Školní vzdělávací program. Základní škola Olešnice

Školní vzdělávací program Základní škola Olešnice

1

„Co slyším, to zapomenu. Co vidím, to si pamatuji. Co vyzkouším, tomu rozumím.

1. 9. 2013

ředitelka ZŠ Olešnice Mgr. Milada Vránová 2

Obsah ŠVP: 1) Identifikační údaje a) Název ŠVP b) Překladatel c) Zřizovatel d) Platnost 2) Charakteristika školy a) Úplnost a velikost školy b) Materiální, technické, prostorové a další podmínky školy c) Charakteristika pedagogického sboru a žáků d) Spolupráce se školskou radou, rodiči žáků nebo zákonnými zástupci a dalšími institucemi a subjekty e) Dlouhodobé projekty 3) Charakteristika školního vzdělávacího programu a) Co chceme a kam směřujeme b) Zaměření školy c) Výchovné a vzdělávací strategie d) Zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami e) Prevence sociálně patologických jevů f) Školní družina

3

4) Učební plán a) Organizace výuky b) Vyučovací předměty c) Poznámky k vyučovacímu plánu 5) Učební osnovy a) Anglický jazyk b) Člověk a jeho svět c) Člověk a svět práce d) Jazyk a jazyková komunikace e) Dramatická výchova f) Matematika g) Tělesná výchova h) Umění a kultura 6) Hodnocení žáků a) Hodnocení žáka ve škole b) Pravidla pro hodnocení žáka

4

1.Identifikační údaje: Základní škola, Olešnice, okres Rychnov nad Kněžnou a) Název ŠVP : ŠVP č.j. 70/2007

b) Statutární zástupce:

„Co slyším, to zapomenu. Co vidím, to si pamatuji. Co vyzkouším tomu rozumím.“

Mgr. Milada Vránová Ředitelka ZŠ Olešnice Tel: 494 384 030 e-mail: [email protected] www.obecolešnice.cz IČO: 750 15 587 RED-IZO: 600 097 340 IZO: 102 390 495

c) Zřizovatel: Obec Olešnice 517 36 Olešnice č.p. 63 Tel: 494 384 783 e-mail: obecoleš[email protected] d) Platnost dokumentu: od 1. 9. 2013

5

2. Charakteristika školy a) Úplnost a velikost školy Základní škola Olešnice je malotřídní škola. Je dvoutřídní s pěti postupnými ročníky. Škola má kapacitu 35 žáků. Ve škole není zřízena školní jídelna. Škola má jednoduchou frekvenci bez odpoledního vyučování. Žáci se stravují doma. Od 24. 11. 2009 je při škole zřízena školní družina.

b) Materiální, prostorové, technické a další podmínky školy Škola je jediná v obci a dělí se o své prostory s obecním úřadem. V prvním poschodí jsou dvě třídy, sborovna, školní družina a sociální zařízení. Škola má také k dispozici šest žákovských počítačů a dvě interaktivní tabule umístěné ve třídách. V přízemí budovy je tělocvična a šatna. Za školou funguje malé travnaté hřiště s doskočištěm a letní konstrukcí (šplh, hrazda). Škola má možnost využívat sportoviště, které je ve vlastnictví obce Olešnice. Od školy je vzdáleno asi jeden kilometr.

c) Charakteristika pedagogického sboru a žáků V současné době není kapacita školy naplněna. Dětem se specifickými poruchami učení (dislexie,diskalkulie) je zajištěn individuální přístup a hodiny reedukace. V menším kolektivu se vyučující může těmto žákům lépe individuálně věnovat. Škola má dva pedagogické pracovníky aprobované pro první stupeň ZŠ se specializací výtvarná výchova. Mgr. Edita Janečková získala certifikát o dosažení základních uživatelských ICT znalostí a dovedností. Mgr. Milada Vránová získala certifikát o dosažení základních uživatelských ICT znalostí a dovedností - projekt P1 a osvědčení o jazykové a metodické přípravě pro učitele bez příslušné způsobilosti k výuce anglického jazyka na ZŠ.

6

d) Spolupráce se školskou radou, rodiči žáků nebo zákonnými zástupci a dalšími institucemi a subjekty

Školská rada Školská rada se schází dvakrát ročně. Schvaluje výroční zprávu a školní řád. Je složená ze tří členů, jeden zástupce je z obce, jeden z řad rodičů a jeden z pedagogického sboru.

Spolupráce s rodiči a zákonnými zástupci žáků Schůzky s rodiči probíhají minimálně čtyřikrát ročně. Rodiče mají možnost seznámit se všemi aktivitami školy a vyjádřit se k nim. Rovněž jsou seznámeni s chováním a prospěchem žáků. Rodiče s e mohou informovat o prospěchu a chování svých dětí kdykoliv po dohodě. Rodiče jsou pro malou školu jako je ta naše jedním z největších pomocníků při společných akcích školy, např. výletu, pořádání dětského karnevalu, dětského dne a jiných akcích..

Spolupráce se zřizovatelem školy Spolupráce s obecním zastupitelstvem je velmi dobrá. Nejedná se vždy jen o rozpočet pro školu a její činnost, ale i úzkou spolupráci při všech činnostech školy. Žáci vystupují vždy tradičně nejen na vítání občánků a při životních jubileích občanů, ale presentují se i na jiných akcích pořádaných obcí. V naší obci jsou tyto akce mnohdy jediným zdrojem kultury a zábavy a děti tím získávají zkušenosti s vystupováním na veřejnosti.

7

Spolupráce s dalšími institucemi Pedagogové úzce spolupracují při řešení výchovných a vzdělávacích problému s PPP v Rychnově nad Kněžnou. V oblasti mimoškolní výchovy spolupracuje škola s DDM v Kostelci nad Orlicí, kde mají pro děti širokou nabídku zájmových kroužků. DDM rovněž pro školu připravuje různé aktivity, např. výroba svíček, vánoční dílna, velikonoční dílna apod. a pořádá různé výstavy, které s žáky navštěvujeme. Několikrát ročně dle nabídky navštěvují žáci naší školy divadelní představení v kulturním domě Rabštejn v Kostelci nad Orlicí. Každoročně se žáci účastní plaveckého výcviku v plaveckém bazénu v Rychnově nad Kněžnou. Spolupráce s ostatními školami je dobrá. S malotřídními školami (Čestice, Lično) si ke konci školního roku připravujeme pro děti různé soutěže s odměnami. Úzce spolupracujeme i se spádovou školou v Častolovicích. Spolupracujeme s Městskou policií v Kostelci nad Orlicí – besedy, ukázky výzbroje.

e) Dlouhodobé projekty Škola tradičné pořádá během školního roku několik již tradičních akcí. Jedná se o: vystoupení žáků na vítání občánků a setkání důchodců, vánoční besídka, dětský karneval, vystoupení na Den matek, Den dětí, školní výlet a dopravní výchova.

8

3. Charakteristika školního vzdělávacího programu Motto: „Co slyším, to zapomenu. Co vidím, to si pamatuji. Co vyzkouším, tomu rozumím.“

a) Co chceme a kam směřujeme Naše malotřídní škola je školou rodinného typu. Společně vzdělává i vychovává všechny děti bez ohledu na jejich handicapy. Poskytujeme péči jak žákům s výukovými problémy tak i žákům s mimořádným nadáním. Škola má některá specifika a klade důraz na některé oblasti výchovy a vzdělávání, které ji odlišují od ostatních škol a tím dochází k její profilaci.Naše malá vesnická škola se zaměřuje na ekologickou výchovu (vycházky do lesa ,besedy s odborníky,video s filmy o přírodě,zlepšování životního prostředí,třídění odpadků,zkrášlování okolí školy květinami, pokusy rostlinami) a to i v době vyučování i při mimoškolní činnosti při táboráku a s písničkami a bivaku ve škole. Zároveň však máme na zřeteli požadavky dnešní doby a vedeme děti připravovat na práci s počítači a poskytujeme jazykovou vybavenost.Velmi důležitá je i výchova k ochraně svého zdraví a zdravý životní styl.

9

b) Zaměření školy

Škola je zaměřena na: -

práci s výpočetní a komunikační technikou

-

nabídku různých mimoškolních aktivit ve školní družině

-

inkluzivní vzdělávání, tzn. vytváření podmínek pro talentované žáky i žáky s různým druhem postižení

-

správný tělesný vývoj žáků, sportovní aktivity

-

ekologická výchova

-

dopravní výchova

-

výchova ke zdravému životnímu stylu

10

-

chceme učit žáky takové znalosti a dovednosti, které budou dobře uplatnitelné v životě, tzn. méně encyklopedických poznatků a více se zaměřit na činnostní učení se zaměřením na praxi

-

zavádět do výuky efektivní metody výuky, jako je skupinové (kooperativní) a projektové vyučování, kterými vedeme žáky k týmové práci, k vzájemné pomoci, sounáležitosti a vzájemnému respektu;

-

pro budoucí život v EU je nezbytné výrazně zlepšit výuku cizího jazyka

-

vést žáky k využívání komunikačních a informačních technologií, podporovat zavádění a využívání výpočetní techniky do všech předmětů, podporovat výuku na počítačích a jejich využívání

-

preferovat sportovní výchovu, vést žáky ke zdravému životnímu stylu

-

vést žáky k dodržování stanovených pravidel, zejména pravidel školního řádu a pravidel silničního provozu

-

chceme klást důraz na všeobecné a rovné vzdělání pro všechny, neboť pro úspěšný rozvoj dítěte má velký význam život v populačně přirozené skupině (ve skupině jsou zastoupeni žáci s různými vlohami, nadáním a vlastnostmi) vytváříme podmínky pro vzdělávání žáků jak nadaných, tak i pro žáky s vývojovou poruchou učení

-

11

c) Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení Dílčí kompetence

Čím dosahujeme rozvoje kompetence u žáka

Žáci jsou vedeni k vyhledávání a třídění potřebných informací . Na základě jejich pochopení dokáží zvážit jejich důležitost.

Tvorbou projektů a využíváním skupinové i samostatné práce vedeme žáky ke schopnosti vyhledat potřebné informace a na základě jejich třídění a zpracování odlišit podstatné od méně podstatného.

Žáci srovnáním dokáží posoudit důvěryhodnost informačních zdrojů .Využívají je v procesu učení.

Žáci se na základě práce na tematických projektech učí efektivně vyhledávat informace na internetu a posuzovat důvěryhodnost zdrojů informací.

Žáci jsou schopni využívat vhodné metody učení.

Výkladem, diskuzí, formou cvičení a skupinovou prací seznamujeme žáky s různými metodami učení a jejich srovnáním jim pomáháme vybrat si metodu adekvátní jejich věku, nadání a schopnostem. Provádíme jejich praktický nácvik.

Učí se pracovat s odbornou literaturou.

Při vyhledávání a třídění nezbytných teoretických informací vedeme žáky k samostatnosti.

