CS
CS
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 13.11.2008 KOM(2008) 776 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU AKTUALIZACE JADERNÉHO UKÁZKOVÉHO PROGRAMU V RÁMCI DRUHÉHO STRATEGICKÉHO PŘEZKUMU ENERGETIKY
CS
CS
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU AKTUALIZACE JADERNÉHO UKÁZKOVÉHO PROGRAMU V RÁMCI DRUHÉHO STRATEGICKÉHO PŘEZKUMU ENERGETIKY
1.
ÚVOD
Tento dokument, který je součástí druhého strategického přezkumu energetiky, aktualizuje informace obsažené v jaderném ukázkovém programu z roku 20071. Zaměřuje se na klíčové aspekty zabezpečení dodávek energie, investičních potřeb, na podmínky pro realizaci investic a obsahuje doporučení pro pokračující bezpečné využívání jaderné energie v EU. Během posledních dvou let zazněla z některých členských států EU i ostatních zemí na celém světě politická prohlášení týkající se zájmu o jadernou energii. Jaderná energie se znovu stala předmětem politických diskusí2, což následně vedlo ke zřízení Evropského fóra pro jadernou energii, Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem a Technologické platformy pro udržitelnou jadernou energii. Mezinárodní agentura pro energii a Agentura pro jadernou energii OECD také zdůraznily význam jaderné energetiky v blízké budoucnosti3,4. V této souvislosti může EU hrát hlavní úlohu v dalším rozvoji více rozvinutého rámce odpovídajícího nejvyšším standardům bezpečnosti, zabezpečení a nešíření. Evropská rada na svém zasedání na jaře roku 2007 podpořila návrh Komise snížit emise skleníkových plynů o 20 % a zároveň do roku 2020 zvýšit o stejné procento energetickou účinnost v EU. V současnosti se jaderná energie podílí na výrobě nízkouhlíkové elektřiny v EU ze dvou třetin a významným způsobem přispívá ke zmírnění celosvětové změny klimatu. Plán SET Evropského společenství, který se zaměřuje na potřeby výzkumu a vývoje všech nízkouhlíkových technologií, včetně jaderného štěpení, je důležitý pro dlouhodobé požadavky na jadernou energii v budoucnu. Jaderná energie je také jedním z nejšetrnějších zdrojů energie, je méně závislá na vývoji cen pohonných hmot, a tím chrání hospodářství EU proti nestálosti cen surovin. Zároveň zvyšuje zabezpečení dodávek energie v Evropě, neboť zdroje uranu jsou rozesety po celém světě v geopoliticky stabilních oblastech.
1 2
3 4
CS
Jaderný ukázkový program – KOM(2007) 565, 4.10.2007. Stanovisko EHSV k jadernému ukázkovému programu Komise (TEN/283, 12.7.2007); Maldeikisova zpráva Evropského parlamentu o hodnocení Euratomu – 50 let evropské jaderné politiky (A60129/2007, 2.4.2007); Reulova zpráva Evropského parlamentu o konvenčních energetických zdrojích a energetické technologii (A6-0348/2007, 24.10.2007). Světová energetická prognóza na rok 2006, Mezinárodní agentura pro energii. Prognóza pro jadernou energii, OECD/NEA, zveřejněná v říjnu 2008.
2
CS
Stále je třeba plně reagovat na obavy široké veřejnosti o jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem. Jak ukazují výsledky nedávného průzkumu Eurobarometr5, převážná většina evropských občanů považuje Evropskou unii za nejlépe schopnou zajistit nejvyšší úroveň jaderné bezpečnosti v Evropě. Na druhé straně roztříštěnost regulačního rámce v Evropské unii, zejména v oblasti vydávání licencí a certifikace projektu, je překážkou pro investice. Evropská unie by měla podporovat sourodější hospodářský a regulační rámec. To usnadní investice v těch členských státech, které zahrnou jadernou energii do své skladby zdrojů energie, a zajistí, že rozhodnutí o investicích budou založena na transparentnějších a srozumitelnějších pravidlech. 2.
INVESTIČNÍ POTŘEBY TÝKAJÍCÍ SE KAPACITY PRO VÝROBU JADERNÉ ENERGIE
2.1.
