KOMBINOVANÝ KURZ PEDAGOGICKÉ PŘÍPRAVY PRO VYSOKOŠKOLSKÉ UČITELE-INŽENÝRY

KOMBINOVANÝ KURZ PEDAGOGICKÉ PŘÍPRAVY PRO VYSOKOŠKOLSKÉ UČITELE-INŽENÝRY LISALOVÁ JINDRA A KOL. Centrum pro studium vysokého školství, U Lužického semináře 13, 118 00 Praha 1 [email protected] Abstrakt: Příspěvek popisuje přípravu a realizaci kombinovaného kurzu pedagogické přípravy pro vysokoškolské učitele – inženýry na VŠB-TU Ostrava. Příprava se zabývala vyškolením autorů textů pro psaní podle požadavků na distanční texty, které byly soustředěny na CD-ROM. Autoři textů mají i roli tutorů a v příspěvku budou popsány jejich zkušenosti s tutoriály a opravou prací v tomto kurzu. Klíčová slova: kombinovaný kurz, pedagogická příprava, vysokoškolský učitel, inženýr, distanční text, CDROM Abstract: The paper describes the preparation and the realization of composite course (full-time and distance learning) of pedagogical skills for university teacher-engineers at VSB-Technical University, Ostrava. The arrangement dealt with the erudition of authors for writing distance texts, which are contained in the CD-ROM. The authors of distance texts arer tutors as well, and in the paper describe their experiences with tutorials and the correction of homework in this course. Key words:

composite course, pedagogical skills, university teacher, engineer, distance text, CD-ROM

1

ÚVOD Na vysokých školách technického typu učí inženýři, kteří ve své přípravě neměli pedagogické, psychologické ani jiné humanitní vzdělání. Toto vzdělání si mohou doplnit v kurzu podle standardů IGIP (Internationale Gesellschaft für Ingenieurpädagogik, se sídlem na Universitě Klagenfurt, Rakousko), který je nyní nabízen v kombinované formě studia na Centru pro studium vysokého školství. Je-li absolventem kurzu inženýr, který alespoň jeden rok učil a má zkoušku ze světového jazyka, může si požádat o zapsání do registru IGIP, které je spojeno s udělením titulu ING-PAED IGIP. 2

HISTORIE VZNIKU KURZU Kurz “Vysokoškolská pedagogika pro učitele inženýry podle evropských standardů IGIP” byl pořádán prezenčně od roku 1996 (jeho vznik se datuje až do roku 1994, kdy se sešel tým vysokoškolských učitelů z několika vysokých škol z České republiky a začal připravovat kurikulum a texty) ve čtyřech týdenních soustředěních. Mnoho učitelů se pro časové zaneprázdnění omlouvalo z výuky, tak byl kurz přetvořen do kombinované formy. Všechny texty pro jednotlivé předměty (inženýrská pedagogika, inženýrsko-pedagogické praktikum, didaktická technika, laboratorní didaktika, psychologie, sociologie, rétorika, biologie, psaní srozumitelného textu, komunikace, vysokoškolský management) byly zpracovány podle zásad pro distanční texty a vydány na CD-ROM. Toto médium bylo zvoleno proto, že je snadná jeho inovace od kurzu ke kurzu po připomínkách absolventů kurzů a také přidání nových poznatků do jednotlivých textů. 3

PŘÍPRAVA KURZU V roce 2002 byl na VŠB-TU v Ostravě zahájen první kombinovaný kurz se 68 učiteli inženýry. Co tomuto zahájení předcházelo? Všichni vyučující se, kteří se podíleli také na vytvoření textů pro svoje předměty se museli seznámit se zásadami, které platí v distančním studiu. Co to znamená, museli se jednak naučit psát distanční texty, t.j. srozumitelně a hlavně na každém kroku

