ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ ZŠ a ZUŠ Petřvald Školní 246, přísp. org

ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ ZŠ a ZUŠ Petřvald Školní 246, přísp. org.

2. číslo

Vážení a milí čtenáři!

LISTOPAD - PROSINEC

Přinášíme vám 2. číslo školního zpravodaje. V průběhu listopadu a prosince proběhla spousta akcí. Naše redakce se snažila být u všeho, co stálo za zaznamenání. S radostí vám tak předkládáme reportáže z dění na naší škole, od třídních schůzek až po střeleckou soutěž, dále také velkou reportáž o Dni tradic (viz foto níže) a jarmarku, návštěvě Mikuláše, čertů a andělů a mnoho dalšího. Vedle rubrik, které již znáte (např. Poznáváme nové tváře) jsme zavedli také nové rubriky. Tou první je Historie naší školy, kde se budeme snažit přiblížit počátky výuky a školy v Petřvaldě. Druhá rubrika nese název Naši absolventi, kde bychom chtěli publikovat rozhovory, vzpomínky a zážitky našich bývalých žáků – v tomto čísle naleznete rozhovor s loňskými deváťáky Martinou Grafovou a Davidem Durczokem.

– 1. číslo

2014

Ale výčet zajímavostí tohoto čísla ještě nekončí. Přistoupili jsme také k otištění příspěvků, které jsou součástí almanachu, jenž vyšel zásluhou Mgr. Iva Karáska – mezi prvními jsou Žirafí pohádka od Lukáše Dutka z VII. A a Vlčí příběh Daniela Macečka z VIII. A. Ale abyste se také pobavili, připravili jsme vám vánoční kvíz, křížovky a doplňovačky. O tom, jaké básnické nadání mají naši žáci, se můžete přesvědčit při četbě jejich umělecké tvorby – zajímavostí je, že otištěné básně vznikly vlastně jako trest za zlobení. Velkou část našeho 2. čísla jsme věnovali Vánocům. Předvánoční atmosféru si můžete zpříjemnit počteníčkem o tom, jak naše redakce tráví Štědrý den. Milí čtenáři, přejeme vám příjemné čtení a spoustu zábavných chvil při procházením nového vydání školního zpravodaje! Mgr. Julie Janková

Den tradic

foto: Jana Lehnerová


Aktuality aneb ze života

nejen

naší školy

17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii V pondělí 17. listopadu slavíme státní svátek a nejdeme do školy. Ale proč máme vlastně volno? Tento den je pro naši zemi velmi významný. Připomínáme si 25. výročí od Sametové revoluce, která se odehrála v roce 1989. Sametová revoluce znamenala konec komunismu v Československu. 17. listopadu 1989 si lidé mimo jiné připomínali události roku 1939, kdy nacisté uzavřeli vysoké školy. Do ulic vyšli studenti vysokých škol. 17. listopadu je vlastně připomenutí výročí smrti Jana Opletala, kterého postřelili nacisté. Na následky svého zranění za pár dnů zemřel bolestnou smrtí. Jan Opletal studoval na doktora, a proto věděl předem, že na následky svého zranění zemře. Naše třída VI. B vyráběla klíče, symbol Sametové revoluce a také foto: Lenka Kocurková natáčela krátká videa. Měli jsme odpovědět na otázky: Za co bych byl ochoten protestovat a Jak prožívali Sametovou revoluci moji příbuzní. Obě tato videa můžete najít na Youtube na kanálu zsazuspetrvald. Na tomto kanále najdete i mnoho jiných zajímavých videí. David Třos, VI. B

Třídní schůzky Dne 25. listopadu se konaly třídní schůzky a volby do školské rady, na kterých se konala i speciální výstava prací žáků ZŠ i ZUŠ. Rodiče vcházeli vchodem u velké tělocvičny, tam začínala výstava. Na začátku byly práce žáků 9. třídy – dialog s výtvarným dílem (žáci si zkusili co nejpřesněji napodobit slavné obrazy). Byla tam i výstava o tom, když byl ve škole pan Němčík, který znal osobně Václava Havla. Byla tam také kopie papíru s jeho podpisem. Rodiče se tam mohli podívat na krátké video s názvem Za co bych byl ochoten protestovat. Žáci 8. tříd vytvořili obraz, na kterém měli vypadat, jako kdyby se vrátili z 1. světové války. Třídní schůzky proběhly rychle a nebyly při nich žádné komplikace. Žáci 6. a 9. ročníku výstavou provázeli. David Třos VI. B

Průvodci výstavou během třídních schůzek. Mgr. Ivo Karásek vytvořil s žáky pomník padlým občanům za 1. světové války. Za spolupráci děkujeme panu Otakaru Kochanovi.


Beseda s panem hasičem V 6. a 3. ročníku proběhly besedy se zástupci hasičského sboru. Žáci se dozvěděli nejen to, co obnáší práce hasiče, ale také jak předcházet požárům. Dne 12. 11. jsem udělala rozhovor s panem hasičem, panem Šťastným. Pan Šťastný pracuje jako hasič už 12 let. Byl už na více než 100 případech, nejen s ohněm, ale i s nehodami a mnoho dalšího. Pracoval už v Orlové, Havířově, Karviné a nyní slouží v Českém Těšíně. Říkal, že má super kolegy a velice si s nimi rozumí. Říkal, že slouží 24 hodin denně od 7:00 do 7:00 dalšího dne, a pak jej někdo vystřídá. Nejhorší případ pro něj je, když při požáru nebo nehodě někdo zemře. Děkujeme za rozhovor! Natálie Brychcyová, VI. B

Školní parlament Dne 6. 12. 2014 se konala schůze školního parlamentu. Projednával se podrobněji sběr víček a školní jarmark a paní zástupkyně navrhla týden splněných přání ve školní jídelně - každá třída navrhne své jídlo a zástupci představí návrh na příštím školním parlamentu, kde se bude o návrzích hlasovat. Dozvěděli jsme se, že jsme podpořili fond Sidus - Obecně prospěšnou společnost, která pomáhá potřebným a nemocným. Také vznikly webové stránky žákovského parlamentu, na kterých jsou všechny informace o školním parlamentu a vše, co se kdy probíralo. David Třos, Anna Dronská VI. B

Legionářská střelecká soutěž Ve čtvrtek 20. 11. 2014 se konala v Domě dětí a mládeže v Orlové střelecká soutěž 7. tříd. Zúčastnilo se jí pět žáků naší školy, kteří soutěžili jako tým. Byli to Břetislav Stoklasa, Martin Tesař, Lukáš Dutko, Erika Gomolová a Nikol Kalousková. Zaznamenali jsme dojmy jedné z účastnic: „Stříleli jsme ze čtyř různých pistolí, z toho dvě byly laserové a dvě vzduchovky. Laserovými pistolemi jsme se snažili ulovit běžící divoká prasata v lese a vzduchovkami jsme stříleli na terč. Bylo to fajn. Náš pan učitel Mgr. Roman Pluta, DiS. nás hodně podporoval, za což jsme mu všichni moc vděční, a také si vyzkoušel střelbu a byl v tom moc dobrý. Jako tým jsme nastříleli celkem 1018 bodů a obsadili tak 2. místo. Za to jsme obdrželi jako ceny: malý batůžek, propisku, diplom a podložku na cvičení. Byl to náramný den.“ Mgr. Roman Pluta, DiS. a Erika Gomolová

foto: Roman Pluta


Mikulášská laťka Dne 3. 12. 2014 se na škole konala mikulášská laťka. Zúčastnilo jí asi 50 dětí. Soutěž byla rozdělena na dvě kategorie, na kluky a holky. Hodnotilo se to tím způsobem, že se počítalo, jaký je rozdíl mezi tvou výškou a skočenou výškou. Mezi holkami na 1. místě skončila Aneta Župníková, na 2. místě skončila Míša Hrušovská a na 3. místě Daniela Bednářová. Z kluků na prvním místě skončil David Bartošek, na druhém místě Martin Šebesta a na třetím místě skončil Zezulka Tomáš. A úplným vítězem se stala Aneta Župníková. Já foto: Hynek Peter jsem se soutěže zúčastnila také, vládla fajn atmosféra …. V pátek 5. 12. se konalo okresní kolo soutěže a i tady se naší žáci nenechali zahanbit a úspěšně reprezentovali naši školu. Eliška Kubešová VI. B

Na naší škole straší!!! Dne 30. října žáci třídy VI. B chodili po škole se strašidelnými maskami a strašili. Každý měl jinou masku a každá byla velice strašidelná. Mezi maskami byly mumie, kostry, čarodějnice nebo duchové. Žáci navštívili druhou skupinu třídy VI. B a třídu paní učitelky Kocurkové, třídu VII. B. Žáky to velice bavilo a z úspěchu byli nadšení. Také při strašení zpívali píseň „Halloween night“, kterou se můžete naučit na Youtube. Jakub Gawlas, VI. B

skeleton Fajkus

strašidla z VI. B strašidla z VI. A


alias

Tomáš

Bobřík informatiky Ve dnech 10. – 14. 11. 2014 se naši žáci poprvé zúčastnili národního kola soutěže Bobřík informatiky. Soutěž byla určena bystrým žákům se zájmem o informační technologie. Soutěžící vyplňovali online testy s tematikou digitální gramotnosti, porozumění informacím, bezpečnosti na síti, algoritmizace, kódování a řešení problémů. Soutěžní otázky vytvořil tým učitelů informatiky z více než 20 zemí. V celonárodním kole dosáhli žáci těchto úžasných výsledků: Lukáš Dvořáček byl 70. z 9 027 soutěžících kategorie Mini národního kola. Marie Vicherková byla 218. z 11 958 soutěžících Benjaminů národního kola. Lukáš Válek byl 54. z 10 523 soutěžících Kadetů národního kola. Diplomy a odměny vítězům byly slavnostně předány paní ředitelkou Ing. Zdeňkou Kozlovskou. Všichni soutěžící si mohou vytisknout diplomy či účastnické listy na www.ibobr.cz, kde se však musí přihlásit pod svým soutěžním kódem. V systému jsou již k dispozici i správné odpovědi na soutěžní otázky. Vítězům a všem úspěšným řešitelům děkujeme za vzornou reprezentaci školy a přejeme hodně úspěchů v příštím ročníku soutěže. Děkuji také paní zástupkyni ředitelky Mgr. Ivaně Studené a panu učiteli Mgr. Romanu Plutovi, DiS. za pomoc při organizaci a realizaci Bobříka informatiky. Mgr. Marie Hlavatá Kategorie Mini 1. Lukáš Dvořáček, V. A 2. Tomáš Dvořáček, V. A 3. Petr Litva, V. B 4. Martin Klos, V. A Kategorie Benjamini 1. Marie Vicherková, VI. A 2. Martin Šebesta, VII. B 3. Lukáš Dutko, VII. A

