Školské odbory požadují bez ohledu na výsledky voleb více peněz na platy

• Maturita pro všechny versus maturita na úrovni • Provedeme vás reformou krok za krokem • Jaké jazyky se vyučují v Evropě?

21

31. KVĚTNA 2006

STRANA 3 STRANA 7 a 8 STRANA 10

XIV. ROČNÍK 30. května Ministryně školství Petra Buzková zahájila symbolickým poklepem na základní kámen výstavbu Univerzitního centra ve Zlíně.

30. – 31. května Národní podpůrné středisko pro eTwinning uspořádalo v Pardubicích Národní konferenci eTwinning, která pokračovala druhý den seminářem Národního institutu pro další vzdělávání. Ten se věnoval využití grantů a projektů v základních a středních školách.

1. června

„Chápu tvé rozpaky, Vonásku, tenhle problém bude brzy řešit u voleb celý národ!“ KRESBA: MILAN KOCMÁNEK

Rosteme s knihou aneb 200 let knihy pro děti a mládež je název výstavy, která bude na Den dětí zahájena v letohrádku Portheimka v 18 hodin.

Školské odbory požadují bez ohledu na výsledky voleb více peněz na platy Odborový svaz pracovníků školství dlouhodobě usiluje o navýšení finančních prostředků na platy školských pracovníků. Jsme přesvědčeni, že úroveň odměňování je v regionálním školství stále podhodnocena. Věříme, že nejen v době přípravy státního rozpočtu, ale i v průběhu roku při dostatku politické vůle je možné naše oprávněné požadavky řešit. Z dlouhodobého hlediska usilujeme o to, aby pedagogičtí pracovníci byli placeni na stejné úrovni jako úředníci či zdravotníci, tedy podle tarifní tabulky zvýšené o 25 procent, a provozní a správní zaměstnanci škol měli platy zvýšené o 14 procent. V nejbližších dnech proběhne jednání představitelů odborových svazů ČMKOS, které hájí zájmy zaměstnanců veřejné správy a služeb, aby sjednotili svá stanoviska a mohli jednat s ministerstvem financí. To již bez ohledu na to, jak dopadnou volby, připravuje návrh státního rozpočtu na rok 2007. Vláda uvažuje o zvýšení objemu finančních prostředků na platy (pozor, to není totéž

jako zvýšení platů) v příštím roce o 4,5 procenta. Vzhledem k tomu, že letošní inflace bude zřejmě vyšší než předpokládaná dvě procenta, odbory s takovýmto navýšením nemohou souhlasit. Mohlo by se totiž stát, že by čtyř a půl procentní navýšení nezaručilo některým skupinám zaměstnanců růst reálných příjmů. V regionálním školství by to nejvíce postihlo provozní a správní zaměstnance, jejichž příjmy jsou i tak velmi nízké. Odborový svaz jedná s ministerstvem financí i samostatně. Nečekáme s rukama v klíně, že to za nás vyjedná odborová centrála. Minulý týden jsme jednali s ministrem financí Bohuslavem

Sobotkou o třech okruzích problémů. Jedním z nich je fond kulturních a sociálních potřeb. Odborový svaz požaduje, aby vyhláška o FKSP stanovila povinný příspěvek zaměstnavatelů na činnost odborů. Jsme přesvědčeni, že základní odborové organizace jsou prvotním nositelem sociálního smíru. Vyjednávají za všechny zaměstnance, i za ty, kteří sice odborům fandí, ale platit příspěvky nechtějí a v podstatě se jen vezou. Chceme posílit pozici základních organizací na jednotlivých pracovištích. A toto je jedna z cest. Hovořili jsme i o rozpočtovém určení daní, neboť máme signály, že by se toto téma mohlo

opět vrátit na jednací stůl. Ministr nás ujistil, že přímé výdaje na vzdělávání, tedy na platy, by se do sdílených daní jednotlivých krajů neměly promítnout a měly by zůstat výdajem státního rozpočtu, kapitoly MŠMT. Pochopitelně jsme jednali i o navýšení objemu finančních prostředků na platy zaměstnanců škol a školských zařízení v příštím roce. Byli jsme ubezpečeni, že státní rozpočet počítá s navýšením peněz pro pedagogické pracovníky nad rámec ostatních resortů tak, aby mohl být postupně naplněn předvolební slib sociální demokracie, že do roku 2010 budou učitelé brát v průměru 35 000 korun. Problematika nízkých platů provozních a správních zaměstnanců bude řešena v souvislosti s podobnými profesemi v jiných oblastech veřejné správy a služeb. FRANTIŠEK DOBŠÍK předseda ČMOS pracovníků školství

2

Poslanecká sněmovna přehlasovala minulý týden veto prezidenta republiky a přijala nový zákoník práce. Na jeho podporu se před sněmovnou sešli odboráři, kteří hájí zájmy čtyř milionů zaměstnanců. FOTO KARLA TONDLOVÁ

deváťákům dělá největší problémy matematika Žákům základních škol v Česku dělá největší problém matematika. Vyplývá to z výsledků testů Centra pro výsledky vzdělávání, které na počátku února absolvovala zhruba polovina žáků devátých tříd a odpovídajícího ročníku víceletých gymnázií. Testy také ukázaly rozdíly, které mezi těmito typy vzdělání jsou. Výsledky testů centrum zveřejnilo na svých internetových stránkách. Kromě matematiky museli studenti prokázat své znalosti i z češtiny a také své studijní předpoklady. Zatímco úkoly z mateřského jazyka zvládli v průměru na 64,5 procenta a příklady ze studijních dovedností na 61 procent, průměrná úspěšnost žáků v počtech byla o téměř 20 procent nižší. Testy také ukázaly velké rozdíly mezi dětmi ve víceletých gymnáziích a v základních škočtk lách.

sestrojili hlasem ovládaného robota i sítí řízený byt Studentské projekty, které by mohly pomoci měnit budoucnost domácností a kanceláří, představili v Praze finalisté soutěže Student Research Projects. Posluchači Elektrotechnické fakulty Českého vysokého učení technického v Praze dokázali například navrhnout, naprogramovat a vytvořit hlasem řízeného robota nebo zapojit domácí spotřebiče do bezdrátové sítě ovládané internetem. Autoři nejlepšího projektu budou mít možnost spolupracovat s výzkumným týmem firmy IBM, která soutěž uspořádala. Soutěž se konala letos již po druhé. čtk

příležitost pro ty, kterým chybí odpovídající kvalifikace Učitelům a dalším pracovníkům školství, kterým chybí potřebná pedagogická kvalifikace, je určen nový rozvojový program MŠMT – vzdělávací projekt Studium

pedagogiky, jehož realizátorem je Národní institut pro další vzdělávání. Jedná se o pilotní projekt, který bude zjišťovat kvalitu a účelnost připraveného projektu, a proto bude zatím probíhat v pěti krajích: v Brně, Českých Budějovicích, Ostravě, Pardubicích a Praze. Zájemci se mohou do 23. června 2006 hlásit na pracovištích NIDV pouze v těchto městech. Výuka začne na podzim a jednoleté studium bude stát 10 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že ministerstvo školství poskytlo na projekt dotaci, bude studium pedagogiky účastníka ve školním roce 2006/ 2007 stát pouze 6 tisíc korun. nidv

na bertramce bude letos řada koncertů pro školy V roce mozartovského výročí připravila společnost provozující pražskou Bertramku tři desítky hudebních pořadů pro děti. Padesátku základních a středních škol,

CHCETE, ABY SE O VÁS VĚDĚLO? Vypracovali jste projekt, na který jste získali peníze z Evropských sociálních fondů? Využijte možnosti publikovat své zkušenosti na stránkách Týdeníku ŠKOLSTVÍ, určitě budou zajímat i vaše kolegy v dalších školách. Speciálně pro Vás jsme připravili výhodnou cenovou nabídku. Za celostránkovou prezentaci včetně fotografií zaplatíte 8000 Kč (běžná cena celostránkové inzerce je 20 000 Kč). Napište nám na adresu Týdeník ŠKOLSTVÍ, Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1 nebo mailujte [email protected]. kterým koncerty a prohlídku Mozartova muzea nabídne, vybere společnost Comenius s ministerstvem školství. Samy se školy přihlásit nemohou. „Žáci mají koncert zdarma a odnesou si CD s hudbou z koncertu a průvodním slovem,“ řekl prezident společnosti Comenius Karel Muzikář. Tři pořady v objektu pamatujícím Mozartovy pražské

pobyty se uskuteční v červnu, většina pak na podzim. Projekt má záštitu ministryně školství Petry Buzkové. čtk

na jednotné maturity bude dohlížet komise Podle poradce ministryně školství Martina Profanta by na správnost připravovaných jednotných státních maturit měla dohlížet nezávislá komise. Schválit by ji měli zástupci sněmovny, která vzejde po volbách. Komise bude mít pravděpodobně 21 členů. Její statut ještě není schválen. V komisi by měly podle M. Profanta zasednout zástupci z různých oblastí. „Předpokládáme účast lidí ze zaměstnaneckých svazů, z odborů, z vysokých škol a těch, koho se týká výsledek středního vzdělávání jako takového,“ řekl. Složení komise by měl projednat budoucí školský výbor sněmovny. „Domnívám se, že by nám pomohlo, kdyby zde existovala nějaká externí autorita, která by provedla konečnou recenzi testů, a posílila tak jejich kontrolu,“ řekl již dříve ředitel Cermatu čtk Martin Chvál.

