PEDAGOGICKÁ FAKULTA OSTRAVSKÉ UNIVERSITY CENTRUM CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ
ŠKOLSKÝ ZÁKON A SPRÁVNÍ ŘÁD
Zpracoval : JUDr. Jan Podešva V Ostravě, březen 2008
ŠKOLSKÝ ZÁKON A SPRÁVNÍ ŘÁD
V tomto materiálu nejsou ke studiu předkládána jednotlivá shora uvedená témata a zákony odděleně, ale v souvislostech. Podle uvedeného budou probíhat i semináře. Značná pozornost bude věnována jednotlivým právním úkonům ředitelů při jejich rozhodování podle školského zákona a správního řádu. Například: přijetí žáka na základní nebo střední školu se uskutečňuje ve správním řízení. Proto uspořádání tohoto studijního materiálu a následný průběh seminářů nebude zaměřen odděleně na hmotnou úpravu přijímání žáků podle školského zákona a v následujících seminářích pak vlastní průběh, tj. proces přijímání podle správního řádu. Výklad bude vzájemně podle potřeby provázán. Výklad k uvedené problematice bude probíhat převážně jako celek, bude vycházet ze vzorů, které jsou obsaženy v textu. Výklad bude zaměřen na tu právní úpravu a ta ustanovení školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících, podle kterých ředitel školy rozhoduje buďto jako orgán státní správy podle správního řádu nebo jako ředitel školy podle školského zákona. V úvodu dané problematiky bude věnována pozornost obecným ustanovením obsaženým v části prvé školského zákona. Tato část má několik odkazů na obecně závazné právní předpisy mimo „školské právo“. Například zákon o rozpočtových pravidlech, obchodní zákoník, zákon o archivnictví, zákon o ochraně osobních údajů, apod. Rovněž těmto právním předpisům bude věnována pozornost.
I. Vybraná obecná ustanovení školského zákona 1) Zřizování škol Zřizovateli škol a školských zařízení podle ustanovení § 8 školského zákona (dále jen ŠZ) jsou zejména a obvykle: - Ministerstvo, které zřizuje školy jako školské právnické osoby nebo s t á t n í příspěvkové organizace. Je rozdíl mezi státní příspěvkovou organizací a příspěvkovou organizací. Spočívá v oblasti jak příjmů, tak právních a majetkových vztahů podle obecně závazných právních předpisů (např. § 140 ŠZ o vztahu k majetku, vyhláška o stravování, apod.). - Kraj, obec a dobrovolný svazek obcí zřizuje školy jako školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace. - Fyzické a právnické osoby zřizují školské právnické osoby nebo obchodní společnosti podle obchodního zákoníku. 2) Školský rejstřík Školský rejstřík je v e ř e j n ý s e z n a m, který obsahuje:
a) rejstřík škol a školských zařízení, b) rejstřík školských právnických osob. P o d m í n k o u práva k v ý k o n u činnosti školy je podle ustanovení § 7 odst.6 ŠZ zápis do školského rejstříku. Tato právní úprava platí od účinnosti nového školského zákona č. 561/2004 Sb., tj. od 1.1.2005. K výkonu činnosti školy není rozhodné, zda zápis se provede do rejstříku škol nebo do rejstříku školských právnických osob. Zápis do jednoho z uvedených rejstříků zakládá právo k výkonu činnosti školy. ALE POZOR ! Školská právnická osoba aby právně a fakticky vznikla, musí být zapsaná do rejstříku školských právnických osob. Dnem zápisu školské právnické osoby do rejstříku školských právnických osob tato nejen podle ustanovení § 125 odst.6 ŠZ fakticky v z n i k á, ale současně ji vzniká právo k výkonu činnosti školy podle ustanovení § 7 odst.6 ŠZ. Rejstřík školských právnických osob je upraven v ustanoveních § 153 až § 159 ŠZ Poznámky ke školské právnické osobě: - Podle ustanovení § 124 odst.4 ŠZ se vznik, zrušení, zánik a další otázky školské právnické osoby řídí přiměřeně ustanoveními obchodního zákoníku o obchodních společnostech. - Orgánem školské právnické osoby zřízené krajem nebo obcí je ředitel, kterého jmenuje a odvolává zřizovatel. - Orgánem školské právnické osoby zřízené jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou jsou ředitel a rada. Ředitele jmenuje a odvolává na návrh rady zřizovatel. Ředitel je odpovědný radě. - Příjmy školské právnické osoby jsou podstatně rozsáhlejší, např. úplata za vzdělávání, dary a dědictví, finanční prostředky ze SR, z rozpočtu samosprávných celků, od zřizovatele, apod. - Školská právnická osoba užívá ke své činnosti vlastní majetek, majetek vypůjčený nebo pronajatý od zřizovatele, či jiné osoby (škola jako příspěvková organizace „spravuje“ majetek svěřený zřizovatelem). Škola zřízena obcí nebo krajem jako příspěvková organizace nabývá právo k výkonu činnosti školy až zápisem do rejstříku škol. Vedle zápisu do rejstříku škol stále platí právní úprava daná ustanovením § 27 odst.6 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech. Podle uvedeného ustanovení se příspěvková organizace, zřízená územním samosprávným celkem, zapisuje do obchodního rejstříku. Návrh podává zřizovatel. Uvedený zákon nerozlišuje náplň a činnost příspěvkové organizace. Nedělá rozdíl mezi školskou, či jinou právnickou osobou s jinou činností. Tento zápis do obchodního rejstříku není konstitutivní. Pouze deklaruje a potvrzuje vznik a existenci školy, jako příspěvkové organizace. Tento právní stav způsobuje, že územní samosprávné celky po zřízení školy, jako příspěvkové organizace, jsou povinny školu zapsat jak do obchodního rejstříku, tak do školského rejstříku. K oběma rejstříkům jsou povinnosti. Uvedené neplatí při zřízení školské právnické osoby. Až zápisem školy do školského rejstříku vzniká zřízené právnické osobě, která vykonává činnost školy, právo:
-
poskytovat vzdělávání, vydávat doklady o vzdělání podle školského zákona, vzniká nárok na přidělování finančních prostředků samosprávného celku.
