KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 30.05.2005 KOM(2005) 221 v konečném znění 2005/0099 (CNS)
Návrh SMĚRNICE RADY o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso
(předložená Komisí)
CS
CS
ODŮVODNĔNÍ 1.
SOUVISLOSTI TÝKAJÍCÍ SE NÁVRHU •
Důvody a cíle návrhu Chov kuřat na maso představuje významnou část zemědělského odvětví v EU. To dokládá skutečnost, že každý rok jsou EU-15 poraženy více než 4 miliardy kuřat na maso1, což představuje vyšší počet zvířat než z jakéhokoli jiného systému chovu. Přistoupením deseti nových členských států dne 1. května 2004 tento počet vzrostl přibližně o dalších 18 %. Ve srovnání s jinými odvětvími živočišné produkce je produkce kuřat na maso jedním z nejintenzivnějších systémů chovu. Tento typ produkce však přináší problémy týkající se dobrých životních podmínek a zdraví dotyčných zvířat. Na toto odvětví se nevztahují zvláštní právní předpisy Společenství, používají se pouze obecné požadavky směrnice 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely. Komise se tudíž rozhodla navrhnout zvláštní směrnici Rady s minimálními pravidly pro ochranu kuřat chovaných na maso.
•
Obecné souvislosti Zpráva Vědeckého výboru pro otázky zdraví a řádného zacházení se zvířaty z března 2000 s názvem “Dobré životní podmínky kuřat chovaných na maso (brojlerů)" poukázala na celou řadu problémů ohledně dobrých životních podmínek, jako jsou např. poruchy metabolismu, jež vedou ke slabosti nohou, na ascites, na syndrom náhlého úhynu a na jiné problémy veterinárního charakteru. Účelem návrhu Komise, který je přiložen k tomuto sdělení, je zavést do intenzivního chovu kuřat zlepšení ohledně dobrých životních podmínek zvířat, a to pomocí technických požadavků a požadavků na hospodaření ukládaných zařízením, včetně zostřeného sledování v hospodářstvích a lepší výměny informací mezi producentem, příslušnými orgány a jatkami, zejména na základě prohlídky jatečně upravených těl kuřat po porážce se zaměřením na případné problémy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Tento návrh bude klíčovým prvkem v rámci evropského akčního plánu pro dobré životní podmínky zvířat, který má Komise vypracovat během roku 2005. Jasně ukazuje odhodlání Komise předkládat návrhy zaměřené na zlepšení norem pro dobré životní podmínky zvířat s přihlédnutím k problémům ohledně dobrých životních podmínek u současných systémů produkce, které zjistili odborníci. Odpovídá také přibývajícím požadavkům občanské společnosti EU na posílení norem pro ochranu zvířat.
1
CS
V roce 2001 byly uvedeny v EU-15 na trh 4,59 miliardy a v roce následujícím 4,485 miliardy kuřat (brojlerů) (zdroj: Evropská komise, Eurostat).
2
CS
•
Stávající ustanovení týkající se oblasti tohoto návrhu Na dobré životní podmínky kuřat chovaných na maso se nevztahují zvláštní právní předpisy Společenství; používají se pouze obecné požadavky směrnice 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely. Komise si je vědoma toho, že po celé EU existují divergentní vnitrostátní požadavky na ochranu kuřat a rozličné dobrovolné režimy pro zajištění jakosti, které obsahují také některé aspekty související s dobrými životními podmínkami zvířat, a že tato skutečnost je způsobilá narušit podmínky hospodářské soutěže a může narušit hladký chod organizace trhu. Evropští občané se stále více zabývají otázkami zdraví a dobrých životních podmínek kuřat chovaných na maso. Dochází zejména k tomu, že organizace na ochranu zvířat zahájily kampaně, ve kterých vyzývají ke zlepšení norem pro dobré životní podmínky zvířat. Je také obecně známo, že dobré praxe hospodaření mají nejenom potenciál zlepšit podmínky co do zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, ale mohou také pomoci předcházet chorobám a zmírňovat případné negativní dopady zemědělské činnosti na životní prostředí. Na základě výše uvedeného a s ohledem na závěry zprávy Vědeckého výboru pro otázky zdraví a řádného zacházení se zvířaty rozhodla Komise navrhnout směrnici Rady o ochraně kuřat chovaných na maso.
•
Konzistence s ostatními politikami a cíli Unie Protokol o ochraně zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat připojený ke Smlouvě o založení Evropského společenství vyžaduje, aby Společenství a členské státy věnovaly při formulaci a provádění zemědělské politiky Společenství patřičnou pozornost požadavkům týkajícím se dobrých životních podmínek zvířat a přitom respektovaly právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států týkající se zejména náboženských obřadů, kulturních tradic a regionálního kulturního dědictví. Živá drůbež je uvedena v příloze I Smlouvy, která představuje právní základ pro opatření na zlepšení ochrany těchto zvířat.
2.
KONZULTACE ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ •
Konzultace se zúčastěnými stranami Konzultační metody, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Přípravná práce k návrhu zahrnovala konzultace s nejvýznamnějšími představiteli odvětví, organizacemi na ochranu spotřebitele a spolky na ochranu zvířat, jakož i diskuse s odpovídajícími odborníky z členských států. Přitom byly vytvořeny četné pracovní skupiny Komise se zástupci členských států a byla mimo jiné také uspořádána studijní cesta do Švédska, již zorganizovalo švédské ministerstvo zemědělství a při níž bylo předvedeno praktické použití programu Švédska pro dobré životní podmínky kuřat včetně bodovacího systému u lézí na polštářcích běháků. Zvláštní konzultace zúčastněných skupin byla také uspořádána v září 2003 a v prosinci 2004.
