Školní vzdělávací program. Základní umělecká škola Smiřice Smiřice , Jiráskova 363

 

Školní vzdě lávací program                Základní umě lecká škola Smiř ice  Smiř ice 503 03, Jiráskova 363   

 

1 

 

 

Obsah:     1​ . Identifikační údaje školy     1.1 Název ŠVP   1.2 Předkladatel    1.3 Zř izovatel    1.4 Platnost dokumentu   

 5   5   5   5 

2. Charakteristika školy     2.1 Počet a velikost umě leckých oborů  školy    2.2 Historie a současnost školy    2.3 Charakteristika pedagogického sboru a žáků  školy    2.4 Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce    2.5 Vybavení školy a její podmínky 

 6   6   7   7   8 

 

3. Zaměření školy a její vize     3.1 Zaměř ení školy    3.2 Vize školy    3.3 Profil absolventa ZUŠ Smiř ice 

 8   9  10 

 

4. Výchovné a vzdělávací strategie     4.1 Strategie pro kompetenci k umě lecké komunikaci    2 

 

10 

 

4.2 Strategie pro kompetenci osobnostně  sociální      4.3 Strategie pro kompetenci kulturní 

11

11 

 

5. Vzdělávací obsah hudebního oboru     5.1 Vzdě lávací a studijní zaměř ení hudebního oboru 

12 

  5.1.1 Vzdě lávací zaměř ení: Hra na klávesové nástroje      5.1.2 Vzdě lávací zaměř ení: Hra na smyč cové nástroje    5.1.3 Vzdě lávací zaměř ení: Hra na dechové nástroje    5.1.4 Vzdě lávací zaměř ení: Hra na strunné nástroje    5.1.6 Vzdě lávací zaměř ení: Sólový zpě v    5.1.7 Vzdě lávací zaměř ení: Hra na bicí nástroje 

12

12  12  13  13  13 

  5.2 Tabulace učebních plánů  hudebního oboru 

13 

  5.2.1 Přípravné studium hudebního oboru    5.2.2 Základní studium I. stupně  hudebního oboru    5.2.3 Základní studium II. stupně  

13 

5.3 Vzdě lávací obsah vyučovacích př edmě tů  hudebního oboru 

15 

14  14 

       5.3.1 Baskřídlovka   5.3.2 Bicí nástroje    5.3.3 Flétna    5.3.4 Housle    5.3.5 Hudební nauka    5.3.6 Klarinet  

15  17  22  24  26  29  3 

 

 

5.3.7 Klasická kytara    5.3.8 Klávesová praxe    5.3.9 Klavír    5.3.10 Kolektivní hudební praxe    5.3.11 Komorní hra    5.3.12. Nástrojový seminář    5.3.13 Trubka    5.3.14 Zobcová flétna    5.3.15 Zpě v 

31  34  35  38  39  40  42  45  47 

   

6. Vzdělávací obsah výtvarného oboru     6.1. Charakteristika a rozdě lení př edmě tů  oboru výtvarná výchova    6.2 Tabulace uč ebních plánů  výtvarného oboru    6.3 Vzdělávací obsah vyuč ovacích př edmě tů  výtvarného oboru 

50  50  51 

 

7. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 

 

56   

8. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání     8.1 Hodnocení žáků     8.2 Stupně hodnocení prospě chu a chování    8.3 Komisionální a opravné zkoušky        4 

 

57  57 58 

 

           

1. Identifikační údaje školy  

1.1 Název školního vzdělávacího programu   Školní vzdělávací program Základní umě lecké školy Smiř ice,   Jiráskova 363, PSČ  50303     

Předkladatel   ­ ­ ­ ­ ­

Název školy:  Forma: IČO :  Ředitel:   Pobočky:     

Základní umě lecká škola, Smiř ice, Jiráskova 363, PSČ  50303  Př íspěvková organizace    6269312  PaedDr.Mgr.Lubomír Havrda  Př edmě ř ice, Školská 279,   PSČ  50302  Č ernožice, Hluboč nice 19,  PSČ  50304 

    

­ Kontakty:    o o o o

  Adresa: Telefon: E­mail: Web:

Jiráskova 363, Smiř ice, 503 03  +420 490 500 718  zus.smirice@ seznam.cz  www.zussmirice.cz 

   

1.3 Zřizovatel    

­ ­ ­ ­

Název: Adresa: IČO :  Tel.: 

Město Smiř ice   Palackého 106, Smiř ice, 50303  00269 557  +420 495 809 010  5 

 

 

­ E­mail  ­ Web: ­ Zřizovací listina 

  http://www.mestosmirice.cz/  ze dne 13.7.1999 

   

1.4 Platnost dokumentu   Tento školní vzdělávací program platí pro Základní umě leckou školu Smiř ice, Jiráskova 363,  Smiřice, 503 03  od 1. zář í 2012.    

2. Charakteristika školy    

2.1 Počet a velikost uměleckých oborů školy     Základní umě lecká škola ve Smiřicích patř í mezi menší školy.   Škola nabízí ke studiu dva obory – hudební a výtvarný.  Škola pokrývá vě kové spektrum potencionálních uchazeč ů  o studium ve vě ku od 6 let,  základní studium I. a II.stupně.       Celkový počet žáků  se pohybuje okolo 160, z toho hudební obor – 130, výtvarný obor – 30.  Kapacita školy podle zřizovací listiny je 180 žáků .      

2.2 Historie  školy        Samostatná Základní umělecká škola ve Smiř icích, tehdy ještě  Lidová škola umě ní byla  zř ízena 1.9.1982. Ně kolik let se hledaly vhodné prostory k výuce a tak v prvních letech  probíhalo vyučování v uč ebnách základní školy vždy po pravidelném vyuč ování, což č inilo  mnohé organizační problémy.I přesto již za dva roky vznikl dechový orchestr.v roce 1986  získala škola samostatnou budovu, vilu poblíž ZŠ, pů vodně  restaurace, pozdě ji okrsek veř ejné  bezpečnosti. V roce 1999 byl objekt vrácen restituentů m a v roce 2001 odkoupil budovu  Městský úřad ve Smiř icích.Po stavebních úpravách pů dních prostor na atelier a př íč ek byl  vytvořen dostateč ný prostor k výuce hudebního a výtvarného oboru.  Již záhy po zahájení výuky se dostavily první úspě chy.V roce 1985 získal J.Ševč ík 3.místo  v krajském kole ve hře na trubku, pozdě ji vystudoval konzervatoř  nyní pů sobí jako zpě vák  v orchestru F.Slováčka, v celosvětové soutě ži skupiny Queen v roce 2008 v Bristolu ve Velké  Britanii získal 3.místo.R.Jasinek ve stejném roce obsadil 2.místo v krajském kole ve hř e na  6 

 

 

tubu, v roce 1886 získal dechový orchestr školy 1.místo v okresním kole , kytaristka J.Kupková  3.místo v krajkém kole /v souč asné době  pů sobí na ZUŠ v Hradci Králové i v naší škole/. Rok  1888  ­ 1.místo ve hř e na akordeon získal R.Šimon v krajské kole a R.Jasinek 1.místo. Dechový  orchestr v roce 1989 obsadil 1.místo v okresním kole a v roce 1990 dosáhl pě vecký sbor na  stř íbrné pásmo v soutě ži „Zlatá snítka“. Mezi nejkrásně jší zájezdy dech.orchestru patř í v roce  1987 Beichlingen /bývalé NDR/ 1989 Linec /Rakousko/ 1992 Vilsbiburg /SRN/. Stále probíhá  spolupráce s družebním mě stem Boguszów­Gorce v Polsku.   Významnými pedag.úspěchy ř adíme př ijetí ř ady žáků  na vojenskou hudební konzervatoř , na  školy pedagogického smě ru apod. Bývalá žákyně  H.Mochanová se stala po absolutoriu AMU  ve hře na příč nou flétnu, členkou Filharmonie Č eského rozhlasu v Praze.  Mnoho dalších žáků uspě lo v okresních a krajských kolech v soutě žích ZUŠ a jejich jména by  tvořil dlouhý seznam.   Výtvarný obor školy se pravidelně a s úspě chem zúč astní soutě ží např . Č eského rozhlasu  v Praze, Miss panenka apod.   

2.3 Charakteristika pedagogického sboru a žáků školy     V souč asné době působí na škole 14 vyuč ujících v hudebním a jedna vyuč ující ve výtvarném  oboru. Stabilizovaný kvalifikovaný pedagogický sbor plně  uspokojuje potř ebu vzdě lávání  v hudebním a výtvarném oboru.  Žáky školy jsou děti a studenti ze Smiř ic a blízkého okolí, př evážně  ve vě ku od 6 do 18 let.  Nemalou skupinu žáků tvoř í děti a studenti z okolních př ilehlých vesnic a př ímě stí mě sta  Hradce Králové.     

         

2.4 Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce     7 

 

 

­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­

pravidelné žákovské koncerty – Vánoce, závě r školního roku  koncerty ve spolupráci s mě stem Smiř ice v Kapli na Nebevzetí Páně  vystoupení pro 1.st.základní školy  spolupráce s J.Svě ceným­Smiřické svátky hudby  koncerty učitelů se studenty hudební katedry VŠP v Hradci Králové  výstavy a koncerty v družebním mě stě  Boguszów­Gorce /Polsko/  spolupráce uč itelů v rámci Krajské umě lecké rady  organizování přehlídek hudebních oborů  v rámci okresu Hradec Králové  spolupráce s Muzeem v Hradci Králové  koncerty a výstavy v družebním mě stě  Boguszhów­Gorce 

         

2.5 Vybavení školy a její podmínky     ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­

učebny jsou vkusně  vybaveny, nový nábytek, koberce, v každé uč ebně  piano,  k dispozici je zvuková aparatura v uč ebnách dechových nástrojů  v uč ebně hudební nauky má žák na svém pracovním stole k dispozici klávesový nástroj,  sluchátka, dále je tu audio a videoprojekce, digitální klavír Yamaha Clavinova  v uč ebně bicích je nová elektrická souprava bicích nástrojů  v atelieru školy je tiskařský lis, videoprojekce  ke škole patří přilehlá zahrada, velmi udržovaná, vkusně  osázená s lavič kami a  altánem, což zpř íjemň uje žáků m a  rodič ů m  chvíle č ekání  instrumentář je plně vybaven, v uč ebně  klávesových nástrojů  jsou dvoumanuálové  varhany Ahlborn   škola disponuje základní nabídkou dechových nástrojů  k zapů jč ení pro zač ínající žáky,  v nabídce nechybí ani basový klarinet, alt, tenor i baryton saxofon, všechny druhy  zobcových fléten  

         

3. Zaměření školy a její vize    

3.1 Zaměření školy     8 

 

 

    Výuka všech oborů se dělí do několika základních stupň ů  studia:     a) přípravné studium     Přípravné studium je určeno zpravidla pro dě ti ve vě ku od 5 do 7 let. Do př ípravného studia  žádného oboru se nekoná talentová zkouška, u zájemců  zjišť ujeme pouze př edpoklady pro  vzdělávání ve zvoleném oboru. Výuka ve všech oborech probíhá př edevším kolektivní formou.  Pro talentované dě ti v hudebním oboru nabízíme také možnost individuálního př ípravného  studia. Zájemci o toto individuální př ípravné studium však musí stejně  jako v základním studiu  projít talentovou zkouškou.             b) základní studium I. stupně     Je určeno pro zájemce ve věku od 7 do 14 let. Podmínkou je úspě šné vykonání talentové  přijímací zkoušky před komisí.   Hudební obor: Vyuč ování probíhá formou individuální výuky (př íp. ve skupině  maximálně  2  žáků). Od 1. ročníku př ibývají postupně  žáků m ně které další př edmě ty jako hudební nauka,  nástrojové semináře, komorní hra. Žáků m nabízíme výuku v tě chto studijních zamě ř eních:  klavír, klasická kytara, housle, zobcová flétna, př íč ná flétna, klarinet, saxofon, trubka,  baskřídlovka, bicí souprava, zpě v.     Výtvarný obor: Vyučuje se ve skupinách do 15 žáků  1x týdně  ve tř íhodinových lekcích (3 x 45  minut). Ve studijním zamě ř ení základní výtvarné techniky se žáci seznámí se základy kresby,  malby, grafiky, modelování, keramiky.       c) základní studium II. stupně      Je určeno pro studenty od 14 do 18 let. Absolvování výuky na I. stupni není podmínkou. Výuka  ve všech oborech probíhá minimálně   v rozsahu studia I. stupně   s rozšíř ením možností  zapojení do č etných hudebních souborů , komorní hry, nástrojových seminář ů .        

3.2 Vize školy     ­

Zaujmout veř ejnost co nejširší nabídkou kvalitní výuky a individuálním př ístupem  učitelů .   9 

 

 

­ ­ ­ ­ ­ ­

Maximální šíř e umě leckého zábě ru a rů zných specializací ve výuce všech oborů  školy.   Usilovat o vytvoř ení inspirativního a umě lecky podně tného pracovního prostř edí  školy.   Usilovat o sloučení všech odlouč ených pracovišť  školy do jedné budovy, kde bude  možné vzájemně  propojit pů sobení všech umě leckých oborů  na žáky, uč itele i  veřejnost.   Vytvářet příznivé sociální, emocionální a pracovní klima, které aktivizuje motivaci a  napomáhá účinné spolupráci.   Udržet a dále rozšiřovat nabídku školy jako regionálního centra specializovaného  studia pro přípravu na stř ední a vysoké umě lecké školy a školy s pedagogickým  zaměř ením   Usilovat o přirozené začleně ní umě lecké práce uč itelů  a žáků  do kulturního života  města.  

   

3.3 Profil absolventa ZUŠ Smiřice     Absolvent ZUŠ Smiř ice     ­ má radost ze svých dovedností a radost z hudby    ­ má základní dovednosti a kulturní př ehled ve svém oboru     ­ má pozitivní vztah k umě ní a dokáže tvů rč ím způ sobem uplatnit získané znalosti ve  svém životě     ­ má rozvinuté estetické cítění     ­ má chuť na sobě dále pracovat a získané dovednosti dál rozvíjet   a uplatňovat ve svém životě           

4. Výchovné a vzdělávací strategie školy    

4.1 Strategie pro kompetenci k umělecké komunikaci     10 

 

 

Žák disponuje vědomostmi a dovednostmi, které mu umožň ují samostatně  volit a užívat  prostř edky pro umělecké vyjádř ení     V průběhu školního roku organizujeme koncerty a výstavy, které žáků m dávají velký   k uměleckému vyjádř ení a sebeprezentaci     Při výběru látky a témat respektujeme individualitu žáka. Klademe dů raz na žákovu originalitu  a rozvíjíme ji.    Poskytujeme žákům možnost další výuky i nad rámec bě žné docházky do ZUŠ (individuální  konzultace, př ípravy koncertů  apod.).        

4.2 Strategie pro kompetenci osobnostně sociální     Žák disponuje pracovními návyky, které jsou utvář eny soustavnou umě leckou č inností a které  formují jeho morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci     Respektujeme vlastní názory žáků  a vedeme je k respektování názorů  druhých.      Motivujeme žáky k pravidelné domácí př ípravě .      Při vzájemné komunikaci klademe důraz na ohleduplnost, kultivované a slušné chování v  kolektivu, podporujeme zdravou sebedů vě ru žáků .      

4.3. Strategie pro kompetenci kulturní      Vedeme žáky k aktivnímu kulturnímu životu. Uč íme je, aby dokázali sami vyhledávat   a navštěvovat kulturní akce a také zhodnotit jejich kvalitu, př ípadně  pojmenovat své dojmy   z nich.     Propagujeme akce školy i prostř ednictvím vzájemné komunikace našich žáků .      Ukázky různých uměleckých dě l používáme ve výuce př i motivaci, bě hem práce,   i při srovnávání a hodnocení.      Důsledně propagujeme školní akce ve škole i na veř ejnosti.      11 

 

 

Vedeme žáky k tomu, aby do své umělecké č innosti zapojili i své okolí (rodinu, spolužáky,  přátele), aby se nestydě li prezentovat ji i př ed svými vrstevníky a rodič i.      Žákovské práce dle možností zaznamenáváme a uchováváme na dostupných digitálních  nosičích.      V co nejširší možné míře se podílíme na kulturním životě  mě sta a okolí.                       