z rozpočtu
územního
Školský zákon dovoluje, aby činnost školy vykonávaly i obchodní společnosti (společnosti s ručením omezeným, či akciové společnosti). Podmínky výkonu jsou dány zejména ustanoveními o náležitostech žádosti o zápis do rejstříku škol § 146 až § 148 ŠZ a vlastním zápisem do rejstříku škol. Jsou to podnikatelské subjekty v plném rozsahu. Hospodaří jako podnikatelé, tedy za účelem dosažení zisku. 3) Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců Práva a povinnosti žáků a zákonných zástupců upravují ustanovení § 21 a § 22 ŠZ. Významná jsou ustanovení, která prolamují zákon č. 101/2000 Sb. na ochranu osobních údajů zletilých žáků, zejména ustanovení § 21 odst. 3 ŠZ. Před účinností dnešní právní úpravy vznikaly nemalé problémy. Bylo proti logice a smyslu jiných právních předpisů, když osoba plnící vyživovací povinnosti neměla informace o výsledcích vzdělávání osoby, vůči níž tyto povinnosti měla. Povinnosti žáků, resp. zákonných zástupců uvedené v ustanovení § 22 odst.1 vycházejí z povinností, jež vyplývají i z dalších právních předpisů (zákon o rodině, trestní zákon, zákon o sociálně-právní ochraně dětí, apod.): - Řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat. - Dodržovat školní řád a předpisy k ochraně zdraví. - Plnit pokyny pedagogických pracovníků vydané v souladu s právními předpisy a školním a vnitřním řádem školy. - atd. Tyto a další povinnosti podle ustanovení § 22 ŠZ jsou pouze demonstrativním výčtem povinností žáků a zákonných zástupců. Školní řád by měl obsahovat i další povinnosti, zejména z hlediska majetkových škod a trestné činnosti, případně odkazy na právní předpisy, které uvedené upravují. Nestačí pouhý popis porušení povinnosti, ale i postup vedoucí k nápravě. Základní povinnosti žáků a zákonných zástupců žáků podle školského zákona upravují následující ustanovení: - § 22 obsahuje vedle povinnosti řádné docházky a řádného vzdělávání, dodržování školního řádu a interních předpisů školy a plnění pokynů pedagogických pracovníků dokladovat absenci žáků a oznamovat škole změny údajů pro školní matriku. - § 35 odst.1, písm.a) ukládá povinnost omlouvat neúčast dítěte v MŠ (možnost rozhodnutí o ukončení předškolního vzdělávání. - § 36, odst.4 ukládá zákonnému zástupci povinnost přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce. - § 50 odst.1 a § 67 odst.1 ukládá povinnost dokladovat absenci žáka ve vyučování (povinná školní docházka) nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti (uvolňování žáku stanoví školní řád). Povinnost plnění povinné školní docházky upravuje jak přestupkový zákon č. 200/1990 Sb., tak trestní zákon č. 140/1961 Sb.:
-
Z ustanovení § 31 přestupkového zákona plyne, že přestupku se dopustí ten, kdo nepřihlásí dítě k povinné školní docházce. Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 3.000,- Kč. Z ustanovení § 217 trestního zákona plyne, že trestného činu se dopustí ten, kdo svádí nebo umožní vést zahálčivý nebo nemravný život mládeži. Jedná se o n e d b a l o s t n í trestný čin s trestem odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let.
Povinnosti školy jsou zejména v oblasti bezpečnosti žáků (ustanovení § 29 odst.2 ŠZ) a zajištění dohledu nad dětmi a nezletilými žáky (ustanovení § 164 odst.1, písm.g) ŠZ). Významnou povinností školy je její oznamovací povinnost podle ustanovení § 10 odst.4 zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí. Podle tohoto ustanovení jsou školy povinny oznámit příslušnému orgánu (oddělení ochrany dětí a mládeže – kurátorovi) obce s rozšířenou působností (kdysi okresnímu úřadu) skutečnosti, které nasvědčují tomu, že se naplňuje výčet dětí podle ustanovení § 6 odst.1 zákona č. 359/1999 Sb., na které se zaměřuje sociálně právní ochrana státu. Skutkové podstaty ustanovení § 6 odst.1 zákona č. 359/1999 Sb.: - Zanedbávání školní docházky. - Požívají alkohol nebo návykové látky. - Spáchaly čin, který by při dovršení 15 let byl trestným činem. - Spáchaly trestný čin. - Páchají přestupky ve smyslu přestupkového zákona č. 200/1990 Sb. (přestupky podle ustanovení § 47 proti veřejnému pořádku, přestupky podle ustanovení § 49 proti občanskému soužití, apod.) Nesplnění povinnosti uvedené v ustanovení § 10 odst.4 zákona č. 359/1999 Sb. je přestupkem podle ustanovení § 59e téhož zákona. Může se ho dopustit fyzická osoba odpovědná za školu. Za takový přestupek lze uložit pokutu do výše 50.000,- Kč. Nesplnění povinnosti uvedené v ustanovení § 10 odst.4 zákona č. 359/1999 Sb. rovněž správním deliktem podle ustanovení § 59k téhož zákona. Může se ho dopustit škola. Za takový správní delikt lze uložit pokutu do výše 50.000,- Kč. 4) Školní řád Obsah školního řádu upravuje ustanovení § 30 ŠZ. K jednotlivým úpravám školního řádu podle ustanovení § 30 odst.1 ŠZ: - Písmeno a) stanoví, aby školní řád upravoval p o d r o b n o s t i k výkonu práv a povinností dětí a žáků a pravidla vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky. Zákon pod pojmem „podrobnosti“ požaduje konkrétní a pokud možno jednoznačnou úpravu. Popis situace, řešení a náprava. Zde je na místě, aby školní řád obsahoval základní odkazy na výchovná a kázeňská opatření podle ustanovení § 31 ŠZ a související právní předpisy. - Písmeno b) stanoví, aby školní řád upravoval p r o v o z školy. Od příchodu, až do ukončení výuky a opuštění budovy školy a provozování mimoškolních aktivit, i smluvních. Zejména přestávky, dozor a dohled o přestávkách, stravování, pohyb mimo budovu, šatny, apod. - Písmeno c) stanoví, aby školní řád upravoval p o d m í n k y zajištění bezpečnosti dětí a žáků. Zde je na místě požární ochrana, evakuace, první pomoc, apod. Dále je to