Kategorie Kadeti 1. Lukáš Válek, VIII. C 2. Filip Káňa, IX. A 3. Kateřina Pyreňová, a Aneta Župníková z IX. A

Úspěšní řešitelé: Katrin Langerová, Michaela Čopianová, Eliška Kubešová, Jan Szotkowski, Marek Bdžoch, Anna Dronská, Tomáš Fajkus, Jakub Hanke, Klára Dančáková, Lada Pokorná, Dominika Matušková, Áron Adami, Petr Hrachovec, Dominik Foniok, Kateřina Vronková, Štěpán Tajdus, Nikol Kotasová

Pohled soutěžící V pátek 7. 11. 2014 proběhlo 1. školní kolo soutěže Bobřík Informatiky. V kategorii Benjamin jsme řešili celkem 15 otázek, na které jsme měli 40 minut. Za každou správně zodpovězenou otázku se nám přičetl určitý počet bodů. Když jsme ale odpověděli špatně, body se nám odečetly. Takže když jsme neodpověděli, nic jsme tím nezkazili. Otázky byly záludné, ale zvládnout se to dalo. Ve čtvrtek 13. 11. jsme soutěžili v 2. školním kole, v kategorii Benjamin, které bylo ovšem trochu těžší. Anna Dronská, VI. B


Beseda s Panem Kochanem aneb Učíme se o Petřvaldě Ve výuce dějepisu klademe velký důraz na regionální dějiny. V této oblasti se nám podařilo navázat spolupráci s panem Otakarem Kochanem, pamětníkem a historikem. Pan Kochan je mj. člen Klubu přátel hornického muzea v Ostravě, již dlouhou dobu se věnuje historii města Petřvaldu, podařilo se mu vytvořit obsáhlý archiv, který obsahuje např. cenné fotografie. Ty poskytl do brožury, která byla vydána ve spolupráci se spřátelenou obcí Strumień, nebo také do publikace Obrázky z dějin Petřvaldu. Část svého archivu předal okresnímu státnímu archivu v Karviné. Zásluhou pana Kochana jsou mj. také zmapovány události spojené s kapličkou u cesty do Šenova, tzv. Hláskovy kapličky.

Součinnost naší školy a pana Kochana započala již v loňském školním roce, kdy vznikl projekt Oběti a hrdinové, během něhož žáci mapovali osudy petřvaldských občanů za 2. světové války. V letošním školním roce jsme díky pomoci pana Kochana mohli uspořádat besedu pro 6. ročník právě o historii našeho města. Jako výborná názorná ukázka z dějin Petřvaldu posloužil film, jehož autorem není nikdo jiný než pan Kochan. Jemu také vděčíme za možnost zrealizovat projekt ke 100. výročí počátku 1. světové války. Jako učitelé dějepisu doufáme, že tato úspěšná spolupráce bude i nadále pokračovat. Mgr. J. Janková, Mgr. Lenka Kocurková

Výpověď diváka – účastníka besedy Pan Kochan je obyvatelem Petřvaldu a také zajímavý člověk, udělal hezký film ze starých dob. Pan Kochan se zajímá o Petřvald a o památky. Pan Kochan nám vyprávěl, že byl svědkem toho, jak za války popravili němečtí vojáci 5 polských občanů. Dozvěděl jsem se, že v Petřvaldě jsou významné památky, např. kostel sv. Jindřicha nebo Havláskova kaplička. Od roku 1909 do Ostravy přes Petřvald vedly koleje a vlaky. Ty měly čtyři zastávky. O 1. světové válce jsem se dozvěděl, že během ní padlo 163 obyvatel Petřvaldu. Pan Augustin Havlásek bojoval v oddílu na východě. V jednom dopisu bylo napsáno, že je pan Havlásek mrtev, před smrtí ale ještě napsal rodině o tom, jak Rusové stříleli a jak padaly granáty na město. Dopis ukončil slovy: „Tak na shledanou, rodino!“ Matěj Kopecký, VI. A


Mikuláš, andělé a čerti zavítali také na naší školu! Odnesli si čerti nějaká zlobidla do pekla? Návštěva těchto vzácných hostů se stala na naší škole již tradicí. I letos to byla delegace početná! Žáci ani učitelé se setkání s nimi nevyhnuli. Nakonec však všechno dobře dopadlo a všichni žáci nakonec dostali malou sladkost. Za tu děkujeme Mikuláši a andělům, ti je určitě pořizovali ve spolupráci se Sdružením rodičů. PS: Podobnost Mikuláše a pana školníka, čertů, andělů a našich deváťáků je čistě náhodná! Zeptal jsem se členů školní redakce, jak se jim líbil Mikuláš 2014 a také jsem se zeptal, jestli je čerti chytli. Marie: „Když jsem přišla do školy, zmalovali mě čerti.“ David: „Pro svou ochranu jsem přes čerty proskočil a zdrhal jsem.“ Natálie B.: „Když jsem chtěla vejít do školy, jeden čert mě chytnul a druhý mě zmaloval.“ Tomáš: „Nechtěl jsem být pomalovaný, tak jsem se schoval za ručníky pod umyvadlo a nedostali mě. Eliška: „Šla jsem ze šaten, a když jsem sešla ze schodů, vrhlo se na mě osm čertů. Sedmi čertům jsem utekla, ale jeden mě chytl a tak jsem mu utrhla ocas.“ Natálie Š.: „Jelikož mě nechytli, tak to bylo bezva.“ Mé shrnutí: „Chránil jsem se, kde jsem mohl, protože jsem nechtěl být pomalovaný.“ Jakub Gawlas, VI. B

Den díkůvzdání Den díkůvzdání je tradiční severoamerický svátek. Historicky bylo díkůvzdání orientováno k Bohu, časem se ale tato náboženská tradice změnila s vývojem společnosti. Den díkůvzdání je svátek oslavující hojnou úrodu, o kterou se dělili Poutníci a původní obyvatelé Ameriky. Dnes se Den díkůvzdání slaví druhé pondělí v říjnu v Kanadě a čtvrtý čtvrtek v listopadu v USA. Zvyky jsou v každé zemi jiné. Třeba v Kanadě pořádají rodinné oslavy, turistiku nebo rybaření. V USA mají rodinné večeře, fotbalové zápasy, slavnostní průvody a pečou krocany. Jakub Gawlas, VI. B


Škola v kině aneb Jak jsme byli na filmové pohádce Tři bratři Ve čtvrtek 30. října byl tak trochu zvláštní den, měsíčkách“ a „Karkulka“ jsou propojeny na který jsme se všichni hodně těšili. Místo příběhem tří bratrů, kteří se vydají vysvobodit vyučování jsme nasedli do autobusu a vyrazili spící princeznu a postupně vstupují do všech do kina v Orlové na filmovou pohádku Tři pohádek. Z příběhu bratrů vznikla samostatná bratři. V divadle už jsme se školou byli čtvrtá pohádka o špatných vlastnostech. Těch vícekrát, ale v kině poprvé. Hudební pohádka se hrdinové musí zbavit, aby si zasloužili lásku Tři bratři je druhým a rodiče jim mohli s klidným celovečerním snímkem svědomím předat hospodářství. režiséra Jana Svěráka Film se natáčel mimo jiné na určeným pro děti (po filmu zámcích Hluboká nad Vltavou Kuky se vrací). Nápad a Žleby, na Děčínském Sněžníku natočit pohádku na motivy a v jihočeském mlýně. Ve filmu klasických příběhů se byla spousta legrace a častokrát v rodině Svěrákových se smálo celé kino. Myslím, že zrodil už dávno, ale teprve jsme si ho všichni užili. Nejsme v roce 2011 přišli Jan a sice zvyklí, že by bylo ve filmu Zdeněk Svěrákovi tolik písniček, ale mně osobně to s konkrétním nápadem. Děj nevadilo. Nejvíce se mi líbila filmu včetně oblíbených ježibaba z mokřin v podání Jiřího písní známé dvojice Lábuse. Vzpomínám také na Zdeňka Svěráka filmový trik, kdy zámek obrůstal a Jaroslava Uhlíře tvoří šípkovými keři a obyvatelé čtyři hudební díla, která si zámku zkameněli. Spolužákům se děti oblíbily a hrají je ve film Tři bratři také většinou školkách po celé zemi. Tři hodně líbil. pohádky „O Šípkové zdroj: http://www.bioscop.cz/_web/film/triAnna Dronská, VI. B bratri Růžence“, „O dvanácti Anketa o filmu Na otázku „Jak hodnotíš film Tři bratři, co se ti na něm líbilo a co nelíbilo?“ odpovídali žáci VI. B. Tomáš: „Bylo to dobré a asi nejlepší byla scéna, když stará bába z mokřin chtěla tři bratry otrávit. Nelíbilo se mi tolik zpěvu.“ Lukáš: „Bylo tam hodně legrace. Nejvíce se mi líbilo, když se vlk převlékl za babičku. Ale hodně se tam zpívalo a to se mi moc nelíbilo.“ Kateřina: „Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděla. Líbila se mi část, kdy obrůstal zámek šípkem nebo jak umřela myš. Moc se mi nelíbil ten vlk, byl moc tlustý.“ Adéla: „Líbilo se mi tam úplně všechno, jen ne ta kostra, která představovala někoho, kdo se zkoušel trním prosekat a zachránit princeznu, ale nepřežil to.“ Zuzana: „Zaujal mě vlk a bylo pěkné, když se Matěj zamiloval do Karkulky. Stará bába z mokřin byla děsivá.“