CS
3
CS
Shrnutí odpovědí a způsobu jejich zohlednění Výsledek provedených konzultací hovoří ve prospěch domněnky, že otázky dobrých životních podmínek by mohly být řešeny posílením sebekontroly v hospodářství a začleněním ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat do veterinární prohlídky po porážce. Spolky na ochranu zvířat podtrhly jako nejvážnější problémy u zvířat vysokou rychlost růstu (v důsledku genetické selekce) a související poruchy běháků, vysoké hustoty osazení a snížené krmné dávky pro plemenné stavy. Na základě dalšího vědeckého stanoviska hodlá Komise předložit Radě a Evropskému parlamentu zvláštní zprávu o vlivu genetických parametrů na zjištěné poruchy, jež vedou ke špatným životním podmínkám kuřat. Organizace producentů uznaly, že se vyskytly problémy týkající se dobrých životních podmínek zvířat, a poukázaly na to, že odvětví aktivně usiluje o zlepšení v tomto ohledu. V této souvislosti tvrdili zástupci producentů, že by uvítali legislativní iniciativu na evropské úrovni k lepší harmonizaci podmínek produkce, pokud bude zvolen realistický postup spočívající v postupných krocích. Všichni účastníci se shodli na významu odpovídajícího školení osob, které se starají o zvířata. Byla rovněž uznána užitečnost kontroly ukazatelů dobrých životních podmínek zvířat na jatkách jakožto prostředku zjišťování případných problémů ohledně dobrých životních podmínek zvířat v hospodářství. •
Shromažďování a využití odborných znalostí Dotyčné vědecké/odborné oblasti Vědecké stanovisko v oblasti zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat. Použitá metodologie V březnu 2000 přijal Vědecký výbor pro otázky zdraví a řádného zacházení se zvířaty na žádost Komise zprávu o dobrých životních podmínkách kuřat chovaných na maso (brojlerů). Nejvýznamnější konzultované organizace/odborníci Vědecký výbor pro otázky zdraví a řádného zacházení se zvířaty Shrnutí obdržených a použitých stanovisek Nebyla zmíněna existence potenciálně závažných rizik s nevratnými důsledky.
CS
4
CS
Ve zprávě dospívá vědecký výbor k závěru, že většina problémů ohledně dobrých životních podmínek zvířat, se kterými se u kuřat setkáváme, je přímo spjata se selekcí za účelem vyšší rychlosti růstu a lepšího zhodnocení krmiva. Genetickou selekcí došlo ke změně široké škály rysů týkajících se látkové výměny a chování. Vznik poruch látkové výměny vede k problémům s běháky, k ascites, syndromu náhlého úhynu a jiným zdravotním problémům. Ukazatelem pro existenci problémů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, který se používá ve vědecké zprávě, je srovnání úmrtnosti mezi standardními kuřaty používanými v produkci masa (úmrtnost 1 % týdně), kuřat z pomalu rostoucích plemen v rámci systému „Label rouge“ (0,25 % týdně) a kuřat nosných plemen (0,14 %). Jako hlavní zdravotní problémy a problémy týkající se dobrých životních podmínek byly zjištěny tyto problémy: Úmrtnost v jednotkách standardní produkce brojlerů je vyšší než u jiných druhů hospodářství s chovem kuřat (výkrm pomalu rostoucích plemen kuřat nebo chov nosnic). Úmrtnost mladých kuřat může být spjata s faktory působícími před vylíhnutím, jako je jakost vajec. U starších zvířat mají významný vliv poruchy metabolismu spjaté s rychlým růstem. Kosterní poruchy, zejména různé formy slabosti nohou, mohou narušovat dobré životní podmínky zvířat snížením schopnosti chůze, což je ve vážných případech spojeno s bolestí a obtížemi. Slabost kostí a deformace kostí mohou vést ke zlomeninám kostí při chytání a v průběhu porážky. Kosterní poruchy mají příčiny infekční, vývojové nebo degenerativní. Kontaktní dermatitida se vyskytuje ve formě puchýřků na hrudi, zapálených míst na hlezenním kloubu a nejčastěji ve formě dermatitidy polštářků běháků. Závažné léze mohou působit bolest a být vstupní branou pro jiné infekce, jež dále zhorší celkový zdravotní stav a sníží produktivitu. Jako významný faktor se zde jeví jakost podestýlky. Ascites je významná smrtelná choroba metabolického původu. Jakost vzduchu, světelné podmínky, teplota a výživa jsou významnými faktory, které ovlivňují riziko ascites. Syndrom náhlého úhynu má v mnoha ohledech stejné rizikové faktory a příčiny jako ascites. Jelikož tento syndrom během několika minut vede k úhynu zvířete, které je jinak v obecně dobré kondici, může být aspekt dobrých životních podmínek zvířat nižší oproti ascites, jež působí chronické utrpení. Problémy dýchacích cest a sliznice mohou být spjaty buďto s příčinami infekčními, anebo s příčinami neinfekčními, například se špatnou jakostí vzduchu. Poruchy dýchacích cest představují ukazatel hygienické úrovně v zařízení a mohou poukazovat na problémy s kontrolou vzduchu.
CS
5
CS
Tepelná nepohoda má významný dopad na dobré životní podmínky zvířat. Kuřata se cítí dobře pouze ve velmi malém rozmezí teploty okolního prostředí. Riziko stresu z horka vzrůstá přímo úměrně s růstem zvířat, neboť produkce tepla z látkové výměny se zvyšuje a prostor, který má každé zvíře k dispozici, se zmenšuje. Tepelná pohoda závisí nejenom na teplotě, ale je také ovlivněna relativní vlhkostí. Při příliš vysoké hustotě osazení nemohou zvířata vykonávat motorické činnosti a činnosti zaměřené na podestýlku (hrabání a klování), což vede k poruchám v chování, a tedy může mít negativní dopad na dobré životní podmínky kuřat. Použité prostředky pro zveřejnění znaleckého posudku Stanovisko Vědeckého výboru pro otázky zdraví a řádného zacházení se zvířaty lze najít na internetové stránce http://europa.eu.int/comm/food/fs/sc/scah/out39_en.pdf •
Posouzení dopadů V úvahu byly vzaty tyto možnosti akce: –
Žádné opatření: Tato varianta by neodpovídala vzrůstajícím obavám veřejnosti o dobré životní podmínky kuřat. Kromě toho si odvětví přeje lepší harmonizaci na evropské úrovni, aby se zamezilo narušením trhu v důsledku divergentních vnitrostátních právních předpisů a dobrovolných systémů zajištění jakosti na vnitrostátní úrovni na žádost maloobchodníků a spotřebitelů.
