KOLO PRO ŽIVOT MAMINKY KOLO A HOKEJKA MISTŘI V PRAZE A TOUR DE FRANCE. Vyprávění o tom, že ani děti nejsou překážkou pro kolo

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:24

StrÆnka 1

KOLO PRO ŽIVOT ČASOPIS PRO CYKLISTY A ÚČASTNÍKY SERIÁLU KPŽ

3/2008 ROČNÍK 8 > ZDARMA!

MAMINKY

Vyprávění o tom, že ani děti nejsou překážkou pro kolo

KOLO A HOKEJKA

MISTŘI V PRAZE

Na Pražských schodech startovali mistr Evropy i světový šampión. Co si myslí o životě?

Jeden z nejlepších světových hokejistů Martin Ručinský je blázen do kola

KOLO PRO ŽIVOT A TOUR DE FRANCE Dvě různé události, které přesto cosi spojuje

WWW.KOLOPRO.CZ

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:24

StrÆnka 2

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:24

StrÆnka 3

ÚVODEM

O solidaritě To dnešní zamyšlení má takové dvě části: obě jsou spjaty s cyklistikou, ale každá jinak. To první se týká olympijských her. Sice pompézních, ale krásných a bezchybných. Výtky na jejich adresu a na jejich pompéznost jsou asi tak na místě, jako volání po tom, aby dnešní lidstvo zahodilo klíčky od luxusních aut a vrátilo se ke kočárům. Prostě - první olympiády z přelomu století jsou jednoduše jiné, než olympiské hry 21. století. Pro nás, pro naše Kolo pro život a pro Pražské schody, byly hry 29. olympiády zajímavé i něčím jiným: na startu olympijských bikerských závodů stáli mnozí z těch, které známe buď z Prahy, nebo z Kola pro život: Florian Vogel a Roel Paulissen, jejichž názory na život si můžete přečíst na dalších stránkách časopisu, Adam Craigh, Fredrik Kessiakof, Christoph Sauser... A Julien Absalon, který v Praze před lety také startoval, přidal ke čtyřem titulům mistra světa i druhé olympijské zlato. Pro nás je to důkaz, že jsme se před těmi 15 lety rozhodli správně a že Praha pokaždé vidí absolutní světovou špičku. A taky nesmíme zapomenout na častého účastníka a vítěze našich závodů Jaro-

slava Kulhavého, který se svým patnáctým místem zasloužil o nejlepší historické české olympijské umístění. Nevzpomenout na „naši spořitelní“ Terezu Huříkovou by byl hřích. I když právě ona při své premiéře na vlastní kůži zažila jeden z modifikovaných Murphyho zákonů: „Když se něco má pokazit, tak se to pokazí!“ Po deseti minutách skončila v kotrmelcích s vyraženým dechem a bylo po závodě. Ale do Londýna 2012 ten dech určitě znovu nabere. Teď k nám domů. Asi se mezi vámi nenajde nikdo, kdo by neproklínal řidiče, kteří jsou schopni nás na silnici předjíždět v okamžiku, kdy v protisměru jede kamión. Pak jsou ve hře centimetry, rozhodující často o životě a smrti. A kdo neskončí v příkopě, má štěstí. Nebo: zkusili jste se dívat, kolik řidičů dodržuje vyhlášku a dává při předjíždění cyklistů znamení o změně směru jízdy? Já to zkusil: z deseti jeden. A dokonce ani policisté na štěchovické cyklistic-

ké „magistrále“ - pokud je vůbec potkáte - se neobtěžovali. Prostě jako kdyby se z té nevychovanosti a bezohlednosti stal národní zvyk. O to víc pak zahřeje příhoda, která se stala v Holešově při „Drásalovi.“ Tam kamarádi cyklisté zachránili život jinému svému kolegovi. Zastavili u postiženého, vytáhli mu zapadlý jazyk, zavolali záchranku a asi mu tím zachránili život. Když jsem začal pátrat po podrobnostech, abych o nich napsal, bránili se, prý to nestojí za řeč, že to není žádné hrdinství, protože prý by to udělal každý. Fakt nevím, jestli by tohle opravdu udělal každý. A proto vám chci alespoň touto cestou říci: jedním z té dvojice je český cyklokrosový reprezentant Jan Chrobák (Exe Jeans Chomutov. Ten druhý chlapík žije v Břeclavi, na kole nejezdí dlouho, ale má nesmírně zajímavé povolání, je architektem a stará se o renovaci břeclavského zámku. Také on se bránil jakékoliv zmínce o tom, že udělal něco mimořádného, přestože svému bližnímu pomáhal zachránit život, jmenuje se Libor Foukal. Takže až na závodech Honzu Chrobáka a Libora Foukala potkáte, hluboce se jim pokloňte. V praxi totiž v tom dnešním zvlčilém světě dokázali, co je lidská solidarita...

Váš Robert Bakalář - Baky

OBSAH 4 6 12 15 16 19 21 22

Foto: „Olomoucké osvěžení“ Závody: Olomouc, Drásal, Karlštejn Osobnost: Lenka Bogrová Svět kol a KPŽ Rozhovor: Florian Vogel a Roel Paulissen Svět kol a KPŽ Svět kol a KPŽ Osobnost: Martin Ručinský

26 32 36 38 42 44 48

Reportáž: Tour de France Maminky: Bohdana a Jana Fotoreportáž: JXT Trénink První pomoc Technika Anketa: Sportobchod

TIRÁŽ Vydavatel > ČS MTB Team spol., s r. o. IČ: 65414926 Prezident > Robert Bakalář Editor > Markéta Navrátilová Grafik > Barbora Těšínská Výtvarník > Aleš Leznar Fotograf > Markéta Navrátilová Stálí spolupracovníci > Mike Koukal, Robert Virt, David Čermák, Miroslava Dubská, Vojtěch Beran, Tomáš Pouch Ředitel společnosti > Roman Čermák

Obchodní ředitel > Tomáš Hykl Ředitel projektu > Jiří Adam Marketingový specialista > Svatopluk Fořt Hlavní účetní > Alena Musilová Sekretariát > Zora Čermáková Šéf servisního týmu > Richard Krčál Bezpečná zóna > Robert Čermák JXT dětský klub > Sandra Čermáková JXT škola biků > Josef Dressler JXT závody > Kateřina Adamová

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:25

StrÆnka 4

FOTO OLOMOUCKÉ OSVĚŽENÍ foto+text: Markéta Navrátilová

Ne vždy jsou brody vítaným zpestřením pro každého z účastníků. Věřím ale, že tento, který byl několik stovek metrů před cílovou čárou v Olomouci, byl v parném sobotním odpoledni příjemným osvěžením téměř pro všechny. Jeden ze závodníků na snímku se dokonce v tak netradičním místě pokoušel dohnat ztrátu na soupeře a vylepšit si tak celkové pořadí alespoň o jedno místo.

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:25

StrÆnka 5

FOTO

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:25

StrÆnka 6

ZÁVODY / OLOMOUC

Hruškův důchod drncá přes kořeny O

lomoucká 50 Kooperativy v Bělkovicích - Lašťanech je už zažitá tradice a záruka spolehlivosti. Jakpak by ne, když režii závodu má na starosti rozvětvená rodina Kaňkovských. V Olomouci se letos jelo podeváté příští ročník bude tedy jubilejní. Za tu dobu se třikrát měnila trasa. „První ročníky startovaly sice také v Lašťanech, ale na jiném místě,“ říká ředitelka závodu Hana Kaňkovská. „Pak jsme nějaký čas startovali a dojížděli v Olomouci na náměstí, poslední tři roky jsme se zase vrátili zpátky do Lašťan a trasa zůstává v podstatě stejná.“

Prý pro radost rodičům. „Slíbil jsem jim, že si konečně po několika letech zazávodím skoro u nich doma,“ vzkázal z bedny vítězů třiatřicetiletý závodník. Text: Filip Grim (Deník), Robert Bakalář / Foto: Markéta Navrátilová

Takže na „kooperativáckém“ závodě letos přivítali 980 startujících a jen nepatrně jich nedokončilo. Snad i proto, že časový limit organizátoři určili na komfortních pět hodin. Když Hana Kaňkovská odpovídá na otázku, co se jí na letošním ročníku líbilo nejvíc, řekla: „Že to byl zásluhou Českého poháru v půlmaratonu hrozně rychlý závod, a že letos jsme zaznamenali daleko míň úrazů, než v minulých letech.“ Jedním z hlavních partnerů olomouckých organizátorů je už tradičně české

zastoupení italského výrobce nátěrových a izolačních hmot Mapei. Ředitel Zdeněk Runštuk je velkým fandou cyklistiky a také podporovatelem mládežnického cyklistického oddílu, který vede Jiří Kaňkovský. „Bez něj by ten klub už neexistoval,“ řekl. Skvělí diváci, díky Českému poháru skvělá konkurence, skvělá atmosféra, krásné počasí snad až na příliš velké sucho a oblaka prachu. Mezi ženami byla nejrychlejší trojice Ilona Bublová (Rock Machine Cyklomax), Alena Krnáčová (Poštovní spořitelna Marin) a Barbora Radová (Profi MRX). Mezi muži si to mezi sebou rozdali Martin Zlámalík a Ivan Rybařík (oba Sportful Cenytisku.cz). Nejrychlejším však byl v tu poslední červnovou sobotu Jan Hruška. Takhle viděl jeho vítězství Filip Grim z Deníků. V sobotu štafetový Adrenalin Cup, ve středu Pražské schody, den nato mistrovská silniční časovka v Třeboni a na závěr týdne Olomoucká padesátka na horském kole. Čtyři závody v sedmi dnech a dvakrát z nich cyklista Jan Hruška vyšel s medailí na krku. Závod maratonského seriálu Kolo pro život nedaleko svého rodiště navíc pozlatil.

6

KOLO PRO ŽIVOT

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:25

StrÆnka 7

Podle závodního vytížení se zdá, že závodník z Dlouhé Loučky u Uničova, který se letos rozloučil s profesionální silniční cyklistikou, pořád tíhne k etapovým výkonům takřka bez vydechnutí. „To určitě ne. Zjistil jsem ale, že kalendář závodů u nás je tak nabitý, že nemůžu zvládat vše, co bych rád,“ posteskl si. Tak hledá ty nejatraktivnější podniky. Když se například jel Adrenalin, na jiném místě republiky se bojovalo o nominaci na mistrovství světa v maratonu. „Dal jsem přednost štafetě. Stejně by mě ale zajímalo, jestli bych se dokázal nominovat,“ říkal Hruška, který na Giru držel i růžový trikot lídra. „Druhá věc je, jestli bych vůbec jel. Já už se do velké cyklistiky necpu, užil jsem si jí dost.“ Důchod ve světě tlustých plášťů si ale užívá. A možná víc než ten profesionální v silničním pelotonu.

JAN HRUŠKA

„Biky se mi líbí víc, je to férové,“ vysvětluje. „V lese je to jednodušší, každý jede za svoje. Na druhou stranu to docela dost drncá a technika má velký vliv na výsledek. Na silnici stačilo šlapat, tady se musí i trošku řídit.“ A u „volantu“ horského kola je den ode dne lepší. „Ve standardních situacích neztrácím nebo jen minimum,“ usmívá se biker. „Mám ale rodinu a docela silný pud sebezáchovy, takže nejezdím bezhlavě, nejsem blázen.“ K šílenství ale možná dohání své soupeře. Bývalý silničář drtí bikové specialisty, dokázal to letos už několikrát. A jakou cenu teď mají medaile na krku? „Jen morální. Chtěl jsem se přesvědčit, jestli vyhrávám proto, že bikeři jsou jednonozí anebo proto, že jsem dobrý,“ prozrazuje motivaci. „Přesvědčil jsem se, že mají obě nohy. A jestli dojíždím tak, jak dojíždím, tak jen proto, že mám pořád slušnou výkonnost!“ 6

KOLO PRO ŽIVOT

7

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:26

StrÆnka 8

ZÁVODY / DRÁSAL

Fojtík přemohl obra O

ndřej Fojtík z týmu Toyota Dolák už je teď „zaživa“ legendou holešovského „Drásala.“ Potřetí (a dvakrát za sebou) totiž vyhrál nejtěžší závod celého seriálu - Česká spořitelna Bikemaraton Drásal. Navíc v novém rekordu trati. „Dlóhé“ Drásal měřil klasických 120 km a převýšení měl 3200 metrů, „krátké“ Drásal měl 55 km s převýšením 1 550 metrů. Tenhle závod se od ostatních liší i tím, že start v Holešově je stanoven už na časné ráno - na čtvrt hodiny před osmou (druhá verze čtvrt hodiny před devátou), ale také tím, že časový limit „dlóhého“ Drásala je 11:15 hod. - tedy bezmála půl dne! A když čísla, tak kompletně: na „dlóhého“ Drásala se vydalo 780 statečných, na krátkou verzi 560 startujících! K tomu si připočtěme 440 dětí. Jen v kategorii do 10 let závodilo, možná vůbec poprvé v životě, 110 maličkých nadšenců.