Reportáž z lázní Luhačovice Členka naší redakce, Natálie Brychcyová, absolvovala ozdravný pobyt v lázních Luhačovice. Jak ji ubíhaly dny? Jak probíhaly léčebné procedury? O tom si můžete dočíst v její reportáži. Je tady krásně čerstvý vzduch a krásné prostředí. Moc mi pomohly všechny procedury a jsou tam také suprové paní sestřičky. Mají tam hezky zavedené pokoje. Dobře vaří a jsou sympatičtí. Nejlepší jsou střídavé nožní koupele, při kterých se krásně uvolní nohy. Moc se mi tam líbilo. Luhačovice jsou čtvrté největší lázně v Česku. Zabývají se hlavně lidmi, kteří mají problémy s dýchacím ústrojím. Pro děti mají dvě léčebny: Miramonty - pro děti, které přijely bez rodičů (celý měsíc jsou samy v lázních). Hlavní budova Dětské léčebny. Škola tam je od 1. do 9. třídy. Vítkov – pro děti s rodiči od 0 do 6. Když má např. 10leté dítě mladšího sourozence, např. 3letého, může být na Vítkově s ním. Dítě od 0 do 6 let musí mít s sebou doprovod (maminku, tatínka, babičku, dědečka, tetu, strejdu). Škola zde je od 1. do 3. třídy. Natálie Brychcyová, VI. B

Procedury: - léčba minerálkou Pitná Inhalace u přístroje Přírodní minerální koupele - Uhličitá koupel - Přísadová koupel Vodoléčebné procedury - Perličková koupel - Střídavé nožní koupele (chvíli v teplé vodě chvíli ve studené) Pohybová léčba - Léčebný tělocvik individuální - Léčebný tělocvik skupinový - Léčebný tělocvik skupinový- ploché nohy - Plavání v rehabilitačním bazénu - Terénní léčba - rotoped Elektro léčba - Diatermie krátkovlnná - Solux - Horské slunce Speciální terapie - Biolampa - Termorelax - Magnetoterapie Sauna finská

Zdroj: http://www.lecebne-lazne.cz/cs/prehled-lazni/luhacovice

Dopis z lázní Ahoj všichni, dobrý den paní učitelko, jak se tam v Petřvaldě máte? My se máme dobře. Počasí máme všelijaké. Chodíme do cukrárny a na procházky. Nemám tady předměty: TV, VV, PČ, INF, PSA. Školu mám jen od 8:20 do 9:55, dále pak odpolední vyučování od 13:30 do 15:00. Odpolední vyučováni je jen v pondělí a v úterý.


Natálie Brychcyová, VI.B

Hodiny anglického jazyka nově s rodilou mluvčí Naše základní škola se letos poprvé zapojila do nového projektu „Rodilí mluvčí do škol“. Dne 22. října 2014 proběhly první a mnohdy i velmi úsměvné vyučovací hodiny. Naší škole přidělená, sympatická a veselá lektorka s cizokrajným jménem Thabang, poprvé promluvila na žáky svým mateřským jazykem a za současné asistence paní uč. Mgr. Jany Güntherové a Mgr. Julie Jankové byla uvedena do výuky. Projekt, na kterém se podílí jazyková škola a gymnázium Hello, je financován z Evropského sociálního fondu a jsme velice potěšeni jak my učitelé, tak i žáci, že vyučování najednou nabralo jinou dimenzi. Výuka anglického jazyka probíhá na školách klasickou metodou. Jazyk se učí jako systém – probírá se gramatika a slovíčka. Úkolem rodilého mluvčího je proto pomoci dětem překonat ostych a začít postupně využívat teoretické znalosti z hodin v praxi –

rozumět a také spontánně v angličtině reagovat a hovořit. Rodilá mluvčí bude školu navštěvovat každý týden ve vyhrazené dny. Bude se pravidelně střídat ve všech třídách a ročnících na druhém stupni, ale zahajujeme a uvádíme „naši cizinku, paní Thabang“ i do hodin 4. a 5. tříd. To vše bude probíhat po celý školní rok do doby, než si jako škola, vyčerpáme přidělený balík s hodinovou dotací. Je velmi potěšující vidět, jak děti samy vidí přínos v nově pojatých hodinách AJ a dokonce i někteří doposud zarytě mlčící odhodili svůj stud a zábrany a pokoušejí se „prodat“ své nabyté znalosti. Tyto první vlaštovky jsou pro nás učitele tou nejlepší motivací a máme spolu s kolegyní Jankovou radost, že se tohoto velkého projektu můžeme účastnit a být jeho součástí. Mgr. Jana Güntherová

Rozhovor s Thabang Určitě jste si všimli, že se na naší škole objevila nová tvář. Jsme rády, že jsme s ní mohly udělat rozhovor. Jak se jmenujete?- What´s your name? My name is Thabang Lehner.-Moje jméno je Thabang Lehner. Kolik vám je let?- How old are you? I am 29.- Je mi 29 let. Jak dlouho žijete v České republice?- How long have you lived in the Czech republic? 3 months.- 3 měsíce. Kde právě bydlíte?- Where do you live? I live in Karviná.- Já bydlím v Karviné. Odkud pocházíte?- Where are you from? I am from Botswana.- Já pocházím z Botswany. Jakou vykonáváte práci?- What´s your job? I am a teacher.- Jsem učitelka. Jak trávíte volný čas?- How do you spend your free time? I read books, watch TV, walk and go for trips to the mountains.- Já čtu knihy, dívám se na televizy, procházím se a jezdím na hory. Jaké to je poznat žáky naší školy?- What do you think about our pupils? They´re good but some are bad.- Je to dobré ale někteří jsou zlobiví. Jaké je vaše oblíbené jídlo?- What is your favourite food? My favourite food is guláš and dumplings.- Moje oblíbené jídlo je guláš a knedlíky. Jaká je vaše oblíbená barva?- What´s your favourite colour?¨ My favourite colour is blue.Moje oblíbená barva je modrá. Děkujeme. Thank you. Marie K. Machová, Eliška Kubešová VI.B


Konverzace z angličtiny v terénu aneb představujeme naše město Petřvald Žáci 9. ročníku mají každý týden odpolední vyučování – dramatickou výchovu a konverzaci z angličtiny nebo informatiku. Žáci i učitelé jsou někdy unavení, ale to nám nebránilo, abychom se 19. listopadu 2014 vydali v rámci konverzace na procházku Petřvaldem. Cílem bylo – ukázat město naší vzácné návštěvě Thabang Lehner. Žáci představili nejvýznamnější místa svého rodiště a to všechno v anglickém jazyce! Thabang se tak dozvěděla, že náš kostel je zasvěcen sv. Jindřichu a cestu k němu lemuje 14 kapliček. Ukázali jsme jí také Technické muzeum v Petřvaldě a seznámili ji s historií tramvajové dopravy. Před budovou knihovny jsme se vyfotili s dřevěnou sochou. Ta byla vyrobena z lípy, která musela být z důvodu svého špatného stavu posekána. Neminuli jsme ani poštu, banku, památník padlým za 2. světové války a městský úřad. Naši procházku jsme zakončili v restauraci v kulturním domě, kde jsme sdíleli své dojmy a také se dozvěděli něco o rodném městě naší milé nové učitelky. Všem zúčastněným žákům patří velká pochvala za odvahu předstoupit a mluvit anglicky. Všichni jsme ocenili možnost strávit vyučování mimo lavice a prožít tak nevšední odpoledne. Mgr. Julie Janková

Knihovna kostel sv. Jindřicha

Pošta

Kulturní dům


Historie naší školy aneb ze školních kronik… Školství v Petřvaldě - počátky První škola v Petřvaldě byla založena na konci

Základní kámen školy „U kostela“ byl

18. století, a to v roce 1791, v době vlády císaře

položen v roce 1854 (zajímavostí je, že

Leopolda II. Zřízení školy financoval hrabě

základní kámen dostal požehnání přesně v den,

Larisch-Mönnich.

kdy se císař František Josef I. oženil se svou

Budova

školy

byla

milou,

princeznou

Alžbětou

postavena ze dřeva a

Bavorskou – Sissi – 24. dubna).

nacházela

se

Náklady na stavbu zajistili hrabě

hřbitovem

a

mezi obecní

Jindřich

Larisch-Mönnich.

silnicí, která dnes vede

Místní občané však vypomáhali

k faře.

nebo

V budově

byla

poskytli

potahy

v té době jedna učebna,

ke stavebním povozům. Škola

jedna

se

místnost

pro

nacházela

v prostorách

učitele, chlév a půda.

pod kostelem, v místech, kde se

Tato škola se jmenovala

nachází dnes knihovna. Původně

„Trivialmittelschule“.

byla budova přízemní, číslo

Prvním učitelem se stal

popisné

Bernard Schewczik. Jeho

proběhla

potomci poté pokračovali

patra.

ve

(zdroj + foto: Hajzlerová Irena:

petřvaldských

vzdělávání dětí

dalších 80 let.

150.