–
Stanovení minimálních požadavků na dobré životní podmínky zvířat pro produkci kuřat ve formě směrnice nebo nařízení s podrobným popisem vybavení a ustájení, které se mají používat při chovu kuřat. Tato varianta by mohla splnit očekávání veřejnosti co do dobrých životních podmínek kuřat. Striktní technická úprava technických údajů pro používané chovné metody by pravděpodobně postrádala nezbytnou pružnost ohledně rozmanitosti používaných systémů chovu. Vývoj forem chovu, které jsou efektivnější a které více zohledňují dobré životní podmínky zvířat, vyžaduje dostatečně pružný legislativní rámec. Právní předpisy, které upravují příliš mnoho technických detailů, by mohly probíhajícímu technickému vývoji odvětví spíše bránit.
–
Integrovaný přístup: Harmonizace technických požadavků na klíčové faktory pro dobré životní podmínky kuřat spolu se sledováním ukazatelů u hejn po porážce, jež by bylo začleněno do prohlídky po porážce u nejintenzívnější produkce. Pro tento návrh byl zvolen tento přístup zaměřený na výsledky.
CS
6
CS
3.
PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU •
Shrnutí navrhovaných opatření Navrhuje se směrnice Rady o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso
•
Právní základ Článek 37 Smlouvy o založení Evropského společenství
•
Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné působnosti Společenství. Členské státy nemohou vyjmenovaných důvodů:
uspokojivě
dosáhnout
cílů
návrhu
z níže
Rozdíly ve stávajících pravidlech v tomto odvětví mohou narušit podmínky hospodářské soutěže a ohrozit hladký chod společné organizace trhu s kuřecím masem. Kvůli nadnárodnímu charakteru tohoto trhu je akce jednotlivých členských států nedostatečná k dosažení cílů nastíněných v tomto návrhu. Akce Společenství může lépe dosáhnout cílů návrhu z níže vyjmenovaných důvodů. Je třeba stanovit společná minimální pravidla na ochranu kuřat chovaných na maso, aby se zajistil racionální vývoj produkce. Kvůli rozsahu tohoto odvětví toho lze nejlépe dosáhnout akcí na úrovni EU. V současnosti spadá chov kuřat do působnosti směrnice 98/58/ES o obecných požadavcích na ochranu zvířat chovaných pro hospodářské účely. Ačkoli v různých členských státech existují dobrovolné systémy zahrnující požadavky na dobré životní podmínky zvířat, pouze Švédsko a Dánsko mají zvláštní právní předpisy na ochranu těchto kuřat. Lepší harmonizace minimálních pravidel pro ochranu kuřat na maso na úrovni Společenství by pomohla zabránit narušením trhu v důsledku divergentních vnitrostátních předpisů a dobrovolných systémů na zajištění jakosti na vnitrostátní úrovni. Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity.
CS
7
CS
•
Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z těchto důvodů. Návrh stanoví minimální normy pro ochranu kuřat chovaných na maso. Členské státy, pokud dodržují obecná pravidla stanovená ve Smlouvě, smějí zachovat nebo používat na svém území předpisy na ochranu kuřat chovaných na maso, které jsou přísnější než pravidla této směrnice. Účelem návrhu Komise, který je přiložen k tomuto sdělení, je zavést do intenzivního chovu kuřat zlepšení ohledně dobrých životních podmínek zvířat, a to pomocí technických požadavků a požadavků na hospodaření ukládaných zařízením, včetně zostřeného sledování v hospodářstvích a lepší výměny informací mezi producentem, příslušnými orgány a jatkami, zejména na základě prohlídky hejn po porážce se zaměřením na případné problémy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat. Je třeba podtrhnout, že již v současnosti se shromažďují obsáhlé informace o parametrech produkce ve vysoce integrovaném produkčním systému. Zdá se, že nákladově efektivní a účinnou cestou ke zlepšení dobrých životních podmínek zvířat je používat tyto údaje nejenom pro obchodní účely nebo pro dozor nad dodržování hygienických požadavků, ale také pro sledování dobrých životních podmínek zvířat v hospodářství. Tento integrovaný přístup je také významným vůdčím motivem nových právních předpisů o hygieně potravin a veterinárních kontrolách. Tyto obecné předpisy, které se vztahují také na aspekty dobrých životních podmínek zvířat, rovněž stanoví komunikaci mezi hospodářstvím a jatkami. Během rozsáhlých konzultací zainteresovaných stran, k nimž docházelo při vypracování návrhu, byl tento návrh všemi zainteresovanými stranami v v široké míře přivítán.
•
Volba nástrojů Navrhované nástroje: směrnice. Jiné prostředky by nebyly přiměřené z těchto důvodů: Nařízení s technickými detaily pro používané chovné metody by pravděpodobně postrádalo nezbytnou pružnost ohledně rozmanitosti používaných systémů chovu. Vývoj forem chovu, které jsou efektivnější a které více zohledňují dobré životní podmínky zvířat, vyžaduje dostatečně pružný legislativní rámec. Právní předpisy, které upravují příliš mnoho technických detailů, by mohly probíhajícímu technickému vývoji odvětví spíše bránit.
