KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 21.1.2009 KOM(2009) 10 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Sdělení a akční plán týkající se vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek
{KOM(2009) 11 v konečném znění}
CS
CS
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Sdělení a akční plán týkající se vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek (Text s významem pro EHP)
1.
ÚVOD Námořní doprava se řídí složitými správními postupy, i pokud jde o plavidla plující pouze mezi přístavy EU (námořní doprava uvnitř EU) a náklad tvoří zboží ve volném oběhu („zboží Společenství“). V důsledku toho se námořní doprava zboží uvnitř EU potýká s náklady na dodržování správních předpisů, a stává se tak méně přitažlivou možností dopravy zboží na vnitřním trhu. Tyto postupy zahrnují širokou škálu zejména právních předpisů EU, sestávajících z celních a dopravních pravidel, veterinárních předpisů, předpisů na ochranu rostlin a formalit pro plavidla vplouvající do přístavů nebo z nich vyplouvající, které jsou většinou zúčastněných stran označovány za hlavní překážku námořní dopravy uvnitř EU. Protože pozemní doprava není podobnými správními postupy ovlivněna, mnoho zúčastněných stran naléhavě požaduje, aby byl stejný postup uplatňován i v námořní dopravě. Ve svých závěrech o podpoře pobřežní plavby ze dne 11. prosince 2006 Rada konkrétně zdůraznila, že je třeba podpořit využívání pobřežní plavby a za tímto účelem zjednodušit správní postupy. Tento požadavek se opakuje i v závěrech Rady týkajících se Lisabonské strategie ze dne 12. února 2007. V závěru roku 2006 Evropský hospodářský a sociální výbor opětovně vyzval ke zrušení kontrol námořní dopravy na vnitřních hranicích. V přezkumu bílé knihy o dopravě v polovině období1 Komise oznámila vytvoření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek. Potřeba odstranit nevýhody námořní dopravy uvnitř EU v porovnání s jinými druhy dopravy byla rovněž zdůrazněna v „modré knize“, sdělení o integrované námořní politice2. Toto pojetí je zcela v souladu se strategií Komise pro zjednodušení právních předpisů v Evropské unii.
1 2
CS
Sdělení Komise: „Evropa v pohybu – Udržitelná mobilita pro náš kontinent – Přezkum Bílé knihy Evropské komise o dopravě z roku 2001 v polovině období“ – KOM(2006) 314. Sdělení: „Integrovaná námořní politika pro Evropskou unii“ – KOM(2007) 575, 10.10.2007.
2
CS
Komise dále přijala sdělení o evropské přístavní politice3, která se zabývá jinými překážkami než správními. 2. Cílem evropského prostoru námořní dopravy bez překážek je koncepce, která rozšiřuje vnitřní trh na námořní dopravu uvnitř EU vyloučením nebo zjednodušením správních postupů v námořní dopravě uvnitř EU ve snaze učinit ji přitažlivější, účinnější a konkurenceschopnější a vykonat více pro ochranu životního prostředí. Za tímto účelem Komise určila řadu opatření, která jsou popsána v tomto sdělení. 3.
ÚLOHA POBŘEŽNÍ PLAVBY V ŘETĚZCI INTERMODÁLNÍ NÁKLADNÍ LOGISTIKY
3.1.
Pobřežní plavba přispívá k udržitelné a bezpečné mobilitě Globalizace a rozšíření EU způsobily v posledních desetiletích velký nárůst objemu dopravy, což vedlo k přetížení dopravy a zesílení tlaku na životní prostředí a bezpečnost. Z prognóz vyplývá, že poptávka po dopravě bude i nadále stoupat, což znamená, že je třeba optimálně využívat všech způsobů dopravy, zejména pobřežní plavby, která je dobře uzpůsobena zeměpisným podmínkám Evropy a jejímu dlouhému a příhodně situovanému pobřeží. Třebaže lze bezpochyby ještě mnohé vykonat, pobřežní plavbu je možné považovat za nejšetrnější druh dopravy ve vztahu k životnímu prostředí, s poměrně nízkými vnějšími náklady a vysokou energetickou účinností. Námořní doprava je také poměrně bezpečný druh dopravy, s mnohem nižšími náklady na infrastrukturu, než jaké má pozemní doprava. Využívání pobřežní plavby ve větším rozsahu by pomohlo Společenství dosáhnout jeho cílů, pokud jde o snižování emisí CO2 v návaznosti na Kjótský protokol.