Prognózy poptávky po energii a elektřině Podle scénáře nové energetické politiky PRIMES se očekává, že celková konečná poptávka po energii v EU do roku 2020 v případě mírných cen ropy slabě vzroste (+1,5 %) a v případě vysokých cen ropy mírně poklesne (-2 %)6. Předpokládá se, že poptávka po elektřině se za stejné období zvýší o 8–9 %. Následkem toho by podíl elektřiny na konečné spotřebě energie vzrostl z 20 % na 23 %. Předpokládá se, že kapacita výroby elektrické energie do roku 2020 vzroste o 20 % až 24 %, ale podle předpokladů nové energetické politiky PRIMES a v závislosti na ceně ropy se podíl jaderné energie na výrobě elektrické energie sníží z 30 % na 25 % až 26 % a celková poptávka po primární energii se do roku 2020 sníží ze 14 % na 12 % až 14 %.7 V těchto hodnotách se nicméně odráží politika prováděná v členských státech, a vyvrací tak nedávné diskuse o možném prodlužování životnosti a výstavbě nových elektráren, jež by mohly změnit budoucí kapacitu. Opatření zaměřená na energetickou účinnost by měla omezit růst celkové spotřeby energie i poptávku po elektřině. Pokud však ceny fosilních paliv zůstanou na rekordních hodnotách z roku 2008, lze očekávat nárůst poptávky po elektřině, a to zejména v oblasti dopravy. Pro celkové hospodářství proto vzroste význam zabezpečení dodávek elektřiny.
2.2.
Investiční perspektivy v oblasti jaderné energetiky Bez ohledu na přesný vývoj spotřeby energie se očekává, že poptávka po elektrické energii v Evropské unii i nadále poroste rychleji než celková poptávka po energii. Pokud nebudou zavedena rozsáhlá protiopatření, mohla by nedostatečná kapacita v pásmu základního zatížení ohrozit stabilitu evropské elektroenergetické sítě.
5 6
7
CS
http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_297_en.pdf Vzhledem k nejistotě ohledně cen surové ropy se vývoj podle současných trendů odhaduje na rok 2020 na základě úrovní mírných nebo vysokých cen ropy. Úroveň mírných cen ropy znamená v roce 2020 cenu 61 USD (2005) za barel. Úroveň vysokých cen ropy by podle cen z roku 2005 znamenala v roce 2020 cenu 100 USD za barel. V přezkumu energetické politiky EU IEA také poznamenává, že „…Kapacita pro výrobu jaderné energie v EU bude od nynějška klesat, nebudou-li v nejbližší budoucnosti investovány rozsáhlé finanční prostředky do prodloužení životnosti jaderných elektráren a do výměny zařízení, u kterých dobíhá jejich provozní životnost. Bez těchto investic by se tento zdroj výroby elektrické energie v pásmu základního zatížení s nízkými emisemi uhlíku mohl snížit z 31 % na 21 % celkové elektřiny vyrobené v roce 2020 v EU .“
3
CS
Obnovitelné zdroje energie zvýší svůj podíl, ale vzhledem k tomu, že možnosti skladování elektrické energie jsou omezené a poptávka musí být neustále uspokojována, budou potřebné i ostatní zdroje energie. Zvýšenou pozornost vyžaduje výměna a/nebo prodloužení životnosti stárnoucích jaderných elektráren, u kterých dobíhá životní cyklus, jehož ukončení se původně plánovalo dříve než v roce 2020. Pokud budou tyto elektrárny uzavřeny, podíl jaderné energie na celkových dodávkách elektřiny se podstatně sníží, nebudou-li postaveny nové elektrárny nebo nebudou-li starší elektrárny bezpečně modernizovány tak, aby mohly být v provozu v prodlouženém období. Graf (obr. 1 v příloze 1) znázorňuje klesající tendenci jaderné kapacity v Evropské unii navzdory výstavbě nových elektráren nebo elektráren oznámených Komisi8 (FI, FR, BG a SK) a těch elektráren, jejichž prodloužení provozní životnosti na 40, 50 nebo 60 let již bylo schváleno nebo se dosud projednává. Podle současných prognóz by do roku 2020 měla kapacita pro výrobu jaderné energie v Evropské unii klesnout až o 33 GWe9. Pokud nebude tato kapacita v pásmu základního zatížení nahrazena novou jadernou elektrárnou (JE), bude její značná část nahrazena plynovými nebo uhelnými elektrárnami. Prodlužování životnosti existujících elektráren nebo nová výstavba by byly nezbytné pro udržení podílu výroby jaderné energie na současné úrovni, která přispívá k dosažení cílů Evropské unie v oblasti snižování emisí a zabezpečení dodávek. S celkovým prodloužením životnosti stávajících reaktorů na 50 let by kapacita zůstala stabilní do roku 2020. Životnost však obecně nelze prodlužovat donekonečna, neboť současný počet zařízení vhodných k prodloužení bude muset být posuzován individuálně a pod podmínkou dodržení nejpřísnějších dostupných bezpečnostních norem. Významnou roli při zjišťování potřeb výzkumu a vývoje z hlediska prodloužení životnosti daných zařízení bude hrát Technologická platforma pro udržitelné jaderné štěpení. V těchto případech by po uzavření zastaralých elektráren usnadnilo jejich okamžité vyřazení z provozu výstavbu náhradní kapacity na místě stávajících jaderných zařízení. Nové investice v jaderném průmyslu je třeba plánovat s dostatečným předstihem, neboť k uskutečnění těchto investicí je rovněž zapotřebí připravit průmyslovou kapacitu. To platí nejen pro výrobu elektřiny, ale také pro ostatní využití, zejména pro nukleární medicínu. 2.3.