5. Vzdělávací obsah hudebního oboru    

5.1 Vzdělávací a studijní zaměření hudebního oboru     Přípravné studium hudebního oboru   Přípravná hudební výchova – kolektivní a skupinová výuka   Přípravná hudební výchova – individuální nebo skupinová a kolektivní výuka    

5.1.1 Vzdě lávací zamě ření: HRA NA KLÁVESOVÉ NÁSTROJE     Studijní zamě ř ení I. a II. stupně základního studia   Klavír   Keyboard  

  5.1.2 Vzdě lávací zamě ření: HRA NA SMYČCOVÉ NÁSTROJE     12 

 

 

Studijní zamě ř ení I. a II. stupně základního studia   Housle    

5.1.3 Vzdě lávací zamě ření: HRA NA DECHOVÉ NÁSTROJE     Studijní zamě ř ení I. a II. stupně základního studia   Flétna   Klarinet   Trubka   Baskř ídlovka  Zobcová flétna  

5.1.4 Vzdě lávací zamě ření: HRA NA STRUNNÉ NÁSTROJE     Studijní zamě ř ení I. a II. stupně základního studia   Klasická kytara  

5.1.5 Vzdě lávací zamě ření: SÓLOVÝ ZPĚV     Studijní zamě ř ení I. a II. stupně základního studia   Zpěv  

5.1.7 Vzdě lávací zamě ření: HRA NA BICÍ NÁSTROJE     Studijní zamě ř ení I. a II. stupně základního studia  Bicí nástroje  

13 

 

     

5.2 Tabulace učebních plánů hudebního oboru     5.2.1.Př ípravné studium hudebních oborů      Přípravné studium 

Název vyučovacího předmětu 

     

      Příprava ke hře na hudební  nástroj Přípravná výuka zpěvu  Přípravná hudební výchova    

Individuální výuka 

Skupinová výuka     Celkový minimální počet hodin v  ročníku    

Počet hodin v ročníku  Minimu m hodin  1.ročník  za rok  1.pololetí  2.pololetí  1 

1 

1 

1 

1 

1 

  

   2 

2 

         

5.2.2. Základní studium I.stupně     Název vyučovacího  předmětu 

Základní studium ­ I.stupeň        Individuální výuka 

Skupinová výuka a kolektivní  výuka     Celkový minimální počet hodin  v ročníku 

Min.  hodi              n za  1.r 2.r 3. 4.r 5.r 6.r 7.r rok  .  .  r  .  .  .  . 

   Hlavní předmět ­  název dle  jednotlivých studijních  1  1  1  1  1  1  1  zaměření  Hudební nauka  1  1  1     1        Klávesová praxe                    1  Kolektivní hudební praxe           1  1        Komorní hra        1        1                                 

2  14 

 

Počet hodin v ročníku 

2 

3 

2 

3 

2 

2 

7  4  1  2  2 

16 

 

         

5.2.3. Základní studium II.stupně     Základní studium ­ II.stupeň       

 

     1.r.  2.r.  3.r  4.r. 

   Hlavní předmět ­  název dle  jednotlivých studijních zaměření  Kolektivní hudební praxe  Nástrojový seminář 

Individuální výuka  Skupinová výuka a kolektivní  výuka     Celkový minimální počet hodin  v ročníku 

Počet hodin v  ročníku 

Název vyučovacího předmětu 

1 

1 

   1 

1    

     

   2 

2 

1 

Minimu m hodin  za rok 

1 

4 

   1  1          

2  2 

2 

2 

   8 

                     

  5.3. Charakteristiky vzdělávacích předmětů      

5.1.1. Baskř ídlovka    Studijní zamě ření Hra na baskř ídlovku  Baskřídlovka má jemný, líbivý zvuk a uplatně ní nachází hlavně  v dechových ​ orchestrech​  nebo  kapelách. Velmi zř ídka se uplatní jako nástroj sólový. V našich zemích byla populární koncem  19. století​  a začátkem ​ 20. století​ . Stále je k vidě ní v tradič ní ​ stř edoevropské​  ​ dechovce​ .  15 

 

 

  Základní studium I. stupně    1. ročník   Žák:  ­ ­ ­ ­ ­ ­  

projevuje zájem o hru na nástroj  seznamuje se s nástrojem a jeho údržbou  uplatň uje správné základní návyky př i držení nástroje  zvládá nasazování nátrubku na rty a konč ení tónů   osvojuje si správné dýchání   hraje jednoduché cvič ení a lidové písně 

    2. ročník  Žák:  ­ využívá nátiskové cvič ení k rozšíř ení a zkvalitně ní tónového rozsahu  ­ opakuje si správné návyky: držení nástroje, nasazení, dýchání  ­ hraje jednoduchá cvičení v celých, pů lových a č tvrť ových notových hodnotách  ­ uplatň uje při hře základní dynamiku ( p, mf, f)  ­ zahraje jednoduché lidové písně  a př ednesové skladby  s klavírem  3. ročník  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­ ­  

rozvíjí dechové, nátiskové a tónové schopnosti  zvládá zahrát  tečkovaný rytmus, legato, staccato   zahraje zpamě ti jednoduché lidové písně   začíná rozvíjet hru z listu  zahraje stupnice durové do 2 kř ížků  a béč ek  umí zhodnotit svů j výkon 

4. ročník  Žák:  ­ ­

hraje nátisková cvičení, retní vazby a vydržované tóny  procvičuje hru z listu   16 

 

 

­ ­ ­ ­ ­  

 zvládá stupnice durové do 3 kř ížků  a do 3 béč ek + akordy po 3 tónech  rozlišuje a uplatň uje při hře dynamiku  uvědomuje si čistotu a kvalitu zahrané skladby č i písně   hraje s uč itelem jednoduchá dueta, která rozvíjejí jeho hudebnost a muzikálnost a jsou  prvním krokem k souborové hř e  hraje př ednesové skladby a písně  dle svých možností 

5. ročník  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­  

dbá na kvalitu tónu  rozšiřuje náročnost nátiskových a retních cvič ení  hraje stupnice dur a moll v různých rytmických variantách + akordy  rozvíjí hru z pamě ti a z listu  hraje nároč nější cvič ení se zamě ř ením na legato staccato, synkopy, teč kovaný rytmus  umí jednoduše zhodnotit svůj výkon a př ípadně  ho opravit  hraje př ednesové skladby s doprovodem klavíru 

6. ročník  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­ ­  

upevň uje a zdokonaluje nátiskové schopnosti   hraje stupnice dur a moll dle svých možností v tempu, rozsahu a rytmických variantách  dokáže hrát ušlechtilým tónem a využívat dynamiky pro hudební projev   hraje cvičení zamě řená na celkový projev hry na baskř ídlovku  dokáže posoudit a zhodnotit výkon svů j i jiného hráč e  hraje skladby různých stylových žánrů  s doprovodem klavíru, nebo CD 

7. ročník  Žák:   ­ ­ ­ ­ ­ ­  

neustále pracuje na kvalitě tónu  dokáže si sám naladit nástroj  hraje z listu a z pamě ti jednoduché př ednesové skladby a písně  hraje stupnice v rychlejším tempu, legatu i v staccatu  zvládá podle svých možností vhodným projevem hry  nároč ně jší cvič ení   je schopný kultivovaného a přirozeného př ednesu př i hraní př ednesových skladeb 

 

17 

 

 

  Základní studium II. stupně     1.a 2. ročník  Žák:  ­ ­ ­ ­

navazuje na dosavadní studium  využívá a rozvíjí výrazové stránky hry na baskř ídlovku – dynamika, frázování, dýchání,  artikulace k osobitému projevu hry  orientuje se v skladbách   umí samostatně nastudovat sólový  part 

  3. a 4. ročník  Žák:  ­ ­ ­

svoje hráčské  dovednosti uplatňuje v orchestru č i kapele  poslouchá a studuje nahrávky rů zných hudebních stylů  samostatně  si vybírá skladby k vlastnímu studiu 

 

    5.3.2. Bicí nástroje    Studijní zamě ření Hra na bicí nástroje    Charakteristika  Bicí  nástroje  jsou  nedílnou  součástí  všech  dnešních  hudebních  tě les,  a  proto  je  výuka  zaměř ená na všeobecný přehled  a  orientaci v problematice hraní  na  bicí nástroje.  Výuka hry  na bicí nástroje se  realizuje  tedy  v oblastech: hra  na  malý bubínek, bicí soupravu, rů zné druhy  perkusí,  tympány  a  melodické  bicí  nástroje.  Př ípravné  studium  trvá  1rok.  Po  úspě šných  postupových zkouškách pokračuje žák v I. stupni základního studia. Bě hem sedmiletého studia  se  žák  učí  zvládnout techniku, zvládne  dynamiku  hry,  č íst notový part. Studium  se vyznač uje  individuálním  př ístupem  ke  každému  žákovi  a  respektování  jeho  stylového  zamě ř ení.  Smyslem výuky je vypěstovat v hráči smysl pro př esné držení rytmu.  Po absolventském ročníku I. stupně  následuje studium II. stupně , které je č tyř leté.    Uč ební osnovy přípravného studia hra na bicí nástroje  18 

 

 

Žák:  ­ se seznámí s historií a použitím bicích nástrojů  v praxi,  ­ naučí se správnému sezení, držení palič ek a sebeuvolň ování,  ­ zvládne základní úhoz na malý buben, hru na malý buben, seznámí se s rů znými rytmickými  nástroji (claves, kravský zvon, triangl, tamburína), rozdíl základní dynamiky (piano, forte),  dělení celých not až po osminy,  ­ zvládá základy č tení notového zápisu (notace pro bicí nástroje),  ­ zná délky not, specifika notace pro ně které bicí nástroje. 

UČ EBNÍ OSNOVY I. STUPNĚ  HRY NA BICÍ NÁSTROJE  1. ročník  Žák:  ­ má správné držení těla při hř e na rů zné bicí nástroje,  ­ zvládá základy hry na malý buben tympánovým držením,   ­ rozlišuje 2/4, ¾ takt,  ­ zvládne hru celých až osminových hodnot vč etně  pomlk,   ­ spojuje notový zápis s praxí,  ­ osvojuje si hru na perkuse apod.,  ­ orientuje se v základních dvouhrách uč itel­žák,  Ročníková zkouška: ​ 2 cvičení z látky probírané v posledním č tvrtletí, ukázka ně kolika  ozvěn (otázek a odpově dí) různých rytmů  do délky 2 taktů ,     2. ročník  ­ má cit a smysl pro tempo, čtyřtaktovou a osmitaktovou frázi,  ­ využívá př i hře dynamiku (p­mf­f),  ­ zvládne hru osminových a šestnáctinových not vč etně  pomlk,  ­ hraje jednoduché akcenty v sudých a lichých rytmech,  ­ rozlišuje 2/4, 3/4, 4/4 takt,  ­ vytváří za pomocí učitele doprovod k jednoduché melodii,  ­ seznamuje se s hrou na bonga,  ­ uplatňuje získané dovednosti při souhř e uč itel­žák i žák­žák.  Ročníková zkouška: ​ žák předvede víř ení na malý buben s dynamikou v p, mf, f, ukázka  několika ozvě n (otázek a odpovědí) sudých a lichých rytmů  do délky 2 taktů , vč etně   jednoduchých akcentů, 2 cvičení na malý buben z látky probrané v posledním č tvrtletí,  jednoduchý doprovod na soupravu bicích nástrojů  s melodickým doprovodem (např .  klavíru, keyboardu)      3. ročník  ­ rozvíjí hru na malý buben s př idáním šlapané Hit­Hat  ­ orientuje se ve hř e triol v kombinaci se sudými notami,  ­ rozvíjí použití dynamiky (p­mf­f),  ­ rozvíjí hru akcentů  na malý buben na tě žké i lehké době ,  ­ zvládá hru na soupravu bicích nástrojů  (jednoduchý doprovod s dů razem na jasnost tě žkých  dob a přiznávek v kombinaci s č inely),  19 

 

 

­ zvládá hru v 3/8, 6/8, 2/2 taktu na malý buben,  ­ rozvíjí nácvik víření na šestnáctinových notách,  ­ zvládá hru tečkovaného rytmu do osminových hodnot,  ­ předvede rozdíl hry na malý buben v p­mf­f,  ­ je schopen hry akcentů na těžké době ,  ­ zvládá hru jednoduchého doprovodu na bicí soupravu – polka, valč ík, slowrock, beat,  waltz, rock,  ­ upevňuje své návyky ve hře na perkuse.  Ročníková zkouška: ​ víř ení na malý buben z piana do forte, zpě t do piana, 1 cvič ení na malý  buben z látky probrané v posledním čtvrtletí vč etně  techniky akcentů  na tě žkých i lehkých  dobách, 1 cvičení na soupravu bicích nástrojů , 1 s využitím dvou TOM­TOMŮ , žák př edvede  techniku hry na perkuse, doprovod krátkých ukázek taneč ních skladeb na soupravu bicích  nástrojů s melodickým doprovodem (např . klavíru, play along), hra jednoduchého cvič ení z  listu    4. ročník  ­ seznámí se s hrou na tympány,  ­ zvládá víření na malý buben  ­ hraje na malý buben v rů zných taktech,  ­ zvládá ve hř e jednoduché polyrytmy (paradiddly, dvojité údery, 2:3, 3:4),  ­ zvládá hru na triangl, tamburínu, bonga, apod.,  ­ zvládá hru akcentů na malý buben   ­ orientuje se ve hř e jednoduchých beatových doprovodů  ­ ovládá otevírání a zavírání Hi­Hat   ­ je schopen ladění a údržby nástrojů,  ­ zvládá hru z listu a hru bez not na úrovni 2. ­3. roč níku,  ­ má smysl pro č leně ní frází,  ­ zvládá víření na malý buben (v pp, p, mf, f, ff,crescendo, decrescendo).  Ročníková zkouška: ​ víř ení na malý buben (v pp, p, mf, f, ff,crescendo, decrescendo), žák  prokáže pohotovost hry na perkuse (tamburína, bonga, maracas apod.), 1 jednoduchá etuda  nebo skladbič ka na melodický bicí nástroj​ , ​ doprovod krátkých ukázek taneč ních skladeb  na soupravu bicích nástrojů  s melodickým doprovodem (např . klavíru) s breaky, žák prokáže  pohotovost hry z listu na jednoduché etudě  na úrovni 2. až 3. roč níku.    5. ročník  ­ seznámí se s hrou na melodický bicí nástroj (xylofon, marimba, vibrafon),  ­ hraje na malý buben v rů zných taktech,  ­ zvládá ve hř e jednoduché paradiddly (dvojité údery),  ­ zná náročnější techniky úhozu vycházející z rudimentů  (roll, flam, drag)  ­ zvládá hru na perkuse  ­ ovládá soupravu bicích nástrojů  s jednoduchými breaky ve 4. a 8. taktu,  ­ zvládá hru doprovodu s HI­HAT na 2. a 4. době  ve swingových a jazzových  rytmických útvarech,  ­ orientuje se v nácviku hry na soupravu s př idáním př echodů ,  ­ zvládá hru jednoduchých beatových doprovodů  s breakem  ­ orientuje se v použití dvojšlapky  20 

 

 

­ zvládá hru akcentu v rů zných rytmických figurách (trioly, šestnáctiny),  ­zvládá hru základních polyrytmů (2:3, 3:4)  ­ rozvíjí hru z listu a hru bez not na úrovni 2. ­ 3. roč níku,  Ročníková zkouška: ​ žák předvede doprovod na bicí soupravu a doprovod na perkuse na  alespoň 4 ukázkách rozdílných stylů (např . beat, country, folk, disco, funk, hip hop,  swing, latin, rock, heavy metal apod.) za vhodného doprovodu (klavír nebo „play along“), 1  etudu nebo přednesovou skladbu na soupravu bicích nástrojů  s využitím dvojšlapky (vhodné  formou „play along“), pokud žák studoval hru na melodický nástroj (xylofon, marimba,  vibrafon), předvede jednu stupnici (dle výbě ru dur – moll), rozložený akord ke stupnici a 1  jednoduchou etudu nebo skladbu    6. ročník  ­ zvládá hru v triolových, šestnáctinových, osminových, č tvrť ových, pů lových not  ­ žák umí zapsat rytmus do not  ­ je schopen doprovodit na bicí soupravu a perkuse  ­ zvládá hru jednoduchých přírazů na bicí soupravu   ­ zvládá hru paradiddlů na bicí soupravu,  ­ zvládá hru na triangl, tamburínu, bonga, djembe, claves, maracas, apod.,  ­ hraje jednoduché melodie na bicí melodický nástroj,  ­ je schopen nezávislého ovládání rukou a nohou,  ­ ovládá hru v základních polyrytmech v etudách a skladbách (3:2, 3:4, 3:5),  ­ zvládá víření na malý buben (v pp, p, mf, f, ff, + cresc.­ decres.).  Ročníková zkouška: ​ žák předvede doprovod na bicí soupravu a doprovod na perkuse na  alespoň 6 ukázkách rozdílných stylů (např . beat, country, disco, funk, folk, hip hop, swing,  latin, rock, heavy metal apod.) za vhodného doprovodu (klavír nebo „play along“), 1  přednesovou skladbu „play along“ se sólistickými prvky a koordinač ně  zvládnutými breaky,  pokud žák studoval hru na melodický nástroj (xylofon, vibrafon apod.), př edvede 2 stupnice  (1dur, moll), rozložený akord k jedné vybrané stupnici, 1 etudu nebo př ednesovou skladbu  s doprovodem dalšího nástroje.    7. ročník  ­ zvládá hru kvintoly, sextoly, synkopy,  ­ ovládá hru akcentů  na těžké i lehké době  a jejich vzájemné kombinace  ­ zvládá hru př írazů  na malý buben (jednoduchých, dvojitých, trojitých),  ­ zvládá hru doprovodu s př idáním  HI­HAT (na 2. a 4. době  ve swingových a jazzových  rytmických útvarech)  ­ využívá př írazy i v př echodech,  ­ umí použít paradiddle při hře na soupravu,  ­ hraje jednoduché melodie na melodický nástroj,  ­ je schopen nezávislého ovládání rukou a nohou,  ­ je schopen se samostatně  starat o nástroje,  ­ uplatňuje se ve hře v bicím souboru,  ­ zvládá hru z listu,  Absolventská zkouška: ​ 1 přednesová skladba „play along“  Ročníková zkouška: ​ žák předvede doprovod na bicí soupravu a doprovod na perkuse na  21 