Pracujeme s krásnou i odbornou literaturou,

12

s českou i cizojazyčnou. Odborná literatura je žákům dostupná ve studovně, kterou mohou volně navštěvovat. Žáci jsou schopni k učení využívat výpočetní techniku.

V hodinách často se žáky využíváme výukové programy a tvorbou projektů je učíme při zpracovávání informací využívat výpočetní techniku. Procvičováním gramatických jevů, tematických okruhů, slovní zásoby, porozumění textu, poslechu na PC vytváříme u žáků schopnost pracovat s výpočetní technikou i v cizím jazyce.

Žáci uplatňují logické myšlení a umí použít nabyté znalosti a dovednosti v praxi, jsou schopni používat metodu pozorování a experimentu a z experimentů vyvodit závěry.

Uplatněním deduktivních metod, prací ve skupinách, řešením problémových úloh rozvíjíme logické myšlení žáků, jejich schopnost použít nabyté znalosti a dovednosti.

Žáci jsou vedeni k pozitivnímu vztahu k celoživotnímu učení.

Studiem životopisů významných osobností, vlastním příkladem, sledování dokumentárních filmů, motivačními metodami probouzíme v žácích snahu o další vzdělávání.

Žáci jsou vedeni k užívání

Při práci s informacemi, při prezentaci prací

V přírodovědných předmětech vycházíme často z experimentů a metodou aktivní konstrukce poznatku vedeme žáky k poznání obecného.

13

vhodných termínů, znaků a vedeme žáky ke správnému užívání odborných symbolů. termínů, znaků a symbolů. Ve spojení s praktickou činností upevňujeme u žáků jejich znalost. Vhodným výběrem činností rozvíjíme exaktní a abstraktní myšlení žáků.

Žáci jsou vedeni k tvůrčí činnosti.

V hodinách vedeme žáky k učení prostřednictvím vlastní tvorby, práce na projektech, při krátkodobé tématické výuce k rozvoji tvůrčího myšlení.

Kompetence k řešení problémů Dílčí kompetence

Čím dosahujeme rozvoje kompetence u žáka

Žáci se umějí samostatně rozhodovat a využívat vlastního úsudku a zkušeností

Se žáky pracujeme skupinově i samostatně na krátkodobých nebo dlouhodobých tématických projektech Vedeme žáky ke správné prezentaci projektů. S žáky konzultujeme možnost volby jak při výběru tématu, tak při výběru vlastního kreativního způsobu zpracování výsledných prací.

Žáci si poradí se zátěžovou situací a mají schopnost

Diskutujeme nad nezdarem při řešení problémů. Vedeme žáky k práci s chybou a k rozvíjení jejich 14

vyrovnat se s případným neúspěchem

sebekontroly.

Žáci se učí najít příčinu a způsob řešení problémových situací

Učíme žáky správně nacházet a formulovat problém.

Aktivně řešíme konflikty mezi žáky pomocí adaptačních programů, vytváření modelových situací a simulováním reálných situací.

Při řešení problémů využíváme metody skupinové práce. Připravujeme žáky na řešení běžných životních problémů a k hledání různých variant řešení. Pracujeme se žáky metodami moderované diskuze, metodou aktivní konstrukce poznatku, dedukce. Vedeme žáky k vyhledávání informací z různých zdrojů.

Při řešení problémů pracují s chybou a sledují vlastní pokrok při jejich zdolávání

Vedeme žáky k sebekontrole a zdokonalování výsledků jejich práce.

Žáci umí kriticky zhodnotit a obhájit způsoby řešení

Učíme žáky prezentovat výsledky jejich práce písemnou, ústní i multimediální formou.

Učíme žáky sebehodnocení.

Upevňujeme v žácích schopnost kriticky hodnotit výsledky jejich práce.

15

Kompetence komunikativní Dílčí kompetence

Čím dosahujeme rozvoje kompetence u žáka

Žáci spolupracují v týmu

Spolupráci mezi žáky uskutečňujeme diskuzí nad řešením problémových úloh, skupinovou prací na projektech a umožňujeme tak žákům věnovat zvýšenou pozornost vzájemné komunikaci a kooperaci.

Žáci dokáží respektovat názory jiných

Respekt k názorům druhých upevňujeme při každodenní komunikaci mezi sebou i mezi žáky a vyučujícími. Simulačními hrami, častými diskuzemi a besedami k výukovým tématům vedeme žáky ke schopnosti respektovat názory druhých.

Žáci vhodným způsobem prezentují svůj názor

Simulačními hrami, častými diskuzemi a besedami k výukovým tématům vedeme žáky ke schopnosti otevřeně a vhodným způsobem sdělit vlastní názor, obhajovat jej a vhodně argumentovat. Přípravou písemného projevu vedeme žáky k formulaci svých myšlenek a názorů v logickém sledu. Hodnocením průběhu práce podporujeme diskuzi, ve které mohou žáci vyjádřit vhodným 16

způsobem svůj názor. Žáci prezentují výsledky své práce

Ústním i písemným vyjadřováním vedeme žáky k prezentaci a hodnocení své práce. Využíváme k tomu referáty i písemné zápisy, soutěže a projekty. Žáky vedeme k využívání grafických a prezentačních programů.

Žáci ovládají základy společenského chování

Hrou v roli a řešením různých životních situací vedeme žáky k ovládání základního společenského chování, které u nich pěstujeme také při návštěvách rozličných kulturních zařízení a při besedách k jednotlivým výukovým tématům. Základy společenského chování u žáků upevňujeme při každodenní komunikaci mezi sebou i mezi žáky a vyučujícími (zasílání úkolů, konzultace pracovních postupů).

Žáci se orientují v mediálních sděleních

Formou hraní rolí napomáháme žákům vhodným způsobem zaujímat názor k informacím v médiích. Při práci na projektech žáky vedeme k využívání nejrůznějších médií. Prací s odbornou literaturou a na PC učíme žáky schopnosti vyhledávat, zpracovávat informace a následně je aplikovat při řešení konkrétních

17

problémů. Žáci komunikují alespoň v jednom cizím jazyce

Nácvikem dialogů, didaktickými hrami rozvíjíme komunikační schopnosti v cizím jazyce. Využitím základní odborné slovní zásoby v cizím jazyce se prohlubuje jeho znalost a využití v praktickém životě. Žáci využívají cizí jazyk při vyhledávání informací na internetu.

Kompetence sociální a personální Dílčí kompetence

Čím dosahujeme rozvoje kompetence u žáka

Účinně spolupracují ve skupinách

Používáme skupinovou práci žáků a pod vedením vyučujícího učíme žáky spolupráci v kolektivu a týmové práci.

Podílí se na vytváření pravidel práce v týmu a pozitivně ovlivňují kvalitu společné práce

Žáky vedeme k získávání základů kooperace a týmové práce, při které se společně s pedagogy podílejí na vytváření pravidel práce v týmu.

Aktivně se podílí na vytváření příjemné

Aktivizačními metodami, relaxačními chvilkami a osobním pozitivním přístupem vedeme žáky

Rozvíjíme u žáků systematičnost, vytrvalost a přesnost.

18

atmosféry a přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů

k vytváření duševní, tělesné a sociální pohody. Učíme žáky vystihnout své pocity, nálady a podělit se o ně s ostatními, tím si dokázat vytvořit žebříček hodnot. U žáků pěstujeme schopnost vytvářet příjemnou atmosféru v týmu, upevňujeme dobré mezilidské vztahy, učíme je v případě potřeby poskytnout pomoc nebo dokázat sami o ni požádat.

Realisticky hodnotí své schopnosti, mají zdravé sebevědomí, ale nepřeceňují své schopnosti

Usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost střídat role ve skupině. Pěstujeme u všech žáků zdravé sebevědomí a dovednost realisticky zhodnotit své schopnosti. U žáků vytváříme pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jejich sebedůvěru. Učíme je ovládat svoje jednání a chování tak, aby dosáhli pocitu sebeuspokojení a sebeúcty. Vedeme žáky k realistickému hodnocení svých schopnosti pomocí srovnávání své práce i prací ostatních. Vytváříme u žáků schopnost vyslovit hypotézu na základě jejich myšlení a vedeme je k jejímu ověřování či vyvrácení pomocí protipříkladu.

19

Uvědomují si Řešením úkolů v menších skupinách vedeme zodpovědnost za své žáky k odpovědnosti vůči kolektivu a vzájemné chování a jednání, zdraví a pomoci. život Formujeme odpovědnost žáků za vlastní zdraví a bezpečnost, za své chování, jednání a rozhodování. Dbáme o dodržování zásad bezpečnosti práce a učíme je k poskytnutí první pomoci. Vedeme žáky k vhodnému uplatňování svých práv, uvědomování si svých povinností a jejich plnění. U žáků podporujeme dovednosti týkající se duševní a tělesné hygieny, pěstujeme zodpovědnost za jejich zdravý život. Jsou schopni diskutovat v malých skupinách i v třídním kolektivu

Učíme žáky k vzájemné spolupráci, rozvoji komunikace, diskuse a asertivnímu chování.

Žáci jsou vedeni k respektování a úctě k rodinnému prostředí.

Posilujeme kladný vztah a úctu k rodičům, rodině a tím upevňujeme vzájemné rodinné vztahy. Uvádíme příklady možných důsledků neuváženě založené rodiny, snažíme se, aby si uvědomili potřebu úcty k rodičům a všem lidem, hlavně starším, svoji zodpovědnost za zdraví a život.

20

Při řešení úkolů a problémů jsou schopni akceptovat názory a zkušenosti jiných

Vedeme žáky k respektování společně dohodnutých pravidel chování a zároveň je učíme k odmítavému postoji ke všemu co narušuje dobré lidské vztahy. U žáků rozvíjíme zdravé sebevědomí, fantazii a originalitu. Vedeme žáky k pochopení významu krásy a jejího postavení v životě lidském.

Kompetence občanské Dílčí kompetence Žáci respektují příslušníky jiných ras a vyznání, jsou proti útlaku a násilí.

Čím dosahujeme rozvoje kompetence u žáka

Poskytujeme doplňkovou četbu, umožňujeme vyhledávat informace. Navštěvujeme divadelní, filmová představení a kulturní akce. Diskutujeme o člověku, jeho potřebách a odlišnostech a vedeme tím žáky k respektování příslušníků jiných ras. Využíváme metody dramatické výchovy.

21

Organizujeme adaptační programy. Využíváme skupinové práce.

Žáci si jsou vědomi svých práv a povinností ve škole i mimo školu, chápou význam řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti.

Poskytujeme doplňkovou četbu, umožňujeme vyhledávat informace. Dbáme na dodržování pravidel. Diskutujeme s žáky o jejich právech a povinnostech. Vedeme žáky ke sledování a dodržování právních norem. Využíváme skupinové práce.

Žáci jsou v různých situacích zodpovědní, ohleduplní, ochotní pomáhat.

