Komařice Zpracováno v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností České Budějovice.
Vybavenost obce Obchod Požární zbrojnice Pošta Knihovna Kulturní středisko Zdravotní středisko
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Komařice Počet částí obce: 4 Počet katastrálních území: 3 (Komařice, Sedlo u Komařic, Pašinovice) Výměra obce: 1029 1030 ha Počet obyvatel (31.12.2011): 303 Hustota obyvatel (31.12.2011): 29 obyv/km2 Počet obyvatel (31.12.2009): 279 Hustota obyvatel (31.12.2009): 27 obyv/km2 Typ: Obec Obec s pověřeným obecním úřadem: České Budějovice
Charakteristika Komařice Původně „koncová“ obec bez pokračování cesty, ukončená usedlostí (tvrzí). V půdorysu obce se dochovaly dodnes čitelné stopy po způsobu založení a uspořádání. Později zámek se čtvercovým parkem. U zámku trojúhelníkový centrální prostor. Dvoukřídlá dvoupatrová budova s hranolovitou věží a s kaplí přistavěnou k severní straně východního křídla. Ve východním křídle renesanční půlklenbový bosovaný portál, zdobený reliéfy s letopočtem 1566 a s erby Kořenského z Terešova a jeho manželky. Průjezd klenutý. Na nádvorní straně arkády na toskánských sloupech, dnes v obou patrech a částečně i v přízemí zazděné. Na štítcích pod sloupy reliéfy se zvířecími motivy, na 1 štítku letopočet 1565, na stěně v 1. patře freska se slunečními hodinami. Věž zdobena obdélníkovými sgrafity. Za zámkem je velký hospodářský dvůr, u zámku sýpka z doby kolem roku 1700. Výstavba rodinného bydlení na západě a severu obce podél cesty. Na západním okraji u zámku zemědělské provozovny fotovoltaická elektrárna. Směrem ke Stropnici chaty podél cesty a podél řeky. Obcí prochází cyklotrasa 1131 a značené turistické stezky KČT. Pašinovice První zmínka o obci Pašinovice je z roku 1371. Sídlo tu měli drobní zemané Pašinovici. Roku 1371 je uváděn Oldřich Pašinovic, roku 1380 pak Čeněk z Pašinovic. Na návsi byl roku 1919 postaven pomník 11 padlým v I.světové válce. Blízko pomníku je umístěna zvonička se zvonkem, který byl ulit v roce1818 Ivanem Adolfem Pernerem v Českých Budějovicích. Dle dochované pověsti pochází údajně ze samoty Hamr, kde sloužil v bouřlivých dobách, aby samoty mohly v nebezpečí volat o pomoc. Pro obec byl získán v roce 1886. Sedlo První zmínka o Sedle je již z roku 1293, "byl tu statek Víckův". Roku 1459 patřilo Sedlo děkanství svinenskému, pak bylo postoupeno Ofce ze Zahrádky. Její syn prodal před rokem 1543 poplužní dvůr a ves Sedlo Ctiboru Dráchovskému, který ho připojil ke Komařicím. Po bitvě na Bílé Hoře se tu vystřídalo několik majitelů a v roce 1623 byl statek Sedlo přikoupen ke komařickému panství vyšebrodského kláštěra. V současné době žije v Sedle 33 obyvatel, ostatní stavení jsou využívána k rekreačním účelům. I přes malý počet obyvatel je zde stále dobře fungující organizace Sboru dobrovolných hasičů, která se podílí na organizování Masopustů, Pivních slavností, stavění máje a dalších akcích.
Stradov Obec se skládá ze tří dílů: zadní Stradov na východním svahu Todeňské hory, prostřední a horní Stradov na svahu západním. Na východní straně se nalézala kaple zasvěcená sv.Jobovi a mezi zadním a prostředním Stradovem kaple sv. Jana Nepomuckého. Dále se zde nalézají dva kříže, které pocházejí z novější doby.
