Komentovaná bibliografie – Veřejná politika Kamila Vlčková Obor veřejné politiky (Public Policy) zažívá po celém světě velmi dynamický rozvoj, což se částečně odráží i v českém prostředí. Vědní disciplína veřejné politiky se zde etablovala sice v 90. letech 20. století, ale až do roku 2005 čekala na svou první knižní učebnici v českém jazyce. Poté však začaly vycházet další a další knihy zaměřené na teoretické koncepty i metodologii. Dnes tak můžeme hrdě říci, že veřejná politika je v České republice vědním oborem, jenž není plně závislý na zahraniční literatuře, ale který disponuje vlastní odbornou literaturou. Publikací, přímo či nepřímo zaměřených na veřejnou politiku a témata s ní spojená, vyšlo v ČR již poměrně velké množství, a proto nám čtenář jistě promine, že pro ilustraci rozvoje oboru uvádíme jen některé z nich. Podívejme se nyní na přehled těch nejdůležitějších. Pokud pomineme pracovní učebnici1 pro studenty magisterského oboru Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, je první významnou publikací Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis2 od politologů Klause Schuberta a Petra Fialy. Tato kniha rozpracovává trojdimenzionální pojetí politiky (policy, polity, politics), ale také se věnuje teoretickým přístupům a koncepcím politického cyklu, politických arén a politických sítí. Pokládá tak základy moderního výzkumu politiky jako dynamického procesu s množstvím aktérů s různými zájmy. V roce 2005 spatřila světlo světa již zmíněná první knižní učebnice veřejné politiky v českém jazyce. Byla zpracována na základě anglického originálu 3, společného díla českých, slovenských, maďarských a amerických autorů, vydaného mezinárodní neziskovou organizací NISPAcee4 v roce 2003. Vzniklá učebnice Veřejná politika5 byla ale do značné míry inovována a přizpůsobena českým reáliím, aby byla co nejblíže právě českému čtenáři. Přinesla zpřesněnou definici veřejné politiky, přehled hlavních přístupů k jejímu studiu, výčet nejvlivnějších ekonomických teorií inspirujících studium politiky, charakterizovala tři klíčové společenské regulátory (trh, stát a občanský sektor) a vztahy mezi nimi. Zaměřila se také na specifičtější problémy, pojmy a přístupy konkrétních politik a neopomněla ani postavení etiky ve veřejné politice. Po pěti letech byl vydán její aktualizovaný dotisk 6, což potvrdilo, že se stala žádaným studijním materiálem.
1
Potůček, M. a kol. 1996. Veřejná politika. Praha: Institut sociologických studií FSV UK. Fiala, P., K. Schubert. 2000. Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Brno: Barrister & Principal. 3 Potůček, M., L. Le Loup, G. Jenei, L. Váradi. 2003. Public Policy in Central and Eastern Europe: Theories, Methods, Practices. Bratislava: Network of Institutes and Schools of Public Administration in Cetral and Eastern Europe. 4 NISPAcee = Network of Institutes and Schools of Public Administration in Cetral and Eastern Europe. 5 Potůček, M. a kol. 2005. Veřejná politika. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). 6 Potůček, M. a kol. 2010. Veřejná politika. Dotisk. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). 2
1
K procesu tvorby veřejné politiky a policy je dostupná studie Veřejná politika a proces její tvorby. Co je „policy“ a jak vzniká7, která, jak název napovídá, hledá význam policy, ale také klasifikuje veřejně politické dokumenty, předkládá přehled teorií a výkladových rámců tvorby politiky a v přílohách hlouběji rozpracovává teorii advokačních koalic P. Sabatiera. Studenti sociálních a humanitních věd mají nově k dispozici také Úvod do studia politiky8, publikaci nabízející hluboký vhled do fenoménu politiky. Její čtenáři se seznámí s politikou skrze optiku různých vědních disciplín (politologie, filosofie, psychologie, antropologie, geografie, ekonomie atd.), s konkrétními podobory politické vědy (komparativní politologie, teorie mezinárodních vztahů, správní věda), s kvantitativními i kvalitativními metodami využívanými v politické vědě a nakonec se dozví o tzv. „velkých tématech“ politiky jako jsou stranické a volební systémy, demokratické a nedemokratické režimy či empirické teorie demokracie. Obor veřejné politiky se dynamicky nerozvíjí jen v České republice, ale