žáci z machova předložili projekt a zvítězili Žáci ze Základní školy v Machově na Náchodsku zvítězili v soutěži o nejlepší projekt úspor energií ve škole. V celostátním kole projektu nazvaného Úspory energie ve škole, které se konalo v Hradci Králové, o tom rozhodla odborná porota. „Škola z Machova získala na úspory energií ve školní budově 50 000 korun, na druhé příčce skončilo Gymnázium Roudnice nad Labem, kterému porota udělila 46 000 korun. Školy mohou peníze použít například na nákup izolačních materiálů či termoregulačních ventilů,“ řekla Hana Kulichová z ekologického centra Sever v Horním Maršově, které projekt organizovalo. Kromě dvojice oceněných škol se celostátního kola zúčastnila také Základní škola Polnička u Žďáru nad Sázavou a Základní škola Klíček z Prahy. čtk

3

Maturita pro všechny versus maturita na určité úrovni Ve státních maturitních testech byly chyby, hlásala nedávno všechna média. Jak však předposlední zkušební kolo společné části maturitní zkoušky dopadlo, o to se zatím nikdo nezajímal. Proto jsme tuto otázku položili řediteli Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání PhDr. Martinu CHVÁLOVI, Ph. D. V letošním roce se Maturity nanečisto zúčastnilo více než šedesát tisíc žáků a všichni již obdrželi protokol o výsledku své zkoušky z didaktického testu z českého jazyka a cizího jazyka, z matematiky a z občanského základu. Školy také znají své celkové výsledky. Ty si však musely najít na našich internetových stránkách. Mají k dispozici výsledky jak ze společné části, tak i z části profilové. Ačkoliv výsledky pro školy a žáky jsou zpracovány, neznamená to, že je nebudeme dál analyzovat. Přesto již nyní můžeme konstatovat, že testy ve společné části maturitní zkoušky, tj. z českého jazyka, matematiky a cizího jazyka, byly z hlediska konstrukce postaveny dobře a že by takto mohly být použity i při ostré maturitní zkoušce. Co nás k tomuto konstatování vede? Soulad mezi naším odhadem výsledků testů a mezi skutečnými výsledky. Tento soulad je v přijatelných mezích, což je pro nás důležité. Kvalitně postavené odhady jsou totiž nezbytné pro správnou tvorbu známkování maturitní zkoušky i pro stanovení správné hranice úspěšnosti maturitní zkoušky. Ačkoliv jsme letos žádné známkování ani hranici úspěšnosti nesimulovali, v příštím roce tak již učinit chceme. A právě podrobná analýza letošních výsledků by nám k tomu měla pomoci. Byly s náročností testů společné části maturitní zkoušky spokojeny také školy? Ohlasy ze škol jsou různorodé. Některým se testy zdály náročné, jiným naopak lehké. Co je však zajímavé, jejich připomínky se netýkaly českého jazyka. Musím však připomenout, že letošní zkoušky z českého jazyka, ale i z cizích jazyků, neměly podobu zkoušky, kterou stanoví školský zákon. Ta musí mít nejen část písemnou, ale i část ústní. Navíc písemná část musí obsahovat vedle didaktického testu, který byl ověřo-

ván, i strukturovanou písemnou práci. Ta bude ověřována až příští rok. Takže vlastně hovoříme pouze o didaktickém testu. Porovnání jeho výsledků mezi gymnázii, středními odbornými školami a středními odbornými učilišti s maturitou ukazuje, že test je přiměřeně náročný pro všechny. Jak dopadly testy v dalších předmětech? Matematika je podle zákona jedním z volitelných předmětů. Letos ji absolvovalo přibližně 25 tisíc studentů, z toho byla asi pětina žáků z učilišť s maturitou. Výsledky této zkoušky ukázaly, že je zde větší rozdíl mezi gymnázii a právě učilišti s maturitou. Z naší analýzy zatím vyplývá, že pro střední odborná učiliště je zkouška z matematiky příliš náročná. Na druhé straně se ale odborníci shodují na tom, že s případnou hranicí úspěšnosti již nelze jít níže, pokud má maturitní zkouška z matematiky mít určitou vypovídací hodnotu. Samozřejmě úspěšnost studentů u této zkoušky může být ovlivněna i jinými faktory než pouhou náročností. Například mohou být méně motivováni zkouškou „nanečisto“, méně se připravovat, než by tomu bylo u skutečné zkoušky. Třeba by si tuto zkoušku někteří žáci ani nevybrali. Proto se budou muset posoudit všechny faktory, které se mohly do výsledku promítnout. Co se týká výsledků z cizích jazyků ve společné části, pak lze konstatovat, že byly z hlediska rozložení výsledků někde uprostřed mezi českým jazykem a matematikou. Studenti si mohli vybrat ze šesti jazyků, nejčastěji si volili angličtinu. Studenti středních odborných učilišť s maturitou volili pouze angličtinu, němčinu a francouzštinu, ostatní školy volily i jiné jazyky, byť v menší míře. Například francouzštinu si zvolilo přibližně 700 žáků, ruštinu a španělštinu 200 žáků a asi 60 žáků gymnázií si zvolilo italštinu.

Rád bych připomenul, že stejně jako v předchozích letech i letos jsme připravili texty i pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro tyto žáky jsou použita různá uzpůsobení zkoušky, například byly upraveny formáty úloh. Tuto vstřícnost školy oceňují. Chystáte nějaké změny v příštím roce? Příští rok chceme navíc ověřit především strukturovanou písemnou práci v českém jazyce a cizích jazycích. U strukturované písemné práce jsou stanovena přísnější pravidla pro tvorbu kratších textů a pro jejich hodnocení, než tomu je například u slohové práce na určité téma. Hodnocení strukturované písemné práce bude probíhat ve školách. Za tímto účelem je potřeba realizovat vzdělávání všech pedagogických pracovníků, kteří se budou na hodnocení podílet. Ověřovat chceme i odhad pro známkování a hranici úspěšnosti. Ačkoliv hranice úspěšnosti i hranice mezi jednotlivými známkami by měly být relativně stabilní, předpokládáme, že na počátku každého maturitního roku se určí nově. Abychom mohli tuto hranici stanovit pro příští rok, musíme ji mít podloženou důslednou analýzou letošních výsledků zkoušky „nanečisto“. OLGA ŠEDIVÁ

Ministr školství, nebo ministr učitelů? líží se volby, které pozmění složení parlamentu i vlády. Logicky to s sebou přináší i úvahy o tom, kdo bude v příštím volebním období v čele školství. Po zkušenostech s již poměrně dlouhou řadou polistopadových ministrů si učitelé nemohou dělat žádné velké iluze. Ať to bude kdokoliv – tedy reprezentant kterékoliv politické strany – bude to opět ministr školství, a ne ministr učitelů. V minulosti to někteří ministři dokonce považovali za svoji významnou přednost. Poněkud ale pozapomněli na to, že školství bez učitelů nejenže nemůže existovat (na rozdíl třeba i od resortního ministerstva), ale že řídit školství při současném boji s učiteli je více než problematické. Určitá, lety vypěstovaná odtažitost učitelů od ministrů školství je proto logická. Dokonce by se mohlo konstatovat, že v podstatě odpovídá až příliš časté a do očí bijící odtažitosti ministrů nejen

B

od resortu, který by měli řídit, ale i od jeho problémů. Ovšem ministerstvo školství je současně i ministerstvem mládeže a obzvláště sportu, což nepochybně bývá mnohými ministry vnímáno velmi pozitivně. Nadcházející volební období bude proto právě z tohoto pohledu pro nového ministra (ministryni) značně atraktivní. Olympijské hry v Číně budou určitě nádherné, mnohem lepší než italský Turín jistě bude i kanadský Vancouver. Ve srovnání s nimi může být jakási kurikulární reforma či po mnoha letech zkoušek, příprav a finančních injekcí možná i ta konečně nová maturita lehce přehlédnutelnou prkotinou. Nakonec to bude odpovídat i obecnému zájmu. Nebo si snad někdo opravdu myslí, že problémy školství jsou pro veřejnost důležitější než jedna či dvě medaile? PETR KABEŠ

4 Dohoda o pracovní činnosti, či o provedení práce?

Z těchto zásad vychází i nový zákoník práce, který klade důraz rovněž jen na počet odpracovaných hodin v dohodách, a nikoliv na charakter prací.“