8

KOLO PRO ŽIVOT

Patnáct ročníků je legenda. Tolik roků má totiž legendární „Drásal“ a tohle jubileum ho staví do čela bikové historie. Jarda Ondrušák tenkrát

ONDŘEJ FOJTÍK

asi vůbec netušil, že začíná psát kroniku dějin českého bikingu. Všechno prochází vývojem a prošel jím i „Drásal“. Prvních pět ročníků bylo plných experimentů s délkou, ale také s umístěním trasy závodu. „Nic není jednoduché a nebylo to ani u nás,“ říká Jaroslav Ondrušák. „Složitá byla ta počáteční nejednoduchá jednání s úřady, problém nám dělalo najít i trať, která by byla sjízdná za každého počasí. Ale i tak jsme později museli často měnit na poslední chvíli trať, protože i dlouhé úseky byly nesjízdné,“ vzpomíná duchovní otec dnes už kultovního závodu. Trochu se bránil tomu, aby vedle „dlóhého“ Drásala vznikl i „krátké“ Drásal, který měří 55 km. Ten šikovně využil úvodní i závěrečné části dlouhé verze závodu. Takže na trase nechybí nic: náročná stoupání na Poschlou a Hostýn se stejně náročnými sjezdy, lahůdkový Pardus… Trať se v posledních dvou letech ustálila, letos bylo navíc na účastníky hodné i počasí - teplota kolem dvacítky, trasa povětšině dobře sjízdná, i když po bouřkách lehce poznamenaná. Drásal na 120 km ve jméně nového vítěze nepřinesl nic nového: po úspěších z let 2005 a 2007 vyhrál potřetí Ondřej Fojtík. A tak novinkou by mohlo být snad jen to, že poprvé dlouhou trasu dokončil Václav Ježek (Spinning MB - Alpine Pro) a navíc skončil druhý. Možná také proto, že smůlu měl další „dolákovec“ Oldřich Hakl (bývalý skvělý juniorský lyžařský reprezentant), ten se ve finálovém sjezdu „potkal“ s účastnicí krátké verze a skončil v kotrmelcích. Orvaný „jako borůvka“ přijel do cíle na třetím místě. V ženské kategorii byla na „dlóhém“ Drásalovi bezkonkurenčně nejlepší další členka Dolákova týmu - Petra Kottová. Krátké verze vyhráli Pavel Zerzán (Česká spořitelna MTB) a Barbora Hanušová (Bikeranch Team). Svému příteli Michalu Bubílkovi, se kterým se seznámila jak jinak, než na Kole pro život, tak mohla strouhat mrkvičku. Michal byl totiž „jen“ druhý. Ale všichni se mohli radovat z toho, že představitelé regiónu o podpoře sportu jenom nemluví, ale také pro něj něco

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:26

StrÆnka 9

ZÁVODY / DRÁSAL udělají. Ceny nejlepším totiž předával hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš! A jak viděl své třetí vítězství Ondřej Fojtík, a čím se lišilo od těch předchozích? „To první vítězství se odehrávalo v dešti. A navíc bylo první! Já už předtím jel Drásala snad pětkrát, ale nikdy jsem nevyhrál. Takže to vítězství v roce 2005 bylo asi nejtěžší i kvůli tomu, že tam byla asi historicky nejlepší konkurence. Druhé vítězství po roční pauze bylo pro mne zajímavé tím, že se mi oproti ostatním jelo prostě líp. A letos? Těžcí soupeři Ježek, Hakl…Jenže já tuhle trať dobře znám, a to pro mne bylo bezesporu výhoda. Když se ale na ta tři vítězství z odstupem času dívám,

tak nejemotivnější bylo to první. Čekal jsem na něj fakt dost dlouho…“ Ondřej Fojtík je ale zároveň jedním z těch, kteří se připravují v poměrně velké české expedici na zdolání a hlavně na celkové vítězství

v legendární bikové zkoušce Crocodile Trophy. A jak vypadá jeho příprava na Austrálii? „Absolvoval jsem v půlce července v rakouském Bad Goisemu těžký Salzkammergut Trophy, což je závod dlouhý 208 km s převýšením 7 000 metrů! Dojel jsem druhý za vítězem Světového poháru Dietschem. Po tomhle závodě přišel zákonitě trochu útlum, teď začínám zase s objemovým tréninkem, v programu mám hlavně závody Kola pro život. Kromě toho ještě pojedu těžký Dolomitenmann. A v Austrálii, ještě před Crocodile Trophy, chceme s Giovanem (Robertem) Novotným zkusit proslulou čtyřiadvacítku, na níž startuje 8 000 lidí!“ 6

Otevřete oči - přicházím...

Text: Robert Bakalář / Foto: mtbs.cz, Markéta Navrátilová

R

áno to vypadalo, že obloha s černými mraky spadnou z nebes a závodiště ve Velké Chuchli uplave. Ale nebe nespadlo, závodiště neuplavalo, nakonec vyšlo i sluníčko a koukalo na tu tisícovku závodníků, kteří se přihlásili na Praha - Karlštejn Tour Kooperativy a České spořitelny. A tak asi největší strach měl exmistr světa v biketrialu Pepa Dressler - jinak „cykloučitel“ v seriálovém dětském ráji. Fungoval totiž na svém takřka zbrusu novém enduru jako vodič a strachoval se, aby nezabloudil. Nestalo se, a tak všichni (až na ty, kterým došly síly nebo už neměli další náhradní duši) přispěchali do cíle. Nejrychlejším byl bývalý silniční profesionál Jan Hruška…

Karlštejnská trasa měří 53 km a organizátorům dává rok co rok zabrat, protože v Radotíně trať jednoduše musí vést přes frekventovanou silnici. Ale s pomocí dopravky se i tohle úskalí podařilo zvládnout. Co závodníci nepoznali bylo, že kus trasy musela parta Jirky Adama prosekat, takže to dalo trochu fušku. „To byly dva úseky na zpáteční cestě. V Třebo-

tově cesta zarostla šípkovým křovím tak, že kdyby tam jezdci chtěli projet, byli by doslova oškubaní. A v radotínském kopci, kde jsme trať prosekávali před dvěma roky, nám trasa taky znovu zarostla. Takže to byl asi kilometr prosekávání, což se pochopitelně velmi líbilo domá-

cím, protože zase můžou po těchto stezičkách chodit a jezdit,“ říká Jirka Adam a dává k dobru ještě jednu „prosekávací“ historku. „Když jsme dělali první ročník, našli jsme na staré mapě za Mořinou místo, kudy kdysi vedla stará cesta. Jenže teď to bylo pole, a tak jsme se dovolili zemědělců, jestli tudy můžeme jet. Kývli na to…a dneska tam vede "naše" vyjetá stopa. Takže Kolo pro život vlastně vrátilo k životu prastarou cestičku…“ Když Hruška projel cílem, všichni nevěřícně zírali na stopky: „Hanes“ těch třiapadesát kilometrů proletěl průměrem 31 km/hod.! (To hobíci někdy těžko zvládají na silnici, natož v terénu.) Příjemným překvapením byl start olympioničky Terezy Huříkové, která hned následující středu odlétala do Pekingu. „Byla jsem pryč celkem sedm týdnů: nejdřív v Itálii a pak na závodech Světového poháru. V Livignu jsem trénovala jak na silnici, tak v terénu zhruba 1820 hodin týdně. Jezdila jsem z 1 800 metrů až do 2 700 metrů a tréninky to byly spíš dorychla. V Kanadě, kromě dvou závodů, jsem trénovala na horském kole, ale se silničními koly,“ prozradila Tereza. A mechanik Dlouhán, který

KOLO PRO ŽIVOT

9

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:26

StrÆnka 10

ZÁVODY / KARLŠTEJN se přijel pochlubit dvouměsíční holčičkou, předváděl ve spořitelním stanu i Terezina supernového olympijského celokarbonového Superiora. Jinak Tereza Huříková samozřejmě svou ženskou kategorii vyhrála před Pavlou Havlíkovou a Janou Kábrtovou, a na silničního exprofíka ztratila jen dvacet minut.

Kristiánův návrat Znáte tu památnou filmovou větu, vyslovenou Oldřichem Novým? „Zavřete oči - odcházím…“ Jistěže ji znáte. Ale Kristián Hynek by mohl sloužit jako opačný příklad a klidně by mohl říci: Otevřete oči - přicházím…! Po tragické smrti Michala

Picka změnil dres, odešel z ČS MTB Teamu do nového týmu Scott and Hagget společně s Matoušem Ulmanem a Michalem Plesníkem Loňský vítěz Praha - Karlštejn Tour Kooperativy a České spořitelny - tohle vítězství mu přineslo i vysněný titul mistra ČR v půlmaratónu - se na dva měsíce nuceně odmlčel, a to přesně ve chvíli, kdy jeho forma příjemně rostla. Na Světovém poháru v Andoře skončil na 32. místě. „Doma při tréninku mne zezadu srazil kluk na silné motorce. Normálně do mne v zatáčce vjel a „ukradl“ mi přední kolo. Diagnóza - zlomená lýtková kost. První měsíc jsem musel být absolutně bez pohybu, pak jsem pozvolna znovu

začal…“ Ve „svém“ závodě dojel druhý za Janem Hruškou. „Od toho úrazu v červnu to byl můj teprve druhý závod,“ řekl Kristián. U stánku týmu Scott and Hagget, kde stála krásná Colnaga, Kristiánovi říkám: „No to je dobrý. V názvu máte Scotta, ale prodáváte Colnaga…!“ Pak jsem se ale dozvěděl, že liberecký Jaroslav Kerda, který zastupuje Colnago, je jedním ze sponzorů týmu, ale ten Scott v názvu nemá nic společného s koly. „Jsme české zastoupení anglické poradenské firmy Scott and Hagget,“ vysvětlil šéf firmy Valdemar Meca (samozřejmě také v cyklistickém). „Naše profesní zaměření je kromě jiného na pomoc

KRISTIÁN HYNEK

TEREZA HUŘÍKOVÁ

JIRKA „NUMI“ NOVÁK

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:27

StrÆnka 11

ZÁVODY / KARLŠTEJN menším a středním firmám s hledáním lidských zdrojů, ale i s prodejem firem…“ říká chlapík, který kdysi plaval na reprezentační úrovni a posléze vystudoval tělovýchovnou fakultu, dnes propadl kolům a cyklistice.

Mistr akademik Třiadvacetiletý Jirka „Numi“ Novák je nenápadný borec s dlouhými vlasy skrytými pod kšiltovkou. Jezdí pod manažérskou taktovkou Radka Kořínka v týmu DEKHOME Canonndale. Od všech, kteří se ve Velké Chuchli objevili, se ale přece jen něčím liší. V jednom roce se stal hned dvakrát mistrem republiky: je univerzitním šam-

PEPA DRESSLER, PAVEL NĚMEC A TEREZA HUŘÍKOVÁ

piónem a v „průšvihovém“ mistrovství republiky v Beskydech se stal maratónským mistrem. „To byl fakt průšvih,“ říká student sportovního manažmentu v Liberci. „Špatně označená trať, závodníci bloudili, v cílové rovince jezdila auta a chodili lidi…“ Na základě toho, jak bylo mistrovství zorganizováno, dokonce majitelé týmu Sportul-Cenytisku zrušili tým, takže Ivan Rybařík a Martin Zlámalík přišli o sponzory. Na kole jezdí od osmi let, začínal v liberecké Kooperativě u Oldy Horáka, pak v Jablonci u Mily Hollosiho. Největším jeho úspěchem kromě letošních dvou mistrovských titulů - bylo 10. místo na mistrovství světa juniorů v Luganu,

kde vyhrál Jaroslav Kulhavý. O svém studijním oboru říká, že je to oblast se širokým záběrem od sportu až po ekonomiku a další sféry spojené se sportem. A čím ho baví cyklistika? „My v cyklistice jsme všichni jako pacienti - jsme jí prostě nemocní…“, vystihl asi přesně vztah většiny lidí ke kolu. „V zimě jsem jel takový veřejný závod na Ještěd,“ říká rodák z Hrádku nad Nisou, což je česko-polsko-německé trojmezí. „A vedle mne chlapík, asi šedesátník, s nádherným kolem. A povídá: Prodal jsem barák a koupil jsem si kolo! Tohle je o vztahu k cyklistice! Prostě, baví mě to, i když přijedu domů po šesti hodinách tréninku úplně „prošitý“…Ale ještě lepší je, když je forma: to prostě zamáváš soupeřům a jedeš!“ „Numi“, který byl na Orlíku pátý, v Příbrami šestý, v Olomouci dojel čtvrtý, na Drásalovi skončil šestý, skončil v Chuchli ve své kategorii patnáctý. A na závěr: nejlepším z kategorie „nejdříve narozených“ byl Rudolf Hronza, který za sebou nechal 545 účastníků a od Jana Hrušky ho dělilo jen 37 minut. Muži opravdu nestárnou! 6

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:27

StrÆnka 12

OSOBNOST

„Já jsem nová!“

Takže, Lenko, co je vaším hlavním úkolem? Česká spořitelna podporuje v oblasti sportu řadu zajímavých projektů a osobností - ať už v oblasti fotbalu, atletiky, cyklistiky nebo golfu. Moje práce zahrnuje každodení komunikaci s jednotlivými partnery, realizaci vlastních marketingových a promo aktivit v rámci jednotlivých projektů a rovněž vyhledávání nových zajímavých příležitostí.