Využíváme metody dramatické výchovy. Využíváme skupinové práce.

Žáci mají pozitivní vztah ke Navštěvujeme divadelní, filmová představení a kultuře a historickému kulturní akce. dědictví, aktivně se Poskytujeme doplňkovou četbu, umožňujeme zapojují do kulturního a

22

sportovního dění.

vyhledávat informace. Organizujeme soutěže . Využíváme skupinové práce.

Žáci přistupují zodpovědně Využíváme mezipředmětových vztahů a ke svému okolí, jednají umožňujeme tvorbu prezentací k ekologickým v zájmu podpory a ochrany globálním a lokálním problémům. prostředí a zdraví. Využíváme statistických údajů ve vztahu k životnímu prostředí. Diskutujeme o problémech prostředí. Vedeme žáky ke sledování aktuálního dění. Organizujeme Den Země a Den životního prostředí. Využíváme skupinové práce.

Kompetence pracovní Dílčí kompetence

Čím dosahujeme rozvoje kompetence u žáka

Žáci používají bezpečně a Vytváříme a upevňujeme pracovní návyky účinně veškeré materiály a pomocí používání základních pomůcek a 23

nástroje, dodržují stanovené pracovní postupy,dovedou se přizpůsobit pracovním podmínkám.

nástrojů,vedeme je k účelnému využití pracovního místa.

Výchova k šetrnosti – hospodaření s přírodními zdroji a majetkem ,přistupuje k výsledkům pracovní činnosti z hlediska kvality, funkčnosti a společenského významu,pracuje s přihlédnutím k ochraně svého zdraví i zdraví ostatních.

Používáním různých pomůcek a materiálů vedeme žáky k hospodaření s přírodními zdroji a majetkem.

Umí plánovat budoucnost, má představu o způsobu dosažení svého cíle, chápe základní zásady podnikání a zná jeho rizika.

V tématickém celku o povoláních vedeme žáky prostřednictvím besedy a diskuse k poznání svých schopností a možností, které jim pomohou se rozhodnout o svém budoucím povolání. Praktická práce nad konkrétními úkoly vede žáky k upevňování dovedností v oblasti plánování a způsobů dosažení cílů.

Při práci využívají získané

Srovnávací metodou učíme žáky chápat minulost

Vedeme žáky k zapojování se do aktivit směřujících k šetrnému chování k přírodním zdrojům účastí na sběru odpadových surovin k šetření energiemi k péči o čistotu a pořádek okolí školy, bydliště, apod.

24

poznatky z jiných předmětů a dovede je vhodně využít k vlastnímu rozvoji a přípravě na budoucnost, dovedou je využít při volbě svého budoucího povolání.

jako základ a východisko jejich budoucnosti.

Dodržují pracovní morálku a kázeň, pracují s přihlédnutím k ochraně svého zdraví i zdraví ostatních.

Dodržováním bezpečnostních zásad žákům vštěpován návyk ochrany svého zdraví i zdraví druhých.

Umí požádat o pomoc a radu a dovede je poskytnout ostatním.

Nácvikem reálných dialogů učíme žáky schopnosti dorozumět se v cizím prostředí, požádat o pomoc nebo pomoc poskytnout. Skupinovou prací vedeme žáky k vzájemné pomoci a k tomu , aby sami dokázali v případě potřeby o pomoc požádat. Praktickým seznamováním žáků se zásadami 1. pomoci je vedeme k bezprostřednímu poskytnutí pomoci zraněnému a znalosti požádat o odbornou pomoc.

Pravidelným tréninkem tělesných zdatností a rozvíjením dovedností, vedeme žáky k chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu pro výběr partnera i profesní dráhy, pro uplatnění ve společnosti.

25

d)Zabezpečení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami -

nechceme preferovat jen intelektuální nadání, ale chceme stejně podporovat žáky i s jiným druhem nadání, jako je hudební, pohybové, manuální, estetické apod. a také se věnovat žákům se SVPU a žáků nadaných ve spolupráci s PPP v Rychnově na Kněžnou

Příklady : A) Zabezpečení výuky se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním jsou v naší škole vzděláváni formou integrace do běžné třídy. Na základě vyjádření a doporučení odborného pracoviště , které podklady k integraci vydává, je žákům upravován v souladu s RVP ZV jejich individuální plán včetně metod práce a způsobu hodnocení výsledků vzdělávání. Pro výuku žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vytváříme podmětné a vstřícné prostředí, máme pedagogické pracovníky vyškolené pro práci s těmito žáky. Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami probíhá reedukace dvakrát týdně po 30 minutách, většinou před vyučováním. Pedagog vedoucí reedukační skupinu navazuje úzkou spolupráci s rodiči zařazených žáků. Vzdělání žáků mimořádně nadaných Pro žáky mimořádně nadané a žáky se zvýšeným zájmem o vzdělání (obecně i pro jednotlivé oblasti výuky) vytváříme ve škole tyto podmínky: -

zavádíme individuální a samostatné úkoly, podporujeme vlastní pracovní tempo

-

zavádíme školní kroužky (práce na PC) popř. doporučujeme kroužky, které jsou vhodné a dasažitelné mimo školu

26

-

nabízíme možnost uplatnění mimo školu (soutěže, prezentace)

-

dbáme na to, aby u těchto žáků nedocházelo k výkyvům chování, k porušování pravidel a řádů pro ostatní spolužáky, pěstujeme u nich toleranci a ochotu pomáhat při spolupráci s žáky méně nadanými nebo s menším zájmem o učení

-

tvoříme individuální vzdělávací plán

B) Ve třídách se snažíme pomáhat žákům těmito způsoby: - Střídání pracovního tempa a činností, střídání poloh, odstranění rušivých vlivů, navození příjemné atmosféry, vyhledávání činnosti, při které je žák úspěšný, relaxace, stanovení reálného cíle. Po jeho splnění stanovenídalšího náročnějšího, ale splnitelného cíle. -

provádět rozumnou integraci dětí zaostávajících, či jinak postižených přímo ve třídách základní školy s ostatními dětmi;

-

chceme se zaměřovat i na žáky nadané, chceme jim vytvořit podmínky pro jejich rozvoj a tím omezit jejich přechod na jiné školy. Z metod práce chceme u těchto žáků preferovat samostatnou práci, skupinovou práci, projektové vyučování apod. Rovněž se chceme zúčastňovat různých soutěží školního i okresního charakteru, kde rovněž mají možnost se žáci prezentovat a zejména při přípravě k těmto soutěžím dochází k rozvoji jejich nadání.

-

chceme dále rozvíjet silné stránky školy a maximálně eliminovat a napravovat to, co považujeme za nedostatky

7) Prevence sociálně patologických jevů

27

- Ve škole je zpracovaná směrnice pro prevenci sociálně patologických jevů a to : Minimální preventivní program Minimalizace šikany na ZŠ Olešnice

f) Školní dužina Pro školní družinu je vypracován vlastní Školní vzdělávací program

28

4. Učební plán a organizace vzdělávání a) Organizace výuky Výuka probíhá v 1. – 5. ročníku ZŠ. ŠVP rozlišuje dvě vzdělávací období: 1. období zahrnuje 1. – 3. ročník, 2. období 4. – 5. ročník. ŠVP vymezuje jako závazný výstup očekávané kompetence 2. období. Základní vyučovací jednotkou je vyučovací hodina (45 min). Na začátku školního roku je vytvořen rozvrh hodin, který je možné, zejména na 1. stupni a při zachování časových proporcí jednotlivých předmětů, měnit z závislosti na aktuální situaci a konkrétní potřebě. Kromě vyučovací hodiny lze realizovat výuku i jiným typem vyučovací jednotky s odlišným časovým úsekem při dodržení zásad hygieny školní práce (přestávky, relaxace apod.). Při realizaci dílčích školních programů a projektů je nutné respektovat závaznost minimálních hodinových dotací pro jednotlivé vyučovací předměty (obory vzdělávacích oblastí) pro daný ročník. Metody a formy výuky ŠVP nestanovuje závazně – nechává na vyučujícím, aby pro dosažení očekávané kompetence zvolil sám takové metody a formy výuky, které budou vést k očekávanému efektu. Použité formy a metody by měly v dětech vyvolávat touhu po poznávání, provokovat jejich zvědavost, stimulovat kladné rysy lidské povahy. Respektování osobnosti dítěte a uplatňování principu pozitivní motivace by měly být neodmyslitelnými prvky práce vyučujícího.

29

b) Vyučovací předměty Vzdělávací obsah jednotlivých vzdělávacích oblastí a oborů vzdělávacích oblastí RVP je ve Školním vzdělávacím programu rozpracován do konkrétních vyučovacích předmětů, které škola žákům v daném vzdělávacím období v jednotlivých ročnících nabízí. Skladba těchto předmětů respektuje závazný platný Rámcový učební plán pro základní vzdělávání, zohledňuje aktuální vzdělávací podmínky školy a vytčené vzdělávací priority. ŠVP rozlišuje vzdělávací předměty: závazné. Skladba vyučovacích předmětů Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Vyučovací předmět Český jazyk Cizí jazyk Matematika Prvouka Vlastivěda Přírodověda Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Pracovní výchova

Zkratka Čj Aj M Prv Vl Př Hv Vv Tv Pv

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Umění a kultura Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce

30

Průřezová témata · · · · · ·

Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Environmentální výchova Mediální výchova.

Osobnostní a sociální výchova

Tématické okruhy Rozvoj schopností poznávání

1 Č.j. M Prv.

2 Č.j. M Prv.

3 Č.j. M Prv.

4 T.v.

5 T.V.

Přír. H.v. V.v. T.v. Přír. V.v. T.v. P.č. T.v. T.v. V.v.

Přír. Přír. H.v. V.v. T.V. Přír. V.v. T.V. P.č. T.v. T.v. V.v.

H.v. V.v.

H.v. V.v.

Sebepoznání s sebepojetí

Seberealizace a sebeorganizece

Psychohygiena

T.v. V.v. Č.j.

Kreativita

H.v. V.v.

31

T.v. V.v. Č.j. M H.v. V.v.

T.v. V.v. Č.j. M H.v. V.v.

P.č. Prv. Č.j.

Mezilidké vztahy Komunikace

Kooperace a kompetice T.v. Prv.

Řešení problémů a rozhodování Hodnoty, postoje, prakticetika Výchova demokratického občana

Výchova myšlení v evropské a globální souvislosti

Občanské společenství a škola Občan, občanské společenství a stát Formy participace občanů Principy demokracie jako formy vlády

P.č. Prv. Č.j. V.v. T.v. Č.j. T.v. Prv.

P.č. prv. Č.j. A.j. Č.j. T.v. Prv.

Prv. Přír.

P.č. Č.j. A.j.

P.č. Vlast. Č.j. A.j.

T.v.

T.v.

Č.j. Přír. Vlast.

Č.j. Přír. Vlast.

Přír. Vlast.

Přír.

Vlast.

