KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 24.05.2005 KOM(2005) 204 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o urychlování přechodu z analogového na digitální rozhlasové a televizní vysílání
{SEK(2005)661}
CS
CS
SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o urychlování přechodu z analogového na digitální rozhlasové a televizní vysílání (Text s významem pro EHP)
OBSAH
CS
1.
Shrnutí.......................................................................................................................... 3
2.
Úvod............................................................................................................................. 4
3.
Proces přechodu v členských státech ........................................................................... 4
4.
Dosažení přínosů procesu přechodu ............................................................................ 5
5.
Evropský rozměr .......................................................................................................... 8
6.
ZÁVĚR ........................................................................................................................ 9
2
CS
1.
SHRNUTÍ
Toto sdělení vychází ze sdělení z roku 2003 k přechodu od analogového na digitální vysílání (od „přechodu“ na digitální vysílání a k „vypnutí“ analogového vysílání)1 a s ohledem na plány přechodu členských států2 zveřejněné v rámci akčního plánu eEurope a na nedávné stanovisko Skupiny pro politiku rádiového spektra3 navrhuje termín vypnutí analogového zemského vysílání v celé EU. Přechod podnítí inovace a růst v oblasti trhu se spotřebitelskou elektronikou a přispěje k plnění cílů obnovené lisabonské agendy. Mezi spotřebitelské výhody digitálního rozhlasového a televizního vysílání4 patří vylepšená kvalita obrazu, lepší zvuk, lepší příjem na přenosných a mobilních zařízeních, větší počet televizních a rozhlasových kanálů a rozšířené informační služby.5 Významným hospodářským přínosem je dodatečná kapacita spektra, která se uvolní ukončením analogového zemského televizního vysílání („vypnutím“), neboť digitální televize využívá spektrum výrazně účinněji než analogová. Nabízí se tak jedinečná příležitost využít důležitou část spektra rádiových kmitočtů pro poskytování konvergenčních služeb, které spojují mobilní telefonii se zemským rozhlasovým a televizním vysíláním, a pro další nové přeshraniční a celoevropské služby elektronických komunikací. Čím dříve se přechod z analogového na digitální vysílání zahájí na vnitrostátní úrovni a čím kratší bude přechodné období, tím dříve se tyto přínosy uskuteční. V současné době jsou plány přechodu mezi členskými státy koordinovány málo nebo vůbec. Z členských států, které oznámily datum vypnutí, plánuje první skupina zemí vypnout nejpozději do roku 2010 a druhá skupina do roku 2012. Hospodářské a sociální přínosy pro EU jako celek budou plně dosaženy až poté, co vypnutí dokončí všechny členské státy. Komise tedy navrhuje, aby se pro vypnutí ve všech členských státech schválil jako termín začátek roku 2012. Členským státům, které dosud neoznámily datum vypnutí, se doporučuje, aby do konce roku 2005 zveřejnily plán, jak do navrhovaného termínu na začátku roku 2012 vypnutí dosáhnou. Pokud jde o spektrum, které se vypnutím analogového zemského televizního vysílání uvolní, měly by být plány členských států ohledně spektra dostatečně pružné, aby vedle služeb digitálního vysílání umožnily zavedení dalších služeb elektronické komunikace. Část získaného spektra by měla být dána k dispozici pro celoevropské služby; toto je třeba neustále přezkoumávat s ohledem na vývoj v oblasti technologií, právních předpisů a trhu. V probíhajících mezinárodních jednáních o spektru musí členské státy udržovat v tomto ohledu dostatečnou pružnost. Pracovní dokument útvarů Komise připojený ke sdělení poukazuje na osvědčené postupy týkající se strategie informování spotřebitelů, aspektů financování, kapacitních aspektů v sítích s povinností provozovat určené kanály a služby („must-carry“) a situace digitálního rozhlasu.
1
2
3 4 5
CS
KOM(2003) 541, viz http://europa.eu.int/information_society/topics/ecomm/doc/useful_information/library/communic_reports/s witchover/acte_en_vf.pdf Plány přechodu členských států jsou zveřejněny na stránce Europa na adrese: http://europa.eu.int/information_society/topics/ecomm/highlights/current_spotlights/switchover/national_sw o_plans/index_en.htm Viz http://rspg.groups.eu.int/doc/documents/meeting/rspg5/rspg04_55_opinion_digit_switchover.pdf V tomto dokumentu se digitálním vysíláním rozumí digitální rozhlasové a televizní vysílání přenášené všemi možnými sítěmi (např. zemskými, družicovými, DSL a sítěmi kabelové televize) Většina, ne však všechny, z těchto výhod platí pro digitalizaci jakékoli sítě.