-
-
-
-
ochrana před patologickými jevy, před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí. Školní řád by měl obsahovat postupy a ochranu před těmito jevy. Zákazem těchto projevů není naplněn záměr zákonodárce. Zde je na místě, aby školní řád obsahoval základní odkazy na kázeňská opatření podle ustanovení § 31 ŠZ. K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků by školní řád měl obsahovat úpravu podle Metodického pokynu MŠMT č.j. 37 014/2005 – 25, který podrobně pojednává o dozoru nad žáky o přestávkách. Písmeno d) stanoví, aby školní řád upravoval p o d m í n k y zacházení s majetkem školy. Z věcí plyne, že by měl obsahovat i postup při uplatňování náhrad vzniklých škod. Školní řád by měl obsahovat i úpravu náhrad škod jak na majetku, tak na zdraví. Měl by obsahovat účast zákonných zástupců na těchto náhradách s ohledem na obecně závazné právní předpisy ( občanský zákoník, zákoník práce, trestní zákon, apod.). Pro případ zaviněného úrazu s následkem škody na zdraví nebo škody na majetku nezletilým žákem, nese za vzniklé škody odpovědnost zákonný zástupce. S touto skutečností by zákonní zástupci měli být prostřednictvím školního řádu seznámeni. Za skutek spáchaný nezletilým žákem, který svou podstatou je trestným činem, zákonný zástupce nenese přímou odpovědnost. Odpovědnost nese za „škodné“ následky. Jednou z podstatných věcí, kterou by školní řád měl upravovat, je uvolňování žáků podle ustanovení § 50 školského zákona. Zákonná úprava je jediná a taky příliš obecná. Jiná úprava obecně závazným právním předpisem není. Ministerstvo školství vydalo dne 9.11.2001 Metodický pokyn č.j. 37 014/2005 – 25 upravující uvolňování žáků. Je nutno si uvědomit, že tento pokyn není obecně závazným právním předpisem. Z hlediska nadřízenosti je závazný pouze pro školy zřízené tímto ministerstvem. Pro ostatní je doporučujícím a sjednocujícím předpisem při uvolňování žáků. Ředitel školy při uvolňování musí zachovat „principy, zásady a předpoklady“ plynoucí ze školského zákona. Zde je nutno uvést, že při rozhodování o uvolňování žáků se nepostupuje podle správního řádu. Významnou povinností pro zákonné zástupce a zletilé žáky je sdělovat změny ve zdravotní způsobilosti žáka. Jejich nesdělení může mít dopady na zdraví žáka (studijní nebo učební obor). Tuto povinnost by školní řád měl obsahovat, neboť ne každý zákonný zástupce o této povinnosti dané ustanovením § 22 odst.3, písm.c) školského zákona ví. V předchozí odrážce uvedené platí i pro oznamování změn údajů pro školní matriku podle § 28 odst.2 školského zákona. I tato povinnost by měla být předmětem školního řádu.
Ustanovení § 30 odst.3 ŠZ upravuje postup při zveřejňování a seznamování žáků a zákonných zástupců se školním řádem: - Školní řád se z v e ř e j ň u j e na přístupném místě. - Prokazatelně se s ním s e z n a m u j í zaměstnanci a žáci. - O vydání a obsahu se i n f o r m u j í zákonní zástupci nezletilých žáků. Lze doporučit, aby informace rodičům o obsahu školního řádu se stala „prokazatelnou“ pro případné spory. 5) Školní dokumentace Vedení školní dokumentace upravuje ustanovení § 28 ŠZ. Co pod školní dokumentaci spadá a co z této školní dokumentace zajímá archivní službu ve smyslu zákona o archivnictví, tedy
státní archivy, upravuje ustanovení § 28 odst.1 ŠZ. Ustanovení taxativně stanoví rozsah školní dokumentace, včetně školní matriky. Ustanovení § 28 odst.2 ŠZ taxativně stanoví rozsah údajů školní matriky. Školský zákon n e u p r a v u j e rozsah a vedení jiných dokumentací, což vyplývá z ustanovení § 28 odst.1, písm.k) ŠZ: „Personální a mzdovou dokumentaci, hospodářskou dokumentaci a účetní evidenci a další dokumentaci stanovenou zvláštními právními předpisy“. Podle zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě v e š k e r é listiny, dokumenty, spisy a písemnosti podléhají posouzení příslušného archivu, který je ze zákona dozorovým orgánem (ustanovení §……….zákona č. 499/2004 Sb.). Ten ve skartačním řízení posuzuje, fakticky rozhoduje, jak bude s písemnostmi školy naloženo. Proto taky příslušný státní archiv se vyjadřuje a schvaluje „Spisový a skartační řád“ každé školy. 6) Spisový a skartační řád Níže je jako v z o r uveden výčet základních náležitostí vnitřního aktu řízení, kterým je spisový a skartační řád. Měl by zejména obsahovat: I. Úvodní ustanovení, II. Spisový řád, III. Skartační řád a IV. Závěrečná ustanovení. A) Úvodní ustanovení 1. Obecně závazné právní předpisy a vnitřní normy související se spisovým a skartačním řádem: - Zákon č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě. - Vyhláška MV č. 646/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti skartačního řízení a postupu při vyřazování dokumentů. - Organizační řád školy. - Oběh účetních dokladů s podpisovými oprávněními. - Podpisový řád - Vnitřní kontrolní systém 2. Vymezení předmětu spisového a skartačního řádu a odpovědnost za provádění spisové služby: - Spisový a skartační řád školy závazně popisuje všechny kroky spisové služby tak, jak na sebe plynule navazují. Vztahuje se na všechny vlastní i došlé písemnosti a je závazný pro všechny zaměstnance školy. - Účelem spisového a skartačního řádu je vytvořit a zajistit jednotný systém rychlého oběhu písemností, jejich řádné evidence, označení a uložení. Účelem je zabránit svévolnému ničení a neodbornému vyřazování a znehodnocování písemností. - Za dodržování spisového a skartačního řádu odpovídají zástupci ředitele školy a sekretářka ředitele školy. - Pokud tímto spisovým a skartačním řádem není upraveno jinak, platí zákon č. 499/2004 Sb. a prováděcí vyhláška č. 646/2004 Sb.