Evropa a svět nás zajímá

H.v. V.v.

Objevujeme Evropu a svět Jsme Evropané Multikulturní vyžití

Vlast. Vlast.

Kulturní diference Lidské vztahy Etnický původ

Prv.

Prv.

Prv. Prv.

Multikultura Environmentální výchova

Vlast.

Ekosystémy Základní podmínka života

Prv. Prv.

32

Vlast. Vlast. Vlast. Přír. A.j. Č.j. Přír. Přír.

Vlast. Vlast. Přír. A.j. Č.j. Přír. Přír.

Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí

Mediální výchova

P.č. Prv.

P.č. Prv.

Kritické čtení a vnímámní mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení Stavba mediálního sdělení

Prv. P.č.

Přír. Vlast. Přír. Vlast.

Č.j.

Č.j.

P.č. Přír. Vlast.

Infor. Infor. Č.j. Č.j.

Z možných způsobů zpracování průřezových témat preferuje ŠVP integraci do vyučovacích předmětů a podobu projektů v jednotlivých ročnících. Učební plán Předmět Český jazyk

1. 9

2. 10

3. 8

4. 8

5. 7

Celkem 42

Cizí jazyk Matematika Informatika

4

5

3 5

3 5

3 5 1

9 24 1

2

2

3

Prvouka Vlastivěda Přírodověda Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova

Člověk svět

a

jeho

Umění a kultura

1 1 2

1 1 2

7 2 2 1 1 2

1 1 2

33

2 2 1 1 2

4 4 5 5 10

Pracovní výchova Povinně volitelné Čj-s, M-s, předměty Celkem

1

1

1

2

2

7

20

22

24

26

26

118

Přehled vyučovacích předmětů – 1. stupeň Vyučovací předmět

Poznámky k předmětu

Český jazyk

Povinný předmět v 1. – 5. ročníku, hodinová dotace (42) odpovídá RVP. Od 2. do 5. ročníku jej lze disponibilně navyšovat o 1 hodinu týdně jako specializované a vyrovnávací hodiny nebo jako přípravu žáků na přijímací zkoušky (5. ročník).

Anglický jazyk

Povinný cizí jazyk v 3. – 5. ročníku, hodinová dotace (9) odpovídá RVP..

Matematika

Povinný předmět v 1. – 5. ročníku, hodinová dotace (24) je navýšena o 2 hodiny z disponibilní časové dotace. Dále jej lze disponibilně navyšovat o 1 hodinu týdně v 2. – 5. ročníku jako specializované a vyrovnávací hodiny nebo jako přípravu na přijímací zkoušky (5. ročník).

Informatika Prvouka

Povinný předmět v 1. – 3. ročníku, hodinová dotace (7) odpovídá RVP.

Vlastivěda

Povinný předmět v 4. – 5. ročníku, hodinová dotace (3)

Přírodověda

Povinný předmět v 4. – 5. ročníku, hodinová dotace (4)

34

Hudební výchova

Povinný předmět v 1. – 5. ročníku, hodinová dotace (5) odpovídá RVP.

Výtvarná výchova

Povinný předmět v 1 – 5. ročníku, hodinová dotace (5) odpovídá RVP. V 1. – 3. ročníku se vyučuje 1 hodina týdně

Tělesná výchova

Povinný předmět v 1. – 5. ročníku, hodinová dotace (10) odpovídá RVP. .

Pravidelné školní akce Součástí výchovné a vzdělávací činnosti školy jsou pravidelně pořádané školní akce. Ročník 1. – ročník 1. – ročník

1. – ročník 1. – ročník

Akce

Časová dotace

5.

Plavecký výcvik

20 hodin

5.

Ochrana osob za mimořádných situací

6 hodin

Program protidrogové prevence a prevence dalších sociálně patologických Průběžně jevů 5. Divadelní, filmová a hudební představení Podle nabídky – SK Rabštejn 5. Vzdělávací exkurze 1 den

Součástí vzdělávacího programu jsou všechny akce zařazené aktuálně do ročních a měsíčních plánů školy. Patří sem kulturní a sportovní akce, účast ve sportovních a vzdělávacích soutěžích, účast v projektech a podobně. 35

5. Učební osnovy a) Anglický jazyk Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovaný předmět ANGLICKÝ JAZYK je součástí vzdělávací oblasti JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE. Cílem jazykové výuky je podpora rozvoje komunikačních kompetencí. Přispívá k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytuje živý jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žáků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizího jazyka pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšení mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Umožňuje poznávat odlišnosti ve způsobu života lidí jiných zemí i jejich odlišné kulturní tradice a prohlubuje uvědomění si závažnosti vzájemného mezinárodního porozumění a tolerance a vytváří podmínky pro spolupráci škol na mezinárodních projektech. Vyučovaný předmět ANGLICKÝ JAZYK je tvořen následujícími tematickými celky: Poslech Čtení Mluvená interakce Mluvený projev Písemná interakce Písemný projev Vyučovaný předmět ANGLICKÝ JAZYK integruje následující průřezová témata a jejich tematické okruhy:

36

Osobnostní a sociální výchova o Osobnostní rozvoj o Sociální rozvoj Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech o Evropa a svět nás zajímá Multikulturní výchova o Kulturní diference o Lidské vztahy o Etnický původ o Podpora multikulturality Mediální výchova o Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení o Interpretace mediálních sdělení o Fungování a vliv medií ve společnosti o Tvorba mediálního sdělení o Práce v realizačním týmu Vyučovaný předmět ANGLICKÝ JAZYK je vyučován na prvním stupni ve 3.,4. a 5. ročníku po třech hodinách týdně. Celková hodinová dotace předmětu tedy činí 9 hodin. ANGLICKÝ JAZYK je vyučován formou běžných vyučovacích hodin ve třídách s důrazem na rozvoj komunikačních schopností žáků, k čemuž jsou využívány i metody jako skupinová práce, projektové práce apod. K procvičování nových gramatických jevů jsou využívány výukové programy na PC. Výuka jazyka směřuje k tomu, aby žáci zvládli základy cizojazyčné konverzace. Seznamují se i s reáliemi anglicky mluvících zemí a cizojazyčnými kulturami. Výuka je založena na modelu britské angličtiny. Výuka předmětu probíhá v běžných třídách. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence občanské Seznámením s reáliemi anglicky mluvících zemí a s životem odlišných kultur, prostřednictvím vyhledávání informací na internetu, čtením doplňkové literatury a zahraničními pobyty vedeme žáky k respektování příslušníků jiných ras. Kompetence sociální a personální

37

Využíváním skupinové a projektové práce v hodinách anglického jazyka pod vedením vyučujícího učíme žáky spolupráci v kolektivu, týmové práci a přispíváme k upevnění dobrých mezilidských vztahů. Prací v kolektivu a vedením žáků k sebehodnocení pěstujeme u všech zdravé sebevědomí a dovednost realisticky zhodnotit své schopnosti. Kompetence komunikativní Nácvikem dialogů, didaktickými hrami, psaním dopisů a e-mailů, organizací olympiád v anglickém jazyce a komunikací s rodilými mluvčími rozvíjíme v žácích schopnost komunikace v cizím jazyce. Ústním i písemným vyjadřováním vedeme žáky k prezentaci a hodnocení své práce.. Simulačními hrami rozvíjíme v žácích schopnost respektovat názory druhých. Kompetence pracovní Nácvikem reálných dialogů učíme žáky schopnosti dorozumět se v cizím prostředí, požádat o pomoc nebo pomoc poskytnout. Vytváříme u žáků návyky pro práci se slovníkem. Kompetence k řešení problémů Simulováním reálných situací, nácvikem porozumění neznámého cizího textu a poslechu z CD a výukových programů na PC a pohybem v anglicky mluvícím prostředí vedeme žáky k dovednosti řešit neznámé problémové situace a nenechat se odradit nezdarem. Prací s chybou vedeme žáky k sebekontrole a zdokonalování jejich práce. Kompetence k učení Tvorbou projektů a využíváním skupinové práce vedeme žáky ke schopnosti vyhledat a utřídit potřebné informace. Procvičováním gramatických jevů, tematických okruhů, slovní zásoby, porozumění textu, poslechu na PC a tvorbou projektů vytváříme u žáků schopnost práce s výpočetní technikou i v cizím jazyce. b) Člověk a jeho svět Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Člověk a jeho svět vymezuje vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky a zdraví . Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Rozvíjí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti žáků získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Vytváří a posiluje u žáků vnímavý vztah k jejich okolí. Pomáhá jim formovat základní vztah k životu, vlastní osobě, jiným lidem a živočichům. Formuje základní vědomí odpovědnosti žáků za vlastní zdraví a bezpečnost, za své chování, jednání a rozhodování, za plnění zadaných úkolů.

38

Vyučovací předmět Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost přírody Člověk a jeho zdraví Dopravní výchova Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí Vyučovací předmět Člověk a jeho svět rovněž integruje následující průřezová témata a jejich tematické okruhy: Environmentální výchova o Ekosystémy o Základní podmínky života o Lidské aktivity a problémy životního prostředí o Vztah člověka k prostředí Multikulturní výchova o Lidské vztahy o Princip sociálního smíru a solidarity o Výchova demokratického občana o Občanská společnost a škola o Občan, občanská společnost a stát o Formy participace občanů v politickém životě Mediální výchova o Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení o Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality o Stavba mediálního sdělení o Vnímání autora mediálních sdělení o Fungování a vliv médií ve společnosti o Osobnostní a sociální výchova o Osobnostní rozvoj o Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech o Evropa a svět nás zajímá

39

Vyučovací předmět Člověk a jeho svět je vyučován pouze na 1. stupni a to v 1. – 3. ročníku po dvou hodinách týdně, ve 4. ročníku 3 hodiny a v 5. ročníku čtyři hodiny týdně. Výuka předmětu probíhá převážně ve třídě a je doplněna krátkodobými projekty, vycházkami a exkurzemi. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence občanské Získáváním nových znalostí o člověku, společnosti, přírodě vytváříme správné mravní a hodnotové postoje žáka k okolnímu světu, k životnímu prostředí. Učením o člověku, jeho potřebách a odlišnostech vedeme žáky k respektování příslušníků jiných ras. Sledováním společenského dění ve vyšších ročnících vedeme žáky k pochopení funkce parlamentu a sněmovny. S využitím mezipředmětových vztahů s českým jazykem, hudební výchovou, rozvíjíme kulturní chování (divadelní představení, koncerty). Diskutováním o problémech životního prostředí, vytvářením prezentací k ekologickým problémům budujeme v žácích zodpovědný vztah ke svému okolí. Kompetence sociální a personální Řešením úkolů v menších skupinách vedeme žáky k odpovědnosti vůči kolektivu a k vzájemné pomoci. Prohlubováním učiva o člověku formujme odpovědnost žáků za vlastní zdraví a bezpečnost, za své chování, jednání a rozhodování, vzhled a čistotu. Vyprávěním o rodině a rodinných vztazích posilujeme kladný vztah, úctu k rodičům. Kompetence komunikativní Při besedách k jednotlivým výukovým tématům rozvíjíme základy společenského chování, pravidla diskuse, vedeme k respektování názorů jiných, ke schopnosti vyjádřit svůj názor. Využíváním prvků dramatické výchovy vedeme žáky k správnému společenskému chování. Osvojováním různých témat vedeme k rozšiřování slovní zásoby. Kompetence pracovní V předmětu Člověk a jeho svět poskytujeme žákům velké množství příležitostí k pěstování a upevňování pracovních návyků a dovedností zacházet s pracovními nástroji a materiály (např. při provádění pokusů). Skupinovou prací vedeme žáky k vzájemné pomoci a k tomu , aby sami dokázali v případě potřeby o pomoc požádat. V tématickém celku o povoláních vedeme žáky prostřednictvím besedy a diskuse k poznání svých schopností a možností, které jim pomohou se rozhodnout o svém budoucím povolání. Při provádění pokusů vedeme žáky k hospodaření s přírodními zdroji a majetkem.