Přehled nových a plánovaných JE, plánovaných uzavření a prodloužení životnosti
2.3.1.
Nové elektrárny ve výstavbě, nové investiční plány V současné době se staví dva reaktory EPR (European Pressurized Reaktor – evropský tlakovodní reaktor) o výkonu 1600 MWe: ve Finsku (3. jednotka JE Olkiluoto) a ve Flamanville ve Francii, u nichž se předpokládá, že budou provozuschopné do roku 2012. Finsko zároveň zahajuje řízení ve věci možné
8
9
CS
Na základě článku 41 Smlouvy o Euratomu musí být investiční záměry v EU týkající se jaderného palivového cyklu oznámeny Komisi před uzavřením smluv s příslušnými dodavateli nebo tři měsíce před zahájením prací, pokud mají být provedeny vlastními prostředky podniku. Tyto údaje zohledňují pevná rozhodnutí o nových JE, již schválená prodloužení životnosti a současná oznámení o útlumu jaderné energetiky, ale nepředpokládají možné nové JE.
4
CS
výstavby 6. reaktoru a Francie oznámila výstavbu druhého EPR a do období 2020– 2030 plánuje výstavbu dalších reaktorů. Dalšími jadernými elektrárnami, jejichž výstavba v EU v současnu probíhá nebo je s určitostí naplánována, jsou dvě jednotky v Belene AES-92 VVER v Bulharsku a jednotky 3 a 4 VVER v Mochovcích na Slovensku. Rumunsko zanedlouho oznámí své plány na dokončení jednotek 3 a 4 v Cernavoda CANDU JE (jednotka 2 byla připojena k distribuční soustavě v roce 2007). Pobaltské země, Polsko a Nizozemsko uvažují o regionálních a vnitrostátních projektech pro nové jaderné elektrárny. V lednu 2008 povolila vláda Spojeného království novou jadernou výstavbu a zároveň uvedla, že jaderná energie by měla ve Spojeném království hrát roli při zajišťování čisté, bezpečné a cenově dostupné energie. Vláda Spojeného království zveřejnila zákon o energetice, který podporuje investice v oblasti jaderné energie, pod podmínkou, že potenciální stavební firmy nových jaderných elektráren zajistí odpovídající financování veškerých nákladů na vyřazení zařízení z provozu a na nakládání s odpadem. Vláda vyzvala společnosti, aby vypracovaly plány na výstavbu a provoz nových elektráren, a uvedla, že okolní pozemky 18 většinou uzavřených elektráren v Británii by byly nabídnuty k prodeji a zástavbě prostřednictvím Úřadu pro vyřazování jaderných zařízení z provozu (NDA). Očekává se, že se postaví nejméně 7 nových jaderných elektráren III. generace. Itálie dne 22. května 2008 oznámila, že pouze jaderný průmysl je schopen vyrábět energii ve velkém měřítku, bezpečným způsobem, za konkurenceschopné náklady a s ohledem na životní prostředí, a z tohoto důvodu plánuje do roku 2020 obnovit jaderný průmysl s cílem postavit 4 až 8 nových JE. 2.3.2.
Zvyšování kapacity a prodlužování životnosti Zvyšování kapacity se nadále provádí ve více než 25 % všech JE; průměrná celoevropská dostupnost jednotek se během posledních 10 až 15 let stabilně zvyšovala (v období 2004 až 2006 dosahovala 84 %). Ve stejném období bylo v EU27 výsledkem programů na zvyšování kapacity a na zlepšení dostupnosti elektráren přes 5000 MWe čistého výstupního výkonu navíc (což odpovídá 3 až 5 reaktorům v závislosti na jejich výkonu). Nicméně všechny elektrárny, které jsou v provozu, se brzy přiblíží hranici své původní projektované životnosti (30 až 40 let): v 27 státech Evropské unie je průměrná doba životnosti elektráren 23 let oproti světovému průměru 20 let (obr. 2 v příloze 1). Ze současné kapacity EU pro výrobu jaderné energie pochází 18 % z elektráren starých nejméně 30 let a pouze 8 % z elektráren, které jsou staré nejvýše 15 let10. Na základě původních 30letých až 40letých životností elektráren by bylo třeba během příštích 10 let z distribuční soustavy odejmout a nahradit přibližně 44 GWe nebo 33 % čisté jaderné kapacity instalované v EU-27. Podniky veřejných služeb se nicméně potýkají s politickou a právní nejistotou, když žádají o novou výstavbu,
10
CS
45 % JE je starších než 25 let, 25 % JE je mladších než 20 let (obr. 3 v příloze 1).