Jak mají být rozlišeny případy, kdy je třeba uzavírat mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti a kdy dohodu o provedení práce? Je možno uzavřít dohodu o provedení práce i na opětující se práce? Názory na to nejsou jednotné. Odpověď na obdobný dotaz byla publikována v časopise Národní pojištění č. 8-9/2005 str. 60 pod zn. JL. V odpovědi je uvedeno toto stanovisko, u něhož již vzhledem k odbornému zaměření časopisu lze předpokládat jeho soulad s právní úpravou: „Rozhodující pro posouzení, zda má být sjednána dohoda o provedení práce, či dohoda o pracovní činnosti, je počet pracovních hodin, po který bude činnost nebo práce vykonávána. Charakter prací, například pravidelnost, soustavnost, ojedinělost, není rozhodující. Zákoník práce také v ustanovení § 232 odst. 1, v němž jsou hlediska pro sjednávání těchto dohod charakterizována, neuvádí sankci jejich neplatnosti, pokud by tato kritéria nebyla zaměstnavatelem, případně zaměstnancem dodržena. Například dohodu o pracovní činnosti činí neplatnou absence písemné formy a nesjednání odměny, nikoli charakter prací. Z toho vyplývá, že dohoda o provedení práce může být uzavřena i na práce, které budou probíhat pravidelně a soustavně, ale svým rozsahem nepřevýší 100 hodin u jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce. Například na zajištění přednášek může být sjednána dohoda o provedení práce, i když se práce budou konat pravidelně v průběhu kalendářního roku, ale skutečný výkon práce nepřesáhne 100 hodin. Dohoda o provedení práce může být sjednána také na jinou pravidelnou a opětující se činnost, která bude probíhat v průběhu kalendářního roku, ale počet odpracovaných hodin nepřesáhne 100 hodin.

Jako důchodce údajně nedostanu odstupné Pracuji jako důchodce v pracovním poměru na dobu určitou. Obdržel jsem výpověď pro nadbytečnost, a to vzhledem k organizačním změnám a snížení počtu pracovníků. Zaměstnavatel mi také oznámil, že je možné, abych jako důchodce neobdržel ani odstupné. Existuje skutečně taková možnost?

NA VAŠE otázky

ODPOVÍDÁ Vít Berka Zákoník práce v § 60 a) odst. 1 mimo jiné stanoví, že zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů (jde o tzv. organizační důvody, mezi něž patří i nadbytečnost zaměstnance), náleží při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpisu lze odstupné zvýšit o další násobky průměrného výdělku, popřípadě stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci přísluší zvýšené odstupné. Tato možnost se vztahuje i na zaměstnance, kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Z uvedené formulace, že lze „stanovit další podmínky“, není však právně přípustné vyvozovat možnost pro nějakou skupinu zaměstnanců

(například poživatelům starobního důchodu) nárok na odstupné vyloučit. Proto vám nárok (při splnění podmínek) na odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku, i když jste poživatelem starobního důchodu, náleží. Podle ustanovení § 60c zákoníku práce odstupné nenáleží pouze v případě, kdy dochází k přechodu práv a povinností z pracovněprávního vztahu, nebo zaměstnanci, který koná práci ve vedlejším pracovním poměru. Vzhledem k tomu, že u vás se ani o jeden z těchto případů nejedná, je zaměstnavatel povinen vyplatit vám odstupné minimálně ve výši dvojnásobku průměrného výdělku v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se nedohodnete na jiném termínu.

Můžeme dostat vyšší stravné při pracovních cestách? Je možné, aby příspěvková organizace poskytovala vyšší stravné při pracovních cestách, než stanoví zákon o cestovních náhradách? Můžeme poskytovat stravné v případě, když délka pracovní cesty nepřesahuje pět hodin? Zaměstnavatel, který je příspěvkovou organizací, nemůže poskytovat zaměstnancům vyšší stravné, než jaké stanoví zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. Vyplývá to jednoznačně z ustanovení § 9 tohoto zákona. Odpověď na druhou otázku vyplývá z ustanovení § 5 odst. 3 zmíněného zákona, kde se stanoví: „Znemožní-li zaměstnavatel vysláním na pracovní cestu, která trvá méně než 5 hodin, zaměstnanci stravovat se obvyklým způsobem, může mu poskytnout stravné až do výše 58 Kč.“ Stravné podle tohoto ustanovení je fakultativním plněním, poskytovaným zaměstnanci na základě rozhodnutí zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy nemá povinnost toto plnění zaměstnancům poskytovat. V případě, že se pro jeho poskytnutí rozhodne, může ho určit maximálně do výše uvedené částky (58 Kč).

Změny, samé změny v našem školství htěl bych vám upřímně poděkovat za vaši dosavadní práci. Letos vládla vskutku dlouhá a krutá zima. Prožili jsme spolu náročný školní rok. Konečně rozkvetly louky a v lese voní očekávané léto,“ téměř poeticky spěje k závěru porady ředitel Macháček. „Zatím není jasné, jak výsledky voleb ovlivní situaci v našem školství. Po letité zkušenosti si myslím, že nijak zásadně.“ „Školství trvale prochází změnami, které střídají zase další změny. Metoda pokusu a omylu je věčná a nezničitelná. Svého času se u nás doporučovalo polytechnické vzdělání. Méně teorie a více praktických zkušeností a dovedností. Dnes je situace opačná. Všichni by měli absolvovat gymnázium. Mít všeobecné vzdělání. Řemeslnické dílny vystřídaly učebny s počítači,“ přidává se zástupce Poslušný. „Marníme čas. Svými úvahami ducha školství nepovzneseme,“ uvážlivě namítá Hromádka. „Dříve se o zásadních směrech ve vzdělání rozhodovalo výhradně na ministerstvu, dnes ještě na kraji. Řadový kantor nemá možnost ani za třicet let své práce nějak výrazněji ovlivnit systém školství. Ne že bych měl takové ambice. Jen mě napadá, zda by se nemohli úředníci, kteří rozhodují třeba o podobě nové maturity, aspoň jednou za rok u nás zastavit. O přestávce s námi vypít šálek hořké vlažné kávy. Podívat se do nepokojných tříd, aby přímo v terénu poznali pravou tvář současného školství. Možná by se divili,“ odmlčí se Hromádka. „Souhlasím, kolego. Marnost nad marnost meditovat o změnách v našem školství. Jsou častější než střídání ročních období. Jenže u nich téměř s jistou víme, že po zimě přijde oteplení. Bohužel, právě teď ještě netušíme, co vše nás čeká po prázdninách. Jedno je však jisté. Bude-li dost žáků, budou úvazky a s nimi i práce. Jací budou žáci, na to se už raději nikdo neptá,“ viditelně posmutní Macháček. „Každý nový žák ovšem znamená příjem pro školu. Kraj se zajímá pouze o počty žáků ve třídách. Místnímu gymnáziu operativně povolil další třídu. Stejně jako obchodní akademii. Kdo by pak ještě vyhledával odbornou školu? Kdo je ochoten vyučit se řemeslu, které bude už možná za několik let zcela nedostatkovým zbožím?“ „Slova plynou jako unavená voda v řece. Vážení, ještě jednou vám chci poděkovat za trpělivou práci. O prázdninách pozvedněte hlavu k namodralé obloze. A nebojte se přemýšlet o lepších časech našeho školství, které nás teprve čekají,“ významně se odmlčí Macháček. ROMAN KANTOR

„C

5

Bude nová nemocenská pro zaměstnance výhodná? Již řadu let je známo, že někteří lidé zneužívají nemocenské pojištění, a to jak zaměstnavatelé, tak i zaměstnanci. Podle statistik překročila průměrná doba jedné nemoci u nás 35 dnů. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto připravilo úpravu celého systému. Ta by měla zamezit zneužívání nemocenského pojištění, zároveň by však měla těm, kteří jsou opravdu nemocní, zabezpečit peníze na živobytí. Koncem měsíce dubna přehlasovala Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky veto senátu i prezidenta a schválila nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Nový zákon, který začne platit 1. ledna 2007, přinese řadu změn. Mezi nejvýznačnější patří změna v hrazení prvních 14 dnů nemoci. Tuto dobu bude platit zaměstnavatel jako náhradu mzdy, a to pouze za pracovní dny. Zároveň bude zaměstnavateli za tuto dobu snížena odvodová povinnost na nemocenské pojištění ze současných 3,3 procenta na 1,4 procenta. Tato úleva by měla vytvořit dostatečný finanční prostor zaměstnavateli pro placení nemocných zaměstnanců. A jaké dávky bude pobírat nemocný zaměstnanec? Za první tři dny nemoci mu bude zaměstnavatel poskytovat 30 procent náhrady mzdy z denního průměrného výdělku (nyní je to 25 procent), od 4. do 14. dne pak 69 procent denního průměrného výdělku. Denní výdělek se bude krátit obdobně jako při výpočtu nemocenské. Od 15. dne pracovní neschopnosti bude proplácena „klasická“ nemocenská tak, jak ji známe dnes, tedy za kalendářní dny. Výše nemocenské bude 69 procent denního vyměřovacího základu. Denní vyměřovací základ bude i nadále redukován, ale tentokrát o něco výhodněji pro zaměstnance než doposud. Pokud bude mít zaměstnanec výdělek nižší, než je průměrná mzda, započítá se mu plně. Má-li zaměstnanec 1 – 1,5násobek průměrné mzdy, tak se mu bude

započítávat 60 procent, a pokud má 1,5 – 3násobek, bude se mu krátit na 30 procent. Vyšší výdělky se již zohledňovat nebudou. Nemocenskou bude vyplácet Česká správa sociálního zabezpečení přímo zaměstnanci. Nový zákon přináší změny i pro organizace, které mají malý počet zaměstnanců. Aby se

FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ

nemusely obávat zvýšených nákladů na výplaty náhrady mzdy, v případě například chřipkové epidemie, mohou odvádět i nadále stávající pojistné, tj. 3,3 procenta za jednoho zaměstnance, a Česká správa sociálního zabezpečení jim bude 50 procent skutečně vyplacených náhrad refundovat. Další novinkou tohoto zákona je možnost formou kolektivního vyjednávání dohodnout se zaměstnavatelem vyšší náhradu mzdy nad uvedené minimum, a to až do sta procent, tedy do výše průměrného měsíčního čistého výdělku. Zaměstnavatel bude podle zákona moci také kontrolovat, zda se zaměstnanec

10 kalendářních dnů nemoci hrubá mzda 8 120 11 620 19 360 27 110 34 850

nachází na místě, které udal jako místo pobytu při nemoci, a zda nepřekračuje rozsah povolených vycházek. Nebude sice mít možnost takovému zaměstnanci, který hrubě porušil režim práce neschopného, dát okamžitou výpověď, ale bude mu moci snížit náhradu mzdy, případně mu ji vůbec nepřiznat. V roce 2005 byla průměrná nemocnost v České republice 6,1 procenta. Nový systém hrazení nemocenské, který bude platit od 1. ledna 2007, je propočítán tak, aby na něm zaměstnavatel ušetřil. Ale to jen za předpokladu, že procento nemocnosti nebude vyšší než

přibližně 11 procent. Ve školství je poslední statisticky zjištěná hodnota 4,014 procenta. Z toho lze dovodit, že systém jako celek by neměl mít problém, pokud v rozpočtech škol zůstanou stejné částky jako doposud. A o to by se měly zasazovat mimo jiné i odbory. Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení propočítávají v současné době všechny možné varianty s cílem zamezit finančnímu kolapsu i u těch nejmenších organizací. I tuto oblast by měly odbory sledovat. Stávající a budoucí situaci můžete také porovnat podle následující tabulky. PAVEL SKÁCELÍK

30 kalendářních dnů nemoci

stávající stav

nový zákon

srovnání

stávající stav

1 352 1 924 2 992 3 300 3 300

1 463 2 095 3 493 4 482 5 150

+111 +171 +501 +1182 + 1850

4 980 7 116 10 952 12 020 12 020

nový zákon -náhrada mzdy 1 927 2 759 4 601 5 904 6 784

nový zákon -dávky celkem 4 887 6 999 11 641 14 768 16 864

srovnání -93 -117 + 689 + 2748 + 4844 Zdroj: ČMKOS

OROS Děčín Stejně jako ostatní oblastní rady i naše děčínská pozvala při příležitosti oslav Dne učitelů své jubilanty i ostatní seniory a za účasti zástupců pověřených obcí – Děčín, Rumburk, Varnsdorf – všem popřála, podarovala je květinou a jubilanty i drobným dárkem. Příjemné posezení důchodců osvěžilo vystoupení souborů z mateřské školy a základní umělecké školy. Program naší sekce důchodců v Děčíně je součástí sociálního programu Městského úřadu Děčín, a proto může sekce čerpat i finanční dotaci na své akce. Letos to bude 40 tisíc korun. Jako první ji využijí děčínští důchodci a tento měsíc pojedou na rehabilitační pobyt do Kletečné. Ačkoliv by Kletečnou mohli navštívit i důchodci z Rumburka a Varnsdorfu, žádný ze seniorů ji nebyl ochoten zorganizovat. Nestaráme se jen o naše bývalé kolegy, ale i o naše členy, kteří jsou ještě stále zaměstnanci školství. Pro ně jsme připravili školení k současným změnám v legislativě. JUDr. Zdeňka Krámská fundovaně vysvětlila všechny problémy, ochotně odpovídala na dotazy a všem přislíbila, že pokud budou mít ještě další problémy, ráda jim odpoví i písemně. Pro nejaktivnější předsedy základních organizací Děčínska připravila krajská rada ČMOS pracovníků školství slavnostní posezení. Účastnili se i naši předsedové základních organizací a tento způsob ocenění jejich práce je potěšil. Ještě jednou jim za jejich práci děkuji a věřím, že i dál budou aktivní v práci pro druhé. MILENA ELIÁŠOVÁ předsedkyně oblastní rady

OROS Teplice Tento měsíc uspořádala naše oblastní rada slavnostní setkání pro své důchodce jubilanty. Poděkovali jsme jim za jejich celoživotní práci a popřáli do dalších let mnoho zdraví a elánu. Oceňujeme však práci i dalších našich členů, a proto je zveme na rodinné rekreace. Věříme, že pobyt u moře jim udělá dobře. Konec školního roku bude posledním dnem mé funkce předsedkyně oblastní rady. Chtěla bych proto poděkovat všem svým kolegům a především předsedům základních organizací za jejich práci a popřát všem pěkné prázdniny. OLGA BERKOVÁ předsedkyně OROS

6 V souvislosti s realizací kurikulární reformy, především s tvorbou školních vzdělávacích programů, vypisuje ministerstvo školství řadu programů a projektů, které mají za cíl podpořit změny ve vzdělávání a zároveň vytvořit dobré podmínky pro přípravu učitelů. Jedním z těchto programů je program zpřístupnění dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků základních škol s ročníky pouze prvního stupně, který je určen pro učitele málotřídních škol. Tento program je koncipován tak, že jednotlivé kraje vypracovaly své projekty a na jejich základě pak požádaly ministerstvo školství o dotaci. To na něj vyčlenilo pět milionů osm set tisíc korun, které byly v těchto dnech rozděleny podle požadavků dvanácti krajských úřadů, jež se do programu přihlásily. Protože tyto požadavky překročily stanovenou částku jen o málo, můžeme říci, že to, co kraje požadovaly, v zásadě dostaly. Přidělené prostředky by měly mít k dispozici v průběhu června. Cílem programu je umožnit učitelům málotřídních škol vzdělávat se. Jsme si vědomi toho, že se jedná o školy, kde je obtížná zastupitelnost. Právě tento handicap malých škol zmíněný program vyrovnává. Peníze mohou využívat na vyškolení koordinátorů tvorby školních vzdělávacích programů, případně pro evaluaci a další metody a formy práce, které vedou k vytváření pozitivního klimatu ve školách. Lze je využít na úhradu akreditovaných vzdělávacích akcí i na úhradu přímé pedagogické činnosti při zastupování pedagogického pracovníka v době jeho účasti na vzdělávací akci. Jak jsem již uvedl, projekty zpracovávaly krajské úřady a ty také budou určovat podrobnější parametry jejich realizace.

Rozsah vedlejšího pracovního poměru V ustanovení § 70 zákoníku práce se uvádí, že vláda vydá nařízení, které bude upravovat možný rozsah pracovního úvazku ve vedlejším pracovním poměru. Bylo již toto nařízení vlády vydáno? případě, že zaměstnanec koná za trvání pracovního poměru, v němž je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, výjimečně práce také v dalším pracovním poměru, jde o hlavní a vedlejší pracovní poměr. Vedlejší pracovní poměr je možné sjednat pouze na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu. V § 70 odst. 3 zákoníku práce se stanoví: „Vláda může stanovit nařízením a) nejvyšší rozsah pracovní doby, na který lze sjednat vedlejší pracovní poměr,

V

b) celkový nejvyšší rozsah sjednané pracovní doby ve dvou nebo více vedlejších pracovních poměrech, popřípadě v dohodách o pracovní činnosti.“ Toto vládní nařízení zatím vydáno nebylo. Při sjednávání vedlejšího pracovního poměru záleží tedy na vůli smluvních stran a je nutno respektovat zákonné ustanovení, že takový pracovní poměr lze sjednat pouze na kratší než stanovenou týdenní pracovní dobu. VÍT BERKA

PaedDr. JAROSLAV MÜLLNER náměstek ministryně pro regionální školství

Odpovědnost zaměstnavatele za škodu Ustanovení § 204 zákoníku práce se týká odpovědnosti zaměstnavatele za škodu na odložených věcech zaměstnanců. Má zaměstnavatel tuto odpovědnost i vůči osobám, které zaměstnává na dohodu o pracovní činnosti? dpovědnost za škodu na odložených věcech je jedním z druhů zvláštní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci. Jako předpoklady vzniku této odpovědnosti je možno uvést: a) vznik škody na věcech odložených při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním u zaměstnavatele, s nímž je zaměstnanec v pracovněprávním vztahu, b) odložení věcí na místě k tomu určeném, nebo na místě, kam se obvykle ukládají. Z hlediska rozsahu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu rozlišuje zákoník práce, zda se jedná o věci, které zaměstnanci do zaměstnání obvykle nosí, či zda jde o věci, které zaměstnanci do zaměstnání obvykle nenosí. Při posuzování odpovědnosti za škodu na odložených věcech zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracovní činnosti (ale i dohod o provedení práce)

O

je třeba vycházet z § 234 odst. 2 zákoníku práce, kde je stanoveno: „Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, kterou utrpěl při výkonu práce podle uzavřené dohody nebo v přímé souvislosti s ním, stejně jako zaměstnancům v pracovním poměru; rodinným příslušníkům odpovídá zaměstnavatel podle občanského zákoníku.“ Z uvedeného textu zákona jednoznačně vyplývá, že odpovědnost zaměstnavatele se řídí stejnými ustanoveními zákoníku, jako je tomu u zaměstnanců v pracovním poměru. Jsou-li tedy splněny ostatní předpoklady odpovědnosti, odpovídá zaměstnavatel za škodu na odložených věcech nejen zaměstnancům, kteří jsou u něho v pracovním poměru, ale i zaměstnancům, které zaměstnává na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, mezi něž patří i dohoda o pracovní činnosti.

