ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. pro Základní uměleckou školu na Gymnáziu a Základní umělecké škole, Šlapanice, Riegrova 17

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

pro Základní uměleckou školu na Gymnáziu a Základní umělecké škole, Šlapanice, Riegrova 17

Obsah 1.

IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................. 3

2.

CHARAKTERISTIKA ŠKOLY ......................................................................................... 4

3.

2.1.

Počet oborů, velikost ............................................................................................... 4

2.2.

Studium pro dospělé ............................................................................................... 4

2.3.

Historie a současnost .............................................................................................. 4

2.4.

Charakteristika pedagogického sboru ..................................................................... 4

2.5.

Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce .................................... 5

2.6.

Vybavení školy a její podmínky ............................................................................... 5

ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE .................................................................................... 5 3.1.

Zaměření školy........................................................................................................ 5

3.2.

Vize školy ................................................................................................................ 5

4.

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE .................................................................... 7

5.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ ............................................................ 8 5.1.

HUDEBNÍ OBOR .................................................................................................... 8

5.1.1.

Vzdělávací oblast: Recepce a reflexe hudby .................................................... 8

5.1.2.

Studijní zaměření Hra na klavír .......................................................................12

5.1.3.

Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje ...............................17

5.1.4.

Studijní zaměření Hra na housle .....................................................................21

5.1.5.

Studijní zaměření Hra na violu ........................................................................26

5.1.6.

Studijní zaměření Hra na kontrabas ................................................................32

5.1.7.

Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu .......................................................34

5.1.8.

Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu ..........................................................38

5.1.9.

Studijní zaměření Hra na klarinet ....................................................................42

5.1.10.

Studijní zaměření Hra na saxofon ................................................................46

5.1.11.

Studijní zaměření Hra na trubku ..................................................................50

5.1.12.

Studijní zaměření Hra na lesní roh ...............................................................54

5.1.13.

Studijní zaměření Hra na tenor (baryton) .....................................................58

5.1.14.

Studijní zaměření Hra na tubu .....................................................................62

5.1.15.

Studijní zaměření Hra na kytaru...................................................................66

5.1.16.

Studijní zaměření Hra na basovou kytaru ....................................................70

5.1.17.

Studijní zaměření Sólový zpěv .....................................................................72

5.1.18.

Studijní zaměření Hra na akordeon .............................................................76

5.1.19.

Povinně volitelné předměty ..........................................................................81

1

Vyučovací předmět: Čtyřruční hra .................................................................................81 Vyučovací předmět: Interpretační seminář ....................................................................81 Vyučovací předmět: Komorní hra - klávesy ...................................................................82 Vyučovací předmět: Komorní hra – smyčcové nástroje .................................................83 Vyučovací předmět: Hudecká muzika (HUMUZ) ...........................................................84 Vyučovací předmět: Komorní hra – dechové nástroje ...................................................85 Vyučovací předmět: Komorní hra - kytary ......................................................................86 Vyučovací předmět: Komorní hra – basová kytara ........................................................87 Vyučovací předmět: Komorní zpěv ................................................................................87 Vyučovací předmět: Komorní hra - akordeon ................................................................88 5.2.

5.3.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU ........................................................89 5.2.1.

Přípravné studium ...........................................................................................89

5.2.2.

Studijní zaměření - VÝTVARNÁ TVORBA.......................................................90

VZDĚLÁVACÍ OBSAH TANEČNÍHO OBORU ...........................................................96 5.3.1.

Přípravné studium ...........................................................................................96

5.3.2.

Studijní zaměření – TANEC I. .........................................................................98

5.3.3.

Studijní zaměření – TANEC II. ......................................................................104

6.

ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI ......108

7.

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ........................................................108

8.

HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY..............................................109 8.1.

ZÁSADY A ZPŮSOB HODNOCENÍ ŽÁKŮ .......................................................109

8.2.

Oblasti vlastního hodnocení školy .....................................................................111

2

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ŠVP: Školní vzdělávací program pro Základní uměleckou školu na Gymnáziu a Základní umělecké škole, Šlapanice, Riegrova 17

Předkladatel: Gymnázium a Základní umělecká škola, Šlapanice, Riegrova 17 664 51 Šlapanice, Riegrova 17 IČO: 49461249 Ředitelka školy: Mgr. Hana Richterová Telefon: 544 228 085 E-mail: [email protected],

Zřizovatel:

Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno Telefon: 541 651 111 E-mail: [email protected]

Platnost dokumentu od: 2. 9. 2013 Datum vydání: 30. 8. 2013

kulaté razítko …………………………………………………………………… Mgr. Hana Richterová, ředitelka Gymnázia a Základní umělecké školy ve Šlapanicích

3

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1.

Počet oborů, velikost

Žáci se mohou vzdělávat v těchto třech uměleckých oborech: ● hudební ● taneční ● výtvarný Ve všech uměleckých oborech nabízíme výuku: ● v přípravném studiu pro děti od 5 let ● v základním studiu I. stupně pro děti a mládež od 7 let ● v základním studiu II. stupně pro mládež od 14 let ● ve studiu pro dospělé od 19 let (horní věková hranice neomezena)

Výuka probíhá: ● individuálně - v hudebním oboru je to hra na: klavír, elektronické klávesové nástroje, akordeon, housle, kontrabas, kytaru, zobcovou flétnu, příčnou flétnu, klarinet, saxofon, trubku, lesní roh, baskřídlovku, tubu a také se zde vyučuje sólový zpěv ● kolektivně - především v tanečním a výtvarném oboru. V hudebním oboru jako: hudební nauka, komorní hra, hudecká muzika, interpretační seminář.

2.2.

Studium pro dospělé

Je organizováno v souladu s Vyhláškou o základním uměleckém vzdělávání č.71/2005 Sb. O zařazení dospělého žáka do tohoto studia rozhoduje ředitel školy. Vzdělávací obsah jednotlivých vyučovacích předmětů vypracuje učitel pro každého žáka. Hodinové dotace odpovídají učebním plánům pro základní studium II. stupně.

2.3.

Historie a současnost

Škola byla původně založena v roce 1947 jako „Městský hudební ústav“, později přejmenovaný na „Hudební školu“ a v roce 1961 na „Lidovou školu umění“. V roce 1990 byly všechny „Lidové školy umění“ přejmenovány na „Základní umělecké školy“. K poslední změně v názvu došlo v roce 2006, kdy zřizovatel v rámci optimalizace sloučil školu se zdejším Gymnáziem a vznikla tak nová instituce, pod společným názvem „Gymnázium a Základní umělecká škola, Šlapanice, Riegrova 17, 664 51 Šlapanice, Riegrova 17“. Škola je díky své poloze a integrované dopravě snadno dostupná jak pro děti ze Šlapanic a okolí, tak pro brněnské žáky. ZUŠ zajišťuje umělecké vzdělávání nejen ve Šlapanicích, ale i v místech poskytovaného vzdělávání - v Bílovicích nad Svitavou, v Blažovicích, v Podolí a v Újezdu u Brna. Ve všech těchto obcích se naši žáci aktivně zapojují do společenského života.

2.4.

Charakteristika pedagogického sboru

Pedagogický sbor Základní umělecké školy ve Šlapanicích je plně kvalifikovaný, věkově pestrý – od mladých až po zkušené. Všichni se aktivně podíleli na tvorbě a realizaci tohoto školního vzdělávacího programu. Škola má průměrně 20 zaměstnanců, z nichž nadpoloviční většinu tvoří ženy.

4

2.5.

Dlouhodobé projekty, regionální a mezinárodní spolupráce

Z pravidelných, periodicky se opakujících akcí na regionální úrovni je možno jmenovat: ● různá kulturní vystoupení ve spolupráci s městskými úřady (Šlapanice, Bílovice nad Svitavou, Blažovice, Podolí a Újezd u Brna) ● výchovné koncerty pro mateřské školy ze širokého okolí ● žákovské koncerty ● vystoupení dětí z tanečního oboru (ve spolupráci s hudebním oborem) ● stálá výstava prací žáků výtvarného oboru (v prostorách školy) Naše škola v současné době nerealizuje žádné mezinárodní projekty.

2.6.

Vybavení školy a její podmínky

Škola vytváří odpovídající podmínky pro zajištění kvalitní výuky základního uměleckého vzdělávání. Má prostorově i akusticky vhodné učebny, také taneční sál, který je též využíván jako sál koncertní. Škola je vybavena některými hudebními nástroji, které žákům na jeden rok zapůjčuje zdarma. Ve většině učeben je pianino. V roce 2009 byla dokončena výstavba podkrovního ateliéru, do nějž byl kompletně přesunut výtvarný obor. Ateliér je vybaven tak, aby byla zabezpečena pestrost výuky výtvarného oboru. K výbavě krom jiného patří hrnčířský kruh, keramická pec, malířské stojany, běžná sedací místa pro žáky a další. Potřeby nutné ke kvalitnímu uměleckému vzdělávání jsou průběžně obnovovány a doplňovány.

3. ZAMĚŘENÍ ŠKOLY A JEJÍ VIZE Prioritou naší školy je především kvalitní umělecké vzdělávání. Naším cílem není pouze příprava žáků na uměleckou dráhu, ale spíše výchova citově bohatých osobností, které jsou schopny sebevyjádření v umělecké oblasti.

3.1.

Zaměření školy

Škola je zaměřena na: ● vzdělávání žáků ve zvoleném uměleckém oboru ● poskytování co nejširší vzdělávací nabídky, pokud možno ve všech žánrech ● intenzivní spolupráci učitelů a žáků ● individuální i kolektivní výuku ● vzájemnou spolupráci všech tří uměleckých oborů ● komplexní umělecko-kulturní výchovu žáků Škola podporuje žáky nejen při jejich základním uměleckém vzdělávání, ale i při řadě aktivit s tímto vzděláváním souvisejících.

3.2.