3. Základní pojmy: -
-
-
-
-
Spisová služba. Spisovou službou se rozumějí práce spojené s příjmem, tříděním, označováním, evidencí, rozdělováním, oběhem, vyřizováním, vyhotovováním, rozmnožováním, podepisováním, odesíláním, ukládáním, vyřazováním a archivováním písemností. Písemnosti. Písemnosti jsou písemné i jiné materiály a dokumenty, které škole docházejí nebo z její činnosti vznikají. Spis. Spis je písemný dokument, či soubor dokumentů, vzniklých při úředních jednáních vedení školy. Spisem jsou rovněž písemností ve správním řízení vedeném ředitelem školy v postavení orgánu státní správy podle ustanovení § 165 odst.2 ŠZ. Pedagogická dokumentace obvykle nevytváří spis. Jsou to převážně samostatné dokumenty, které vznikají podle obecně závazných právních předpisů z pedagogické činnosti. pedagogickou a školní dokumentaci upravuje ustanovení § 28 zákona ŠZ. Spisový znak. Je to číselné označení písemností podle útvarů školy, kde se vyřizují. Seznam útvarů je uveden v příloze č……………. Součástí spisového znaku je i skartační znak buďto „A“ nebo „S“ (viz dále). Příruční registratury útvarů. Příruční registratury jsou zřizovány v jednotlivých útvarech školy. Slouží k ukládání spisů a písemností vzniklých nebo došlých v běžném roce. Spisovna. Spisovna slouží k ukládání všech vyřízených písemností školy do doby uplynutí jejich skartačních lhůt. Skartační návrh. Skartační návrh je písemný návrh školy na v y ř a z e n í písemností, které nejsou nadále potřebné, kterým uplynula skartační lhůta. Skartační návrh se zasílá a předkládá místně příslušnému státnímu archivu. Skartační seznam písemností. Skartační seznam písemností je seznam písemností vyřazovaných ze spisovny a rozdělených do skupin podle skartačního znaku „A“ a „S“. Je to součást skartačního návrhu. Skartační lhůta. Skartační lhůta je doba udaná počtem let, po které jsou písemnosti uloženy ve škole. Začíná běžet dnem vyřízení písemnosti, resp. dnem 1. ledna roku následujícího po roce, ve kterém písemnost vznikla nebo byla vyřízena, či pozbyla pro školu správní potřeby. Skartační lhůty nesmějí být svévolně zkracovány. Po projednání s místně příslušným státním archivem lze v odůvodněných případech skartační lhůtu prodloužit. Skartační znaky. Skartační znaky vyjadřují hodnotu písemnosti a to, jak se s písemností naloží po uplynutí skartačních lhůt. Skartačními znaky se jednotlivé písemnosti, spisy a dokumenty označí už při jejich vzniku, či doručení. Nezaměňovat s jednacím číslem. Skartační znak „A“ označuje písemnosti trvalé hodnoty. To znamená, že po uplynutí skartačních lhůt se písemnosti odevzdávají místně příslušnému státnímu archivu. Skartační znak „S“ označuje písemností z hlediska archivního za bezcenné. Po uplynutí skartačních lhůt jsou n a v r ž e n y ke zničení. Skartační řád. Je směrnice školy pro vyřazování písemností cestou skartačního řízení. Skartační protokol. Skartační protokol je protokolem o skartačním řízení, v němž je záznam státního archivu o provedené revizi skartačního řízení, s uvedením konečného rozhodnutí o způsobu naložení s písemnostmi.