 

 

maximu ukázkách rozdílných stylů  (např . beat, country, disco, funk, folk, hip­hop, swing, latin,  rock, heavy metal apod.) za vhodného doprovodu (klavír nebo „play along“), pokud žák  studoval hru na melodický nástroj (xylofon, vibrafon apod.), př edvede 2 př ednesové skladby  (z toho 1 s doprovodem dalšího nástroje), 1 př ednesová skladby se sólistickými prvky a  koordinačně  zvládnutými přechody v paradiddlech a akcentech  UČ EBNÍ OSNOVY II. STUPNĚ  HRY NA BICÍ NÁSTROJE    I. ­ IV. ročník  Žák:  ­ si upevňuje znalosti a dovednosti získaných v I. stupni studia,  ­ si doplňuje učební látku,  ­ se zdokonaluje ve víření na různé typy nástrojů  (ně kolik druhů ),  ­ se seznamuje s ostatními netypickými a exotickými druhy bicích nástrojů ,  ­ kontroluje své rytmické a výrazové interpretace skladeb na všechny druhy bicích nástrojů .    III. – IV. ročník  Žák:  ­ využívá svůj vlastní způ sob reprodukce skladeb a společ né práce v souboru, rozvíjí hudební  paměť a pohotovost hry z listu,  ­ dokáže improvizovat př echody a vícetaktová sóla v rů zných stylech hudby,  ­ dokáže zahrát všechny typy přírazů ,  ­ má všeobecný přehled o bicích nástrojích, jejich historii a vývoji, sleduje poslední trendy ve  vývoji nástrojů.  ­ dokáže svůj nástroj naladit dle svých př edstav  Absolventská zkouška: ​ 1 přednesová skladba (souprava bicích nebo melodických nástrojů )  Ročníková zkouška:  1., 2. ročník: ukázka víř ení (malý buben, tympány a další nástroje), 1 etuda na soupravu,  stupnice na melodický nástroj, etuda nebo př ednesová skladba (souprava bicích nebo  melodický nástrojů )  3., 4. ročník: etuda na soupravu bicích nástrojů , etuda na melodický nástroj, doprovod taneční  skladby, přednesová skladba. 

           

22 

 

 

5.3.3. Flétna    Př ípravné studium  Žák může v sedmi letech zahájit studium na př ípravný nástroj v délce 1 až 3 roky. Náplň  uč iva  odpovídá stejné délce studia na zobcovou flétnu nebo na př íč nou flétnu, kterou je možno u  menších dě tí užívat se zahnutou hlavicí. Podle zvážení uč itele a na základě  fyzických dispozic  může žák př ejít v této době ze zobcové flétny na př íč nou flétnu.   

Základní studium I. stupně   

­ ­ ­ ­ ­ ­

1. roč ník  Žák:  prokáže znalost př i základní péč i o nástroj, jeho sestavení a pojmenování jednotlivých  částí  uplatní správné držení nástroje, polohu rukou a prstů  př i souč asném vzpř ímeném  postoji  využívá nátiskovou techniku se specifickým postavením rtů  uplatní tvoř ení tónu pomocí nasazení jazyka na samohlásku „TÝ“  hraje tenuto a legato v tónovém rozsahu e1 – cis2  prokáže znalost not i pomlk základní délkové a výškové hodnoty (č tvrť ové, pů lové,  celé) a dokáže je prakticky uplatnit př i hř e 

 

­ ­ ­ ­ ­

2. roč ník  Žák:  využívá techniky žeberně  bránicového dýchání vedoucího ke kvalitnímu rovnému tónu  a intonač ní čistotě hry  hraje kombinace tenuta a legata v tónovém rozsahu d1 – f2  hraje artikulace a uplatň uje souhru techniky nasazování s prstovou technikou  (osminové noty)  hraje stupnice durové do 2# a 2b v probraném tónovém rozsahu  zahraje lidové písně a jednodušší skladby na úrovni 25. kapitoly Školy hry na př íč nou  flétnu Františka Malotína 

 

­ ­

3. roč ník  Žák:  uplatní př i hře techniku přefukovaní tónů  a využívá tónový rozsah d1 – c3  (chromaticky)  hraje v probraném rozsahu stupnice durové do 3# a 3b, mollové do 1# a 1b vč etně  příslušných kvintakordů  a jejich obratů  23 

 

 

­ ­ ­ ­

prokáže znalost základních tempových a dynamických označ ení a uplatní je př i hř e  hraje snadné a drobnější skladby rů zných slohových období a hudebních žánrů   zahraje jednoduchou melodii náslechovou metodou  prokáže základní schopnost souhry s dalším hudebním nástrojem (flétna, klavír) 

 

­ ­ ­ ­ ­ ­ ­

4. roč ník  Žák:  využívá tónový rozsah od c1 – g3 (chromaticky)  hraje stupnice durové do 4# a 4b, mollové do 2# a 2b vč etně  př íslušných kvintakordů ,  dominantních septakordů  a jejich obratů  hraje staccato a portamento  prokáže znalost bě žných výrazových a agogických označ ení a uplatní je př i hř e  zahraje z listu skladby na úrovni 2. roč níku  uplatní se v souhř e s dalšími hudebními nástroji př i hř e komorní i souborové podle  možností nabídky a dostupnosti ve škole  hraje základní flageoletové tóny 

 

­ ­ ­ ­ ­ ­ ­

5. roč ník  Žák:  využívá tónový rozsah od c1 – a3 (chromaticky)  hraje stupnice durové do 4# a 4b, mollové do 3# a 3b vč etně  př íslušných kvintakordů ,  dominantních septakordů , zmenšených septakordů  a jejich obratů  užívá běžných melodických ozdob (nátryl, opora, př íraz, mordent, trylek, zátryl)  samostatně  uplatní ve skladbě  dynamiku a agogická znaménka  při hře užívá dechové vibrato i hru nonvibrato  zahraje z listu skladby na úrovni 3. roč níku  při hře rozliší výraz a stylovost skladeb rů zných období 

 

­ ­

­ ­ ­

6. roč ník  Žák:  využívá tónový rozsah od c1 – h3 (chromaticky)  hraje stupnice durové do 4# a 4b, mollové do 4# a 4b vč etně  velkého a malého  rozkladu př íslušných kvintakordů , dominantních septakordů , zmenšených septakordů   a jejich obratů  užívá obtížně jších melodických ozdob (skupinka, obal)  zahraje z listu skladby na úrovni 4. roč níku  prokáže schopnost samostatně  nastudovat skladbu zadanou uč itelem 

  7. roč ník  Žák:  24 

 

 

­ ­

­ ­ ­ ­

hraje v celém tónovém rozsahu nástroje c1 – c4   hraje zpamě ti a v rychlém tempu stupnice durové do 4# a 4b, mollové do 4# a 4b  včetně velkého a malého rozkladu př íslušných kvintakordů , dominantních septakordů ,  zmenšených septakordů a jejich obratů   při hře prokáže znalost chromatické a celotónové stupnice  uplatň uje základní frázování ve swingové a jazzové hudbě   vnímá náladu skladby a prokáže tuto znalost interpretací  hraje dvojité staccato 

    Základní studium – II. stupeň   1.a 2. ročník  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­

hraje všechny dur a moll stupnice, akordy (T5, D7, vč etně  zmenšených) v celém  rozsahu nástroje  hraje technické etudy v rychlých tempech  pohotově  hraje z listu jednodušší orchestrální a komorní party  hraje sonáty a koncerty s doprovodem klavíru  plně využívá dynamické a rejstř íkové možnosti nástroje  3.a 4. ročník  Žák: 

­ ­ ­ ­ ­

prokáže při hř e znalost transpozice o sekundu a tercii   hraje skladby různých stylových období  samostatně  vybírá skladby k nastudování  prokáže schopnost posoudit svůj výkon a porovnat jej s výkony svých spolužáků  při hře uplatň uje další druhy frázování a artikulací v taneč ní a jazzové hudbě  

       

5.3.4. Housle    Studijní zamě ření Hra na housle  Základem studijního zaměř ení je vzdě lávací zamě ř ení Hra na smyč cové nástroje    Housle poskytují mnoho možností a př ístupů  k hudbě . Zamě ř ujeme se př edevším na  interpretaci sólových skladeb rů zných žánrů  a slohových období napsaných pro sólové housle  či přepisem skladeb pro jiné nástroje. Dů ležité je též využití houslí jako doprovodného  nástroje, například v hudbě lidové. Podstatné je využití žákových dovedností př i hř e  25 

 

 

v souboru č i komorním uskupení. Žák pozná, že housle jsou nástrojem, který mů že obsáhnout  široké spektrum možností jeho využití.    Základní studium I. stupně    1. ročník:  Žák:  ­ uplatní správné návyky př i základním postoji a držení nástroje  ­ využívá správné postavení ruky a prstů  levé ruky př i hř e  ­ uplatní hru smyčcem na jedné struně   ­ zahraje pizzicato jednoduchou melodii v první poloze durového prstokladu  ­ rozlišuje v notovém zápise, na které struně  bude hrát  ­ v rámci znalosti tónů zahraje z listu jednoduchou melodii ve č tvrť ových taktech  ­ zahraje pizzicato stupnici G, D a A dur    2. ročník:  Žák:  ­ rozvijí správné návyky při držení nástroje  ­ prokáže schopnost koordinace hry smyč cem s pokládáním prstů  v první poloze na  všech strunách  ­ rozlišuje více druhů smyku  ­ orientuje se v durovém i mollovém prstokladu  ­ hraje z listu v první poloze  ­ zahraje smyčcem stupnici G, D a A dur  ­ je schopen s uč itelem zahrát jednoduchý duet    3. ročník:  Žák:  ­ využívá př i hře základní návyky a dovednosti (uvolně ný postoj, držení nástroje, koordinace  obou rukou)  ­ používá základní technické prvky hry smyč cem (rozlišuje více smyků ), tvoř í kvalitní tón  ­ orientuje se v první poloze (dur a moll prstoklad, zvýšený tř etí prst)  ­ rozlišuje v notovém zápise smyky při hř e z listu  ­ zahraje stupnici C, G, D a A dur  ­ zahraje lidovou píseň ve známých tóninách  ­ uplatní při hř e základní dynamické prostř edky (p, mf, f)  ­ vnímá náladu skladby a je schopen ji individuálně  vyjádř it  ­ zahraje zpamě ti jednoduchou skladbu      4. ročník:  Žák:  ­ hraje stupnici C, G, D, A, F a B dur  ­ orientuje se v první poloze (dur a moll prstoklad, zvýšený tř etí prst, snížený první prst)  ­ hraje zpaměti jednoduché skladby rů zných stylů  a výrazů   ­ používá dynamiku (crescendo, decrescendo)   26 

 

 

­ využívá více druhů  smyků   ­ je schopen uzpůsobit smyk v př íhodné situaci    5. ročník:  Žák:  ­ uplatňuje tř etí polohu, zahraje přehmat č tvrtým prstem, plynule mě ní polohu  ­ zahraje stupnici přes dvě  oktávy  ­ využívá celou dynamickou škálu nástroje    ­ zahraje složitější skladbu zpaměti s využitím výrazových prostř edků  (agogika, smyky)  ­ hraje z listu jednodušší skladby  ­ je schopen zahrát duo s uč itelem    6. ročník:  Žák:  ­ zahraje stupnice přes dvě  i tři oktávy  ­ orientuje se ve třetí poloze, využívá pátou polohu  ­ užívá přirozené flažolety  ­ zahraje zpamě ti nároč ně jší skladby rů zných slohových období  ­ zahraje z listu nároč nější skladbu (první č tení)        7. ročník:  Žák:  ­ hraje dvouoktávové stupnice s akordickým rozkladem  ­ uplatní melodické ozdoby dle charakteru skladeb  ­ využívá v závislosti na charakteru skladby vibrato a rů zné smyky  ­ vytvoří samostatně  prstoklady k hraným skladbám  ­ zvládá základní dvojhmaty  ­ je schopen jednoduchého rozboru hrané skladby  ­ zvládá hru z listu přiměř eně  obtížné skladby, samostatně  nastuduje skladbu své úrovně  ­ uplatňuje se při souhř e s jiným nástrojem      Základní studium II. stupně     1. a 2. ročník:    ­ hraje přirozené i umělé flažolety  ­ používá př i hře melodické ozdoby  ­ orientuje se na hmatníku do páté polohy  ­ dbá na kvalitu a charakter tónu  ­ využívá dynamické a výrazové možnosti nástroje  ­ hraje skladby různých stylových období  ­ zapojuje se do hry v souborových uskupeních  ­ orientuje se v notovém zápise, samostatně  ř eší prstokladové, smykové a výrazové varianty  27 

 

 

při nácviku a interpretaci skladeb    3. a 4. ročník:  Žák:   ­ aktivně využívá dynamiku a možnosti svého nástroje  ­ orientuje se na celém hmatníku  ­ hraje z listu v obvyklých tóninách  ­ orientuje se v notovém zápise, samostatně  ř eší prstokladové, smykové a výrazové varianty    při nácviku a interpretaci skladeb  ­ dbá na kvalitu a charakter tónu  ­ samostatně  si vybírá repertoár a je schopen ho samostatně  nastudovat  ­ uplatňuje se v souborových i komorních uskupeních     

5.3.5. Hudební nauka     Charakteristika vyučovacího př edmě tu     Hudební nauka je teoretickou disciplinou, nutnou k výuce všech studijních zamě ř ení  hudebního oboru. Na základě rozvíjení ř ady praktických hudebních dovedností (intonace,  rytmus, harmonie...) žák získává lepší orientaci v notovém zápisu.      Součástí výuky jsou praktická cvič ení rytmická, intonač ní a sluchová, struč ný př ehled dě jin  hudby a poslechové hodiny, kde se uč í žák rozeznávat rozdíly jednotlivých hudebních stylů ,  žánrů a základních hudebních forem a utvář í si vlastní hodnotový a hodnotící systém  poslouchaného a celkově vnímaného umě ní.        Výuka probíhá kolektivní formou ve specializované uč ebně  v počtu maximálně  patnácti žáků .         Vzdělávací obsah vyuč ovacího předmě tu     Př ípravné studium    Je určeno pro žáky 1.tř íd ZŠ. Dě ti jsou vyuč ovány v rozsahu dvou vyuč ovacích hodin týdně .  Jedna hodiny kolektivní výuky a jedna individuální nebo skupinové výuky hry na nástroj.  /Zobcová flétna, housle, klavír/.    PHV – přípravná hudební výchova 

28 

 

 

Žák :  ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­

umí rozlišovat vlastnosti tónů  rytmizuje ve dvoučtvrtním a čtř íč tvrtním taktu, synkopu  zná řadu lidových písní a ř íkadel  rozlišuje výšku tónů  g1­e1  zná notovou osnovu, houslový klíč   umí napsat notu č tvrťovou, pů lovou celou  zná pomlku čtvrť ovou  rozlišuje charakter skladeb   umí doplnit taktové č áry  opakuje elementární rytmus   má zájem o hudbu všech žánrů  