5
CS
protože se jedná o investice s dlouhodobou návratností. Prodlužování životnosti za dodržení bezpečnostních podmínek se proto za současných okolností jeví cenově výhodnější než volba nové výstavby a v mnoha zemích se stává běžnou praxí. Nic nenasvědčuje tomu, že by schválené programy prodlužování životnosti ohrožovaly trvalou bezpečnost provozu jaderné elektrárny. Elektrárny, které jsou vybrány pro prodloužení životnosti, jsou předmětem značných investic na zvýšení jmenovitých výkonových údajů a modernizaci, včetně zdokonalování bezpečnostních prvků. K prodlužování životnosti se přistupuje pouze v těch případech, kdy jsou zavedeny dostatečné bezpečnostní limity, které zahrnují stárnoucí zařízení hlavních složek. Navzdory níže uvedené oficiální politice postupného útlumu jaderné energetiky probíhá v Belgii a v Německu v současné době diskuse o prodlužování životnosti. 2.3.3.
Zpětně získaná kapacita Kromě zvyšování kapacity a prodlužování životnosti se přibližně 3000 MWe kapacity produkce elektrické energie získá zpět postupným přechodem od používání plynové difuze k používání obohacování pomocí odstředivek.
2.3.4.
Plánovaná uzavření Belgie a Německo plánují po uzavření stávajících JE postupně utlumit jadernou energetiku11. Kromě rozhodnutí o útlumu jaderné energetiky, která tyto dvě země na politické úrovni přijaly, se předpokládá, že do roku 2010 bude v Evropské unii uzavřeno nejméně 11 elektráren o současné celkové kapacitě v EU přibližně 7,7 GWe nebo 5,5 %. Jak Litva, tak Slovensko budou muset v rámci svého vstupu do Evropské unie uzavřít ještě jeden reaktor. Všechna tato uzavření přispívají k předpokládanému snižování podílu jaderné energie do roku 2020, pokud se neustoupí od politiky útlumu jaderné energetiky.
3.
PODMÍNKY PRO REALIZACI NEZBYTNÝCH INVESTIC
3.1.
Postoj veřejnosti Pro využití jaderné energie v Evropě je podstatný postoj veřejnosti. Evropská unie má vyspělý jaderný průmysl zahrnující celý jaderný palivový cyklus s dobrou bilancí bezpečnosti a zabezpečení. Nicméně je ještě třeba řešit řadu otázek. V této problematice hrají úlohu veřejné orgány na místní, regionální, vnitrostátní, evropské i na mezinárodní úrovni. Je nezbytné posílit současný evropský právní rámec, zvýšit transparentnost a správu jaderných činností. Je třeba usilovat o to, aby
11
CS
Podle současné politiky je výkon německých reaktorů omezen, a proto by měly být uzavřeny přibližně po 32 letech provozu, což znamená, že reaktory, které jsou v provozu v současné době, by byly uzavřeny do roku 2022. V Belgii je provozní životnost omezena na 40 let a uzavření všech současných reaktorů se v současnosti předpokládá do roku 2025. Švédsko přijalo také politické rozhodnutí postupně utlumit jadernou energetiku, ale ještě v této oblasti neprovedlo konkrétní opatření.
6
CS
byly veřejnosti poskytovány věcné, aktuální a snadno srozumitelné informace, které zajistí otevřenou diskusi mezi klíčovými aktéry o všech aspektech jaderné energie. Komise se touto problematikou zabývá v rámci skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem (HLG), která je složena z vedoucích pracovníků regulačních orgánů, a také v rámci Evropského fórum pro jadernou energii (ENEF), ve kterém je zastoupeno širší spektrum společnosti. Komise zřídila HLG v roce 2007 s pověřením rozvíjet společný názor a navrhovat společné přístupy k dalšímu zlepšování jaderné bezpečnosti a způsobu nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. V rámci iniciativy HLG a s ohledem na diskuse a vývoj v ostatních fórech připravuje Komise revidovaný návrh směrnice, kterou se zřizuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost. ENEF poskytuje platformu pro širší diskusi zúčastněných stran o příležitostech a rizicích jaderné energie, zaměřuje se na její konkurenceschopnost, specifika financování nových jaderných staveb, potřebu právního rámce provázejícího odpovědné využívání jaderné energie, pokrokovější způsoby nakládání s jaderným odpadem a přístupy ke zvýšení důvěryhodnosti, transparentnosti a důvěry mezi veřejností a aktéry zapojenými do procesu. Nedávný průzkum Eurobarometr12, který se prováděl během února a března 2008, dospěl k závěru, že postoje evropských občanů k jaderné energii jsou příznivější než v roce 2005. Zároveň však i potvrdil, že postoj veřejnosti k jaderné energii úzce souvisí s dostupností stálých a bezpečných řešení pro nakládání s radioaktivním odpadem. Zatímco členské státy nesou plnou odpovědnost za nakládání se svým radioaktivním odpadem, evropští občané chtějí, aby Evropská unie aktivně zajistila, že budou sledovány a harmonizovány vnitrostátní praktiky a programy pro radioaktivní odpad a že budou v souladu s konkrétními plány a stanovenými lhůtami. Vědní oblasti a technologie významné pro geologické ukládání dosáhly vyspělé úrovně a politika typu „počkáme a uvidíme“ již není přijatelná. K nalezení řešení je třeba učinit kroky, mimo jiné dalším výzkumem a vývojem, a nenechávat politická rozhodnutí příštím generacím. Za účelem stanovení strategického plánu výzkumu a strategie pro výzkum orientovaný na prováděcí řešení je zapotřebí spolupráce mezi klíčovými zúčastněnými subjekty z oblasti výzkumu a vývoje, zejména mezi vnitrostátními agenturami zabývajícími se nakládáním s odpady. Součinnost při řešení otázek jaderného odpadu na úrovni EU je podporována v rámci skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem, Evropského fóra pro jadernou energetiku, Technologické platformy pro udržitelnou jadernou energii a nové Technologické platformy pro geologické ukládání; má za cíl usnadnit další opatření pro optimalizaci evropského výzkumu a vývoje, lepší koordinaci při stanovování společných cílů, jakož i širší zapojení a angažovanost průmyslu v problematice nakládání s radioaktivním odpadem. U příležitosti předložení šesté zprávy o jaderném odpadu13 Rada zvážila situaci v oblasti zacházení s radioaktivním odpadem v EU.