B. Spisový řád Spisový řád by měl obsahovat následující části: 1. Příjem, evidence, rozdělování a oběh dokumentů (písemností): - Úprava, kdo přejímá písemnosti - Rozdělení písemností na úřední a soukromé. Opatřování úředních písemností presentačním razítkem podle ustanovení § 5 vyhlášky č. 646/2004 Sb. a jednacím číslem. - Zápis do podací knihy(viz § 2 vyhl. č. 646/2004 Sb.) - Vedení oddělených evidencí hospodářské a školní pošty, řídících aktů a písemností, které jsou předmětem správního řízení. 2. Vyřizování, podepisování a odesílání písemností. - Podepisování písemností se řídí podpisovým řádem. - Zaměstnanec, který písemnost vyřídil, tuto před založením do příruční registratury označí skartačním znakem a skartační lhůtou. Úřední písemnosti musí obsahovat číslo jednací a jméno osoby, která věc vyřizovala. 3. Ukládání písemností v příručních registraturách: - Řídící akt by měl obsahovat úpravu, kde jsou příruční registratury zřízeny - Řídící akt by měl obsahovat úpravu o odpovědnosti za řádné ukládání písemností a dodržování podmínek vedení příručních registratur. - Řídící akt by měl obsahovat úpravu délky a lhůty uložení písemností příručních registraturách. - Měla by být uplatněna zásada „ukládací jednotky“ obsahově shodných písemností (šanon, balík, apod.), která před předáním do spisovny by měla být řádně označena (skartační znak a lhůta, předávající útvar, rok vzniku písemností, obsah šanonu nebo balíku jako „ukládací jednotky“). C. Skartační řád 1. Skartační řízení - Předmětem skartačního řízení je vyřazení veškerých písemností správní, úřední, školské nebo provozní povahy, které vznikly nebo došly škole, byly vyřízeny, výuka byla ukončena a proto pozbyly významu z hlediska správní, úřední, školské nebo provozní potřeby. Pro činnost školy jsou dále nepotřebné. Ze spisovny se v rámci skartačního řízení z regálů fyzicky vyřadí všechny písemností s uplynulou skartační lhůtou. Odděleně se upraví a připraví písemnosti vyčleněné ke skartaci a k archivaci. - Písemností s uplynulou skartační lhůtou se sepíši do d v o u s e z n a m ů , a to do seznamu písemností určených ke skartaci (fyzickému zničení) a k archivaci. Seznam písemností (ukládacích jednotek, balíků, šanonů), by měl obsahovat název, či pojmenování těchto ukládacích balíků, rok vzniku, datum vyřazení, skartační znak a skartační lhůtu. - Pověřená osoba za vedení spisovny vypracuje s k a r t a č n í n á v r h , kterým se požádá místně příslušný státní archiv o posouzení a schválení skartačního návrhu.
-
Místně příslušný státní archiv rozhodne o naložení s písemnostmi, které jsou předmětem návrhu na skartaci. Bez souhlasu příslušného státního archivu by neměly být zničeny žádné písemnosti. Vyřazené písemnosti se pod dohledem skartační komise (nejméně 3 členná) jmenované ředitelem školy zničí. Zápis o zničení nebo předání organizaci provádějící zničení členové skartační komise zničí. Zápisy se evidují ve spisovně. Písemnosti určené k archivací se předají místně příslušnému státnímu archivu.
2. Archivace písemností -
Na základě předloženého skartačního návrhu provede příslušný státní archiv odborné posouzení návrhu. Posoudí písemností, které naplňují kritéria archivace. Ta prohlásí za archiválie. Vedle písemností, které podle obecně závazných právních předpisů a jsou archiváliemi ze zákona (viz dále), jsou archiváliemi i obecné informace o škole, které mají společensky širší význam (fotky, články, reportáže, almanachy, úspěchy žáků, účasti na významných akcích apod.). D. Závěrečná ustanovení
Závěrečná ustanovení by měla obsahovat následující: - Zavázat všechny zaměstnance k dodržování a plnění spisového a skartačního řádu. - Existuje-li důvodné podezření, že ztrátou, zničením, poškozením nebo zneužitím písemností došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu, rozhodne o dalším postupu ředitel školy. - Při organizačních změnách jako je sloučení, či splynutí škol, je zanikající škola povinna předat veškeré písemnosti, příruční registratury a spisovnu právnímu nástupci. - Na právního nástupce přechází podle ustanovení § 68 odst.3 zákona č. 499/2004 Sb. povinnosti při vyřazování písemností zaniklého subjektu. - Spisový a skartační řád se vztahuje na veškeré písemnosti jak listinné, tak vzniklé použitím výpočetní techniky, které byly škole doručeny nebo vznikly z její činnosti. je závazný pro všechny zaměstnance školy. - Za kontrolu dodržování spisového řádu odpovídá ……….(příklad sekretářka ředitele školy). Za plnění a dodržování skartačního řádu odpovídá zaměstnanec pověřený ředitelem školy. - Se skartačním řádem musí být prokazatelně seznámeni všichni zaměstnanci, kteří podle organizačního řádu vyřizují písemnosti. Rozdělovník: Přílohy: skartační seznam písemností jednotlivých útvarů
ředitel školy
Skartační seznam písemností jednotlivých útvarů Na tomto místě je výčet těch písemností, které podle zákona a ověřených zkušeností se státními archivy, jsou a r ch i v á l i e m i (skartační znak „A“):
01 02 03 04 -
Písemnosti ředitele školy Jmenování a zastupování Zřizovací listiny Výroční zprávy školy Akty řízení Delimitace Podací knihy Kolektivní smlouvy Písemnosti zástupce ředitele školy pro ekonomiku a provoz Výroční zprávy o hospodaření Písemností hlavního účetního Účetní výkazy roční Statistické výkazy roční Písemnosti zástupce ředitele pro teoretickou výchovu Zápisy z výchovných komisí Maturitní protokoly Protokoly o závěrečných zkouškách Rámcové vzdělávací programy Školní matrika Seznamy vycházejících žáků
II.
Ředitel školy
Podle ustanovení § 164 ŠZ ředitel školy : - Rozhoduje a odpovídá za všechny záležitosti týkající se vzdělávání. - Odpovídá za odbornou a pedagogickou úroveň vzdělávání (viz další vzdělávání pedagogických pracovníků podle ustanovení § 24 ZPP). - Vytváří podmínky pro včasnou informovanost žáků a zákonných zástupců o průběhu a výsledcích vzdělávání.
-
Odpovídá za z a j i š t ě n í d o h l e d u nad dětmi a nezletilými žáky (viz školní řád a pracovní řád ve vazbě na dozor).