  Základní studium I. stupně    1.ročník  ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­

zná vlastnosti tónů   umí napsat houslový klíč, noty g­c3  orientuje se ve stupnici Cdur  rozlišuje půltón a celý tón  zná noty a pomlky šestnáctinové,osminové, č tvrť ové, pů lové,celé  rytmizuje v taktu 2/4 , 3/4,3/8,6/8  umí zahrát legato, staccato  zná základní tempová označení  pozná vzestupný a sestupný trojzvuk  zpívá lidové písně  zná funkci posuvek  ví co je př edznamenání  orientace na klaviatuře      2.ročník     ­    zapíše a rozlišuje noty g­c3      ­    zná délku not čtvrť ová,půlová,celá osminová       ­    zná funkci teč ky u noty      ­    ví co je půltón a celý tón, sluchově  analyzuje       ­    zná dynamická znaménka      ­    dokáže se orientovat ve stupnicích do 4 kř ížků  a 4 bé      ­    zná základní intervaly   29 

 

 

    ­    rozlišuje hudební nástroje      3.roč. – 4.roč  ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­

zná pořadí kř ížků a bé   zná a intonuje tónický kvintakord  určí základní harmonické funkce T S D  napíše obraty kvintakordu a umí ke zahrát  zná základní intervaly a pomocné písně  k nim  pozná harmonickou moll stupnici  napíše do not jednoduchou píseň   zná pomlku celou a půlovou  zná nástrojové skupiny symfonického orchestru  se seznámí s velikány české hudby : Smetana,Dvoř ák  zná dě lení stupnic dur, moll  pozná základní tempová označ ení  orientuje se v rytmech ¾ a 3/8  ví co je enharmonická záměna tónů   seznámí se se skladateli Beethoven,Mozart  orientuje se v akordových znač kách 

  5.roč. – 7.roč   ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­

zná základní a odvozené intervaly  zná paralelní stupnice  intonuje kvintakord a jeho obraty  zná skladatele baroka  zná vznik a vývoj jazzu  zná harmonické funkce  ví co je modulace a vybočení  zná skladatele vídeňského klasicismu a jejich tvorbu  orientuje se v populární hudbě  2O.stol.  zná akordy dur, moll,dominantní septakord s obraty  umí zahrát na keyboard akordové znač ka s doprovodem  vytvoří doprovod k  jednoduché melodii  zahraje z listu jednoduchou lidovou píseň  ví co jsou alikvotní tóny  orientuje se v hudbě  20.století  30 

 

 

 

 

         

5.3.6 Klarinet      Charakteristika vyučovacího př edmě tu.    Klarinet patř í do skupiny dřevěných nástrojů  (flétna, klarinet, hoboj, fagot, lesní roh, saxofon)  a v současném hudebním svě tě  má nejširší uplatně ní.. Jak ve folkloru, v komorní a symfonické  oblasti, tak v orchestrech dechových, swingových a jazzových. Samozř ejmě  i v solové,  koncertní hře.  Klarinet byl vyrábě n v různých laděních, z nichž se zachovalo ladě ní v Es, Bb, zř ídka v A a o  oktávu znějící basklarinet v Bb.   Pro výuku hry na klarinet je nejvhodnější vě k žáků  10 roků , př ípadně  u tě lesně  vyspě lejších  jedinců  i věk nižší. Př edpokladem je hudební nadání, tě lesná dispozice, zejména  způ sobilé rty  a zdravé zuby.  Vzhledem k podobné prstové technice a nátiskové př íbuznosti je snadný př echod ke hř e na  saxofon.        Základní studium I. stupně   1. ročník    Seznámení žáka s vývojem klarinetu, s jednotlivými díly, rozebráním a sestavením a s údržbou,  se zřetelem k nasazením plátku a jeho ochranou př ed poškozením.  Naučit žáka správnému nátisku a zpoč átku použít jen hubič ku se soudkem. Dbát na správný  sklon nástroje, stisk rtů bez nafouklých tvář í a správné držení a sklon prstů .   Zaměř it se na správné brániční dýchání a postoj př i hř e.  Po částečním zvládnutí nátisku nauč it žáka pokládat prsty na horní díl a hrát tóny C1 – Bb1.  Postupně rozšířit rozsah až do e.  Naučit žáka hraní z not s použitím školy : Elementarschule für klarinette Demnitz. Cvič it  detaché, legato a staccato.  Ovládnout základní stupnice F dur a G dur v šalmajovém rejstř íku cvič it zahrání tonů  podle  sluchu.      31 

 

 

2. ročník  Pokrač ovat v nácviku artikulací a dokonč it oddíl 1. Demnitzovy školy.  Rozšířit rozsah tónů  do G2 a cvič it zejména př echod ze šalmajového rejstř íku do tonů   malíkových hmatů.  Nacvičit první solové skladby s doprovodem piana, nebo na CD. Zamě ř it se na rytmickou  přesnost, kvalitu tónů  a intonaci.   Dle možností cvič it hru v duetu, případně  i v triu.  Postupovat do 2. oddílu a zahájit cvič ení stupnicových etud do stupnice A dur.      3. ročník  Žák pokračuje v rozšiřování rozsahu do E3. Vě novat zvýšenou pozornost intonaci od G2 – E3 a  nasazení tónů .  Dokončit odd.3 stupnicových etud a po dokonč ení zopakovat celý odd.2 v rychlém tempu.  Ovládat všechny stupnice se 4# a 4 b.  Neustále zdokonalovat tón a cvičit všechny stupnice ve variacích.  Souborová hra dle možností – tria, kvarteta, tepteta.   Nácvik koncertních skladeb a jejich př ednes na školních i jiných koncertech.  Zdokonalovat staccato a nácvik permanenta.  Důsledně uplatňovat dynamické odstíny, p,mf,f,ff, crescendo a decrescendo.      4. ročník  Demnitz : odd.3. Akordové studie    Zvládnout 8 etud, zpaměti zahrát rozložené akordy vč etně  obratů  a to tonické i dominantní  septakordy durových a mollových stupnic v rozsahu C ­  Edur, a – cis moll.  Zdokonalovat staccato, dbát na rytmickou vyrovnanost. Všechny stupnice cvič it ve variacích a  zejména dbát na plynulost v legátu.  Rozšířit rozsah tónů  do A3 (dle možností do C4)  Nacvičit jeden klarinetový koncert zpamě ti.  Nácvik stále složitě jších komorních skladeb.      5. ročník  Dokončit Klarinetovou školu Demnitz , vč . Odd.4 – melodické ozdoby.  Ovládat všechny stupnice dur i moll zpamě ti, vč etně  variací a rovně ž všechny odpovídající  akordy, včetně obratů .  Nacvičit další klarinetový koncert.  Transpozice notového záznamu o tón výše, transpozice o oktávu.  Zvládnout swingové frázování a zahrát swingové standardy s doprovodem na CD.  32 

 

 

      6.ročník  Zdokonalování techniky ovládání nástroje.   Nastudovat etudy školy I. Müllera, dbát na precizní prstovou techniku, plynulost, rytmus a  dynamiku.  Podle zadání samostatně připravit koncertní vystoupení s doprovodem piana.  Pokrač ovat v komorní hře.      7.ročník   Cílem posledního ročníku I.cyklu je systematická př íprava na absolventský koncert.   S ohledem na své schopnosti a zaměř ení si žák navrhne náplň  absolventského koncertu.  Předvede solové vystoupení a dle možností souhru v komorním souboru.   Dle pokynu zkušební poroty zahraje libovolnou stupnici a akordy.     

5.3.7. Kytara      Studijní zamě ření Hra na kytaru    Základem studijního zaměření je vzdě lávací zamě ř ení Hra na strunné nástroje    Kytara  jako  harmonicko­  melodický  nástroj  poskytuje  mnoho  možností  a  př ístupůk     hudbě .  Zaměř ujeme se především na interpretaci sólových skladeb rů zných žánrů  a slohových období  napsaných  pro  akustickou  kytaru  či  transkripcí  skladeb  pro  jiné  nástroje.  Samozř ejmostí  je  uplatnění  tě chto  dovedností  při  komorní  hř e.  Zde  žák  získá  př ehled  o  možnostech  využití  nástroje  zejména  v oblasti  melodické.  Př i  hř e  doprovodůrozvíjíme     dle  zájmu  žáka  jeho  celkový přehled o způ sobech hry a praktickém využití nabytých dovedností.     Základní studium I. stupně    1. ročník:  Žák:  ­ uplatní správné základní návyky př i sezení a  držení nástroje  ­ využívá správné postavení levé a pravé ruky př i hř e  33 

 

 

­ ­

zahraje jednohlasou melodii v první poloze   prokáže znalost probraných tónů  a v rámci nich hraje z listu jednoduchou melodii ve  čtvrťových taktech 

  2.ročník:  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­ ­  

zahraje dopadovým úhozem stupnici C dur v I. poloze  hraje z listu melodii v I. poloze (bez př edznamenání)  zahraje melodii v I. poloze (příp. s basovým doprovodným tónem)  uplatní př i hře bas s dvouhlasou př iznávkou hraje zpamě ti lidovou č i umě lou píseň  prokáže prostř ednictvím hry jednoduchých duet s uč itelem cit pro elementární souhru  zahraje dopadovým úhozem stupnici G a D dur v I. poloze 

3.ročník:  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­ ­  

uplatní př i hře akordy e moll, C dur, G dur a G7.   orientuje se v I. poloze (základní a zvýšené tóny), hraje z listu melodii v I. poloze (do 4#)  uplatní př i hře základní výrazové dynamické prostř edky (p, mf, f)  zahraje lidovou píseň  v probraných tóninách  používá bas s dvojhlasou (trojhlasou) př iznávkou  uplatní bezodpadový úhoz s př ípravou 

4.ročník:  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­    

hraje typové stupnice jednooktávové: C dur, G dur, D dur, A dur  hraje skladby a lidové písně s využitím prstokladů  typových stupnic  hraje rozklady akordů a kadence C – E, a,e v I. poloze  využije T,D pro doprovod písní v tóninách C ­E dur  hraje z listu melodie v I. a II. Poloze  hraje barré př es 2 struny, orientuje se na hmatníku do III.polohy  hraje tenuto a staccato, používá dynamiku  uplatní př i hře skladeb základní tónové rejstř íky: sul tasto, sul ponticello 

5.ročník:  Žák:  ­ zahraje stupnice dvouoktávové typové a typové kadence  ­ zahraje z listu melodii   ­ hraje skladby s použitím vydržovaných tónů   34 

 

 

­ ­ ­ ­

hraje barré př es 3 struny  uplatní př i hře skladeb staccato, legato  při hře se orientuje na hmatníku do V.polohy, plynule mě ní polohy rukou  při hře užívá dynamiku, artikulaci a agogiku 

  6.ročník:  Žák:  ­ orientuje se v akordových znač kách  ­ hraje skladby do VII. Polohy  ­ využívá při hř e barré  ­ hraje do IX. polohy na melodických strunách  ­ využívá v závislosti na charakteru skladby vibrata, staccata, legata  ­ zahraje jednoduchou polyfonii    7.ročník:    Žák:  ­ hraje stupnice dvouoktávové typové s akordy  ­ využívá akordy př i doprovodech  ­ zahraje barré přes 6 strun  ­ dle charakteru skladby uplatní př i hř e melodické ozdoby  ­ užívá flažolety  ­ samostatně  vytvoř í prstoklady k hraným skladbám        Základní studium II. stupně     1. a 2.ročník:  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­    

hraje legato, pizzicato, flažolety př irozené i umě lé a používá př i hř e melodické ozdoby  systematicky dbá na kvalitu tónu  využívá dynamické a výrazové možnosti nástroje  zapojuje se do hry v  komorních uskupeních  orientuje se na hmatníku do XII. polohy  hraje skladby různých stylových období  samostatně  tvoř í prstoklady k hraným skladbám 

3. a 4.ročník:  Žák:  35 

 

 

  ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­

aktivně využívá dynamiku a rejstř íky v rámci možností nástroje  zapojuje se do hry v souborových i komorních uskupení  orientuje se na hmatníku   hraje z listu v obvyklých tóninách   hraje podle akordových znač ek   zvolí vhodný druh doprovodu a vytvoř í jej podle akordových znač ek  5.3.15        

5​ .3.8. Klávesová praxe    Charakteristika vyučovacího př edmě tu     Předmět v rozsahu jednoho roku studia je primárně  urč en pro klavíristy v 7. roč níku  základního studia I. stupně .. Výuka je zamě ř ena na praktické seznámení se základní obsluhou  jednotlivých klávesových nástrojů  (digitální piano, keyboard, syntezátor, varhany apod.),  problematiku jejich ozvučení č í propojení s PC a možnosti jejich  dalšího využití v praxi.       Vzdělávací obsah vyuč ovacího předmě tu       I​ . stupeň základního studia: dvouleté studium v 6.a 7. roč níku     Žák:    ­ dokáže rozlišit keyboard, syntezátor, digitální piano, klasické varhany, elektronické  varhany, případně  další „vintage“ nástroje, pojmenovat jejich specifika a urč it oblast  jejich využití v hudbě .   ­ všechny probírané nástroje žák dokáže samostatně  př ipravit ke hř e, zahrát na ně    a propojit je s ozvučovací aparaturou.   ­ Keyboard – žák ovládá základní tlač ítka (voice, style, tempo, start/stop, volume),  rozdě lení klaviatury na melodickou a doprovodnou č ást, jednoduché kombinace zvuků ,  zná možnosti použití jednoduchých efektů  hry (transpose, touch response, tuning,  pitch bend apod.)    ­ Syntezátor – žák dokáže v nástroji najít nebo vybrat vhodný zvuk (patch) a jednoduše  ho dle možností nástroje editovat (ohýbání zvuku, př idávání efektů  delay, flange,  reverb), zná funkce sequencer, arpeggiator, sampler.    ­ Varhany – žák si je vě dom vázanosti hry, zná základní registrač ní pojmy (názvy  rejstř íků, význam a smysl stopového označ ení, pyramidu jednotlivých hlasových sborů    a použití dalších dů ležitých funkcí varhan, funkce a úč el pedálové klávesnice a v  neposlední ř adě ví, na jakém principu varhany fungují.    36 

 

 

­ ­ ­ ­ ­

Vintage nástroje – žák má základní informace o existenci, využití, technice hry a  principech vytvář ení zvuku u nástrojů , jako je Clavinet, Fender Rhodes piano,  Minimoog apod.    Žák rozumí pojmu MIDI rozhraní, dokáže popsat princip propojení klávesového  nástroje s poč ítač ema zná možnost jeho využití (notový zápis v PC), •   porozumí základním pojmům z oblasti ozvuč ovací techniky (aparatura, kombo, linka,  jack, vstup/ výstup, výšky/hloubky apod.),    dokáže zvolit a použít nejvhodně jší typ nástroje pro konkrétní př íležitost.    

      5.3.9. Klavír    Charakteristika vyučovacího př edmě tu     Klavír nachází uplatnění jako sólový nástroj, doprovodný nástroj v komorní hř e s jinými  akustickými nástroji,  je souč ástí orchestrální partitury a v neposlední ř adě  slouží základy  klavírní hry budoucím klávesovým hráč ům v nejrů zně jších hudebních skupinách.   Individuální výuka hry na klavír může být zahájena u dě tí šestiletých.   Výuka hry na klavír je nezbytnou pro výchovu budoucích pedagogů  v mateř ských školách,   na základních školách  i na středních pedagogických školách a pedagogických fakultách a je  nedílnou součástí výuky budoucích profesionálních hudebníků  ­instrumentalistů  a dirigentů.       Vzdělávací obsah vyuč ovacího předmě tu     Základní studium I. stupně    1. ročník     Žák:  ­ se zrakově  i hmatově  orientuje po celé klaviatuř e podle skupinek č erných kláves,   ­ při hře dokáže odlišit základní dynamické odstíny (forte, mezzoforte, piano,  crescendo, decrescendo),   ­ při hře dokáže odlišovat tempa podle charakteru skladeb,   ­ dokáže rozlišit tě žké a lehké doby,   ­ ovládá hru portamento (tenuto), staccato a legato obě ma rukama.     37 

 

 

  2. ročník     Žák:    ­  dokáže př i hře použít pedál dle zápis, je schopen sluchové kontroly př i používání  pedálu   ­ ovládá durové stupnice v prvních dvou prstokladových skupinách zvlášť    ­ ovládá kvintakordy s obraty k probíraným stupnicím (tenuto, staccato a rozloženě   v rovném pohybu zvlášť ),   ­ dokáže transponovat pomocí sluchu lidovou píseň  v durové tónině  a jednoduchým  způsobem, pomocí kvinty ji doprovodit       3. ročník     Žák:  ­ pozná v textu a dokáže zahrát jednoduché melodické ozdoby (nátryl, př íraz),   ­ dokáže hrát vícehlasně, dokáže př i hř e správně   dýchat, frázovat a dů sledně  dodržovat  pulsaci těžkých a lehkých dob ve skladbě ,   ­ ovládá třetí prstokladovou skupinu durových stupnic (od černých kláves) v rovném  pohybu př es dvě oktávy zvlášť i dohromady a př íslušné akordů  s obraty,   ­ si osvojí mollové stupnice od bílých kláves (první a druhá prstokladová skupina) zvlášť   i dohromady přes dvě oktávy s př íslušnými akordy a obraty,   ­ žák dokáže rozlišit ve skladbě jednotlivé č ásti ve smyslu skladebného rozboru,   ­ dokáže hrát zpaměti.       4. ročník     Žák:  ­ pozná v textu a dokáže zahrát další melodické ozdoby (např . skupinka, opora, obal,  trylek),   ­ si osvojí hru stupnic i akordů  v co nejširší míř e za použití úhozových, dynamických i  rytmických variant,   ­ s ohledem na velikost ruky dokáže zahrát č tyř hlasý rozložený tónický akord s obraty,   ­ pozná v textu a dokáže zahrát arpeggio, dokáže hrát z listu,   ­ dokáže doprovodit lidovou píseň  v durové tónině  pomocí harmonických funkcí TSD a  dokáže je transponovat,   ­ dokáže odlišit charakter písní pomocí vhodně  zvoleného doprovodu (valč ík, polka).       5. ročník     Žák:  ­ si osvojí další melodické ozdoby (např . hustý trylek, glissando),   38 

 

 

­ ­ ­ ­

si osvojí plynulou hru stupnic durových a mollových od všech kláves př es 4 oktávy,   ovládá hru akordů tenuto, staccato a rozloženě ,   dokáže zahrát improvizovaný doprovod k písním v durových i mollových tóninách,  dokáže využít svých teoretických znalostí př i práci na notovém textu (dokáže urč it  tóninu, formu skladby).  