40

Kompetence k řešení problémů Sledováním vybraných televizních pořadů a výukových filmů, četbou článků k danému tématu, péčí o svěřené rostliny a živočichy, besedou s odborníky, návštěvou tematicky zaměřené výstavy vedeme žáky k porovnávání různých názorů a vlastních praktických zkušeností o přírodě živé i neživé. Při práci poskytujeme žákům dostatek příležitostí k řešení problémových situací, k objasnění jejich příčin a způsobu jejich řešení. Během skupinové práce se učí dovednosti samostatně rozhodovat, poradit si s problémem. Kompetence k učení Vyhledáváním informací v odborné literatuře (encyklopediích a slovnících) a na internetu, jejich tříděním a zpracováním(např. referát, projekt) vedeme žáky k pochopení podstatného a méně podstatného. V předmětu Člověk a jeho svět máme mnoho příležitostí seznámit žáky i s různým zajímavostmi, které je motivují k většímu zájmu o probírané téma. Prací ve skupinách pěstujeme dovednost využívat nabytých vědomostí v praxi. c) Člověk a svět práce

Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovaný předmět Člověk a svět práce je samostatnou vzdělávací oblastí, která postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií. Vede žáky k rozvoji jemné motoriky rukou, k osvojování správných pracovních návyků a dovedností, k radosti z vytvoření vlastního výrobku. Vychovává žáky k vážení si lidské práce. Žáci pracují se všemi dostupným materiály – papírem, dráty, hlínou, vlnou, textilií, plasty a stavebnicemi. Člověk a svět práce přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Cíleně se zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě. Vyučovaný předmět Člověk a svět práce je na prvním stupni tvořen následujícími tematickými celky: práce s drobným materiálem konstrukční činnosti pěstitelské práce

41

příprava pokrmů Vyučovaný předmět Člověk a svět práce rovněž integruje následující průřezové téma a jejich tématické okruhy: Environmentální výchova o Lidské aktivity a problémy životního prostředí o Základní podmínky života o Vztah člověka k prostředí o Ekosystémy Vyučovaný předmět Člověk a svět práce je vyučován na prvním stupni v 1., 2., 3., 4. a 5. ročníku po jedné hodině týdně. ČLOVĚK A SVĚ PRÁCE je vyučován převážně formou vyučovacích hodin ve třídách a pomocí praktických činností důrazem na rozvoj správných pracovních dovedností a návyků. Žáci se učí plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně tak i v týmu a to individuální, skupinovou nebo projektovou prací. Výuka předmětu probíhá v běžných třídách vyžadují-li to okolnosti pak v odborné učebně informatiky nebo formou návštěv a exkurzí muzeí a výstav. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence občanské Prezentací prací žáků vytváříme jejich pozitivní vztah k práci a odpovědnosti za kvalitu vytvořených výrobků. Využíváme pro výzdobu školy (tříd, chodeb) a okolí školy vlastní aktivní prací vypěstované okrasné a pokojové rostliny. Vysazujeme zeleň v okolí školy a pečujeme o ni. Kompetence sociální a personální Využíváním skupinové a projektové práce v hodinách pod vedením vyučujícího učíme žáky spolupráci v kolektivu a týmové práci. Prací v kolektivu a vedením žáků k sebehodnocení pěstujeme u všech zdravé sebevědomí a dovednost realisticky zhodnotit své schopnosti. Praktickými prácemi rozvíjíme u žáků systematičnost, vytrvalost a přesnost. Dodržování zásad bezpečnosti práce a praktické ukázky první pomoci při zasažení el. proudem vedou žáky ke zodpovědnost za své zdraví a život. Kompetence komunikativní

42

Popisy svých výrobků a prací s využitím informačních a komunikačních technologií rozvíjíme v žácích schopnost vhodně a efektivně prezentovat výsledky své práce. skupinových prací rozvíjíme u žáků kooperaci a týmové komunikační schopnosti. Základy společenského chování u žáků upevňujeme při každodenní komunikaci mezi sebou i mezi žáky a vyučujícími. Kompetence pracovní Pomocí praktických prací v dílnách a na pozemcích utužujeme v žácích základní pracovní dovednosti a návyky z různých pracovních oblastí, organizaci a plánování práce a používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě. Úsporným hospodařením s přírodními zdroji, majetkem a pomůckami vychováváme žáky k šetrnosti. Vedeme žáky prostřednictvím besedy a diskuse k poznání svých schopností a možností, které jim pomohou se rozhodnout o svém budoucím povolání. Kompetence k řešení problémů Uplatňováním samostatné a skupinové práce vedeme žáky ke správnému pochopení pracovních problémů a hledání jejich efektivních řešení. Diskusí nad nezdarem při řešení problémů vedeme žáky k práci s chybou a k rozvíjení jejich sebekontroly. Kompetence k učení Vyhledáváním vhodných metod vedeme žáky k samostatnosti při práci na projektech a tím rozvíjíme jejich schopnost hledat potřebné informace a zvažovat jejich důležitost a učíme je samostatně pracovat s odbornou literaturou a medii. Uplatněním deduktivních metod rozvíjíme logické myšlení žáků a jejich schopnost použít nabyté znalosti a dovednosti v praxi. Při práci s informacemi vedeme žáky ke správnému užívání odborných termínů. d) Jazyk a jazyková komunikace Obsahové, časové a organizační vymezení Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace má rozhodující postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vzdělávání vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat různá jazyková sdělení, rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznání. Vzdělávací oblast je realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura a Anglický jazyk. Vyučovaný předmět ČESKÝ JAZYK A LITERATURA je tvořen následujícími celky: Komunikační a slohovou výchovou

43

Čtením a literární výchovou Psaním Jazykovou výchovou 1. období – 1. -3. ročník V komunikační výchově učíme žáky vnímat a chápat různá jazyková sdělení (mluvená i psaná), mluvit a rozhodovat se na základě vnímaných pokynů a přečteného textu. Učíme je výstižně formulovat a sdělovat své myšlenky, prožitky a pocity, rozumět různým typům textů, jež se vztahují k nejrůznějším situacím ve škole i mimo ni. Komunikační dovednosti žáků vytváříme nejen ve všech složkách českého jazyka, ale ve všech vyučovacích předmětech. Jednotlivé vyučovací předměty musí poskytovat dostatek prostoru k vyjadřování myšlenek a postřehů žáků k tomu, co se učí a co pozorují. Slovní zásobu rozšiřujeme zejména využitím učiva prvouky, četby a vlastních zážitků. V tomto období klademe důraz zejména na ústní vyjadřování. Samostatnou písemnou formu vyjadřování uplatňujeme od 3. ročníku. Při prvním písemném vyjadřování požadujeme krátké jednoduché věty o tom, co žáci prožili, nebo co dobře poznali. Pro rozvoj vyjadřovacích schopností v prvním vzdělávacím období využíváme vyprávění (o obrázku, vlastních zážitcích, přečteném textu, podle obrázkové osnovy) rozhovory žáků k určitému tématu formulace otázek a odpovědí k danému tématu možnosti svobodného výběru způsobu vyjádření myšlenek (v čítankách 2. a 3. ročníku jsou připraveny náměty, které žáka vždy zaujmou, využívá se předmětových vztahů jednoduchých popisů z písanek, hlavně z prvoučného učiva, k psaní podobných textů Komunikační výchova tedy obsahuje činnosti receptivní, tj. čtení a naslouchání produktivní (tvořivé činnosti), tj. mluvený a písemný projev žáka Při výuce čtení v tomto období se snažíme naučit všechny žáky, i průměrně nadané, číst přiměřeně náročné, umělecké i naučné texty jasně, zřetelně a s porozuměním. Při čtení textů obohacujeme slovní zásobu žáků a rozvíjíme i jejich slovní vyjadřování. Při práci s texty spojujeme výcvik čtení s rozvojem vyjadřování, se vzděláváním v různých oborech i s výchovou žáků. Čtení využíváme v prvouce při poznávání přírody i života lidí a světa. Při prožívání literárních ukázek a čtení prvních knížek učíme žáky poznávat život dětí i dospělých, chápat a hodnotit jejich životní příběhy, činy, charaktery a lidské vztahy. Tím rozšiřujeme jejich životní zkušenost, obohacujeme jejich citový život. Dobrou četbou zušlechťujeme city, ovlivňujeme duševní život dětí a povzbuzujeme jejich vůli.