rovněž u našeho blízkého souseda - na Slovensku. Zejména Univerzita Komenského Bratislava, Univerzita Mateje Bela a Vysoká škola v Sládkovičove přispívá ke kumulaci a prohlubování poznatků. Důkazem toho je např. publikace Verejná politika9, jenž vymezuje prostor a nástroje, jimiž se veřejná politika realizuje, ale také se zabývá efektivností ve veřejném sektoru. Monografie Verejná politika: aktéri a procesy10 definuje obor veřejné politiky s důrazem na sítě aktérů účastnících se procesu tvorby politiky a povahu jejich interakcí, čímž významně rozšiřuje poznatky dostupné v českém jazyce. Publikace Aktuálne otázky verejnej politiky11 zase nabízí promítnutí teoretických pojmů do konkrétních příkladů. Čtenáři v ní tak naleznou nejen obecnou definici oboru, ale rovněž koncepty moci, politických sítí, klientelismu, korupce či etiky vysvětlené v prakticky zaměřených případových studiích. Podobně teoreticko-prakticky je zaměřen Manuál pre tvorbu verejnej politiky12 Miroslava Beblavého a dalších autorů, který se mimo vymezení veřejné politiky a veřejně-politickému cyklu věnuje i tématům významně ovlivňujícím veřejnou politiku, jako je např. vliv EU, přebírání zahraničních zkušeností, řízení lidských zdrojů ve veřejné správě či realizace nadresortních politik. Řada publikací, které se objevily na českém trhu v posledním desetiletí, rozvíjí poznatky výše uvedených učebnic. Kolektivní monografie Strategické volby pro českou společnost: teoretická východiska13 hlouběji rozpracovala teoretická východiska v širokém společenskovědním kontextu veřejné politiky, definovala procesy evropeizace a globalizace. Teoretická část publikace Strategické vládnutí a Česká republika14 vymezila koncept strategického vládnutí, včetně dimenzí víceúrovňového vládnutí a síťování. Kniha Strategické
7
Veselý, A., Z. Drhová, M. Nachtmannová. 2005. Veřejná politika a proces její tvorby. Co je „policy“ a jak vzniká. Studie CESES, č. 8. Praha: CESES FSV UK. Dostupné z http://ceses.cuni.cz/CESES-20-version1sesit05_08_vesely.pdf. 8 Novák, M. a kol. 2011. Úvod do studia politiky. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). 9 Klus, M. 2007. Verejná politika. Priestor, Efektívnosť, Nástroje, Nové výzvy. 1. vyd. Vysoká škola v Sládkovičove: Fakulta sociálnych štúdií. 10 Malíková, L. 2003. Verejná politika: aktéri a procesy. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského Bratislava. 11 Kráľová, L. a kol. 2006. Aktuálne otázky verejnej politiky. Košice: Typopress. 12 Beblavý, M. a kol. 2002. Manuál pre tvorbu verejnej politiky. Bratislava: Institut pre dobre spravovanú společnost. 13 Potůček, M., J. Musil, M. Mašková (eds.). 2008. Strategické volby pro českou společnost: teoretická východiska. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). 14 Potůček, M. a kol. 2007. Strategické vládnutí a Česká republika. Praha: Grada.
2
řízení ve veřejné správě a přístupy k tvorbě politiky15 definovala aktéry strategických procesů a zkoumala neotayloristický a neoweberiánský přístup k řízení veřejného sektoru v porovnání s ideou „veřejného podnikání“ a „New Public Managementu“. Mezi aktuální témata české veřejné politiky patří mimo strategického vládnutí a řízení i procesy transformace veřejné správy (např. Vliv politických aktérů na fungování veřejné správy a veřejné politiky16), obnova občanského sektoru (Revitalizace a konsolidace neziskového sektoru v ČR po roce 198917, Občanský sektor18) či problematika veřejných financí (Veřejný sektor a veřejné finance19). Studenti a příznivci veřejné politiky mají od roku 2008 k dispozici také elektronický časopis Central European Journal of Public Policy20 vydávaný dvakrát ročně Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy. Každá vědní disciplína se vymezuje nejen předmětem svého zkoumání, ale rovněž svou specifickou metodologií a používanými metodami. Nejinak je tomu u veřejné politiky, a proto se nyní podíváme na publikace rozvíjející poznatky právě o metodologii. Systematický výklad metodologie a metod veřejné politiky nabízí Manuál prognostických metod21. Kniha Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe22 nejprve vymezuje proces tvorby politiky, aby následně vztáhla jednotlivé metody k fázím základního