3.2.
Technická řešení pro jednodušší správní postupy Klíčem k tomuto zjednodušení bylo povinné vybavení plavidel zařízením ke kontrole provozu plavidel. Podle směrnice 2002/59/ES4 je vybavení automatickým identifikačním systémem (AIS) povinné téměř pro všechny kategorie lodí. Ke sledování provozu se v určitých lokalitách zřizují systémy služeb lodní dopravě a kontrolní a informační systém pro provoz plavidel (VTS/VTMIS), které využívají informací ze systému AIS, pobřežních radarů a radiokomunikací. V roce 2006 přijala EU změny úmluvy SOLAS Mezinárodní námořní organizace, podle nichž musí být od ledna 2009 lodě s tonáží 300 GT a vyšší vybaveny systémem pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti (LRIT).
3 4
CS
Sdělení Komise: „ Sdělení o evropské přístavní politice“; KOM(2007) 616 v konečném znění ze dne 18. října 2007. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).
3
CS
Tyto systémy vytvoří pevnější základ pro zavedení elektronického prostředí v námořní dopravě pro zboží a navigaci, které zvýší konkurenceschopnost odvětví a poskytnou alternativní řešení k současným správním kontrolám a kontrolám dokladů. V této souvislosti používání integrovaného kontrolního námořního systému pro sledování pohybů lodí na moři povede ke zlepšení kontroly provozu plavidel. 4.
POSOUZENÍ MOŽNÝCH OPATŘENÍ KE ZLEPŠENÍ VNITŘNÍHO TRHU PRO POBŘEŽNÍ PLAVBU
4.1.
Konzultace zainteresovaných stran Zúčastněné strany předložily připomínky k evropskému prostoru námořní dopravy bez překážek při příležitosti konzultací o integrované námořní politice, které byly zahájeny v červnu roku 2006. V říjnu 2007 byla zahájena online veřejná konzultace o evropskému námořním prostoru bez překážek na posílení vnitřního trhu pro námořní dopravu v Evropě. Tato koncepce byla v prosinci roku 2007 předložena kontaktním místům pro pobřežní plavbu v jednotlivých státech, v dubnu 2008 ředitelům námořní dopravy a dále pak na seminářích, které se konaly v březnu 2007 a dubnu 2008, a vždy se jí dostalo kladného přijetí. V březnu 2007 a v dubnu 2008 se v Bruselu a v Antverpách konaly tematické semináře se zúčastněnými stranami a v říjnu 2007 byla z odborníků z odvětví a správy ustanovena referenční skupina zúčastněných stran, jejímž úkolem je předkládat návrhy a dohlížet na vypracování studie posouzení dopadů. Z konzultací zúčastněných stran vyplynula celá řada otázek, které jsou popsány níže.
4.2.
Hlavní správní zátěže zdůrazňované na konzultacích Zúčastněné strany uváděly, že správní postupy pro námořní dopravu jsou často zbytečně složité, nadbytečné a nejsou mezi jednotlivými členskými státy nebo přístavy harmonizované. Zpomalují vplouvání plavidel do přístavů i vyplouvání z nich, zvyšují náklady a zdržují nakládání a vykládání. Námořní přístavy ve Společenství jsou součástí vnější hranice EU a loď, která do nich připlouvá, se při vplouvání i vyplouvání potýká s množstvím správních postupů, sestávajících z celé řady právních předpisů EU i mezinárodních předpisů, od celních a daňových předpisů po pravidla platná pro hraniční kontroly, obchod, statistiku, životní prostředí a odpady, zdraví rostlin, ochranu zdraví zvířat i lidí, dopravu, bezpečnost a ochranu (viz příloha A zprávy o hodnocení dopadů). Tyto předpisy nejsou vždy správně koordinovány a příležitostně způsobují zdržení, překrývání a nadměrné správní náklady. Přístavní a celní orgány nemohou povolit zahájení vykládky a nakládky, dokud nejsou ukončeny ohlašovací úřední povinnosti lodi. Zavírací hodiny celních úřadů v některých přístavech způsobují zdržení ve zpracování informací. Zúčastněné strany uváděly problémy s rozdílnými postupy podle organizace provozovatele v přístavu nakládky. V některých členských státech musí být například
CS
4
CS