44

Žáky při vyučování čtení učíme esteticky prožívat a chápat přiměřeně náročné texty, později je výrazně číst, předčítat, přednášet, vyprávět, někdy i ilustrovat, něco podle popisu vyrobit, jindy text dramatizovat. Při čtení, poslechu a recitaci zjemňujeme smyslové vnímání žáků, např. sluch pro zvukovou stránku jazyka, bystříme je v pozorování, rozvíjíme jejich představivost a fantazii, cvičíme jejich paměť, rozvíjíme pojmové i obrazné myšlení a ústní vyjadřování. V čítankách určených k činnostnímu učení čtení je věnována dostatečná pozornost volbě příjemných, délkou i obsahem přiměřených textů mladšímu školnímu věku.Také mezipředmětovým vztahům a volbě témat pro samostatnou práci žáků je zde věnována pozornost. V literární výchově seznamujeme žáky s literární tvorbou vhodnou pro mladší školní věk včetně ilustrací. Při výuce psaní v tomto období získávají žáci správné psací dovednosti, základy čitelného, přiměřeně hbitého a úhledného rukopisu. Píší slova a texty vhodného a žákům přiměřeného obsahu, který vyjadřuje zkušenosti žáků nebo poznatky získané v jiných vyučovacích předmětech. Písanky připravené pro toto období se zaměřují na psaní s porozuměním. V jazykové výchově v 1.období základního vzdělávání učíme žáky prostě a jasně se vyjadřovat spisovným jazykem, s využitím slovní zásoby odpovídající věku žáků a zároveň poznávat elementární základy mluvnické stavby jazyka a osvojovat si základní pravopisné jevy. Dbáme na rozvoj slovní zásoby žáků a postupně vytváříme návyky správné spisovné výslovnosti. Jazykové vyučování má velký význam pro rozvoj myšlení žáků, neboť se při něm žáci učí jazykové a pravopisné jevy pozorovat, srovnávat, třídit i zobecňovat. Nejprve je seznamujeme s konkrétními jazykovými jevy, pozorujeme je, hovoříme o nich. Tak dochází k mnoha elementárním zobecněním a k procvičování poznaných jazykových a pravopisných jevů. Pozornost věnujeme výcviku v pravopise lexikálním. Ústní i písemné vyjadřování při činnostní výuce rozvíjíme pokud možno v souvislosti s poznáváním skutečností, které děti obklopují. Žáci zpočátku při samostatném vyjadřování reagují na otázky a pokyny učitele, později je učíme vytvářet krátké souvislé projevy na témata blízká jejich zájmům a zkušenostem. V hodinách českého jazyka tohoto období nejsou ostré hranice mezi učivem mluvnice, slohového výcviku, literární výchovy a psaní. Je potřeba si uvědomovat vzájemnou prostupnost a propojenost těchto složek českého jazyka. Jeli k tomu vhodná příležitost, můžeme verbální i neverbální komunikaci vhodně rozvíjet i prostřednictvím dramatické výchovy. Dramatická výchova – s její pomocí učíme žáky volně, beze strachu, svými slovy vyjadřovat myšlenky a názory nejen v českém jazyce. Pomocí dramatické výchovy učíme žáky slušnosti, vzájemnému respektování i tvořivému řešení praktických situací. Přitom se učí též cítit s druhými, vzájemně si pomáhat. Uplatňujeme tak snadno ve výuce prvky etické výchovy. Dramatická výchova v 1. období základního vzdělávání Pomocí dramatické výchovy rozvíjíme u dětí jejich tvořivost učíme je volně bez strachu, svými slovy vyjadřovat myšlenky a názory nejen v českém jazyce a literatuře, ale i v dalších vyučovacích předmětech rozvíjíme a obohacujeme slovní zásobu žáků učíme žáky tvořivě řešit praktické problémy vedeme žáky k slušnosti a respektování spolužáků, rodičů i ostatních dospělých v jejich okolí žáci mohou prožívat různé situace, naučit se cítit s druhými a pomáhat si navzájem

45

S vyučováním českého jazyka v 1.-3. ročníku jsou bezprostředně spojeny počátky prvoučného vyučování. Zkušenosti žáků získané pozorováním okolní přírody a života lidí se prohlubují čtením uměleckých textů. Myšlení a řeč žáků se přitom rozvíjí v souladu s rozvojem fantazie, citů, vůle a smyslu pro krásu. 2.období 4. – 5.ročník Vzdělávací oblast je ve 4. – 5. ročníku realizována prostřednictvím vyučovacího předmětu český jazyk, který je tvořen následujícími celky : Komunikační a slohovou výchovou Čtením a literární výchovou Psaním Jazykovou výchovou V Komunikační a slohové výchově učíme žáky vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu. V literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učíme je vnímat jejich specifické znaky, formulovat vlastní názory o přečteném díle. Postupně rozvíjíme u nich základní čtenářské návyky i schopnosti interpretace literárního textu. Při výuce psaní získávají žáci správné psací dovednosti, rozvíjí čitelný, hbitý a úhledný rukopis. V jazykové výchově vedeme žáky k získávání vědomostí a dovedností potřebných k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učíme je poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je základním předpokladem srozumitelného vyjadřování. Český jazyk se tak od počátku vzdělávání stává nejen nástrojem k získávání většiny informací, ale i předmětem poznávání. Předmět Český jazyk a literatura je vyučován na 1.stupni v 1. - 4. ročníku po osmi hodinách týdně a v 5.ročníku po sedmi hodinách týdně. Celková dotace tohoto předmětu na prvním stupni je 39 hodin ( je posílena o jednu disponibilní hodinu ). Předmět je vyučován formou běžných hodin ve třídě, v učebně informatiky, výuka je obohacená návštěvou knihovny, divadla.. Vyučovaný předmět ČESKÝ JAZYK A LITERATURA integruje následující průřezová témata a jejich tematické okruhy: Osobnostní a sociální výchova o rozvoj schopností poznávání o sebepoznání a sebepojetí o seberegulace a sebeorganizace o psychohygiena o kreativita o poznávání lidí o mezilidské vztahy

46

o komunikace o kooperace a kompetice o řešení problémů a rozhodovací dovednosti, hodnoty – postoje – praktická etika) Vztah osobnostní a sociální výchovy ke vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace je založen na samotném faktu komunikační podstaty jazyka s tím, že se zaměřuje na každodenní verbální komunikaci jako na klíčový nástroj jednání v různých životních situacích. Prohlubuje vztah mezi verbální a neverbální složkou komunikace a rozšiřuje specifické aplikace jazyka o sociální dovednosti. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech o Evropa a svět nás zajímá o objevujeme Evropu a svět Podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění a jako princip prostupuje celým základním vzděláváním. Podstatnou součástí je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru. Český jazyk je nezastupitelným nástrojem učení, zpracování informací, postojů a názorů a má významnou funkci při osvojování dalších jazyků. Multikulturní výchova o kulturní diference o lidské vztahy o etnický původ o princip sociálního smíru a solidarity Umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty. Multikulturní výchova rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. Multikulturní výchova se hluboce dotýká mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně. Multikulturní výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace. Mediální výchova o kritické čtení a vnímání mediálních sdělení a reality o interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Nabízí elementární poznatky a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médií. Média a komunikace představují velmi významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků. Média mají významný vliv na chování jedince a společnosti, na

47

kvalitu života. Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Jazyk a jazyková komunikace se týká zejména vnímání mluveného i psaného projevu, jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování odpovídající škály výrazových prostředků, osvojení základních pravidel veřejné komunikace a dialogu. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence občanské Pomocí diskuze, projektovým vyučováním, prostřednictvím vyhledávání informací v knihovně a na internetu, čtením doplňkové četby, metodou problémového výkladu, řešením problémů, dramatizací , návštěvou kulturních zařízení ( divadlo, kino, výstavy, pamětihodnosti )vedeme žáky k vytváření mravních hodnot, k respektování příslušníků jiných ras, ke kulturnímu chování a k vytváření pozitivního postoje k okolnímu světu. Kompetence sociální a personální Kooperativním učením, kdy tradiční soutěživost nahrazujeme spoluprací a důraz klademe na vzájemnou komunikaci mezi žáky ve skupině i mezi skupinami, projektovou výchovou, při které vedeme žáky k odpovědnosti, toleranci a podporujeme jejich vnitřní kázeň, diskuzí, didaktickými hrami a emočním učením pěstujeme u všech zdravé sebevědomí a dovednost zhodnotit své schopnosti a své jednání. Kompetence komunikativní Tradiční frontální výuku, kdy se mohou žáci často ocitat v roli pasivních příjemců informací a vykonavatelů pokynů, nahradíme diskuzí, krátkými referáty, skupinovým vyučováním, kdy učením ve skupině jim umožňujeme věnovat zvýšenou pozornost komunikaci a kooperaci, kde zaujímáme roli koordinátora a poradce, projektovou výukou, výzkumnou metodou, inscenační metodou ( spočívá v simulaci stanovených situací ), kdy řešení se realizuje formou hraní rolí, čímž napomáháme žákům vyjádřit osobní postoje a myšlenky, prezentovat výsledky své práce, komunikovat v týmu, respektovat názory jiných, otevřeně říct svůj názor vhodným způsobem a zaujímat názor k informacím v médiích. Kompetence k řešení problémů Metodou problémového výkladu, kdy vytyčíme problém, na který žáci neznají odpověď a musí se k jeho podstatě na základě osobních aktivit za pomoci učitele dopracovat, kdy se žáci seznamují s jednotlivými fázemi řešení, a tak si zafixují algoritmus postupu, Heuristickou metodou, kdy konstruujeme z okruhu učiva a zkušeností žáků úlohy tak, aby pro žáky znamenaly určitý rozpor, určitou obtíž, aby žáci našli samostatné řešení, kdy postupně vytyčujeme dílčí problémy, formulujeme protiklady, upozorňujeme na konfliktní situace, sami nebo se žáky určujeme jednotlivé kroky řešení problému, metodou Burza dobrých nápadů oznámíme problém a každý z žáků ( mohou pracovat i v týmu) bezprostředně, bez jakýchkoliv dalších zábran, vysloví ( popř. napíší ) svůj nápad na možné řešení problému, kdy v následující fázi mají všichni aktéři povinnost podrobit jednotlivé nápady kritice a

48

postupně se touto cestou hledá optimální řešení, učíme žáky samostatně rozhodovat, vyrovnávat se s případným neúspěchem a poradit si se zátěžovou situací. Naučíme je řešit problémové situace, kdy najdou příčinu a způsob řešení. Kompetence k učení Hromadná výuka vede k uniformitě, potlačuje individualitu, nedostatečně rozvíjí samostatnost, tvořivost a činorodost žáků. Proto nadané žáky podporujeme k účasti na různých soutěžích a olympiádách. Vrstevnickým vyučováním ( tj. učení vyučováním ) může žák přednést určité téma sám nebo ve spolupráci s námi. Vedeme žáky ke čtení s porozuměním, práci s textem, práci s chybou, vyhledávání informací, sebehodnocení, hodnocení vlastního pokroku na základě systematicky vedeného portfolia, kritickému myšlení atd. Pěstujeme v žácích pomocí efektivních metod logické myšlení, snahu dál se vzdělávat, nabyté znalosti a dovednosti použít v praxi. K tomu slouží např. SCIO testy u žáků v 5.třídě. Výčet metod není úplný. Velmi záleží na nás, jakým způsobem chceme efektivně učit žáky, aby zpětná vazba ukázala, že jsme zvolili správné metody. Neboť metody jsou nějaké postupy a postup se ve třídě uskuteční jen během nějaké činnosti. e) Dramatická výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Samostatný vyučovací předmět dramatická výchova je součástí doplňujících vzdělávacích oborů. Dramatická výchova je systém sociálně-uměleckého učení zacílený jednak na rozvoj osobnosti a prosociálního chování, jednak k uměleckému rozvoji. Existuje jako specifická výchovná koncepce opírající se o využití prvků dramatu a divadla. Proces je naplňován dílčími cvičeními, improvizacemi a tvořivými hrami rozvíjejícími jednotlivé stránky osobnosti, hraním v rolích je sledován komplexní rozvoj žáka především sociální a etický. Dramatická výchova pomáhá utvářet vnitřně bohatou osobnost. Svými herními postupy pomáhá v prvním období základního vzdělávání při adaptaci žáka na školní prostředí, při jeho zařazení do skupiny, při budování skupinové integrity, pravidel i zásad skupinové spolupráce. Vyučovací předmět integruje následující průřezová témata a jejich tematické okruhy: Osobnostní a sociální výchova Osobnostní rozvoj Sociální rozvoj Morální rozvoj Výchova demokratického občana