Vize školy

Z tohoto hlediska považujeme za podstatné: ● vést žáky k praktickému uměleckému uplatnění v amatérských souborech ● vybavit žáky schopnostmi kolektivní spolupráce a komunikace ● vést žáky k celoživotnímu vzdělávání se 5

● ● ●

klást důraz na prezentaci školy na veřejnosti vytvářet co nejlepší podmínky pro žáky, kteří se chtějí připravovat ke studiu na vyšších typech uměleckých a pedagogických škol vychovávat kulturní generaci, která se bude aktivně podílet na kulturním dění ve svém regionu

6

4. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE Výchovné a vzdělávací strategie představují soubor společně uplatňovaných postupů, jejichž cílem je vybavit žáka klíčovými kompetencemi, tj. souhrnem vědomostí, dovedností a postojů, důležitých pro jeho umělecký i osobnostní rozvoj. Utváření těchto klíčových kompetencí (kompetence k umělecké komunikaci, kompetence osobnostně sociální a kompetence kulturní) je zaměřeno především na rozvoj schopností žáka tvořit, vnímat a interpretovat umělecké dílo, umožňují mu vytvářet si pozitivní vztah nejen k umění a kultuře, ale také ke svému sociálnímu prostředí a k celé společnosti vůbec. Snahou pedagogů naší školy je vybavit žáka kompetencemi na takové úrovni, která je pro něj v dané chvíli dosažitelná. Jako správný směr k dosažení klíčových kompetencí jsme na naší škole zvolili tyto strategie: ● všechny metody a formy práce přizpůsobujeme věku a mentálnímu vývoji žáka ● učíme žáka „řemeslu“ ● k rozvíjení žákovy kreativity a umělecké představivosti využíváme kromě tradičních metod také přístupné audiovizuální prostředky ● snažíme se, aby učení bylo vedeno zábavnou formou ● postoje žáka a jeho umělecké zrání ovlivňujeme také svým osobním příkladem ● vedeme žáka k sebehodnocení a umožňujeme mu srovnávání s výkony spolužáků ● vedeme žáka k týmové spolupráci a zodpovědnosti za společné umělecké dílo, tím podporujeme rozvoj jeho sociálních dovedností a schopnost vzájemné kooperace ● pravidelně hodnotíme žákův výkon a motivujeme ho tak k lepším výkonům a k soustavné domácí přípravě ● pozitivní motivací posilujeme žákovu cílevědomost ● klademe důraz na vytváření osobního vztahu se žákem, s jeho rodiči se snažíme intenzivně komunikovat ● snažíme se, aby žák chápal uměleckou tvorbu jako prostor ke komunikaci a k sebevyjádření ● učíme žáka vnímat umění jako zdroj emocionálního prožitku ● organizujeme různá vystoupení, kterými naše studenty aktivně zapojujeme do kulturního dění v regionu

7

5. VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ 5.1.

HUDEBNÍ OBOR

V hudebním oboru se žáci prostřednictvím soustavného teoretického a praktického vzdělávání učí chápat hudbu jako prostředek vzájemné komunikace. Vzdělávací obsah hudebního oboru je členěn do dvou vzájemně provázaných oblastí – Hudební interpretace a tvorba a Recepce a reflexe hudby. V oblasti „Hudební interpretace a tvorba“ je žákovi umožněno osvojit si hru na hudební nástroj nebo se věnovat sólovému zpěvu. Žák získává elementární hudební návyky a dovednosti a následně je rozvíjí jako sólista nebo hráč v hudebním kolektivu. Vzdělávací oblast „Recepce a reflexe hudby“ (u nás především předmět Hudební nauka) se zaměřuje na komplexní rozvoj hudebně-teoretických znalostí žáků. Hudební obor je v naší škole realizován přípravným studiem, základním studiem prvního a druhého stupně a také studiem pro dospělé. Na konci každého školního roku se konají postupové zkoušky a všichni žáci se dle svých schopností také účastní různých koncertů a projektů školy. V 7. ročníku I. stupně a ve 4. ročníku II. stupně vykonají žáci absolventskou zkoušku nebo hrají na absolventském koncertu.

5.1.1. Vzdělávací oblast: Recepce a reflexe hudby Tato vzdělávací oblast je na ZUŠ Šlapanice naplňována ve vyučovacích předmětech Přípravná hudební výchova a Hudební nauka, v menší míře také ve vyučovacích předmětech jednotlivých studijních zaměření. Vyučovací předmět: Přípravná hudební výchova Tento vyučovací předmět je zaměřen na přirozené rozvíjení hudebnosti dětí, na vytváření smyslu pro povinnost, systematičnost v domácí přípravě a kolektivní spolupráci. Zvláštní akcent je kladen na hravost, tvořivost a získávání pozitivního vztahu k hudbě. Vzdělávací obsah předmětu: Přípravná hudební výchova ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

rozvíjení rytmického a harmonického cítění rozvíjení tonálního cítění a intonace základní hlasová výchova rozvíjení dělené pozornosti, hudební paměti a představivosti orientace v grafickém záznamu hudebního díla osvojování si hudebních pojmů a označení seznamování s hudebními nástroji aktivní poslech hudby s následnou reflexí rozvíjení schopnosti vyjádřit vlastní názor na danou skladbu rozvíjení hudební tvořivosti (aktivní muzicírování) na principech Orfovy školy hudebně pohybová výchova (vyjádření hudby pohybem, taktování, jednoduché taneční kroky) probouzení estetického cítění sledování kulturního dění (koncerty, hudební festivaly, opery, muzikály …) osvojování si vhodného chování a vystupování na koncertech a jiných kulturních akcích

8

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravná hudební výchova Žák: ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

opakuje a tvoří jednoduché rytmické modely, ovládá rytmus, metrum a těžkou dobu, rozliší dvoudobé a třídobé metrum umí chůzí rozlišit střídání čtvrťových, půlových a osminových not, reaguje na změny tempa (a dynamiky) ovládá taktování ve dvoučtvrťovém a tříčtvrťovém taktu zná notu celou, půlovou, čtvrťovou a osminovou i stejné pomlky rozlišuje tóny vysoké a hluboké, pozná melodie známých písní, určí, kdy melodie stoupá a klesá intonuje, pohybově znázorňuje a zapíše do not jednoduché melodie a realizuje je na melodické bicí nástroje rozpozná vhodný harmonický doprovod, užívá (a pohybově znázorní) pojmy tónika a dominanta zná a zapíše houslový klíč a elementární hudební znaky zná noty g – g2 a umí je zapsat poznává podle vzhledu i zvuku nejrozšířenější hudební nástroje, především ty, jejichž výuku škola nabízí umí soustředěně vyslechnout krátkou hudební nahrávku a vyjádřit, jak na něj hudba zapůsobila (slovně, výtvarně, pohybem) spolu s ostatními žáky se aktivně zúčastní hudebních vystoupení v rámci koncertů ZUŠ

Vyučovací předmět: Hudební nauka Předmět hudební nauka je realizován v pěti jednoletých, na sebe navazujících oddílech. Žák může v případě nutnosti společně s učitelem zvolit způsob rozložení těchto pěti oddílů do sedmi let studia prvního stupně. Přerušení kontinuity výuky je možné maximálně na jeden školní rok. Pokud žák ze závažných důvodů nemůže vyučovací předmět hudební nauka navštěvovat, pracuje podle studijního plánu a v pololetí a na konci školního roku složí zkoušku. Vzdělávací obsah předmětu: Hudební nauka ● ● ●

rozvíjení rytmického cítění rozvíjení tonálního cítění a intonace, základní hlasová výchova rozvíjení harmonického cítění, pochopení harmonických funkcí, tvorba jednoduchého doprovodu ● rozvíjení dělené pozornosti, hudební paměti a představivosti ● orientace v grafickém záznamu hudebního díla ● osvojování si hudebních pojmů, označení, názvosloví ● seznámení s hudebními formami ● seznámení s vývojem hudby, charakteristickými znaky jednotlivých hudebních epoch ● seznámení s hudebními nástroji, rozdělení hudebních nástrojů i lidských hlasů do skupin, poznávání různých hudebních (nástrojových i hlasových) uskupení ● aktivní poslech hudby s následnou reflexí, rozvíjení schopnosti hodnocení hudebního díla ● rozvíjení hudební tvořivosti (aktivní muzicírování) na principech Orfovy školy ● hudebně pohybová výchova (vyjádření hudby pohybem, taktování, jednoduché taneční kroky) ● probouzení estetického cítění ● sledování kulturního dění (koncerty, hudební festivaly, opery, muzikály…) Tento předmět je určen všem studijním zaměřením hudebního oboru.

9

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hudební nauka 1. ročník Žák: ● se orientuje v grafickém záznamu hudebního díla a svým způsobem jej realizuje ● chápe pojmy notová osnova, klíč, nota, pomlka apod. ● zná noty v houslovém klíči v rozsahu g – c3 i s posuvkami a má povědomí o basovém klíči ● zná stupnice C dur, G dur, D dur, A dur, E dur, F dur a jejich trojzvuky, rozumí pojmu tónina ● ovládá notu a pomlku celou, půlovou, čtvrťovou, osminovou, šestnáctinovou, notu čtvrťovou s tečkou, takty 4/4, 3/4, 2/4, 3/8 a 6/8 ● sluchem rozezná tónorod písně ● rytmicky a intonačně reprodukuje jednoduchý notový zápis, zaznamená jednoduchou hudební myšlenku ● vytváří vlastní rytmické a melodické útvary ● chápe a užívá dynamická znaménka (p, mf, f, crescendo, decrescendo) ● zná základní tempové názvosloví a pojmy jako repetice, koruna, ligatura aj. ● propojuje teoretické vědomosti s praktickými dovednostmi 2. ročník Žák: ● čte noty v houslovém klíči v rozsahu g – c3 a pasivně ovládá basový klíč ● rozumí stavbě durových stupnic a jejich tónických kvintakordů – C dur, G dur, D dur, A dur, E dur, F dur, B dur, Es dur, As dur ● zná základní intervaly a jejich zápis ● sluchem rozezná celý tón a půltón a základní intervaly od primy po kvintu ● ovládá délky not a pomlk, takty 4/4, 3/4, 2/4, 3/8 a 6/8 ● chápe a užívá dynamická znaménka (pp – ff) ● se orientuje v rozdělení lidských hlasů ● zná základní dechové, smyčcové a bicí nástroje, rozpozná je podle vzhledu i zvukové nahrávky ● umí soustředěně vyslechnout krátké hudební dílo a vyjádřit, jak na něj hudba zapůsobila 3. ročník Žák: ● zná noty v houslovém klíči v rozsahu g – c3, pasivně ovládá basový klíč a tříčárkovanou oktávu v houslovém klíči ● zná stupnici a moll, e moll, h moll, fis moll, cis moll, d moll, g moll, c moll, f moll - aiolskou, harmonickou a melodickou ● zná tónické kvintakordy a jejich obraty ● ovládá hlavní stupně ve stupnici, paralelní stupnice a stejnojmenné stupnice ● umí zapsat intervaly čisté a velké a rozlišit je sluchem ● transponuje jednoduchou melodii do jiné tóniny ● zná základní hudební nástroje a jejich rozdělení, rozpozná je podle vzhledu i zvukové nahrávky ● má povědomí o životě a díle našich nejznámějších hudebních skladatelů 4. ročník Žák: ● zná oktávy (subkontra oktáva – pětičárkovaná oktáva), dvojité posuvky ● rozumí stavbě stupnic dur i moll, tónických akordů i jejich obratů ● ovládá enharmonickou záměnu i enharmonicky záměnné stupnice ● určuje i tvoří intervaly 10

● ● ● ● ●

chápe význam harmonických funkcí a vytvoří jednoduchý doprovod se orientuje v základních hudebních uskupeních, rozdělení lidských hlasů i hudebních nástrojů do skupin a dokáže je identifikovat má základní povědomí o světových hudebních skladatelích z období baroka a klasicismu umí zařadit významné české skladatele časově i geograficky, má povědomí o jejich tvorbě na základě svých zkušeností vyjadřuje své názory na znějící hudbu a umí je zdůvodnit

5. ročník Žák: ● rozumí stavbě stupnic a akordů dur i moll, chápe vztahy v kvart-kvintovém kruhu, ovládá enharmonickou záměnu ● určuje i tvoří intervaly včetně zvětšených a zmenšených ● umí vytvořit jednoduchý harmonický doprovod s využitím akordických značek ● má základní povědomí o výstavbě skladeb, orientuje se v jednotlivých hudebních formách ● chápe souvislosti vývoje hudby, rozpozná charakteristické znaky hudebního vyjadřování v jednotlivých epochách ● umí zařadit významné světové i české skladatele časově i geograficky, má povědomí o jejich tvorbě ● aktivně poslouchá hudbu, orientuje se v jejich druzích a ve způsobech její interpretace ● propojuje teoretické vědomosti s praktickými dovednostmi, chápe význam tohoto spojení