V roce

dostavba

1876 horního

Kapitolky z dějin Petřvaldu) Mgr. Julie Janková pokračování příště…

Školní kronika – rok 1991 - 1992 Ve školním roce 1991-1992, na tuto školu chodil můj tatínek. Byl v 6. ročníku a učila ho přírodopis paní učitelka Jarolímová. Ta také učila mého strejdu. V tomto školním roce navštěvovalo školu 433 žáků. V 1. - 4. ročníku bylo 114 žáků a v 5. – 9. ročníku 319 žáků. Ředitelem školy byl František Pěček. Tento školní rok byl ve znamení budování přístavby a příprav oslavy 20. výročí školy v Petřvaldě a 30. výročí naší školy. Zároveň bych chtěla říct, že bylo úžasné mít v rukou školní kroniku. Marie K. Machová, VI. B


Vánoce, Vánoce přicházejí… Advent Advent je začátkem čtyř neděl od štědrého dne. Je to doba radostného očekávání na Vánoce. Dříve to byla doba, kdy byly zakázány veškeré zábavy, tanec a zpěv.V posledních dvou stoletích nabývá na důležitosti materiální příprava Vánoc - kupování vánočních dárků, pečení cukroví, úklid a výzdoba domovů adventními věnci a vánočními dekoracemi. Stopy adventní liturgie lze nalézt již v polovině 5. století v Ravenně. Advent byl chápán jako příprava na slavení Narození Páně. Západní církev slavila různý počet (4 až 6) adventních nedělí. Dříve byly věnce zavěšovány na stuhách, v poslední době jsou především kladeny na stůl. Zapalování stále většího počtu svící vyjadřuje stupňující se očekávání a radost: 1. Na první adventní neděli zapalujeme první fialovou svíčku, tzv. svíci proroků. Tato svíčka je památkou na proroky, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. 2. Na druhou adventní neděli zapalujeme

druhou fialovou svíčku, tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky. 3. Na třetí adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou, která vyjadřuje radost z toho, že postní období je téměř u konce a adventní období získává slavnostnější ráz. 4. Na čtvrtou adventní neděli zapalujeme poslední fialovou svíčku, tzv. andělskou, která představuje mír a pokoj. Čtvrtá adventní neděle může připadnout na Štědrý den. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera. Vánoční svátky začínají Slavností narození Páně neboli Božím hodem vánočním, 25. prosince. V současnosti se jednotlivé adventní neděle označují také jako železná, bronzová, stříbrná a zlatá. Označení železná neděle je umělé, v lidové tradici se tradovala pouze bronzová, stříbrná a zlatá. (zdroj: wikipedie) David Třos VI. B

Vánoční kvíz 1. Jaký je tradiční vánoční český pokrm? a) Husa b) Krocan c) Kapr

4. Jak se jmenovali Ježíškovi rodiče? a) Josef a Marie b) Josef a Anežka c) Mikuláš a Marie

2. Štědrý den se slaví na počest… a) Ježíšova narození b) Ježíšova vzkříšení c) Vánočních svátků

5. Jaké jsou tradiční vánoční barvy? a) Červená, stříbrná a zlatá b) Stříbrná, zelená a fialová c) Zlatá, červená a zelená.

3. Kolik má být chodů v české tradiční štědrovečerní večeři? a) 10 b) 12 c) 5

6. Kdy se v českých domácnostech začal zdobit stromeček? a) V 18. století b) V 19. století c) Ve 20. století

Autor: Anna Dronská,VI.A, řešení na další straně)

Vánoce u Harvišů ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ ZŠ a ZUŠ Petřvald Školní 246, přísp. org.

Pozveme na snídani prarodiče, po vydatné snídani si hrajeme, mamka vaří hrachovku, obaluje kapra a dělá bramborový salát. Celý den držíme půst. Večer jdeme na večeři, po večeři jdeme zapálit svíčky, zazpíváme koledu. Potom jdeme do kuchyně a tam ještě jednou zpíváme koledy a recitujeme básničky. Tatínek se jde podívat, jestli tam něco není. Potom se vrátí a říká, abychom zpívali více. Když tam něco je, tak zazvoní a jdeme rozbalovat dárky. Radim Harviš, VI. A

Vánoce u Brychcyových Večer jdu s tatínkem a bráškou na procházku. Maminka zůstává doma, ale jde pryč od stromečku. Pak se z procházky vrátíme, převlékneme se do hezkého oblečení. Tatínek pak společně s maminkou nachystají polévku s játrovými knedlíčky a nudlemi a osmaží řízky, které máme s bramborovým salátem. Pak usedáme společně ke stolu, od kterého se nevstává. Po štědrovečerní večeři maminka rozkrojí jablíčko a tak pozná, jaké zdraví budeme mít po celý další rok. Když dojíme, umyjeme nádobí a pustíme se do rozbalování dárků. Vždy rozdávám dárky já.

Natálie

Brychcyová

VI. B

Vánoce u Dronských Ráno když vstaneme, hned se jdeme dívat na

další chody. Takže si ještě sníme kousek

vánoční pohádky v televizi. Na snídani máme

vánočky, chleba, kousek jablka a cukrovinku.

vánočku, kterou mamka upekla. Pak taťka

Napijeme se čaje a jdeme se sestrou nahoru do

přinese stromeček a společně se sestrou ho

pokoje. Pak najednou zazvoní zvonek a my

zdobíme. Mamka s babičkou mezitím dělají

rychle seběhneme ze schodů. Když přijdeme do

bramborový salát. Celý den se těšíme. Pak

obýváku, dárky už jsou pod stromečkem.

konečně přijde večeře. Nejprve se pomodlíme

Potom čtu jmenovky na dárcích a dávám jejich

a dáme si pod talíře rybí šupiny a

majitelům. S dárky si pak hrajeme a díváme se

peníze.

První

se

podává

rybí

u toho na televizi. V 10 hodin jedeme do

polívka. Moc ji nemám ráda, ale

kostela na půlnoční mši, kde zpíváme

sním alespoň trochu. Pak si

latinské písně a koledy. Já tam ale

pochutnáváme na rybím řízku

většinou usnu. Anna Dronská, VI. B

s bramborovým salátem. V naší rodině máme tradici podávat ještě

(řešení vánočního kvízu: 1c, 2a, 3c, 4a, 5c, 6b; vánoční doplňovačka: Christmas, Candle, Present, Bell, Christmas tree vánoční křížovka: Snowman, Candle, Tree, Turkey, Toy, Punch, Reindeer, Gifts, Bells, Sweets, Smile, Decorations, Sleigh – tajenka: Merry Christmas)


Vánoce u nás doma Den před Štědrým dnem děláme rybí polévku a bramborový salát. Na Štědrý den odpoledne smažíme řízky. Ráno na Štědrý den probíhá jako každý jiný, ale k večeru, když zasvítí první hvězda, začíná štědrovečerní večeře. Po večeři se rozbalují dárky. Na Štědrý den k nám přijede i prababička z Havířova.

Natálie Škultyová, VI. A

Vánoce u Gawlasů Ráno když vstaneme, vydatně se nasnídáme a potom si hrajeme. Celý den držíme půst a mezitím mamka a taťka obalují kapra, smaží kapra a dělají bramborový salát. Večer se oblékneme do hezkého oblečení a jíme štědrovečerní večeři. Od stolu nevstáváme a po štědrovečerní večeři si jdeme ještě chvíli do pokoje hrát a čekáme, dokud nezazvoní zvoneček. Pak se pustíme do dárků. Vždy dárky rozdávám já.

Jakub Gawlas, VI. B

Vánoce v Anglii Počátky oslavy vánoc v Anglii vznikly asi roku 596 n. l. Jejich ježíšek se jmenuje Father Christmas (Otec Vánoc). Nosí dlouhý oblek červené nebo zelené barvy. O Štědrém večeru chodí dům od domu a rozdává dárky. Děti věší punčochy na krb anebo prázdné povlaky od polštářů na rohy postelí. Ráno se probouzejí a doufají, že právě jim tam zanechal spoustu dárků. Děti píšou Otci Vánoc dopisy, které vhodí do krbu. Jedině tak mohou vzlétnout a dostat se až na Severní pól, kde jejich přání bude vyslyšeno. Dárky rozbalují 25. prosince ráno, jak vstanou.

Eliška Kubešová, VI. B

Vánoce v Česku Vánoce jsou svátkem klidu a pohody. Děti si dostávají dárky, peče se cukroví, ozdobuje se byt a zpívají se koledy. Každý rodič je rád když vidí své dítě/děti, jak rozbalují a hrají si se svými novými hračkami. Večeře: první chod - hrachová nebo rybí polévka, druhý chod - obalená ryba (řízek) s bramborovým salátem.

Radim Harviš, VI. A

Štědrý den Tento den je významný, protože se narodil Ježíšek. Lidé si tento den připomínají každý rok. Jelikož se v ten den rozbalují dárky od Ježíška, děti se na Štědrý den nemůžou dočkat. Rodiny se připravují tak, že nazdobí Vánoční stromeček a vyzdobí si celý dům různými věcičkami. Natálie Brychcyová, VI. B


Den tradic a vánoční jarmark 2014 Ze zákulisí – rozhovor s p. uč. Kocurkovou 1. Jak dlouho se věnujete přípravě jarmarku? Jarmark jsem začala pořádat v Albrechticích před 10 lety, jinak se ve škole připravujeme celý měsíc. 2. Věnujete jarmarku hodně času? Docela dost, ale hlavně benzínu, když sháním kostýmy. 3. Co jarmark představuje pro celé město? Myslím si, že dobrou příležitost, jak se lidé mohou potkat. 4. Jaký máte pocit, když se jarmark povede? Cítím se jako sportovec, který doběhne do cíle. 5. Připravujete ho ráda?