3
CS
2.
ÚVOD
V září roku 2003 zveřejnila Komise sdělení týkající se přechodu od analogového na digitální vysílání (od „přechodu“ na digitální vysílání k „vypnutí“ analogového vysílání)6, v němž uvedla přínosy přechodu na digitální televizi, zkoumala různé politické orientace a vyvolala diskusi o politické orientaci EU ohledně množství a budoucího využití spektra, které se při vypnutí analogového zemského televizního vysílání7 potenciálně uvolní. V listopadu Skupina pro politiku rádiového spektra (RSPG) zveřejnila stanovisko k dopadům přechodu na digitální zemské vysílání na spektrum8. Toto sdělení rozvíjí postoj s ohledem na analýzu plánů přechodu členských států, které byly zveřejněny v rámci akčního plánu eEurope9, a stanovisko RSPG. Rovněž vychází z výsledků studií provedených pro útvary Komise o obchodování se spektrem a liberalizaci spektra10 a o správě spektra v oblasti rozhlasového a televizního vysílání11. Toto sdělení doprovází pracovní dokument zaměstnanců Komise SEK(2005)661, který poskytuje podrobnosti o plánech přechodu členských států a o důsledcích pro plánování spektra, financování a digitální rozhlas. Dodavatelé služeb přenosu rozhlasového a televizního vysílání na digitální přenos buď již přešli, nebo na něj hodlají přejít v blízké budoucnosti12. Co se týče poptávky, mají-li uživatelé možnost volby, přijímají ve stále větší míře digitální přenos a upouštějí od analogového přenosu. Výsledkem těchto trendů nabídky a poptávky je, že Spojené království již dosáhlo 57% podílu digitálního přenosu rozhlasového a televizního vysílání na trhu a lze očekávat, že do začátku roku 2010 bude Evropa převážně spoléhat na digitální přenos rozhlasového a televizního vysílání a analogový přenos bude hrát pouze vedlejší a stále menší roli. 3.
PROCES PŘECHODU V ČLENSKÝCH STÁTECH
Veřejné konzultace pořádané RSPG naznačily, že hlavními překážkami rychlého přechodu jsou tyto skutečnosti: – na politické scéně: neexistence politických rozhodnutí, například vypnutí na vnitrostátní úrovni, či naopak politické rozhodnutí nestanovit datum vypnutí, a chybějící evropský přístup a politika,
6 7
8 9 10
11
12
CS
Viz pozn. pod čarou 1. Není-li řečeno jinak, pojmem „vypnutí“ se v tomto sdělení rozumí vypnutí zemského přenosu analogového televizního vysílání. Pojem „přechod“ se nicméně vztahuje na přechod z analogového na digitální vysílání ve všech sítích, zejména v zemských, družicových, DSL a v sítích kabelové televize. Viz pozn. pod čarou 3. Viz pozn. pod čarou 2. Viz „Studie o podmínkách a možnostech zavedení sekundárního obchodování s rádiovým spektrem v Evropském společenství“ na adrese: http://europa.eu.int/information_society/topics/radio_spectrum/useful_info/studies/secondtrad_study/index_ en.htm Viz „Studie o správě spektra v oblasti rozhlasového a televizního vysílání“ na adrese: http://europa.eu.int/information_society/topics/ecomm/doc/useful_information/library/studies_ext_consult/s pectrum_mgmt_bc_dswo/final_report_v3.pdf Od 80. let 20. století nevstoupil v Evropě na trh žádný poskytovatel služeb přenosu rozhlasového a televizního vysílání, který by spoléhal na analogovou technologii. Subjekty nově vstupující na trh, jako např. poskytovatelé družicových a DSL služeb, používají výhradně digitální přenos.