11

5.1.2. Studijní zaměření Hra na klavír Charakteristika: Studium je rozděleno do dvou stupňů. První stupeň je sedmiletý, druhý čtyřletý. Žák zde získává základní pianistické dovednosti, které uplatní v oblasti sólové i komorní hry. Hra na klavír je ideálním prostředkem k rozvoji osobnosti dítěte. Žák při hře zapojuje a rozvíjí svalovou činnost i jemnou prstovou motoriku. Učí se koordinaci těla a rukou, koncentraci a sebeovládání. Získává širší kulturní rozhled, prohlubuje se jeho citové vnímání. Celkově se kultivuje jeho osobnost. Studiu prvního stupně předchází „Přípravné studium hry na klavír“, které může být na ZUŠ Šlapanice realizováno ve dvou variantách:

Přípravné studium hry na klavír Varianta 1: dvouleté přípravné studium Hře na klavír se může dítě věnovat již v předškolním věku. Výuka probíhá zábavnou formou, kdy pedagog využívá k práci se žákem hudební hry, říkadla, hádanky a brzy také písně, které žák hraje nejprve podle sluchu, později podle not. Hlavním cílem pedagoga je probudit v dětech hudební cítění, navodit sluchovou a rytmickou představivost, rozvíjet jejich hudební paměť i tvořivost, vše v jednotě se zvládnutím základních prvků klavírní hry. Tento předmět navštěvují žáci od 5 let. Učební plán: 1. ročník 1

Přípravné studium hry na klavír PHV

2. ročník 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na klavír 1. ročník Žák: ● umí správně sedět u klavíru, má uvolněné držení těla a přirozený tvar ruky ● se orientuje na klaviatuře ● dokáže hrát úhozy portamento a staccato ● hraje podle sluchu jednoduchá říkadla a písně v pětiprstové poloze 2. ročník Žák: ● se orientuje v jednoduchém notovém zápisu ● dokáže hrát legato ● rozlišuje p a f ● při hře lidových písní plynule střídá pravou a levou ruku ● jednoduché písně doprovodí pomocí dudácké kvinty Varianta 2: jednoleté přípravné studium Předmět mohou navštěvovat žáci od 6 let. Výuka probíhá zábavnou formou, kdy pedagog využívá k práci se žákem hudební hry, říkadla, hádanky a brzy také písně, které žák hraje nejprve podle sluchu, později podle not. Hlavním cílem pedagoga je probudit v dětech hudební cítění, navodit sluchovou a rytmickou představivost, rozvíjet jejich hudební paměť i tvořivost, vše v jednotě se zvládnutím základních prvků klavírní hry.

12

Učební plán: 1. pololetí 1 1

Přípravné studium hry na klavír PHV

2. pololetí 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na klavír Žák: ● umí správně sedět u klavíru, má uvolněné držení těla a přirozený tvar ruky ● se orientuje na klaviatuře ● rozlišuje p a f ● hraje podle sluchu jednoduchá říkadla a písně v pětiprstové poloze ● při hře lidových písní plynule střídá pravou a levou ruku ● dokáže hrát úhozy portamento, staccato a legato ● se orientuje v jednoduchém notovém zápisu ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán: 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Hra na klavír

1

1

1

1

1

1

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Volitelné předměty: Čtyřruční hra Interpretační seminář

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na klavír 1. ročník Žák: ● umí správně sedět u klavíru, má uvolněné držení těla a přirozený tvar ruky ● dokáže hrát úhozy portamento, staccato i legato ● rozumí notovému zápisu - rytmickým hodnotám not a pomlk, taktu a jeho členění ● čte noty v houslovém i basovém klíči v přiměřeném rozsahu ● umí hrát oběma rukama současně ● hraje cvičení na přípravu stupnic a akordů ● hraje dvojhmaty ● rozezná melodii a doprovod ● zná základní dynamická a tempová označení a využívá je při hře ● zahraje snadnou lidovou píseň, kterou si doprovodí T, D 2. ročník Žák: ● hraje durové stupnice každou rukou zvlášť ● podle svých technických možností hraje durové stupnice od bílých kláves dohromady v protipohybu ● hraje tónický kvintakord s obraty - každou rukou zvlášť ● hraje tercie legato 13

● ● ● ● ● ●

používá při hře pedál zahraje jednoduchou polyfonní skladbu užívá sluchovou sebekontrolu jak při interpretaci skladeb, tak v elementární improvizaci hraje lidové písně s doprovodem T, S, D hraje čtyřručně s učitelem zahraje jednoduchou skladbu zpaměti

3. ročník Žák: ● hraje melodické ozdoby (příraz, nátryl) ● hraje durové stupnice rovným pohybem i protipohybem, mollové každou rukou zvlášť ● hraje tónický kvintakord s obraty k dané stupnici dohromady ● hraje technická cvičení a etudy v rytmických i úhozových variantách ● používá synkopický i rovný pedál podle návodu učitele ● rozliší různé druhy skladeb (menuet, pochod, valčík) ● zahraje přednesovou skladbu zpaměti ● vnímá náladu skladby a je schopen vyjádřit tuto náladu elementárními výrazovými prostředky ● doprovodí jednoduchou lidovou píseň pomocí T, S, D ● hraje čtyřručně se spolužákem nebo s učitelem 4. ročník Žák: ● hraje durové i mollové stupnice dohromady v rovném pohybu ● hraje přípravná cvičení ke hře čtyřhlasého akordu ● zvládá hru jednoduchých melodických ozdob ● umí rozlišit hudební styly baroko, klasicismus a romantismus a dokáže je reprodukovat podle svých schopností ● zahraje zpaměti náročnější přednesovou skladbu ● se podle svých možností zapojí do komorní hry nebo hraje čtyřručně se spolužákem ● používá základních harmonických funkcí při tvorbě doprovodu k jednoduchým lidovým písním 5. ročník Žák: ● hraje durové a mollové stupnice v rovném pohybu přes tři oktávy ● hraje čtyřhlasé akordy a obraty každou rukou zvlášť ● hraje cvičení na přípravu oktáv ● zvládá prstovou techniku ● umí zahrát základní melodické ozdoby (skupinku, mordent, trylek, obal) ● uplatňuje výrazové schopnosti v přednesu skladeb barokních, romantických i soudobých ● zahraje jednoduchou skladbu z listu ● interpretuje přednesové skladby na koncertních vystoupeních

klasických,

6. ročník Žák: ● hraje durové a mollové stupnice kombinovaným způsobem ● hraje ke stupnicím čtyřhlasé akordy s obraty tenuto, staccato a rozloženě ● hraje velký rozklad kvintakordu a obraty každou rukou zvlášť ● umí pracovat s dynamikou ve skladbě, snaží se vystihnout obsah, charakter a náladu skladby ● hraje náročnější skladby z období baroka, klasicismu, romantismu i skladby soudobých autorů 14

● ●

hraje podle individuálního zájmu a schopností populární a jazzové skladby hodnotí výkony svoje i druhých

7. ročník Žák:  propojuje veškeré získané technické i výrazové dovednosti při interpretaci  samostatně nastuduje přiměřeně obtížnou skladbu a podílí se na jejím výběru  uplatňuje sluchovou sebekontrolu  využívá podle stupně své vyspělosti zvukových možností nástroje  interpretuje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů, využívá dynamiku, tempová rozlišení, vhodnou artikulaci, frázování, agogiku  zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu  se aktivně účastní čtyřruční nebo komorní hry

Přípravné studium hry na klavír - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na klavír Žák: ● ●

předvede získané dovednosti a nástrojovou techniku na úrovni očekávaných výstupů I. stupně, v míře jakou dovolí jeho individuální možnosti interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I.

II.

III.

Hra na klavír

1

1

1

1

Volitelné předměty: Čtyřruční hra Interpretační seminář

1

1

1

1

Učební osnovy předmětu: Hra na klavír I. ročník Žák:  hraje stupnice durové a mollové kombinovaným způsobem v rychlém tempu 15

IV.

  

hraje k daným stupnicím čtyřhlasé akordy, velký rozklad kvintakordu a jeho obratů a dominantní septakord zvládá hru náročnějších etud uvede příklady skladeb významných světových a českých autorů různých stylových období a žánrů

II. ročník Žák:  dokáže samostatně tvořit prstoklad  hraje doprovody k písním podle sluchu i akordových značek  zvládá hru přiměřeně obtížných skladeb z listu  interpretuje přednesové skladby různých stylových období a žánrů na koncertních vystoupeních III. ročník Žák:  využívá všechny doposud získané znalosti a dovednosti k vyjádření svých představ  se aktivně podílí na výběru studovaných skladeb  má vypěstovaný vztah ke svému nástroji  hraje čtyřručně, spolupracuje při komorní hře IV. ročník Žák:  má vytvořen názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů, tento svůj názor zformuluje a vyjádří  při hře zpaměti využívá znalosti o výrazu, harmonii, formě a obsahu hrané skladby  ukončí studium veřejným absolventským koncertem

16

5.1.3. Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Elektronické klávesové nástroje se uplatňují jednak jako sólový nástroj a pro své zvukové a technické možnosti je vhodné je využít také k doprovodu jiných nástrojů či zpěvu nebo jako součást nejrůznějších hudebních souborů. Při výuce hry na elektronické klávesové nástroje si žák osvojí základy klavírní hry, naučí se využívat široké technické možnosti nástroje, které umožňují interpretovat skladby nejrůznějších období a stylů klasické klavírní literatury i skladby z oblasti populární a jazzové hudby. Žáci se vyučují individuálně nebo ve skupině dvou až tří žáků. Studiu prvního stupně předchází Přípravné studium hry na elektronické klávesové nástroje, které může být na ZUŠ Šlapanice realizováno ve dvou variantách:

Přípravné studium hry na elektronické klávesové nástroje Varianta 1: dvouleté přípravné studium Hře na elektronické klávesové nástroje se může dítě věnovat již v předškolním věku, tento předmět mohou navštěvovat žáci od 5 let. Výuka probíhá zábavnou formou, kdy pedagog využívá k práci se žákem hudební hry, říkadla, hádanky a písně, které žák hraje nejprve podle sluchu, později podle not. Učební plán:

Přípravné studium hry na elektronické klávesové nástroje PHV

1. ročník 1

2. ročník 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na elektronické klávesové nástroje 1. ročník Žák: ● umí správně sedět u nástroje, má uvolněné držení těla a přirozený tvar ruky ● se orientuje na klaviatuře ● dokáže hrát úhozy portamento a staccato ● hraje jednoduché lidové písně pomocí pětiprstové techniky pravé ruky 2. ročník Žák: ● se orientuje v jednoduchém notovém zápisu ● dokáže hrát legato ● hraje podle sluchu na základě písniček a říkadel ● při hře lidových písní plynule střídá pravou a levou ruku ● jednoduché písně doprovodí pomocí automatického doprovodu Varianta 2: jednoleté přípravné studium Předmět mohou navštěvovat žáci od 6 let. Výuka probíhá zábavnou formou, kdy pedagog využívá k práci se žákem hudební hry, říkadla, hádanky a brzy také písně, které žák hraje nejprve podle sluchu, později podle not.