modelu policy analysis - od vymezení problému, přes návrh a výběr řešení až po jejich implementaci a vyhodnocení. V publikaci Jak zkoumat politiku23 se čtenáři mohou blíže seznámit s kvalitativními metodami využívanými ve výzkumu politiky (případová studie, výzkum biografie atd.). Další publikace se zaměřují na jednotlivé kroky v analýze a tvorbě veřejné politiky (např. Vymezení a strukturace problému ve veřejné politice24, Implementace25, Evaluace ve veřejné politice26). Mimo čistě metodologické literatury, najdeme i takové publikace, které uchopují svá témata jak metodologicky, tak teoreticky. Zmiňme např. Agenda-setting: teoretické přístupy27, knihu nabízející přehled poznatků o vývoji a současném stavu výzkumu problematiky nastolování témat ve veřejném mediálním prostoru, ale také poskytující přehled metod výzkumu agendasetting a možnosti jejich využití v praxi. Rovněž publikace Teorie rozhodování a dynamika 15
Ochrana, F. a kol. 2010. Strategické řízení ve veřejné správě a přístupy k tvorbě politiky. Praha: Nakladatelství Matfyzpress. 16 Fiala, V. 2011. Vliv politických aktérů na fungování veřejné správy a veřejné politiky: organizovaná občanská společnost v České republice. vyd. 1. Olomouc: Periplum. 17 Angelovská, O., P. Frič, R. Goulli. 2009. Revitalizace a konsolidace neziskového sektoru v ČR po roce 1989. vyd. 1. Praha: Agnes. 18 Skovajsa, M. a kol. 2010. Občanský sektor. Praha: Portál. 19 Ochrana, F., J. Pavel, L. Vítek a kol. 2010. Veřejný sektor a veřejné finance. Praha: Grada. 20 http://cejpp.eu 21 Potůček, M. 2005. Manuál prognostických metod. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). 22 Veselý, A., M. Nekola (eds.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. 1.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). 23 Drulák, P. a kol. 2008. Jak zkoumat politiku. Praha: Portál. 24 Veselý, A. 2010. Vymezení a strukturace problému ve veřejné politice. Praha: Karolinum. 25 Winkler, J. 2002. Implementace. Brno: Masarykova univerzita. 26 Hloušková, H., F. Ochrana, M. Nekola. 2005. Evaluace ve veřejné politice. Studie CESES 7/2005. Praha: UK FSV CESES. Dostupné z http://ceses.cuni.cz/CESES-20-version1-sesit05_07_hlouskova.pdf. 27 Škodová, M., J. Červenka, V. Nečas, F. Kalvas, P. Tabery, T. Trampota. 2008. Agenda-setting: teoretické přístupy. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR.
3
sociální politiky28 zpracovává své téma z teoretické i metodologické perspektivy – vybrané koncepce rozhodování posuzuje z hlediska jejich využití pro výzkum dynamiky politického procesu. Velmi aktuální a zajímavá je kolektivní monografie Současné metodologické otázky veřejné politiky29, a proto se u ní na závěr pozastavíme. Její první část se věnuje konkrétním analytickým metodám (zejména analýze diskurzu, analýze rámců, metodě Q) a obecnějším výzkumným přístupům. V druhé části autoři upírají pozornost na aspekty hodnocení dopadů politik a aktuálně reflektují otázky spojené s uplatňováním metodik EIA a RIA v zahraničí i v České republice. Jak je z výše uvedených odstavců zřejmé, obor veřejné politiky prochází v České republice bouřlivým vývojem. Ten lze sledovat např. v monografii Vývoj českého studia veřejných politik v evropském kontextu30 či v odborném článku Česká veřejná politika jako vědní disciplína a jako předmět zkoumání31. Tato kapitola se věnuje výhradně literatuře v českém a slovenském jazyce. Podstatná část odborných pramenů je stále dostupné pouze v anglickém jazyce. Věříme, že tato skutečnost příznivce veřejné politiky neodradí, ba naopak je motivuje k hlubšímu studiu cizích jazyků. Zdroje: Angelovská, O., P. Frič, R. Goulli. 2009. Revitalizace a konsolidace neziskového sektoru v ČR po roce 1989. vyd. 1. Praha: Agnes. Beblavý, M. a kol. 2002. Manuál pre tvorbu verejnej politiky. Bratislava: Institut pre dobre spravovanú společnost. Colebatch, H. K. 2002. Policy. 2nd edition. Buckingham: Open University Press. Colebatch, H. K. 2005. Úvod do policy. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal. Drulák, P. a kol. 2008. Jak zkoumat politiku. Praha: Portál. Fiala, P., K. Schubert. 