CS
8
CS
Výhodou nařízení by sice byla obecná působnost, závaznost v celém rozsahu a přímá použitelnost ve všech členských státech, aniž by byly nutné další správní náklady na transpozici do vnitrostátního práva vnitrostátním právním aktem. Ve zvláštní oblasti právních předpisů pro dobré životní podmínky zvířat a zdraví zvířat však dříve různé členské státy dávaly přednost směrnicím, které jsou závazné co do výsledku, kterého se má dosáhnout, ale ponechávají volbu formy a metod k dosažení těchto cílů na členských státech. Musí být tedy vypracován transpoziční právní akt v rámci vnitrostátních právních předpisů, což poskytuje možnost přizpůsobit právní předpisy tak, aby zohledňovaly zvláštní národní okolnosti. 4.
ROZPOČTOVÝ DOPAD Návrh nemá dopad na rozpočet Společenství.
5.
DALŠÍ INFORMACE •
Přezkum/revize/doložka o časovém omezení Návrh obsahuje doložku o přezkumu.
•
Srovnávací tabulka Členským státům se ukládá, aby sdělily Komisi znění vnitrostátních ustanovení, jimiž se směrnice transponuje, jakož i srovnávací tabulku mezi uvedenými ustanoveními a touto směrnicí.
•
Evropský hospodářský prostor Navržený právní akt se týká záležitostí EHP, a proto by měl být rozšířen na Evropský hospodářský prostor.
CS
9
CS
2005/0099 (CNS) Návrh SMĚRNICE RADY o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso (Text s významem pro EHP)
RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise2, s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu3, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru4, s ohledem na stanovisko Výboru regionů5, vzhledem k těmto důvodům: (1)
Protokol o ochraně zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat připojený ke Smlouvě o založení Evropského společenství vyžaduje, aby Společenství a členské státy věnovaly při formulaci a provádění zemědělské politiky Společenství patřičnou pozornost požadavkům týkajícím se dobrých životních podmínek zvířat a přitom respektovaly právní nebo správní předpisy a zvyklosti členských států týkající se zejména náboženských obřadů, kulturních tradic a regionálního kulturního dědictví.
(2)
Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely6, která byla vypracována na základě Evropské úmluvy o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely7 (dále jen „úmluva“), stanoví minimální normy pro ochranu zvířat chovaných nebo držených pro hospodářské účely včetně ustanovení o ustájení, krmivu, vodě a péči vhodné pro fyziologické nebo etologické potřeby zvířat.
2
Úř. věst. C […] […], s.[…] Úř. věst. C […] […], s.[…] Úř. věst. C […] […], s.[…] Úř. věst. C […] […], s.[…] Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5. 2003, s. 1). Úř. věst. L 323, 17.11.1978, s. 14.
3 4 5 6 7
CS
10
CS
(3)
Společenství je smluvní stranou úmluvy, v jejímž rámci bylo přijato zvláštní doporučení týkající se domácí drůbeže (Gallus gallus); toto doporučení obsahuje doplňková ustanovení pro drůbež chovanou na maso.
(4)
Zpráva Vědeckého výboru pro otázky zdraví a řádného zacházení se zvířaty ze dne 21. března 2000 o dobrých životních podmínkách kuřat chovaných na maso (brojlerů) dospěla k závěru, že velká rychlost růstu kuřecích plemen, která jsou v současné době používána pro tento účel, není doprovázena uspokojivou úrovní dobrých životních podmínek a zdraví a že záporný efekt vysoké hustoty osazení je snížen v budovách, kde lze udržet dobré podmínky vnitřního klimatu.
(5)
Je třeba na úrovni Společenství stanovit pravidla pro ochranu kuřat chovaných na maso, aby se zamezila narušení hospodářské soutěže, která by mohla ohrozit hladký chod společné organizace trhu v uvedeném odvětví, a také pro zajištění racionálního vývoje tohoto odvětví.
(6)
V souladu se zásadou proporcionality je nezbytné a vhodné pro dosažení základního cíle zavedení zlepšení co do dobrých životních podmínek zvířat do intenzivního chovu kuřat stanovit minimální pravidla pro ochranu kuřat chovaných na maso. Tato směrnice nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení sledovaných cílů, a to v souladu se třetím odstavcem článku 5 Smlouvy.
(7)
Pravidla by se měla soustředit na otázky dobrých životních podmínek v systémech intenzivního chovu. Je třeba stanovit minimální prahovou hodnotu pro uplatňování této směrnice, aby se zamezila nepřiměřená opatření, která by se vztahovala i na chov malých hejn kuřat.
(8)
Kromě toho by měly být z některých zvláštních požadavků této směrnice vyňaty některé druhy extenzivních systémů produkce. Tyto výjimky by měly být založeny na odkazech na kuřata ve volných výbězích a v úplné volnosti v nařízení Komise (EHS) č. 1538/91 ze dne 5. června 1991, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1906/90 o některých obchodních normách pro drůbeží maso.8
(9)
Je třeba, aby osoby zacházející s kuřaty byly seznámeny s odpovídajícími požadavky na dobré životní podmínky zvířat a byly odpovídajícím způsobem školeny pro plnění svých úkolů.
(10)
Při stanovení pravidel pro ochranu kuřat chovaných na maso by měla být udržena rovnováha mezi různými aspekty, které je třeba vzít v úvahu, pokud jde o dobré životní podmínky a zdraví zvířat, hospodářské a sociální ohledy a dopad na životní prostředí.
(11)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel pro zdraví a dobrých životních podmínkách zvířat9 stanoví rámec pro úřední kontroly včetně dodržování pravidel pro dobré životní podmínky zvířat, k nimž patří ustanovení této směrnice. Kromě toho uvedené nařízení stanoví, že
8
Úř.věst. L 143, 7.6.1991, s. 11. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 814/2004 (Úř. věst. L 153, 30.4.2004, s. 1). Oprava: (Úř. věst. L 231, 30.6.2004, s. 3). Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Oprava: (Úř. věst. L 191, 28.5.2004, s. 1).