17

Učební plán: 1. pololetí 1 1

Přípravné studium hry na elektronické klávesové nástroje PHV

2. pololetí 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na elektronické klávesové nástroje Žák:    

zvládá správné sezení u nástroje orientuje se na klaviatuře rozlišuje pomalá a rychlá tempa hraje jednoduché lidové písně pomocí pětiprstové techniky pravé ruky

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán: 1. 1 1

Hra na elektronické klávesové nástroje Hudební nauka Komorní hra

2. 1 1

3. 1 1

4. 1 1 1

5. 1 1 1

6. 1

7. 1

1

1

1. ročník Žák:  ovládá základní obsluhu nástroje  je schopen uvolnění a správného postavení obou rukou  zvládá pětiprstovou techniku pravé ruky  využívá doprovodu v levé ruce podle základních akordových značek (C, F, G) jednoprstovou technikou  hraje durové stupnice C, G a F + T5 pravou a levou rukou zvlášť 2. ročník Žák:  ovládá základní obsluhu nástroje  požívá hru legata a staccata  zvládá jednohlasý doprovod melodické linky levou rukou za pomoci rytmicko -harmonického doprovodu nástroje pomocí základních akordových značek (C, F, G) akordickou technikou  hraje durové stupnice do dvou # a dvou b protipohybem a T5 dohromady 3. ročník Žák:  využívá základních harmonických funkcí při doprovodu skladeb (T 5 a jeho obraty a D7)  hraje durové stupnice do čtyř # a čtyř b protipohybem a T5 (tenuto, staccato) 4. ročník Žák:  je schopen samostatné obsluhy nástroje 18

     

hraje náročnější skladby různých žánrů hraje skladbu menšího rozsahu zpaměti doprovodí skladbu dle akordových značek (dur, moll, D7) se orientuje v houslovém i basovém klíči hraje durové a mollové stupnice do čtyř # a čtyř b protipohybem a T5 (tenuto, staccato a rozloženě) se účastní komorní nebo souborové hry

5. ročník Žák:  má na repertoáru skladby různých žánrů  jazz, rock, pop  je schopen hry zpaměti a hry z listu  prohlubuje hru z listu a hru dle akordových značek  buduje širší a rozmanitější repertoár s většími nároky na technickou dovednost  hraje durové a mollové stupnice do šesti # a šesti b protipohybem a T5 (tenuto, staccato a rozloženě) 6. ročník Žák:  interpretuje skladby různých žánrů včetně správného výrazu  je schopen zahrát více skladeb zpaměti  zvládá hru dvojhmatů  prohlubuje technickou a výrazovou dovednost  dbá na sluchovou sebekontrolu  hraje všechny durové a mollové stupnice protipohybem a T 5 (tenuto, staccato a rozloženě) 7. ročník Žák:  prohlubuje správnou interpretaci skladeb různých žánrů  využívá veškeré zvukové a technologické možnosti nástroje  uplatňuje sluchovou sebekontrolu  zvládá hru z listu  ukončí I. stupeň absolventským koncertem

Přípravné studium hry na elektronické klávesové nástroje - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok.

19

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I. 1 1

Hra na elektronické klávesové nástroje Komorní hra

II. 1 1

III. 1 1

I. ročník Žák:  využívá získané znalosti ze studia I. stupně  ovládá všechny technické možnosti nástroje  rozšiřuje repertoár o nové styly (latino, jazz, tango atd.) II. ročník Žák:  seznamuje se s dalšími způsoby zápisu akordových značek  samostatně volí doprovody ke skladbám  hraje z listu a rozvíjí svoji hudební paměť  v komorní nebo souborové hře je oporou pro mladší spolužáky III. ročník Žák:  plně využívá technické možnosti nástroje  hraje melodické ozdoby  rozšiřuje repertoár o složitější rytmy  orientuje se v oblasti stylů pop music, rocku a beatu a je schopen je interpretovat IV. ročník Žák:  zahraje skladbu zpaměti  ovládá základní harmonická pravidla a postupy, které aktivně využívá  je schopen vyjádřit své hudební preference a obhájit svůj hudební názor  ukončí II. stupeň absolventským koncertem

20

IV. 1 1

5.1.4. Studijní zaměření Hra na housle Housle jsou smyčcový nástroj s širokou možností uplatnění v sólové, komorní, orchestrální hře a téměř ve všech druzích souborů lidové hudby na amatérské i profesionální úrovni. Hra na housle klade nároky na hudební, fyziologické a intelektuální předpoklady. Žák se cvičí ve vytrvalosti, sebeovládání a trpělivosti při pravidelné domácí přípravě. Studiu prvního stupně předchází „Přípravné studium hry na housle“, které může být na ZUŠ Šlapanice realizováno ve dvou variantách:

Přípravné studium hry na housle Varianta 1: dvouleté přípravné studium Zájem dítěte o hru na housle je potřeba podporovat od raného věku, kdy se rozvíjí jemná motorika. Dítě se hravou formou učí základům houslové hry. Předpokladem pro studium je výborný hudební sluch a manuální dispozice. Předmět je určen pro žáky, kteří mají možnost rozvíjet své schopnosti od věku 5 let. Učební plán: 1. ročník 1

Přípravné studium hry na housle PHV

2. ročník 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na housle 1. ročník Žák:  umí zacházet s nástrojem a zná jeho části  ovládá průpravná cvičení pro obě ruce pro rozvoj jemné motoriky  ovládá základní návyky držení nástroje a tvorby tónu  dokáže doprovodit jednoduchou melodii na prázdných strunách  aktivně spolupracuje a chápe základní návyky domácí přípravy 2. ročník Žák:  uplatňuje znalosti získané z předcházejícího roku studia  je schopen kontrolovat základní návyky držení nástroje a hry  se orientuje v notovém zápisu prázdných strun a probíraných prstokladů  používá zvolený základní prstoklad ve výchozí poloze  zahraje jednoduchou melodii nebo píseň Varianta 2: jednoleté přípravné studium Zájem dítěte o hru na housle je potřeba podporovat od raného věku, kdy se rozvíjí jemná motorika. Dítě se hravou formou učí základům houslové hry. Předpokladem pro studium je výborný hudební sluch a manuální dispozice. Předmět je určen pro žáky, kteří mají možnost rozvíjet své schopnosti od věku 6 let na základě talentové zkoušky.

21

Učební plán: 1. pololetí 1 1

Přípravné studium hry na housle PHV

2. pololetí 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na housle Žák:       

umí zacházet s nástrojem a zná jeho části ovládá průpravná cvičení pro obě ruce pro rozvoj jemné motoriky ovládá základní návyky držení nástroje a tvorby tónu dokáže doprovodit jednoduchou melodii na prázdných strunách se orientuje v notovém zápisu prázdných strun a probíraných prstokladů zahraje jednoduchou melodii nebo píseň aktivně spolupracuje a chápe základní návyky domácí přípravy

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán:

Hra na housle Hudební nauka Komorní hra – smyčcové nástroje Hudecká muzika

1. 1 1

2. 1 1

3. 1 1

4. 1 1 1

5. 1 1 1

6. 1

7. 1

1

1

Poznámka: Žák může být zařazen do předmětu komorní hra nebo folklórní soubor od nižšího ročníku podle svých schopností a rozhodnutí učitele. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na housle 1. ročník Žák:  má zájem o houslovou hru  ovládá správné elementární návyky pro uvolněné držení těla a funkční držení nástroje (koordinace pohybu levé a pravé paže)  zvládá správné stavění prstů levé ruky a jejich fixace v základním durovém a mollovém prstokladu  ovládá základy tvorby tónu – nasazení smyčce a hře základních druhů smyků détaché, legato  používá základní technické prvky hry ovládání celého smyčce a jeho částí  prokazuje rozvoj sluchové schopnosti  se orientuje v jednoduchém notovém zápisu  je schopen si na základě poslechu vytvářet kvalitní představu o houslovém tónu, možnostech způsobu hudebního vyjádření  ovládá základy intonační sebereflexe

22

2. ročník Žák:  ovládá správné návyky držení houslí a smyčce a pracuje na jejich zdokonalení  ovládá základní prstoklad dur a moll a podle individuálních schopností ovládá i další  rozvine pohyblivost prstů levé ruky podle individuálních schopností žáka  uplatní při hře dosud nabyté návyky a dovednosti (uvolněné držení těla, koordinace pohybů obou paží, zdokonaluje kvalitu tónu  rozvine hru legato, détaché, seznámí se s dalšími technicky náročnějšími smyky staccato, martelé  dbá na rozvoj schopnosti sluchové kontroly  hraje se smyslem pro pravidelný rytmus, metrum a tempo  rozlišuje a používá základní dynamiku hry v rozsahu p, mf, f  transponuje intervaly a jednoduché melodie  se orientuje v jednoduchém notovém zápisu při hře z listu  zahraje zpaměti jednoduchou skladbu dle svých schopností zpaměti 3. ročník Žák:  pozná kvalitní houslový tón a dbá na jeho zlepšení při vlastní hře  dbá na o intonační sebekontrolu a hmatovou jistotu  ovládá základní prstoklady a chromatické posuny prstů mezi nimi  hraje spolehlivě s přechodem přes struny základní smyky legato, détaché, staccato a jejich vzájemné kombinace  hraje stupnice podle probíraných prstokladů v rozsahu jedné a dvou oktáv  hraje dvojhlas s prázdnou strunou  zvládá přípravná a základní cvičení pro vibrato  rozlišuje dynamické spektrum od pp do f  dbá o rozvoj hudební paměti  zná jednoduché formální hudební útvary a orientuje se v jejich notovém zápisu  hraje z listu jednoduché melodie  uplatňuje své schopnosti a dovednosti v souhře s jiným nástrojem  umí přiměřeně věku a schopnostem hodnotit svůj výkon a věnovat se samostatně domácí přípravě 4. ročník Žák:  rozvine další technické dovednosti potřebné pro zvládnutí náročnějších skladeb  orientuje se v základních tempových a výrazových označeních  rozvine výrazové složky hry s použitím vibrata a dynamických odstínů  hraje všechny základní prstoklady v I. poloze a umí je vzájemně spojit  umí vzájemně kombinovat všechny základní smyky legato, détaché, staccato a martelé, řadové staccato  hraje smyky v triolách a tečkovaném rytmu zvládá přípravu ke hře v polohách s použitím jednoduché výměny  hraje dvojhmaty v I. poloze  hraje durové a mollové stupnice v jedné a dvou oktávách podle probíraných prstokladů  hraje dua a tria s jiným nástrojem a umí se přiladit  dbá o vlastní hudební výraz při hře přednesových skladeb  hraje zpaměti kratší skladby a věty z koncertina

23

5. ročník Žák:  hraje v dokonalejším provedení hudební fráze s prohloubenou dynamikou  používá všechny druhy základních smyků legato, détaché, martelé, staccato, řadové staccato v náročnějších rytmech, ve vzájemných kombinacích a rychlém tempu  ovládá přípravná cvičení pro spiccato  hraje dvojhmaty  se orientuje v základních druzích melodických ozdob a umí je používat  hraje v polohách I., III. a V. s výměnami, podle individuálních schopností  hraje vibrato přiměřeně svým technickým možnostem  hraje stupnice dur a moll ve dvou oktávách s výměnou do III. polohy legato s rytmickými obměnami  se orientuje ve slohových obdobích a chápe základy jejich interpretace  dbá na dokonalejší provedení hudební fráze a kvalitu tónu  hraje z listu skladby a party komorní hry podle své technické vyspělosti  se podílí na společném hudebním projektu v oblasti komorní hry nebo souboru 6. ročník Žák:  dbá na zdokonalení techniky levé a pravé ruky  používá všechny druhy smyků přes struny v různých rytmických kombinacích  dbá na intonační jistotu a představivost při hře v polohách  hraje v polohách I. – V. s výměnami  hraje stupnice dur a moll přes 3 oktávy od G struny v chromatickém postupu s akordy k dané stupnici  uplatní správné vibrato v souvislosti s kvalitou tónu  umí samostatně nacvičit lehkou skladbu  hraje zpaměti rozsáhlejší skladbu 7. ročník Žák:  dbá na všestranný rozvoj technické a výrazové složky hry  dbá na intonační jistotu zejména při hře ve vyšších polohách  realizuje při hře všechny výrazové složky – dynamika, agogika, vibrato, frázování  uplatní hlavní zásady při interpretaci skladeb různých období  uplatní návyky samostudia při vlastním hudebním projevu  se orientuje v oblasti hudebního a kulturního života  uplatní získané dovednosti v souborech zájmové umělecké činnosti  ukončí první stupeň základního studia závěrečným vystoupením

Přípravné studium hry na housle - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok.