    6. ročník     Žák:    ­ ovládá prvky jednoduché polyrytmické hry (2:3, 3:4),   ­ dokáže ve volném tempu zahrát všechny stupnice v rovném a v kombinovaném  pohybu,   ­ dokáže zahrát chromatickou stupnici, dokáže zahrát č tyř hlasé akordy a velký  rozložený akord zvlášť,   ­ si osvojí techniku oktávové hry (v závislosti na velikosti ruky),   ­ dokáže zahrát improvizovaný doprovod k písni s vícehlasem v pravé ruce,   ­ dokáže objektivně zhodnotit vlastní výkon.       7. ročník     Žák:  ­ dokáže propojit veškeré získané technické a výrazové dovednosti př i vkusné  interpretaci skladeb se zachováním jejich stylovosti,   ­ je schopen samostatně  nastudovat skladbu,   ­ ovládá všechny základní technické dovednosti, které mu umožň ují svobodný herní  projev            Základní studium II. stupně     1. ­ 4. ročník       Žák:  ­ se pravidelně, soustředě ně  a intenzivně  př ipravuje do výuky,   ­ ovládá všechny durové a mollové stupnice a akordy v úhozových, rytmických a  tempových variantách,   ­ si osvojí hru skladeb ve všech stylových obdobích a dokáže tato období odlišit,   ­ rozumí pojmů m sonátová forma, rondo, variace,   ­ dokáže provést rozbor skladby s pomocí notového materiálu a nahrávky,   ­ ovládá hru z listu na př íslušné úrovni.   39 

 

 

­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­

ovládá hru stupnic a akordů, ovládá hru z listu na př íslušné úrovni,   dokáže vytvoř it doprovody k písním,   se aktivně  účastní interních i veř ejných koncertů  školy v rámci komorní nebo  souborové hry,  ovládá základní pianistické návyky (správné sezení u nástroje, uvolně ní hracího  aparátu, tj. zad, ramen, paží, dlaně  a prstů ),   dokáže správně  používat pedály,   se orientuje na celé klaviatuře dle zraku i hmatu, hraje v obou klíč ích souč asně ,   dokáže hrát a transponovat lidové písně  podle sluchu, je schopen jednoduché hry z  listu,   ovládá harmonizaci doprovodů  pomocí základních harmonických funkcí.  

     

5.3.10. Kolektivní hudební praxe     Charakteristika vyučovacího př edmě tu       Tento vyučovací př edmě t v sobě sluč uje veškeré formy praktické kolektivní výuky (č tyř ruční  hra na klavír, komorní, souborová, orchestrální hra a zpě v, vokální a instrumentální doprovod,  hudební skupiny apod).   Žáci se aktivně zapojují se svým nástrojem č i ve zpě vu do ně kterého ze školních kolektivních  seskupení.   Široké studijní možnosti školy nabízejí žáků m uplatně ní v takové formě  kolektivní hry, která  nejlépe vyhovuje jejich hudebním zájmů m a studijnímu zamě ř ení.   Prostřednictvím svého studijního zamě ř ení žák př ispívá ke společ nému výsledku a  uvědomuje si zde svoji spoluzodpovědnost za kolektivní dílo.       Vzdělávací obsah vyuč ovacího předmě tu     Základní studium I. stupně     1. – 4. ročník     Žák:    ­ se orientuje ve svém notovém partu a dle svých možností jej interpretuje,   ­ respektuje společ né rysy nacvič ované skladby (tempo, takt),   ­ rozumí hudebním pojmům, charakteristickým pro kolektivní hudební praxi (hlas, part,  tempo, takt, souhra).     5. – 7. ročník   40 

 

 

  Žák:   ­ je schopen samostatného nácviku svého partu, bezpeč ně  se vně m orientuje a vnímá  ho jako souč ást kolektivní hry,   ­ rozumí verbální i nonverbální hudební komunikaci,     ­ dokáže vědomě aplikovat dovednosti získané v individuální výuce.       Základní studium II. stupně      1. – 4. ročník     Žák:     ­ zahraje svůj part vč etně všech dynamických a výrazových prostř edků ,   ­ zná a dodržuje zásady pro kolektivní spolupráci,   ­ chápe svou roli v kolektivu a uvě domuje si svoji spoluzodpově dnost za výsledek  společ né práce,   ­ dokáže hodnotit výsledek společ né práce.          

5.3.11. Komorní hra    Charakteristika vyučovacího př edmě tu       Tento vyučovací př edmě t v sobě sluč uje veškeré formy praktické kolektivní výuky (č tyř ruční  hra na klavír, komorní, souborová, orchestrální hra a zpě v, vokální a instrumentální doprovod,  hudební skupiny apod).   Žáci se aktivně zapojují se svým nástrojem č i ve zpě vu do ně kterého ze školních kolektivních  seskupení.       3. ­ 5. ročník  Žák:    ­ hrají v duetu, triu, kvartetu  ­ využívají svých interpretačních znalostí a dovedností z individuálního studia  ­ učí se ladit nástroj v seskupení  41 

 

 

­ ­ ­ ­ ­

učí se poslouchat a přizpů sobovat ostatním hráč ů m v intonaci, rytmu, dynamice a  celkovému přednesu  prokazují při hř e př izpů sobivost spoluhráč ů m v rytmu, dynamice a př ednesu skladby  správně  užívají ve skladbách nádechů  a frázování  uplatní samostatnost při nácviku skladeb  poznávají zvuk celého seskupení 

  6. a 7. Ročník  Žák:    ­ ­ ­ ­          

prokazují samostatnost při dolaď ování nástroje v souborových uskupeních  uplatň ují čistou a př esnou intonaci v unisonu i v akordech  prokazují pohotovost a orientaci př i č tení souborových partů  samostatně  interpretují skladby (udání nástupů , tempa apod.) 

5.3.12  Nástrojový seminář       Charakteristika vyučovacího př edmě tu     Předmět navazuje na ukončenou docházku do př edmě tu hudební nauka.   V povinné jednoleté docházce (u studijního zamě ř ení klavír je povinná docházka dvouletá)  jsou žáci rozděleni do nástrojových seminář ů  dle studovaného hlavního vzdě lávacího  zaměř ení. Doposud nabyté vě domosti z teorie a dě jin si zde žák rozšíř í ve vztahu ke svému  hudebnímu nástroji. Výuka probíhá kolektivně . Po absolvování základní povinné docházky v  tomto předmětu je možno v docházce do rů zných nástrojových seminář ů  pokrač ovat dále  jako v nepovinném předmětu.       Vzdělávací obsah vyuč ovacího předmě tu     1) Nástrojový seminář  oddělení klávesových nástrojů        Žák:   ­ si zopakuje dosavadní učivo z př edchozích roč níků  HN a prohloubí své teoretické  znalosti v pevné vazbě na praxi a studovaný nástroj (nástrojovou skupinu).   ­  se seznámí s tématy: vznik a vývoj nástroje, obvyklá nástrojová seskupení, role  nástroje v dějinách hudby, s přehledem odborné a koncertní literatury, s př ehledem  42 

 

 

­ ­

­

významných akcí a soutěží, se stavbou a údržbou  nástroje, technikou hry, druhy  interpretace ...   Nástrojový seminář oddělení klávesových nástrojů  pro studijní zamě ř ení klavír  dvouleté studium   ­ si osvojí struč nou historii nástrojů  (př edchů dci, nástin vývoje, funkce a postavení  nástroje v jednotlivých stylových epochách, poslech nahrávek kopií dobových nástrojů ),  novodobé nástroje (základní pojmy, popis a princip fungování nástroje, údržba,  exkurze do výroby (klavír), exkurze za zajímavými nástroji v kraji (varhany), společ ná  návštěva alespoň  jednoho koncertu – zajímavý interpret, výbě r repertoáru, nástroj,  práce s hodnocením (zkusit si napsání kritiky).   se seznámí s významnými českými i svě tovými klavíristy a varhaníky historie i  současnosti formou poslechu a srovnávání nahrávek. S klavírní a varhanní literaturou  od renesance po souč asnost vč etně  jazzu a populární hudby spojenou se základními  slohovými charakteristikami a poslechem (sólové skladby, skladby komorní, sólová hra  s orchestrem, klavír a varhany jako souč ást orchestrálních skladeb). 

    Seznámení s problematikou vlastního vystupování (tréma, výbě r repertoáru v  souvislosti s vlastnostmi nástroje – varhaníci – a s typem koncertu nebo vystoupení).   ­ Seznámení s hudebními formami (písň ová, sonátová, rondo, variace), srovnání tvorby  pro klavír a varhany v jednotlivých epochách.    ­ Žák se naučí chápat rámcově  vztahy mezi akordy, najít protihlas, logicky u studia  myslet – souvislost s pamě tí a trémou), prohloubení pojmu septakord a jeho obraty –  návaznost na základní pojmy z hudební nauky.   ­ Stručná harmonie a polyfonie v souvislosti s prací na skladbě  (vysvě tlení na jednoduché  instruktivní literatuře •   ­ Formou kreativní práce s různými typy klavírních skladeb se žák seznámí se  zvláštnostmi, jako je arpeggio, glissando, cluster, zápis vícehlasu, možnost vyzkoušet  výše uvedené pojmy pomocí hry z listu, seznámení s pojmem transkripce a klavírní  výtah.    ­ Žák zvládne základní práci s poč ítač em ­základní seznámení s notač ním programem,  který je k dispozici ve škole (Sibelius), možnost využití interaktivní tabule. Seznámení s  možnostmi internetu – vyhledávání nahrávek, interpretů , umě ní objektivního  hodnocení a srovnávání.       2) Nástrojový seminář  oddělení dechových nástrojů     – jednoleté studium     Žák    ­ si zopakuje a doplní celkový přehled stupnic – informace o existenci stupnic církevních,  celotónových, exotických aj., výskyt tě chto tónin v praxi (lidová hudba, hudba rů zných  národů, církevní skladby), doplně no poslechem krátkých ukázek. Notace – rů zné klíč e a  jejich používání v praxi – klíč G, F, C.    ­

43 

 

 

­ ­ ­

­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­

Žák získá znalosti z teorie ­stavba intervalů  základních a odvozených, jejich obrat,  převrat, enharmonická záměna, enharmonická promě na. Zař azení intonač ních a  sluchových cvičení.    Stavba kvintakordů  a septakordů  a jejich obraty, označ ování a použití v praxi. Základní  harmonické funkce ­T,S,D v tóninách dur a moll. •   Jednotlivé složky hudby ­rytmus, melodie, harmonie, forma, dynamika, barva.  Sledování těchto složek při poslechu hudby rů zných období hudební historie, urč ení  převažující složky, rozpoznávání jednotlivostí ­č ím jsou zdů razně ny, č ím výjimeč né,  jaké prostředky skladatel volí, postup od jednoduchých ukázek po složitě jší.    Žák získá přehled o hudebních nástrojích, př ehled a rozdělení zrů zných hledisek ­na  základě tvoření tónu, stavby nástroje, uplatně ní v praxi. Poslech nástrojových  koncertů .   Dějiny hudby – struč né rozč leně ní na jednotlivá období od poč átku hudební historie  po současnost, základní charakteristické rysy, poslech krátkých ukázek.    Hudební formy vokální, instrumentální, smíšené. Př ehled a základní charakteristika.   Žák se seznámí s typy komorních souborů , hudebních skupin a orchestrů    (informativní charakteristika, poslech ukázek), s pojmy partitura, dirigent – praktické  seznámení, sledování hudební ukázky s partiturou.    Rytmus a jeho zvláštnosti. Rytmus v historii a v hudbě  soudobé, v hudbě  populární.  Zařazení rytmických cvičení, jednohlas, dvojhlas, společ ně i vícehlas. •   Přehled nejužívanějších dynamických znamének, př ednesových označ ení,  melodických ozdob, tempových označ ení, zvláštností v označ ování taktů , seznámení s  novodobou notací.    Propojení s praxí ­návštěva hudební knihovny, prodejny hudebnin a hudebních  nástrojů , návštěva zkoušky orchestru a več erního koncertu, návště va koncertu jiného  souboru či skupiny (populární či jazzové).    

5.3.13. ​ Trubka    Studijní zamě ření Hra na trubku     Tento nástroj, který slyšíme a vidíme hrát v symfonických orchestrech stejně  jako v  orchestrech taneč ních, jazzových a dechových, v komorních souborech i sólově . Široké  spektrum stylů a žánrů, kde trubka nachází své uplatně ní je výbornou inspirací  nejen pro  začínající hráč e na tento nástroj. Po zvládnutí základních dovedností hry na trubku, se mů že  hráč individuálně  zaměř it na žánr či hudební styl, který je mu nejbližší.    Základní studium I. stupně    1. ročník   Žák:  44 

 

 

­ ­ ­ ­ ­ ­  

projevuje zájem o hru na trubku  uplatň uje správné základní návyky př i postoji a držení nástroje  zvládá nasazování nátrubku na rty a konč ení tónů   osvojuje si správné dýchání   hraje dlouhé tóny v rozsahu kvinty  hraje jednoduché cvič ení a lidové písně  

  2. ročník  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­

využívá nátiskové cvič ení k rozšíř ení a zkvalitně ní tónového rozsahu  opakuje si správné návyky: postoj, držení nástroje, nasazení, dýchání  hraje jednoduchá cvičení v celých, pů lových a č tvrť ových notových hodnotách  uplatň uje při hře základní dynamiku ( p, mf, f)  zahraje jednoduché lidové písně  a př ednesové skladby  s klavírem 

    3. ročník  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­ ­  

rozvíjí dechové, nátiskové a tónové schopnosti  zvládá zahrát  tečkovaný rytmus, legato, staccato   zahraje zpamě ti jednoduché lidové písně   začíná rozvíjet hru z listu  zahraje stupnice durové do 2 kř ížků  a béč ek  umí zhodnotit svů j výkon  

  4. ročník  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­ ­

hraje nátisková cvičení, retní vazby a vydržované tóny  procvičuje hru z listu    zvládá stupnice durové do 3 kř ížků  a do 3 béč ek + akordy po 3 tónech  rozlišuje a uplatň uje při hře dynamiku  uvědomuje si čistotu a kvalitu zahrané skladby č i písně   hraje s uč itelem jednoduchá dueta, která rozvíjejí jeho hudebnost a muzikálnost a jsou  prvním krokem k souborové hř e  45 

 

 

­

hraje př ednesové skladby a písně  dle svých možností 

  5. ročník  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­ ­ ­  

dbá na kvalitu tónu  rozšiřuje náročnost nátiskových a retních cvič ení  hraje stupnice dur a moll v různých rytmických variantách + akordy  rozvíjí hru z pamě ti a z listu  hraje nároč nější cvič ení se zamě ř ením na legato staccato, synkopy, teč kovaný rytmus  umí jednoduše zhodnotit svůj výkon a př ípadně  ho opravit  hraje př ednesové skladby s doprovodem klavíru 