Máte tedy na starosti i Kolo pro život, což je jeden z nejstarších marketingových projektů České spořitelny. Jaké jste „zdědila“ informace? Kolo pro život samozřejmě znám již z dřívějška, je to skvělý projekt. Co na to říct - jakkoli to může znít pateticky - jen samá pozitiva a dobré reference. Česká spořitelna je generálním partnerem Kola pro život již 9. rok a to spojení fun-

Vám sport rozhodně není cizí, naopak. Pracovala jste skoro tři roky u firmy Adidas. Co jste si z působení pro jednoho

Cyklistika je jeden z těch sportů, který se těší velké oblibě, protože ho může praktikovat téměř každý. guje výborně po všech stránkách. Nasedám tedy do perfektně rozjetého vlaku. Setkala jste se v minulosti s takovým projektem, který by oslovoval všechny věkové generace a společenské skupiny. V tom mnozí spatřují jeho mimořádnost? Je to tak, v tom je opravdu specifický. V České republice jsou určitě sporty, které se označují

z největších výrobců sportovního zboží na světě přinesla do České spořitelny? Sport je jednou z nejoblíbenějších činností a náplní volného času na amatérské úrovni a stejně tak oblíbená podívaná na úrovni profesionální. Na obou úrovních svět sportu fascinuje - diváky, aktéry a také sponzory. Ať jste součástí kterékoli z těchto skupin, myslím, že společným jmenovatelem a jádrem vždycky u sportu bude zábava, profesionalita a smysl pro fair play. A pokud si člověk něco z toho přenese do běžného života, nemůže to být na škodu. Co vy a kolo? Řekněme, že jsem zatím v tomto směru „nepolíbená.“ Kolo jsem používala za studentských let, a to jako prostředek dopravy z místa A do místa B., případně jako spousta žen a dívek jeho statickou formu ve fitness centru. Teď se ale připravuji i na seznámení s horským kolem a moc se na to těším. Mou oblíbenou sportovní aktivitou je zatím golf a podle nadšených bikerů v mém okolí má tuto roli převzít právě kolo. Tak jsem zvědavá a beru to jako výzvu. 6

Text: Robert Bakalář / Foto: Markéta Navrátilová

ř

ekla LENKA BOGROVÁ, která je v České spořitelně teprve krátce. Drobná a půvabná žena se při závodu Praha - Karlštejn Tour Kooperativy a České spořitelny dívala na endorfinové reakce závodníků, kteří už těch třiapadesát kilometrů měli za sebou. Viděla to hemžení poprvé. Její „spořitelní“ čas totiž začal běžet 1.července. Tehdy totiž na pozici specialistky marketingu v oddělení sponzoringu ČS vystřídala Veroniku Daďovou, která se chystá na roli maminky. Lence je 29 let a se sportem a marketingem má slušné zkušenosti.

jako populární, jako fotbal nebo hokej. Nicméně cyklistika je jeden z těch sportů, který se těší velké oblibě, protože ho může praktikovat téměř každý. Nemusíte být žádný super sportovec, ani k tomu nepotřebujete dalších 5 hráčů do party a přesto si to můžete skvěle užít. Závody Kola pro život vám k tomu dají výbornou příležitost i zázemí. Na své si přijdou opravdu všichni, v tom je zřejmě tento cyklistický seriál jedinečný.

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:27

StrÆnka 13

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:27

StrÆnka 14

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:28

StrÆnka 15

SVĚT KOL A KPŽ To je kousek!

S kozou v náručí To není fotomontáž Petra Benčíka, ale čínská realita. Jezdec týmu PSK Whirpool, který si po sezóně rád zaskočí na podzimní závody Kola pro život v Trutnově nebo Odrách, startoval v červenci na etapovém závodě v Číně, a v Číně zůstal i jako přípravu na olympijské hry. Při tréninku ve vnitrozemí se silniční mistr České republiky setkával s nejedním překvapením - jako tady na jednom čínském tržišti, kde mu domorodec vrazil do náruče kozu. „Tak tuhle fotku jsem nemohl účastníkům Kola pro život neposlat,“ řekl Benčík v mistrovském. Foto: archiv Petra Benčíka

Petra Novotného můžete potkávat v Praze jako cyklistického „doručovatele.“ Ale budete ho znát taky ze závodů Kola pro život, kterých absolvoval kolem třicítky. V jednom plzeňském se "proslavil" pádem, při němž si překousl jazyk a vyrazil zuby, což spravilo 30 stehů a nový chrup. „Petemu“ to ale nevadilo v tom, aby se zaprvé oženil, zadruhé pracoval na potomkovi. Podařilo se. Malý Tomáš, kterému „cyklotáta“ nechal ušít do kočárku dres, ale není vůbec malý. Při narození totiž měl 54 cm a vážil 4,55 kg! „Prý to bylo v porodnici rekordní dítě,“ pochlubil se táta. Foto: archiv Petra Novotného

Cyklokřest Ostravský televizní publicista Dalibor Záruba před časem natočil televizní seriál o cyklistickém putovaní po republice, jehož průvodcem byl Martin Dejdar. Televizní scénář dostal knižní podobu a půvabnou knížku s názvem Na toulavém kole, vydala Mladá fronta. Křest knížky se odehrál v paláci Luxor v Praze, kmotrem byl Martin Dejdar, který je na společném snímku s redaktorem MF Antonínem Kočím a autorem Daliborem Zárubou. Foto: Dana Kolářová

Bez želvy Kopřivnická firma Superior připravila pro závodnici týmu ČS MTB Team, Terezu Huříkovou, na olympijské hry v Pekingu karbonový speciál. Na domácí půdě ho obdivovatelé Terezy (a Superioru) mohli vidět poprvé ve Velké Chuchli. Jak řekl populární mechanik „Dlouhán“, geometrie rámu se nezměnila, rozdíly oproti starému modelu jsou dva: je celokarbonový a na designu už není oblíbená Terezina želvička. Holt už je to velká holka,“ řekl Dlouhán. Foto: Markéta Navrátilová

KOLO PRO ŽIVOT

15

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:28

StrÆnka 16

ROZHOVOR

ROEL PAULISSEN

Přijeli - slíbili - vyhráli P

ražské schody už patnáct let pravidelně vítají světové hvězdy bikového nebe. Také letos to jiné nebylo. V žertu jim říkáme: Do Prahy zveme jen světové a evropské medailisty nebo olympijské vítěze. To především těm, kteří zlato doma ve své sbírce nemají. A tak do Prahy kdysi přijel ještě „nemistrovský“ Miguel Martinez, aby se stal nejprve mistrem světa a pak olympijským vítězem. Stejně tak Julien Absalon, který mezitím získal čtyři světové a jeden olympijský titul, nebo letošní mistr světa Christian Sauser. Když do Prahy loni přijel FLORIAN VOGEL, loučili jsme se s ním s připomenutím, aby nezapomněl, že ještě titul nemá. Pár dnů před letošními „Schody“ volá: „Jsem mistr Evropy!“ A letošní vítěz ROEL PAULISSEN se pár dnů po své pražské premiérové účasti stal maratónským mistrem světa. Bilance tedy znovu naplněna…

16

KOLO PRO ŽIVOT

Jaký je váš dojem z Pražských schodů? Florian Vogel: Jedinečný závod se spoustou diváků. A úžasná propagace pro náš sport. Roel Paulissen: Tenhle závod je absolutně výjimečný. Myslím, že se v Evropě nic podobného nekoná. Bylo to ohromné. Deštivé a s vichřicí, ale ohromné! Vzpomenete si na svůj první kontakt s cyklistikou, na to, kdy jste dostali své první kolo? F.V. : Už jako dítě jsem jezdil s rodiči na výlety na kole. Dokonce mne otec v deseti letech přivedl na první trénink. Ale svoje první horské

Text: Robert Bakalář / Foto: Markéta Navrátilová

FLORIAN VOGEL

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:28

StrÆnka 17

ROZHOVOR kolo jsem dostal ve čtrnácti letech a od té doby je to moje největší láska.! R.P.: Samozřejmě, že si pamatuji. Bylo to v roce 1992, kdy jsem si koupil své první horské kolo. Vybavíte si ještě svůj první závod a jeho výsledek? F.V.: To bylo v roce 1995. Vyhrál jsem a protože jsem chtěl vyhrávat dál, začal jsem trénovat ještě víc …a vyhrál jsem i podruhé. R.P.: Nejsem si jistý, ale myslím, že jsem už v tom svém prvním dětském závodě byl na stupních vítězů. Už jako kadet a junior jsem byl opravdu silný jezdec. Umíte označit, který závod je vaším největším úspěchem? F.V.: U mne jsou to tři: vítězství ve Světovém poháru ve Fort William, titul mistra Evropy a stříbro z mistrovství světa - všechno z roku 2008. R.P.: Nechte mne trošku přemýšlet - medailí mám dost, ale tím největším úspěchem je rozhodně titul maratónského mistra světa v Itálii. Dělali nějaký sport i vaši rodiče? F.V.: Otec i maminka sice byli sportovci, ale jen amatérští: otec hrával fotbal, s maminkou jezdili na kole, lyžovali. Ale nic vrcholově. R.P.: Rodiče nikdy nijak zvlášť nesportovali.

Text: Robert Bakalář / Foto: Markéta Navrátilová

INZERCE

Ale o prázdninách jsme vždycky společně cestovali po horách, kde jsme byli i několik týdnů. Máte svůj další sportovní cíl, když jste mistry Evropy nebo světa? F.V.: Evropský titul je hodně cenný, ale já myslím výš. Chtěl bych se stát olympijským vítězem nebo mistrem světa. Když jsem to světové zlato nezískal letos, tak snad za rok… R.P.: Jak říká Florián - mým cílem je teď také olympijská medaile. V Aténách jsem byl čtvrtý, a tak je rozhodně načase pomýšlet výš… Proč dáváte přednost horským kolům, když na silnici se dají vydělat větší peníze? F.V.: Především kvůli lidem, kteří se na té naší horské „scéně“ pohybují. Také technika je zajímavá a samozřejmě prostředí, v němž se závodí. V mládí jsem sice uvažoval i o silniční cyklistice, ale tam je mnoho vlivů okolo. Takže bikerem teď budu na celý život! R.P.: To je jednoduchá odpověď - protože horské kolo miluji. Mohl bych taky závodit na silnici, ale pro mne je opravdu jediným potěšením horská cyklistika. Může existovat opravdové přátelství mezi cyklisty, když mezi sebou soupeříte o vítězství? A máte nějakého přítele?