kontrolovat pomocí zadaných úkolů porozumění vyložené problematice. Dále se vyučující, kterým se říká tutoři, museli seznámit s tím, jak mají postupovat při kontrole zadaných úkolů v rámci soustředění nebo při opravách úloh zadaných pro samostatné vypracování v jednotlivých předmětech na CD-ROM. Byly jim sděleny hlavní principy pro výuku v soustředěních tohoto typu studia. Hlavní je si uvědomit, že nelze přednášet teorii, tu lze nastudovat z textů, ale je především důležité procvičit s účastníky kurzu přímo situace, které by se mohly vyskytnout v jejich pedagogické praxi. Stejný problém vysvětluje jinak psycholog, sociolog, biolog atd. Naším úkolem není udělat z každého účastníka kurzu psychologa, sociologa, biologa atd, ale dát jim prostředky k tomu, aby si příště ve své pedagogické praxi uměli najít v literatuře těchto pro ně tak vzdálených „věd“ nějakou pomoc při řešení každodenních problémů. Před soustředěním musel být vypracován rozvrh na celý týden a to s ohledem na to, že ve skupině nesmělo být více jak 25 účastníků, musely být vytvořeny tři skupiny. Více lidí ve skupině by nebylo přípustné vzhledem k tomu, že se musí v hodinách dát příležitost každému jednotlivci. Pro jednotlivé předměty bylo nutné zajistit různě zařízené učebny. Např. pro didaktickou techniku to byly počítače, pro inženýrskou pedagogiku to byla kamera s videopřehrávačem a dataprojektorem, pro další předměty buď jen zpětný projektor nebo i jiné „pomůcky“. To vše se podařilo zajistit ve spolupráci s pracovníky rektorátního pedagogického oddělení VŠB – TU Ostrava. Některé pomůcky se zajišťovaly až na místě za vydatné podpory samotných účastníků kurzu (např. notebook s videokamerou a software pro pořádání videokonference). Pro některé ukázky (např. on-line laboratoře) byla domluvena spolupráce s Matematicko- fyzikální fakultou Univerzity Karlovy, kde s námi ochotně spolupracoval František Lustig z katedry didaktiky fyziky. 4

REALIZACE KURZU V prvním týdenním soustředění se jeho účastníci v jednotlivých předmětech učili hlavně pedagogickým dovednostem. V inženýrské pedagogice byl videokamerou natáčen jejich výstup jako by učili a pak rozebírán způsob, jak učili. Byli ostatními „spolužáky“ ovšem také učiteli upozorněni na to, jak na ně působili při výkladu, zda byl výklad srozumitelný atp. Protože ve skupinách byli promíchány různé fakulty a katedry bylo docíleno toho, že neodborníci posuzovali, jak je jim srozumitelný výklad a tak vlastně simulovali studenty. Ti také přijdou na některé předměty jako úplní laici a musejí po semestru prokázat vědomosti odborníka daného předmětu. Dále si ukázali jak musejí udělat přípravu na svůj předmět a na co klást důraz při volbě cílů výuky, formy výuky (rozdíl mezi přípravou na přednášku, cvičení a seminář) a testování studentů. Vyzkoušeli si, jak provést sebehodnocení a jak připravit dotazník pro hodnocení výuky studenty. Naučili se také zásadám tvoření textů učebních úloh. V předmětech jako byla komunikace se na případových studiích učili jak komunikovat se studenty, jak řešit bez emocí určité stresové situace atp. V psychologii si např. rozebírali psychologii zkoušky, tzn. jak co nejobjektivněji a bez „nadržování“ nebo naopak „ubližování“ vyzkoušet studenty. V sociologii si vyzkoušeli, jak pracovat se skupinami a jak si udělat jednoduchý sociologický výzkum. V laboratorní technice si vyzkoušeli sami být na chvíli studenty, protože museli absolvovat jednu laboratorní úlohu od naučení se teorie přes naměření až k vypracování protokolu. V didaktické technice se naučili používat software k vytvoření vyučovacího nebo testovacího programu, také se naučili používat software pro komunikaci pomocí videokonference. Mezipředmětová (didaktická technika a laboratorní didaktika) byla hodina, kde si mohli vyzkoušet jak se nyní začínají ve výuce využívat on-line laboratoře (blíže viz další část příspěvku). V dalším týdenním soustředění měli další předměty, ale mezitím si museli najít čas na vypracování úloh, které si vyberou ze zadaných úloh každého předmětu na CD-ROM. Zadané úkoly posílají bez ohledu na to, zda daný předmět už byl nebo nebyl „odučen“ na soustředění. Každý úkol je tutorem zkontrolován a s hodnocením poslán zpět účastníkovi kurzu. Stane se také ovšem to, že úkol není splněn podle představ vyučujícího, takže ho musí „student“ přepracovat. Důležité je, aby věděl kde se dopustil chyb a aby mu jeho splnění nebo i nesplnění úkolu pomohlo v jeho pedagogické praxi. Setkáváme se s tím, že učitelé opravdu nedodržují zásady pedagogiky a neumějí například formulovat přesně cíle výuky a následně je kontrolovat, nebo přeceňují svoje