originály některých celních dokladů předány celnímu úřadu, jehož sídlo se někdy nachází daleko od přístaviště a jeho úřední hodiny nebo umístění mohou způsobit logistické problémy. V některých přístavech může vykládka lodi začít teprve poté, kdy jsou uzavřeny všechny formality s předáváním dokladů, což někdy trvá i půl dne. Kromě těchto námitek se sdělení zabývá i dalšími správními problémy. • Doprava nebezpečných věcí po moři je v důsledku překrývání technických právních předpisů omezená, nákladná a složitá, takže námořní doprava často nepřichází v úvahu a zboží se dopravuje po zemi. • Dalším velkým problémem jsou jazykové potíže, protože některé přístavní orgány odmítají lodní manifesty a osvědčení v jiných jazycích než ve svém vlastním. • Vážným problémem může být služba lodivoda. Plavidla využívají při pobřežní plavbě pravidelně stále stejné přístavy a jejich velitelé jsou dobře obeznámeni s jejich fyzickým uspořádáním. V mnoha případech je však použití služeb lodivoda povinné. Přestože některé země nabízejí osvědčení o výjimce z povinných lodivodských služeb (Pilotage Exemption Certificate, PEC), v některých zemích platí požadavky, které získání tohoto osvědčení znesnadňují. • Ne všechny přístavy v EU přijímají elektronické manifesty. Pouze 55 % přístavů používá elektronické systémy pro zpracování informací o lodích a nákladech, stále se běžně používá telefon a fax. • Jen málo členských států používá koncepci jednotného portálu. Spojení mezi sítí SafeSeaNet a sítěmi jednotlivých přístavů je velmi omezené a k výměně údajů dochází, jestliže o to požádají vnitrostátní orgány. Výměna elektronických zpráv mezi přístavy prakticky neexistuje. Byly posouzeny odhady nákladů na tyto správní postupy (viz zpráva o posouzení dopadů). 5.
AKČNÍ PLÁN S cílem rozšířit vnitřní trh na námořní dopravu a vytvořit evropský prostor námořní dopravy bez překážek Komise předkládá soubor opatření sestávající z legislativních opatření, opatření vyžadujících další přípravu, která budou navržena v další etapě, a doporučení pro členské státy. Bylo provedeno posouzení dopadů těchto opatření a výslednou zprávu lze nalézt na webových stránkách Evropské komise.
5.1.
Krátkodobá opatření na úrovni EU
5.1.1.
Zjednodušení celních formalit pro plavidla plující pouze mezi přístavy EU Smyslem evropského prostoru námořní dopravy bez překážek je vytvoření účinnější námořní dopravy díky zrušení správních formalit pro zboží ve volném oběhu (zboží Společenství): při vplouvání do přístavu EU by lodě z jiného přístavu EU převážející zboží Společenství nemusely předkládat důkaz o statusu zboží Společenství. To bude důležitý další krok k dotvoření vnitřního trhu.
CS
5
CS
Na počátku roku 2009 navrhne Komise změnu nařízení, kterým se provádí celní kodex Společenství5, v němž bude zavedena domněnka, že zboží přepravované na lodích mezi přístavy Společenství má celní status zboží Společenství, takže se nebude vyžadovat doklad o statusu Společenství. Tato domněnka se bude vztahovat na zboží, které je přepravováno mezi přístavy na celním území Společenství na palubě plavidla, které nepřiplouvá z přístavů mimo toto území ani z přístavů ve svobodném pásmu podléhajícím kontrole typu I (jak je uvedeno v prováděcích ustanoveních celního kodexu Společenství), nepluje do nich ani do nich nevplouvá, jestliže je přepravováno na podkladě jediného přepravního dokladu vystaveného v některém členském státě. Na zboží, které není zbožím Společenství, přepravované na palubě těchto plavidel se uplatní transitním režim. Současná domněnka, která je omezena na plavidla plující mezi přístavy na celním území Společenství, jež mají povolení udělené předem celními orgány – „schválené pravidelné námořních linky“ – může být proto zrušena. Komise navrhne, aby nová pravidla vstoupila v platnost v roce 2010. Komise je toho názoru, že změna nařízení, kterým se provádí celní kodex Společenství, je způsob, jak naplnit jeden z hlavních cílů evropského prostoru námořní dopravy bez překážek, konkrétně výrazně snížit administrativní zátěž kladenou na námořní dopravu uvnitř Společenství, aniž by to mělo nepříznivé účinky na jiné kategorie námořní dopravy, které převážejí zboží ze třetí země. Zvýší se tak očekávaný přínos modernizovaného celního kodexu a elektronického celnictví, pokud jde o snížení administrativní zátěže dopravy. 5.1.2.