F.V.: Věřím, že může i přesto existovat. Já mám skutečně pár dobrých přátel - někteří jsou také závodníci, jiní jsou mimo náš sport. R.P.: Myslím, že odpověď je v otázce. Jak se můžete sbilžovat a přátelit, když proti sobě každý týden bojujete? Ale mám i přesto dobré kamarády z týmu - Jakoba Fuglsanga a Kashi Leuchse. Jak a kde jste se seznámili se svou dívkou? F.V.: Před čtyřmi lety v jednom švýcarském lyžařském středisku. R.P.: Nikdy jsem nechodil na diskotéky a na zábavy, takže náš vztah je cyklistický. Přítelkyně - je Italka - pracovala pro můj bývalý tým. Takže to vzniklo takhle. Co je pro vás důležitější: přátelství nebo peníze? F.V.: Přátelství… R.P.: Peníze jsou sice potřeba, ale jsou mrtvým zbožím, když vám chybějí lidé, s nimiž si rozumíte. Co chcete dělat, až skončíte s cyklistikou? F.V.: Samozřejmě mít rodinu, hezký dům, ale zatím pořád jezdím na kole! R.P.: Chci určitě zůstat v cyklistickém světě. Uvidím, co mi budoucnost nabídne… 6

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:28

StrÆnka 18

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:28

StrÆnka 19

SVĚT KOL A KPŽ Jak se jí v Kole pro život?

Zlý muž není zlý.

Výběr ze čtyř druhů jídel, ochotná obsluha v bílých úborech, modrý stan s logem italských těstovin Agnesi. To vše vnesla do Kola pro život cateringová společnost Coloseum. Janu Bartákovi (manažer společnosti Coloseum) jsme proto položili několik otázek. Máme za sebou více jak polovinu seriálu Kolo pro život, jak hodnotíte dosavadní spolupráci? Velmi dobře, na závodech vždy panuje pohodová atmosféra,k čemuž přispívá celý váš realizačí tým ,takže je to vždy příjemně strávený den jak pro závodníky, tak pro partnery seriálu ve VIP stanu. Jaká jídla pro závodníky v cíli připravujete a jaká z nich jdou nejlépe na odbyt? V cíli připravujeme jídla pro závodníky z těstovin a rýže značky Agnesi, my vždy dodáváme omáčku k těmto surovinám.Nejoblíbenější je Bolognská omáčka z mlétého hovězího ragů a také Rizotto s kuřecím masem a zeleninkou. Nesmíme také zapomenout na vyhlášený gulášek, který jde na dračku vždy jako první a na závodech jsme ho vydali již cca 1.850 porcí. Pro závodníky jsme na závodech vydali bezmála 9.100 porcí jídla, Rýže bylo 240 kg a těstovin 248 kg, což jsou určitě nemalá čísla. Na některých závodech startuje přes tisíc závodníků. Jak zvládáte takový nával strávníku v cíli? Většina závodů má pozvolný dojezd, takže výdej stravy pro závodníky probíhá průběžně a nepatrné fronty se tvoří jen zřídka. Navíc personál u výdeje je hbitý a pohotový takže žádný závodník nečeká na tu svoji vysněnou porci oběda moc dlouho. Jak náročné je připravovat a vydávat jídlo doslova v polních podmínkách? Některé akce v budovách, které realizujeme, mají i horší zázemí nežli nám nabízí otervřená „polní kuchyně“ na závodech Kolo pro život. Menší problém nastává při nepřizni počasí, ale i s tím si náš team kuchařských odborníků umí poradit. Foto: Václav Novák

Už na Orlíku nenechal Tomáš Kroupa nikoho na pochybách, že bude nekompromisně hlídat řazení jezdců na startu. Dodržování nových pravidel vzal smrtelně vážně a nezalekl se ani zvučných jmen mezi eliťáky. Musel sáhnout k několika diskvalifikacím, než zavedl pořádek. „Zlý muž“ si ale postupně vysloužil respekt a v Karlových Varech, poprvé v letošním seriálu, nemusel sáhnout k diskvalifikacím. Zdánlivý drsňák je ale ve skutečnosti citlivá duše. Málokdo tuší, že je skvělým tanečníkem. V mládí dokonce reprezentoval. Několikanásobný mistr republiky se svojí partnerkou obsadil 4. místo na mistrovství Evropy v klasických formacích. Cyklistika v jeho osobě možná získá po dlouhé době rozhodčího, jakým kdysi byl legendární Dovolil (cyklokros) nebo Prouza (crosscountry).

Kdo vyhraje auto? Jaké má šance na hlavní výhru Finálové hry Kolo pro život, si může každý spočítat. Po deseti závodech má podmínku pro postup do finále zatím splněno 708 lidí. Pro ty, kteří neví, o co jde připomínáme, že tou základní podmínkou je dokončení alespoň tří závodů ze seriálu Kolo pro život. Finalisté po skončení závodů obdrží soutěžní otázku. Na ty nejúspěšnější čekají krásné ceny a pozvánka na slavnostní vyhlášení na přelomu listopadu a prosince. Vítěz si již tradičně odveze auťák. Letos to je krásná, tmavě modrá Toyota Aygo. Vidět jste ji mohli poprvé v Chuchli. Takže, kdo nemáte ještě splněno - nezoufejte! Čekají nás poslední letošní závody a šance na výhru je velká! Foto: Václav Novák

KOLO PRO ŽIVOT

19

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:29

StrÆnka 20

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:29

StrÆnka 21

SVĚT KOL A KPŽ Dopingoví komisaři na scéně V Kole pro život věc dosud nevídaná! Na scénu vstoupili dopingoví komisaři. Stejně jako na velkých světových závodech odchytávali podle předem stanoveného klíče nejlepší závodníky v jednotlivých kategoriích. Stalo se tak v cíli závodu Praha - Karlštejn Tour v pražské Chuchli. V případě elitních závodníků opatření logické a v souladu s pravidly. U amatérů, kteří nejsou členy ČSC a nevlastní licenci se ale vkrádá otázka, jak by v případě pozitivního nálezu vypadal trest… Každopádně boj proti dopingu je věc správná a nezbývá než doufat, že Kolo pro život zůstane bez dopingových skandálů. Polykat hormony nebo si dokonce píchat EPO se nemusí vyplatit. Dopingoví komisaři číhají. Foto: Markéta Navrátilová

Cyklistika pod kůží Dva muži, dvě různé firmy, dvě odlišné cesty k cyklistice. Jan Dvořák je jednatelem společnosti Richter-Frenzel, kterou znají snad všichni instalatéři, ale také ti, kteří potřebují vybavení koupelen. Je obdivovatelem Eddyho Merckxe, jehož kola do Česka dováží. Jeho cyklistická minulost má závodní kořeny. Menší Aleš Daniel je obchodním ředitelem českého zastoupení jiné zahraniční firmy - Gerberit, ale jeho vztah ke kolu se začal rodit nedávno. Pak si ale zkusil i Pražské schody, koupil si silniční DeRosu a na kole začal „makat.“ Oba muže spojuje jedno: firmy, které zastupují, byly partnery Pražských schodů a Gerberit je navíc i partnerem Kola pro život, vždyť na každém závodě jsou ty jejich zázračné sprchy. Takže cyklistika nejen slovy, ale i praktickými činy.

Dříč Robert

Karta v novém

Robert Čermák (jmenovec Romana Čermáka) je skutečně dobrou duší celého seriálu. Na závodech není moc vidět, ale vězte, že bez jeho práce by nevyrostlo celé to stanové městečko včetně Bezpečné zóny a sprch. Do dějiště závodů se přesouvá s celou svojí partou v noci a během pátku, dříve než se začnete na závody sjíždět, vše stojí. V průběhu závodů si také neodpočine. Každou chvíli je potřeba řešit nějaký problém. Tu výpadek elektřiny, tu je slabý proud vody, jindy oprava wapky či agregátu. Vše řeší v pohodě, s úsměvem a obrovskou profesionalitou. Po skončení závodu následuje rychlá demontáž veškerého zařízení a pod rouškou noci Robert a jeho lidé zase mizí, aby se za týden vynořili na dalším závodě. Bez Roberta to prostě nejde.

V letošním roce podstoupila výraznou designovou inovaci karta KPŽ. Karty jsme začali vydávat v roce 2005 v souvislosti se startem nového registračního systému. Každá karta má unikátní číslo, které nahrazuje citlivá osobní data, jako například rodné číslo. Pod svým číslem se můžete snadno přihlašovat na jednotlivé závody. U některých partnerů se dá karta také použít pro uplatnění slev při nákupu zboží. Je neuvěřitelné, že poslední vydaná karta nese číslo 27450!

Foto: Markéta Navrátilová

KOLO PRO ŽIVOT

21

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:30

StrÆnka 22

OSOBNOST

Návrat domů V

íte co? Zkuste zapojit fantazii…Mít bradku a stejnokroj mušketýrů, mohl by tenhle chlapík připomínat Dumasova neohroženého, romantického hrdinu d´Artagnana. Jenže místo mušketýrské uniformy na sebe obléká hokejovou výstroj a přes ní dres, a místo šavle vládne hokejkou. A nebo: když se přes ty jeho hnědé oči zahledíte pozorněji, mohl by vám připomínat jiného současného hrdinu - amerického herce Nicolase Cage. Jenže on není ani mušketýr, ani herec. MARTIN RUČINSKÝ je jedním z nejlepších světových hokejistů poslední doby. Po dlouhých letech v NHL se vrátil domů.

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:31

StrÆnka 23

OSOBNOST Oblékal dres Edmontonu, Quebecu, Montrealu, New York Rangers a naposledy Saint Louis. Teď je v pražské Spartě. V nejprestižnější hokejové soutěži světa odehrál 980 zápasů, je trojnásobným mistrem světa a jedním ze slavných olympijských vítězů z Nagana. Při hokeji mu čtyřikrát zlomili nos, mezi jeho nejtěžší zranění patří pošramocený a operovaný kyčel, spravovaný ramenní kloub nebo úžasně bolestivé utržené břišní úpony, což si paradoxně přivodil při výluce NHL na domácím ledě. Kromě hokeje je jeho velkou láskou kolo a cyklistika. Litvínovský rodák a hokejový světoběžník se upsal hokejové Spartě. Teď bydlí v Praze kousek od Staroměstského náměstí.

na farmu, pak jsem šel do Quebecu. To už jsem trochu rozuměl anglicky. Jasně, že když je člověk sám, může ho to svádět. Jenže já to fakt měl v hlavě srovnané a neřešil jsem to. Ale svatoušek jsem samozřejmě nebyl…“, usměje se. „Jedničkou v mém životě byl hokej a při té zápřeži na nic dalšího ani není čas.“ Otevřete si noviny a žasnete: u nás každá, s odpuštěním, nula je najednou bulvárem pasována na celebritu. Ale jaké postavení za mořem má hokejista, když má na svém kontě světové tituly i olympijské zlato? Je on tam tou celebritou? „Byl jsem sedm let v Montrealu a v Kanadě je hokej sportem číslo jedna. Hráči jsou tam proto víc pod drobnohledem, než v USA. Byl na nás proto i větší tlak. Když se nám dařilo, lidé si všímali a dávali nám svou přízeň najevo. To v Americe je to každému jedno. Tam lidi kolikrát ani nevědí, kdo v týmu hraje. V Montrealu je naopak každý hráč známý, každý nás poznal…“

Text: Robert Bakalář / Foto: Markéta Navrátilová

Anglicky u kulečníku Je mu sedmatřicet a nevypadá na ně. Polovinu života prožil v Kanadě a ve Spojených státech. Za moře odešel v devatenácti a francouzsky nebo anglicky neuměl, jak sám říká, ani slovo. Ta zkušenost musela být tvrdá. Neměl někdy chuť toho severoamerického hokejového dobrodružství nechat? „Jasně že ty chvíle přišly. Do té doby jsem bydlel u mámy - naši se rozvedli - a měl jsem úplně všechno. Otec pracoval v chemičce, máma byla zdravotní sestra. A taky mám starší sestru Andreu. I přesto, že táta s mámou spolu nežili, měl jsem v rodině ohromnou oporu: vlastně všechno se podřizovalo mně. V Quebecu jsem se najednou ocitl sám. A jak se člověk naučí řeč? V klubu mi dali učitelku, aby mne naučila anglicky. Byla u mne ale jen jednou a já zjistil, že je to nanic a zrušil jsem to. A tak jsem chodil s hokejovou partou stejně starých kluků na večeře, na kulečník. S tou mou angličtinou to tedy začalo takhle, byla to vlastně angličtina do života. Rozuměl jsem, začal jsem i mluvit, ale neuměl jsem anglicky pořádně číst nebo psát. Takže: myšlenky na to utéct zpátky domů jsem sice měl, ale nikdy bych to neudělal. Nejsem ta povaha…“

Kanada a Amerika je rozdíl S čím vlastně odcházel devatenáctiletý kluk z Litvínova za moře? S vidinou tučného konta, s představou, že bude jako legendární Gordie