Ano, vždycky se naučím něco nového. 6. Co představuje jarmark pro vás? Velký zážitek ze spolupráce. 7. Chtěla byste, aby tradice jarmarku skončila? Ne, bylo by mi to líto. 8. Jak vás napadlo, aby na jarmarku prodávaly děti? Mám ráda divadlo, tak mě napadlo, že zkusíme hru na dávné trhy. 9. Jaký byl váš nejvyšší výdělek? Dost vysoký na to, abychom mohli poslat peníze dětem, které je potřebují, do Afriky. Děkuji za rozhovor, Natálie Škultyová, VI. A

Školní noviny na jarmarku V sobotu 29. listopadu se u kulturního domu konal jarmark jako každý rok a školní noviny u toho nesměly chybět. Žáci 6. tříd měli stánek přímo v kulturním domě a také chodili venku a nabízeli noviny k přečtení, ale také ke koupi za 30 Kč. Někomu se tato cena může zdát veliká, přesto jsme všech 35 výtisků prodali a měli veliký úspěch. Peníze, které jsme vybrali, šly na další barevné dílo, které právě čtete. Lidé si mohli výtisky přečíst na místě nebo si je koupili. Noviny byly prodány ještě před rozsvícením stromu, což nás potěšilo a těšíme se na vás na Dni otevřených dveří ve škole 8. ledna 2015. Jakub Gawlas, VI. B

Poděkování Celá naše školní redakce, by chtěla poděkovat všem lidem. Kteří nám přispěli na naše školní noviny, také těm co si je koupili. Díky vašim příspěvkům a penězům, které jsme vydělali, můžeme vydat další číslo. Moc vám všem děkujeme, a tešte se na další číslo! za celou redakci Marie K. Machová VI.B


Vánoční zpívání - zážitek vystupující Někteří žáci naší školy zpívali na Jarmarku. Zpívala jsem také já a teď vám povím, jak probíhalo nacvičování našich písniček „Hodně štěstí a O happy day“. Paní učitelka Wasilová, která vedla celý zpěv, určila hodiny, ve kterých jsme vše nacvičili. Byl to čtvrtek 27. 11. První dvě hodiny jsme nacvičovali ve škole, 5. a 6. v kulturním domě, abychom věděli, jak to bude vše probíhat. Když jsme vše nacvičili, mohli jsme se jen těšit na Školní jarmark. Na školním jarmarku jsme odzpívali naše písničky a lidé začali tleskat, protože se jim to líbilo. Jsem moc ráda, že jsem mohla zpívat na školním jarmarku, protože je tam vždy skvělá atmosféra. Natálie Brychcyová, VI.B

Vánoční jarmark – zážitek hosta 26. listopadu jsme se ve škole celý den neučili, protože byl den tradic a my jsme vyráběli výrobky na vánoční jarmark. Je to oblíbená tradice a vždy se na ten den těšíme. Na prvním stupni byly děti ve svojí třídě se svými učiteli. Na druhém stupni si mohli vybrat, k jakému učiteli půjdou. Vyráběli jsme například adventní věnce, ozdoby na stromečky, visačky, svícny a další dekorace. Výrobky k nám dorazily i z Masarykovy školy. Všechny vyrobené věci byly moc krásné. V sobotu 29. listopadu proběhl u kulturního domu Vánoční jarmark. Výrobky ve stáncích prodávaly děti z dějepisného kroužku od paní učitelky Kocurkové. Uvnitř byl i stánek s našimi školními novinami a různé výstavky výtvarných prací např. z knihovny nebo z mateřských škol. Na jarmarku byl po celé

odpoledne bohatý program. Vystupovala kapela Fleret, žáci ze ZUŠ, bývalý žák naší školy Jaroslav Bernatík, mateřské školy a sbor ze ZŠ sestavený p. uč. Vasilovou. V 17 hod. se odpočítávalo rozsvícení stromku a poté následoval krásný ohňostroj. Přišlo hodně lidí, řekla bych zatím nejvíc. Všichni měli dobrou náladu, i když bylo dost zima. Nechybělo ale svařené víno, horký čaj a v kotli pražená káva s posezením. Škola získala spoustu peněz, část z nich půjde na pomoc africké holčičce a zbytek si ponechá škola na různé odměny. Z Vánočního jarmarku se stává moc pěkná místní tradice. Anna Dronská, VI. B


Ještě jednou o jarmarku Poslední listopadovou sobotu se zaplnilo lidmi jindy většinou tiché prostranství před naším petřvaldským kulturním domem. Při pohledu z výšky bychom mohli vidět tři body propojené stužkami návštěvníků. Mezi kostelem, knihovnou a kulturním domem se zastavovali hosté z Polska, rodiče s předškolními dětmi, skupiny mládeže ze školy už vyšlé i lidé pozvaní do Petřvaldu na návštěvu. Někteří říkáme této hezké akci Uvítejme spolu advent. Před první adventní nedělí se mohli potkat příznivci knih, duchovního světa i milovníci zážitků spjatých s předvánočním časem. Našli otevřenou knihovnu, osvětlené kapličky křížové cesty s rozevřenými dveřmi kostela a svět dospělých i dětských účinkujících u kulturního domu. Myslím si, že tato možnost je to, co dodává petřvaldskému odpoledni a podvečeru zvláštní kouzlo. Důležitou součástí programu celé předvánoční akce byla přítomnost dětí. Vystupovaly na pódiu, prováděly hosty cestou kolem kapliček, vystavovaly své práce a vytvářely atmosféru dobového jarmarku - nabídkou vlastnoručně vytvořených výrobků, pouťového „štěstí“, zábavného kvízu o historii Petřvaldu, školního zpravodaje nebo ukázkou vánočních zvyků. Aktivní žáci byli nejviditelnějším důkazem, že se snažíme v naší škole co nejvíce a co nejlépe propojovat školní práci se životem v našem městě. Myslím, že se nám náš záměr letos opět podařilo naplnit. Všem dětským účastníkům sobotního programu poděkovaly paní kuchařky mimořádnou dodávkou skvělých buchet a koláčů. Děti si samozřejmě zaslouží i širší ocenění. A nejen ony. Akce se účastnilo 96 dětí – ze sboru paní učitelky Z. Wasilové, skupiny z Masarykovy školy vedené I. Šárovou, I. Palovou a M. Wasilovou, novinářů Školního zpravodaje J. Jankové, skupiny u kapliček I.Karáska a členů dějepisného kroužku L. Kocurkové. Programu se účastnily i děti ze všech mateřských škol a z naší základní umělecké školy. Na jarmarku se také objevila většina učitelů. Poděkování patří ještě R. Plutovi, panu školníkovi a všem jeho spolupracovnicím, paní E. Bdžochové, paní vedoucí školní jídelny s kolektivem kuchařek a samozřejmě celému vedení školy, které nám všem zajistilo podmínky pro uspořádání Dne tradic i adventní akce. Za výbornou spolupráci děkujeme také Sdružení rodičů ZŠ a ZUŠ Petřvald a paní Polkové a paní Skrzyžalové. Mgr.Lenka Kocurková (foto: Lenka Kocurková)


Přispíváme na dobrou věc Naše škola přispívá na jednu holčičku v nouzi. Bydlí ve státě Etiopie ve městě Jimma. Narodila se dne 15. 4. 2005. Její jméno je Remla Kedir Alcrisa. Každý měsíc naše škola přispěje 500 Kč. Tyto peníze jsme získali za prodej vánočních ozdob a dárečku, které jsme vyrobili během Dne tradic. Za tyto peníze Remla dostává vzdělání. Dostává učebnice, příručky, pera, tužky a kupují se tam dětem do školy uniformy. Dětem

bude

zajištěna

zdravotní

péče,

nezbytná

zdravotnická peče v ambulantním zdravotnickém středisku nebo nemocnici. Projekt zaplatí všechny výdaje na léčení a s tím spojený transport, kromě toho jim bude poskytnuto základní zdravotnické vzdělání, které jim pomůže bojovat proti infekčním chorobám v oblasti. Platí se ji taky přídavky na jídlo a na ošacení. Eliška Kubešová, VI. B

Remla Kedir Alcrisa zdroj: nehemia

Nehemia Posláním nadačního fondu Nehemia je podpora a realizace humanitární a duchovní pomoci lidem jiných i českých kultur. Nehemia je nezisková organizace. Jejím cílem je pomáhat lidem v nouzi a reagovat na události jako jsou povodně. Právě podporují ty nejchudší děti v Jimmě. Měsíční náklady na jedno dítě je 500 Kč. Na jedno dítě přispívá více sponzorů. Společnost Nehemia chce nadále podporovat děti v tomhle městě. V současné době je do projektu zapojeno celkem 100 dětí. Marie K. Machová VI.B

Etiopie Je demokratickou zemí, která se nachází ve Východní Africe. Na severu sousedí s Eritrejí, na východě s Džibutskem a Somálskem, na jihu s Keňou a na západě se Súdánem a s jižním Súdánem, Její hlavní město je Addis Abeba. Úředním jazykem je amharština. Žije zde 82 101 998 lidí. Průmysl: Vyrábí se především traktory, nákladní automobily, ocelové konstrukce. Náboženství: 43,5 % Islám, 33, 9% protestantismus, 18% tradiční náboženství, 2,6% katolictví 0,7 % ostatní. (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Etiopie) Natálie Brychcyová, David Třos, VI. B


Nové tváře na naší škole aneb Představujeme nové učitele

a. Noví učitelé na naší škole Veronika Křížová Mgr. Vladimíra Lisová Mgr. Ivana Kociánová Mgr. Otakar Prášek