49

o Občanská společnost a škola Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech o Evropa a svět nás zajímá o Objevujeme Evropu a svět o Jsme Evropané Multikulturní výchova o Kulturní diferenciace o Lidské vztahy o Etnický původ o Multikulturalita Vyučovací předmět Dramatická výchova je vyučován jako doplňující vzdělávací předmět v 1. a 2. ročníku po dvou hodinách týdně. Celková časová dotace pro oba ročníky činí 4 hodiny týdně. Dramatická výchova je vyučována formou jednotlivých vyučovacích hodin, které jsou doplněny návštěvou divadelních představení, literárnědramatických pořadů, koncertů nebo jiných kulturních programů. Ve výuce je využívána hra v rolích, jednoduché improvizace, hry na rozvoj smyslového vnímání, hudebněpohybové hry, cvičení a hry na rozvoj mimoverbální komunikace a skupinové cítění, hry na rozvoj řeči a slovní komunikace. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence občanské Při dramatických cvičeních vedeme děti k respektování druhých lidí, ke schopnosti vcítit se do situací jiných lidí. Účastí na kulturních akcích si žáci vštěpují respekt k našim tradicím, ocenění kulturního a i historického dědictví, vytváří si pozitivní postoj k uměleckým dílům, ke kultuře. Sami tvoří a aktivně se zapojují do skupinové tvorby. Kompetence sociální a personální Při skupinových aktivitách žáci účinně spolupracují, společně s pedagogy se podílejí na vytváření pravidel práce v týmu. Aktivizačními metodami a osobním pozitivním přístupem učitele umožňujeme žákům podíle se na utváření příjemné atmosféry v týmu, upevňovat dobré mezilidské vztahy, dokázat v případě potřeby poskytnout pomoc nebo sami o pomoc požádat. Při všech činnostech poskytujeme dostatek příležitostí, aby si žák vytvářel pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru, a aby dokázal ovládat svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty. Kompetence komunikativní

50

Prostřednictvím dramatických cvičení žákům umožňujeme jasně a výstižně vyjadřovat své myšlenky a názory. V modelových situacích vedeme žáky k umění naslouchat promluvám druhých, respektovat názor jiných, obhajovat názor svůj a vhodně argumentovat. Kompetence pracovní dramatických hrách a cvičeních pěstujeme a upevňujeme v žácích pracovní návyky, vedeme je k bezpečnému používání školních pomůcek a vybavení školy. Dodržováním bezpečnostních zásad vštěpujeme žákům návyk ochrany svého zdraví i zdraví druhých. Kompetence k řešení problémů Prostřednictvím různých dramatických her a cvičení, hraním v rolích, vedeme žáky k hledání a objevování různých variant řešení a k tomu, aby se nenechali odradit případným nezdarem a vytrvale hledali konečné řešení. Tvořivými úlohami umožňujeme žákům, aby správné a osvědčené způsoby řešení úloh aplikovali při obdobných nebo nových úlohách. Žáci zároveň mohou sledovat vlastní pokrok při zdolávání problémů. Kompetence k učení Prostřednictvím prožitku z vlastní tvorby nebo shlédnutého uměleckého díla propojují žáci do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na společenské a kulturní jevy. f) Matematika

Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět Matematika je součástí vzdělávací oblasti Matematika.Vyučovací předmět je založen především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití, modelují a určí část celku, používají zápis ve formě zlomku, porovnávají, sčítají a odčítají zlomky se stejným jmenovatelem v oboru kladných čísel. Vyučovací předmět Matematika je tvořen následujícími tematickými okruhy: Číslo a početní operace

51

Přirozená čísla Celá čísla Desetinná číslo, zlomky Zápis čísla v desítkové soustavě a jeho znázornění (číselná osa, teploměr apod.) Závislosti, vztahy a práce s daty Geometrie v rovině a v prostoru Nestandardní aplikační úlohy a problémy Vyučovací předmět Matematika integruje následující průřezová témata a jejich tematické okruhy: Environmentální výchova o Vztah člověka k prostředí Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu je realizován ve všech ročnících základního vzdělávání. Na prvním stupni v 1. ročníku 4 hodiny týdně, ve 2. ročníku 4,5 hodin týdně, ve 3., 4. a 5. ročníku 5 hodin týdně. Ve 2. ročníku zasahuje časová dotace v rozsahu 0,25 hodin týdně do vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie. Celková hodinová dotace předmětu Matematika na prvním stupni činí 23,25 hodin týdně. Matematika je většinou vyučována formou jednotlivých vyučovacích hodin ve třídě nebo v učebně informatiky s využitím vhodných výukových programů. Matematické vědomosti a dovednosti získávají žáci i v jiných předmětech, při krátkodobé tematické výuce, výuce v projektech integrujících více předmětů, v matematických olympiádách a soutěžích. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence občanské Řešením úloh ve skupině vedeme žáky k respektování druhých lidí a ke schopnosti vcítit se do situací jiných lidí. Vytvářením úloh z oblasti životního prostředí a využitím mezipředmětových vztahů z oblasti Člověk a jeho svět upevňujeme u žáků ekologické myšlení a kladný vztah k životnímu prostředí. Kompetence sociální a personální Při práci ve skupinách, na krátkodobých tematických projektech i projektech prolínajících více předměty jsou žáci vedeni ke vzájemné spolupráci, společně s pedagogy se podílejí na vytváření pravidel práce v týmu. Aktivizačními metodami a osobním pozitivním přístupem učitele utváříme společně se žáky příjemnou atmosféru v týmu. Týmovou prací na řešení problémových úloh umožňujeme žákům upevňovat dobré mezilidské vztahy, žáci mají dostatek příležitostí poskytnout pomoc nebo sami o pomoc požádat. Žáci si vytváří pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru, učí se ovládat svoje jednání a chování tak, aby dosáhli pocitu sebeuspokojení a sebeúcty.

52

Kompetence komunikativní Metodou řešení problémových úloh vedeme žáky k schopnosti jasně a výstižně vyjadřovat své myšlenky a názory. Žáci se učí naslouchat promluvám druhých, respektovat názor jiných, obhajovat názor svůj a vhodně argumentovat. Při projektovém vyučování jsou žáci vedeni k využívání komunikačních prostředků a technologií pro komunikaci s okolím. Kompetence pracovní Dodržováním pravidel bezpečnosti a řádů je žákům při všech činnostech vštěpován návyk ochrany svého zdraví i zdraví druhých. Při všech činnostech ve výuce pěstujeme a upevňujeme v žácích pracovní návyky, učíme je bezpečně používat školní pomůcky a vybavení školy. Při projektovém vyučování a při používání různých materiálů vedeme žáky hospodaření s přírodními zdroji a majetkem. Kompetence k řešení problémů Problémovými úlohami jsou žáci vedeni k hledání a objevování různých variant řešení a k tomu, aby se nenechali odradit případným nezdarem a vytrvale hledali konečné řešení. Tvořivými úlohami umožňujeme žákům, aby správné a osvědčené způsoby řešení úloh aplikovali při obdobných nebo nových úlohách. Žáci zároveň sledují vlastní pokrok při zdolávání problémů. Problémovým vyučováním rozvíjíme u žáků kritické myšlení, učíme je učinit uvážlivá rozhodnutí, vést za ně zodpovědnost. Kompetence k učení Vytvářením modelových situací umožňujeme žákům vybírat a využívat k učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánovat a organizovat vlastní učení. Projektovým vyučováním motivujeme žáky samostatně vyhledávat a třídit informace, užívat obecně užívané termíny, znaky a symboly, uvádět věci do souvislostí, vytvářet si komplexnější pohled na matematické, přírodní a kulturní jevy. Tematickým a projektovým vyučováním, prací v týmech na problémových úlohách umožňujeme žákům poznávat smysl a cíl učení, vytvářet si pozitivní vztah k učení, sledovat a posuzovat vlastní pokrok, pojmenovat překážky bránící učení, hledat způsob ke zdokonalování svého učení, kriticky hodnot výsledky a diskutovat o nich. g) Tělesná výchova Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA směřuje k jedinému cíli, aby všichni žáci měli radost z pohybu a poznávali vlastní pohybové možnosti a zájmy. Součástí tělesné výchovy je i zdravotní tělesná výchova

53

Vyučovaný předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je tvořen následujícími činnostmi: míčové hry atletika gymnastika pohybové hry plavání netradiční sporty zimní sporty Vyučovaný předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA integruje následující průřezová témata a jejich tématické okruhy: Osobnostní a sociální výchova o Osobnostní rozvoj o Sociální rozvoj o Morální rozvoj Environmentální výchova o Vztah člověka k prostředí Mediální výchova o Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení o Tvorba mediálního sdělení o Fungování a vliv médií ve společnosti Vyučovaný předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je vyučován ve všech ročnících základní školy, vždy po dvou hodinách týdně. Součástí učiva tělesné výchovy je i výuka plavání a časová dotace tělesné výchovy je v tomto případě posílena na 2,5 hodiny týdně. TĚLESNÁ VÝCHOVA je vyučována formou jednotlivých vyučovacích hodin, které jsou vyučovány v tělocvičnách, na hřištích a v mimoškolních sportovních zařízeních. Na 1. stupni základní školy probíhá výuka nekoedukovaně. Do hodin tělesné výchovy jsou zařazovány i děti se zdravotními oslabeními. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence občanské

54

Dodržováním pravidel jednotlivých her, respektováním se navzájem vedeme žáky k utváření mravních hodnot. Organizací nejrůznějších soutěží, turnajů a ostatních sportovních akcí vedeme žáky k propojování zdraví a zdravých mezilidských vztahů se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím. Kompetence sociální a personální Týmovou spoluprací v jednotlivých hrách učíme žáky k vzájemné spolupráci a asertivnímu chování. Prožitkovou metodou vedeme žáky k poznání vlastních pohybových možností a účinků pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Kompetence komunikativní Hodnocením průběhu hodiny, komentářem k soutěžím a turnajům vedeme žáky k diskuzi, ve které mohou vyjádřit vhodným způsobem. svůj názor. Na základě sledování sportovních utkání a jejich výsledků v médiích, formou diskuze, rozšiřujeme znalosti žáků v nejrůznějších oblastech (sportovní odvětví, geografie, týmová spolupráce…). Kompetence pracovní Pravidelným tréninkem tělesných zdatností a rozvíjením dovedností, vedeme žáky k chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu pro výběr partnera i profesní dráhy, pro uplatnění ve společnosti. Praktickým seznamováním žáků se zásadami 1. pomoci je vedeme k bezprostřednímu poskytnutí pomoci zraněnému a znalosti požádat o odbornou pomoc. Kompetence k řešení problémů V průběhu sportovních činností vedeme žáky k samostatnému rozhodování vedoucí k pochopení a sebehodnocení a případným vyrovnáním se s neúspěchem. Kompetence k učení Zapojením žáků do organizace soutěží a sportovních utkání je vedeme k užívání správné sportovní terminologie. Zpracováváním výsledků soutěží vedeme žáky ke zdokonalování se v práci na PC. h) Umění a kultura Obsahové, časové a organizační vymezení Vyučovací předmět UMĚNÍ A KULTURA zasahuje do stejnojmenné vzdělávací oblasti UMĚNÍ A KULTURA a spojuje v sobě dřívější předměty hudební výchova a výtvarná výchova. Charakteristickým znakem předmětu je činnostní pojetí vyučování a orientace na individuální předpoklady a možnosti osobnosti žáka.