Howe či Wayne Gretzky? „Já šel za moře vyzbrojen ideály. Miloval jsem hokej. A hrát v NHL byl pro mne vrchol, naplnění snu. To bylo všechno. A už vůbec jsem nepřemýšlel, co by bylo, kdyby… Uměl jsem hrát hokej a chtěl jsem to dokázat i v Kanadě.“ Litvínov není velké město, ale žije především hokejem. Odtud vyšli Hlinka, Klíma s Rosolem a Růžičkou, i jeho vrstevníci Šlégr a Reichl. Jenže je to malé město na severu Čech s relativně malými ostatními možnostmi. A najednou jiný světadíl, jiná kultura, jiní lidé. Trvá dlouho aklimatizace na zcela odlišný životní styl? Martin Ručinský k tomu říká: „Já o tom takhle nepřemýšlel. Tohle všechno srovnal hokej, a tak aklimatizace, ten návyk na všechno nové kolem mne, vlastně přišla sama. Amerika se stala mým domovem, vždyť jsem byl deset měsíců tam, jen dva měsíce v Česku.“ Bylo mu devatenáct, dvacet let. Kluk s pěknou postavou a pohlednou tváří. Určitě to o sobě slyšel, a když se podíval do zrcadla tak to i viděl. Jiné by takové osamění k lecčemu svádělo. Jak se vlastně žilo samotnému mladému klukovi za mořem? „První rok jsem bydlel v české rodině. Potom mě z Edmontonu poslali na třicet zápasů

Prachy nejsou všechno Když odcházel za moře, byla v Litvínově jeho výplata „úžasných“ 2 500 korun! Přijel do Kanady a jeho první nováčkovská smlouva v Edmontonu zněla na 165 000 dolarů ročně. „Za první „kanadské“ peníze jsem si koupil jen samé obleky,“ směje se jako blázen. A obavy z toho, že by jednou nedostal výplatu, jak se občas stává u nás doma? „Tam se něco podobného nemůže stát ani ve snu. Prostě jsem každého patnáctého a třicátého v měsíci dostal šek a šel jsem s ním do banky. Tak to prostě bylo. Neexistovalo, abych nedostal peníze, jaké jsem měl ve smlouvě.“ Hokejem vydělal za svou zámořskou kariéru tolik peněz, že by je možná nevydělali všichni lidé z nějakého malého města dohromady. Umění je ale o peníze se také starat. „Každý hráč má svého finančního poradce, který jeho peníze investuje. Jsou specialisté na daně, na akcie, atd. Já mám taky „své“ lidi. Mám s nimi zprostředkovatelskou dohodu na určitá procenta, která jim platím. Dneska se mi o českou agendu stará sestra Andrea. Bez ní bych se neobešel…“, přiznává Martin.

KOLO PRO ŽIVOT

23

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:32

StrÆnka 24

OSOBNOST Ať je to jak chce, známí sportovci (ale i herci, zpěváci) jsou středem zájmu krásných žen. Ty v nich vidí buď možná něco nadpozemského, nebo je to obyčejný návrat k živočišnému prehistorickému atavismu. Někteří jeho kolegové se oženili v Americe, jiní prožívají to, co on. Možná si ještě vzpomenete na Martinovy romantické fotky ve všech možných novinách a časopisech s krásnou modelkou Petrou Faltýnovou. Ze svatby nakonec nic nebylo. Dá se vůbec odolat nebo odolávat - takovým svodům? „Těžko,“ přiznává Martin a na otázku, proč je pořád sám, dodává: „Zatím nepřišla ta pravá. Prostě taková, u které cítíš, že máš vedle sebe parťáka, o kterého se můžeš opřít. Když mi bylo pětadvacet, díval jsem se na svět jinak, než teď. Mám už prostě jiný pohled na život,“ vysvětluje. Stejné je to s kamarádstvím. Různých přítelíčků mají slavní kolem sebe spousty. Ale opravdového kámoše? „Mám takového. Hrávali jsme spolu kdysi v Litvínově, trénovali jsme spolu, jezdili jsme INZERCE

Šel jsem za moře vyzbrojen ideály. Miloval jsem hokej. NHL byla snem. společně na kole, pak odešel do Německa a teď je zase zpátky.“ S Petrem Struhovským, o něm je řeč, se sice často nevídá, ale jak sám přiznává, je mu hodně blízký.

Hokej je droga Kdysi dávno přišel legendární trenér jihlavské Dukly Jaroslav Pittner s geniálním nápadem. Každé léto ordinoval svým hokejovým ovečkám včetně bratří Holíků, Suchého, Augusty, Šmída, v rámci letní přípravy cyklistický „etapák“ po Čechách. Tohle sice Martin Ručínský neví navíc dodává, že měl modrou knížku, takže na vojnu nešel - ale cyklistiku miluje. A ví o ní hodně. „Nemám rád běhání, jsem těžký. Ale kolo, to je droga. Na kole nabírám kondici. Radši pojedu sto kiláků na kole, než bych kilo-

metr běžel,“ směje se. „V létě jsem na kole čtyřikrát, pětkrát týdně. Doma v Litvínově, kousek za barákem, mám šest kopců - nejdelší je Dlouhá louka. Měří asi osm kilometrů, je nejstrmější a je to takový můj „testovací“ kopec.“ Tím, že sám dobře ví, jak chutná a vypadá opravdová dřina, umí také ocenit výkony cyklistů. „Divák to sice vidí, ale nezažije to. To, co je k vidění na Tour de France, ale nejen na ní, jsou i pro mne leckdy nepochopitelné výkony.“ Martin Ručinský občas jezdí na kole s tátou. „To přijedu do Litvínova, přespím u mámy. Ale s tátou máme domluveno, že se je sraz v půl desáté u stromu a jedeme. Posledně jsme chtěli jet maximálně stovku, ale nakonec z toho bylo na horském kole sto dvacet kiláků. A to je tátovi pětašedesát…!“ 6

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:32

StrÆnka 25

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:32

StrÆnka 26

FOTOREPORTÁŽ

Stará dáma

Tour de France je neuchopitelná. Je krásná i proklínaná. Je jedinečná. Je přetěžká a přesto po ní všichni touží. Stejně tak, jako asi každý kosmonaut touží vystoupit do volného prostoru, tak každý cyklista sní o tom, startovat na Tour.

26

KOLO PRO ŽIVOT

Tour de France je rozmarná jako žena. Mění rafinovaně krajinu, stejně jako žena oblečení. Najdete na ní modro-fialová levandulová pole, nádherné romantické zámky, zelené vinice, van Goghovy slunečnice, ale i měsíční krajinu, jako letos na La Bonette.

Tour de France, to je radost z vítězství, stejně jako smutek z proher a bolest ze zranění. Ve Francii při Tour zejí prázdnotou ulice, kavárny i restaurace, když se k městu blíží peloton. Když se jede Tour, přerušuje své jednání francouzský parlament a odkládají se důležitá rozhodnutí

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:33

StrÆnka 27

CADEL EVANS

ROMAN KREUZIGER

CARLOS SASTRE

CIME DE LA BONETTE

Tour de France je jedinečná. Je to sportovní událost takového řádu, že je možné ji srovnat snad jen s olympijskými hrami. Na přehlídku nejlepších světových cyklistů se dnes lidé mohou dívat už i na palubách letadel, stejně jako ve vzdálených exotických zemích

Tour de France je těžké pochopit, ale cyklistika by bez ní jen těžko mohla být. Francouzi pojmenovali Tour de France důvěrně: „Stará dáma.“ Je to nejkrásnější stará dáma na světě. Takhle letošní ročník viděla Markéta Navrátilová. PETER VELITS

KOLO PRO ŽIVOT

27

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:33

StrÆnka 28

Tour de France

pohled do historie T

our de France a Kolo pro život. Nejslavnější profesionální silniční etapový podnik světa a seriál MTB závodů pro širokou veřejnost. Na první pohled se možná může zdát, že máloco by mohlo tyto dvě cyklistické soutěže spojovat, zdání však klame! Kolo pro život a Tour mají totiž společných jmenovatelů hned několik. Jedno propojení vás zřejmě napadne už při pohledu na úvodní fotografii. Markéta Navrátilová je již mnoho let jednou z předních fotografek zachycujících dění na Tour, zároveň se ale věnuje i Kolu pro život a její fotografie můžete vidět i na stránkách našeho magazínu. Další osobou propojující oba podniky je Robert Bakalář. Kromě toho, že se s populárním „Bakym“ setkáváte při čtení

28

KOLO PRO ŽIVOT

tohoto časopisu, totiž také rok co rok svým komentováním přibližuje českým a slovenským divákům Eurosportu zápolení na Tour de France. A že to není nic snadného dokazuje i fakt, že Robert strávil zavřený v malém vysílacím studiu celkově jen o 10 hodin méně než jezdci v sedle v průběhu jednotlivých etap! Další pojítko můžeme najít v historii Tour. V úvodních ročnících se totiž ani zdaleka nejednalo o jízdu po hladkých silnicích, jaké vidíme v posledních letech. Naopak, jezdci se museli především v horských etapách poprat s prašnými cestami, kamením a nerovnostmi - stejně jako vy při závodech Kola pro život. A tím se dostáváme k poslednímu společnému jmenovateli, kterým jste vy - účastníci seriálu Kolo pro život. Přes všechny rozdíly v jednotlivých disciplínách se dá říct, že cyklistika je jen jedna.

A tak i vy, podobně jako Garin, Anquetil, Merckx, Hinault, Indrurain nebo Armstrong, prožíváte v sedle kola utrpení a bolest, stejně jako radost z vítězství nebo z překonání vlastních možností. Jak je vidět, společných znaků mají Kolo pro život a Tour de France celou řadu. Proto může být také pro vás zajímavé podívat se do historie a zjistit něco o tom, jak vlastně Tour kdysi dávno vznikla. Dějiny „Staré dámy“ se začaly psát v roce 1903. Dnes už většina diváků asi netuší, že nejslavnější cyklistický podnik světa byl původně založen jako propagační závod novin L'Auto (předchůdce dnešního listu L'Equipe). Hlavním cílem bylo zvýšit prodejnost listu, zpopularizovat jej pomocí cyklistiky v očích široké veřejnosti. Zároveň ale šlo i o vytvoření konkurence pro v té době populární závod Paříž - Brest a zpět, sponzorovaný listem Le Petit Journal a závod Bordeaux - Paříž, propagovaný novinami Le Vélo . Za zakladatele Tour je považován tehdejší vydavatel L'Auto, Henri Desgrange, jako první však s nápadem na pořádání závodu přišel cyklistický zpravodaj listu Géo Lefévre, který Desgrangemu představil svůj nápad v listopadu

Text: David Čermák / Foto: Markéta Navrátilová a archiv Cor Vos

HISTORIE

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:34

StrÆnka 29

HISTORIE 1902 při společném obědě v Café Madrid. Desgrange poté vzal organizaci do svých rukou a závod naplánoval, zatímco Lefévre nadále sledoval Tour pouze z pozice reportéra. Původně měl první ročník Tour trvat pět týdnů, což odradilo řadu zájemců o start a donutilo Desgrange ke zkrácení doby závodu na devatenáct dní. Na start se tak nakonec 19. července 1903 postavilo 60 závodníků, z nichž každý musel složit startovné ve výši 10 franků. Skoro neuvěřitelně z dnešního pohledu může vyznívat skutečnost, že při celkové délce závodu 2428 km měla tehdejší Tour pouhopouhých 6 etap! Nejdelší z nich (Nantes - Paříž) měřila dlouhých 471 km, zatímco nejkratší (Toulouse - Bordeaux) "jen" 268 km (pro srovnání: průměrná délka etapy na letošní Tour byla 171 km a v nejdelší etapě z Cholet do Chateauroux museli jezdci zdolat 232 km). Není divu, že první ročník slavného závodu dokončilo jen 21 jezdců. Vítězem se stal Francouz Maurice Garin, který triumfoval již v první etapě a od té doby svůj náskok kontroloval a navyšoval až do cíle. Odměnou mu bylo na tu dobu solidních 3000 franků (v přepočtu na dnešní hodnotu peněz při zvážení infalce zhruba 26 000 euro). Zajímavostí prvního ročníku Tour bylo mimo jiné to, že jezdec, který nedokončil některou z etap, mohl nastoupit do příští etapy, jeho čas však nebyl započítán do celkového pořadí. Například Hippolyte Aucouturier sice nedokončil první etapu a přišel tak o šanci na celkové vítězství, ale ve druhé etapě se vrátil na start a zvítězil, stejně jako poté ve třetí. Celkový čas vítězného Garina byl 94 hodin, 33 minut a 14 vteřin. Výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými jezdci byly značné - druhý Lucien Pothier ztratil 2 hodiny a 50 minut, třetí Fernand Augereau 4 hodiny a 30 minut a poslední Arséne Millocheau na 21. pozici dokonce necelých 65 hodin! Dá se říci, že v prvních letech připomínala Tour nepřetržitý vytrvalostní závod. Jezdci spali podél cest a byli ve všem odkázáni sami na sebe, cizí pomoc byla nepřípustná. Vzhledem k náročnosti a délce jednotlivých etap bylo ovšem toto pravidlo často porušováno. První ročník Tour se setkal s velkým diváckým úspěchem, prodejnost L'Auto se podle očekává-