Podle ustanovení § 165 odst.1 ŠZ je ředitel školy v postavení statutárního orgánu. V tomto postavení je zastupitelný, což neplatí pro následující 2. odstavec § 165 ŠZ. Podle ustanovení § 165 odst.2 ŠZ je ředitel školy v postavení orgánu státní správy, kdy o právech a povinnostech rozhoduje ve správním řízení. Jeho postavení je nezastupitelné. Orgánem státní správy je p o u z e ve věcech taxativně uvedených v ustanovení § 165 odst.2 ŠZ. V ostatních věcech rozhoduje na základě kompetencí daných zákonem, přičemž správním řádem se řídí přiměřeně. Takovéto rozhodnutí nemá tu právní sílu, kterou má rozhodnutí podle správního řádu. Je nepřezkoumatelné. Rozhodování ředitele školy o právech a povinnostech žáka v postavení orgánu státní správy: (Viz příloha k tomuto studijnímu materiálu obsahující vzory rozhodnutí) Rozhodování ředitele školy o právech a povinnostech žáka mimo postavení orgánu státní správy: - Podle ustanovení § 50 odst.3 ŠZ rozhoduje o uvolňování žáka na základě žádosti. - Podle ustanovení § 50 odst.3 ŠZ rozhoduje na základě žádosti o režimu vzdělávání žáka pro zdravotní důvody, pro které se nemůže po dobu delší než 2 měsíce účastnit vzdělávání. Toto rozhodování se může překlopit do rozhodování podle ustanovení § 18 ŠZ, které se vede podle správního řádu. Ředitel školy pak rozhoduje v postavení orgánu státní správy o povolení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. - Podle ustanovení § 51 odst.4 ŠZ rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce. - Podle ustanovení § 55 odst.1 rozhoduje ředitel školy na základě žádosti zákonného zástupce o pokračování v základním vzdělávání po splnění povinné školní docházky. - Podle ustanovení § 67 odst.2 ŠZ rozhoduje ředitel školy na základě žádosti o uvolňování žáka ze zdravotních důvodů, případně může rozhodnout, že žák nebude v některých předmětech hodnocen. - Rozhodnutí ředitele školy hromadné povahy, ne tedy na základě žádosti (přijímací řízení, 2. kolo, opravné zkoušky, apod.) mělo by mít povahu příkazu ředitele školy. - POZOR. Ve výše uvedených věcech, o kterých ředitel školy rozhoduje, nepostupuje podle správního řádu. Na tato rozhodnutí ředitele školy se nevztahují opravné prostředky. Přesto je nutno přihlédnout k ustanovení § 177 odst.1 SŘ. Podle uvedeného ustanovení se „základní zásady správního řízení“ použijí při výkonu veřejné správy i v případech, kdy zvláštní zákon stanoví, že správní řád se nepoužije. Nejen ve výše uvedených věcech, ale i v dalších je v h o d n é ke správnímu řádu při řízeních o právech a povinnostech žáků přihlédnout. Rozhodování ředitele školy o stížnostech Bylo zrušeno nařízení vlády č. 150/1958 Ú.l. o vyřizování stížností pracujících. Svým způsobem je nahrazeno ustanovením § 175 správního řádu. Z ustanovení § 175 odst. 1 SŘ plyne, že „dotčené osoby mají právo se obracet na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob…“. Tato úprava se přímo netýká škol, které nejsou správními orgány. Správním orgánem je ve vymezených věcech (ustanovení § 165 odst.2 ŠZ) pouze ředitel školy. Při velice přísném posouzení by se řízení o stížnostech podle SŘ dalo
vztáhnout na ty osoby, které jsou ředitelem školy pověřeny činnostmi ve věcech, o kterých se rozhoduje ve správním řízení (příprava podkladů, shromažďování důkazů, jednání s rodiči, apod.) před vydáním rozhodnutí ředitelem školy. Přesto lze doporučit, aby ta podání, která mají charakter stížnosti, byla řešena podle ustanovení § 175 správního řádu.
Správní poplatky ve školství Podle I. části, 3. položky zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích se správní poplatky vybírají za v y d á v á n í stejnopisů, opisů, kopií nebo výpisů z ú ř e d n í c h s p i s ů podle zákona o správních poplatcích, tj. spisů pořízených ve správním řízení podle zákona č. 500/2004 Sb. Uvedené platí i pro 4. položku o v ě ř o v á n í stejnopisů, opisů, kopií nebo výpisů z úředních spisů podle zákona o správních poplatcích. K otázce, zda škola může vybírat správní poplatky za úkony ve správním řízení, lze uvést toto: - Orgánem státní správy je fyzická osoba, kterou je ředitel školy. Škola jako subjekt, jako právnická osoba, státní správu nevykonává - O právech a povinnostech žáků rozhoduje ředitel školy pouze u věcí, které jsou taxativně stanoveny a dány v ustanoveních § 165 odst.2, písmena a) – l) ŠZ. - Tyto právně správní úkony (rozhodování ve věcech podle uvedeného ustanovení § 165 odst.2 ŠZ) podle zákona č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích se nezpoplatňují. - Ostatní rozhodnutí ředitele školy o právech a povinnostech žáků jsou mimo správní řízení a ředitel v těchto věcech není správním orgánem. Vůči zákonu o správních poplatcích je školský zákon předpisem zvláštním, který proto má přednost. V ustanovení § 28 odst.8 ŠZ se uvádí, že „Školy vydávají stejnopisy a opisy vysvědčení, výučních listů a diplomů o absolutoriu, za vystavení tohoto stejnopisu či opisu lze požadovat úhradu vynaložených n á k l a d ů, jejíž výše nesmí překročit 100,- Kč.“ Podle tohoto ustanovení l z e , ale n e m u s í se požadovat úhrada vynaložených nákladů za vydání stejnopisu nebo opisu vysvědčení nebo výučního listu do výše 100,- Kč. Podle zákona o správních poplatcích a podle správního řádu nelze správní řízení nebo ověření, či vydání stejnopisu bez zaplacení správního poplatku provést. V tom je mezi školou a správním orgánem rozdíl.
