravňování a pastvinářství – není v územním plánu řešeno, podstatnou část zemědělských pozemků již nyní tvoří trvalé travní porosty. Ochrana životního prostředí je do územního plánu zapracována zejména při návrhu ÚSES, ploch veřejné zeleně, návrhu kanalizace, návrhu systému vytápění a plynofikace a v doporučeních k jednotlivým částem územního plánu (např. zachování krajinného rázu, vymezení ochranných pásem, vyhodnocení a návrh dopravních změn).


___________________________________________________________________________

9. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu politiky územního rozvoje a územně plánovací dokumentace na životní prostředí Územní plán Komorní Lhotka navrhl změny, které umožní další rozvoj oblasti a současně doplnil řadu nových úprav, které mají za cíl zachovat ekologickou stabilitu krajiny. Při realizaci změn a sledování jejích vlivů na životní prostředí je nezbytné dodržovat určité postupy a ukazatele specifické pro posuzované území: • Řada doporučení je v obecné úrovni zapracována v územním plánu. Tato doporučení po jejich projednání a schválení je nezbytné respektovat, aby negativní dopady těchto změn byly minimální nebo byly zcela odstraněny. • U rozsáhlejších nebo specifických záměrů je nutno počítat s dalším projednáním ve smyslu posouzení vlivů tohoto záměru podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění. • U konkrétních území s již definovanou ochranou (chráněná území, významné krajinné prvky aj.) je třeba dodržovat zákony a vyhlášky platné pro tato území a jejich naplňování kontrolovat. Nestandardní zásahy předem projednat s příslušným orgánem ochrany přírody. • Schvalovat záměry, které odpovídají platnému územního plánu a při jejich realizaci zachovávat postupy, které neohrozí okolní prostředí a umožní naplnění cílů koncepcí Moravskoslezského kraje. • U rámcových záměrů (například výrobní provozovna), kde není dosud definitivně rozhodnuto o konečném využití, postupovat při výběru konkrétního projektu podle následujících kritérií: − Zacházení s nebezpečnými látkami − Zabezpečení ochrany půd a horninového prostředí − Míra rizika vzniku sesuvného území − Zabezpečení ochrany vod, výstavba odpovídající ČOV − Zachování odtokových poměrů (zasakování dešťových vod, záchytná nádrž) − Řešení dopravy s ohledem na intenzitu dopravy v místě projektu − Produkce emisí − Produkce odpadů a jejich likvidace − Řešení problémů starých zátěží − Estetika stavby a její soulad s okolím, ovlivnění krajinného rázu − Využití prostoru k výsadbě zeleně − Počet nově vytvořených pracovních míst • U výstavby rodinných domů doporučujeme zvažovat vnější siluety zastavěného území s ohledem na charakteru a rozmístění povolovaných staveb a doprovodné zeleně. Doporučujeme zachovávat charakter staveb, který koresponduje se současným charakterem staveb. Pohledové horizonty a území pohledově významná by neměla být zastavována, aby nedocházelo ke snížení především pohledové a estetické charakteristiky krajiny. • Při realizaci staveb (zemních pracích) dbát na údržbu a zachování drenážních systémů.