12 13
CS
Zvláštní vydání Eurobarometru č. 297 „Postoje vůči radioaktivnímu odpadu“, zveřejněno v červenci 2008. KOM(2008) 542, 8.9.2008.
7
CS
Nešíření jaderných materiálů je celosvětovým problémem, který znepokojuje veřejnost a připomíná jí možná bezpečnostní rizika spojená s používáním a dalším rozvojem jaderné energie. Spolu se vzrůstajícím počtem zemí, které začínají s jaderným programem nebo o něm uvažují, se objevuje jasná potřeba posílit jadernou bezpečnost, zabezpečení a záruky nešíření jaderného materiálu. V této souvislosti hraje Evropská unie důležitou roli využíváním dostupných nástrojů vnějšího rozměru: nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC) a nástroje stability14. Klíčovou prioritou Společenství je pokračovat v podpoře smlouvy o nešíření (NPT) propracováním společného přístupu s MAAE k rizikům šíření jaderných materiálů. Společné prohlášení Evropské komise a MAAE ze dne 7. května 2008 dokládá důležitost této problematiky15. Komise zamýšlí předložit Radě a Evropskému parlamentu sdělení o nešíření jaderných materiálů. V rámci včasné výměny informací a varování v případě jaderných událostí v EU projednává Komise s členskými státy rovněž fungování systému ECURIE. 3.2.
Otázky licencí
3.2.1.
Udělování licencí Investoři a další zúčastněné subjekty potřebují pro své plánování stabilitu a měli by mít možnost omezit investiční rizika v důsledku regulační nejistoty. Udělování licencí zahrnuje standardní certifikaci projektu, předběžná územní rozhodnutí, stavební povolení, provozní licence nebo kombinované licence. Veřejné orgány Evropské unie by měly být vybízeny k tomu, aby v zájmu právní jistoty harmonizovaly a zjednodušily postupy pro udělování licencí.
3.2.2.
Certifikace projektu I když se v Evropě uvažuje o harmonizaci požadavků pro licence, certifikace projektu se uděluje na vnitrostátní úrovni a vychází z bezpečnostních požadavků. Dokument EUR je specifikace jaderné elektrárny, původně určená k usnadnění povolení reaktorů EPR, kterou vypracovala skupina potenciálních investorů do výroby elektrické energie v Evropě, většinou podniky veřejných služeb a další průmyslové instituce. Ačkoli byl tento dokument používán jako základ pro specifikaci nabídky nových jaderných staveb ve Finsku (EPR v Olkiluoto 3) a v Bulharsku (AES-92 v Belene), nejedná se o regulační typ bezpečnostního standardu projektu na úrovni EU. Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA) spojuje regulační orgány v oblasti jaderné energetiky z členských států Evropské unie a Švýcarska. Její hlavní cíle jsou vývoj společného přístupu k jaderné bezpečnosti, poskytování nezávislé kapacity pro prověřování jaderné bezpečnosti v přistupujících a kandidátských zemích EU a propojení regulačních orgánů v Evropě výměnou zkušeností a diskusí o významných bezpečnostních otázkách. Asociace WENRA zavedla a pravidelně
14 15
CS
KOM(2008) 312. „Řešení mezinárodního úkolu jaderné bezpečnosti a jaderného zabezpečení“. www.iaea.org/NewsCenter/News/PDF/iaea_euratom070508.pdf
8
CS
kontroluje své referenční úrovně týkající se bezpečnosti reaktorů tím, že zohledňuje bezpečnostní požadavky vydané Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Doporučení: pro stávající JE i pro nově postavené JE by měly být přijaty společné bezpečnostní úrovně reaktorů. 3.2.3.