JOHAN LAMMERTS

ní výrazně zvedla a spokojený Desgrange tak na červenec 1904 naplánoval pokračování. Maurice Garin coby hlavní favorit zopakoval své vítězství, ale neradoval se z něj dlouho. Již druhý ročník Tour totiž přinesl pořádný skandál Francouzská cyklistická unie (UVF) totiž v pro-

sinci 1904 na základě výpovědi mnoha svědků diskvalifikovala 9 účastníků závodu, mezi nimiž byli i první čtyři muži celkového pořadí v čele s Garinem! Důvodem vyloučení byla cizí pomoc, konkrétně nelegální využívání automobilů a vlaků v průběhu jednotlivých etap. Vítězství tak spadlo do klína teprve dvacetiletému Henrimu Cornetovi, který zůstává dodnes nejmladším celkovým vítězem Tour de France v její více než stoleté historii. Henri Desgrange byl však skandálním vyvrcholením závodu a zejména postupem UVF velmi rozhořčen a v první chvíli dokonce prohlásil, že Tour de France už nikdy neuspořádá. Brzy ale svůj názor přehodnotil a řídil závod ještě po příští tři desetiletí. S výjimkou přestávky mezi oběma světovými válkami se tedy Tour nikdy nezastavila a ačkoli je i v posledních letech provázena řadou skandálů, divácký zájem je stále obrovský. Nezbývá než si přát, aby i v dalších ročnících byla stejně napínavá jako letos - potom se může klidně dočkat třeba dalších 105ti ročníků. 6

GREG LEMOND A BERNARD HINAULT

DANIEL WILLEMS

KOLO PRO ŽIVOT

29

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:34

StrÆnka 30

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:34

StrÆnka 31

SVĚT KOL A KPŽ INZERCE

„Kolo“ na celý rok Markéta Navrátilová fotografuje Tour de France už patnáct let, ale zaujalo ji rovněž Kolo pro život. První fotku z těchto závodů vytvořila v roce 2004. Za pět let má v archivu tisíce fotografií, a tak vznikl nápad společně s Českou spořitelnou vyrobit pro jubilejní 10. ročník seriálu Kolo pro život několik verzí kalendářů na rok 2009. Největší nástěnný kalendářový formát bude obsahovat dvanáct snímků výhradně s tématikou Kola pro život a bude průřezem devítileté historie KPŽ. Kromě tohoto velkého kalendáře bude k dispozici i několik dalších velikostí až po malé plánovací kalendáře, rovněž vybavené fotografiemi ze seriálových závodů. Markéta Navrátilová zároveň připravuje vydat na konci roku exkluzivní obrazovou publikaci, která by měla být uceleným průřezem jejích nejkrásnějších fotografií z profesionálního pelotonu.

Unavení zastupitelé? Ale kdepak, to jen takhle v Holešově vyčkávali na dekorování těch nejlepších při „Drásalovi“ starosta Holešova Zdeněk Janalík, který se ve své fotbalové éře staral i o Zdeňka Grygeru, a místostarosta Josef Bartošek. Další místostarosta Rudolf Seifert by si k nim také rád sedl, ale nemohl, protože je právě fotografoval. Zastupitelé měli radost nejen z vydařeného závodu, ale i z toho, kolik dětí se sešlo na dětské závody Junior Xtra Trophy! Foto: archiv Zdeňka Janalíka

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:34

StrÆnka 32

SPOLEČNOST

Maminky T

UHLE FOTKU MI POSLAL „BAKY.“ NEVÍM, KDE K NÍ PŘIŠEL, ALE JE DOJEMNĚ PŮVABNÁ. JE (ASI) Z JISTEBNICE A JÁ NA NÍ FOTÍM DVĚ PĚKNÉ MAMINKY (I KDYŽ S DĚŤÁTKEM JE NA SNÍMKU JEN JEDNA.) A „BAKY“ MI K TÉ FOTOGRAFII ŘÍKÁ: „JSI ŽENSKÁ, TAK PŘECE NAPIŠ NĚCO O TĚCH, KTERÉ PŘED ČASEM PATŘILY K ČESKÉ CYKLISTICKÉ ŠPIČCE, PAK SE Z NICH STALY MAMINKY A TEĎ ZASE JEZDÍ NA KOLE…“ TAKŽE TAKHLE SE ZRODIL NÁSLEDUJÍCÍ DVOJROZHOVOR O RODIČOVSTVÍ I CYKLISTICE: TA S DÍTĚTEM V NÁRUČI JE BOHDANA PŮLPÁNOVÁ-KOLMEROVÁ, TA DRUHÁ JE JANA HLADÍKOVÁ-JEŘÁBKOVÁ. TA PRVNÍ SE ZAMILOVALA DO DOWNHILLU, DRUHÁ JEZDILA CROSS COUNTRY A SILNICI, A MÁ DOMA SAMOZŘEJMĚ TAKY POTOMKY. A OBĚ MAJÍ DOMA MEDAILE, MANŽELA A DĚTI…

32

KOLO PRO ŽIVOT

Takže nejdřív: jak se jmenují a kolik jim je? Bohdana: Mám manžela Martina a od roku 2001 se jmenuji Půlpánová. Společně máme syna Matěje. Jana: Doma mám manžela Pepu, šestiletého školáka Pepíka, čtyřletou dceru Kačenku. A kdyby nám do rodiny přibylo ještě nějaké miminko, vůbec by to nevadilo. Tak dál: co se musí stát, nebo co se vlastně stalo, že holka pocítí touhu prosadit se v cyklistice? B: Vždy jsem chtěla dělat individuální sport, protože mě štvalo, když v týmovém pojetí jeden ,,vychladl,, a tím poškodil ostatní. Kolo je pro mě ideálním sportem. V závodech tě nejprve žene snaha dokázat si, že na to máš. Když to doká-

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:34

StrÆnka 33

SPOLEČNOST žeš, začneš přemýšlet, jak být rychlejší. Pak přijde první úspěch, ten v tobě vybudí touhu zažít ty příjemné okamžiky vítězství znovu. Je to jako droga. J: Je to možná divné, ale já nikdy velkou touhu prosadit se v cyklistice neměla. Jen se snažím všechno v životě dělat naplno. A s tím souviselo i moje sportování. Kdy jsi začala jezdit na kole opravdu naplno a kolik máš titulů? B: V roce 1991, ale na triatlonovém kole. Na bika jsem přestoupila o dva roky později. Vyzkoušela jsem všechna odvětví horských kol, až jsem nakonec zvolila sjezdové disciplíny. Co se týká titulů, tak nyní bojuji s obhajobou titulu Bc. A ty závodní? Těch je celkem šest. První titul byl v roce 1994 v triatlonu. Pak následovala moje ,,sjezdová JANA HLADÍKOVÁ - JEŘÁBKOVÁ pětiletka,, - tedy pět titulů v řadě za sebou. To bylo v letech 2002 až 2006. J: Trénovala jsem a závodila naplno 15 let. Tahle otázka je spíš pro Bohdanu: sjezd je Z toho vyplynulo pět, šest, sedm (já vlastně ani dost nebezpečná disciplina - kolikrát a jak nevím kolik) titulů mistryně republiky. Pro mne jsi byla zraněná? to bylo důležité jen v té době. Teď je důležité to, B: Sjezd je možná trošku nebezpečnější, ale co mi sport dal - vůli, pracovitost, rozhodnost. strašně záleží na tom, jak je jezdec připravený. Tady nestačí jen nahonit kilometry, v downhillu je Proč sis vybrala právě tuhle disciplinu? důležitá i technika jízda. Ale i tak se občas stává, B: Jsem původně plavkyně. Ale když mi v repreže to prostě nevyjde. Moje zranění byla vždy zentaci najednou začalo vadit, že jsem pořád odvislé od toho, kam jsem to ,,poslala".. Když mokrá, tak jsem přesedlala na triatlon. Ale ani jsem ve Špindlu trefila ze startovací rampy tady to nebylo ono, i když míra mokrosti značně v plné rychlosti sloup lanovky, byla z toho frakklesla. A tak, když začaly závody na horských tura klíční kosti. V Mariboru jsem zase v kamenikolech, hned jsem dala sbohem plavkám a neoté sekci byla o trošičku rychlejší než kolo prénu. V roce 1993 jsem už jela „na tlustých a výsledkem byla zlomená ruka. Naposledy jsem gumách“ svůj první závod v XC. K tomu jsem to v Berouně „šoupla“ do stromu a byla z toho pak přibrala další horské disciplíny -dual slalom, zlomená pánev. To bylo asi mé Top zranění. 4cross a sjezd. Nakonec zvítězil sjezd. J: Samozřejmě, že i při cross country je nebezJ: Já si ji nevybrala - byla m i totiž vybrána! Ve pečí úrazu, ale na to člověk nesmí myslet. Já třinácti letech mne tak akorát bavilo běhat za měla docela kliku - kromě běžného silničního lišeklukama. Jenže na základě mých výsledků ve je mám jen třikrát zlomenou pravou klíční kost. škole mne vybrali na Závod míru nejmenších, který pořádal cyklistický klub v Hranicích. Určitě jste jedna i druhá slyšely takové ty Vyhrála jsem a dostala nabídku, aby závodila. idiotské názory, že ženská na kole není ženTak se i stalo a trvalo to dalších 15 let. ská. Jak jste se seznámily se svými muži?

B: Tomuhle nerozumím. Je totiž zajímavé, že když si vezmu bílé elasťáky a jedu s partou na švih, chtějí jet všichni chlapi za mnou. S Martinem jsem se seznámila na sjezdových závodech v Bohosudově. Zeptala jsem se ho, jak se daří Janě. Měl zrovna na hlavě novou integrální přilbu a sjezdové brýle, a pohotově mi odvětil, že fajn. Šok potom byl, když si sundal přilbu s brýlemi - nebyl to totiž ten, za koho jsem ho považovala. Celá rudá jsem se omluvila za nedorozumění, on omluvu přijal a pak se se mnou oženil. J: Jasně, že přes kolo…! Mají velké pochopení pro cyklistiku? B: Měla jsem velké štěstí, že downhill jezdil i Martin. Nevím ale, jestli to byla výhra i pro něj, protože občas při tréninku proběhla nějaká ta hádka v ostrém italském stylu. To hlavně tehdy, když jsem se bála skočit nějaký ten skok. Martin se mnou měl trpělivost tak hodinu, dvě. Pak mi několikráte předvedl, jak to je lehké. A když jsem pořád nedostala odvahu překonat blok na překážce, docházelo k takové rázné výměně názoru. To se i ostatní sjezdaři zastavovali a s pobavením sledovali naši manželskou komunikaci. Když jsem se vrátila na maratóny, tak to vtipně okomentoval jeden náš známý a velký fanda našich slovních přestřelek na závodech slovy: ,,Tys stejně začala jezdit cross country proto, abys měla od Martina pokoj, že jo?“ J: Řekla bych, že dnes skoro větší než já! Seznámili jste se, vdaly se, ale jak to bylo s rodičovstvím? Chtěly jste mít děti? B: Chtěla jsem dítě moc a naštěstí stejný názor měl i Martin. Ale nebylo to zase tak jednoduché: Martin mi řekl, že dítě ano, ale holku ne!!! Nakonec to vyšlo a máme „zlosyna“ Matěje. Ten spatřil světlo světa v období, kdy mi to zrovna ve sjezdu pěkně frčelo. Měla jsem za sebou dva tituly mistryně republiky ve sjezdu a chtěla jsem i třetí. Jenže šampionát se jel necelé dva měsíce po porodu. Tak jsem využila svých