Veronika Křížová 1. Proč jste se rozhodla právě pro naši školu? ,,Protože jsem hledala práci a tady bylo volné místo“ 2. Jak se vám na naší škole líbí? ,,Moc se mi líbí, děti jsou šikovné, pracovité, slušné, alespoň ty co znám.“ 3. Jak jste spokojená s kolegy? ,,Kolegové jsou super.“ 4. Jaké předměty vyučujete? „Učím M, ČJ, AJ, prvouku.“ 5. Jaké předměty učíte nejraději? „Nejraději učím M, AJ.“ 6. Jakou třídu učíte? „Jsem třídní učitelka III. B.“ 7. Kde jste učila předtím? „Předtím jsem učila v Havířově na škole ZŠ Žákovská.“ 8. Jak se Vám líbí výzdoba školy? „Výzdoba se mi líbí.“ 9. Jak dlouho už učíte celkem? „Celkem učím jeden a čtvrt roku.“ 10. Jak se Vám líbí město Petřvald? „Je to příjemné město, líbí se mi“ Děkujeme za rozhovor! Eliška Kubešová, Natálie Brychcyová, VI. B


Mgr. Vladimíra Lisová 1. Proč jste se rozhodla pro naši školu? ,,Mám to blízko od domu.“ 2. Jak se Vám líbí na této škole? ,,Velmi se mi tady líbí.“ 3. Jste spokojená s žáky naší školy? ,,Jsem spokojená hodně, oproti městským školám v Ostravě, kde jsou děti zlobivější.“ 4. Jaké předměty vyučujete? ,,Učím ČJ, M, PŘ, a především AJ.“ 5. Jaký předmět nejraději vyučujete? ,,Nejraději vyučuji přírodovědu.“ 6. Jste spokojená s kolegy? ,,Ano, jsem velice spokojená.“ 7. Na jaké škole jste učila předtím. ,,Předtím jsem učila ve Slezské Ostravě na škole Bohumínská.“ 8. Líbí se Vám výzdoba naší školy?

foto: Jana Lehnerová

,,Jsou tu hezké obrázky, výzdoba se mi líbí. Na druhou stranu bych byla ráda, kdyby každá třída byla vybavena interaktivní tabulí, notebookem či počítačem.“ 9. Co děláte ve volném čase? ,,Ráda sportuji, miluji cestování – zejména po Francii, z toho důvodu se učím francouzsky.“ 10. Jak se Vám líbí město Petřvald? ,,Popravdě řečeno, jsem si Petřvald ještě nestihla pořádně prohlédnout, pouze okolí školy a zde mne okouzlil kostel.“ Děkuji za rozhovor! Eliška Kubešová VI. B


Naši absolventi Vyzpovídali jsme absolventy naší školy, bývalé deváťáky. Jak na nás vzpomínají, jak se jim daří na středních školách či učilištích? Co jim dala výuka na ZŠ a ZUŠ Petřvald? O tom všem si můžete přečíst v článcích o Martině Grafové a Davidovi Durczokovi.

Martina Grafová Martina právě studuje na zdravotnické škole v Karviné. Studuje obor zdravotnické lyceum. Školu v Karviné moc doporučuje, říkala, že je škola volnější a učitelé mají náročný přístup k žákům. Vedle do třídy chodí její bývalá spolužačka Saša Vránová. Mají předměty: ČJ, M, F, CH, biologie, OPZ - ochrana a podpora zdraví, D, Z, LATlatinský jazyk, AJ, RJ, INF. Naše škola ji prý pomohla k tomu, aby se dostala na školu, kterou chtěla. Škola v Petřvaldě byla dobrá a klidně by se tady vrátila. Nejvíce ji bavily předměty jako je hudební výchova, chemie a český jazyk. S touto školou byla spokojená. Děkujeme za rozhovor! Natálie Brychcyová, Eliška Kubešová, VI . B

foto: Martina Grafová

David Durczok Studuji na střední průmyslové škole obor

bylo fajn a dodnes vzpomínám na zážitky ať už

Elektrotechnika. Připravuji se na zaměstnání

s učiteli nebo žáky. Základní škola ti dala dost

elektrotechnik. Na střední škole se mi líbí

a také mě připravila na střední školu. Na závěr

hodně akorát je moc velká a k nepoznání od

vám chci říct ať si vyberete školu, která vás

ostatních

budov.

Nejvíce

mě

bude

baví

bavit

a

hlavně se učte,

obory jako Základy

ať

se

vám

elektrotechniky,

povedlo

v

fyzika

životě dost věcí.

a

tělesná

výchova (koho by nebavila). základní

David Durczok

Na škole

to Část školní redakce a David Durczok, foto: Jana Lehnerová


Naše záliby aneb Co nás baví... Střelba V Ostravě je několik střelnic, ale je tam jenom jedna, která patří pod policisty. Berou tam děti od 12 do 15 let, ale vezmou tam i mladší ale musíte být dobří. Tréninky jsou 1x nebo 2x týdně, v létě bývají na střelnici u vodárny tam je otevřená střelnice, takže přes zimu tam nebýváme, ale býváme ve Vítkovicích v krytu. Střelba je rozdělená na dvě části na puškaře a na pistolníky, střílí se z různých zbraní, ze vzduchové pistole, sportovní pistole, libovolná pistole, vzduchová puška, libovolná malorážka, sportovní malorážka. Trénují nás tam 2 trenéři a jedním z nich je český olympionik Martin Tenk, který na letních olympijských hrách získal v roce 2000 v Sydney 3. místo za střelby z libovolné pistole. Eliška Kubešová, VI. B

Ledové království Ledové království (v anglickém originále

muzikál, protože je tam asi osm písní. Začala

Frozen) je americký animovaný hudební film z

jsem se zajímat také o jeho výrobu, herce, písně

roku

2013

inspirovaný

atd.

Často

kreslím

jeho

pohádkou Sněhová královna od

hlavní hrdinky královnu Elsu a

Hanse Christiana Andersena.

princeznu Annu. Hlavní píseň

Film vypráví příběh nebojácné

Let It Go umím zahrát na klavír.

princezny Anny, která se za

Ledové království vyhrálo dva

pomoci horala Kristoffa, jeho

Oscary za nejlepší celovečerní

věrného soba Svena a oživlého

animovaný film a za nejlepší

sněhuláka Olafa vydává najít

originální píseň ("Let It Go") i

svoji sestru Elsu, která svou

několik dalších ocenění. Film

ledovou

také

magií

neúmyslně

zaznamenal

zaklela království do věčné

komerční

zimy. Snímek měl premiéru v

celosvětově více než 1 miliardu

Americe i v Česku loni v

dolarů, čímž se z něj stal pátý

listopadu 2013. Je

to

jeden

úspěch

výrazný -

vydělal

nejvýdělečnější film na světě,

Autor: Anna Dronská

s mých

nejvýdělečnější animovaný film

nejoblíbenějších filmů. Poprvé jsem ho viděla

na světě a nejvýdělečnější film studia Walt

v kině, a jakmile byl k dostání v obchodech,

Disney Pictures.

rodiče mi DVD koupili. A tak si ho oblíbila celá naše rodina. Dalo by se říct, že je to spíše


Anna Dronská, VI. B

Máme dobré tanečníky! U nás v Petřvaldě je kromě tanečního kroužku na ZUŠ i soubor PS Dance Petřvald - Petřvaldské srdce. Soubor vznikl v únoru 2004. V současnosti má okolo 100 členů od 4 do 25 let. Tančí se zde styly show dance, disco dance a modern dance. Pravidelně se účastní amatérských soutěží, vystupuje i na plesech a jiných společenských akcích. Každoročně pořádá v kulturním domě taneční přehlídku Petřvaldský taneční pohár (Petrwaldsky tanecny puchar), na kterém se účastní soubory např. z Bohumína, Havířova nebo nejbližší soubor TK Kmit Orlová. Předminulý rok přijeli i hosté z Polska.

Rozhovor s Lucií Skrzyžalovou, vedoucí a trenérkou tanečního souboru PS Dance Petřvald Jaká jsou petřvaldská děvčata jako tanečnice? Lucie: „Myslím, že máme v Petřvaldě dobré tanečníky (máme i 3 kluky). Ale tanečník se neprojevuje jen tancem, ale i svým vystupováním a v tom případě bych řekla, že máme jedny z nejukázněnějších tanečníků z okolních souborů.“ Co vám dělá při práci vedoucí tanečního souboru největší radost? „Radost mám pokaždé, když se nám něco povede, když máme pohodový trénink, když mi děti říkají, že se do tanečních těšily.“ Co je na práci trenérky nejtěžší? „Nejtěžší je asi udržet pozornost všech dětí. Přicházet neustále s novými věcmi, aby ti, co už chodí do souboru dlouho, neměli pocit, že už všechno umí a nemusí se nic dalšího učit.“ Jak se pozná, že má dítě talent na tanec? „Asi to neumím popsat, ale prostě se to pozná. U tancování je důležité používat mozek. A pokud dítě dokáže skloubit pohyby rukou i nohou současně, tak můžeme mluvit o tancování. Ten kdo má talent, pochopí tyhle věci rychle. A kdo jej nemá, tak musí hodně trénovat.“ Jak se Vám daří zaujmout a zvládnout ty nejmenší děti? „Nejmenší děti jsou nejlepší a stačí jim málo. Trošičku si pohrajeme, trošičku zacvičíme, ale hlavně mi každý trénink musí povědět všechny novinky, které se za ten týden udály. Mám zkušenost, že když si vyslechnu já je, tak pak ony poslouchají, co říkám já.“ Co považujete za svůj největší taneční úspěch? „Asi by se hodilo říct nějaký vyhraný titul, ale je to mnohem jednodušší. Jako svůj největší taneční úspěch považuju letošní počet dětí v souboru, a to je 123 členů. Kdyby totiž náš soubor neměl úspěch, děti by se do něj nehlásily.“ Kde berete inspiraci pro taneční choreografie? „Kdekoliv. Vždycky mě to napadá, až slyším nějakou chytlavou písničku. Téma tance pak samozřejmě promýšlím doma, ale taneční kroky a sestavy vymýšlíme až na tréninku.“ Děkuji za rozhovor! Anna Dronská, VI. B ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ ZŠ a ZUŠ Petřvald Školní 246, přísp. org.