Zaměstnavatel odpovídá za škodu i při dohodě o pracovní činnosti

VÍT BERKA

FOTO: ALENA TUČÍMOVÁ

Záloha na cestovní výdaje Jakým způsobem je možno vypořádat nevyúčtovanou zálohu na pracovní cestu? Zaměstnanec byl vyslán na pracovní cestu a před jejím nástupem mu byla na jeho žádost vyplacena záloha na cestovní výdaje. Po svém návratu ovšem zaměstnanec pracovní cestu nevyúčtoval. Má zaměstnavatel možnost srazit zaměstnanci nevyúčtovanou zálohu z platu bez jeho souhlasu? oskytnutím zálohy na náhradu cestovních výdajů splnil zaměstnavatel povinnost danou mu ustanovením § 21 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnanec naopak nesplnil povinnost uloženou mu ustanovením § 21 odst. 3 téhož zákona, podle něhož je povinen do deseti dnů po dni ukončení pracovní cesty předložit zaměstnavateli písemné podklady potřebné k vyúčtování pracovní cesty a vrátit nevyúčtovanou zálohu. Tímto svým postupem zaměstnanec po-

P

rušil pracovní kázeň (nesplnil zákonnou povinnost), a zaměstnavatel má proto možnost posoudit intenzitu tohoto porušení s přihlédnutím k okolnostem, za nichž k tomu došlo. Kromě toho má zaměstnavatel možnost srazit nevyúčtovanou zálohu na náhradu cestovních výdajů z platu i bez souhlasu zaměstnance. Podkladem pro tento postup je ustanovení § 18 odst. 1 písm. e) zákona č. 143/1992 Sb., o platu. K provedení jiných než v tomto ustanovení vyjmenovaných srážek z platu je nutná dohoda o srážkách z platu. VÍT BERKA

7

Jak na školní vzdělávací program?

Nebojte se změn ve školství, provedeme vás reformou krok za krokem Málotřídní školy – 3. část Analýza podmínek školy jako odrazový můstek pro tvorbu ŠVP – 2. část V první části článku k analýze podmínek školy jsme vás seznámili s některými nástroji, zejména s dotazníky, které školy využily při shromažďování podkladů pro vlastní SWOT analýzu. Tato část je věnována samotné SWOT analýze.

Užívané výroky Pro názornost jsme vybrali nejčastější a nejtypičtější výroky, které se v analýzách málotřídních škol vyskytovaly a sestavili jsme z nich Příklady užívaných výroků objevujících se ve SWOT analýzách vybraných málotřídních škol (viz příloha na straně 8). V rámci jednotlivých oblastí SWOT analýzy jsme rozdělili výroky do okruhů, jichž se bezprostředně týkají – lidský potenciál, materiální vybavení, pedagogický proces, ostatní faktory. Uvedený příklad nelze chápat jako provázaný celek, neboť nejde o vzorovou SWOT analýzu, ale o nabídku výroků,

které je možné podle skutečnosti v jednotlivých oblastech SWOT analýzy uvádět.

SWOT analýza Kvalitně zpracovaná SWOT analýza je důležitým výchozím materiálem pro tvorbu školního vzdělávacího programu. Silné stránky a příležitosti ukazují, co by škola měla maximálně využít a rozvinout, na čem může stavět. Slabé stránky a rizika naopak upozorní na to, nad čím by se měli pracovníci školy zamyslet, co je třeba zlepšit, na které aspekty si dát pozor a vzít je v úvahu při tvorbě školního vzdělávacího programu. Výsledky SWOT analýzy umožní škole správně formulovat jednak zaměření školy, jednak společné výchovné a vzdělávací strategie, to znamená postupy, které budou uplatňovat všichni učitelé školy a kterými bude zajištěno směřování k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků.

Zkratka SWOT je složena ze začátečních písmen anglických slov: Strenghs – silné Weaknesses – slabé Opportunities – příležitosti Threats – rizika

Paní ředitelka ze ZŠ Hřebeč vyzvala své kolegy (prostřednictvím několika otázek) ke zhodnocení vlastní práce. Použila následující dotazy:
Co všechno dělám ve třídě pro to, aby se mi s žáky dobře žilo a pracovalo?
Co v mé výuce motivuje žáky?
Když chci, aby si děti z mé hodiny odnesly co nejvíc, tak…
Některé děti si z výuky odnášejí izolované znalosti. Co proti tomu dělám?
Jak/čím je v mé výuce zařízeno, aby se děti učily znalostem, ale také dovednostem?
Které dovednosti by si měli všichni mí žáci odnést z mojí výuky jako naprostý základ (minimum)?
Jak poznám, že se děti naučily to, co jsem chtěl(a)?
Konkrétní příklady, jak děti využívají to, čemu jsem je naučil(a)?
Jakým způsobem rozvíjím u žáků sebehodnocení?
Co si myslím o výhodách a nevýhodách slovního hodnocení a klasifikace?
Co může přinést RVP ZV pro mou výuku? Společná diskuse a její závěry umožní správně formulovat společné výchovné a vzdělávací strategie.

Správné informace dobrým podkladem Objektivně a správně analyzovat podmínky, ve kterých se škola nachází, by mělo být prvním krokem, který škola učiní před započetím vlastní tvorby školního vzdělávacího programu. Informace, které tím získá, jsou důležitým podkladem pro správné formulování úvodních částí školního vzdělávacího programu – charakteristiky školy a charakteristiky ŠVP. Od nich se pak odvíjí vše ostatní – tvorba učebního plánu, výběr vhodných vyučovacích postupů i evaluačních nástrojů apod. Proto je nutné věnovat této přípravné fázi dostatek času a dobře promyslet, jaké nástroje použijeme a z jakých podkladů budeme při analýze podmínek školy vycházet, abychom získali objektivní pohled a získané údaje měly dostatečnou vypovídací hodnotu. JANA HEJČÍKOVÁ

Více ukázek najdete na adrese www.rvp.cz, kde se také dozvíte další zkušenosti ředitelů málotřídních škol, které získali při analýze podmínek školy.

8

Příloha Příklady užívaných výroků vyskytujících se ve SWOT analýzách vybraných málotřídních škol

Silné stránky Lidský potenciál • Ochota vzdělávat se, ochota ke změnám, kreativní lidé • Dobrá vzájemná komunikace, spolupracující sbor, týmová spolupráce • Dobré klima školy – kladný vztah žáků ke škole, vstřícný vztah učitel – žák, učitel – rodič • Taktní vedení školy, podpora učitelů ze strany vedení školy – dostatek příležitostí se realizovat • Optimální věkové složení učitelského sboru, mladý kolektiv, muž ve sboru • Kvalifikovanost pedagogického sboru • Všestrannost učitelů umožňující uspokojit velké množství zájmů žáků i rodičů • Ochota pracovat i nad rámec běžných povinností – mimoškolní akce

Materiální vybavení

• Volbou vhodných metod a aktivit, jejich střídáním se všichni žáci mohou nějak zapojit a prosadit se (realizace osvědčených projektů aj.) • Pravidelné zařazování komunitního kruhu • Respektování vymezených pravidel v rámci každé třídy • Možnost jiné formy klasifikace – slovní hodnocení • Snaha hodnotit to, co má smysl hodnotit • Snaha o rozvoj sebehodnocení žáků • Vedení žáků ke schopnosti vyjádřit a obhájit vlastní názory • Zapojení a využívání počítačové techniky do vyučování (Internet, výukové programy) • Snaha o uplatňování individuálního přístupu k žákům, práce s chybou • Osvojování smysluplných dovedností, které budou žáci v životě skutečně potřebovat • Dobře fungující psychohygienické faktory (pitný režim, relaxace o přestávkách) • Snaha o partnerský přístup mezi žáky, učiteli a rodiči • Spoluúčast žáků na životě školy, na jednotlivých projektech, tématech výuky apod. • Respekt k potřebám jedince, jeho rodiny, jejich problémům apod. • Provázanost MŠ a ZŠ – usnadněný přechod do l. ročníku • Ujasněná dlouhodobá koncepce školy