Projekty III. generace Reaktory I. generace se vyvíjely v padesátých a šedesátých letech a mimo Spojené království není v Evropské unii žádný z nich v provozu. Reaktory II. generace jsou hlavně v provozu v 27 zemích EU a ve zbytku světa. Pokročilé lehkovodní reaktory III. generace a jejich moderní koncepce mají oproti předchozím generacím bezpečnostní i ekonomické přednosti, a proto jsou navrženy pro výstavbu nových jaderných elektráren v EU. Vzhledem k chybějícím oficiálním definicím jsou charakterizovány následujícími vlastnostmi: – vylepšené bezpečnostní systémy, včetně pasivních nebo inherentních bezpečnostních vlastností i protihavarijního pláště, poskytující ochranu proti vnitřním vlivům v důsledku nehod stejně jako proti vnějším vlivům; – zvýšení tepelné účinnosti, a tím snížení požadavků na palivo; – delší životnost elektrárny; – vylepšená technologie paliv, a tím snížené množství vysoce radioaktivního odpadu. Příklady reaktorů III. generace jsou v současnosti v nově postavených elektrárnách v Olkiluoto (Finsko), Flamanville (Francie) a v Belene (Bulharsko). Jaderné elektrárny musí být také přísně chráněny proti pokusu o sabotáž i proti teroristickému útoku a proti možné krádeži jaderného materiálu. Současné elektrárny v EU projekčně zohlednily požadavky pro dozor nad jadernou bezpečností a na zabezpečení a dávají jimi příklad pro oblast jaderného zabezpečení a nešíření. Doporučení: pro novou výstavbu v budoucnosti by se mělo v EU uvažovat pouze o projektech, které z hlediska úrovně bezpečnosti a zabezpečení odpovídají III. generaci, nebo o následných zlepšeních.
3.3.
Otázky financování JE má významně vyšší stavební náklady než rovnocenná uhelná nebo plynová elektrárna. Nicméně JE má během své projektové životnosti menší provozní náklady díky nižším a předvídatelnějším cenám paliva. Výše počáteční investice a čas potřebný k tomu, aby se investice začala vracet, však představuje vysoké riziko pro soukromé společnosti prodávající elektřinu na základě krátkodobých smluv nebo výměnou. To zatím zvýhodňovalo elektrárny s nižšími kapitálovými náklady a s vyššími, případně i kolísavými cenami paliva (například plynové elektrárny). Zvýšení cen fosilních paliv v posledních pěti letech významně ovlivňuje přehodnocení struktury financování, což vede k obnovení zájmu o investice do nových JE.
CS
9
CS
Nicméně současná nestálost celosvětového trhu s úvěry bude pravděpodobně v blízké budoucnosti vyvíjet tlak na velké investiční projekty. Zvyšující se ceny stavebního materiálu a pracovní síly vedly zároveň ke zvýšení odhadů nákladů na nové jaderné elektrárny obecně. Všechny formy výroby elektrické energie přinášejí nějakou formu negativní externality – náklady vzniklé třetím stranám, které neplatí přímo výrobce – a v nákladech na výrobu elektřiny se často tyto vnější náklady neodráží. Nejvýznamnější vnější náklady na jadernou energii, tj. na vyřazování z provozu a nakládání s odpady, by měly být promítnuty v ceně elektřiny16. Opatření pro zmírňování globálního oteplování, jako například účinný systém obchodování s emisemi, jsou způsobem internalizace externích nákladů na fosilní paliva a mohla by pro jadernou energetiku vytvářet rovnocenné hospodářské podmínky. V rámci EU je důležité zajistit, aby projekty jaderné energetiky nevyužívaly žádné státní podpory. V této souvislosti jsou možné různé postupy17. 3.3.1.
Struktura nákladů na JE Správa nákladů na výstavbu jaderné elektrárny je nejdůležitějším faktorem určujícím konkurenceschopnost jaderné energie. Přes vysoké investiční náklady (přibližně 70 % celkových nákladů na výrobu v jaderném zařízení oproti cca 40 % na uhelné elektrárny a cca 30 % na plynové elektrárny) a přes potřebu internalizovat všechny náklady na ukládání odpadu a vyřazování z provozu si jaderné elektrárny příznivě konkurují s jednotkami fosilního paliva (40–45 EUR/MWh a nulové náklady na obchodování s emisemi). V důsledku zlepšení výkonnosti jaderných elektráren se v posledních 10 až 15 letech zvýšila dostupnost a výkon jaderných elektráren a také se snížily náklady na výrobu. Protože jaderná elektrárna během své výstavby nepřináší zisk, delší doba výstavby a její zpožďování se přímo promítá do vyšších úroků z vypůjčených finančních prostředků. Standardizované regulační postupy pro umístění, udělení licence a výstavbu by zkrátily celkový potřebný časový rámec a zvýšily by jistotu, že pokud je elektrárna postavena tak, jak byla navržena, získá povolení k provozu.