4
CS
– na hospodářské/tržní scéně: potřeba velké základny instalovaných přijímačů, slabá poptávka spotřebitelů vycházející z nedostatku pobídek k přechodu (nedostatek vnímané přidané hodnoty, cena přijímačů atd.), neochota operátorů investovat vzhledem k finančním rizikům. Na základě analýzy plánů přechodu členských států určila Komise množství faktorů, které přispívají k úspěšné politice přechodu: 1) Proces přechodu má být řízen trhem, ale současně je potřebná koordinace provozovatelů vysílání za účelem dosažení hladkého technického a obchodního provádění (např. slučitelné časové plány). Členské státy, které nespoléhají pouze na tržní přístup, ale také na jasné veřejné politické akce, které mají koordinovat provozovatele vysílání, mají tendenci být v procesu přijetí a přechodu napřed. Důležitým prvkem koordinace je dohoda o načasování jednotlivých fází. Ta poskytne větší jistotu subjektům na trhu, které dodávají digitální výrobky a služby, a tím je podpoří v podněcování poptávky. Vnitrostátnímu procesu přechodu tedy prospívá dobře cílená koordinace všech zúčastněných subjektů. Rychlý přechod přináší okamžitě přínosy na úrovni členského státu. 2) Dalším klíčovým faktorem úspěchu vnitrostátního procesu přechodu je účinná strategie informování spotřebitelů o dostupnosti programů na digitálních platformách a o zařízeních potřebných pro příjem takových programů. Přechod má rovněž potenciál přispět k lepšímu uspokojování specifických potřeb postižených občanů a je třeba věnovat pozornost zahrnutí požadavků na přístupnost do uživatelského rozhraní, např. do EPG (Electronic Program Guide – elektronický průvodce programy) a do přijímačů. Osvědčené postupy ohledně informování spotřebitelů, které Komise odvodila z vnitrostátních plánů přechodu, jsou uvedeny v kapitole B 1. připojeného pracovního dokumentu zaměstnanců Komise; dopady na plánování spektra jsou vysvětleny v kapitole B 2., analýzu některých aspektů financování přechodu poskytuje kapitola B 3., kapacitní aspekty v sítích s povinností provozovat určené kanály a služby („must-carry“) a situaci digitálního rozhlasu popisují kapitoly B 4. a B 5. Plány přechodu se v současnosti z větší části zaměřují na zemské platformy. Zásada technologické neutrality stanovená v předpisovém rámci EU znamená, že regulace by neměla ukládat ani zvýhodňovat použití konkrétního druhu technologie, ale nebrání členskému státu přijímat přiměřené kroky na podporu konkrétních technologií pro přenos digitální televize jako prostředku ke zvýšení účinnosti využití spektra13. Komise však připomíná, že přechod na digitální televizní vysílání je procesem, který zahrnuje různé sítě, obchodní modely a služby14, a jakékoli rozlišené zacházení mezi subjekty na trhu nebo platformami musí být odůvodněné. 4.
DOSAŽENÍ PŘÍNOSŮ PROCESU PŘECHODU
Přínosem digitálního televizního vysílání pro spotřebitele ve srovnání s analogovou televizí je širší nabídka, díky většímu počtu televizních a rozhlasových kanálů, větší působnost a realismus pro diváka, díky možnostem vylepšení kvality obrazu a lepšímu zvuku, větší flexibilita, díky lepšímu příjmu na přenosných a mobilních zařízeních, a rozšířené informační služby vedoucí díky interaktivitě k větší účasti. Tyto přínosy jsou především odvozeny od možnosti zpracovávat
13 14
CS
Viz bod odůvodnění 18 rámcové směrnice a pozn. pod čarou 16. Viz pozn. pod čarou 1.