• Dobrá vybavenost školy – nový nábytek v učebnách • Dostatečný počet pomůcek • Počítačová učebna, počítače navíc ve třídách • Učebna pro HV, VV • Žákovská, učitelská knihovna • Vybavení CD, video, DVD • Tělocvična, školní hřiště Ostatní faktory • Školní družina • Nabídka dalších aktivit a činností • Relaxační koutky (ve třídě, ve pro žáky i pro rodiče a širokou škole) veřejnost (výtvarné dílny, bese• Prostory pro zájmovou činnost dy, přednášky) (keramika, pec) • Prezentace školy, budování po• Pěkná výzdoba školy a tříd zitivního image (webové strán•Č i s t é p r o s t ř e d í – p l y n o v é ky, školní časopis, publikování topení v místním Zpravodaji, divadelní • Možnost stravování ve škole soubor, keramika, akce pro obPedagogický proces čany, účast na soutěžích, výstavách, přehlídkách) • Dobré klima školy – důvěra, partnerství, bezpečné prostředí • Aktivní zapojení rodičů do života školy, do mimoškolních akcí pro žáky • Spojení tříd vede k rozvoji sociál- • Převážná část rodičů pochopila ních dovedností, k pochopení při strategii školy vzájemném respektování potřeb • Možnost účasti rodičů ve vyučourčité věkové skupiny (starší pování máhají mladším apod.) • Rušení bariér mezi školním pro• Uplatňování principů týmové středím a veřejností, úzká vazba spolupráce (pravidla při skupina místní komunitu nové práci) • Dobrá spolupráce se zřizova• Rozvoj žáků talentovaných i mételem, s různými organizacemi ně nadaných (tomu nahrává práv obci vě spojení ročníků, vnímaví žáci • Fungující Školská rada se učí „dopředu“ s vyšším roční- • Velmi dobrá spolupráce s MŠ, se kem, slabší žáci se učí i opakováZUŠ ním s ročníkem nižším) • Spolupráce s málotřídními ško• Možnost větší péče o žáky se lami v okolí speciálními vzdělávacími potřebami Slabé stránky • Realizace mnoha exkurzí, výletů, Lidský potenciál besed – získávání zážitků, zkušeností • Dílčí nedostatky v týmové práci

• Časté střídání pedagogů na částečný úvazek • „Málo lidí“ – malá možnost delegovat nebo rozdělit úkoly • Malá možnost finančního ohodnocení práce mimo povinnosti • Velké nároky na vedení školy i malý pedagogický sbor • Chybí mužská část sboru • Vyšší věkový průměr pracovníků školy • Chybí systematické vzdělávání pedagogů • Nedostatečná znalost anglického jazyka • Různá míra flexibility učitelů

Ostatní faktory

• Špatná dopravní dostupnost školy • Špatná spolupráce s rodiči, se zřizovatelem, s lidmi v obci • Menší možnost získat sponzorské dary (venkovské prostředí, málo firem) • Malá informovanost o školské reformě – mezi učiteli, rodiči • Existence plně organizovaných škol v blízkém okolí (odliv žáků) • Někteří rodiče mají ještě zkreslené představy o změnách obsahu vzdělávání ve škole, ne vždy se Materiální vybavení okamžitě daří získat je pro nové • Není tělocvična, školní hřiště věci, přestože se jedná o pro• Nedostatečně vybavená tělocvičspěch jejich dětí na (chybí nářadí a náčiní) • Chybí prostory pro volnočasové Příležitosti aktivity nebo jsou tyto prostory • Spolupráce se vzdělávacími inpouze nouzové (družina, dívčí stitucemi (podporovat DVPP, klub, výtvarná dílna apod.) zejména v oblasti nových vyučo• Neodpovídající prostory pro vacích metod, poznatky z psyškolní či žákovskou knihovnu, chologie, práce s audiovizuální zastaralý knižní fond a výpočetní technikou) • Přecházení mezi školními budo• Možnost školit a předávat zkuševami – ŠD, jídelna nosti dalším základním školám • Chybí vybavení učeben moderní didaktickou technikou (datapro- • Spolupráce se sponzory jektor, zpětné projektory, počíta- • Získání finanční dotace v grantovém projektu če, internet, přehrávač DVD) • Finanční zabezpečení ze strany Pedagogický proces zřizovatele • Malé propojení mezi předměty • Spolupráce s rodiči (ochota po• Biflování dětí (zájemce připravit dílet se na drobných opravách) na víceletá gymnázia) • Spolupráce s ostatními málotříd• Špatné a často nesmyslně postaními školami vené učivo v současných osno• Vnější evaluace školy – výsledky vách dětí ve srovnávacích testech Ka• Málo času na experimentální libro výuku • Spolupráce s plně organizovaný• Špatné časové rozložení výuky mi školami (zpětná vazba, úspěš(stres) nost žáků) • Učení nepotřebných informací • Spolupráce s pedagogicko psypro život chologickou poradnou • Nedostatečné zavádění nových vyučovacích metod a neefektivní • Spolupráce s bývalými žáky naší školy – nyní již dospělými lidmi vedení výuky • Nedáváme často dětem možnost volby (výuka, učivo, práce Rizika ve dvojici, příp. s kým ve dvojici, • Odchod kvalifikovaných pracovvýběr z několika cvičení v hodiníků ně, co bude dělat dřív a co po- • Úbytek žáků z objektivních přítom, co za domácí úkol apod.) čin • Někdy uplatňujeme více autori- • Neakceptování žádosti o dotaci tativní přístup než demokratický na DVPP (snažíme se, ale zapomínáme) • Přetížení pedagogů • Chybí proškolení o nových vy- • Nedostatečná podpora učitelů ze učovacích metodách, o nových strany některých rodičů poznatcích z pedagogické psy• Nedostatek finančních prostředchologie ků na opravy a údržbu školy • Obtížné vzdělávání celého ko• Další spojování ročníků při úbytlektivu málotřídní školy ku žáků • V některých fázích pedagogického procesu je menší komunikace • Nepochopení strategie školy veřejností (rodičů, zřizovatele, a vzájemná spolupráce školské rady apod.) • Zastaralé způsoby ověřování vědomostí, chybí vnitřní i vnější • Neustálé změny, nové vyhlášky a pokyny evaluace • Někdy převažuje motivace znám- • Špatná dopravní dostupnost školy (rušení dopravních spojů) kami (na rozdíl od vnitřní moti• Nedocenění pedagogické práce vace žáka) • Do výuky nezařazujeme dlouho- • Finanční normativy – soustavná dobější školní projekty klesající tendence

9

Znáte je?

Fotografická soutěž žáků středních škol

Direkt obalkaDirektDFrozl.ai

11.5.2006

22:35:50

p

y

CD audio

aše škola, SOŠ a SOU Uničov, uspořádala letos ve spolupráci s Městským kulturním zařízením v Uničově již 3. ročník fotografické soutěže žáků středních škol. Akce je pořádána v rámci mimoškolních aktivit a má za cíl v žácích probudit cit pro detailnější vnímání okolního světa. Pro soutěžící byla vyhlášena tři témata: Co všechno dokáže příroda, Co všechno dokáže člověk, Jaký je člověk – jak ho vidím já. Do soutěže se zapojili žáci všech středních škol mikroregionu Uničovska. K posouzení se sešlo 107 fotografií, v různém početním zastoupení ke každé kategorii. S vyhodnocením po-

N

mohl doc. Jindřich Štreit, odborník, umělec a světově uznávaný fotograf, který s námi spolupracuje od počátku soutěže. Naše poděkování patří všem spolupracujícím složkám a sponzorům, bez jejichž finanční pomoci by se akce nemohla uskutečnit. Slavnostní vyhlášení výsledků se konalo 12. května v koncertní síni v Uničově, kde v Křížové chodbě byly nainstalovány panely s fotografiemi a výsledkové listiny. Výstavu doplnila expozice keramických výrobků handicapovaných dětí z občanského sdružení Jasněnka v Uničově. Kulturní atmosféru podtrhlo hudební vystoupení žáků ZUŠ v Uničově.