___________________________________________________________________________

10. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Cílem Územního plánu Komorní Lhotka bylo navrhnout urbanistickou koncepci jejího rozvoje, stanovit hlavní, přípustné, nepřípustné, případně podmíněné funkční využití ploch a jejich uspořádání, určit základní regulaci území a vymezit hranice zastavitelného území obce. Zpracování posouzení vlivů Územního plánu Komorní Lhotka na životní prostředí vyplývá z požadavků uvedených v koordinovaném stanovisku k návrhu územního plánu Komorní Lhotka. Řešení územního plánu Komorní Lhotka předkládá zábor půdy 37,15 ha, z toho je 34,90 ha zemědělských pozemků. Pro potřeby územního systému ekologické stability se předpokládá zábor celkem 5,12 ha zemědělských pozemků. Nejvíce ploch je navrženo pro obytnou zástavbu. Dále jsou vymezeny plochy občanského vybavení – veř. infrastruktruy (OV), plochy - obč.vybavení – sport. a rekr. zařízení (OS), plochy obč. vybavení - hřbitovů (OH), smíšené výrobní a skladování (VS), plochy technické infrastruktiry (TI), plochy zeleně veřejné (ZV) a plochy prostranství veřejných (PV). Územní plán dále řeší zásobování nové výstavby vodou, plynem a elektrickou energií, řeší také parkovací a odstavné plochy a dopravní infrastrukturu – silniční a zabývá se i likvidací odpadních vod. V ÚP je zakreslen dle projektových dokumentací návrh kanalizace, která je zapojena do stávající jednotné kanalizace. V rámci navržené kanalizační sítě v délce cca 2 km, je územním plánem navrženo rozšířit tuto kanalizaci o další řady v délce cca 2,5 km v návaznosti na zastavitelné plochy. Odvádění dešťových vod se doporučuje vhodnými terénními úpravami v max. míře zadržet v území a dále využívat jako vodu užitkovou. Přebytečné srážkové vody je navrženo odvádět povrchově např. zatravněnými příkopy do vhodného recipientu. Pro plochy, které jsou mimo dosah kanalizace, je likvidace odpadních vod řešena nadále individuálně u rodinných domů. Z hlediska životního prostředí v budoucnu budou klíčové kvalita ovzduší a také dopravní problémy. Předmětem hodnocení je vyhodnocení všech navrhovaných ploch učených pro bydlení, občanskou vybavenost, sport, technickou infrastrikturu, výrobu a skladování, včetně podmínek a opatření k předcházení a snížení vlivů na životní prostředí. Hodnocení ploch je uvedeno v kapitole 7, její tabulkové části, která obsahuje označení plochy, shrnutí vlivů na životní prostředí a hodnocení z hlediska těchto vlivů, vč. podmínek, za jakých lze lokalitu akceptovat. V kapitole 7 je uvedeno také shrnutí nejčastěji navržených opatření a obecná opatření, které zabrání snížení vlivu na životní prostředí nad únosnou míru. Při posuzování nových záměru je nutné v celém území dbát na výškovou hladinu, plošné uspořádání a měřítko stávající zástavby a okolní krajiny. Jedním z významných rysů krajiny jsou volné, nezastavěné horizonty. Pohledový horizont je prostorovou jednotkou a územím pohledově významně exponovaným. Zde by stavby neměly být umisťovány, aby nedošlo k narušení harmonického měřítka krajiny a k znehodnocení pohledové a estetické charakteristiky krajiny. Předložený Územní plán Komorní Lhotka je z hlediska ochrany životního prostředí a přírody akceptovatelný při dodržení doporučení uvedených v tomto posouzení (viz. kap. 7). Úpravy na základě výsledku společného jednání Na základě výsledku společného jednání dochází k celkovému snížení záboru půdy z 37,15 ha na 34,37 ha. K nejvýraznějšímu snížení záboru půdy došlo u plochy Z45 občanského vybavení – sportovních a rekreačních zařízení a to z 3,14 ha na 0,78 ha. Jako zastavitelná ________________________________________________________________________ 51 Komorní Lhotka - SEA

___________________________________________________________________________ plocha zůstala vymezena pouze plocha pro výstavbu vleku, zbývající část plochy je vymezena jako plocha zemědělská, která může být v zimním období využívána pro sjezdové lyžování. Celkem se předpokládá zábor 16,52 ha odvodněných zemědělských pozemků. Zároveň byly upraveny třídy ochrany kvality půdy. Zemědělské pozemky navržené k záboru jsou z částečně v nejlepší kvalitě ve třídě ochrany II. Převažují půdy v nejhorší kvalitě, ve třídě ochrany IV. a V. Plochy navržené k záboru navazují na zastavěné území a jsou jeho doplněním. Z celkového předpokládaného záboru půdy je 34,37 ha, z toho je 32,13 ha zemědělských pozemků. (Viz textová část Odůvodnění územního plánu Komorní Lhotka, kapitola 7. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa. V Ostravě, upraveno na základě výsledku společného jednání - říjen 2011

Literatura: Černikovský L., Krejčí B., Ptašek P., Machač M., Kruštík M. (2007): Kvalita ovzduší v oblasti Ostravsko-Karvinska Doucha P. (2008): Dopravní hluk a lidské zdraví. EKO, r. XIX, 1, s. 13-14. Demek J. a Mackovič P. (2006): Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny Fusková V. a kol. (2011): Územní plán Komorní Lhotka. Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o. Hrabánková A. a kol. (2007): Revize zranitelných oblastí pro nitrátovou směrnici. VÚV T.G.M. Praha. Krajíček L. a kol. (2008): Návrh Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Atelier T- plan, s.r.o. Olmer M. – Herrmann Z. – Kadlecová R. – Prchalová H et al. (2006): Hydrogeologická rajonizace České republiky. Sborník geologických věd. hydrogeologie, inženýrská geologie 23, str. 5-31. Quitt E. (1975) : Klimatické oblasti ČSR, Mapa 1: 500 000. Geografický ústav ČSAV Brno Šrám Radim J. (2007): Nové poznatky o vlivu znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace. Ochrana ovzduší, 5-6/2007, p. 5-9. Urban, J. (2009). Územní plán Jablunkov-koncept, naturové posouzení dle §45i z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Aquatest, Brno, 54 s. Kolektiv autorů (2006): Návrh národního rozvojového plánu České republiky 2007 – 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj. Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (vydalo dne 22. 12. 2010 Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém 16. zasedání usnesením č. 16/1426).


KOMORNÍ LHOTKA NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Recommend Documents