24

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na housle Žák:  

předvede získané dovednosti a nástrojovou techniku na úrovni očekávaných výstupů I. stupně, v míře jakou dovolí jeho individuální možnosti interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I. 1 1

Hra na housle Komorní hra – smyčcové nástroje Hudecká muzika

II. 1 1

III. 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na housle I. ročník Žák:  uplatní znalosti a dovednosti získané v základním studiu  naplánuje své studium podle individuálního plánu podle svých schopností  zdokonalí technickou a výrazovou složku hry II. ročník Žák:  orientuje se v základech improvizace  zdokonalí hru z listu  hraje skladby různých slohových období a vyzná se v jejich interpretaci III. ročník Žák:  uplatní své dovednosti v souborech zájmové umělecké činnosti a komorní hře  hraje různé hudební styly a žánry podle svého zájmu  orientuje se v hudebním a kulturním životě IV. ročník Žák:  realizuje vlastní hudební projekty  hraje v souborech a orchestrech zájmové umělecké činnosti  umí motivovat méně zkušené hráče Žák ukončí studium veřejným absolventským koncertem.

25

IV. 1 1

5.1.5. Studijní zaměření Hra na violu Viola je altový nástroj houslového typu, který plní ve sboru smyčcových nástrojů spojující zvukový článek mezi vrchními a spodními hlasy. Cílem studia je výchova hráčů pro školní a amatérské soubory a orchestry. Hra na violu nese zvýšené fyzické nároky v držení nástroje a větším rozpětí prstů. Vzhledem k fyzickým předpokladům studia hry je doporučeno zahájit studium na základě doporučení učitele. Studium je rozděleno na dva vyučovací předměty: Hra na violu – určeno žákům bez studia přípravného nástroje Hra na violu s přípravným studiem – určeno pro žáky, kteří již absolvovali základy hry na housle. Vyučovací předmět: Hra na violu s přípravným studiem ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán:

Hra na violu s přípravným studiem Hudební nauka Komorní hra – smyčcové nástroje Hudecká muzika

1. PS 1

2. PS 1

3. PS 1

4. PS 1 1

1. 1 1 1

2. 1

3. 1

1

1

Poznámka: Předmět hra na violu s přípravným studiem pokračuje jako návazný předmět po absolvování předmětu Hra na housle v rozsahu 1. – 4. ročníku I. stupně. Předměty Komorní hra a Hudecká muzika jsou povinně volitelné. Na základě schopností a doporučení učitele může žák absolvovat tyto předměty od počátku studijního zaměření. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na violu s přípravným studiem 1. ročník Žák:     

zná specifika tvoření violového tónu ovládá čtení altového klíče se orientuje ve všech prstokladech v I. poloze hraje stupnice a akordy dur i moll v rozsahu dvou oktáv zpaměti zahraje z listu jednoduchý part

2. ročník Žák:  se orientuje v technicky náročnějším notovém partu s přechodem na G klíč  hraje všechny druhy smyků legato, détaché, staccato, řadové staccato  používá výrazové složky hry – vibrato, dynamika  uplatňuje intonační sebekontrolu  umí u vybraných stupnic zahrát rozložené akordy s výměnou do poloh  se orientuje notovém zápisu II. a III. polohy  zlepšil schopnost čtení not při hře z listu  se zapojil podle své technické vyspělosti do činnosti v komorních a folklórních souborech

26

3. ročník Žák:  tvoří kvalitní tón po všech stránkách  zvládá obtížnější způsoby smyků  používá s přehledem dosažené technické a výrazové dovednosti  umí používat vibrato  se orientuje dobře ve znakosti G klíče umí ho střídavě s altovým klíčem používat  se orientuje v I. III. a V. poloze  je schopen samostatně nastudovat přiměřeně náročnou skladbu  čte pohotově svůj part a rozumí všem označením v něm  je zapojen v komorní hře

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I. 1 1

Hra na violu Komorní hra – smyčcové nástroje Hudecká muzika

II. 1 1

III. 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na violu s přípravným studiem I. – II. ročník Žák:         

ovládá široké spektrum smyků a jejich vzájemné kombinace pokročil v samostatné práci s kvalitou a barvou tónu zpřesnil techniku levé ruky, hraje v polohách, intonuje dvojhmaty zná a používá melodické ozdoby a správné frázování je schopen dobré intonační sebekontroly umí si vytvořit vlastní názor na interpretaci skladby se orientuje v základech interpretace různých slohových období zlepšil pohotové čtení not při hře z listu je aktivní v komorní a souborové hře různých žánrů a obsazení

III. – IV. ročník Žák:      

zdokonalil svoji technickou vyspělost umí samostatně řešit smyky, prstoklad, frázování a výrazové složky hry umí samostatně vyhledat a studovat nástrojový repertoár se orientuje v hudebním světě podle svých zájmů ovládá základy improvizace podle svých technických a výrazových možností uplatňuje své dosavadní zkušenosti a znalosti i mimo školu

27

IV. 1 1

Vyučovací předměty: Komorní hra – smyčcové nástroje, Hudecká muzika 2. – 3. ročník I. stupně Žák:      

umí použít získané technické dovednosti při společné hře s jinými nástroji si umí samostatně naladit nástroj a dolaďovat s jinými nástroji hraje z listu přiměřeně obtížné skladby zná základní harmonické funkce, značky a základy akordického doprovodu je schopen s ostatními spolužáky zpívat je schopen souhry s ostatními nástroji a chápe zodpovědnost za společné dílo

I. – IV. ročník II. stupně Žák:   

umí rozlišit různá slohová období a zná pravidla pro jejich interpretaci se orientuje v regionální folklórní tradici se aktivně zajímá o hudební život, zapojuje se do činnosti souborů a zájmové umělecké činnosti mimo školu

Závazné poznámky k předmětu: 1. Pro předmět Hra na violu s přípravným studiem se vyučovací předmět Hra na housle 1. – 4. ročník I. cyklu počítá jako příprava ke hře na violu. 2. Komorní hra a Hudecká muzika jsou povinně volitelné předměty, které může žák studovat na doporučení učitele od 1. ročníku.

Vyučovací předmět: Hra na violu ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán:

Hra na violu Hudební nauka Komorní hra – smyčcové nástroje Hudecká muzika

1. 1 1

2. 1 1

3. 1 1

4. 1 1 1

1. 1 1 1

2. 1

3. 1

1

1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na violu 1. ročník Žák:  má zájem o violovou hru  ovládá správné elementární návyky pro uvolněné držení těla a funkční držení nástroje (koordinace pohybu levé a pravé paže)  zvládá správné stavění prstů levé ruky a jejich fixace v základním durovém a mollovém prstokladu  ovládá základy notace ve violovém klíči  ovládá základy tvorby tónu – nasazení smyčce a hře základních druhů smyků détaché, legato

28

 

na základě poslechu si umí vytvořit kvalitní představu o violovém tónu, možnostech a způsobu hudebního vyjádření ovládá základy intonační sebereflexe

2. ročník Žák:  ovládá správné návyky držení violy a smyčce a pracuje na jejich zdokonalení  ovládá základní prstoklad dur a moll a podle individuálních schopností ovládá i další  rozvine pohyblivost prstů levé ruky podle individuálních schopností žáka  rozvine hru legato, détaché, seznámí se s dalšími technicky náročnějšími smyky staccato, martelé  hraje se smyslem pro pravidelný rytmus, metrum a tempo  transponuje intervaly a jednoduché melodie na základě strunové analogie  se orientuje v jednoduchém notovém zápisu při hře z listu  dbá na rozvoj schopnosti sluchové kontroly 3. ročník Žák:          

pozná kvalitní violový tón a dbá na jeho zlepšení při vlastní hře ovládá základní prstoklady a chromatické posuny prstů mezi nimi, podle individuálních schopností se orientuje v dalších hraje spolehlivě s přechodem přes struny základní smyky legato, détaché, staccato a jejich vzájemné kombinace hraje stupnice podle probíraných prstokladů v rozsahu jedné a dvou oktáv podle tónin a probíraných prstokladů hraje dvojhlas s prázdnou strunou umí doprovodit jednoduchou píseň základními harmonickými funkcemi ve dvojhmatech zvládá přípravná a základní cvičení pro vibrato rozlišuje širší dynamické spektrum od pp do ff zná jednoduché formální hudební útvary a orientuje se v jejich notovém zápisu ovládá základy notace v houslovém klíči

4. ročník Žák:        

rozvine další technické dovednosti potřebné pro zvládnutí náročnějších skladeb se orientuje v základních tempových a výrazových označeních hraje všechny základní prstoklady v I. poloze a umí je vzájemně spojit umí vzájemně kombinovat všechny základní smyky legato, détaché, staccato a martelé, řadové staccato zvládá přípravu ke hře v polohách s použitím jednoduché výměny hraje dvojhmaty v I. poloze hraje dua a tria s jiným nástrojem a umí se přiladit umí přiměřeně věku a schopnostem hodnotit svůj výkon a věnovat se samostatně domácí přípravě

29

5. ročník Žák:           

používá všechny druhy základních smyků legato, détaché, maštelé, staccato, řadové staccato v náročnějších rytmech, ve vzájemných kombinacích a rychlém tempu ovládá přípravná cvičení pro spiccato se orientuje v základních druzích melodických ozdob a umí je používat hraje v polohách I. a III. s výměnami, podle individuálních schopností umí číst ve III. poloze houslový klíč hraje stupnice dur a moll ve dvou oktávách s výměnou do III. polohy legato s rytmickými obměnami hraje vibrato přiměřeně svým technickým možnostem se orientuje ve slohových obdobích a chápe základy jejich interpretace dbá na dokonalejší provedení hudební fráze a kvalitu tónu hraje z listu skladby a party komorní hry podle své technické vyspělosti podílí se na společném hudebním projektu v oblasti komorní hry nebo souboru