  6. ročník  Žák:  ­ ­ ­ ­ ­ ­

upevň uje a zdokonaluje nátiskové schopnosti   hraje stupnice dur a moll dle svých možností v tempu, rozsahu a rytmických variantách  dokáže hrát ušlechtilým tónem a využívat dynamiky pro hudební projev   hraje cvičení zamě řená na celkový projev hry na trubku  dokáže posoudit a zhodnotit výkon svů j i jiného hráč e  hraje skladby různých stylových žánrů  s doprovodem klavíru, nebo CD 

    7. ročník  Žák:   ­ ­ ­ ­ ­ ­  

neustále pracuje na kvalitě tónu  dokáže si sám naladit nástroj  hraje z listu a z pamě ti jednoduché př ednesové skladby a písně  hraje stupnice v rychlejším tempu, legatu i v staccatu  zvládá podle svých možností vhodným projevem hry  nároč ně jší cvič ení   je schopný kultivovaného a přirozeného př ednesu př i hraní př ednesových skladeb 

  Základní studium II. stupně   46 

 

 

1.a 2. ročník  Žák:  ­ ­ ­ ­  

navazuje na dosavadní studium  využívá a rozvíjí výrazové stránky hry na trubku – dynamika, frázování, dýchání,  artikulace k osobitému projevu hry  orientuje se v skladbách   umí samostatně nastudovat sólový  part 

  3. a 4. ročník  Žák:  ­ ­ ­

svoje hráčské  dovednosti uplatňuje v orchestru č i kapele  poslouchá a studuje nahrávky rů zných hudebních stylů  samostatně  si vybírá skladby k vlastnímu studiu 

         

5.3.14.  Zobcová flétna    Vzdělávací obsah př edmě tu: Hra na zobcovou flétnu    Přípravné studium      Žák:    ­ prokáže znalost jednotlivých č ástí nástroje a umí jej sestavit   ­ samostatně  uplatň uje způ sob údržby nástroje  ­ prokáže znalost hmatů u probraných tónů  a v rámci nich zahraje jednoduchou melodii  ­ opakovaním po uč iteli zahraje jednoduché rytmické a melodické útvary  ­ uplatň uje nasazení tónu pomocí jazyka    1. ročník     Žák:  ­ uplatní správné základní návyky př i vzpř ímeném postoji a vyváženém držení nástroje  ­ zahraje základní druhy artikulace – tenuto, legato  47 

 

 

­ ­

prokáže znalost tónů  a hmatů v rozsahu c1 – d2 vč etně  fis1  při hře používá noty a pomlky celé, pů lové, č tvrť ové v pomalém tempu 

  2. ročník     Žák:  ­ uplatň uje techniku žeberně  bránicového dýchání vedoucího ke kvalitnímu rovnému  tónu a intonační č istotě hry  ­ prokáže při hř e znalost teč kovaného rytmu (pů lová a č tvrť ová nota s teč kou)  ­ prokáže znalost tónů  a hmatů v rozsahu do g2  ­ zahraje durové stupnice do 2# a 2b vč etně  T5  ­ hraje staccato v mírném tempu  ­ hraje v duetu nebo s doprovodem jiného nástroje    3. ročník    Žák:  ­ prokáže znalost tónů  a hmatů v rozsahu do b2  ­ prokáže při hř e znalost druhých hmatů  ­ využívá základní dynamické stupně  – p, f  ­ uplatní př i hře crescendo a decrescendo  ­ hraje durové a mollové stupnice do 3# a 3b vč etně  T5  ­ zahraje staccato v rychlejších tempech  ­ dle charakteru skladby využívá jednoduché melodické ozdoby (př íraz, nátryl)    4. ročník    Žák:  ­ prokáže při hř e znalost tónů  a hmatů  v rozsahu do c3  ­ hraje vibrato na základě  žeberně  bránicového dýchání  ­ prokáže znalost durových a mollových stupnic do 3# a 3b, T5, D7 zpamě ti  ­ hraje z listu skladby na úrovni látky 2. roč níku  ­ hraje podle svých fyzických dispozic na altovou flétnou, pokud mu to vzrů st  nedovoluje, hraje na sopránový nástroj v ladě ní F      5. ročník    Žák:  ­ prokáže při hř e znalost tónů  a hmatů  po celém rozsahu nástroje   ­ uplatní př i hře trylkové hmaty  ­ hraje durové a mollové stupnice do 4# a 4b, T5, D7 vč etně  zmenšených akordů   ­ zahraje z listu skladby na úrovni látky 3. roč níku  ­ uplatň uje při hře kombinace tenuta, legata a staccata    48 

 

 

6. ročník    Žák:  ­ hraje stupnice dur a moll do 5# a 5b s T5, D7 a zmenšenými septakordy   ­ zahraje chromatickou stupnici v celém rozsahu nástroje  ­ uplatň uje při hře dynamiku (crescendo, decrescendo) př i zachování intonač ní č istoty,  agogiku (ritardando, acellerando) a frázování  ­ prokáže při hř e orientaci ve střídání sopránového a altového nástroje  ­ samostatně  používá ve skladbách druhé a tř etí hmaty    7. ročník    Žák:  ­ hraje stupnice dur, moll do 5# a5b a př íslušné akordy v rychlém tempu  ­ zahraje z listu látku na úrovni 5. roč níku  ­ využívá dvojité a trojité staccato  ­ hraje skladby různých stylových období a žánrů         

5.3.15. Zpě v    Studijní zamě ření zpěv    Zpěv je jedním z nejpřirozenějších projevů  č lově ka. S jeho rozvojem a kultivací se doporuč uje  začít již ve velmi raném věku. Př ispívá totiž (zejména díky dechové opoř e)nejen ke zdravému  fyzickému, ale z řady důvodů především psychickému vývoji osobnosti dítě te. Tím, že se žák  učí svů j pěvecký hlas poznávat a ovládat, mů že jeho prostř ednictvím pronikat do svě ta hudby,  která č lověka bezpochyby výrazně  obohacuje. A v neposlední ř adě  promítá do pě veckého  výkonu svůj vnitř ní svě t, své emoce, což je jedním ze základních pilíř ů  zdravého duševního  života.      Přípravné studium     Žák:  ­ dbá na správné, př irozené držení tě la  ­ uvolň uje jazyk, dolní čelist a mluvidla  ­ aplikuje př i zpěvu základy žeberně ­bránič ního dýchání  ­ zopakuje reprodukovaný tón  ­ rozpozná mezi dvěma reprodukovanými tóny tón vyšší a nižší  ­ dbá v rámci svých možností na správnou artikulaci  ­ napodobí hlavový tón  49 

 

 

­ ­

ovládá jednoduchá pěvecká intonač ní cvič ení   zpívá jednoduchou píseň  zpamě ti  

  Základní studium I. stupně    1. ročník     Žák:  ­ dbá na základní pě vecké návyky získané v př ípravném ročníku  ­ dbá na správné, př irozené držení tě la  ­ dodržuje zásady žeberně­bránič ního dýchání a jeho tř i fáze  ­ uplatní základy zpěvu v legatu  ­ rozezná a př edvede dynamické rozdíly ​ p​ , ​ mf  ­ ovládá pěvecká cvičení v rozsahu kvinty  ­ zpívá zpaměti jednoduché písně  s doprovodem obsahujícím melodickou linku    2. ročník    Žák:  ­ dbá na základní pě vecké návyky získané v př edchozích roč nících  ­ uvědomě le používá a automatizuje zásady žeberně ­brániční dýchání  ­ spojuje vokály   ­ zpívá v rámci oktávy  ­ s ohledem na své fyzické možnosti př edvede zpě v v dynamických odstínech ​ p​ , ​ mf​ , ​ f  ­ aplikuje měkké nasazení tónu  ­ analyzuje textový obsah písně  a jeho náladu  ­ aplikuje př i zpěvu hlavový tón    3. ročník    Žák:  ­ dbá na základní pě vecké návyky získané v př edchozích roč nících  ­ automatizuje zásady žeberně­bránič ní dýchání  ­ vyrovnává a spojuje vokály   ­ při zpě vu respektuje a výrazově  rozliší rů zné nálady písní  ­ uplatň uje zásady hlasové hygieny  ­ dle svých možností rozšiřuje svů j hlasový rozsah    4.ročník    Žák  ­ dbá na pěvecké návyky získané v př edchozích roč nících  ­ rozvine schopnost analýzy textu  ­ rozšiřuje a aplikuje hlavový tón v př evážné č ásti svého rejstř íku  ­ rozšiřuje svůj hlasový rozsah nad rámec oktávy  ­ zpívá zpaměti s doprovodem neobsahujícím malodickou linku  50 

 

 

­ ­ ­ ­

rozezná a aplikuje dynamické změ ny ​ crencendo​  a ​ decrescendo  uplatň uje zásady hlasové hygieny  udrží plynulou kantilénu  kontruktivně  hodnotí své pěvecké výkony 

  5. Roč ník    Žák:  ­ dbá na pěvecké návyky získané v př edchozích roč nících  ­ zpívá cvičení v rozsahu oktávy  ­ vyrovnává rozdíly mezi rejstř íky  ­ na základě  práce s žeberně ­bránič ním dýcháním př edvede zpě v ​ staccato  ­ uplatň uje zásady hlasové hygieny  ­ nacvič í více písní zpaměti a realizuje je př i vystoupení  ­ používá dle svých možností celou dynamickou škálu  ­ vycítí, popř. vyhledáv průběhu písní správné frázování  ­ udrží svou jednoduchou melodickou linku ve vícehlasém zpě vu  ­ používá různá výrazová vyjádř ení vzhledem k náladě  a charakteru písně     6. ročník    Žák:  ­ dbá na pěvecké návyky získané v př edchozích roč nících  ­ vyrovnává rozdíly mezi rejstř íky, propojuje je  ­ rozvine plynulou kantilénu s prodlužováním dechových frází  ­ uplatň uje zásady hlasové hygieny  ­ zpívá cvičení v rámci oktávy, písně  nad rámec oktávy  ­ se orientuje v notovém zápise   ­ vybere a interpretuje vhodné výrazové vyjádř ení pro písně  rů zných stylů  a žánrů   ­ konstruktivně ohodní svůj i cizí výkon     7. ročník    Žák:  ­ dbá na pěvecké návyky získané v př edchozích roč nících  ­ ovládá žeberně brániční dýchání  ­ použije mě kké a opřené nasazení tónu  ­ uplatň uje zásady hlasové hygieny  ­ vyjádř í svým pěveckým výrazem širokou škálu druhů , stylů, žánrů  a obsahů  písní  ­ konstruktivně ohodnotí a analyzuje svů j i cizí výkon  ­ kultivuje svůj hudební projev, udrží plynulou hudební frázi a kantilénu  ­ rozpozná svá hlasová specifika a využívá jich ke zkvalitně ní svého výkonu      Základní studium II. stupně     51 

 

 

1. ­ 2. ročník    Žák:  ­ ovládá pravidla pěvecké techniky (správné, př irozené držení tě la, uvolně ní mluvidel,  měkkého patra a jazyka, otevírání a uvolň ování č elistí, žeberně  bránič ní dýchání)  ­ dodržuje precizní artikulaci  ­ realizuje zpě v ve všech dynamických škálách  ­ ovládá zpěv legato i staccato  ­ cítí a realizuje bez větší př ípravy hudební frázi  ­ kultivovaně  interpretuje písně  nejrů zně jších nálad, žánrů  a stylů  a historických období  ­ navrhne vlastní ř ešení pojetí a interpretace písně    3. ­ 4. ročník    Žák:  ­ dbá na pěvecké návyky a dovednosti získané v př edchozích roč nících  ­ dbá na principy hlasové hygieny  ­ se orientuje v notovém zápise jednohlasých i vícehlasých písní všech žánrů  a stylů  ­ přesvědč ivě vyjádří svým pě veckým výrazem a vhodnými technickými prostř edky  obsah písní veškerých stylů, žánrů  a historických období  ­ ve zpě vu s doprovodem pracuje naprosto samostatně   ­ konstruktivně rozebere výkon svů j i cizí a navrhne možná zlepšení            Hra na basovou kytaru    V př ípadě výrazných fyzických dispozic je výuka hry na basovou kytaru    vhodná i pro dě ti již od 7 let. Žák je veden k pochopení úlohy nástroje jako    souč ásti rytmické sekce hudebního uskupení, kromě  hráč ských technik získává    základy pro orientaci ve formě , harmonické struktuř e a notovém zápisu. Rozvíjí    svoji melodickou představivost a smysl pro rytmus, dovednosti potř ebné ke    správné tvorbě a vedení basové linky. Rovně ž se uč í základů m sólové hry a    melodické improvizaci. Výuka probíhá za doprovodu kytary (el. kytary) nebo    přednatočených sekvencí. Smě ř uje k zapojení žáka do školní kolektivní hudební    praxe. Výhodou je předbě žná prů prava z př íbuzného studijního zamě ř ení (Hra  52 

 

 

  na elektrickou kytaru, Hra na kytaru, Hra na kytaru v populární hudbě ).    Vzdě lávací obsah vyuč ovacího př edmě tu:    I. stupeň základního studia    ­ zná jednotlivé č ásti nástroje, zná správný postoj, držení nástroje a postavení    ­ ovládá základní prvky techniky rozeznívání strun, dokáže hrát s využitím    převážně prázdných strun    ­ zahraje jednoduché melodie zpamě ti bez dů razu na rytmus    ­ zná zúžený prstoklad ruky na hmatníku    ­ vyjmenuje tóny stupnice C dur v první poloze a urč í jejich notaci v basovém    ­ dokáže hrát jednoduché melodie (národní písně ) zpaměti v rytmu ve    volnějším tempu    ­ zahraje stupnice dur (F, B), moll aiolskou (a, e) v rámci první polohy s    využitím prázdných strun    ­ zná jednoduché výměny poloh (za pomoci stejného prstu)    ­ přečte a zahraje jednoduché melodie a rytmy (s minimem př edznamenání) z    notového zápisu    ­ kultivuje tón a používá tlumení strun, dokáže naladit nástroj pomocí el.    ladičky i flažoletů    ­ využívá základní návyky a dovednosti (správné držení tě la a nástroje,    postavení rukou) a používá základní technické prvky hry (základní úhozy    plektrem, základní prstovou techniku)    ­ orientuje se v jednoduchých hudebních útvarech a v jejich notovém zápisu    ­ uplatň uje se podle svých schopností a dovedností v souhř e s dalším  53 

 

 

  nástrojem    4. roč ník    ­ dokáže hrát s výměnou poloh bez negativního dopadu na rytmus (ve    volnějším tempu)    ­ zná základní artikulač ní prostř edky (legato, staccato)    ­ zná a používá univerzální prstoklady pro durové a mollové stupnice a    základní kvintakordy    ­ zná intervaly a jejich prstoklady na hmatníku    ­ dokáže urč it názvy tónů na vě tším úseku hmatníku a zná souvislosti    (intervalový posun)    ­ zahraje diatonické stupnice s využitím univerzálních prstokladů  v polohách    ­ zahraje rozkladem základní kvintakordy a zná jejich používané symboly    ­ používá bě žnou dynamiku (p, f), zahraje jednodušší skladby z not v rytmu ve    středním tempu    ­ zná rozšířený prstoklad, zná stupnice moll harmonické, pentatoniku dur a    moll, bluesovou stupnici    ­ ovládá intervalové uspořádání na hmatníku, zná základní harmonické spoje    ­ zná symboly a složení běžně používaných akordových znač ek    ­ rozlišuje osminové a triolové frázování    ­ hraje v rozšíř eném prstokladu diatonické stupnice a kvintakordy    ­ zahraje rozkladem septakordy a zná jejich symboly    ­ logicky vede basovou linku, vytvoř í doprovod podle akordových znač ek do    daného hudebního stylu  54 

 

 