9
CS
11
CS
členské státy mají předkládat výroční zprávy o provádění víceročních vnitrostátních kontrolních plánů včetně výsledků kontrol a provedených auditů. (12)
V různých členských státech již existují různé dobrovolné režimy štítkování kuřecího masa na základě dodržování norem pro dobré životní podmínky zvířat a ostatních parametrů.
(13)
Na základě nabyté zkušenosti při uplatňování těchto dobrovolných režimů štítkování je třeba, aby Komise předložila zprávu o možném zavedení zvláštního harmonizovaného povinného režimu pro kuřecí maso, masné výrobky a masné polotovary na úrovni Společenství na základě dodržování norem pro dobré životní podmínky zvířat, jakož i o možných sociálně-hospodářských dopadech, důsledcích pro hospodářské partnery Společenství a o slučitelnosti tohoto režimu štítkování s pravidly Světové obchodní organizace.
(14)
Je třeba, aby Komise předložila zprávu založenou na nových vědeckých údajích, jež by zohledňovala další bádání a praktické zkušenosti a byla by zaměřena na další zlepšení dobrých životních podmínek kuřat chovaných na maso včetně rodičovských hejn těchto kuřat, zejména pokud jde o aspekty nespadající do oblasti působnosti této směrnice. Tato zpráva by se měla zejména zabývat vlivem genetických parametrů na zjištěné závady, které vedou ke špatným životním podmínkám kuřat chovaných na maso.
(15)
Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení této směrnice a zajistit řádné uplatňování těchto sankcí. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
(16)
Opatření nezbytná pro provedení této směrnice je třeba přijímat v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi10,
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI: Článek 1 Předmět a oblast působnosti Tato směrnice se vztahuje na kuřata chovaná na maso. Nevztahuje se však na: a)
zařízení s méně než 100 kuřaty,
b)
zařízení s plemennými hejny kuřat,
c)
líhně.
Členské státy mohou samostatně přijmout přísnější opatření v oblasti působnosti této směrnice.
10
CS
Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
12
CS
Článek 2 Definice 1.
2.
Pro účely této směrnice se rozumí: a)
„vlastníkem“ nebo „držitelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která trvale nebo na přechodnou dobu vlastní kuřata nebo je za kuřata jinak odpovědná;
b)
„příslušným orgánem“ orgán členského státu, který je příslušný pro provádění veterinárních nebo zootechnických kontrol, nebo jakýkoli orgán, na který byla tato příslušnost přenesena;
c)
„úředním veterinárním lékařem“ veterinární lékař ve smyslu přílohy I, oddílu III, kapitoly IV části A nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/200411 jednající v této funkci a jmenovaný příslušným orgánem;
d)
„kuřetem“ zvíře druhu Gallus gallus chované na maso;
e)
„zařízením“ místo produkce, kde jsou držena kuřata;
f)
„jednotkou zařízení“ kurník nebo samostatná část kurníku, kde je drženo hejno kuřat;
g)
„užitkovou plochou“ plocha s podestýlkou, která je kuřatům kdykoli přístupná.
Definici pojmu „použitelná plocha“ podle odst. 1 písm. g) lze pozměnit postupem podle článku 9 tak, aby zahrnovala oblasti s plochou bez podestýlky, které však poskytují alespoň rovnocenný standard dobrých životních podmínek zvířat k plochám s podestýlkou. Článek 3 Požadavky na chov kuřat
1.
Členské státy zajistí, aby vlastník nebo držitel splňoval požadavky stanovené v příloze I.
2.
Členské státy zajistí, aby hustota osazení kuřat na čtvereční metr použitelné plochy (dále jen „hustota osazení“) v zařízeních nebo jednotlivých jednotkách nepřesahovala 30 kilogramů živé hmotnosti.
11
CS
Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206. Oprava: (Úř. věst. L 226, 25.6.2004, s. 83).
13
CS
3.
Odchylně od odstavce 2 mohou členské státy stanovit, že kuřata se chovají při hustotě osazení nepřesahující 38 kilogramů živé hmotnosti v zařízeních nebo jednotlivých jednotkách za podmínky, že vlastník nebo držitel kromě požadavků přílohy I splňuje ustanovení přílohy II. V těchto případech odchylky zajistí členské státy, aby:
4.
a)
příslušný orgán prováděl kontroly, sledování a následná opatření, která jsou stanovena v přílohách III a IV; a
b)
úřední veterinární lékař příslušný pro úřední kontroly na jatkách splňoval požadavky stanovené v příloze IV.
Odstavce 2 a 3 tohoto článku a body 6 a 7 přílohy I této směrnice se nevztahují na kuřata ve volném výběhu ve smyslu písmen c), d) nebo e) přílohy IV nařízení Komise (EHS) č. 1538/91. Článek 4 Vzdělávání a pokyny pro osoby, které zacházejí s kuřaty
1.
Členské státy zajistí, aby: a)
b)
CS
vlastníci nebo držitelé a osoby jimi zaměstnané nebo najaté pro péči o kuřata nebo pro chytání a nakládání kuřat obdrželi: i)
instrukce a pokyny o relevantních požadavcích na dobré životní podmínky zvířat včetně požadavků na metody brakování uplatňované v zařízeních; a
ii)
dostatečné vzdělání pro výkon svých úkolů.
pro osoby uvedené v písmenu a) byly k dispozici vhodné vzdělávací kurzy.
2.
Vzdělávací kurzy uvedené v odst. 1 písm. b) (dále jen „vzdělávací kurzy“) jsou soustředěny na aspekty dobrých životních podmínek zvířat a zabývají se zejména otázkami uvedenými v příloze V.
3.