Pokyny pro zrychlení kontroly dokladů, pokud jde o živočišné a rostlinné produkty převážené mezi přístavy EU U živočišných produktů a živých zvířat pocházejících ze Společenství se provádějí kontroly dokladů při vykládce v přístavech, v nichž se nalézá stanoviště hraniční kontroly, jsou-li dopravována mezi dvěma přístavy Společenství námořní linkou, která není pravidelná ani přímá. Toto opatření má zabránit riziku, že by zboží ze třetí země mohlo být náhodně nebo záměrně vydáváno za zboží pocházející ze Společenství, a mohlo by tak dojít k významnému ohrožení veřejného zdraví a zdraví zvířat. Těmito zvláštními pokyny Komise podpoří účinnější a rychlejší odbavování živočišných a rostlinných produktů v námořní dopravě uvnitř Společenství, jak je popsáno ve směrnici Rady 89/662/EHS6 o veterinárních kontrolách, směrnici Rady 90/425/EHS7 o veterinárních a zootechnických kontrolách a směrnici Rady
5 6 7
CS
Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství (Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1). Směrnice Rady ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 13). Směrnice Rady ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu (Úř. věst. č. L 224, 18.8.1990, s. 29).
6
CS
200/29/ES8 o opatřeních na ochranu rostlin nebo rostlinných produktů. Příležitosti pro součinnost lze nalézt při kontrolách, zejména kontrolách dokladů, vyžadovaných před povolením odbavení tohoto zboží v přístavech Společenství. Mnohé ze zúčastněných stran poukázaly na překrývání těchto kontrol, jež vede ke zdržení a vyšším nákladům na odbavení. Podobně se zdá, že osvědčené postupy používané v některých přístavech poskytují možnost účinnějších kontrol, aniž by byla ohrožena bezpečnost. Tyto osvědčené postupy budou zavedeny v pokynech o režimu pro živočišné a rostlinné produkty přepravované námořní dopravou. Pokyny mimo jiné objasní režimy vztahující se na živočišné produkty a živá zvířata pocházející ze Společenství, jestliže plavidlo připlouvá do přístavu, v němž se nachází stanoviště hraniční kontroly, a režimy pro živočišné produkty a živá zvířata, které nepocházejí ze Společenství. Budou se rovněž vztahovat na zboží dopravované v rámci tranzitního režimu, překládané zboží nebo zboží přímo dovážené. Podpoří společný přístup, objasní pojem pravidelné linky a podpoří využívání elektronického přenosu dat a účinnější koordinaci s celními orgány. Komise okamžitě zahájí jednání s členskými státy tak, aby dohody o těchto pokynech bylo dosaženo v roce 2009. Bude-li třeba, lze rovněž zvážit změny v současném přezkumu dovozních režimů Společenství pro živočišné produkty a živá zvířata. 5.1.3.
Racionalizace dokladů požadovaných podle různých právních předpisů Dalším opatřením ke zjednodušení správních postupů bude objasnění používání harmonizovaných formulářů IMO/FAL podle návrhu Evropskému parlamentu a Radě na směrnici, která nahradí směrnici 2002/6/ES o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů nebo z nich odplouvajících9. Návrh bude vyžadovat používání systémů elektronického přenosu dat pro výměnu údajů a papírové doklady se přestanou používat nejpozději v roce 2013. Tím se otevře cesta k systému jednotného portálu, v němž budou všechny správní postupy používány různými subjekty koordinovaným způsobem za použití elektronického přenosu dat. Dále bude odstraněno překrývání směrnic 95/21/ES10, 2000/59/ES11, 2002/59/ES a nařízení (ES) č. 725/200412, tytéž informace však budou zachovány ve standardním formuláři. Přínosem tohoto opatření bude urychlení správních postupů díky vytvoření rámce, v němž provozovatelé a zprostředkovatelé dopravy odpovědní za předkládání dokladů vyřídí tyto formality najednou.
8
9 10
11 12
CS
Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/6/ES o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států Společenství nebo odplouvajících z nich (Úř. věst. L 67, 9.3.2002, s. 31). Směrnice Rady 95/21/ES ze dne 19. června 1995 o uplatňování mezinárodních norem pro bezpečnost lodí, zabránění znečištění a životní a pracovní podmínky na lodích, které využívají přístavy Společenství a plují ve výsostných vodách členských států (státní přístavní inspekce) (Úř. věst. L 157, 7.7.1995, s. 1). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6).