III. Správní řád ve školství
Podle ustanovení § 165 odst.2 ŠZ ředitel školy zřízené státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, rozhoduje o právech povinnostech v oblasti státní správy v případech, které jsou uvedeny v ustanovení § 165 odst.2, písmena a) až l) ŠZ.
Podle ustanovení § 183 odst.1 ŠZ se rozhodování o právech a povinnostech osob v oblasti státní správy řídí správním řádem, pokud zákon nestanoví jinak (viz odvolací lhůty u přijímacího řízení na SŠ). Správním řádem se rovněž řídí ustanovení o doručování výzev žákovi, který se neúčastní nejméně 5 vyučovacích hodin podle ustanovení § 68 odst.2 ŠZ (část čtvrtá ŠZ „střední vzdělávání“). Správní řád se podle ustanovení § 183 odst.2 ŠZ nevztahuje na rozhodování: - Schvalování doložek učebnicím a učebním textům ministerstvem podle ustanovení § 27 ŠZ. - Vyloučení žáka ze zkoušky podle ustanovení § 74 odst.9, písm.c) ŠZ - Vyloučení žáka z písemné zkoušky podle ustanovení § 80 odst.8 ŠZ - Přezkoumávání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky podle § 82 - Přezkoumávání absolutoria žáka v konzervatoři krajským úřadem podle ustanovení § 90 odst.12 a § 102 odst.9 ŠZ. K jednotlivým vybraným ustanovením správního řádu § 2 odst.1 SŘ Správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy. Opakovat: - Princip legality - Význam „ostatní právní předpisy“ § 2 odst.4 SŘ Správní orgán dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly neodůvodněné rozdíly. § 15 odst.2 SŘ Úkony správního orgánu v řízení provádějí úřední osoby oprávněné k tomu podle vnitřních předpisů správního orgánu nebo pověřené vedoucím správního orgánu. Poznámky k uvedenému: - V organizačním řádu vymezit uvedenou „oprávněnost“ osobám i komisím. - Zavázat je k mlčenlivosti. § 18 SŘ Protokol z ústního jednání s účastníky řízení , svědky, znalci, apod., by měl obsahovat: - Jednací číslo (spisovou značku) - Místo, čas a předmět zápisu - Jméno, příjmení a funkce oprávněné úřední osoby - Identifikace přítomných osob i podle občanských průkazů - Vylíčení průběhu jednání - Podpisy přítomných - Záznam případného odmítnutí podpisu - DOPLNĚNÍ Je vhodné z každé informace, telefonického hovoru, z každého poznatku zpracovat tzv. „úřední záznam“ § 19 Doručování písemností ve správním řízení
Do vlastních rukou se doručují předvolání a rozhodnutí (příznivá rozhodnutí, osobní převzetí) Fyzické osobě se doručuje: - Na adresu pro doručování (vhodné mít záznam o této adrese) - Na adresu trvalého pobytu - K adrese uvádět číslo jednací-spisovou značku § 23, § 24 Uložení písemnosti Jestliže si adresát uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty. § 26 Podle ustanovení § 26 odst.2 SŘ nemusí ředitel, jako fyzická osoba vykonávající působnost správního orgánu, zřizovat úřední desku. POZOR Úřední deska má výhodu při doručování veřejnou vyhláškou (viz § 25 odst.1, 2 SŘ) osobám, jímž se prokazatelně nedaří doručovat písemnosti. Úkony účastníků správního řízení: - Činit návrhy a předkládat důkazy až d o v y d á n í rozhodnutí (viz § 71 odst.2, písm. a) SŘ) - Právo na vyjádření se k průběhu řízení a právo na informace (viz § 36 odst.2 SŘ) - Správní orgán je podle ustanovení § 36 odst.3 SŘ p o v i n e n vůči účastníkovi, musí mu dát možnost se vyjádřit ke všem podkladům rozhodnutí. TO NEPLATÍ, jestliže se žádosti v plném rozsahu vyhovuje nebo se žadatel tohoto práva dopředu vzdá. Podání ve správním řízení: - Z podání musí být patrno kdo je činí. - Které věci se týká - Co žadatel navrhuje, jaké má být rozhodnutí (petit). - Nesplnění uvedených náležitostí zakládá povinnost k zaslání výzvy k odstranění vady. Upozornit na vadu a formu odstranění v uložené l h ů t ě. - Správní orgán by nikdy neměl nahrazovat „vůli“ žadatele. - Upozornit na možnost zastavení řízení podle ustanovení § 66 odst.1, písm.c) SŘ. - Dnem doručení žádosti se podle ustanovení § 44 zahajuje správní řízení. - Žádost podaná po uplynutí zákonné lhůty je „právně nepřípustná“ a podle ustanovení § 66 odst.1, písm.b) SŘ. Navrácení lhůt – navrácení v předešlý stav: - Požádat o prominutí zmeškání úkonu může podle ustanovení § 41 odst. 2 SŘ žadatel účastník do 15 dnů ode dne, kdy pominule p ř e k á ž k a , která bránila úkon učinit. - Pozor na zákonné a propadné lhůty. - Prominutí zmeškání lhůty znamená pokračování v řízení. - Neprominutí se oznamuje usnesením. Nahlížení do spisu: - Účastník kdykoliv, včetně osob, které prokážou právní zájem ve věci. - Právo na výpisky a kopie (zpoplatnění). - Je vhodné oddělení části utajené a „obecné“. - Možnost odmítnutí nahlédnutí do části utajené.
-
Je-li odmítaná část spisu jako podklad pro rozhodnutí, lze povolit nahlédnutí bez výpisků a kopií. Musí být protokol se závazkem o mlčenlivosti.