studenty v tom, že neumějí jak se říká „vykládat po lopatě“. To vše by se mělo zlepšit po absolvování našeho kurzu. Závěrečná zkouška se koná formou natáčeného ukázky z předvedené přednášky, cvičení, laboratoře nebo semináře a jejího následného rozboru. Jde nám o to, aby se učitelé naučili využívat vše, co jsme se je v tomto kurzu snažili naučit, to znamená, srozumitelně komunikovat, používat smysluplně nejnovější techniku a hlavně uvědomit si, že student, kterého mají před sebou nemusí být v jejich oboru dostatečně připraven nebo naopak toho umí více než oni. Na to vše musí umět správný učitel reagovat a mít podle toho připravenu svoji hodinu. 5

CD-ROM Na začátku této kapitoly je nutné napsat, že CD-ROM mohl vzniknout pouze jako výsledek podpory nadací Open Society Fund (OSF) a Vzdělávací nadace Jana Husa (VNJH). CD-ROM je složen ze dvou kompaktních disků. Na jednom jsou obsaženy všechny texty ve formě hypertextu a na druhém trialová verze software “Authorware” s ukázkovými úlohami (bližší podrobnosti viz níže). Po vložení kompaktního disku s texty se tento sám nainstaluje a otevře. Na úvodní stránce jsou kromě názvu kurzu také aktivní loga CSVŠ, IGIP, OSF, VNJH, která obsahují hypertextový odkaz na webové stránky těchto organizací. Dále obsahuje úvodní stránka dopis studentům, popis hlavních atributů distančního studia, kurikulum kurzu a pak seznam literatury; zde se pod jednotlivými názvy modulů skrývá vždy jeden nebo více textů. Pro každý z jedenácti předmětů předepsaných standardem IGIP byly vytvořeny studijní materiály v distanční formě tak, aby podle nich mohl student (vysokoškolský učitel-inženýr) nejen studovat, ale i průběžně prověřovat, zda studované problematice rozumí. Každá kapitola začíná formulováním cílů, někde je doplněna klíčovými slovy, a končí shrnutím nejdůležitějších poznatků. V textu jsou zadávány tři druhy úkolů, které jsou označeny pomocí symbolů jednotně ve všech textech a to: hořící svíčkou - úkol k zamyšlení a vysvětlení jednotlivých kroků; klíčem - úkol s odpovědí zařazenou do závěrečné části textu a obálkou - úkol k písemnému vypracování a odeslání tutorovi (učiteli v distančním studiu, který má na starosti příslušný předmět). U úkolů s klíčem je možné srovnat svoji odpověď s odpovědí autorovou tak, že je možné se na ni dostat opět hypertextovým odkazem. Autoři měli úplnou volnost, kolik kterých úkolů se svíčkou a klíčem zvolí ve svém textu, ale byli omezeni v počtu písemných úkolů a to nejvýše na dva v jednom předmětu. Počet stran také nebyl přesně dán, texty mají většinou okolo 30 stran, ale některé i mnohem více. Všechny texty mají jednotnou grafickou formu. Na obrazovce je v horní části umístěn odkaz na “Seznam literatury”, takže je možné se kdykoliv vrátit a vybrat si jiný text. Dále je vedle tohoto odkazu k dispozici aktivní přístup na všechny stránky podle jejich čísla a tak studující vidí, kolik stránek celkem má právě studovaný text. Na každé stránce je v horní části název kurzu a modulu. V jednotlivém textu jsou názvy kapitol v obsahu koncipovány také jako hypertextové odkazy. Druhý kompaktní disk obsahuje, jak už bylo výše napsáno, demo verzi software “Authorware”. Po vložení disku do CD-mechaniky počítače se tato verze začne automaticky instalovat. V pokynech na letáčku přibaleném k disku je popsáno, jak reagovat na jednotlivé otázky při instalaci. I když instalace probíhá v anglickém jazyce, zvládne ji podle pokynů i amatér s neznalostí angličtiny. Práce se software je popsána v příručce, která je obsažena na CDROM s texty, takže si ji uživatel může vytisknout, ale je také součástí druhého kompaktního disku. Uživatel tak má možnost si po instalaci software “otevřít” tento manuál a tak ho mít k dispozici při práci na počítači v druhém okně. Práce s tímto software je samozřejmě lepší až po úvodním seznámení se s ním po prvním bloku “tutoriálů”. To pak zvládne i ten učitel, který není v užívání počítačů moc zdatný. Authorware je software, pomocí kterého je možné vcelku lehce ”naprogramovat” učební i testovací programy a to pro jakoukoliv náročnost výkladu i zkoušení. Demo verze se od plné verze liší pouze počtem naprogramovaných kroků. Tento program se nevytváří pomocí příkazů, ale pomocí strukturogramu, do kterého se umisťují ikony s různými funkcemi (např. textová, animační, zvuková, časová atd.). Ikony jsou představeny pomocí zajímavé ukázky, kterou pro naše “studenty” připravil Jiří Nikl. Kromě již zmíněné ukázky jsou zde jako příklad uvedeny další programy z jeho dílny jako například zkoušení pomocí přiřazovací odpovědi, pomocí chybné