7
CS
5.2.
Střednědobá opatření na úrovni EU Vedle výše uvedených krátkodobých opatření zahájí Komise v roce 2009 ve spolupráci se zúčastněnými stranami práce na realizaci opatření popsaných níže s cílem předložit řešení v roce 2010.
5.2.1.
Zjednodušení správních formalit pro lodě plující mezi přístavy EU, které však vplují do třetí země nebo do svobodného pásma Ve střednědobém horizontu Komise již předložila plán na usnadnění pobřežní plavby a námořních dálnic pro plavidla, která vplují do přístavu nacházejícím se v třetí zemi nebo svobodném pásmu, a vytvořila elektronické prostředky pro identifikaci zboží Společenství dopravovaného na palubě těchto plavidel podle modernizovaného celního kodexu a jednotný portál. Komise tak dále sníží náklady provozovatelů, kteří do Společenství dopravují zboží Společenství.
5.2.2.
Podpora elektronického přenosu dat V akčním plánu připojeném k bílé knize o dopravní politice z roku 2006 Komise oznámila, že navrhne opatření na zavedení elektronických systémů v námořní dopravě. Vedle směrnice 2002/59/ES, která stanoví právní základ pro harmonizaci kontrolního a informačního systému pro provoz plavidel a sdílení údajů mezi členskými státy, bylo již v Evropské unii skutečně několik přístavních informačních systémů uvedeno do provozu nebo se jejich zprovoznění chystá. Každý z nich plní jiný cíl. Existuje také několik sítí pro výměnu informací o provozu plavidel mezi členskými státy. Je proto nezbytná integrace těchto systémů v rámci celé EU, včetně sítě SafeSeaNet. Integrace systémů dohledu nad námořní dopravou značně posílí kontrolu plavidel a sledování provozu. To usnadní správní postupy lodím, které připlouvají do přístavů nebo z nich odplouvají, jakož i celní režimy. Celní orgány by měly v námořní dopravě používat elektronické systémy, které by měly být plně kompatibilní s elektronickými celními systémy zavedenými rozhodnutím č. 70/2008/ES13. Rozvoj plynulého předávání dopravních dokladů, jež je cílem projektu Komise o elektronické podpoře nákladní dopravy, tak posílí konkurenceschopnost pobřežní plavby na kratší vzdálenost.
5.2.3.
Jednotný správní portál Komise připravuje opatření pro „vnitrostátní jednotné portály“. Jednotný portál je systém, který umožňuje obchodníkům předkládat informace požadované právními a správními předpisy pro dovoz a vývoz jednomu subjektu. V současné době musí plavidla při vyřizování správních náležitostí jednat v přístavech s několika subjekty. To podstatným způsobem ovlivňuje náklady,
13
CS
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 70/2008/ES o bezpapírovém prostředí pro celnictví a obchod
8
CS
rychlost manipulace se zbožím a celkovou spolehlivost systému. Zavedením jedné přepážky, u které bude možné vyřídit veškerou administrativu, bude velkým přínosem. Správní formality budou vyřizovány elektronicky nebo ve spolupráci mezi subjekty. Prvního kroku bylo dosaženo rozhodnutím č. 70/2008/ES, jímž byl zaveden jednotný portál pro formality související se zbožím. Ve spolupráci s různými zúčastněnými stranami budou vypracována prováděcí opatření a opatření, jejichž cílem bude zajistit, aby se všechny nezbytné informace pro přístavní orgány předkládaly pouze jednou. Toto opatření bude provázeno opatřením pro elektronický přenos dat, kdy si plavidla a úřední orgány budou informace předávat pokud možno v elektronickém formátu. 5.2.4.