6. ročník Žák:       

dbá na zdokonalení techniky levé a pravé ruky používá všechny druhy smyků přes struny v různých rytmických kombinacích ovládá hru ve II. poloze a půlpoloze se orientuje v notaci v houslovém klíči v V. poloze hraje stupnice dur a moll přes 2 oktávy od C struny s výměnou v chromatickém postupu s akordy k dané stupnici uplatní správné vibrato v souvislosti s kvalitou tónu umí samostatně nacvičit lehkou skladbu

7. ročník Žák:        

dbá na všestranný rozvoj technické a výrazové složky hry dbá na intonační jistotu zejména při hře v polohách realizuje při hře všechny výrazové složky – dynamika, agogika, vibrato, frázování uplatní hlavní zásady při interpretaci skladeb různých období uplatní návyky samostudia při vlastním hudebním projevu se orientuje v oblasti hudebního a kulturního života uplatní získané dovednosti v souborech zájmové umělecké činnosti ukončí první stupeň základního studia závěrečným výstupem

30

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I. 1 1

Hra na violu Komorní hra – smyčcové nástroje Hudecká muzika

II. 1 1

III. 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na violu I. – II. ročník Žák:         

ovládá široké spektrum smyků a jejich vzájemné kombinace pokročil v samostatné práci s kvalitou a barvou tónu zpřesnil techniku levé ruky, hraje v polohách, intonuje dvojhmaty zná a používá melodické ozdoby a správné frázování je schopen dobré intonační sebekontroly umí si vytvořit vlastní názor na interpretaci skladby orientuje se v základech interpretace různých slohových období zlepšil pohotové čtení not při hře z listu je aktivní v komorní a souborové hře různých žánrů a obsazení

III. – IV. ročník Žák:      

zdokonalil svoji technickou vyspělost umí samostatně řešit smyky, prstoklad, frázování a výrazové složky hry umí samostatně vyhledat a studovat nástrojový repertoár orientuje se v hudebním světě podle svých zájmů ovládá základy improvizace podle svých technických a výrazových možností uplatňuje své dosavadní zkušenosti a znalosti i mimo školu

31

IV. 1 1

5.1.6. Studijní zaměření Hra na kontrabas Souborová a orchestrální hra je nedílnou součástí úspěšného rozvoje všech instrumentalistů. Hráč na kontrabas je z tohoto důvodu nepostradatelný. Výuka je zaměřena na výchovu k praktickému muzicírování ve školních souborech a souborech zájmové umělecké činnosti. Žák je samozřejmě veden i k sólové hře. Se studiem je možno začít až po dosažení fyzických předpokladů pro hru na kontrabas. Důležité je též zajištění nástroje vhodné velikosti.

Přípravné studium hry na kontrabas - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na kontrabas Žák: ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky zná části nástroje a smyčce umí provádět základní údržbu nástroje umí naladit nástroj zvládá správné držení nástroje a smyčce ovládá základní prstoklad v I. poloze zvládá vedení smyčce na všech strunách v základních smycích détaché a legato umí číst basový klíč v rozsahu daného prstokladu doprovodí melodii na prázdných strunách v základních harmonických funkcích zahraje jednoduchou melodii v rozsahu zvládnutého prstokladu

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I. 1 1

Hra na kontrabas Komorní hra – smyčcové nástroje Hudecká muzika

II. 1 1

III. 1 1

IV. 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na kontrabas I. ročník Žák: ● hraje smyky détaché, legato, staccato přiměřeně zvučným tónem ● se orientuje na hmatníku v rozsahu ½. - V. poloha s výměnami na jedné struně ● hraje durové stupnice a rozložené akordy v jedné oktávě začínající v ½. a 1. poloze na E struně ● kontroluje samostatně intonaci ● používá dynamiku v rozsahu p – f 32

● ● ●

hraje jednoduchá cvičení a skladby v rámci zvládnutých poloh doprovodí melodii podle sluchu v základních harmonických funkcích v tóninách A, D, G, C, F, d, a, g se zapojuje v komorní hře, folklórní skupině

II. ročník Žák: ● zlepšil smyčcovou a hmatovou techniku ● používá smyky legato, détaché, staccato i při hře přes struny v různých rytmických kombinacích ● ovládá speciální smyky pro folklórní hru ● ovládá výměny v rozsahu ½. – III. poloha s přechodem přes struny ● hraje dur a moll stupnice a akordy, v rozsahu jedné oktávy, s výměnou do poloh ● provede základní cvičení při nácviku vibrata ● zdokonalí svůj hudební projev ● je zapojen v komorní hře ● transponuje harmonický doprovod do jiných tónin ● sleduje hudební život v oblasti svého nástrojového zaměření III. ročník Žák: ● umí naladit nástroj ve flažoletech ● ovládá obtížnější smyky détaché, legato, staccato a jejich vzájemné kombinace ● používá při hře vibrato ● používá celé dynamické spektrum od pp do ff ● ovládá výměny poloh ½. – V. ● hraje smykově i rytmicky náročnější studie a skladby ● hraje jednooktávové a dvojoktávové stupnice s akordy podle technické vyspělosti ● samostatně harmonizuje lidové písně a tance IV. ročník Žák: ● se orientuje v celém rozsahu základních poloh ● hraje kultivovaným tónem a dbá samostatně na jeho kvalitu při cvičení ● hraje stupnice a akordy v rozsahu dvou oktáv s výměnou ● uplatňuje své znalosti v komorní hře a folklórním souboru ● samostatně nacvičí skladbu podle své technické úrovně Žák ukončí studium veřejným absolventským koncertem.

33

5.1.7. Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu Charakteristika předmětu: Během studia se žák podle svých možností naučí ovládat hru na všechny typy zobcové flétny. Ve výuce se postupně seznámí s jednotlivými slohy a jejich repertoárem. Zobcová flétna sopraninová, sopránová, altová, tenorová i basová má využití jak v sólové, tak komorní hře. Cílem výuky hry na zobcovou flétnu je vést žáka ke kvalitní interpretaci skladeb, aby jako aktivní hráč byl schopen hrát ve zvoleném komorním, či jiném souboru. Studium je rozděleno do dvou stupňů. První stupeň má sedm let, druhý čtyři roky. Studiu prvního stupně předchází “Přípravné studium hry na zobcovou flétnu“, které může být na ZUŠ Šlapanice realizováno ve dvou variantách:

Přípravné studium hry na zobcovou flétnu Varianta 1: dvouleté přípravné studium Hře na zobcovou flétnu se může dítě věnovat již v předškolním věku. Výuka probíhá zábavnou formou, pedagog využívá k práci se žákem hry, říkadla a hudební hádanky. Hlavním cílem pedagoga je probudit v dětech zájem o hudbu. Tento předmět mohou navštěvovat nadané děti již od 5 let. Učební plán:

Přípravné studium hry na zobcovou flétnu PHV

1. ročník

2. ročník

1

1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na zobcovou flétnu 1. ročník Žák: ● umí vytleskat jednoduché rytmy ● má přirozený postoj při hře ● se při hraní nadechuje ústy ● umí vyjmenovat hudební abecedu 2. ročník Žák: ● se orientuje v jednoduchém notovém zápisu ● ovládá správné nasazení tónu ● umí zazpívat jednoduché lidové písně Varianta 2: jednoleté přípravné studium Předmět mohou navštěvovat žáci od 6 let. Výuka probíhá zábavnou formou, pedagog využívá k práci se žákem hry, říkadla a hudební hádanky. Hlavním cílem pedagoga je probudit v dětech zájem o hudbu. Učební plán:

Přípravné studium hry na zobcovou flétnu PHV

34

1. pololetí 1 1

2. pololetí 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na zobcovou flétnu Žák: ● ● ● ● ● ● ●

umí vytleskat jednoduché rytmy má přirozený postoj při hře se při hraní nadechuje ústy umí vyjmenovat hudební abecedu se orientuje v jednoduchém notovém zápisu ovládá správné nasazení tónu umí zazpívat jednoduché lidové písně

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán: 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Hra na zobcovou flétnu

1

1

1

1

1

1

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Komorní hra – dechové nástroje Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na zobcovou flétnu

1. ročník Žák: ● zná jednotlivé části nástroje a o nástroj umí pečovat ● ovládá správné držení těla a postavení prstů při hře ● umí koordinovat nasazení tónu se změnou hmatu ● nasazuje tón pomocí jazyka o vrchní patro na slabiku “TŮ” “DŮ” 1 2 ● hraje jednoduché lidové písně v rozsahu g – d ● hraje noty a pomlky celé, půlové, čtvrťové a osminové v základních rytmických hodnotách 2. ročník Žák: ● umí využít při hře na nástroj vědomosti získané v hudební nauce 1 2 ● hraje tóny od c – g ● zvládá hru tenuto, legato, staccato ● přiměřeně ovládá dechovou techniku a žeberně - brániční dýchání ● zvládá koordinaci prstů, obzvlášť při hře legato ● je schopen hrát dvojhlas společně s učitelem ● hraje stupnice C dur, G dur, F dur 3. ročník Žák: ● ovládá běžná tempová označení 5 ● umí zahrát stupnice dur, moll do 2#, 2b, včetně T a jeho obratů ● v rámci možnosti nástroje hraje podle dynamických znamének ● umí hrát čtvrťovou notu s tečkou a synkopu 1 2 ● hraje v rozsahu c – h ● v pomalejších tempech umí hrát noty šestnáctinové 35

4. ročník Žák: ● ovládá hru základních melodických ozdob ● rozeznává běžná výrazová a agogická označení ● hraje stupnice v rychlejších tempech ● podle svých dispozic ovládá jiný typ zobcové flétny ● se podílí s učitelem na výběru repertoáru ● se zapojuje do komorní, či souborové hry ● umí vyhodnotit svůj výkon 5. ročník Žák: ● se orientuje v interpretaci běžných melodických ozdob ● zvládá na nástroj rozsah dvou oktáv ● ovládá různé artikulační způsoby v kombinaci s prstovou technikou ● dokáže používat alternativní hmaty ● užívá hru tenuto, staccato, portamento ● dokáže posoudit výkon svých spolužáků 6. ročník Žák: ● zvládá techniku dýchání ● má dobrou kvalitu tónu ● hraje přednesové skladby různých stylů a žánrů ● je schopen intonačně a technicky nastudovat skladbu ● se aktivně zapojuje na školních vystoupeních 7. ročník Žák: ● uplatňuje všechny své znalosti a zkušenosti k nastudování absolventského koncertu ● ovládá prstovou techniku a techniku dýchání ● dokáže v celém rozsahu nástroje předvést zvukově vyrovnané tóny ● ukončí I. stupeň absolventským vystoupením

Přípravné studium hry na zobcovou flétnu - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na zobcovou flétnu Žák: ● ●

předvede získané dovednosti a nástrojovou techniku na úrovni očekávaných výstupů I. stupně, v míře jakou dovolí jeho individuální možnosti interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky

36

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I.

II.

III.

IV.