Herní blog Hoax Hoax je poplašná zpráva nejen na sociálních

souboru. Uživatel, který takové rady slepě

sítích. Varuje před nějakým virem, prosí

následuje, může svému počítači naopak ublížit.

o pomoc,

Hoax

Rozesláním hoaxu dále můžete přijít o své

většinou obsahuje i výzvu žádající další

osobní informace. Na facebooku mi přišel hoax

informuje

o

nebezpečí.

rozeslání hoaxu mezi přátele, případně na

o tom, že se bude facebook platit

co největší množství dalších adres,

a pokud tuto zprávu rozešlu dál,

proto se někdy označuje také jako

získám GOLD účet, se kterým platit

řetězový e-mail.Běžní uživatelé Hoax

nemusím. Já to dál neposlal, protože

chápou jako pravdivou zprávu, ale tato

jsem věděl, že je to hoax. A tak nereagujte

zpráva je jen určena jako vtip. Některé hoaxy

na tento spam a nerozesílejte jej dál.

poskytují nebezpečné rady, například jak se

Tomáš Fajkus, VI. B

zbavit domnělého viru smazáním nějakého

The Sims The Sims3 je hra ve které si vytvoříte simíky

společenské a plavky. Zvolíte tam i vlastnosti

(postavu/y). Pak do začátku dostanete nějaké

jako

třeba:

workoholik,

knihomol

nebo

peníze na dům, který můžete koupit už

umělecká duše a mnohem víc! Pointa hry

zařízený. Teď se vrátím k vytváření

je dosáhnou maxima všech dovedností.

Zvolíte tam samozřejmě

Tato hra základní verze se zakoupí v např.

postav.

jméno a příjmení, barvu kůže, jestli bude

Elekroworldu nebo i Tescu. Dodatky jako např.

hubený nebo tlustý, nebo jestli bude mít svaly.

Cestovní horečka. (obr. http://cz.thesims3.com/)

Zvolíte tam i oblečení např. každodenní,

Marie K. Machová, VI. B

The Escapist Tato hra je o útěku z vězení. Funguje zde systém respawnu, to znamená, že můžete umřít, kolikrát se zadaří. U bachařů můžete najít třeba klíče od dveří. Je zde také práce. Ze začátku pracujete v prádelně a postupně se dostáváte k ostatním pracím. Ve hře máte mnoho věcí, které můžete použít, např. i ventilační šachtu, do které si můžete dávat věci, které bachaři moc nemusí. Tím nemusí myslím, že je opravdu rádi nevidí. Když je u vás najdou, pošlou vás na samotku, což není moc dobré. Ale myslím, že více vám poví hra sama. Tomáš Fajkus, VI. B zdroj: http://escapistgame.com/


Naši mazlíčci aneb Máme rádi zvířata

Kocour Merlin Můj mazlíček je kocour jménem Merlin. Mám ho hrozně moc ráda. Nevím, jak to dělá, ale když ho pustím ven, tak ze země vyskočí na střechu kůlny a spí tam. Mám ho už dva roky a přes ten dlouhý čas v něm vidím to malé kotě, které jsem si přinesla domů. Dala mi ho moje dobrá kamarádka z IV. B. Zároveň bych jí tím chtěla poděkovat, že mi dala tak suprového kocoura! Musím mu co dva dny měnit stelivo a každé ráno ho krmím. Je malý, zrzavý a večer vždy o půl osmé

začne

blbnout. Blbne tak, že když třeba probíhám kolem něho, tak se rozběhne a když zabrzdím tak na mě hopne. Včera večer jsem ležela v posteli pod peřinou. Stačilo jen, abych vystrčila nohu z peřiny, a už mě začal kousat, škrábat atd. Když byl malý, tak byl moc roztomilý a neříkám, že teď už není! No už mi vyrostl. I tak ho mám nepopsatelně ráda. Marie K. Machová, VI. B

Křeček džungarský Mám křečka džungarskěho. Je to samice, která kouše. Mám ji ráda. Když jí, mohu si ji opatrně pohadit, protože má plnou pusu. Má malou klec, ve které má kolečko, ve kterém běhá, napáječku, misku na jídlo a domeček, ze které vede skluzavka. Křeček jmenuje se Kulička. Natálie Škultyová , VI. A

Sova pálená Je krásný druh sovy z čeledi TYTO. Živí se hlavně drobnými savci, malými ptáky, obojživelníky či hmyzem. Samice se nejčastěji ozývá drsným, těžko popsatelným křikem, vzácně i samci mohou opakovaně vydávat také táhlý, vrnivý zvuk připomínající volání lelka lesního. Mláďata na hnízdě křičí hlasitým táhlým syčením. Na území ČR hnízdí Sova pálená vzácně. Vybírá si nižší polohy do 400 metrů nad mořem. (zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sova_p%C3%A1len%C3%A1) Radim Harviš, VI. A


zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sova_p%C3%A1 len%C3%A1#mediaviewer/File:Still_Smiling. jpg

Školní chvilka fantazie aneb Co se nám honí hlavou Petřvaldské záření Na naší škole máme velké literární talenty. Jejich díla shromáždil pan učitel Mgr. Ivo Karásek a vydal je v almanachu. Tento almanach obsahuje deset nejzdařilejších literárních příspěvků žáků naší školy, které byly

přihlášeny do prvního ročníku soutěže Petřvaldské literární záření. Soutěž si klade za cíl upozorňovat na mladé literární talenty v Petřvaldě a povzbuzovat je v jejich tvorbě. V almanachu se objevuje veliká žánrová pestrost, naleznete tu básně, krátké povídky, a dokonce i jedno drama. Tematická různost odráží odlišné zájmy, zaměření žáků a odhaluje jejich pohled na svět. Následující texty jsou výpovědí současné generace dětí. Mgr. Ivo Karásek

Žirafí pohádka Za dvěma horami a sto padesáti osmi řekami bylo jednou jedno městečko, ale to městečko nebylo obyčejné, bylo to totiž „zvířecí městečko“. A věřte mi, tohle označení tam není nadarmo, protože tam místo lidí žila zvířata a ta opravdu mluvila. Musím uznat, že to bylo opravdu malé městečko. Mělo jen jednu školu, jen patnáct domů a jen jednu jednopokojovou radnici. Do té školy chodila žirafa a ta se jmenovala Natálie. Bohužel jí nikdy nešly kotrmelce, ze všech ostatních předmětů měla jedničky, ale tělocvik jí prostě nešel. Jednou v tělocviku probírali zase kotrmelce a ona byla v úzkých, chtěla se prostě vypařit, ale jak to měla asi udělat? Postavila se na konec. Když na ni přišla řada, tak se o kotrmelec pokusila, ale ne a ne se to povést.

Paní učitelka chtěla, ať kotrmelec udělá, žáci jí radili: „To musíš takhle a pak zase takhle.“ Bohužel to nikdy nedokázala a na vysvědčení dostala pětku. Přišla k rodičům celá ubrečená, plakala a plakala, až si všichni vytáhli deštníky. Rodičům ukázala vysvědčení. Ti pak odešli z pokoje, probrali si tuto situaci a nakonec donesli svá vysvědčení se samými pětkami z tělocviku. Žirafa přestala brečet. Společně přišli ke vzdělanému panu nosorožci, aby zjistili závadu. Ten jim pověděl o tom, že žirafy kotrmelce dělat nemohou. A doporučil jim: „Měli byste místo toho trápení s kotrmelcem dělat něco jiného.“ A tak začala žirafa ve volném čase dělat na náměstí atrakci. Stala se z ní chodící rozhledna a na pětku z tělocviku si už ani nevzpomněla. Lukáš Dutko, VII. A

Vlčí příběh Jednoho sychravého podzimního dne se ve starém a tmavém lese toulalo vlčí mládě, kterému umřela maminka. Bylo promoklé a hladové. Po třech dnech šel lesem myslivec, který ho vzal domů, nakrmil ho a staral se o něj. Za pár měsíců, když už byl z něj velký vlk, se myslivec rozhodl, že ho vypustí zpátky do lesa. Pro myslivce to nebylo lehké, protože i za těch pár měsíců si vlka velmi oblíbil. Vlk je

vlastně divoká šelma, a přece se přicházel každý týden ve stejnou dobu na minutu přesně podívat na myslivce, který mu zachránil život. Stal na nedalekém vrcholku kopce a vyl na měsíc. Myslivce to těšilo, protože měl vlka rád. Jednoho dne ale vlk nedorazil, myslivci to přišlo hned divné, protože se to ještě nikdy nestalo. Napadlo ho, že ho půjde do lesa hledat. Vzal si z domu kožený kabát a vydal se do lesa, ale jelikož vlka za ty měsíce