Zjednodušení pravidel pro dopravu nebezpečných věcí po moři Právní a správní předpisy pro nebezpečné věci jsou pro námořní dopravu méně příznivé než předpisy pro silniční dopravu. Mezinárodního předpis o námořní přepravě nebezpečných věcí (IMDG)14 a směrnice 2002/59/ES obsahují zvláštní ustanovení pro přepravu nebezpečného zboží a vytvářejí zvláštní postup, který vyžaduje podávat hlášení a prohlášení v dostatečném předstihu a který je mnohem přísnější než postup stanovený pro silniční dopravu. Jedním řešením bude zjednodušení předpisů pro nebezpečné věci pro plavidla typu RoRo, převážející nákladní vozidla, v souladu se směrnicí Rady 94/55/ES15 nebo nařízením o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)16. Po jeho schválení nebude třeba dodržovat znění složitých postupů stanovených v předpisu IMDG a ve vnitrostátních předpisech. Námořní orgány by měly uznávat ověření ADR vydávaná pro nákladní vozidla. Obecná pravidla pro dopravu, ukládání a separaci nebezpečných věcí budou v souladu s předpisem IMDG platit i nadále, v souladu s předpisem ADR by však měla být povolena rozšíření pro některé typy a množství nebezpečných věcí na palubě. Komise se chystá zahájit konzultace se zúčastněnými stranami, jichž se týká přeprava nebezpečných věcí všemi druhy dopravy, aby mohla předložit návrh harmonizovaných zjednodušených pravidel nebo vyzvat členské státy k přijetí regionálních dohod podobných memorandu o porozumění, které již přijaly země na pobřeží Baltského moře. Navrhované zjednodušení nesníží stupeň bezpečnosti a ochrany.
14 15 16
CS
Mezinárodní předpis o námořní přepravě nebezpečných věcí (IMDG) přijatý v roce 1960 Mezinárodní námořní organizací. Směrnice Rady 94/55/ES ze dne 21. listopadu 1994 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se silniční přepravy nebezpečných věcí (Úř. věst. L 319, 12.12.1994). Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) ze dne 30. září 1957.
9
CS
5.3.
Doporučení členským státům
5.3.1.
Koordinace správních kontrol za účelem zkrácení intervalů obrátek Dalším opatřením je případná organizace „jednorázových kontrol“, při nichž veškeré orgány, které musí vstoupit na loď kotvící v přístavu (např. zdravotní, bezpečnostní, životního prostředí, veterinární, rostlinolékařské atd.), aby tam provedly kontrolu, tak činí koordinovaným způsobem současně. Omezí se tím zdržení a zlepší frekvenci obrátek plavidla. Členské státy by měly požadovat po správních orgánech na úrovni přístavů, aby své kontroly plánovaly společně, a snížily tak negativní hospodářský dopad na pobřežní plavbu, aniž by došlo ke snížení kvality kontrol.
5.3.2.
Usnadnění komunikace správních orgánů Jazykové požadavky v jednotlivých státech často představují překážku rozvoje sítě pobřežní plavby. V některých oblastech se podařilo překonat potíže s dorozumíváním díky dohodám o používání společného jazyka mezi sousedními zeměmi nebo angličtiny. Členské státy by měly posoudit snadnost používání dohodnutého jazyka nebo angličtiny jako druhého jazyka ve všech správních dokladech a postupech pro námořní dopravu. Je třeba dodržovat ustanovení úmluvy SOLAS kapitoly V pravidla 14 odst. 4 (uvedená ve směrnici 2001/25/ES o minimální úrovni výcviku námořníků), protože členské státy jsou smluvními stranami úmluvy SOLAS. V praxi by to znamenalo, že komunikace mezi zaměstnanci přístavu (celními orgány, přístavními orgány, zdravotními kontrolními atd.) a posádkami plavidel správně probíhá ve společném jazyce.
5.3.3.
Vydávání osvědčení o výjimce z povinných lodivodských služeb (PEC) Členské státy by měly vytvořit právní rámec, který by dovolil snazší vydání výjimek z povinných lodivodských služeb. Tento právní rámec by měl umožnit velitelům lodí, kteří nemluví jazykem dané země, získat výjimku z povinných lodivodských služeb. Řešením bude zjednodušení stávajících předpisů, které umožní všem provozovatelům často se opakujících námořních linek požádat o osvědčení PEC mnohem jednodušším způsobem. Podmínky požadované pro získání osvědčení PEC by měly být přiměřené a neměly by obsahovat prvky protekcionismu. Změna charakteristiky linky by neměla po veliteli vyžadovat, aby doložil všechny aspekty způsobilosti a zkoušky nezbytné pro osvědčení PEC. Opatření by mělo vést ke snížení nákladů provozovatelů pobřežní plavby a zrychlit intervaly obrátek plavidel v přístavech. Opatření nezbytná pro realizaci tohoto doporučení bude třeba provést na vnitrostátní úrovni a zajistit koordinaci mezi vnitrostátními orgány.