3.3.2.
Rovné podmínky pro financování Aby bylo dosaženo přechodu na hospodářství s nízkými emisemi uhlíku, musí EU vytvořit rovnováhu mezi tržními investičními rozhodnutími a regulací. Zatímco trh zcela ovlivní rozhodnutí o technologiích a konkrétních investičních projektech, veřejné orgány hrají zásadní úlohu při řízení investic do čisté energie tím, že poskytují jasné a spolehlivé dlouhodobé politické rámce. Vzhledem k tomu, že financování výstavby nových JE náleží hospodářským subjektům ze soukromého sektoru a kapitálovým trhům, některá opatření mohou být
16 17
CS
Doporučení Komise o správě finančních zdrojů na vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady (Úř. věst. L 330, 28.11.2006). Spojené království ve svém současném energetickém zákonu uvedlo, že by se mělo začít s vývojem nových jaderných elektráren, které by financoval, postavil a provozoval soukromý sektor, aby se tak zabránilo jakékoliv podpoře státu.
10
CS
odůvodněna zjednodušením financování, zejména když se během minulého roku zhoršilo obecné investiční prostředí pro velké dlužníky. V roce 2007 Evropská investiční banka přepracovala svou investiční politiku, aby do ní začlenila projekty týkající se jaderné energie. V minulosti byly na nová jaderná zařízení a na zvýšení bezpečnosti reaktorů v přistupujících i dalších státech poskytnuty úvěry Euratomu. Tento nástroj je však omezen celkovým limitem přijatým Radou. Současná dostupná částka by mohla poskytnout pouze malou část financí na 2 až 3 projekty. Komise navrhla zvýšit úvěrové limity a stropy financování úvěrů Euratomu a zavázala se tak učinit v přiměřené době18. Tyto půjčky jsou poskytovány za tržní úrokové sazby a financovány z půjček na mezinárodních kapitálových trzích; nepocházejí z rozpočtu Společenství a nepředstavují subvence. 3.4.
Občanskoprávní odpovědnost za jaderné škody Provozovatelé jaderných elektráren odpovídají za jakoukoli škodu, kterou způsobí, a proto se po nich požaduje, aby uzavřeli pojistné smlouvy. Vnitrostátní právní předpisy jsou doplněny řadou mezinárodních úmluv19. Náhrady škod nad limity stanovené v úmluvách a vnitrostátních právních předpisech je třeba pokrýt jednotlivým pojištěním nebo v krajním případě musí dotyčný stát převzít odpovědnost jako pojistitel, jako je tomu u odpovědnosti v jiných odvětvích. Doplňující informace jsou uvedeny v příloze II. Doporučení: měl by se vypracovat sourodější a harmonizovanější systém odpovědnosti, aby se zajistila srovnatelná úroveň ochrany obyvatel a vytvořily se rovné podmínky pro jaderný průmysl v EU.
4.
ZABEZPEČENÍ DODÁVEK JADERNÉHO PALIVA
Provozovatelé jaderných reaktorů obvykle kupují koncentrovanou uranovou rudu a uzavírají smlouvy s poskytovateli palivového cyklu pro chemickou konverzi koncentrátů na hexafluorid uranu, pro jeho obohacení a chemickou konverzi na oxid uranu a nakonec pro výrobu palivových článků, které se zavádějí do jaderného reaktoru. Pro všechny tyto výrobní činnosti se obvykle uzavírají dlouhodobé smlouvy (typické jsou smlouvy na období 5 let, ale neobvyklé nejsou ani smlouvy na období 10 let nebo i dlouhodobější). Dodávky z promptních trhů hrají malou úlohu, i když dlouhodobé smluvní ceny často souvisí s aktuálními okamžitými cenami. 4.1.
Situace poptávky a nabídky, investiční potřeby (obr. 4 v příloze 1) S přibližně jednou třetinou reaktorů na světě dosahují potřeby paliva v EU okolo jedné třetiny celosvětového trhu s jaderným palivem. Průmysl EU má potřebnou kapacitu, aby splnil požadavky EU na obohacování uranu a na výrobu paliva (kromě reaktorů VVER ruského typu), ale chybí mu potřebná kapacita pro konverzi uranu a je závislý na dováženém uranu.
18 19
CS
KOM(2002) 457, 6.11.2002. Pařížská úmluva (OECD) o odpovědnosti vůči třetím stranám v oblasti jaderné energie z roku 1960 doplněná Bruselskou dodatkovou úmluvou v roce 1961, která vstoupila v platnost v roce 1968. Vídeňská úmluva (IAEA) o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody z roku 1963; vstoupila v platnost v roce 1977.
11
CS
Příloha II popisuje jaderný palivový cyklus.
CS
12
CS
5.