Členské státy zajistí, aby byl zřízen systém pro kontrolu a schvalování vzdělávacích kurzů. Vlastník nebo držitel kuřat musí mít osvědčení, které je uznáváno příslušným orgánem členského státu a které osvědčuje absolvování takových vzdělávacích kurzů nebo profesní zkušenosti, které jsou rovnocenné tomuto vzdělání.
4.
Členské státy mohou uznat zkušenost nabytou před [1. prosincem 2006] jako rovnocennou účasti na těchto vzdělávacích kurzech a v tomto případě to potvrdí na odpovídajícím osvědčení.
5.
Prováděcí pravidla k tomuto článku se případně stanoví postupem podle článku 9.
14
CS
Článek 5 Štítkování kuřecího masa Nejpozději dva roky ode dne přijetí této směrnice předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možném zavedení zvláštního harmonizovaného režimu povinného štítkování na úrovni Společenství pro kuřecí maso, výrobky z kuřecího masa a polotovary z kuřecího masa, který bude založen na dodržování norem pro dobré životní podmínky zvířat. Uvedená zpráva se musí zabývat možnými sociálně-hospodářskými důsledky, dopady na hospodářské partnery Společenství a slučitelností tohoto režimu štítkování s pravidly Světové obchodní organizace. Ke zprávě musí být přiloženy vhodné legislativní návrhy zohledňující tyto úvahy a zkušenosti nabyté členskými státy při uplatňování dobrovolných režimů štítkování. Článek 6 Předložení údajů členskými státy a následná zpráva Evropskému parlamentu a Radě 1.
Nejpozději pět let ode dne přijetí této směrnice předloží členské státy Komisi souhrnný přehled údajů shromážděných podle bodů 1 a 2 přílohy IV. Na základě uvedených údajů a vědeckého stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vlivu genetických parametrů na zjištěné závady vedoucí ke špatným životním podmínkám kuřat. K uvedené zprávě jsou případně přiloženy vhodné legislativní návrhy.
2.
Do dvou let ode dne přijetí této směrnice určí Komise postupem podle článku 9 formu, v jaké se mají předkládat údaje podle odstavce 1. Článek 7 Sankce
Členské státy stanoví pravidla sankcí při porušení vnitrostátních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí a přijmou všechna nezbytná opatření pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi nejpozději do [1. prosince 2006] a neprodleně oznámí i všechny následné změny, kterými budou tato ustanovení dotčena.
CS
15
CS
Článek 8 Prováděcí pravomoci 1.
Opatření nutná k zajištění jednotného provádění této směrnice se mohou přijmout postupem podle článku 9. Postupem podle článku 9 se přijímají zejména prováděcí pravidla k bodovacímu systému, který je stanoven v bodu 4 přílohy IV.
2.
Přílohy lze měnit postupem podle článku 9. Článek 9 Postup projednávání ve výboru
1.
Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat (dále jen „výbor“).
2.
Pokud je učiněn odkaz na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/EHS a lhůta stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES se stanoví na tři měsíce. Článek 10 Provedení
1.
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [1. prosince 2006]. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů a srovnávací tabulku mezi ustanoveními těchto předpisů a této směrnice. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2.
Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. Článek 11 Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
CS
16
CS
Článek 12 Tato směrnice je určena členským státům. V Bruselu dne
Za Radu předseda
CS
17
CS
PŘÍLOHA I POŽADAVKY NA VŠECHNA ZAŘÍZENÍ (podle článku 3) Napáječky 1.
Napáječky musí být umístěny a udržovány tak, aby se zamezilo náhodnému rozlití.
Krmení 2.
Krmivo musí být kuřatům soustavně dostupné a nesmí být kuřatům odňato dříve než 12 hodin před očekávanou dobou porážky.
Podestýlka 3.
Všechna kuřata musí mít stále přístup k suché a na povrchu kypré podestýlce.
Větrání a topení 4.
Větrání musí být dostatečné k tomu, aby se zamezilo přehřátí a, pokud je to nezbytné, v kombinaci se systémy topení k odvádění vlhkosti.
Hluk 5.
Úroveň hluku musí být snížena na minimum. Ventilátory, krmná zařízení a ostatní vybavení musí být konstruovány, umístěny, provozovány a udržovány tak, aby působily co možná nejméně hluku.
Světlo 6.
Všechny budovy musí mít světlo s intenzitou alespoň 20 luxů během období světla, měřeno na úrovni oka zvířete, a toto světlo musí osvěcovat celou plochu podlahy. Dočasné snížení intenzity světla lze povolit, pokud je veterinární lékař doporučí jako nezbytné.
7.
Do tří dnů od doby ustájení kuřat až do tří dnů před stanovenou dobou porážky musí světlo odpovídat čtyřiadvacetihodinovému rytmu a zahrnovat období tmy s celkovou dobou trvání alespoň 8 hodin, přičemž musí být zajištěno alespoň jedno nepřetržité období tmy s dobou trvání alespoň 4 hodiny.
Kontrola
CS
8.
Všechna kuřata chovaná v zařízení musí být alespoň dvakrát denně kontrolována. Držitel vytvoří postup k zajištění toho, aby kontrolující osoba prohlédla všechna kuřata ze vzdálenosti maximálně tří metrů.
9.
Kuřata s vážnými zraněními nebo s příznaky špatného zdraví, jako např. kuřata s obtížemi v chůzi, s vážnou ascites nebo závažnými znetvořeními, a která by mohla trpět, musí být vhodně ošetřena nebo být okamžitě usmrcena.
18
CS
Očista 10.
Části budov, vybavení nebo přístrojů, která jsou ve styku s kuřaty, musí být důkladně očištěny a dezinfikovány pokaždé po provedení depopulace, před umístěním nového hejna do jednotky.
Vedení záznamů 11.