5
CS
a komprimovat digitální data, čímž se kapacita sítě využije mnohem účinněji než v případě analogových signálů. Přechod má rovněž potenciál přispět k lepšímu uspokojování specifických potřeb starších a postižených občanů, neboť může poskytovat pomocné služby, například vylepšené titulky, zvukový komentář a tlumočení do znakové řeči. Pozornost je třeba věnovat zahrnutí požadavků na přístupnost do uživatelského rozhraní, např. do EPG (elektronický průvodce programy) a do přijímačů. Navíc z přechodu vyplývá snížení budoucích nákladů na přenos pro provozovatele sítí rozhlasového a televizního vysílání. Přechod také vytváří příležitosti pro zvýšený prodej zařízení pro digitální příjem a usnadňuje ukládání a zpracování obsahu. Trh v oblasti digitálních TV přijímačů (buď v podobě tzv. „set-top boxů“, nebo integrované do televizorů) v Evropě se odhaduje až na 20 milionů zařízení ročně. Tyto vlivy mohou výrazně přispět k růstu a zaměstnanosti na trzích informačních a komunikačních technologií. Dalším významným přínosem přechodu je uvolnění dodatečné kapacity spektra, konkrétně vypnutím analogového zemského televizního vysílání. Podle informací, které členské státy ve svých plánech přechodu uvedly, se odhaduje, že co do využití spektra je digitální zemské televizní vysílání 3 až 6-krát účinnější než analogové zemské televizní vysílání15. Tím se nabízejí významné příležitosti pro opětovné využití důležité části spektra rádiových kmitočtů.16 Možnosti zahrnují: –
nové nebo vylepšené služby rozhlasového a televizního vysílání, například další programy, rozšíření související s programy, lepší kvalitu obrazu včetně funkcí širokoúhlého obrazu a televize s vysokým rozlišením, lepší kvalitu zvuku, datové a interaktivní služby, osobní a mobilní televizi; takové služby mohou přispět k naplnění cílů obecného zájmu, například kulturní rozmanitosti a plurality médií; nové služby mohou kromě toho zlepšit přístupnost pro postižené občany;
–
konvergenční služby spojující funkce mobilní telefonie a zemského rozhlasového a televizního vysílání, například mobilní „datacasting“. Mobilní společnost má stále rostoucí poptávku po mobilních informacích a po všeobecné dostupnosti a přístupnosti všech druhů médií a služeb. Je otázkou, zda lze tuto poptávku uspokojit pouze službami mobilních komunikací, a kombinace mobilních komunikací s rozhlasovým a televizním vysíláním je jedním z možných přístupů.17 Vývoj a testování takových služeb ve spektru, které se zpřístupní vypnutím analogového vysílání, vytváří značný potenciál pro
15
Viz také pozn. pod čarou 3, kde jsou podrobnosti o způsobu výpočtu získaného spektra. Získaná účinnost digitálního vysílání ve srovnání s analogovým je ještě vyšší v sítích kabelové televize a u družicového přenosu. Vzhledem k charakteristikám šíření spektra, které je v současnosti přiděleno zemskému rozhlasovému a televiznímu vysílání, lze toto spektrum rovněž použít pro mnohé bezdrátové a mobilní služby, například individuální komunikace (hlas, zvuk, pohyblivé obrazy), neboť signál prochází budovami, lze jej přijímat za pohybu a není nutná přímá viditelnost mezi vysílačem a přijímačem. Pro přenos signálu ve spektru, které je v současnosti přiděleno družicovému rozhlasovému a televiznímu vysílání, je však přímá viditelnost nutná a signál neprochází budovami. Tím se v této části spektra značně omezuje škála možných alternativních aplikací. Některé subjekty v současné době zdůrazňují, že pro dodávání určitého obsahu širokému publiku může být digitální rozhlasové a televizní vysílání účinnější než mobilní komunikace.
16
17
CS
6
CS
inovaci.18 Navíc provozovatelé konvenčních mobilních komunikací hledají rádiové zdroje v nižších pásmech než těch, která dnes používají, aby zajistili plné geografické pokrytí při přiměřených úrovních investic; –
další nové služby elektronických komunikací, které se liší od současných pevných či mobilních nabídek, například bezdrátové lokální sítě a bezdrátové městské sítě. Očekává se, že úspěch bezdrátových lokálních sítích provozovaných v bezlicenčních pásmech zvýší poptávku po bezlicenčním uvolnění dalšího spektra jakožto prostředku pro další pobízení inovace a povzbuzení průrazných technologií, aby konkurovaly stávajícím službám.