55

Vzdělávací oblast UMĚNÍ A KULTURA umožňuje žákům chápat umění jako proces specifického poznání a dorozumívání uměleckými prostředky a kulturu pak jako proces a výsledek duchovní činnosti, ale i nezbytnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Předmět UMĚNÍ A KULTURA je tvořen následujícími tématickými celky: Hudební výchova o vokální činnosti o instrumentální činnosti o hudebně pohybové činnosti o poslechové činnosti. Výtvarná výchova o rozvíjení smyslové citlivosti o uplatňování subjektivity o ověřování komunikačních účinků. Inspirací k činnostem v obou uvedených vzdělávacích oborech se zejména na 2.stupni stávají také díla literární a dramatická, tvorba multimediální i samotné znakové systémy. Nalézání vztahů mezi jednotlivými druhy umění otevírá prostor pro získání dovedností a poznatků mimo rámec těchto dvou oborů. Vyučovaný předmět UMĚNÍ A KULTURA integruje následující průřezová témata a jejich tématické okruhy: Mediální výchova o Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení o Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality o Fungování a vliv médií ve společnosti o Vnímání autora mediálních sdělení o Práce v realizačním týmu Osobnostní a sociální výchova o Osobnostní rozvoj o Sociální rozvoj o Morální rozvoj Multikulturní výchova o Kulturní diference o Etnický původ Environmentální výchova

56

o o o o o o

Ekosystémy Vztah člověka k prostředí Výchova demokratického člověka Občanská společnost a škola Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Evropa a svět nás zajímá

Výuka předmětu probíhá na 1.stupni. Součástí výuky je i užívání učebny informatiky a návštěva kulturních zařízení (muzeí, galerií, divadel). Ve 3. ročníku došlo k navýšení z disponibilní dotace o půl hodiny (pololetí ve kterém žáci budou chodit plavat se bude předmět vyučovat v rozsahu 2 hodiny a v opačném pololetí pak v rozsahu 3 hodiny. ). Výchovné a vzdělávací strategie Předmět UMĚNÍ A KULTURA směřuje k utváření těchto klíčových kompetencí: Kompetence občanské Návštěvami kulturních zařízení a besedami o umění vedeme žáky k chápání provázanosti umění a kultury, k obohacování jejich emocionálního života i k tolerantnímu přístupu k různým kulturním hodnotám. Jde tedy o snahu pěstovat u žáků mravní hodnoty, respekt k okolnímu světu i zájem o kulturu jako základ životního stylu. Kompetence sociální a personální Činnosti pěvecké, instrumentální, hudebně pohybové i poslechové jsou většinou realizovány v celém kolektivu nebo větších skupinách. Žáky tak soustavně vedeme k vzájemné spolupráci, společnému hodnocení hudebních i výtvarných aktivit, asertivnímu chování, ale i zdravému sebevědomému projevu. Podobně je tomu i v kolektivních výtvarných aktivitách. Prostřednictvím individuálních výtvarných činností podporujeme u žáků zdravé sebevědomí, fantazii a originalitu. Estetické hodnoty vnímáme při vycházkách v přírodě, návštěvou galerie je nacházíme ve světě lidí. Vedeme žáky k pochopení významu krásy a jejího postavení v žebříčku hodnot, mimo jiné například péčí o svůj vzhled a čistotu. Kompetence komunikativní V hudebních a výtvarných činnostech seznamujeme žáky s užíváním jazyka umění jako zvláštního prostředku lidské komunikace.

57

Užíváním prvků projektového vyučování přispíváme k účelné komunikaci žáků: formulaci pocitů a myšlenek k průběhu i hodnocení činnosti. Návštěvou různých kulturních zařízení rozvíjíme schopnost žáků orientovat se v mediálních sděleních, pěstujeme také základy jejich společenského chování. Kompetence pracovní Během tvůrčích činností se snažíme dětem vštěpovat potřebné znalosti o vlastnostech používaných materiálů či předmětů. Posilujeme jejich správné pracovní návyky a vedeme je k účelnému užívání pracovních nástrojů i uspořádání pracovního místa. Kompetence k řešení problémů V rámci hudebních či výtvarných činností dáváme žákům prostor pro samostatné rozhodování. Volí si z několika výrazových prostředků, je jim dána příležitost interpretovat hudební či výtvarný úkol podle svého individuálního zaměření. Případné neúspěchy kompenzujeme radostí z tvůrčí činnosti a tolerancí k individuálnímu vyjádření. Kompetence k učení V hodinách uměleckých činností vedeme žáky k učení prostřednictvím vlastní tvorby. Důsledným užíváním odborné terminologie, znaků a symbolů ve spojení s praktickou činností upevňujeme u žáků jejich znalost. je využívat odbornou literaturu, hledat a zpracovávat informace na PC. Tvořivým přístupem k práci, návštěvami kulturních zařízení, besedami o umění a hodnocením vlastních uměleckých činností přispíváme k rozvoji estetického cítění žáků. Složitějšími uměleckými úkoly rozvíjíme logické myšlení.

6. Hodnocení žáků a) Hodnocení žáka ve škole Cílem hodnocení žáků na naší škole je vzbudit zájem o jednotlivé vyučovací předměty, který nebude vázaný jen na motivaci prostřednictvím známek. Snažíme se u žáků posilovat vnitřní motivaci, snahu o vlastní sebehodnocení. Zpětnou vazbou se snažíme zjistit efektivnost daného procesu učení. 58

Důležitou roli v tomto procesu hraje kooperativní vyučování, jehož přirozenou součástí je zpětná vazba od všech členů skupiny. b) Pravidla pro hodnocení žáka Obecné zásady hodnocení a klasifikace: Slovní hodnocení a klasifikace jsou průběžnou činností celého klasifikačního období. Na jeho počátku všichni vyučující seznámí žáky a rodiče se způsoby a kritérii hodnocení. Vyučující jsou otevření k žákům i rodičům a umožní žákům účast na hodnotícím procesu. Při hodnocení se vyučující zaměří u žáků na zvládnutí učiva předepsaného školním vzdělávacím programem, úroveň myšlení, úroveň vyjadřování, celkovou aplikaci vědomostí, řešení úkolů, píli a zájem o učení, vztah k práci, aktivitu, tvořivost, iniciativu, organizaci vlastní práce. Vyučující vychází při hodnocení žáků z jasných cílů a konkrétních kritérií, jimiž lze žákovu činnost a její výsledky poměřovat, na jejichž základě může i žák hodnotit svoji práci. Součástí hodnocení je i návod, jak má žák postupovat, aby přetrvávající nedostatky odstranil. Učitel také dbá na to, aby prostřednictvím hodnocení nedocházelo k rozdělování žáků na úspěšné a neúspěšné, schopné a neschopné. Hodnocení nevychází ze srovnávání žáka s jeho spolužáky, mělo by se soustředit na individuální pokrok každého jednotlivce, respektive na hodnocení naplnění předem stanovených požadavků. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času ke zvládnutí, procvičení a zažití učiva. Účelem zkoušení je zjistit úroveň toho co žák umí, nikoliv vyhledávat mezery v jeho vědomostech. Čtvrtletní písemné práce učitel uchovává po dobu 6 měsíců, aby byl schopen podat informace o struktuře hodnocení. Klasifikace a slovní hodnocení žáka: V1.až 5. ročníku základní školy jsou žáci v povinných předmětech hodnoceni známkou. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje

59

samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2(chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V

60

ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření Převahu praktické činnosti má v základní škole vyučovací předmět svět práce. Při klasifikaci v uvedeném předmětu praktickým zaměření v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu se hodnotí: vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech kvalita výsledků činností organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci obsluha a údržba pomůcek, nástrojů a nářadí Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje pomůcky, nástroje a nářadí. Aktivně překonává vyskytující se překážky. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a

61

energie se dopouští malých chyb. Pomůcky, nástroje a nářadí a obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele. Stupeň 3 (dobrý) Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě nástrojů a nářadí musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě pomůcek a nářadí se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin a materiálů. V obsluze a údržbě pomůcek, nářadí a nástrojů se dopouští závažných nedostatků. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření Převahu výchovného zaměření mají vyučovací předměty: umění a kultura, tělesná výchova. Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí: stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

62

poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti kvalita projevu vztah žáka k činnostem a zájem o ně estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti v tělesné výchově s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka všeobecná, tělesná zdatnost,výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií: Stupeň 1 (výborný) Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků školního vzdělávacího programu je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků ŠVP.Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost. Stupeň 3 (dobrý) Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Stupeň 4 (dostatečný) Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

63

Stupeň 5 (nedostatečný) Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. Hodnocení chování žáka: Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se hodnotí následovně: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující: Stupeň 1(velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

Celkové hodnocení žáka:

64

Prospěl(a) s vyznamenáním: není – li klasifikace v žádném předmětu horší než stupeň 2 a průměrný prospěch z předmětů není horší než 1, 50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. Prospěl(a): není-li klasifikace v některém povinné předmětu vyjádřena stupněm 5. Neprospěl(a): Je-li klasifikace v některém povinné předmětu vyjádřena stupněm 5. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků v průběhu klasifikačního období: Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných předmětech stanovených učebním plánem se hodnotí stupni prospěchu. 1 (výborný) 2 (chvalitebný) 3 (dobrý) 4 (dostatečný) 5 (nedostatečný) Na začátku klasifikačního období je vyučující povinen oznámit žákům i rodičům způsob hodnocení v jednotlivých předmětech. Zásady hodnocení a získávání podkladů pro klasifikaci: Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy písemných, ústních, grafických, praktických, pohybových, zkoušek. Důležitou roli hraje i soustavná analýza výsledků různých činností žáků a konzultace s ostatními vyučujícími. Vyučující zohledňují psychologická doporučení a jiná vyšetření, která mají vztah ke způsobu hodnocení a získávání podkladů ke klasifikaci žáka. Pravidla pro získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci jsou v pravomoci jednotlivých vyučujících.

65