  ­ dokáže spolupracovat s přednatoč eným nebo živě  hraným rytmickým    základem (sekvencer, počítač) a orientovat se v rytmických sekvencích    ­ zahraje notový zápis obvyklého basového doprovodu a melodie    ­ používá výrazové prostř edky, zná a spoč ítá šestnáctinové rytmy v    pomalejším tempu (cca 70 bpm)    ­ rozpozná pohyb základní funkč ní harmonie (T, S, D) a podpoř í vlastním    doprovodem    ­ doprovází podle notace a akordických znač ek, hraje rozloženě  kadence a    vytváří vlastní doprovod podle svých individuálních schopností    ­ ovládá základní nástrojovou techniku (trsátkovou i prstovou techniku stř ední    obtížnosti), hraje s tónovou kulturou a je schopen naladit si nástroj    ­ hraje plynule ve vyšších polohách a v základních tóninách, orientuje se v    notovém zápisu i ve složitějších rytmech    ­ interpretuje přiměřeně obtížné skladby rů zných stylů  a žánrů     ­ uplatň uje se při hř e v komorních nebo souborových uskupeních    Přípravné studium pro žáky bez př edbě žné hudební př ípravy:    ­ dokáže naladit nástroj    ­ používá zúžený i rozšíř ený prstoklad a rozhodne o jeho užití, např . př i hř e    stupnic    ­ ovládá úhoz za pomoci dvou prstů  a úč inné tlumení strun    ­ zahraje durovou a mollovou stupnici v jedné oktávě  v libovolné tónině    ­ zná symboly a složení základních kvintakordů , zná noty odpovídající rozsahu    znalosti hmatníku  55 

 

 

  ­ přečte jednodušší rytmy, dokáže zpamě ti zahrát jednodušší melodie    II. stupeň základního studia:    ­ zahraje vzestupným a sestupným rozkladem septakordy a zná jejich    prstoklady na hmatníku    ­ zná typické basové figury (R´n´R, blues, latin)    ­ orientuje se v základních hudebních formách (blues, písň ová forma)    ­ rozezná odlišnosti v osminovém, triolovém a šestnáctinovém frázování a    dokáže je zahrát z not i podle sluchu    ­ dokáže seř ídit nástroj a pečovat o ně j    ­ urč í a vzestupným i sestupným rozkladem zahraje doškálné akordy v    libovolné durové tónině     ­ zahraje z not transkripce basových doprovodů  a melodií stř ední obtížnosti    ­ zahraje v rytmu a ve volnějším tempu vlastní doprovod (č tvrť ové noty) z    akordových znač ek    ­ orientuje se ve struktuře notového zápisu    ­ při hř e s doprovodem přizpů sobí frázování (osminové, triolové,    šestnáctinové) do daného stylu    ­ orientuje se v problematice ozvuč ení nástroje    ­ osvojí si výměny poloh v rozšíř eném prstokladu v rámci 12 pražců    ­ zahraje stupnice přes 2 oktávy a jejich intervalové variace    ­ rozumí základním obvyklým harmonickým spojů m, používá výrazové    prostř edky (př íklep, odtrh, glissando)    ­ spočítá a udrží tempo triolových a šestnáctinových rytmů  (cca 80 bpm)  56 

 

 

  ­ ovládá výměny poloh a orientuje se v celém rozsahu nástroje (bezpeč ná    znalost hmatníku)    ­ přizpůsobí herní projev dle specifik jednotlivých hudebních žánrů ,    ­ zná další pokroč ilé techniky hry na nástroj (např . flažolety, vícehlas, slap,    tapping),    ­ zhodnotí svůj melodický přednes z poř ízeného audio záznamu,    ­ popíše harmonický rozbor skladby    ­ ovládá rů zné technické prvky a techniky hry na nástroj    ­ využívá kvality tónu a úhozu k interpretaci hudby v jemných barevných a    dynamických odstínech    ­ využívá své schopnosti př i souborové hř e    ­ profiluje se podle svého zájmu a preferencí; využívá svých posluchač ských a    interpretačních zkušeností a získaných hudebních vě domostí a dovedností k    samostatnému studiu nových skladeb a vyhledávání skladeb podle vlastního    výbě ru      Hra na trombon    Učební osnovy vyučovacího předmě tu: Hra na trombon    Přípravné studium    ­ je elementárně seznámen s nástrojem, dýcháním, tvorbou tónu, držením tě la i    trombonu, postojem    1. ročník    57 

 

 

Žák    ­ zná nástroj (údržba, historie atd.) a správné držení i postoj př i hř e    ­ používá základy hrudně  bránič ního dýchání a dechové techniky obecně  (provádí    dechová cvičení), rovně ž základy tvoření tónu rezonancí rtů  v nátrubku    ­ hraje základní tóny (dle možností s využitím písní)    ­ notovému zápisu (čte v F klíč i) přiř azuje sluchovou př edstavu a umí jej reprodukovat    ­ kontrolu jednotlivých poloh (trombon) provádí sluchem i zrakem    ­ používá zpěv k nácviku skladeb a kultivaci tónu    2. ročník    Žák    ­ má upevněny základní dýchací návyky, provádí dechová cvič ení    ­ zná zvuk kvalitního tónu a usiluje o ně j    ­ hraje tónový rozsah min. B–b    ­ ovládá stupnici B dur s akordem (T5)    ­ zná základní dynamické značky (p, f) a je schopen je uplatnit v praxi    ­ užívá základní způsoby hry (legato – retní vazby, tenuto, staccato – rozezná je    sluchem i v notách)    ­ rozlišuje artikulaci na různé slabiky a dbá na její př irozenost    ­ uvědomuje si polohu jazyka při nasazování tónů  a její dů sledky pro zně lost tónu    ­ elementárně intonuje (př i sólovém projevu i v souhř e)    58 

 

 

­ hraje dueta    ­ zahraje jednoduché písně  (s doprovodem klavíru, uč itele, CD)    3. ročník    Žák    ­ hraje tónový rozsah alespoň A–d1    ­ ovládá stupnice B a C dur s akordy (T5)    ­ užívá dynamické změ ny (crescendo, decrescendo)    ­ hraje jednoduché melodie podle sluchu    ­ umí zhodnotit výkon svů j i jiných hráč ů  a kvalitu tónu    ­ používá elementární agogiku    ­ hraje z listu i zpamě ti (a capella, s doprovodem)    4. ročník    Žák    ­ hraje rozsah alespoň F–f1    ­ ovládá stupnice (B, C, D, G) s akordy (T5, rozklad)    ­ přednesové skladby hraje zpaměti    ­ hraje synkopy, teč kované rytmy a rů zné typy akcentů    5. ročník    Žák    ­ hraje stupnice durové i základní mollové (a, d, g, c), T5 s horní oktávou a D7 alespoň    59 

 

 

v rozsahu Es–g1    ­ zná základní melodické ozdoby (prakticky: př íraz, odraz, skupinka, obal; teoreticky:    nátryl, trylek)    ­ dokáže posoudit obtížnost zadané skladby    ­ je schopen naladit svů j nástroj podle klavíru i v orchestru    6. ročník    Žák    ­ zná specifika tvorby snižcového legáta    ­ hraje durové i mollové stupnice (také v „ruládách“), T5 (s horní oktávou), D7 a zm. 7    alespoň v rozsahu D–a1    ­ čte noty v tenorovém klíči a je schopen si jednodušší skladby sám př epsat    ­ dokáže konstruktivně zhodnotit výkon svů j i jiných hráč ů    7. ročník    Žák    ­ zvládá všechny typy legáta (retní, snižcové, kombinované)    ­ hraje durové i mollové stupnice (durové i v intervalech), T5 (s horní oktávou, také    velký rozklad), D7 a zm. 7 alespoň v rozsahu C–b1    ­ zná základy interpretace hudby různých historických období a teorii nácviku    melodických ozdob (nátryl, trylek) i násobného staccata (dvojité)    ­ využívá pomocné polohy nástroje    60 

 

 

­ hraje i v tenorovém klíč i    Přípravný roč ník př ed II. stupně m    Žák    ­ zvládá základy dýchání, tvorby tónu, držení tě la i nástroje, postoje    ­ seznamuje se s nástrojem, jeho uplatně ním    ­ rozlišuje artikulaci na různé slabiky a dbá na její př irozenost    ­ uvědomuje si polohu jazyka při nasazování tónů  a její dů sledky pro zně lost tónu    ­ hraje synkopy, teč kované rytmy a rů zné typy akcentů    ­ dokáže posoudit obtížnost zadané skladby    ­ dokáže konstruktivně zhodnotit výkon svů j i jiných hráč ů    Základní studium II. stupně     1. ­ 2. ročník    Žák    ­ je schopen interpretovat skladby rů zných historických stylových období a žánrů     ­ hraje trylky    ­ dokáže zhodnotit svů j výkon v kolektivní hudební praxi    ­ zvládá samostatně  nácvik orchestrálních partů     ­ umí číst altový klíč    3. ­ 4. ročník    Žák    61 

 

 

­ zná specifika trombonové hry v jazzu    ­ zná a používá rů zné typy dusítek    ­ umí hrát v altovém klíči    ­ hraje násobné staccato      Hra na baryton    Učební osnovy vyučovacího předmě tu: Hra na baryton    Přípravné studium    Žák    ­ je elementárně seznámen s nástrojem, dýcháním, tvorbou tónu, držením tě la i    barytonu, postojem    Základní studium I. stupně     1. ročník    Žák    ­ zná nástroj (údržba, historie atd.) a správné držení i postoj př i hř e    ­ používá základy hrudně  bránič ního dýchání a dechové techniky obecně  (provádí    dechová cvičení), rovně ž základy tvoření tónu rezonancí rtů  v nátrubku    ­ hraje základní tóny (dle možností s využitím písní)    ­ notovému zápisu (čte v F klíč i) přiř azuje sluchovou př edstavu a umí jej reprodukovat    ­ používá zpěv k nácviku skladeb a kultivaci tónu    2. ročník  62 

 

 

  Žák    ­ má upevněny základní dýchací návyky, provádí dechová cvič ení    ­ zná zvuk kvalitního tónu a usiluje o ně j    ­ hraje tónový rozsah min. B–b    ­ ovládá stupnici B dur s akordem (T5) v rámci rozsahu (pomalé tempo, tenuto)    ­ zná základní dynamické značky (p, f) a je schopen je uplatnit v praxi    ­ užívá základní způsoby hry (legato – retní vazby, tenuto, staccato – rozezná je    sluchem i v notách)    ­ rozlišuje artikulaci na různé slabiky a dbá na její př irozenost    ­ uvědomuje si polohu jazyka při nasazování tónů  a její dů sledky pro zně lost tónu    ­ elementárně intonuje (př i sólovém projevu i v souhř e)    ­ hraje dueta    ­ zahraje jednoduché písně  (s doprovodem klavíru, uč itele, CD)    3. ročník    Žák    ­ hraje tónový rozsah min. A–d1    ­ ovládá stupnice B a C dur s akordy (T5)    ­ užívá dynamické změ ny (crescendo, decrescendo)    ­ hraje jednoduché melodie podle sluchu    ­ umí zhodnotit výkon svů j i jiných hráč ů  a kvalitu tónu  63 

 

 

  ­ hraje z listu i zpamě ti (a capella, s doprovodem) skladby na úrovni př edchozího    ročníku    4. ročník    Žák    ­ hraje rozsah alespoň F–f1    ­ ovládá stupnice (B, C, D, G) s akordy (T5, rozklad) dle rozsahu    ­ přednesové skladby hraje zpaměti    ­ hraje synkopy, teč kované rytmy a rů zné typy akcentů    5. ročník    Žák    ­ hraje stupnice durové i základní mollové (a, d, g, c), T5 s horní oktávou a D7 alespoň    v rozsahu Es–g1    ­ zná základní melodické ozdoby (prakticky: př íraz, odraz, skupinka, obal; teoreticky:    nátryl, trylek)    ­ dokáže posoudit obtížnost zadané skladby    ­ je schopen naladit svů j nástroj podle klavíru i v orchestru    6. ročník    Žák    ­ hraje durové i mollové stupnice (také v „ruládách“), T5 (s horní oktávou), D7 a zm. 7    alespoň v rozsahu D–a1  64 

 

 

  ­ čte noty v tenorovém klíči a je schopen si jednodušší skladby sám př epsat    ­ dokáže konstruktivně zhodnotit výkon svů j i jiných hráč ů    7. ročník    Žák    ­ hraje durové i mollové stupnice (durové i v intervalech), T5 (s horní oktávou, také    velký rozklad), D7 a zm. 7 alespoň v rozsahu C–b1    ­ zná základy interpretace hudby různých historických období a teorii nácviku    melodických ozdob (nátryl, trylek) i násobného staccata (dvojité)    ­ hraje i v tenorovém klíč i    Přípravný roč ník př ed II. stupně m    Žák    ­ zná nástroj (údržba, historie atd.) a správné držení i postoj př i hř e    ­ používá základy hrudně  bránič ního dýchání a dechové techniky obecně  (provádí    dechová cvičení), rovně ž základy tvoření tónu rezonancí rtů  v nátrubku    ­ hraje základní tóny (dle možností s využitím písní)    ­ notovému zápisu (čte v F klíč i) přiř azuje sluchovou př edstavu a umí jej reprodukovat    ­ kontrolu jednotlivých poloh (trombon) provádí sluchem i zrakem    ­ používá zpěv k nácviku skladeb a kultivaci tónu    ­ zná elementární sebehodnocení    Základní studium II. stupně   65 

 

 

  1. ­ 2. ročník    Žák    ­ hraje trylky    ­ dokáže zhodnotit svů j výkon v kolektivní hudební praxi    ­ zvládá samostatně  nácvik orchestrálních partů     ­ čte houslový klíč    3. ­ 4. ročník    Žák    ­ zná specifika hry v jazzu    ­ hraje násobné staccato    ­ ovládá základy improvizace    ­ je schopen interpretovat skladby rů zných historických stylových období a žánrů      

6. Vzdělávací obsah výtvarného oboru     6.1. Charakteristika a rozdělení př edmě tů  oboru výtvarná výchova     Charakteristika  Výtvarný obor podporuje u žáků  zájem o výtvarné vzdě lání, rozvíjí výtvarné cítě ní a  myšlení žáků. Uč í je vnímat okolní svě t a vyjadř ovat své pocity a prožitky. Př ispívá tak  k citovému a morálnímu rozvoji osobnosti dítě te. Snahou je poskytnout žáků m co nejširší  rozhled na poli výtvarného vnímání a nauč it dě ti samostatnosti a tvoř ivosti.  Výuka probíhá ve tř ech etapách – př ípravné studium, studium I. stupně , studium II.  stupně v rozmezí 3 vyučujících hodin týdně .  66 

 

 

    Rozdělení př edmětů   1. plošná tvorba (kresba, malba, grafika, koláž)        2. prostorová tvorba (odlévání do sádry, kašírování a modelování)      3. objektová a akční tvorba (práce s př írodními materiály, instalace, akč ní malba,    výtvarné hry)    6.2 Tabulace učebních plánů výtvarného oboru        Jednotlivé hodinové dotace jsou uvedeny v textech Studia Př ípravných roč níků , I.stupně  a  II.stupně, v kapitole 6.3.. Hodinová dotace je 3*45min(3 vyuč ovací hodiny ) týdně  ve všech  předmětech a ročnících.      6.3 Vzdělávací obsah vyuč ovacích př edmě tů  výtvarného oboru     Přípravný ročník  Přípravné studium trvá 1 – 2 roky (ve vě ku 6 – 8 let lze zahrnout i mladší žáky).  Přípravný roč ník rozvíjí dě tskou tvoř ivost a fantazii. Aktivity vycházejí z bezprostř edních  prožitků, z vnímání smyslových podmě tů , ze setkání s př írodou. Dě ti se seznamují  s výtvarnými materiály a nástroji a poznávají tak jejich vlastnosti a způ sob použití. Př i tvorbě  se žáci učí soustředě nosti, komunikaci se spolužáky i uč itelem. Dů raz je kladen na radost  z tvoření a bezprostřední dětskou fantazii.     plošná tvorba  Žák:  Kresba  ­ pracuje s pastelkami, voskovkami, tužkou, suchými  pastely  Malba  ­ rozlišuje základní druhy barev  ­ rozeznává malbu vodovými a temperovými barvami  Grafika  ­ používá nejjednodušší formu grafiky ­ monotyp 

67 

 

 

Koláž 

­

prostorová tvorba  Modelování 

­ ­ ­ ­

dovede vytvoř it jednoduchou koláž, frotáž a jejich  vzájemné propojení dle vlastní fantazie    rozpozná základní materiál – hlína, modelovací hmoty  používá základní zpracování – hnětení, válení  rozvíjí svoji zruč nost a šikovnost 

          I. stupeň   I. stupeň má 7 ročníků. Žáci si nadále rozvíjí odborné znalosti a dovednosti. Od  spontánního projevu a hravé experimentace př echázejí k promyšlené tvorbě . Dů raz je kladen  na uvědomování si svých pocitů  a reakcí a na tvoř ivé výtvarné myšlení. Žáci pracují ve  smíšených třídách. Nejčastěji je spojován 2. a 3. roč ník, popř . 3. ­ 5­ roč ník.    I. ročník  plošná tvorba  Kresba 