Potenciální příchod nových účastníků do všech těchto oblastí na různých úrovních hodnotového řetězce přispěje ke zvýšení konkurence na trhu a inovace, například díky novým provozovatelům vysílání či vývojářům interaktivních aplikací, nebo díky zvýšené konkurenci mezi provozovateli alternativních sítí elektronických komunikací. Tyto přínosy jsou však z větší části spojeny s konečnou fází úspěšného procesu přechodu, tj. s vypnutím analogového vysílání. V přechodném období se může dočasně zhoršit nedostatek kapacity (a zejména spektra), dokud se analogové a digitální vysílání bude provozovat souběžně. Tento problém je kritický zejména v oblastech, kde je spektrum již teď přeplněno. Naproti tomu existují jiné oblasti, kde se spektrum již dnes plánované využívá nedostatečně. Kritickými faktory jsou načasování i délka období přechodu. Čím dříve se proces přechodu spustí a čím kratší bude přechodné období, tím dříve se výše popsané přínosy uskuteční. Veřejné porozumění přínosům digitální televize a jejich přijetí bude důležité pro urychlování procesu přechodu, stejně jako všeobecné povědomí o dalších přínosech, které lze získat po vypnutí analogového zemského televizního vysílání a úplné přeměně sítí kabelové televize.19 Maloobchodní ceny přídavných zařízení – digitálních přijímačů („set top box“) ode dne prvního sdělení Komise o přechodu na digitální vysílání poklesly. Cena integrovaných televizních přijímačů rovněž poklesla. Cenová dostupnost zařízení pro digitální televizi je tedy pro většinu občanů ustupujícím problémem. Vzhledem k potenciálu pásem spektra, která se vypnutím analogové zemské televize uvolní, pro nové a inovativní služby, bude rovněž důležité nové použití těchto pásem zbytečně neomezovat. Plány členských států ohledně spektra by měly být dostatečně flexibilní, aby vedle služeb digitálního rozhlasového a televizního vysílání umožnily budoucí zavedení dalších služeb elektronických komunikací. Klíčovou akcí pro EU a členské státy na Regionální konferenci o radiokomunikacích v roce 2006 (Regional Radiocommunication Conference – RRC06) a Světové radiokomunikační konferenci v roce 2007 (World Radio Conference - WRC07) je zachování možnosti pružného využití pásem původně určených pro analogové televizní vysílání. Zatímco je zapotřebí flexibilní rozdělení, není v této fázi nutné rozhodnout o přídělu případného získaného spektra jednotlivým uživatelům. Podrobnosti o dopadech přechodu na plánování spektra uvádí kapitola B 2 pracovního dokumentu zaměstnanců Komise, který tvoří přílohu tohoto sdělení.
18 19
CS
Rané fáze vývoje nabízí příležitost navrhnout technologie a služby způsobem, který se vyhne překážkám přístupnosti pro postižené občany. Migrace družicové televize z analogového na digitální vysílání již značně pokročila a zisku spektra již bylo dosaženo.
7
CS
Úspěch přechodu na digitální vysílání bude umocněn účinnou hospodářskou soutěží ve službách digitálního přenosu rozhlasového a televizního vysílání. Aby koncoví uživatelé z přechodu na digitální vysílání co nejvíce vytěžili, musí vnitrostátní regulativní orgány zajistit, aby se na podniky s významnou tržní silou na trzích přenosu digitálního rozhlasového a televizního vysílání20 vztahovaly náležité povinnosti podle článku 16 rámcové směrnice. 5.
EVROPSKÝ ROZMĚR
Kromě výhod na vnitrostátní úrovni může urychlení procesu přechodu zvýraznit efekt učení a podporovat pozitivní příklady v jednotlivých členských státech. Mnohé nové technologie a služeb závisí na dosažení kritického množství uživatelů na evropské úrovni a s rostoucím instalovaným technologickým základem v Evropě se stanou atraktivnější. Subjekty na trhu se obávají, že vývoj nových služeb mohou brzdit různé provádění v jednotlivých evropských zemích. Žádají zejména o právní jistotu ohledně zemského spektra, které může být dáno k dispozici, a o minimalizaci překážek, které působí hranice států. Urychlení procesu přechodu na úrovni členských států a společný přístup k přechodnému období a datu vypnutí by rychlý přechod v Evropě usnadnil. RSPG navrhuje vytvořit omezený počet časových plánů, které by členské státy mohly zvážit, a prozkoumat společný konec procesu přechodu.21 Spektrum pro celoevropské služby a mnoho přeshraničních služeb, jako například dopravní informace a řízení loďstva, mobilní komunikace a datacasting, bude k dispozici v evropském měřítku až po vypnutí ve všech členských státech. Přeshraniční aplikace by však mohly být spuštěny dříve v těch členských státech, kde již vypnutí proběhlo. Existují tedy důvody k podpoře urychlení vnitrostátního procesu přechodu a k nalezení shody v otázce lhůty, v níž by se analogové vysílání vypnulo ve všech členských státech. Takové urychlení a termín EU pro proces přechodu přispějí k překonání stávající rozdrobenosti evropských trhů digitální televize. Evropským subjektům se tím umožní soutěžit s jinými celosvětovými zúčastněnými subjekty ve všech částech hodnotového řetězce digitální televize. To bude mít pozitivní hospodářské důsledky22 (vývoz, příjmy z licenčních poplatků, lepší postavení co do práv k duševnímu vlastnictví a digitálního řízení práv, soutěž v oblasti obsahu, atd). Rychlost, jakou může Evropa pokročit jako celek, bude na jedné straně ovlivněna rychlostí vnitrostátních procesů přechodu a na druhé straně rychlostí nejpomalejších členských států. Vysoký výkon vyzářený analogovými televizními vysílači a citlivost domácích analogových přijímačů na rušení znamená, že i omezené pokračování analogových služeb v několika členských státech omezí zavedení nových služeb. Rozsah získaného spektra na vnitrostátní úrovni bude tedy rozhodujícím způsobem záviset na počtu sousedních zemí, které již vypnutí dosáhly, a bude plně uskutečnitelný na evropské úrovni po úplném ukončení analogového rozhlasového a televizního vysílání v EU a sousedních zemích.23
20
21 22 23
CS
Viz trh č. 18 v příloze doporučení Komise ze dne 11. února 2003 o příslušných trzích produktů a služeb. http://europa.eu.int/information_society/topics/ecomm/doc/useful_information/library/recomm_guidelines/r elevant_markets/i_11420030508en00450049.pdf Viz pozn. pod čarou 3. a tím přispěje k lisabonským cílům konkurenceschopnosti a růstu. Viz Odkaz viz pozn. pod čarou 3.