CS
10
CS
5.3.4.
Racionalizace provozu a prostoru v přístavech Dalším doporučeným opatřením je fyzické vyčlenění části prostoru v přístavech pro pobřežní plavbu přepravující kontejnery a nákladní vozidla (RoRo). Přínosem tohoto opatření by bylo racionálnější řízení přístavního provozu a rychlejší intervaly obrátek plavidel v přístavech. To by mohlo vést ke zvýšeným nákladům na infrastrukturu; má to však i své výhody. Zejména by toto opatření mohlo vyřešit problém přednosti velkých námořních plavidel a umožnilo by lodím pobřežní plavby nabízet výhodnější a rychlejší zpáteční plavbu.
6.
DALŠÍ OPATŘENÍ
6.1.
Mechanismus pro lepší všeobecnou koordinaci správních služeb na všech úrovních Za hlavní zdroj neoprávněných nákladů na lodní dopravu i zdroj neúčinnosti je označována nedostatečná koordinace na provozní úrovni v přístavech mezi různými správními službami a provozovateli na úrovni přístavů (např. přístavními orgány, provozovateli přístavů, celními orgány, zdravotními službami, orgány rostlinolékařské a veterinární kontroly a inspekce, lodními zprostředkovateli nebo veliteli lodí) na vnitrostátní i mezinárodní úrovni. Členské státy by měly vyzvat místní orgány, aby zlepšily koordinaci provozu a zajistily, že sled správních kroků nepovede ke zbytečnému zdržení. Tento plán by se měl týkat všech zúčastněných stran, stanovit cíle snížení administrativní zátěže pro pobřežní plavbu a připravit výcvik pro užívání společné komunikace a moderních nástrojů. Na evropské úrovni by skupina kontaktních míst pobřežní plavby17 měla zdůraznit spolupráci mezi členskými státy a přístavy, podávat zprávy o přetrvávajících problémech a navrhovat řešení. Komise bude pokračovat v úsilí o dosažení nezbytné spolupráce a výměny informací mezi skupinami odborníků Komise v různých oblastech (dopravy, životního prostředí, celnictví, hraničních kontrol, zdravotnictví atd.).
6.2.
Monitorování a podávání zpráv Krátkodobá opatření začnou platit v roce 2010, střednědobá v roce 2013. Účinky opatření, pokud jde o změnu druhů dopravy, by měly být měřitelné v roce následujícím po jejich provedení.
17
CS
Skupina kontaktních míst pro pobřežní plavbu a námořní dálnice. Tuto skupinu založila Evropská komise a jejími členy jsou odborníci z členských států a kandidátských zemí, zástupci středisek pro podporu pobřežní plavby a fóra námořního průmyslu.
11
CS
Komise bude sledovat pokrok, jehož bude dosaženo ve vytváření evropského prostoru námořní dopravy bez překážek, bude se pozorně zabývat všemi problémy v přípravné fázi a podle potřeby přijme opatření pro jejich nápravu. Komise udělá všechno pro to, aby zprávu o opatřeních popsaných v tomto sdělení, obsahující např. zprávy členských států o vstupu v platnost právních a dalších opatření doporučených v tomto sdělení, zahrnula do své pravidelné zprávy o pobřežní plavbě plánované na rok 2012.
CS
12
CS
7.
ZÁVĚR Projektem evropského prostoru námořní plavby bez překážek Komise usiluje o zlepšení celkové účinnosti námořní dopravy uvnitř EU odstraněním hlavních správních překážek rozvoje pobřežní plavby. Tento druh dopravy bude díky novým podmínkám, které mu umožní lépe konkurovat silniční dopravě, hrát důležitou úlohu v úsilí EU dostát svým závazkům v ochraně životního prostředí a vyřešit své energetické problémy. Tato koncepce je součástí široké strategie, která zahrnuje projekt námořních dálnic a nové linky pobřežní plavby v rámci programu Marco Polo a projektů TEN-T, transparentnější přístavní poplatky, efektivní spojení přístavů s vnitrozemím po železnici a vodních tocích a omezení dopadu činnosti přístavů a plavidel na životní prostředí. Pobřežní plavba může rovněž EU pomoci udržet si svou vysokou úroveň odborných znalostí ve vodní dopravě obecně a umožnit jí zachovat si postavení klíčového hráče v procesu hospodářské globalizace.
CS
13
CS