Kromě záznamů vedených podle bodu 5 přílohy směrnice 98/58/ES musí vlastník nebo držitel vést záznamy za každou jednotku zařízení, kde musí figurovat tyto údaje: a)
počet ustájených kuřat;
b)
původ kuřat;
c)
den, množství a druh dodaného krmiva;
d)
poskytnutá lékařská a veterinární ošetření;
e)
denní úmrtnost s uvedením příčin, pokud jsou známy;
f)
denně naměřené teploty uvnitř budovy (maximální a minimální);
g)
průměrná hmotnost kuřat v den, kdy jsou odesílána na porážku;
h)
počet kuřat odeslaných na porážku a počet kuřat, která dorazila na jatka mrtvá.
Uvedené záznamy se uchovávají po dobu alespoň tří let a předkládají se příslušnému orgánu během inspekce nebo pokud o ně požádá. Chirurgické zásahy 12.
Veškeré chirurgické zásahy provedené z jiných než léčebných nebo diagnostických důvodů, jež vedou k poškození nebo ztrátě citlivé části těla nebo ke změně struktury kostí, jsou zakázány. Aby se zabránilo vyklovávání peří a kanibalismu, mohou však členské státy povolit kauterizaci zobáku za podmínky, že ji provádí kvalifikovaný personál na kuřatech mladších než 10 dní. Členské státy mohou dále povolit kastraci kohoutků. Kastrace se smí provádět pouze pod veterinárním dozorem a smí ji provádět pouze personál, který absolvoval zvláštní školení schválené příslušným orgánem.
CS
19
CS
PŘÍLOHA II POŽADAVKY PŘI VYŠŠÍ HUSTOTĚ OSAZENÍ (podle čl. 3 odst. 3) Oznamování a dokumentace 1.
Vlastník nebo držitel, který hodlá používat vyšší hustotu osazení než 30 kilogramů živé hmotnosti, musí tento úmysl oznámit příslušnému orgánu. K uvedenému oznámení musí být přiložen dokument, v němž jsou shrnuty informace obsažené v dokumentaci podle bodu 2. Oznámení musí být potvrzeno veterinárním lékařem příslušným pro dané zařízení. Toto potvrzení však nezprošťuje vlastníka nebo držitele případné právní povinnosti z této směrnice.
2.
Vlastník nebo držitel vedou a mají k dispozici v zařízení soubornou dokumentaci s podrobným popisem systémů produkce. Tato dokumentace zahrnuje zejména tyto údaje: a)
CS
technické údaje o zařízení a jeho vybavení: i)
plán zařízení včetně rozměrů ploch obsazených kuřaty;
ii)
větrací, chladicí a tepelný systém včetně jejich umístění, plán větrání s přesnými údaji o parametrech jakosti vzduchu jako např. proudění vzduchu, rychlost vzduchu a teplota vzduchu;
iii)
systémy pro krmení a napájení a jejich umístění;
iv)
poplašné systémy a nouzové elektrické agregátní systémy v případě výpadku přívodu elektřiny;
v)
běžně používaný druh podlahové krytiny a běžně používaná podestýlka;
b)
cíle produkce;
c)
řízení: i)
počet osob, které se starají o kuřata, včetně kontaktních údajů pro naléhavé případy;
ii)
kvalifikace vlastníka nebo držitele a ostatních osob, které se starají o kuřata;
iii)
dodavatelé kuřat a dodavatelé krmiva;
iv)
veterinární lékař působící v zařízení;
v)
plán kontrol a postupy pro denní řízení zařízení, včetně postupů pro brakování;
20
CS
vi)
plán kontroly a údržby pro technické vybavení;
vii) postupy při depopulaci včetně chytání; viii) postupy očisty a dezinfekce; ix)
nouzový plán pro případ výpadku elektrické energie.
Dokumentace musí být na požádání předložena příslušnému orgánu a musí být průběžně aktualizována. Zaznamenávají se zejména technické kontroly větracího systému a poplašného systému. Vlastník nebo držitel neprodleně oznamuje příslušnému orgánu případné podstatné změny popsaného zařízení, vybavení nebo postupů. Požadavky na zařízení a na personál 3.
Vlastník nebo držitel musí zajistit, aby každá jednotka zařízení byla vybavena větracími, vytápěcími a chladicími systémy, které jsou zkoncipovány, zkonstruovány a provozovány tak, že a)
koncentrace NH3 nepřesahuje 20 ppm a koncentrace CO2 nepřesahuje 3000 ppm, přičemž měření se pokaždé provádí na úrovni hlav kuřat;
b)
teplota v budově, pokud vnější teplota ve stínu přesahuje 30° C, nepřesahuje tuto vnější teplotu o více než 3° C;
c)
pokud je vnější teplota pod 10° C, relativní vlhkost uvnitř jednotky zařízení nepřesahuje 70 %.
Větrací, vytápěcí a chladicí systém musí být kontrolován v intervalech uvedených v dokumentaci podle bodu 2 písm. c). Sledování a vedení záznamů v zařízení 4.
V zařízení sleduje a zaznamenává vlastník nebo držitel u každé jednotky zařízení tyto proměnné: a)
teplotu a relativní vlhkost v každé jednotce zařízení, a to nepřetržitě;
b)
spotřebu vody kuřaty v každé jednotce zařízení, a to denně.
Uvedené záznamy uchovává vlastník nebo držitel po dobu alespoň tří let a předkládají se příslušnému orgánu během inspekce nebo pokud o ně požádá.
CS
21
CS
PŘÍLOHA III KONTROLY A NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ U ZÁVAD V ZAŘÍZENÍCH V PŘÍPADĚ VYŠŠÍ HUSTOTY OSAZENÍ (podle čl. 3 odst. 3) 1.