8
CS
V USA regulativní orgán FCC v současné době plánuje ukončit analogové zemské televizní vysílání a znovu přidělit uvolněné spektrum do 1. ledna 2009. Podle nedávného oznámení24 bude závazné rozhodnutí o termínu dokončení přechodu na digitální televizní vysílání učiněno během roku 2005. Korea oznámila vypnutí analogového zemského vysílání do konce roku 2010, Japonsko do roku 2011. Na základě informací dostupných útvarům Komise byla zpracována následující tabulka vypnutí analogového zemského televizního vysílání v členských státech. Skupina
Členské státy
A (datum vypnutí: konec roku 2010 či dříve)
AU, DE, ES, FI, IT, MT, SE
B (datum vypnutí: konec roku 2012 či dříve)
BE25, EL, SI, SK, UK, HU
Členské státy, které nejsou v této tabulce uvedeny, dosud neoznámily své plány nebo neuvedly datum vypnutí. S ohledem na rozmanitost přístupů a pokročilosti členských států Komise uznává, že není realistické stanovit závazné datum vypnutí v celé EU společně pro všechny členské státy. Avšak s ohledem na výhody koordinovaného evropského přístupu k přechodu Komise navrhuje přijmout společný časový plán přechodu na digitální zemské televizní vysílání a vypnutí analogového zemského televizního vysílání. Většina členských států, které již o datu vypnutí rozhodly, stanovila datum v roce 2010 nebo dříve. Šest dalších stanovilo nejpozději rok 2012. Na základě tohoto Komise očekává, že do začátku roku 2010 by proces přechodu měl v EU jako celku výrazně pokročit, a pro dokončení vypnutí analogového vysílání ve všech členských státech EU navrhuje stanovit termín začátku roku 2012. 6.
ZÁVĚR
Přechod může spotřebitelům přinést vylepšené služby rozhlasového a televizního vysílání a mnoho nových služeb nad rámec tradičního vysílání; může rovněž přispět k lepším službám zohledňujícím specifické potřeby postižených občanů. Přechod přináší okamžitě přínosy na úrovni členského státu. Existuje prostor pro urychlení vnitrostátních procesů přechodu s cílem dosáhnout přínosů pro EU jako celek. V některých zeměpisných oblastech byl již přechod dokončen a analogové zemské vysílání bylo ukončeno. Některé členské státy plánují dokončit vnitrostátní proces přechodu během následujících několika let. Ve výsledku Komise očekává, že do začátku roku 2010 proces přechodu v EU jako celku výrazně pokročí, a pro dokončení vypnutí analogového vysílání ve všech členských státech EU navrhuje stanovit termín začátku roku 2012. Je třeba jednat pružně, aby se zajistilo, že se spektrum v současné době využívané pro analogové zemské vysílání znovu použije způsobem, který přinese největší společenské a hospodářské hodnoty. Je třeba zvážit všechny potenciální aplikace využívající tyto kmitočty a veškeré postupy přidělování musí zaručit rovný přístup všem potenciálním uživatelům. Dostupnost části získaného spektra na úrovni EU usnadní rozvoj a šíření nových celoevropských služeb a aplikací a Komise prověří proveditelnost koordinovaného přístupu. 24 25
CS
Projev předsedy FCC Michaela Powella na veletrhu spotřební elektroniky v Las Vegas, 6.1.2005. Ve Flandrech
9
CS