Historie Historie obce Komařice je nejen velmi bohatá, ale také velmi stará. Osídlení zde bylo jedno z prvních, již kolem roku 600 n.l., tehdy byly Komařice po ochranou kouřimských knížat, později, kolem roku 800 vystřídaných Slavníkovci. To by znamenalo, že Komařice byli osídleny dříve, než jsem přišli Důdlebané. Vystřídalo se zde mnoho rodů zemanských, ale i vladyckých. Po vyvraždění Slavníkovců (r. 995) připadlo jmění králi Boleslavu II. První zmínky v zemském archivu o Komařicích jsou z let 1278 a 1279: "Roku 1278 plenili Komařice lidé Záviše z Falkenštějna...", "Roku 1279, když Vítkovci měli Hlubokou, přišla na Komařice vojska Hroznaty z Hužic a Vítkovců, ale velké škody nezpůsobila..." Další písemná zmínka o rytířích z Komařic je pak z roku 1346. Rytíři Benešové z Komařic měli ve znaku střelua to do 14.století. Poté začali ve svém erbu používat orlici. Zemané či rytíři z Komařic se účatnili všeho dění po boku šlechticů a zemanů z okolí. Byli to: Beneš z Komařic s manželkou Vojslavou (r. 1346), jejich synové Vernéř a Beneš II., který se nazýval Stradovec z Komařic (ujal se panství r. 1370), poté Beneš III. z Komařic a Stradova (r.1387) a Odolen z Komařic ze Slavkova (r. 1411), dál následují Beneš IV., Václav, Řehoř, Jan a Mikuláš z Komařic (r. 1457), Mates z Komařic a ze Slavkova (r. 1460), Lipold Komařický z Hřebene (r. 1525), Volf ml. Krajčíř z Krajku a po něm se již na komařické panství dostávají Dráchovští z Dráchova: Ctibor (r. 1534), jeho syn Adam Dráchovský s Dráchova. Dcera, Anna Dráchovská, však svůj díl (Strážkovice, Sedlo, Kosov a Stropnici s mlýnem) prodala své sestře Kristýně a ta se roku 1550 provdala za Jiřího Kořenského z Terešova. V období spravování komařického panství manželi Kořenskými zažil největší rozkvět komařický zámek. Posledním majitelem zámku z rodu Kořenských byl Ctibor Kořenský ml. Po několika požárech panství Ctibor prodal roku 1623 kláštěru ve Vyšším Brodě. Klášter pak přikoupil Sedlo a Stradov a také Habří a Čakovec. To vše držel až do pozemkové reformy v roce 1918. Po 30. leté válce Komařice velice zpustly. Celé komařické panství bylo v tak špatném stavu, že ze čtyřiceti šesti hospodářských stavení jenom dvě byly schopny platit kontribuci. Ke zlepšení došlo až později. Komařice se začaly nově osidlovat. Nové osidlování však znamenalo "germanizaci". Nové obyvatelstvo sem přicházelo od Vyššího Brodu, kde měli němci výrazné zastoupení. Komařičané byli tvrdí a to jim v boji proti poněmčování velmi pomohlo. Po příchodu nového osidlování začaly Komařice poměrně rychle vzkvétat. Všechny daně šly na rozvoj Komařic. Hospodářství bylo přetvořeno. Vznikaly velkostatky, mlýny, hamry, chovaly se zde ovce. Byla vystavěna Flusárna, ve které se vařila potaš (uhličitan draselný, původně získána z dřevěného popela, užívána k výrobě skla a mýdla). V té době v Komařicích provozoval svou činnost i pivovar. O Komařickém pivě se tradovalo, že se ho člověk může najíst i napít, tak prý bylo husté, pivovar zanikl v roce 1904. Roku 1752 byla při zámku zřízena zelinářská zahrada, která mimo jiné proslavila Komařice prvním pěstováním salátu v Čechách. V zahradě byla postavena oranžérie, kde se pěstovaly fíky (v zimě roku 1798 bohužel pomrzly), chmel, vinná réva, jinde konopí a len. U Sedla byly zřízeny velké ovocné sady. Na rozkvětu komařického hospodářství měla zásluhu celá řada správců vyšebrodského kláštera. Významné osobnosti MUDr. Julius Adolf Červený - českobudějovický lékař Doc.PhDr.Jakub Pavel DrSc. - historický vědec Josef Kápar - člen legionářské obce Jan Lenc - letec, zahynul při akci nad Biskajským zálivem Pamětihodnosti Zámek - zámek je vystavěn v elegantním renesančním slohu, v současné podobě má dvě patra a je dvoukřídlý. Východní křídlo má 8 os, jižní 4 osy. K severnímu boku východního křídla byla v 17. století přistavěna nízká čtyřboká věžička. Na budově lze spatřit mnoho
zachovalých stavebních prvků. Na kraji východního průčelí je brána z tesaného kamene s mohutnou rustikou, v náplních vedle polokruhového oblouku stylizované trojlisty, nad obloukem je deska se znakem Jiřího Kořenského z Terešova a jeho manželky Kristýny z Dráchova Socha Panny Marie Immaculaty - před zámkem stojí pískovcová barokní socha Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněná), postavena byla roku 1730 díky jednomu z nejlepších administrátorů - Tobiáši Opitzovi. Kousek od ní rostou dva vysoké památné zeravi. Několik dalších památných jehličnanů potom obklopuje mohutnou budovy sýpky na druhé straně silnice.
Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území (Zpracováno v souladu s požadavky § 4, odst. 1, části. 1. bodu b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) 1. Horninové prostředí a geologie (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Geofond - Česká geologická služba) Výskyt ložisek nerostů: ne Výskyt dobývacích prostorů: ne Výskyt chráněných ložiskových území: ne Výskyt starých důlních děl: ne Výskyt poddolovaných území: ne Výskyt sesuvných území: ne 2. Vodní režim (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, poskytovatel Výzkumný ústav vodohospodářský TGM) Zastavěné území v záplavovém území Q100: ano Název vodního toku: Svinenský potok Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území: ne ano Výskyt ochranných pásem vodních zdrojů: ano Výskyt ochranných pásem přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody: ne Výskyt chráněných oblastí přirozené akumulace vod: ne Zařazení mezi zranitelné oblasti: ano 3. Hygiena životního prostředí (Různé zdroje dat) Existence oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví: ne (Zdroj: Český hydrometeorologický ústav) Silnice I. třídy jako zdroj znečištění ovzduší v zastavěném území: ne (Vymezeno zhotovitelem nad geodatabází ÚAP, poskytovatel příslušný krajský úřad) Stacionární zdroj znečištění ovzduší: ne (Zdroj: mapový server Cenia, www.cenia.cz) Výskyt ekologických zátěží: ne Odkaliště: ne 4. Ochrana přírody, krajiny a památek
(Zdroj: Geodatabáze ÚAP, různí poskytovatelé, především Agentura ochrany přírody a krajiny) Ochrana přírody: Chráněná krajinná oblast: ne Zastavěné území v I. zóně CHKO: ne NATURA 2000 - evropsky významná lokalita: ne NATURA 2000 - ptačí oblast: ne Národní přírodní rezervace: ne Přírodní rezervace: ne Přírodní památka: ano Výpis přírodních památek: Pašínovická louka Památný strom (jedná se o výčet druhů nikoliv počet): ano Výpis památných stromů: Dub letní; Dub letní; Zerav západní; Lípa malolistá; Lípa velkolistá; Tis červený; Zerav západní Ochrana krajiny: Krajinná památková zóna: ne Významné krajinné prvky registrované: ano Výpis významných krajinných prvků registrovaných: Dvouřadé stromořadí u silnice Pašínovice-Komařice; Komařice,skupina dřevin u chat pod obcí; Porost dřevin pod polní cestou Z od obce Pašínovic; Porost dřevin u cesty na V okraji obce Komařice; Porost dřevin v zahradě na V okraji obce Komařice; Remíz v orné půdě JZ od obce Pašínovice; Skupina 2 dubů ZJZ od obce Pašínovice; Skupina 2 lip u kapličky v obci Komařice; Skupina 2 lip v centru osady Stradov; Skupina dubů u místní komunikace v osadě Stradov; Skupina stromů v centru obce Pašínovice; Stromořadí u silnice Pašínovice - üímov Ochrana památek: Archeologické naleziště: ano Památka UNESCO ne Městská památková rezervace: ne Vesnická památková rezervace: ne Vesnická památková zóna: ne Nemovité kulturní památky: ano (Komařice: zámek; socha P. Marie; mohylové pohřebiště; sýpka; výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého) Národní kulturní památky: ne 5. Zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa (Zdroj: ČSÚ, mapové podklady - ZABAGED) Bilance ploch podle ČSÚ: Celková výměra: 1029 1030 ha Zemědělská půda celkem: 601 ha, což je 58.3% z celkové výměry obce Orná půda: 387 ha, což je 64.5% z celkové výměry zemědělské půdy Chmelnice 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Vinice: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Zahrady: 22 ha, což je 3.7% z celkové výměry zemědělské půdy Ovocné sady: 0 ha, což je 0.0% z celkové výměry zemědělské půdy Trvalé travní porosty: 191 ha, což je 31.8% z celkové výměry zemědělské půdy Lesní půda: 294 ha, což je 28.6% z celkové výměry obce Vodní plochy: 67 ha, což je 6.5% z celkové výměry obce Zastavěné plochy: 10 ha, což je 1.0% z celkové výměry obce Ostatní plochy 58 ha, což je 5.6% z celkové výměry obce Podíl zastavěných a ostatních ploch z celkové výměry obce: 6.6% Ekologická stabilita: Koeficient ekologické stability: 1.260 6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura
(Zdroj: vlastníci dopravní a technické infrastruktury, ČSÚ, další podklady) Dopravní infrastruktura: Napojení na silnici I. třídy: ne Železniční stanice či zastávka: ne Městská hromadná doprava: ne Dopravní dostupnost spádových sídel: špatná Technická infrastruktura: Vodovod: ano ne (Zdroj: OÚ Komařice – 10/2012) Kanalizace: ano Plynofikace: ne Skládka: ne Zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu: ne 7. Sociodemografické podmínky (Zdroj: Český statistický úřad) Vývoj počtu obyvatel: Počet obyvatel (SLDB 1991): 267 Počet obyvatel (SLDB 2001): 243, změna k roku 1991: pokles 9.0% Počet obyvatel (2002): 250 Počet obyvatel (2003): 263 Počet obyvatel (2004): 261 Počet obyvatel (2005): 263 Počet obyvatel (2006): 270 Počet obyvatel (2007): 271, změna k roku 1991: nárůst 1.5%, změna k roku 2001: nárůst 11.5%, změna k roku 2006: nárůst 0.4% Počet obyvatel (31.12.2009): 279, změna k roku 2007: nárůst 3.0% Počet obyvatel (31.12.2011): 303, změna k roku 2009: nárůst 8.6% Věková struktura obyvatelstva: Děti do věku 14 let (SLDB 1991): 17.2% Děti do věku 14 let (SLDB 2001): 12.3% Děti do věku 14 let (2007): 8.5%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 31.1% Děti do věku 14 let (31.12.2009): 10.4% Podíl obyvatel ve věku 0-14 na celkovém počtu obyvatel (2011): 12.2% Senioři ve věku 65 let a starší (SLDB 2001): 21.8% Senioři ve věku 65 let a starší (2007): 19.2%, změna relativního počtu k roku 2001: pokles 12.0% Senioři ve věku 65 let a starší (31.12.2009): 17.9% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2009): 1.724 Podíl obyvatel ve věku 65 a více let na celkovém počtu obyvatel (2011): 17.2% Poměr počtu seniorů ve věku 65 let a více a dětí do věku 14 let (2011): 1.410
8. Bydlení (Zdroj: ČSÚ, územní plány obcí) Trvale obydlené byty: Počet trvale obydlených bytů (SLDB 1991): 105 Počet trvale obydlených bytů (SLDB 2001): 102 Počet rodinných domů (SLDB 2001): 97 Počet trvale obydlených domů (SLDB 2001): 87 Nové byty postavené v letech 2001-2007: 2 Bytová výstavba v roce 2011: 0 Odpad počtu bytů v letech 2001-2007: 2 (Odborný odhad zhotovitele) Počet nových bytů na 1000 obyvatel ročně: 1.18 Vybavenost: Základní škola: ne Zdravotní středisko: ano Plochy občanského vybavení celkem: 2.71 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro občanské vybavení celkem: 0.23, což je 8.5% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí)
Rozvoj bydlení (odborný odhad zhotovitele): Odpad bytů do roku 2020: 4 Potřeba nových bytů daná zvyšováním kvality bydlení do roku 2020: 9 Potřeba nových bytů celkem do roku 2020: 13 Potřeba ploch pro bydlení včetně dopravních a jiných ploch: 2.1 ha Zastavitelné plochy pro bydlení celkem: 15,59 ha 7.66 ha, což je 780,0% 368.3% odhadované potřeby ploch pro bydlení (Údaj vychází ze zjednodušené analýzy vyhodnocení zastavitelných ploch viz. kapitola B.4.4. svazku B) (Stanoveno na základě územních plánů obcí a porovnáno s odhadem potřeby)
9. Rekreace a cestovní ruch (Zdroj: Geodatabáze ÚAP, ČSÚ, obecní a městské úřady) Ubytovací kapacity: Počet objektů druhého bydlení: 190 Intenzita individuální rekreace: 1.86 (Poměr počtu objektů druhého bydlení a počtu trvale obydlených bytů) Hromadná ubytovací zařízení celkem (2011): není uvedeno Rekreační a turistický potenciál: Architektonická stavba nebo soubor: ano Historicky významná stavba nebo soubor: ano Významná stavební dominanta: ano Urbanistická hodnota: ano Významný vyhlídkový bod: ne Místo významné události: ne Index rekreačního a turistického potenciálu: 4 (Suma jednotlivých výše uvedených složek) 10. Hospodářské podmínky (Zdroj: ČSÚ, databáze KISEB, Institut regionálních informací) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo: Míra nezaměstnanosti k 31.12. 