KOLO PRO ŽIVOT

33

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:34

StrÆnka 34

odborných poznatků ( jsem totiž porodní asistentka ) a nakonec jsem se na start mistrovství ve sjezdu k údivu soupeřek postavila. A podařilo se mi vyhrát a získat tak třetí titul v řadě. Ten jsem přebírala s Matýskem v náručí. J: Vždycky jsem chtěla mít tři děti. Našla jsem dokonce muže, který je chce taky. Narodilo se vám dítě…Co se změnilo ve vašem životě? Myslely jste si v jednu chvíli, že kolo jde definitivně stranou? B: Po porodu se pohodový život změní v totální nasazení. To platí dvojnásobně v případě, když chce ženská stále jezdit na kole jako já. Musela jsem najít cestu, jak to všechno skloubit. Naštěstí máme velkou dodávku: kromě kol se tam vešel v pohodě i kočárek, takže synek jezdil s námi už od narození. Jenže to začalo být značně náročné, zvlášť když se v noci před důležitým závodem rozhodne potomek, že lepší nežli spánek, je dvojhlasný zpěv s maminkou. Pak se chce druhý den spíše spát, nežli bojovat o vavříny. Naštěstí pomocnou ruku nabídla babička. J: Během krátké doby se mi v životě změnilo

úplně všechno. Pro definitivní cyklistický konec jsem se rozhodla už devět měsíců před narozením Pepíčka. Kdy jste si, holky, řekly: ale vždyť mi to zvládneme! Jak dlouho trvala ta pauza? B: Pauza - co to je ? Ještě v sedmém měsíci těhotenství jsem lyžovala a po necelých dvou měsících po porodu jsem opět závodila. Těhotenství není nemoc a pokud správně posloucháte tělo, víte co si můžete dovolit. Všechno jsem ale konzultovala se svoji lékařkou, kdysi též vrcholovou sportovkyní. Pauza tak byla minimální. J: Za těch šest let pauzy jsem si vůbec nemyslela, že se ještě někdy postavím na start. Ale před rokem přišel manžel domů a řekl mi: Janičko - budeš zase závodit! Řekla jsem mu, že se asi zbláznil, že mám své práce dost a rozhodně nemám čas ani na trénink, ani na závody. Nakonec to dopadla tak, že jsem vyrazila na závody bez tréninku…a ono to jelo! Byl to skoro zázrak, se kterým jsem nepočítala. A už vůbec ne s tím, že budu mezi ženskýma zase na stupních vítězů!

A co teď děláte? B: Jsem pořád v jednom kole. Péče o syna, o manžela, učení na vysokou a k tomu, když ještě musí vyjít chvilka pro trénink.. Občas musím zaběhnout i do našeho krámku vypomoci s byznysem. Občas toho mám dost, takže večer padám únavou a závidím ostatním závodnicím, které si mohou trénovat kdykoliv se jim zachce. A co takhle vytvořit novou kategorii: „Pracující matky s dětmi“? J: Kromě toho, že se snažím fungovat jako maminka a manželka, tak podnikám a studuji. Potom, co jsem skončila s cyklistikou, jsem si otevřela jedno z prvních spinningových center v republice. Po čtyřech letech pronájmu jsme to s manželem riskli a postavili si své vlastní centrum. Spinning mi od začátku učaroval: kombinace mluvy, hudby a šlapání na kole mi maximálně vyhovuje. Starám se o to, aby všechno klapalo, aby lidi od nás odcházeli spokojeni a rádi se vraceli. A tak také vymýšlím akce pro děti, dospělé i seniory… 6

BOHDANA PŮLPÁNOVÁ- KOLMEROVÁ

34

KOLO PRO ŽIVOT

Text: Robert Bakalář / Foto: Markéta Navrátilová

SPOLEČNOST

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:34

StrÆnka 35

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:36

StrÆnka 36

FOTOREPORTÁŽ adšení a sportovní výkony dětských závodníků Kola pro život se závod od závodu zvyšují. Ke zlepšení cyklistických dovedností zejména těch starších dětí nemalou měrou přispívá Škola kola ,,profesora“ Dresslera. Malí cyklisté se do závodů vrhají s vervou a čistou radostí a ti starší prostě s touhou zazávodit si a vyhrát. Všichni mají po závodě báječnou možnost bavit se a hrát si v dětské zóně Junior Xtra Trophy, kde se o ně stará už osvědčená parta čtyř děvčat v čele se Sandrou Čermákovou.

Foto: Miroslav Dongres

Junior Xtra Trophy

N

36

KOLO PRO ŽIVOT

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:37

StrÆnka 37

FOTOREPORTÁŽ

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:37

StrÆnka 38

TRÉNINK

Jak se připravit na výkon v závodní den V

e spolupráci s tréninkovým serverem Alltraining.cz vám přinášíme další díl ze seriálu článků o tréninku. Tentokrát se dozvíte pár užitečných rad, jak se připravit v samotný den závodu. Protože už za sebou máte pěknou řádku tréninkových i závodních kilometrů, není zapotřebí se tak důrazně věnovat objemovému tréninku, jak tomu bylo na jaře a během letních měsíců. Většina z vás již také byla na dovolené, čímž cíleně přepůlila sezónu po prvním výkonnostním vrcholu. Teď potřebujete najet patřičný objem ke znovuobnovení fyzických sil a zapracování se zpět do tréninkového procesu a závodního rytmu.

Druhá fáze ročního tréninku je již podstatně kratší, než ta jarní. Stačí pouhých 5-7 dní lehkého aerobního tréninku v rovinném až mírně zvlněném terénu. Následuje 5-7 denní trénink

zaměřený na rozvoj silové vytrvalosti, proložený tréninkem rychlosti a jste opět plní energie, připraveni na další sérií závodů. Znovu máte chuť změřit své síly se soupeři. Po pauze a následném 10-14 denním zapracování do tréninku se cítíte zpravidla ještě mnohem silnější a výkonnost je také vyšší. Při vhodně naplánovaném přepůlení sezóny pak udržíte vysokou výkonnost po celou sezónu a cyklistika pro vás bude stále zábavná. Organismus je již náchylnější na přepětí a následné přetrénování, a je proto zapotřebí v druhé polovině sezóny dbát na odpočinek. Spíš než na objemový trénink se zaměřte na rozvoj aerobní a anaerobní kapacity, tedy využití a zlepšení vašeho fyzického výkonu důležitého pro závod. Jak by měl vypadat váš závodní den:

1. Aktivace organismu Organismus je vhodné aktivovat minimálně 3-4 hod před startem závodu. Je-li start ráno, nenechávejte budík natažený na poslední chvíli. Dopřejte vašemu organismu, aby se stihl rozkoukat a byl v hodinu startu dostatečně nabuzený a aktivovaný.

2. Strava před výkonem Potraviny, které před závodem snadno strávíte: Jedná se především o potraviny se značným množstvím sacharidů: chléb, rohlíky, sladký koláč, bramborová kaše, vařené brambory, pudinky, těstoviny, rýže, nudle, palačinky, dále

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:37

StrÆnka 39

TRÉNINK ovoce i konzervované, zeleninové šťávy nebo slazený čaj. Asi 1 hodinu před závodem je vhodné vypít 1-2 dcl nápoje, pro sprintery iontový a pro vytrvalce je ideální pouze voda bez bublinek a chininu. Různé způsoby stravování před závodem vyplývají ze zálib, někdy klamů nebo falešných tvrzení inzerátů. Řiďte se tedy především svým vlastním instinktem a zkušenostmi. To potvrzuje i řada sportovních dietologů, kteří zdůrazňují, že je velmi důležité, aby jídlo bylo oblíbené. Dále platí jednoduché pravidlo: čím intenzivnější výkon vás čeká, tím by strava měla být bohatší na sacharidy. Maso nechte v závodní den raději soupeřům, neboť ho nestačíte strávit, jeho zpracování bude vaše tělo stát pouze energetický výdej a v žaludku vás bude přinejmenším tlačit.

rozhodně nepodceňte a vypijte minimálně 1 litr hypotonického nápoje. Závod 5 - 7 hod Oproti krátkému závodu je třeba důsledně dodržovat přísun sacharidů každých 30 min,

3. Rozjetí Před startem je důležité se alespoň 30-40 minut připravit na samotný výkon v podobě volného projetí, během kterého připravíte organismus na velkou zátěž, a to formou jednoho až dvou 5 minut dlouhých intervalů v 85% svého aktuálního maxima. Rozjetí je vhodné ukončit 20 minut před startem s pocitem „rozpumpovaného“ a nabuzeného organismu.

4. Závod Jelikož při závodu dochází k velkému fyzickému výdeji, je třeba stále doplňovat energii a dodržovat pitný režim. Jinak je třeba jíst při krátkém a jinak při dlouhém fyzickém zatížení. Obecně platí, že energie by se měla tělu dodávat každých 30 minut, a to ve formě sacharidů. Čím intenzivněji jedete, tím více musíte přijímat. Závod 2-3 hod Měly by vám postačit 1-2 energetické tyčinky, které začněte postupně ujídat od 30. minuty a následně doplňte 1-2 gely, ty si ponechte na poslední 1,5 hod závodu jako rychlý zdroj energie. Pozor, nezapomeňte, že než energii z gelu získáte, trvá to minimálně 20 minut. Pitný režim

spotřebujete tedy podstatně více energetických tyčinek. Jednoduché sacharidy (gely, energetické tablety, atd.) doplňujte od druhé poloviny závodu průběžně. Opět je velmi důležitý pitný režim. Vhodná kombinace je 1:3 (iontový nápoj: voda, hypotonický nápoj). Minimálně vypijte 2l tekutiny.

5. Strava po výkonu a zatížení po výkonu Svalové buňky jsou po skončení závodu po dobu 1-2 hodin velmi vnímavé na přísun sacharidů. Po dojetí do cíle se nezapomeňte volně

alespoň 20-30 minut vyjet kompenzační jízdou, tím organismu pomůžete odplavit část nahromaděné kyseliny mléčné ve svalech a urychlíte celkovou regeneraci. Poté je nutné zahájit doplňování cukrů, a to co možná nejdříve po dokončení závodu, nejprve tekutou resp. kašovitou stravou, později tuhou. Důležité je opět vyhovět chuti závodníka. Dávky by měly být menší a častější. Vhodné jsou ovocné kaše, banány, ne však tučné a bílkovinné výrobky. Následující tři dny by měla být strava zaměřena na doplňování zásob organismu. Měla by být energeticky bohatá, lehce stravitelná, se zvýšeným obsahem sacharidů. Co se týče pití po závodu, jsou vhodné džusy, iontové nápoje, mošt, voda s bublinkami (do jedné hodiny až 1 litr). Mgr. Vojtěch Beran, Alltraining.cz

TRÉNUJTE CHYTŘE! Trénujte pod odborným vedením! Pro všechny účastníky seriálu KOLO PRO ŽIVOT 15% sleva na první objednávku tréninkového programu ALLTRAINING.CZ na sezónu 2008/2009. Více informací na

www.alltraining.cz

KOLO PRO ŽIVOT

39

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:38

StrÆnka 40

TEST

Všestranný pracant V

Složení kola, včetně materiálu konstrukce a komponentů, myslí především na nenáročnou údržbu i slušnou výdrž. A právě jako důkaz může sloužit testovaný stroj - má již něco za sebou, přitom funkčně je na tom stále stejně dobře. Naopak, brzdy Avid Juicy 3 SL dokonce optimálně „dozrály.“ Rámová konstrukce je pro celou modelovou řadu FSR XC shodná: jedná se o duralovou slitinu M4 s profilováním ORE. To znamená, že se nejedná o kruhový průřez profilu trubek, ale o různé, především eliptické tvarování, závislé na místě namáhání konstrukce. Nejmasivnější částí rámu je mohutný svařenec v oblasti hlavové trubky. Rám tak praktic-