Příslušný orgán vykonává kontroly pro ověření: a)
toho, zda jsou vybavení a řízení zařízení nebo jednotlivé jednotky dotyčného zařízení vhodné pro zajištění přijatelné úrovně dobrých životních podmínek zvířat;
b)
hodnověrnosti zaznamenaných rozměrů hejna a hodnověrnosti zaznamenané míry úmrtnosti;
c)
toho, zda jsou kromě požadavků podle přílohy I splněny také požadavky podle přílohy II. Příslušný orgán vykonává zejména kontrolu v zařízení, ohledně kterého obdrží oznámení podle bodu 3 přílohy IV s uvedením vážné závady nebo závady, která již byla předmětem dřívějšího oznámení.
Postup v případě nesouladu 2.
Po kontrole podle bodu 1 této přílohy, při které se shledá, že nejsou splněny požadavky podle přílohy II, nebo po oznámení ve smyslu bodu 3 přílohy IV může příslušný orgán uložit vlastníku nebo držiteli, aby odstranil faktory panující v zařízení, které mohly přispět k oznámeným závadám. V takovém případě vlastník nebo majitel předloží plán činnosti potvrzený veterinárním lékařem, který působí v zařízení. Kromě toho může příslušný orgán nařídit snížení maximální hustoty osazení u dotyčného zařízení nebo dotyčných jednotek zařízení natolik, aby se závada opravila, tj. zpravidla na hustotu osazení mezi 30 a 38 kilogramy živé hmotnosti, pokud se při kontrole zjistí, že nejsou splněny požadavky podle přílohy II, nebo když z obdrženého oznámení podle bodu 3 přílohy IV vyplývá, že existuje vážná závada nebo když dojde k obdržení druhého oznámení o závadě oznámené již dříve u téhož zařízení. Příslušný orgán informuje vlastníka nebo držitele o přijatém rozhodnutí, zejména o okamžiku, kdy vstoupí v platnost snížení hustoty osazení. Příslušný orgán však může rozhodnou, že hustota osazení se nesníží, pokud vlastník nebo držitel poskytne hodnověrné vysvětlení výjimečné povahy závady nebo prokáže, že příčiny závady leží mimo oblast jeho kontroly. V takovém případě musí vlastník nebo držitel prokázat, že dotyčné osoby jako např. provozovatel líhně nebo dodavatel krmiva byly informovány o výskytu závady, aby se zamezilo opakování závady.
CS
22
CS
3.
Vlastník nebo držitel zařízení mohou požádat o přezkoumání příkazu ke snížení maximální hustoty osazení podle bodu 2, pokud a)
obě předchozí hejna splňovala limity podle bodu 3 přílohy IV; a
b)
veterinární lékař působící v zařízení podal k žádosti příznivé stanovisko.
Příslušný orgán rozhodne o žádosti na základě kontroly zařízení včetně vyhodnocení poskytnuté dokumentace podle bodů 1 a 2 přílohy II.
CS
23
CS
PŘÍLOHA IV SLEDOVÁNÍ A NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ NA JATKÁCH (podle čl. 3 odst. 3, čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1) 1.
Na jatkách musí být každá zásilka pod dozorem úředního veterinárního lékaře podrobena kontrole reprezentativního vzorku alespoň 200 kuřat na výskyt dermatitidy polštářku běháků podle bodovacího systému podle bodu 4. Stupně úmrtnosti uvedené v doprovodné dokumentaci k zásilce, jakož i počet kuřat mrtvých při příjezdu na jatka se zaznamenávají s uvedením zařízení a jednotky zařízení. Stupně úmrtnosti zahrnují všechna zvířata, která byla usmrcena.
2.
Úřední veterinární lékař zhodnotí prohlídky po porážce, aby zjistil další možné známky špatných životních podmínek zvířat v zařízení původu nebo jednotce původu.
3.
Pokud jsou v zařízení původu nebo v jednotce původu překročeny přijatelné úrovně úmrtnosti nebo přijatelné úrovně dermatitidy polštářků běháků, které jsou stanoveny v tabulce 1, oznámí to úřední veterinární lékař vlastníkovi nebo držiteli uvedeného zařízení, veterinárnímu lékaři působícímu v uvedeném zařízení a příslušnému orgánu. Úřední veterinární lékař také vyrozumí vlastníka nebo držitele zařízení, veterinárního lékaře působícího v zařízení a příslušný orgán, pokud hodnocení vykonané podle bodu 2 ukáže závady v zařízení nebo pokud úmrtnost během přepravy přesáhne 0,5 %. Tabulka 1: Zkoumaná hodnota Dermatitida běháků
polštářků 50 bodů
Úmrtnost (v zařízení)
4.
Počet bodů nebo procentní sazba
1 % plus 0,06 % vynásobeno věkem poraženého stáda vyčísleným ve dnech
Počet bodů pro dermatitidu polštářků běháků se zjistí podle tohoto bodu. U každého zvířete se prohlíží jeden běhák a zařadí se do jedné z těchto tří skupin: Skupina 0: bez lézí na polštářcích běháků; Skupina 1: drobné léze na polštářcích běháků; Skupina 2: závažné léze na polštářcích běháků;
CS
24
CS
Počet běháků ve skupině 0 se při výpočtu bodového výsledku nezohledňuje. Počet běháků ve skupině 1 se vynásobí 0,5, počet běháků ve skupině 2 se vynásobí číslem 2 a výsledná čísla se sečtou. Celková hodnota se potom vydělí velikostí vzorku a vynásobí číslem 100.
CS
25
CS
PŘÍLOHA V ŠKOLENÍ (podle čl. 4 odst. 2) Vzdělávací kurzy podle čl. 4 odst. 1 písm. b) se týkají alespoň právních předpisů společenství na ochranu kuřat, a zejména těchto témat:
CS
a)
příloh I a II;
b)
fyziologických vlastností, zejména potřeb krmiva a pití, chování zvířat a pojmu stresu;
c)
praktických aspektů při manipulaci s kuřaty, včetně chytání a přepravy;
d)
péče o kuřata v naléhavých případech, nouzového utrácení a porážení.
26
CS