ZÁVĚRY
Jaderná energie hraje důležitou úlohu při přechodu na hospodářství s nízkými emisemi uhlíku a snižuje závislost EU na vnějších dodávkách. Volba zahrnout jadernou energii do skladby zdrojů energie spadá do pravomoci členských států. Je však třeba poznamenat, že pokud by byla přijata rychle strategická investiční rozhodnutí ohledně výroby energie z jaderných kapacit a obnovitelných zdrojů, mohly by být na počátku dvacátých let tohoto století vyráběny takřka dvě třetiny elektřiny v EU ze zdrojů s nízkými emisemi uhlíku. Úkolem Evropské unie je zajistit, aby se tento zdroj energie rozvíjel za dodržení nejvyšší míry bezpečnosti. Dále by Evropská unie měla poskytnout sourodější pravidla pro udělování licencí a na bezpečnost výstavby nových jaderných elektráren. To usnadní investice a ujistí občany, že tato rozhodnutí budou prováděna na základě jasných a transparentních pravidel. Vhodný regulační rámec pro nové jaderné investice by usnadnil budoucí investice v tomto odvětví, a přispěl by tím k zabezpečení dodávek. Možnosti strategických investic do výroby elektrické energie budou mít po desetiletí dopad na emise CO2, konkurenceschopnost a zabezpečení dodávek v EU. Veřejné orgány hrají úlohu při udělování předvídatelných a účinných schvalovacích řízení i při zlepšování postojů veřejnosti tím, že řeší problémy spojené s jadernou bezpečností, nakládáním s odpadem a s vyřazováním zařízení z provozu. Bylo by také třeba patřičně zvážit zjednodušení přístupu k financím. Průmysl EU má v jaderné technologii vůdčí postavení v celosvětovém měřítku a je schopen zajistit zařízení reaktoru a většinu služeb palivového cyklu, i když přírodní uran se většinou dováží. Pro zachování tohoto vedení a vývoj jaderných reaktorů nové generace, které jsou nezbytně nutné pro dosažení smělé vize nízkých emisí uhlíku v EU v roce 2050, je nutno postupně zintenzivnit úsilí v oblasti výzkumu a vývoje v rámci evropské průmyslové iniciativy pro energii získanou jaderným štěpením plánu SET. Úlohou EU je dále rozvíjet co nejmodernější rámec pro jadernou energii, který by podle Smlouvy o Euratomu splňoval vysoké standardy bezpečnosti, zabezpečení a nešíření, a podporovat pomocí vnějších nástrojů přístup třetích zemí k tomuto rámci. Komise připravuje revidovaný návrh směrnice, kterou se zřizuje rámec Společenství pro jadernou bezpečnost. Komise podporuje provádění již existujících technických řešení nakládání s jaderným odpadem. EU udržuje vysokou úroveň dozoru nad jadernou bezpečností v celé EU, sloužící za vzor v Unii i mimo ni, a zároveň by měla pokračovat v mezinárodní podpoře vysokých standardů na bezpečnost a zabezpečení pomocí nástrojů vnější spolupráce. Zabezpečení dodávek jaderných paliv nemůže být považováno za samozřejmé; zejména pokud by se měla rychle zvýšit celosvětová poptávka vzhledem k rozšíření programů v oblasti jaderné energie. Pro jadernou energii je situace nicméně příznivější než pro fosilní paliva, a to vzhledem k široké dostupnosti uranu a k možnosti několikanásobné recyklace jaderných materiálů. Průmysl musí zvýšit svou kapacitu, aby odpovídala poptávce, ale s výjimkou nových dolů se tak může stát v časovém rámci výstavby nové jaderné elektrárny. Pokud se zvýšená poptávka prokáže, budou postaveny požadované zpracovatelské kapacity. Ačkoli kapitálové požadavky jsou často důležité, finanční trhy si uvědomily potenciální zisk z investic spojených s energií; pro finančně spolehlivé projekty je k dispozici kapitál. V EU i
CS
13
CS
jinde se již uskutečnily významné nové investice. Zvyšování produkce přírodního uranu vyžaduje více času, ale očekává se, že během příštích 5 až 10 let celosvětová produkce významně vzroste. Celosvětové zdroje uranu jsou pro současnou míru spotřeby dostatečné20. V dlouhodobém horizontu je však třeba vyvinout pro reaktory nové technologie, aby se předešlo vyčerpání zdrojů uranu. Provádění diverzifikované politiky dodávek má klíčový význam pro jaderný průmysl EU. Nízký počet velkých hráčů v různých fázích palivového cyklu by mohl způsobit nečekané překážky v dodávce. Vzhledem k potřebě dovozu uranu a s přihlédnutím k vedoucí pozici EU v rozvoji jaderné technologie je pro EU důležité udržovat a nadále rozvíjet spolupráci s třetími zeměmi, zvláště pomocí dohod Euratomu o mírovém využití jaderné energie a o spolupráci ve výzkumu.
20
CS
Bez zohlednění účinnějšího využívání zdrojů vyplývajícího z možného využití reaktorů IV. generace v budoucnosti.
14
CS