odpovědi atd. Příslušné strukturogramy je pak možné naplnit svými texty, obrázky a použít je pro svůj obor. 6

ON-LINE LABORATOŘE

Nakonec jsme předvedli studentům i on-line laboratoř (mnoho informací na http://www.ises.info). Kde jsme předvedli fyzické ovládání vzdálených experimentů z dynamických WWW stránek. Uživatel nemusí mít žádný speciální program. Pouze pracuje s prohlížečem WWW stránek (např. Internet Explorer). Vyzkoušejte si také sami řízení hladiny na http://kdt-14.karlov.mff.cuni.cz. Obr. 1.: Experiment "Řízení výšky hladiny", ovládaný přes internet

Další forma využití internetu v laboratoři je práce se "vzdálenými experimenty". Na této úrovni již pracují dva počítače "proti sobě". Úplné začátky této internetové komunikace si lze vyzkoušet s volně dostupným programem NetMeeting (případně podobnými programy umožňujícími sdílení). Na obou počítačích běží NetMeeting, na vzdáleném počítači pak ještě navíc program ISESWIN, který komunikuje s hardware ISES. Využíváme "sdílení programu" ISESWIN (klasické sdílení programu, avšak v tomto případě nám sdílení umožňuje ovládat nejenom samotný program, ale i hardware ISES). S programem NetMeeting můžeme ještě vyzkoušet velmi zajímavou možnost „vzdálené sdílení pracovní plochy“, kdy máme k dispozici celý vzdálený počítač a samozřejmě i ISES (k dispozici jsou všechny programy!). Vzdálená měření ve spolupráci s programem NetMeeting lze realizovat se všemi variantami systémů ISES (ISES-Základní, ISES-Professional).

V rámci programu NetMeeting bylo v kurzu předvedeno sdílení programu ISES, kde byl tento program předveden na fyzikálním experimentu kmity pružiny se závažím. V rámci ukázek mohli účastníci kurzu „ovládat“ program ze svého počítače a také si zkusit jak pracuje. 7

ZÁVĚR V rámci výuky kombinovaného kurzu „Vysokoškolská pedagogika pro učitele inženýry podle evropských standardů IGIP“ bylo nacvičeno množství pedagogických dovedností v několika předmětech. Učitelé se seznámili s několika, pro ně dosud neznámými možnostmi, které mohou použít ve výuce. Účastníci kombinovaného kurzu se podle vstupních dotazníků chtěli tohoto kurzu zúčastnit dobrovolně. Přesto ne vždy plnili a plní úkoly zadané v textech podle časového harmonogramu. Konzultace probíhají pomocí E-mailu, telefonu nebo chatu. Administrativa kurzu je náročná, ale pro cca 70 účastníků ji lze zvládnout bez pomoci E-learningového prostředí. LITERATURA 1. Lisalová, J. a kol.: Kombinovaný kurz „Vysokoškolská pedagogika pro učitele inženýry podle evropských standardů IGIP“, CD-ROM s distančními texty, CSVŠ 2001 2. Lustig, F.: „Internetové laboratorní studio“, In sborník POŠKOLE 2001, 127-132.