Zahájení řízení z moci úřední: - Dnem zahájení řízení je den, kdy účastníkovi bylo doručeno oznámení o zahájení. - Oznámení musí o b s a h o v a t : 1) označení správního orgánu, 2) předmět řízení, 3) podpis oprávněné osoby. Překážky řízení: - Nelze zahájit řízení v téže věci, bylo-li zahájeno u jiného správního orgánu. - Přiznat totéž právo nebo uložit tutéž povinnost téže osobě lze pouze jednou. Podklady pro vydání rozhodnutí: - Podklady pro vydání rozhodnutí opatřuje správní orgán, který má důkazní povinnost a dispozici s návrhem. - U řízení z úřední povinnosti, z něhož má vzejít pro účastníka povinnost, je správní orgán p o v i n e n zjistit všechny okolnosti PRO i PROTI, a to i bez návrhu. - Účastníci jsou na podporu svých tvrzení povinni předkládat důkazy. - Správní orgán musí hodnotit všechny důkazní prostředky podle své úvahy (uvést do odůvodnění rozhodnutí). - Je povinen přihlédnout ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (viz odůvodnění rozhodnutí podle § 68 odst.3 SŘ). - O provádění důkazních prostředků musí být účastníci informování, musí mít možnost se provádění důkazů účastnit (viz čl. 38 odst.2 LZPS). - POZOR, vše shrnuto do povinnosti seznámit účastníka s podklady, na jejichž základě se rozhoduje (viz § 36 odst.3 SŘ). Obsah a forma rozhodnutí: - Písemné vyhotovení musí nést označení „ROZHODNUTÍ“. - Číslo jednací - Označení správního orgánu (? Ředitel) - Datum a otisk úředního razítka (viz zákon č. 68/1990 Sb.) - Jméno a příjmení oprávněné osoby a její podpis (u stejnopisů podle § 69 odst.1 SŘ). Náležitost rozhodnutí v ý r o k: - Uvede se řešená věc, tedy předmět správního řízení, podnět k řízení (žádost, z úřední moci). - Právní ustanovení (ne pouze právní předpis) podle nichž bylo rozhodováno. - Označení účastníků a jejich identifikace. Náležitost rozhodnutí o d ů v o d n ě n í : - Důvody výroku - Podklady pro vydání rozhodnutí. - Úvahy, kterými se správní orgán řídil při hodnocení podkladů a důkazů a interpretace právních předpisů. - Informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s návrhy a námitkami účastníků. - Informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s vyjádřením účastníků k podkladům rozhodnutí (viz § 36 odst.3 SŘ), případně o tom, že výzvy k vyjádření nebylo využito. - V případě vyhovění žádosti není odůvodnění rozhodnutí nutné, stejně tak není nutné vyjádření účastníka k podkladům rozhodnutí.
Náležitost rozhodnutí p o u č e n í o tom, že: - je možnost podání odvolání. - Seznámení s propadnou lhůtou pro odvolání. - Upozornění na počátek běhu lhůty pro odvolání. - Uvedení orgánu, který o odvolání rozhoduje. - Uvedení orgánu, u kterého se odvolání podává. POZOR „rozhodnutí“ se doručuje do vlastních rukou Rozhodnutí je v „právní moci“, pokud proti němu nelze podat odvolání. Rozhodnutí je vykonatelné nabytím právní moci. Rozhodnutí ukládající povinnost k plnění je předběžně vykonatelné, pokud odvolání nemá odkladný účinek, a byla-li stanovena lhůta ke splnění povinnosti, jejím uplynutím. Ustanovení § 85 odst.1 SŘ: „Nestanoví-li zákon jinak, má včas podané a přípustné odvolání odkladný účinek“. Ustanovení § 85 odst.2 SŘ: „Správní orgán může odkladný účinek odvolání vyloučit? Jestliže to naléhavě vyžaduje veřejný zájem……….“. POZOR: Vyloučení odkladného účinku odvolání musí být odůvodněno. Výrok o vyloučení odkladného účinku odvolání je součástí rozhodnutí ve věci, proti tomuto výroku se nelze odvolat (dodal bych, že se nelze samostatně odvolat). Doložku právní moci a vykonatelnosti vždy vyznačuje prvoinstanční orgán. Nicotnost rozhodnutí (jinak lze uvést „neplatné rozhodnutí“): - Nicotné je rozhodnutí, které vydal věcně nepříslušný orgán. Nicotnost prohlašuje nadřízený orgán. - Ředitele škol, v postavení orgánu státní správy by měla zajímat nicotnost pro vady (rozpornost, nepřezkoumatelnost, v rozporu s právními předpisy, apod.). - O nicotnosti podle předchozí odrážky rozhoduje na základě žaloby soud podle soudního řádu správního. ODVOLÁNÍ proti rozhodnutí ředitele: - Odvoláním lze napadat pouze výrok nebo jeho část. - Odvolání proti odůvodnění je nepřípustné. - Odvolání musí mít náležitosti jako podání. - Musí obsahovat : 1) proti čemu směřuje, 2) rozsah napadení, 3) rozpor s právními předpisy nebo nesprávnosti, 4) co odvolatel žádá a navrhuje zrušit (není-li rozsah napadení uveden, má se za to, že žádá zrušení celého rozhodnutí). - Nové skutečnosti v odvolání lze akceptovat pouze tehdy, nemohl-li je účastník uplatnit dříve. - Odvolací lhůta je 15 dnů (přijímací řízení na SŠ je 8 dnů). - AUTOREMEDURA s možností odvolání. - Spis se stanoviskem se předává odvolacímu orgánu do 30 dnů.
-
U opožděného nebo nepřípustného odvolání se ve stanovisku vyjádří pouze tato skutečnost. Spis se postupuje pak ve lhůtě 10 dnů.