Malba 

Žák:  ­ ­ ­ ­ ­

pracuje s rů znými nástroji (tužka, uhel, pero, dř ívko)  experimentuje s rů znými charaktery lineární kresby  utvář í rozmanité kresebné stopy  rozeznává teplé, studené barvy na barevném kruhu  volí správný druh ště tce  (plochý  nebo  kulatý ště tec) pro  malbu vodovými a temperovými barvami 

Grafika 

­ ­

ovládá grafické techniky ( monotyp)  ovládá odkrývací voskovou techniku 

Koláž 

­

experimentuje s rů znými druhy papíru a jinými materiály 

prostorová tvorba 

­

 

Modelování 

­ ­

zná základní vlastnosti hlíny (tvárnost, ohebnost)  rozlišuje ploché a plastické seskupení materiálu 

objektová a akč ní  tvorba 

­

poznává  kvalitu  rů zných  materiálů(tvrdost,     tvárnost,  textura)  68 

 

 

  II. ročník  plošná tvorba  Kresba  Malba 

Žák:  ­ seznamuje se s obrysovou a plošnou tvorbou a  kresbou tuší  ­ dokáže namíchat sekundární barvy  ­ je schopen zachytit svoje pocity a nálady  ­ kombinuje kreslíř ské techniky (kolorování) 

Grafika 

­

umí  používat  další  grafické  techniky  (tisk  z výšky  ­  linoryt, tisk z hloubky ­ suchá jehla) 

Koláž 

­

pracuje s papírem (mač kání, stř íhání, trhání) 

prostorová tvorba 

­

 

Modelování 

­ ­

vytváří hlině ný reliéf  využívá  tvárnosti  deformování) 

­

pracuje s př írodními materiály 

objektová a akč ní  tvorba   

materiálu 

(formování 

    III. roč ník  plošná tvorba  Kresba 

Malba 

Grafika 

Žák:  ­ uplatň uje vlastní výraz kresby k danému tématu  (tloušť ka, intenzita)  ­ pracuje s dynamickou linií  ­ používá kombinované techniky (lavírování,  rozmývání)  ­ používá bě lobu a č erň  ­ experimentuje s mícháním barev  ­ vytváří barevné valéry  ­ ­ ­

pracuje se šablonami  otiskuje rů zné materiály, př írodniny  vytváří pozitivní a negativní motiv  69 

 

a 

 

­

ovládá práci s rydlem, jehlou a grafickým váleč kem 

Koláž 

­

uplatň uje rytmické č leně ní prvků 

prostorová tvorba 

­

 

Modelování 

­ ­

vytváří trojrozmě rné plastiky  vytváří reliéf (otisky př írodnin)  ­

pracuje  s  kontrastními  povrchy  a  vzájemně  nesourodými materiály 

­ ­ ­

dokáže pomocí kresby vyjádř it objem  pracuje s linií jako výrazovým prostř edkem  je  schopen  malíř sky  vyjádř it  svě telný   kontrast  (barvy př íbuzné a kontrastní) 

Grafika 

­ ­

zvládá suchou jehlu, kolorovaný linoryt  využívá možnosti vzniku vě tšího poč tu originálu 

Koláž 

­

pomocí roláže vytvář í nové celky 

prostorová tvorba 

­

 

Modelování 

­

vytvář í  hmotný  objem  pomocí  modelovacích  špachtlí a ok  zvládá správné a bezpeč né držení nástrojů 

objektová a akč ní  tvorba    IV. ročník  plošná tvorba  Kresba  Malba 

Žák: 

­ objektová a akč ní  tvorba 

­ ­

pracuje se sádrou ( míchání, lití, rytí do sádrového  odlitku )  kombinuje rů zné materiály (drát, dř evo, ků ra) 

          70 

 

 

V. roč ník  plošná tvorba  Kresba  Malba 

Žák:  ­ seznamuje se se šrafurou a plošným stínováním  ­ vyjadřuje objem  ­ chápe  barevný  kontrast  a  barevnou  harmonii  (používá barvy př íbuzné a kontrastní)  ­ barvami vyjadř uje pocity a nálady 

Grafika 

­ ­

seznamuje se s tiskem z koláže  vytváří pozvánky a př ání 

Koláž 

­

používá širší materiálové palety 

prostorová tvorba 

­

 

Modelování 

­ ­

pokrač uje v modelování trojrozmě rných př edmě tů  dokáže  promě nit  jeden  tvar  v   druhý  (ř ezání,  posouvání, spojování) 

objektová a akč ní  tvorba 

­

uplatň uje vlastní fantazii př i hledání nových  výtvarných prvků   

  VI. ročník  plošná tvorba  Kresba  Malba 

Žák:  ­ vystihuje kresební kontrasty svě tlých a tmavých ploch  a jejich př echod  ­ pro malbu volí správný podklad  ­ seznamuje se s technikou akvarelu  ­ pracuje č istě  a peč livě , dle zvolené techniky 

Grafika 

­ ­

zná a pracuje s pojmem grafická stylizace  podle vlastní fantazie propojuje frotáž s kresbou 

Koláž 

­

vytváří kontrast za pomoci rů zných materiálů  

prostorová tvorba 

­

 

Modelování 

­ ­ ­

dokonale pracuje s povrchem hmoty  ovládá bez obtíží pracovní nástroje  uvě domě le experimentuje  

71 

 

 

objektová a akč ní  tvorba 

­

zanechává  stopy  v materiálu  (stopy  špachtlí,  rytí,  vytlačování) 

­

v plenéru vytvář í jednoduché výtvarné prvky  (používá př i tom pouze př írodní materiály) 

        VII. ročník  plošná tvorba  Kresba  Malba 

Grafika 

Žák:  ­ ­ ­ ­ ­

při kresbě  dodržuje zásady správné kompozice  cílevědomě  užívá svých znalostí a možností  získává sebedů vě ru a jistotu  samostatně  obhájí své názory 

­

vytváří  návrhy plakátu,  komponuje  složitě jší grafické  celky  pracuje samostatně  

Koláž 

­

kombinuje plošné techniky a citlivě  volí materiály 

prostorová tvorba 

­

 

Modelování 

­

při zpracování hlíny zanechává osobitý rukopis 

objektová a akč ní  tvorba   

­

vytváří jednoduché objekty dle vlastní fantazie 

II. stupeň  I. – IV. ročník  Žáci si vybírají smě r, který odpovídá jejich zamě ř ení. Studijní č innost vyvažují volnou  tvorbou, pro niž si volí vlastní téma. Znalostem, k nimž dospívají bě hem studia, dávají novou  podobu.    plošná tvorba  Žák: 

72 

 

 

Kresba 

­ ­ ­

Malba 

­ ­ ­ ­

zvládá nakreslit základní geometrická tě lesa a  vystihnout jejich objem a perspektivu  zvládá základy figurální kresby (proporce)  v kresbě  portrétů  vystihuje podobu portrétovaného  správně  zesvě tluje a ztmavuje odstín jedné barvy  ve  studijní  malbě dosahuje kontrastu mezi pozadím a  figurou  citlivě  zachází s barvou   uplatň uje malíř ský rukopis 

Grafika 

­ ­ ­

navazuje na znalosti z oblasti kresby  vytváří volné grafické listy inspirované vlastní fantazií  přechází  od  klasických  grafických  technik  k volnému  experimentování 

koláž 

­ ­ ­

kombinuje  techniku  malby  a  suchého  pastelu,  voskového pastelu a vodových barev  užívá smíšená média  volně  experimentuje s texturami podkladové desky 

prostorová tvorba 

­

 

Modelování 

­ ­

dovede odlít reliéf do sádry  v základních rysech vystihuje základní rysy  modelovaného  ovládá patinování sádrového odlitku  pracuje samostatně  na daném tématu od návrhu ke  konečné realizaci materiálu až k povrchové úpravě 

­ ­

objektová a akč ní  tvorba 

­

umě lecky navazuje na vztah ke svému mě stu, ve  kterém se dokáže výtvarně  prosadit v rámci daných  možností   

teorie výtvarné  kultury 

­

zná základní znaky jednotlivých slohů  a stylů   v dějinách výtvarné kultury  dovede popsat vývoj výtvarné kultury od pravě ku po  modernu 

­

    73 

 

 

       

7. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími  potřebami     Žáky se speciálně  vzdělávacími potřebami jsou žáci se zdravotním postižením (tě lesným,  mentálním), se zdravotním znevýhodně ním (oslabení, nemoc) nebo se sociálním  znevýhodně ním (ústavní výchova, azyl, …). Tuto skuteč nost musí v každém př ípadě  vždy  potvrdit odborné pracoviště  – pedagogicko­psychologická poradna. Pokud takoví žáci  prokážou nezbytné předpoklady pro př ijetí, musí škola vytvoř í podmínky pro jejich vzdě lávání  na základě školského zákona a vyhlášky č . 73/2005 Sb.     V souč asné době není již žádný problém v „technickém“ zabezpeč ení podmínek pro žáky se  specifickými potř ebami (tj. zajištění kompenzač ních pomů cek, upravených textových  materiálů,přizpů sobení prostř edí ….) ani v metodické pomoci uč itelů m dě tí. Možné problémy  mohou pramenit z nedostateč né komunikace ze strany rodič ů  (nereálné př edstavy o  náročnosti př ípravy dětí v ZUŠ, skrývání skuteč ných obtíží dítě te). Ze strany školy je kladen  velký důraz na individuální kontakt s rodič i, který umožň uje př ekonávat rů zná tabu v  pohledech na některá postižení.   Pro předcházení obtíží je proto třeba, aby rodič e neskrývali skuteč né problémy a s dů vě rou  se obrátili na vedení školy hned př i podání př ihlášky, př íp. př i diagnostikování obtíží.  Společně je pak možné najít nejvhodně jší ř ešení pro každé konkrétní dítě  –v ně kterých  odůvodněných případech může být výuka v ZUŠ po př echodnou dobu pro dítě  i souč ástí  léč ebných terapií.  Samozřejmostí je spolupráce s rodič i v prů bě hu celého školního roku, vzájemná konzultace  postupů a metodických prvků  výuky, stejně  jako možnost př ítomnosti rodič ů  ve výuce.    Na otázku, zda je vhodné zař adit do individuální, skupinové, č i kolektivní výuky ZUŠ žáka se  speciálními vzdělávacími potř ebami, je struč ná odpově ď  – ano, ale s uvážením a reálným  náhledem na možnosti dítě te i školy. Vhodné zač leně ní dítě te s jakoukoli specifickou  potřebou do bě žného kolektivu př ináší mnoho užitku a zkušeností dítě  samotné př i dobrém  vedení může rozvinout své schopnosti (mnohdy nad rámec oč ekávání). Naopak unáhlené  rozhodnutí č asto vede k rozč arování a pocitů m selhání jak u dítě te, tak jeho uč itelů . Nemá zde  místo falešná lítost ani „diskriminace naruby“ ­uč itel by mě l být po všech dostupných  konzultacích přesvědčen, že žák, pokud se mu vytvoř í podmínky, mů že výuku daného oboru  zvládnout v mezích přijatelných modifikací.     7.1  Vzdělávání mimořádně  nadaných žáků   Poznat nadané dítě  v jeho útlém vě ku cca pě ti šesti let je relativní pojem.Všeobecné ř eč eno,  záleží na dalších mnoha aspektech jeho formování a vzdě lávání. Pokud se takový vyjímeč ný  žák začne projevovat vě nuje se mu větší pozornost/rozšíř ené vyuč ování, individuální  74 

 

 

konzultace, mimoř ádné hodiny a vystoupení. Pro žáda se vypracuje individuální studijní a  vzdělávací plán. Za další je mimořádně dů ležitá úroveň  pedagogického vedení, tedy nejen  odborná, ale i pedagogická zdatnost uč itele. Není pravidlem, že vynikající hudebník je dobrým  učitelem.Dále spolupráce s rodič i talentovaného žáka,zjistit jeho podmínky k př ípravě . S  mimořádnými talenty, kteří se ovšem chtě jí v budoucnu profesionalizovat umožnit konzultace  ve vyšších stupních vzdělávání /konzervatoř e,stř ední umě lecké školy apod./ Např .  konzervatoř  Pardubice, kde několik let je spolupráce se zást.ř editele p.A.Dvoř ákem,dále VŠP  Hradec Králové,katedra hudební výchovy /doc.M.Chrobák vedoucí katedry,MgA J.Kyselák  hlasový pedagog,prof.E.Jenč ková,metodič ka atd./ Dále využít kontaktů  s našimi bývalými žáky  profesionálními umělci. H.Mochanová abs.AMU, č lenka SOČ R.   V nepolední řadě  bude prováděna konzultace se školským poradním zař ízením. Vzhledem k  náročnosti a délce studia, dalšímu uplatně ní a finanč nímu smě šnému ohodnocení, ř ada  výborných žáků však volí jinou formu dalšího studia a sebeuplatnění.                   

8. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání    

8.1.Hodnocení žáků     Učitel by mě l vždy přihlížet k celkovým schopnostem svých žáků , k jejich zájmů m a vztahu k  příslušnému oboru.   Hodnotíme projevy žáka nejen v hodinách, ale i projevy v rámci jeho celého vzdě lávání v ZUŠ.   Hodnocení by mělo vést k pozitivnímu vyjádř ení a mě lo by být pro žáky motivující. Žák by mě l  mít k hodnocení a klasifikaci kladný vztah a spatř ovat v nich organickou souč ást své práce.     Při hodnocení se soustředíme na individuální pokrok každého žáka v rámci jeho osobního  maxima.     Účelem klasifikace není nacházet mezery ve vě domostech a umě leckém výkonu žáka, ale  hodnotit to, co umí a motivovat k lepším výkonů m     Do katalogu jsou zapisovány známky z jednotlivých př edmě tů , udě lená výchovná opatř ení a  další údaje o umělecké aktivitě  a jeho činnosti ve škole.   75 

 

 

  Zákonné zástupce žáka informuje o prospě chu žáka uč itel, jestliže o to zákonní zástupci žáka  požádají.        

8.2. Stupně hodnocení prospěchu žáka    Výsledky vzdě lávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných př edmě tech stanovených  školním vzdělávacím programem se s použitím klasifikace hodnotí na vysvě dč ení stupni  prospěchu:     a) 1 ­výborný,   b) 2 ­chvalitebný,   c) 3 ­uspokojivý,   d) 4 – neuspokojivý.     Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdě lávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích  pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zř ejmá úroveň  vzdě lání žáka, které dosáhl  zejména vzhledem k oč ekávaným výstupů m   formulovaným v učebních osnovách jednotlivých př edmě tů  školního vzdě lávacího programu,  k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladů m a k vě ku žáka. Klasifikace zahrnuje  ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdě lávání i v souvislostech, které ovlivň ují jeho  výkon. Celkové hodnocení žáka se na vysvě dč ení vyjadř uje stupni:     a) prospěl(a) s vyznamenáním,   b) prospěl(a),   c) neprospěl(a).     Žák je hodnocen stupněm prospě l(a) s vyznamenáním, jestliže je z hlavního př edmě tu  hodnocen stupně m prospěchu 1 – výborný, v žádném z povinných př edmě tů  stanovených  školním vzdělávacím programem není hodnocen na vysvě dč ení stupně m prospě chu horším  než 2 ­chvalitebný a průměr stupňů    prospěchu ze všech povinných předmě tů  stanovených školním vzdě lávacím programem není  vyšší než 1,5. Žák je hodnocen stupněm prospě l(a), není­li v žádném z povinných př edmě tů   stanovených školním vzdě lávacím programem hodnocen na vysvě dč ení stupně m prospě chu 4  – neuspokojivý. Žák je hodnocen stupně m neprospě l(a), je­li v ně kterém z povinných  předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvě dč ení stupně m  prospěchu 4 – neuspokojivý.    

76 

 

 

8.3. Komisionální a opravné zkoušky     Žák, který je na konci druhého pololetí hodnocen stupně m prospě chu 4 ­neuspokojivý z jiného  než hlavního předmětu, koná opravnou zkoušku nejpozdě ji v posledním týdnu mě síce srpna  příslušného školního roku. Z hlavního př edmě tu opravnou zkoušku nelze konat. Jestliže se  žák nedostaví k opravné zkoušce v určeném termínu, je hodnocen z př edmě tu, ze kterého  měl konat opravnou zkoušku, stupněm 4 ­neuspokojivý. Jestliže se žák nemohl dostavit k  opravné zkoušce ze závažných objektivních př íč in a svou neúč ast omluví ř editeli školy  nejpozději do tř í dnů  od termínu stanoveného pro vykonání této zkoušky, urč í ř editel školy  náhradní termín pro její vykonání.      

77