Hra na zobcovou flétnu

1

1

1

1

Komorní hra – dechové nástroje

1

1

1

1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na zobcovou flétnu I. ročník Žák:  uplatňuje všechny doposud získané zkušenosti z I. stupně studia  umí využít všechny technické i výrazové prostředky při hře v celém rozsahu nástroje II. ročník Žák:  ovládá hru z listu  umí najít ve skladbě místo pro nádech, aniž by přerušil frázi  střídá typy fléten v ladění C, F III. ročník Žák:  dokáže využívat všech výrazových a technických prostředků k samostatnému nastudování přednesových skladeb, díky čemuž si neustále rozšiřuje svůj repertoár  je intonačně spolehlivý ve všech dynamických odstínech  se orientuje ve vývoji fléten, dokáže posoudit kvality konkrétního nástroje IV. ročník Žák:  je v komorní hře oporou mladším spolužákům  se orientuje ve všech slohových obdobích  ukončí 4. ročník absolventským vystoupením

37

5.1.8. Studijní zaměření Hra na příčnou flétnu Příčná flétna se řadí mezi dřevěné dechové nástroje. V současnosti se však převážně vyrábí z různých kovů. Uplatnění najde v symfonických, komorních, dechových orchestrech a také v komorní a jazzové hudbě. Žáci si během studia osvojí základy hry na flétnu, které dle svých individuálních schopností dále rozvíjejí. Své dovednosti mohou zúročit v sólové, komorní a souborové hře, popř. se připravují na studium dalšího stupně uměleckého vzdělávání.

Přípravné studium hry na příčnou flétnu Přípravné studium hry na příčnou flétnu začíná zpravidla hrou na přípravný hudební nástroj, kterým bývá nejčastěji zobcová flétna. Ve výjimečných případech, podle fyzických dispozic žáka, může začít přímo hrou na příčnou flétnu. Předmět je realizován formou individuální výuky, v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně, po dobu nejdéle dvou let. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na příčnou flétnu Žák: ● ● ●

dokáže popsat nástroj, jeho části, umí o nástroj pečovat si osvojil správné držení nástroje, postoj při hře, dýchání dokáže zahrát tóny g1 – d2 a to v hodnotách celých, půlových a osminových

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán: 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Hra na příčnou flétnu

1

1

1

1

1

1

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Komorní hra – dechové nástroje Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na příčnou flétnu

1. ročník Žák: ● si zafixoval správné držení nástroje, postoj při hře, dýchání ● ovládá jednoduché nasazování jazykem, hru tenuta, legata ● hraje v tónovém rozsahu d1 - d2 ● je schopen zahrát jednoduché lidové písně z not a některé i zpaměti ● je schopen vědomosti získané v hudební nauce uplatnit v hodinách flétny 2. ročník Žák: ● si upevnil správné návyky získané v 1. ročníku ● si rozšířil tónový rozsah v rozmezí c1 - g2 ● hraje jednoduchá dua, lidové písně a drobné skladbičky ● obohatil artikulaci o jednoduché staccato ● ovládá stupnici C, G, D, F, spolu s příslušnými kvintakordy 38

3. ročník Žák: ● hraje v tónovém rozmezí c1 – c3 ● zdokonalil prstovou a dechovou techniku na cvičeních a etudách odpovídajících technické vyspělosti žáka ● si rozšířil praktickou znalost stupnic a akordů dur moll do 2 křížků a 2 béček ● nemá výraznější potíže v souhře s klavírem, popř. s kytarou ● hraje úpravy známých skladeb nejrůznějších stylových období 4. ročník Žák: ● si rozšířil tónový rozsah po e3 ● umí zahrát stupnice dur moll do 4 křížků a béček ● se prakticky seznámil se základní dynamikou ● se orientuje v základním hudebním názvosloví ● má již zažité rytmické útvary jako synkopa, triola, kvintola... ● používá různé druhy artikulace, seznamuje se s dvojitým staccatem ● již dovede zahrát jednodušší originální skladby pro flétnu ● se obeznámil s melodickými ozdobami a prakticky je uplatňuje 5. ročník Žák: ● si rozšířil tónový rozsah po g3 ● hraje stupnice dur moll do 5 křížků, 5 béček ● samostatně nastuduje jednodušší přednes ● hraje z listu jednoduché písničky či skladbičky ● se orientuje ve slohových obdobích ● si upevnil základní dynamiku ● používá dvojité staccato ● je schopen vydržet delší fráze na jeden nádech ● se zapojuje do komorních sdružení, souborů 6. ročník Žák: ● disponuje poměrně kvalitním tónem v tónovém rozsahu c1 – a3 ● hraje stupnice dur moll do 6 křížků, 6 béček ● se seznámil s trojitým staccatem ● si rozšířil repertoár přednesových skladeb v souladu se svými hráčskými schopnostmi ● se aktivně zapojuje do školních, popř. mimoškolních projektů 7. ročník Žák: ● hraje s intonační stabilitou ● dále rozvinul tónovou kvalitu a kultivovanost projevu ● disponuje dobrou prstovou technikou ● ovládá základní dynamickou škálu ve všech registrech ● se seznámil s moderními technikami hry na flétnu ● se začal samostatně hudebně vyjadřovat ● ukončí I. cyklus absolventským výkonem

39

Přípravné studium hry na příčnou flétnu - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na příčnou flétnu Žák: ● ●

předvede získané dovednosti a nástrojovou techniku na úrovni očekávaných výstupů I. stupně, v míře jakou dovolí jeho individuální možnosti interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I.

II.

III.

IV.

Hra na příčnou flétnu

1

1

1

1

Komorní hra – dechové nástroje

1

1

1

1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na příčnou flétnu I. ročník Žák:  zdokonalil vše, co se během předchozího studia naučil a to na všech stupnicích dur i moll, akordech, etudách a přednesových skladbách  je po stránce hudebního cítění na úrovni, kdy rozeznává stylové odlišnosti a snaží se je uplatnit II. ročník Žák:  používá dynamiku, agogiku, dokáže vystavět fráze  hraje v celém rozsahu nástroje III. ročník Žák:  zvládá některé alternativní hmaty a zvukové efekty, používané především v moderní literatuře  v rámci svých možností dokáže uplatnit zvukovou barevnost nástroje

40

IV. ročník Žák:  umí sám nastudovat přednesovou skladbu a užít v ní všech výrazových a technických prostředků  je oporou svým mladším spolužákům v komorním souboru Žák ukončí II. stupeň absolventským výkonem

41

5.1.9. Studijní zaměření Hra na klarinet Charakteristika předmětu: Klarinet je nástroj velmi širokého uplatnění. Je využíván v hudbě symfonické, komorní, lidové, dechové, taneční a jazzové. Cílem výuky hry na klarinet je vést žáka k tvořivé interpretaci skladeb a vychovat z něj aktivního hráče, schopného samostatně pokračovat v některém, podle svého zájmu, zvoleném souboru.

Přípravné studium hry na klarinet Přípravné studium hry na klarinet začíná zpravidla hrou na přípravný hudební nástroj, kterým bývá nejčastěji zobcová flétna. Ve výjimečných případech, podle fyzických dispozic žáka, může začít přímo hrou na klarinet. Předmět je realizován formou individuální výuky, v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně, po dobu nejdéle dvou let. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na klarinet Žák: ● ● ● ● ●

je seznámen s nástrojem je schopen vytleskat jednoduchý rytmus ovládá základy techniky bráničního dýchání má při hraní přirozený postoj, stojí uvolněně zvládá nasazení a tvoření tónu

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán: 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Hra na klarinet

1

1

1

1

1

1

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Komorní hra – dechové nástroje Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na klarinet

1. ročník Žák: ● umí sestavit a rozložit nástroj, popsat jeho části a nasadit plátek na hubičku ● ovládá vyvážené držení nástroje při správně vzpřímeném postoji ● ovládá techniku správného dýchání ● má přiměřený nátisk ● hraje nasazovaně a legato jednoduché skladby v šalmajovém rejstříku v celých, půlových, čtvrťových a osminových notách 2. ročník Žák: ● umí zesílit a zeslabit tón ● umí zkoncentrovat svůj výdech a vytvořit rovný tón ● zvládá souhru techniky nasazování s technikou prstovou ● ovládá hru legato ● hraje s učitelem jednoduchá dueta 42

● ●

rozsah nástroje zvládá od tónu e – b1 ovládá stupnice: C, G, F + T5

3. ročník Žák: ● ovládá kvalitu tónu a jeho nasazení ● přechází plynule ze šalmajového rejstříku do klarinetového po tón g2 ● zvládá hrát čtvrťovou notu s tečkou a synkopu ● hraje v základních dynamických odstínech: p - f ● ovládá hru staccato v mírnějších tempech ● hraje podle běžných tempových označení 5 ● ovládá stupnice: C, G, D, F, B + T 4. ročník Žák: ● ovládá kvalitní nasazení tónu ● zvládá dechovou techniku ● zvládá ozev v přechodovém rejstříku, zvláště u legata ● hraje podle běžných výrazových označení ● má kvalitní tón ● je schopen souhry s jinými hudebními nástroji ● zvládá hru jednoduchých melodických ozdob ● hraje v rozsahu: e - c3 5 ● ovládá stupnice: dur, moll do 2#, 2b + T 5. ročník Žák: ● ovládá zvukovou vyrovnanost ve všech rejstřících ● zvládá hraní melodických ozdob ● využívá dynamickou škálu v rozsahu až po tón e3 ● užívá hru tenuto, staccato, legato, portamento ● je schopen posoudit svůj výkon i výkon svých spolužáků 5 ● ovládá stupnice: dur, moll do 3#, 3b + T 6. ročník Žák: ● umí pracovat na kultuře tónu ● spolupodílí se na výběru skladeb ● zvládá hru šestnáctinových not v rychlejších tempech ● hraje přednesové skladby různých stylů a žánrů ● aktivně se zapojuje na školních vystoupeních 5 ● ovládá stupnice: dur, moll do 4#, 4b + T 7. ročník Žák: ● hraje zvukovou vyrovnaností tónů v celém rozsahu nástroje ● ovládá v základních rysech frázování a výslovnost v taneční a jazzové hudbě ● používá základní, vedlejší a trylkovací hmaty ● své nabyté zkušenosti využívá v komorní, či souborové hře, podle možností nabídky a dostupnosti ve škole ● dokáže zhodnotit svůj výkon ● ukončí I. stupeň absolventským vystoupením

43

Přípravné studium hry na klarinet - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na klarinet Žák: ● ●

předvede získané dovednosti a nástrojovou techniku na úrovni očekávaných výstupů I. stupně, v míře jakou dovolí jeho individuální možnosti interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I.

II.

III.

IV.

Hra na klarinet

1

1

1

1

Komorní hra – dechové nástroje

1

1

1

1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na klarinet I. ročník Žák: ● uplatňuje všechny doposud získané zkušenosti a návyky v I. stupni studia ● věnuje patřičnou péči svému nástroji a sám zvládá technické problémy s nástrojem spojené ● zvládá nástroj v celém rozsahu i s pomocnými klapkami při hře skladeb různých slohových období a žánrů II. ročník Žák: ● ovládá hru z listu ● zvládá nádechy v logice melodické výstavby skladby ● má intonační jistotu III. ročník Žák: ● využívá celou dynamickou škálu svého nástroje ● ovládá plně výrazové a tempové prostředky ● zvládá interpretaci a frázování taneční a jazzové hudby

44

IV. ročník Žák: ● se orientuje v základech improvizace ● své získané zkušenosti využívá k samostatnosti a ke schopnosti rozšiřovat i dále svůj repertoár bez pomoci učitele ● končí studium absolventským vystoupením

45

5.1.10.