nepojmenoval, vlastně ani nevěděl, jak na něj má volat. Tak jen chodil lesem tam a zpět a doufal, že vlka uvidí nebo aspoň uslyší vlčí vytí. Ale vydal se do lesa úplně zbytečně. Až na pár sov neviděl naprosto nic, a tak se vrátil domů a čekal. Tak ubíhaly dny, týdny, dokonce měsíce a myslivec pomalu na svého vlčího kamaráda zapomněl. Uběhl asi tak rok, co myslivec viděl vlka naposledy. To se zrovna k myslivci chystal přijet jeho vnuk, který jinak bydlel v Praze se svou maminkou. Ta musela odjet na služební cestu, a tak musel vnuk k dědovi. Ze začátku z toho nebyl moc nadšený. Když dorazil, tak si jen hrál na mobilu a nic kolem ho nezajímalo. Myslivec se jednoho dne rozhodl, že vnuka vezme na menší procházku po lese. Hned ráno po snídani se oblékli a vydali do lesa. Když šli už dlouho, kluk musel uznat, že okolní příroda byla úžasná. Na jedné straně hluboké lesy a na druhé vysoké kopce s výhledem na celý tajemný les. Prošli lesem tam a zpět nejméně osmkrát. Už se téměř stmívalo, a proto myslivec řekl vnukovi, že je čas vydat se na cestu domů. Myslivec věděl, že v noci v lese pobíhá různá divoká zvěř. Začal spěchat, jenže vnuk mu nestačil, protože po náročném dni ho už bolely nohy. Na chvíli zpomalil a myslivec se mu ztratil z dohledu. Rozběhl se tedy a odbočil po vedlejší cestičce, najednou však zakopl, spadl a ještě se praštil do hlavy. Mezi tím zamyšlený myslivec rychlým krokem dorazil skoro až domů, otočil se, ale vnuka neviděl. Volal, ale nikdo se neozval. Úplně se polekal a rychle se vydal chlapce hledat. Bylo však už pozdě a v tmavém lese nešlo vidět vůbec nic. Nešťastný myslivec hledal a bloudil lesem celou noc. Když se chlapec probudil, měl nohu zaklíněnou mezi stromy. Bylo už téměř ráno a v lese už nebyla tak černá tma. Snažil se nejprve vyprostit nohu. Když se mu to povedlo, postavil se a rozhlížel se kolem sebe, aby

zjistil, kde je. Když tu uslyšel vlčí vytí. Rozhodl se, že jej bude následovat. Šel za vytím a najednou rozpoznal cestu, po které do lesa s dědečkem přišli. Rozběhl se po ní a blížil se k dědečkově hájovně. Na nedalekém vrcholku kopce uviděl v ranní mlze obrys vyjícího vlka. Když chlapec dorazil domů, pověděl dědečkovi celou příhodu o jeho zachránci. Myslivec byl šťastný, že se vnoučkovi nic nestalo. Nejprve vnukovi nevěřil, ale potom mu došlo, že je to asi ten stejný vlk, kterého kdysi on sám zachránil. „Vlk opravdu stál na vrcholku toho kopce,“ řekl vnuk dědovi. Vnuk hned další ráno prosil dědečka, aby šli znovu do lesa. „No jo, do lesa jít můžeme, ale nejprve musíme naštípat dříví. Kdyby mi tak někdo pomohl, měl bych to hotovo rychleji,“ řekl dědeček vnukovi. Tak se i stalo. Vnuk pomohl dědečkovi se skládáním dřeva a hned po obědě šli zpátky do lesa. „Ale tentokrát se budeš držet u mě, ano?“ „Ano dědo!“ odvětil chlapec. A tak tedy šli opět na obchůzku hluboko do lesa a domů se vraceli pozdě k večeru. Když byli téměř doma, ozvalo se opět vlčí zavytí, znělo ale poněkud jinak, jako by to nebyl jen jeden vlk. Když tu na tom kopci uviděli obrysy tří vlků. Dva byli o poznání menší než velký statný vlk. Když došli k myslivcově chatě, vlčí rodinka už u ní stála. Bylo to, jako kdyby vlk nezapomněl na myslivce, který mu kdysi dávno zachránil život, a přišel mu představit svou novou rodinu. Vlčí rodinka zůstala u myslivce, vnuk si celé prázdniny hrál se dvěma vlčími mláďaty a myslivec měl velkého vlka místo mysliveckého psa. Vnuk se od té doby každé prázdniny strašně těšil k dědečkovi. A tak věřte či nevěřte, tohle byl příběh opravdového přátelství a toho, že nejen pes může být nejlepší přítel člověka... Daniel Maceček, VIII. A


Výtvarná výchova na naší škole Začátkem měsíce října nám pan učitel Mgr. Ivo Karásek zadal domácí úkol na téma fotografie z dávných dob. Měli jsme pořídit fotografie na toto téma. Každý vypracoval tento úkol jinak, každý měl vlastní nápady, jak by měl domácí úkol vypadat. Pracovalo se ve skupinách po třech čtyřech nebo pěti. Skupinky si s tématem pohrály, jak nejlépe mohly. Viděli jsme nejrůznější obrázky, jak by to asi mělo vypadat. Všichni byli originální a taky to tak vypadalo. Jana Radová, zpracoval David Třos IV.

Dialog s výtvarným dílem Žáci si vybrali jeden ze známých obrazů významného malíře. Pak vytvořili fotografickou variantu stejného námětu v současné době. Mohli vytvořit i významový posun námětu. Nejprve jsme se ve výuce bavili o tom, co je na uměleckém díle zobrazeno. Doma pak žáci vytvořili inscenovanou fotografii, která měla odpovídat barevností, rozmístěním postav původnímu výtvarnému dílu. Nejlepší práce byly zaslány do soutěže Muzeum a já, kterou pořádalo Muzeum Těšínska v Orlové. Všechny práce byly zároveň vystaveny na školní výstavě Paměť a historie. Mgr. Ivo Karásek


Hra na zahradní architekty a jak básníci přicházejí o zlobení

Žáci 6. a 7. tříd si v hodině pracovních činností zahráli na zahradní architekty. Jejich úkolem bylo navrhnout a nakreslit okrasnou zahradu, ve které by se oni sami cítili dobře. Některým se práce velice povedla. No uznejte sami! Nechtěli byste strávit alespoň jedno odpoledne v takové zahradě? Možná se někdo z nich stane zahradním architektem. Natálie Brychcyová, VI. B

Střevo má každý člověk, ale to básnické jen někteří. Jaké umělecké nadání mají žáci VIII. A se můžete přesvědčit v básničkách, které složili. Zajímavostí je, že autoři svá díla psali jako trest. Co provedli? Možná vám napoví jednotlivé básničky! Děkujeme p. uč. Mgr. Petře Cyroňové za poskynutí těchto zajímavých počinů našich žáků. Julie Janková Občas Ti ujede nějaké sprosté slovo, omluv se a všechno bude v poho. Nezoufej, bacha si však dej, před učitelkou to neříkej. Za chvíli už hotová, bude moje básnička. Všechny to hned odrovná, jak šikovná jsem holčička.

Do hodiny měl bych se chystat dříve, nekazil bych si tak mé volné chvíle. Když to však příště nestihnu včas, čeká mě básnička bohužel zas. Daniel Maceček, VIII. A

Markéta Kasterková, VIII. S Neničit školní věci, myslím, že to je logické přeci. Každý je tu ničíme, ani o tom nevíme. Musíme být slušní, ale jsme jen hluční. Názor na školu se vám změní, až si poslechnete básničky znění. David Sliwka, VIII. A


Ve škole nebudu nadávat, abych po škole nemusel zůstávat. Budu se chovat jako žák a nebudu porušovat školní řád. Lukáš Pecha, VIII. A

Potrapte si mozkové závity / Zasmějte se s námi… Anglické vánoční křížovky Vánoce – C _ _ _ _ _ _ _S Svíčka – C _ _ _ _ E Dárek – P _ _ _ _ _ T Zvonek – B _ _ L Vánoční stromeček – C _ _ _ _ _ _ _ S T _ _ E

autor: Natálie Škultyová, VI. A

1. sněhulák

1.

2. svíčka

2. 3.

3. stromek

4.

4. krocan

5.

5. hračka 6. punč*

6. 7.

7. sob 8. dárky

8. 9.

9. zvony

10.

10. cukroví 11. úsměv

11. 12.

12. ozdoby 13. sáně

13.

Autor: Anna Dronská, VI. B* ch= C H

A ještě něco k Vánocům… od Davida Sliwky z VIII. A Vánoce se blíží Vánoce se blíží a Ježíšek k nám míří, Zazpíváme koledu, Vánoce jsou ve středu. Prosinec se blíží k cíli, nesmíme ztrácet ani chvíli. Dárky milým koupíme, ať úsměv jim vykouzlíme. Snad se jim to bude líbit, to ale nemůžeme slíbit. Za oknem je Ježíšek, co opustil svůj pelíšek. Chodí dům od domu, my máme vánoční pohodu. Myslím, že to je ten svátek, co není každý pátek.


Naše redakce

●

●

●

Vánoce Vánoce mám nejraději, s rodinou jsem celý den. Zázraky se v ten den dějí, a tak štěstí přeji jen. Hodně dárku všichni dostanou a společně se zasmějou. Koledy si pouštějte, a stále se veselte.

Veselé Vánoce!!! ●

●

●

autor: Natálie Brychcyová

Vánoční prázdniny Vánoční prázdniny jsou od 22. 12. 2014 do 3. 1. 2015. Do školy jdeme 5. ledna 2015. Jsou určeny právě tohle dobou, protože je 24. 12. 2014 Štědrý den a 1. 1. 2015 Nový rok. ______________________________________ Poděkování Za spolupráci moc děkujeme Mgr. Lence Kocurkové, Mgr. Ivu Karáskovi, Mgr. Hynku Peterovi, Mgr. Petře Cyroňové, Mgr. Romanu Plutovi Dis., Mgr. Aleně Zítkové, Mgr. Marii Hlavaté, PhDr. Janě Lehnerové, Mgr. Vladimíře Lisové, Veronice Křížové, Mgr. Janě Güntherové, Thabang Lehner, žákům mimo redakci a všem, kdo nám pomáhají školní zpravodaj vydávat. Moc si toho vážíme! ______________________________________ Příspěvky přijímáme na [email protected]. Autoři fotografií jsou uvedeni pod snímky, v ostatních případech je autorem Julie Janková. Zdroj ilustračních obrázků: galerie Klipart Vaše redakce

Veselé Vánoce přeje redakce: Radim Harviš, Jakub Gawlas, Natálie Škultyová, David Třos, Natálie Brychcyová, Tomáš Fajkus (náš nový člen), Julie Janková, Eliška Kubešová, Marie K. Machová, Anna Dronská.


ŠKOLNÍ ZPRAVODAJ ZŠ a ZUŠ Petřvald Školní 246, přísp. org

Recommend Documents