2000. Moderní analýza politiky. Uvedení do teorií a metod policy analysis. Brno: Barrister & Principal. Fiala, V. 2011. Vliv politických aktérů na fungování veřejné správy a veřejné politiky: organizovaná občanská společnost v České republice. vyd. 1. Olomouc: Periplum. Hloušková, H., F. Ochrana, M. Nekola. 2005. Evaluace ve veřejné politice. Studie CESES 7/2005. Praha: UK FSV CESES. Dostupné z http://ceses.cuni.cz/CESES-20-version1sesit05_07_hlouskova.pdf. Klus, M. 2007. Verejná politika. Priestor, Efektívnosť, Nástroje, Nové výzvy. 1. vyd. Vysoká škola v Sládkovičove: Fakulta sociálnych štúdií. Kráľová, L. a kol. 2006. Aktuálne otázky verejnej politiky. Košice: Typopress. Malíková, L. 2003. Verejná politika: aktéri a procesy. 1. vyd. Bratislava: Univerzita Komenského Bratislava. Nekola, M., H. Geissler, M. Mouralová. 2011. Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha: Karolinum. 28
Winkler, J. 2007. Teorie rozhodování a dynamika sociální politiky. Brno: Masarykova univerzita. Nekola, M., H. Geissler, M. Mouralová. 2011. Současné metodologické otázky veřejné politiky. Praha: Karolinum. 30 Novotný, V. 2013. Vývoj českého studia veřejných politik v evropském kontextu. Praha: Karolinum. 31 Potůček, M. 2007. „Česká veřejná politika jako vědní disciplína a jako předmět zkoumání“. Teorie vědy /Theory of Science XVI/XXIX (2): 93-118. 29
4
Novák, M. a kol. 2011. Úvod do studia politiky. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Novotný, V. 2013. Vývoj českého studia veřejných politik v evropském kontextu. Praha: Karolinum. Ochrana, F. a kol. 2010. Strategické řízení ve veřejné správě a přístupy k tvorbě politiky. Praha: Nakladatelství Matfyzpress. Ochrana, F., J. Pavel, L. Vítek a kol. 2010. Veřejný sektor a veřejné finance. Praha: Grada. Potůček, M. 2005. Manuál prognostických metod. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Potůček, M. 2007. „Česká veřejná politika jako vědní disciplína a jako předmět zkoumání“. Teorie vědy /Theory of Science XVI/XXIX (2): 93-118. Potůček, M. a kol. 1996. Veřejná politika. Praha: Institut sociologických studií FSV UK. Potůček, M. a kol. 2005 (dotisk 2010). Veřejná politika. Dotisk. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Potůček, M. a kol. 2007. Strategické vládnutí a Česká republika. Praha: Grada. Potůček, M., J. Musil, M. Mašková (eds.). 2008. Strategické volby pro českou společnost: teoretická východiska. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Potůček, M., L. Le Loup, G. Jenei, L. Váradi. 2003. Public Policy in Central and Eastern Europe: Theories, Methods, Practices. Bratislava: Network of Institutes and Schools of Public Administration in Cetral and Eastern Europe. Skovajsa, M. a kol. 2010. Občanský sektor. Praha: Portál. Škodová, M., J. Červenka, V. Nečas, F. Kalvas, P. Tabery, T. Trampota. 2008. Agendasetting: teoretické přístupy. 1. vyd. Praha: Sociologický ústav AV ČR. Veselý, A. 2010. Vymezení a strukturace problému ve veřejné politice. Praha: Karolinum. Veselý, A., M. Nekola (eds.). 2007. Analýza a tvorba veřejných politik: přístupy, metody a praxe. 1.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Veselý, A., Z. Drhová, M. Nachtmannová. 2005. Veřejná politika a proces její tvorby. Co je „policy“ a jak vzniká. Studie CESES, č. 8. Praha: CESES FSV UK. Dostupné z http://ceses.cuni.cz/CESES-20-version1-sesit05_08_vesely.pdf. Winkler, J. 2002. Implementace. Brno: Masarykova univerzita. Winkler, J. 2007. Teorie rozhodování a dynamika sociální politiky. Brno: Masarykova univerzita. Central European Journal of Public Policy (CEJPP), dostupné z http://cejpp.eu. Další volně asociovaná literatura: Dančák, B., V. Hloušek. 2007. Víceúrovňové vládnutí v Evropě: zkušenosti, problémy a výzvy. Brno: Masarykova univerzita Mezinárodní politologický ústav. Frič, P. 2008. Vůdcovství českých elit. Praha: Grada. Frič, P. a kol. 1999. Korupce na český způsob. Praha: G plus G. Heřmanová, E. 2012. Koncepty, teorie a měření kvality života. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Novák, M. 1997. Systémy politických stran. Úvod do jejich srovnávacího studia. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON). Schneider, J. 2003. Think-tanky ve visegrádských zemích: analýza politiky a obhajoba zájmů. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav.
5
6