40

KOLO PRO ŽIVOT

ky nemá možnost deformace do tzv. „velblouda.“ Dalším stěžejním bodem rámu je spojení sedlové a horní rámové trubky. Horní uchycení tlumiče a jeho průchod kruhovým otvorem k zadní vidlici, vytváří poměrně složitou architekturu konstrukce. Drobnou nevýhodou je průchod sedlovky směrem k tlumiči - její posun do rámu při sjezdech nebo v technicky náročných pasážích je výrazně omezen. (V příštím roce se ale dočkáme změny, vertikálně uloženého tlumiče ve stylu Stumpjumper FSR, i vyššího zdvihu ze současných deseti centimetrů vpředu i vzadu.) Vybavení v oblasti pohonu současného Experta ovládlo Shimano. Duralové vlaštovky

jsou osazeny klasickými páčkovými řadiči, jen je škoda, že na řídítkách chybí ovladače uzavírání odpružení, což v rychle měnícím se profilu trati značně usnadňuje práci. Řetězová linka ve vztahu ke spodnímu čepu je umístěna tak, že i při pomalé jízdě na malý převodník je minimalizováno zpětné „kopnutí“. Naopak při jízdě na prostřední převodník, a při měkčím charakteru pružení, se při určitém tempu rám může rozhoupat. Výhodou je ale velmi dobré kopírování terénu, takže se i při větším stoupání po nerovném povrchu příliš neztrácí adheze zadního kola. Především díky vyššímu posedu je ale v tomto případě nutné správně vychytávat těžiště v předozadním směru. Nižší vzorek obutí je vhodný na středně tvrdé povrchy, v hlubším terénu musíme ubrat. Naopak kotoučové brzdy snesou velmi náročné zacházení - dlouhé sjezdy s jemným s citlivým dávkováním brzdné síly nejsou žádný problém. Ve spolupráci odolných výpletů s ráfky DT Swiss, a hlavně díky výhodě dobře konstruovaného fulla, se nemusíme bát přehlédnout mnohé výmoly. Posed díky sportovnímu sedlu a tvrdším gripům je méně komfortní, ale o to více citlivý k vedení kola a pro vyježděné ridery zcela vyhovující. 6

Text a foto: Robert Virt

jednoduchosti je krása, v tomto případě i síla. Léty prověřená koncepce celoodpružených duralových rámů Specialized s konstrukcí řady FSR XC nabízí v tomto roce čtyři modely. Námi testovaný SPECIALIZED FSR XC EXPERT je druhý nejdražší a stává se tak příjemnou volbou pro ty, kteří hledají vysokou užitnou hodnotu kola.

KPZ3_2008zaloha.qxd

INZERCE

9.2.2009

13:38

StrÆnka 41

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:38

StrÆnka 42

PRVNÍ POMOC

První pomoc v terénu ÚRAZY BOHUŽEL K ZÁVODŮM PATŘÍ. MOHOU SE PŘIHODIT V NEBEZPEČNÝCH PASÁŽÍCH, STEJNĚ TAK JAKO V MÍSTECH, KDE BYSTE ŽÁDNÝ PROBLÉM NEČEKALI. KRITICKÁ MÍSTA POŘADATELÉ VĚTŠINOU ZAJIŠŤUJÍ POMOCÍ ZDRAVOTNÍKŮ. K ÚRAZU VŠAK MŮŽE DOJÍT PRAKTICKY KDEKOLIV. NE VŽDY JE POCHOPITELNĚ NA MÍSTĚ BLESKOVÁ POMOC ZÁCHRANÁŘŮ NEBO LÉKAŘE. PROTO JSME SE ROZHODLI ZAŘADIT DO NAŠEHO ČASOPISU SERIÁL O POSKYTOVÁNÍ PRVNÍ POMOCI. ČASTO JEDNODUCHÝ ÚKON MŮŽE ZACHRÁNIT LIDSKÝ ŽIVOT. SERIÁL PRO VÁS BUDE PŘIPRAVOVAT ZKUŠENÁ ZDRAVOTNÍ SESTRA, INSTRUKTORKA ČERVENÉHO KŘÍŽE PANÍ MIROSLAVA DUBSKÁ. MŮŽETE SE S NÍ TAKÉ SETKAT NA NAŠICH ZÁVODECH, KDE PŮSOBÍ V RÁMCI BEZPEČNÉ ZÓNY.

P

rvní pomoc je soubor jednoduchých a účelných opatření, jejichž cílem je záchrana života nebo zdraví u lidí postižených úrazem či náhlou poruchou zdraví.

42

KOLO PRO ŽIVOT

Postiženého ošetřujeme v té poloze, která je pro jeho stav nejvýhodnější - vždy musíme vidět do obličeje a sledovat reakce postiženého. Jednání zachránce musí být klidné, rozhodné a účelné!

Pamatujte!!!! Základní pravidla první pomoci 1. Bezvědomí Ztráta vědomí je projevem poruchy CNS (centrální nervová soustava) a bezprostředně ohrožuje život člověka. Postižený je ohrožen udušením (neprůchodné dýchací cesty - zapadlý jazyk, cizí tělesa, zubní protéza nebo aspirace obsahu z dutiny ústní - krev, zvratky, hlína…). Příznaky: postižený leží zhroucen na zemi, nereaguje na vnější podněty (oslovení, dotyk), nebezpečí zapadnutí kořene jazyka!!! První pomoc: 1. pokusíme se o navázání kontaktu (oslovení, dotyk) 2. přetočíme šetrně na záda (fixujeme krční páteř)

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:39

StrÆnka 43

PRVNÍ POMOC 3. zkontrolujeme zda nedošlo k zapadnutí jazyku, vyčištíme dutinu ústní 4. v případě zapadlého jazyku uvolníme dýchací cesty trojitým manévrem (předsunutí dolní čelisti, otevření úst a lehký záklon hlavy) 5. zkontrolujeme základní životní funkce 6. fixujeme krční páteř improvizovanými prostředky 7. postiženého celkově dovyšetříme 8. protišoková opatření 9. přivoláme rychlou záchrannou pomoc

2. Poranění páteře a míchy Patří mezi nejzávažnější poranění, které přímo ohrožuje život zraněného nebo zanechává trvalé následky. Chybná manipulace zhoršuje stav zraněného nebo může být příčinou vzniku ochrnutí. Pozor na zraněné v bezvědomí!!! První pomoc: INZERCE

MIROSLAVA DUBSKÁ A JEJÍ STAN PRVNÍ POMOCI JE

KAŽDÝ CYKLISTA BY MĚL UMĚT POSKYTNOUT PRVNÍ

SOUČÁSTÍ BEZPEČNÉ ZÓNY V ZÁVODECH SERIÁLU.

POMOC. NEŠTĚSTÍ SE MŮŽE PŘIHODIT KAŽDÉMU.

1. shodná s péčí o bezvědomého 2. nesmí dojít k rotaci páteře 3. postiženého nezvedáme za končetiny, neposazujeme, neotáčíme hlavu, nemanipulujeme s trupem, neukládáme do stabilizované polohy 4. přivoláme rychlou záchrannou pomoc

tace v místě, času a prostoru, přechodná ztráta paměti na dobu před úrazem a po něm, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, závratě, u dětí spavost. První pomoc: 1. zkontrolujeme stav vědomí 2. uložíme vodorovně na záda a mírně podložíme hlavu 3. zkontrolujeme základní životní funkce

3. Otřes mozku - komoce Příznaky: krátkodobé bezvědomí, ztráta orien-

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:39

StrÆnka 44

TECHNIKA GIRO HAVIK Brýle od renomovaného výrobce přileb jsou novinkou letošní sezóny. Všechny modely jsou vybaveny sedmivrstvovými polykarbonátovými skly německé značky Zeiss, která je špičkou v optice. Brýle vynikají jasným a ostrým viděním. Kromě toho mají lehký a odolný rámeček z Rilsanu, ventilaci Wind Tunel otvory po stranách , gumový nosník a vložky straniček. Na výběr můžete mít ze dvou variant skel a rámečků. n Orientační cena: 2 490 Kč, kontakt: www.progresscycle.cz

CATLIKE WHISPER Přilba exkluzivního designu, ve které vyhrál Samuel Sánchez v Pekingu olympijský silniční závod. Vyznačuje se optimální ventilací a maximální možnou bezpečností. Oproti běžné přilbě, která při nárazu praskne pouze v jednom směru, CES In -Mold technologie umožní materiálu prasknout všemi směry mezi jednotlivými otvory a mnohem efektivněji tak absorbovat náraz. K dispozici je 39 větracích otvorů. Hmotnost přilby je 250 g. Velikosti: SM 50-53 cm,MD 54-58 cm, LG 59-61 cm. Tuto přilbu kromě jiných používají týmy Euskaltel, Orbea, Budvar a další

TIME TXT

n Orientační cena: 5 290 Kč, kontakt: www.cyklosvec.cz

Turistické MTB tretry, vhodné i pro chůzi. Mají tkaničky a suchý zip, možnost připevnění kufrů. Design z kolekce 2009 - lepší větrání a nová podrážka . A pozor: pro dámy je k dispozici varianta TXL. n Orientační cena: 1 950 Kč, kontakt: www.skivelo.cz

Sedlo speciálně designované pro XC (cross country). Luxusní provedení s karbonovým tělem s hmotností pouhých 221 gramů. Povrch sedla z mikrovlákna a Protexu zaručí maximální možnou odolnost. Super lehká PU výplň, ližiny Pro Ti Solid. Rozměry 282x135 mm. Reflexní pruh je integrován do zadní strany sedla. Kompatibilní s U - Clip systémem pro připojení brašničky, nebo blikačky. Rozměr 282x135 mm. n Orientační cena: 3 390 Kč, kontakt: www.cyklozitny.cz

44

KOLO PRO ŽIVOT

Text a foto: Mike Koukal (bikenet.cz)

PROLOGO VERTIGO

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:40

StrÆnka 45

TECHNIKA SIGMA ONYX FIT Sportester s digitálním a kódovaným přenosem dat. Čtyři funkce pulsu ( přesné EKG ), šest funkcí času včetně odpočítávání a budíku plus spálené kcal. Tréninkové jednotky volitelné podle max. TF nebo podle individuálního anaerobního prahu. Volně programovatelný vytrvalostní trénink s třemi nastavitelnými zónami TF. Okruhový trénink ( 50 okruhů ). Celkové hodnoty za týden, měsíc, od resetu. Místo v paměti pro sedm tréninkových jednotek. Podsvícení displeje, vodotěsnost. Uložení nastavení při výměně baterie. Personalizace pomocí vlastních údajů, intuitivní navigace v menu. n Orientační cena: 2 000 Kč, kontakt: www.sportestery.cz

GARMIN EDGE 705 První mapový cyklocomputer s vysoce citlivým GPS přijímačem. Je vybaven barometrickým výškoměrem, bezdrátovým snímačem tepové frekvence, snímačem otáček kol a kadence šlapání. Cyklocomputer dokáže zobrazit výkon ve wattech nebo soupeřit s dosaženým časem pomocí virtuálního tréninkového partnera. Barevný displej je čitelný na přímém slunci, má rozšiřitelnou paměť pro zobrazení podrobných navigačních map a plnohodnotnou navigaci po silnicích i mimo ně. Další vychytávky:: podrobná analýza tréninkových dat, jednoduché ovládání za jízdy, podrobné navigační turistické mapy. n Orientační cena: 12 990 Kč, kontakt: www.garmin.cz

VAUDE BIKE ALPIN 25 + 5 Cyklistický batoh pro delší výlety s větším množstvím věcí. Pohodlný na nošení a velmi stabilní. Je z velmi odolného materiálu, má horní i spodní přístup, kapsu na mapu, boční síťované kapsy, integrovanou pláštěnku, držák na přilbu, přípravu na hydro vak (kapsa a otvor). Zádový systém lze volit mezi síťkou (Air) a nebo lamelami (Vent). Hmotnost 1167 g. Objem 25 + 5 l. Tři barevné kombinace na výběr. n Orientační cena: 2 690 Kč, kontakt: www.vaude.com

GALAXY Sada osvětlení za rozumnou cenu. Přední světlo disponuje pěti bílými ultrasvítivými LED diodami a lze volit mezi třemi režimy svícení. Zadní pak má diod pět, a lze přepínat mezi čtyřmi režimy. Obojí je napájeno mikrotužkovými bateriemi. Součástí sady jsou držák na řídítka a sedlovku. n Orientační cena: 199 Kč, kontakt: www.galaxy-bike.cz

KOLO PRO ŽIVOT

45

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:40

StrÆnka 46

Přihlášky na místě v pátek od 18:00 do 21:00 a v sobotu od 8:00 do 10:00.

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:40

StrÆnka 47

KPZ3_2008zaloha.qxd

ANKETA

9.2.2009

13:41

StrÆnka 48

KPZ3_2008zaloha.qxd

INZERCE

9.2.2009

13:41

StrÆnka 49

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:41

StrÆnka 50

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:41

StrÆnka 51

KPZ3_2008zaloha.qxd

9.2.2009

13:41

StrÆnka 52