Všichni soutěžící si kromě diplomů a čestných uznání odnesli také hodnotné ceny, které byly pořízeny ze sponzorských darů. Slavnostního předávání cen se zúčastnili kromě organizátorů a vystupujících také zástupci města Uničova, v čele se starostkou ing. Jarmilou Kaprálovou, první náměstek hejtmana Olomouckého kraje ing. Pavel Horák, europoslanec ing. Jan Březina, doc. Jindřich Štreit s manželkou, zástupci středních škol a sponzoři. Vernisáž byla úspěšná a vystavené fotografie jsou přístupné široké veřejnosti až do konce školního roku. JANA HÁJKOVÁ a MARCELA ŤULPOVÁ

Kurz základů práce na PC pro seniory iž podruhé se na naší škole uskutečnily kurzy základů práce na počítači pro občany důchodového věku. Senioři projevili o kurzy značný zájem. Účastníci kurzu se v průběhu deseti hodin seznámili se základy stavby počítače, základy práce v operačním systému, vytvářením dokumentů v textovém editoru a poznali principy vyhledávání na internetu. Pro

J

řadu z nich to bylo podle jejich sdělení první významnější setkání s počítačem. Začátky na počítači, a obzvláště v pokročilém věku, nejsou nic snadného, a tak někteří ze seniorů občas zažívali perné chvilky. Důležité je ovšem překonat počáteční nápor informací a odstranit psychologickou bariéru obav z moderních zařízení a technologií. Někteří z nich se do kurzu hlásí, protože jsou

stále pracovně aktivní a nové znalosti se jim pro práci hodí. Jiní proto, že mají počítač doma a chtějí využívat jeho možnosti pro domácí práci a zábavu. Jiným se to zase po odchodu ze zaměstnání zdá jako dobrá možnost, jak se setkat s jinými lidmi a udržet se i v pokročilém věku psychicky fit. MAREK MULIK, ZŠ a MŠ Prostějov

Němčina pro střední školy Učebnice a pracovní sešit

Nakladatelství Klett přichází s novou učebnicí němčiny pro studenty středních škol – Direkt. Třídílná řada učebnic k moderní výuce němčiny jako cizího jazyka pro začátečníky až po pokročilé studenty na úrovni B1 Evropského referenčního rámce pro jazyky. Obsahově, tematicky a typem úloh odpovídá učebnice požadavkům přípravy na společnou část maturitní zkoušky z německého jazyka. Každý díl má integrovaný pracovní sešit a žákovské CD s poslechovými texty pro individuální přípravu žáka. Ke každému dílu vychází také metodická příručka pro učitele a 2 CD s poslechovými texty pro použití ve vyučovacích hodinách. Více o učebnici na www.klett.cz.

Stará témata stále aktuální e zájmem jsem se probíral ve výročních zprávách gymnázií více než sto let starými tématy písemných maturitních a slohových prací. A přiznávám, že řada z nich mě překvapila tím, jak by i dnes šlo o téma aktuální a zajímavé. V roce 1893 psali například maturanti v Písku práci Těžké doby rodí velké muže. O dva roky později bylo na gymnáziu v Hradci Králové maturitní téma Moc-

S

nářství rakousko-uherské záštitou proti islámu. V roce 1896 pak na gymnáziu ve Vysokém Mýtě uvažovali studenti nad tématem Spojené kde vládnou síly, snadno vše se vykoná. Zajímavá nebyla ovšem pouze témata maturitních prací, ale i témata průběžně psaných slohů či témata tzv. volných mluvnických cvičení, která žáci přednášeli ve třídách. V roce 1880 například

studenti septimy českobudějovického gymnázia psali slohy s následujícími názvy: Jaké výhody poskytují lidstvu války? – O prospěšných a škodlivých účincích vod – Bouře v přírodě – nehody v životě – Životopis starého psacího stolu. O deset let později se potili studenti pražského gymnázia nejen nad tématem Co nás vábí na temena vysokých hor?, ale věnovali pozornost i tomu, že

Nově zřízené městské sady odevzdávají se obecenstvu. V roce 1892 se pak studenti reálky v Karlíně zamýšleli nad tématy Kterak působí ráz krajiny na obyvatelstvo a Komu železné dráhy prospívají a komu škodí. A v roce 1891 zaznělo v oktávě domažlického gymnázia řečnické cvičení s názvem Vítanější lidstvu starý blud, nežli pravda jasná, ale nová. FRANTIŠEK MORKES

10

Školství v Evropě – jaké jazyky se vyučují Ve většině zemí Evropské unie se každý žák může během povinného vzdělávání učit minimálně dva jazyky. Pouze v malém počtu zemí tato možnost neexistuje. Následující údaje vycházejí z publikace EURYDICE Klíčové údaje o výuce jazyků na školách v Evropě, která zachycuje situaci v roce 2002/2003.

Denní povinné vzdělávání V průběhu denního povinného vzdělávání většinou platí, že se všichni žáci musí učit minimálně dva cizí jazyky po dobu alespoň jednoho roku. Mimořádně příznivé podmínky v tomto ohledu nabízejí severské země a země střední a východní Evropy. Do další kategorie spadají země, v nichž se mohou všichni žáci během denního povinného vzdělávání učit dva cizí jazyky nepovinně. V těchto zemích je první jazyk povinný a druhý nabízejí všechny školy v rámci souboru povinně volitelných předmětů. V České republice, v Německu, na Maltě, v Rakousku a v Polsku se možnost studovat dva jazyky nabízela v roce 2002/ 2003 všem žákům až na všeobecné sekundární úrovni. V České republice, Rakousku a Polsku byla tato jazyková výuka povinná. V Irsku, Itálii a Spojeném království se stejná příležitost nabízí pouze v rámci flexibilního vzdělávacího programu, který sestavují jednotlivé školy. Přibližně 10 zemí realizuje pilotní projekty, v jejichž rámci si mohou žáci osvojit ještě další jazyk kromě těch, jež jsou součástí minimálního rozsahu výuky. Většina zemí chce tímto způsobem docílit zavedení výuky cizích jazyků na těch úrovních vzdělávání, kde dosud není povinná. Tak je tomu například na různých úrovních vzdělávání ve Španělsku nebo v Lotyšsku. V téměř polovině evropských zemí je jazyk, jemuž se vyučuje povinně, předepsán. Obvykle je to angličtina nebo (na dalším místě) francouzština. Výjimkou je Maďarsko, Polsko, Finsko a Bulharsko, kde dokumenty vztahující se k povinnému dennímu vzdělávání nezmiňují žádný konkrétní jazyk. V něko-

lika zemích se vyžaduje výuka určitých jazyků z historických či politických důvodů (například ve Vlámském a Německy mluvícím společenství Belgie, v Lucembursku, Finsku a na Islandu).

Nejčastěji vyučované jazyky Naprostá většina jazyků uvedených v oficiálních učebních dokumentech patří do skupiny jazyků germánských (angličtina, němčina, popřípadě nizozemština) a románských (francouzština, španělština, italština). Někde bývá zařazena ruština nebo klasické jazyky (latina a klasická řečtina). V zemích střední a východní Evropy je ruština zařazena do většiny vzdělávacích programů a klasické jazyky se většinou nepovažují za alternativu cizích jazyků. Mimo tyto obecné trendy nabízejí některé země výběr z poměrně široké škály jazyků. Někde jsou to regionální či menšinové jazyky nebo jazyky sousedních zemí, například čeština v Německu a Rakousku, nizozemština ve Francii, chorvatština ve Slovinsku a finština v Norsku. Jinde učební dokumenty uvádějí i jazyky skupin přistěhovalců. To je například arabština ve Francouzském společenství Belgie, ve Francii a v Nizozemsku, turečtina v Německu a Nizozemsku a urdština ve Velké Británii. V Německu a ve Francii jsou zmíněny i takové jazyky, jako je čínština a japonština. Školy je ale nenabízejí vždy – především z personálních důvodů a kvůli malému zájmu žáků.

ÚSTAV PRO INFORMACE VE VZDĚLÁVÁNÍ Senovážné náměstí 26, 110 06 Praha 1 telefon 224 398 111 http://www.uiv.cz

Výuka na primární úrovni Pokud jde o situaci podle úrovně vzdělávání, učí se na primární úrovni (český první stupeň ZŠ) minimálně 50 procent žáků alespoň jeden cizí jazyk (2002). Tento počet roste výrazně v několika zemích střední a východní Evropy a také v Dánsku, ve Španělsku, v Itálii a na Islandu. V některých zemích je tento nárůst bezpochyby výsledkem reforem, které zavedly výuku cizího jazyka jako povinného předmětu na nižším stupni vzdělávání, než tomu bylo doposud. Procentní podíl žáků, kteří se na primární úrovni učí alespoň dva cizí jazyky, se v období let 1998 – 2002 změnil jen málo. K patrnému nárůstu ale došlo v České republice, Estonsku a Lucembursku. Nejčastěji vyučovaným jazykem je angličtina, na dalším místě je němčina (v Lucembursku a v zemích střední a východní Evropy). Francouzština je nejčastěji vyučovaným cizím jazykem na primární úrovni v Belgii (Vlámské společenství) a v Irsku, vysoké procento se objevuje i v Lucembursku a Rumunsku.

Výuka na sekundární úrovni Ve všeobecném sekundárním vzdělávání je, s výjimkou Belgie, Lucemburska a Rumunska, nejčastěji vyučovaným jazykem angličtina. V Rumunsku se ale procento žáků, kteří se učí angličtinu, téměř rovná procentu těch, kteří se učí nejčastěji vyučovaný jazyk (francouzštinu).