2009: 5.4% Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2011: 7.2% Podíl ekonomicky aktivních v priméru: 7.2% Podíl obyvatel s vysokoškolským vzděláním (2001): 5.2% Plochy výroby a skladování: Plochy výroby a skladování celkem: 2.50 ha (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Zastavitelné plochy pro výrobu a skladování celkem: 0.73 ha, což je 29.2% nárůst ploch (Stanoveno na základě územních plánů obcí) Hodnotové vztahy v území (stanoveno zhotovitelem podle databáze KISEB): Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu bez technické infrastruktury: 110 Kč/m2 Průměrná cena pozemku pro bytovou výstavbu vybaveného technickou infrastrukturou: 320 Kč/m2 Výpis silných stránek Celková kvalita ovzduší není zhoršená vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví Vysoká úroveň koeficientu ekologické stability vyřazeno Existence veřejné kanalizace Dlouhodobý růst počtu obyvatel Existence zdravotního střediska Dostatek zastavitelných ploch pro bydlení Nízká míra nezaměstnanosti vyřazeno Dostatek zastavitelných ploch pro výrobu Výpis slabých stránek Absence napojení na železnici Zhoršená dostupnost obce s rozšířenou působností Absence vodovodu
Špatná věková struktura obyvatelstva vyřazeno Zastavěné území v aktivní zóně záplavového území Výpis příležitostí Vysoký potenciál individuální rekreace Rozvoj služeb zaměřených na děti a mladé rodiny Vysoký turistický a rekreační potenciál Výpis hrozeb Ohrožení zastavěného území záplavami Vysoký relativní úbytek dětí vyřazeno Stagnace rozvoje obce vzhledem k omezeným investicím do bydlení Nižší atraktivnost obce pro mladé rodiny vzhledem k absenci základní školy Narušení tradiční struktury obce vzhledem k předimenzování zastavitelných ploch pro bydlení
Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek Příznivé životní prostředí Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 40% (2+0/5+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 0% (0+0/3+1) Dílčí hodnocení životního prostředí: Velmi dobré (počet bodů: 2) Hospodářský rozvoj Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 19% (1+2/5+11) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 50% (3+1/5+3) Dílčí hodnocení hospodářského rozvoje: Velmi špatný (počet bodů: -2) V důsledku negativních parametrů z hlediska navýšení míry nezaměstnanosti a přítomnosti aktivní zóny záplavového území zasahující do zastavěného území snižujeme hodnocení hospodářského rozvoje o 1 bod. Soudržnost společenství obyvatel území Míra pozitivních jevů (silné stránky a příležitosti - získané/možné): 50% (3+1/8+0) Míra negativních jevů (slabé stránky a ohrožení - získané/možné): 42% (2+3/3+9) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území: Průměrná (počet bodů: 0) Dílčí hodnocení soudržnosti obyvatel území je zvýšeno o 1bod z důvodu pozitivních změn v oblasti sociodemografických ukazatelů. Vyváženost Průměrná (počet bodů: 0) Celkové hodnocení zůstává.
Určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích Urbanistické závady sS2-ZQ - Silnice II. třídy prochází záplavovým územím Q100 sZUoVZ - Zastavěné území zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje sZUoZQ - Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100 Hygienické závady sS2/ZU - Silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území sS2-VZ - Silnice II. třídy prochází ochranným pásmem vodního zdroje Environmentální závady sS2xLK - Silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor sS2xNK - Silnice II. třídy křižuje nadregionální biokoridor
Vývoj území Vzájemné střety záměrů na provedení změn v území Střety se záměry technické infrastruktury
zUPXZUR63 - Střet koridoru Ep13 ze ZÚR se zastavit. pl. fce bydlení Střety záměrů na provedení změn v území s limity využití území Střety urbanistických záměrů nZUoLC - Návrh zastavitelného území zasahuje do lokálního biocentra nZUoNK - Návrh zastavitelného území zasahuje do nadregionálního biokoridoru nZUoVZ - Návrh zastavitelného území zasahuje do ochranného pásma vodních zdrojů Střety záměrů ze ZÚR JčK s limity využití území – nadmístní: Prověřit střet XZUR 2: Prověřit střet koridoru zásobování plynem Ep13 s vedením RBK 40 NBK169 (zKPxNK) (Pozn. neřešitelné v ÚPD). Prověřit koridor vedení zásobování plynem Ep13 se stávající ÚPD. Střety záměrů s hodnotami v území zXHOD11 - střet rozvojových ploch výroby a skladování s ochranou krajinného rázu