&63:%*$&

Angličtina je nejvíce vyučovaným jazykem bez ohledu na to, zda je povinně předepsaná. Druhým nejčastěji vyučovaným jazykem je ve více než třetině zemí, především v severských zemích a v zemích střední a východní Evropy, němčina. V zemích jižní Evropy (především v románských – ve Španělsku, v Itálii a Portugalsku) a v německy mluvících zemích je to francouzština. Ruština je tímto jazykem ve třech pobaltských zemích a v Bulharsku. Jiný jazyk než výše zmíněné má takové postavení pouze ve čtyřech zemích: ve Francii španělština, na Maltě italština, ve Finsku švédština a na Islandu dánština. V posledních dvou zemích jsou tyto jazyky povinné. Třetí a čtvrté místo v pořadí nejčastěji vyučovaných jazyků zaujímají v mnoha zemích španělština a italština. V několika zemích má podobné postavení ruština. Téměř ve všech zemích existuje výuka prostřednictvím cizího jazyka (CLIL – Content and Language Integrated Learning). Tento způsob výuky ale není běžný. Přes veškerou jazykovou pestrost si v Evropě žáci běžně neosvojují jiné jazyky než ty nejfrekventovanější, angličtinu, francouzštinu, němčinu, španělštinu a ruštinu. Více informací lze najít v publikacích Klíčové údaje o výuce jazyků na školách v Evropě a Content and Language Integrated Learning (CLIL) at School in Europe (Společná výuka předmětu a jazyka na školách v Evropě). Obě jsou dostupné na internetových stránkách www. eurydice.org nebo www.uiv.cz.

Výuka dvou cizích jazyků a její postavení ve vzdělávacích programech pro primární a všeobecné sekundární vzdělávání, 2002/2003 (ISCED 1 – 3) Minimálně dva povinné cizí jazyky během alespoň jednoho ročníku denního povinného vzdělávání (ISCED 1 – 2)

Všichni žáci mají během denního povinného vzdělávání právo na alespoň jeden rok výuky každého z obou cizích jazyků (ISCED 1 – 2) Žáci jsou povinni nebo mají právo se učit minimálně dva cizí jazyky až od vstupu na úroveň vyššího sekundárního vzdělávání (ISCED 3) Možnost studovat dva cizí jazyky nemají automaticky všichni žáci, ale může se nabízet v rámci flexibilního vzdělávacího programu

Belgie (Vlámské společenství), Bulharsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Island, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Švédsko Belgie (Francouzské a Německy mluvící společenství), Norsko, Slovinsko, Španělsko Česká republika, Polsko, Malta, Německo, Rakousko Irsko, Itálie, Spojené království (Anglie, Wales, Severní Irsko a Skotsko)

Nakladatelství PARIS Žižkova 2379, 734 01 Karviná – Mizerov tel. 596338026, fax 596311295 e-mail: [email protected] www.paris-karvina.cz

Jaromír Richter

Jaromír Richter

inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce inzerce 11 VZORY SPRÁVNÍCH ROZHODNUTÍ VZORY SPRÁVNÍCH S KOMENTÁŘEM

ROZHODNUTÍ

pro ředitele základních základní ch a mateřských škol

S KOMENTÁŘEM pro ředitele základních základní ch a mateřských škol

nabízí ředitelkám a ředitelům základních a mateřských škol, pedagogickým institucím a státním organizacím ve školství zcela mimořádnou odbornou publikaci

VZORY SPRÁVNÍCH ROZHODNUTÍ ROZHODNUTÍSSKOMENTÁŘEM KOMENTÁ
EM VZORY SPRÁVNÍCH pro editele základních a mateských škol

pro ředitele základních a mateřských škol

autora JUDr. Jaromíra Richtera Vydání nabízené publikace vychází z poznatků jejího autora z nesčetných seminářů, které k problematice aplikace zákona č. 500/2004 Sb., o předškolním, základním, středním a jiném vzdělávání (školský zákon), v tzv. školském správním řízení absolvoval po celé České republice. Přítomné ředitelky a ředitelé škol zde v diskuzích často poukazovali na absenci srozumitelné metodiky a vzorových příkladů pro postup v jimi vedeném správním řízení. Cílem vydání této knihy je proto snaha autora a nakladatelství o souborné zpracování všech správních rozhodnutí vydávaných řediteli základních a mateřských škol podle školského zákona.

Základní škola Praha 3, Havlíčkovo náměstí 10/300 pořádá v Programu Iniciativy Společenství EQUAL bezplatný kurz pro pražské uchazeče o ukončení základního vzdělání:

Kurz pro získání základního vzdělání dle školského zákona 561/2004 Sb. a vyhlášky 48/2005 Sb. o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky.

Absolventi kurzu získají doklad o ukončení základního vzdělání. Délka studia: jeden školní rok (září 2006 – červen 2007) Forma kurzu: dálková forma vzdělávání spojená s konzultacemi se zkušenými pedagogy ZŠ Místo konání: ZŠ Praha 3, Havlíčkovo náměstí 10/300 Informace o studiu a přihlášky: Ing. Irena Meisnerová, tel.: 222 782 848, fax: 222 782 585, e-mail: [email protected] RNDr. Ivana Špačková, tel./fax: 220 801 413, mobil: 604 804 881 e-mail: [email protected]

Autor při vypracování knihy vycházel rovněž ze skutečnosti, že vydání příslušného rozhodnutí ředitelkou nebo ředitelem školy je výsledným právním aktem správního řízení. Tomu ovšem předchází provedení celé řady procesních úkonů podmiňujících vydání konkrétního rozhodnutí. Do knihy byly proto zařazeny vzory procesních rozhodnutí, tj. usnesení a dílčích úkonů, jejichž vydání připadá v úvahu ve školském správním řízení. První část publikace obsahuje správní rozhodnutí vydávaná podle školského zákona. Jsou zde jednak všechna rozhodnutí, jejichž vydávání ukládá školský zákon ředitelkám mateřských škol a též rozhodnutí, k jejichž vydávání jsou zákonem zmocnění ředitelé základních škol. Druhá část publikace upravuje 24 vzorů procesních rozhodnutí (usnesení), která mohou, a v některých případech musí, vydávat ředitelé mateřských i základních škol v průběhu správního řízení, od jeho zahájení po vydání rozhodnutí. Poslední část tvoří vzory doprovodných správních úkonů vyplývajících z obou zákonů. Všech 60 publikovaných vzorů je doplněno komentářem, umožňující ředitelům škol jako neprávníkům orientaci v navazujících a souvisejících správně právních institutech, které se váží k jednotlivým rozhodnutím či úkonům. Ve snaze po srozumitelnosti a soubornosti zpracování celé problematiky byla do úvodní části knihy vložena schémata procesních institutů a struktur. Knihu můžete objednat na výše uvedené adrese a kontaktech nakladatelství PARIS. PARIS 4/2006, cena 195,- Kč (plus poštovné a balné), brož., 170 stran.

Přihlášky přijímáme faxem, e-mailem i písemně na adresu: ZŠ Praha 3, Havlíčkovo náměstí 10/300, 130 00 Těšíme se na Vaši účast!

předplatné týdeníku školství Vyplněný objednací lístek zašlete přímo na adresu redakce Týdeníku Školství, Senovážné nám. 23, 110 00, Praha 1. Účast v databázi předplatitelů Týdeníku Školství není omezena kalendářním ani školním rokem a každá adresa předplatitele automaticky přechází z ročníku do ročníku.

OBJEDNACÍ LÍSTEK URČENO JEN PRO ZCELA NOVÉ PŘEDPLATITELE !!! Objednávám .................. předplatné Týdeníku Školství. Jméno – název odběratele: ....................................................... ..................................................................................................

Závazná objednávka Objednáváme........ks publikace „VZORY SPRÁVNÍCH ROZHODNUTÍ S KOMENTÁŘEM“ Přesná adresa pro fakturu……………………………………………………….................…….. Ulice……………………………………………..PSČ, město………………….....................……. Místo dodání (je-li odlišné od fakturační adresy)…………………………..................………. Č. účtu……………………….IČO……………………..telefon………….................................…. Datum objednávky………………podpis (u organizací razítko)…………...................……….. ....

w w w. t y d e n i k - s k o l s t v i . c z

Číslo 21

31. května 2006

Adresa: ...................................................................................... ..................................................... PSČ dodací pošty: .............. E-mail: ...................................................................................... Plátcem bude (jméno, název, IČO, DIČ):

Podpis (u organizace razítko): .................... Datum: ................

Vydává Dictum, s. r. o., Senovážné nám. 23, 110 00 Praha 1. Šéfredaktorka Mgr. Karla Tondlová, tel. 224 233 044, fax 224 233 043. E-mail: [email protected], [email protected], [email protected], [email protected]. Vyrábí SOFIPRIN Praha. Za rok vychází 40 čísel. Celoroční předplatné 760 Kč. Inzerci a objednávky předplatného posílejte na adresu redakce. Rozšiřuje Česká pošta, s. p., POSTSERVIS. Podávání novinových zásilek povoleno Ředitelstvím pošt v Praze č.j. NP 3160/1994 ze dne 29. 12. 1994. Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. ISSN 0862-9641. MK ČR E 4861.

12