Studijní zaměření Hra na saxofon

Charakteristika: Saxofon získal rychle po svém zkonstruování v polovině 19. století značnou oblibu. V současnosti je tento nástroj nedílnou součástí tanečních a jazzových souborů, v značné míře se však uplatňuje také v hudbě klasické. Do tohoto studijního zaměření jsou žáci přijímáni v závislosti na fyzických předpokladech, mohou také přestoupit z příbuzného studijního zaměření – hry na zobcovou flétnu, klarinet apod. V průběhu studia získávají základy hry na nástroj, které v interakci s učitelem dále rozvíjejí. Seznamují se s elementárním repertoárem nástroje, získávají základy interpretace skladeb různých žánrů a slohových období. Připravují se na uplatnění v sólové, komorní i souborové „amatérské“ praxi, případně na studium dalšího stupně uměleckého vzdělávání.

Přípravné studium hry na saxofon V přípravném studiu žák získá základní informace o nástroji a hře na něj. Dvouhodinová dotace zahrnuje jak výuku nástroje, tak výuku hudební nauky. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na saxofon Žák: ● ● ● ●

zná nástroj a jeho historii ovládá základy techniky bráničního dýchání je schopen fyziologického držení těla a správného držení nástroje při hře zvládá základy tvorby tónu a správného nátisku

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán: 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Hra na saxofon

1

1

1

1

1

1

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Komorní hra – dechové nástroje Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na saxofon

1. ročník Žák: ● zvládá základní péči o nástroj ● dokáže sestavit a rozložit nástroj, popsat jeho části a nasadit pomocí strojku plátek na hubičku ● ovládá správný postoj, držení nástroje a polohu prstů ● rozezná základní rytmické hodnoty ● přiměřeně zvládá techniku bráničního dýchání ● náležitě ovládá základy tvorby tónu a nátiskové techniky ● hraje tenuto jednoduché skladbičky v rozsahu f1-f2 46

2. ročník Žák: ● zlepšenou dechovou technikou dokáže vytvořit rovný tón ● zvládá koordinaci nasazování tónu s prstovou technikou ● hraje osminové hodnoty ● hraje tenuto i legato v rozsahu d1-g2 ● je schopen souhry jednoduchých dvojhlasých skladbiček ● dokáže zahrát jednoduchou melodii podle sluchu ● hraje stupnice C, G, F+T5 3. ročník Žák: ● dbá na kvalitu tónu a dechovou techniku ● rozlišuje běžná tempová a dynamická označení ● hraje v tónovém rozsahu c1-c3 ● ovládá hru staccato v pomalejším tempu ● zvládá hru čtvrťové noty s tečkou a synkopy ● dokáže zahrát jednoduchou skladbu z listu ● dle svých individuálních schopností hraje také skladby pro komorní obsazení ● hraje stupnice C, G, D, F, B + T5 s obraty 4. ročník Žák: ● dbá na zdokonalování kvality tónu a jeho ozvu, nasazování a artikulace ● přiměřeně zvládá hru legato i v náročnějších spojích, staccato v rychlejším tempu ● hraje plně chromaticky do tónu d3 ● je schopen ve hře uplatnit běžné výrazové a agogické prostředky ● zvládá hru jednoduchých melodických ozdob ● je schopen souhry s jinými nástroji, ve značné míře hraje skladby pro komorní obsazení ● hraje stupnice dur a moll do 2# a 2b + T5 s obraty 5. ročník Žák: ● dbá na tónovou kulturu a zvukovou vyrovnanost v celém rozsahu ● užívá různé druhy artikulace (tenuto, legato, staccato, portamento) ● hraje plně chromaticky v celém rozsahu nástroje do tónu fis3 ● je schopen interpretace technicky a výrazově přiměřených skladeb různých stylů a žánrů ● adekvátně dokáže využívat dynamické a agogické možnosti nástroje ● přiměřeně se orientuje v intonaci nástroje, také v kontextu souhry s dalšími nástroji ● hraje stupnice dur a moll do 3# a 3b + T5 s obraty, D7 6. ročník Žák: ● je schopen spolupodílet se na výběru skladby a samostatně jí nastudovat ● přiměřeně svým individuálním schopnostem je schopen používat frázování taneční a jazzové hudby ● zvládá hru šestnáctinových not v rychlejších tempech ● orientuje se v široké škále melodických ozdob a trylků ● aktivně hraje na školních vystoupeních a prezentacích ● hraje stupnice dur a moll do 4# a 4b + T5 s obraty, D7, zmenšený septakord s obraty

47

7. ročník Žák: ● zvládá intonačně a zvukově vyrovnanou hru v celém rozsahu nástroje ● kromě základních hmatů dovede využít také hmaty variantní a trylkovací ● v kontextu svých individuálních schopností zvládá základy improvizace s využitím pentatonické resp. bluesové stupnice ● ovládá základy hry retného a bráničního vibrata ● je schopen adekvátně zhodnotit svůj výkon ● získané znalosti dokáže náležitě využívat v komorní a souborové hře podle možností a nabídky školy ● dokončí I. stupeň absolventským výkonem

Přípravné studium hry na saxofon - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na saxofon Žák: ● ●

předvede získané dovednosti a nástrojovou techniku na úrovni očekávaných výstupů I. stupně, v míře jakou dovolí jeho individuální možnosti interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ: Učební plán: I.

II.

III.

IV.

Hra na saxofon

1

1

1

1

Komorní hra – dechové nástroje

1

1

1

1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na saxofon I. ročník Žák:  dokáže uplatnit všechny své v průběhu studia získané dovednosti při interpretaci náročnějších skladeb různých žánrů a stylů  podle možností hraje v souborech nejrůznějšího žánrového zaměření, kde se dokáže intenzivně spolupodílet na interpretační přípravě nacvičovaných skladeb

48

II. ročník Žák:  umí v celém rozsahu nástroje pracovat s barvou a kvalitou tónu adekvátně k charakteru skladby, dokáže pracovat s nádechy v kontextu struktury a výstavby kompozice  ovládá základy hry dvojité staccato, zná a využívá některé alternativní hmaty a zvukové efekty  adekvátně zvládá hru melodických ozdob podle stylu a charakteru skladby III. ročník Žák:  dbá na rozvíjení svých schopností improvizace a hry z listu  dobře zná historii nástroje a nástrojů příbuzných  na základě získaných hráčských zkušeností dokáže zhodnotit kvalitu konkrétního nástroje a řešit některé technické problémy spojené s jeho užíváním a péčí o něj IV. ročník Žák:  je schopen samostatného výběru a přípravy skladby, umí si vytvořit svůj vlastní názor na její interpretaci  dokončí II. stupeň veřejným absolventským vystoupením, interpretací několika stylově a žánrově kontrastních kompozic

49

5.1.11.

Studijní zaměření Hra na trubku

Historie trubky Za předchůdce trubky se dají považovat různě upravené zvířecí rohy, používané již ve starověku k rituálním obřadům nebo jako válečnický signální nástroj. Ve středověku měla důležitou úlohu při zahajování rytířských turnajů nebo při oslavách vítězů. Velkého rozkvětu dosáhla v období baroka, kdy se stala oblíbeným a ctěným nástrojem takových skladatelů, jako byli J. S. Bach, G. F. Händel, J. D. Zelenka nebo P. J. Vejvanovský. Na začátku 19. století byla trubka zcela zásadně zdokonalena vynálezem strojiva, které umožnilo chromatizaci tónového rozsahu trubky. Od tohoto okamžiku o ní můžeme mluvit jako o moderní trubce, která dnes zaujímá velmi důležité místo v každém orchestru, jakéhokoli hudebního žánru.

Přípravné studium hry na trubku Přípravné studium hry na trubku začíná zpravidla hrou na přípravný hudební nástroj, kterým bývá nejčastěji zobcová flétna. Ve výjimečných případech, podle fyzických dispozic žáka, může začít přímo hrou na trubku. Předmět je realizován formou individuální výuky, v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně, po dobu nejdéle dvou let. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na trubku Žák: ● ● ● ● ● ● ●

dokáže zazpívat jednoduché lidové písně a vytleskat základní rytmy umí si připravit nástroj ke hře umí pečovat o svůj nástroj a má chuť na něj hrát má správný postoj při hře zvládá základy správného dýchání, nasazení tónu a držení nástroje tvoří tóny na nástroj, v rozsahu g1-c2 dokáže vyjmenovat některé základní hudební pojmy

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán: 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Hra na trubku

1

1

1

1

1

1

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Komorní hra – dechové nástroje Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na trubku 1. ročník Žák: ● má zájem o hru na trubku ● má správný postoj při hře ● zvládá základy správného dýchání (základy bráničního dýchání) ● ovládá základy správného tvoření tónu ve rtech – tzv. bzučení 50

● ●

hraje vydržované tóny na celý dech se orientuje v jednoduchém notovém zápisu

2. ročník Žák: ● dokáže zahrát lehká cvičení, zaměřená na zdokonalení nátisku ● vydržuje tóny (crescendo – decrescendo) ● ovládá jednoduché retní vazby v půlových notách ● provádí dechová cvičení ● zvládá postupně hru ve větším tónovém rozsahu 3. ročník Žák: ● umí správně držet nástroj, má správný a uvolněný postoj při hře ● tvoří tón pouze pomocí rtů – tzv. bzučení ● tvoří tón na pouhý nátrubek ● vydržuje tóny (crescendo – decrescendo) ● ovládá jednoduché retní vazby ve čtvrťových notách ● ve hře uplatňuje základní dynamiku (p, mf, f) ● má zvládnuty základy bráničního dýchání 4. ročník Žák: ● hraje nátisková cvičení v rozsahu g - g2 – alikvotní tóny ● dokáže zahrát základní stupnice v rozsahu, přiměřeném svým nátiskovým dispozicím ● používá při hře dynamiku ● je zapojen do komorní hry ● dovede zahrát známou melodii podle sluchu 5. ročník Žák: ● zvládá hru ve větším tónovém rozsahu ● uplatňuje dynamiku ve skladbách ● dokáže zahrát jednoduchý notový zápis z listu ● orientuje se v souhře s jiným nástrojem ● hraje v rychlejších tempech rytmicky komplikovanější etudy ● umí interpretovat lehké skladby s doprovodným nástrojem a orientuje se v souhře s jiným nástrojem ● neustále dbá na kvalitu tónu 6. ročník Žák: ● soustavným zvyšováním náročnosti technických a nátiskových cvičení dokáže zlepšovat své hráčské dovednosti ● neustále pracuje na kvalitě tónu ● hraje v komorní hře ● je schopen kultivovaného přednesu při hře na školních koncertech ● dbá na intonační čistotu své hry 7. ročník Žák: ● dbá na větší intonační jistotu ● dokáže naladit svůj nástroj podle klavíru ● uplatňuje ušlechtilý tón v celém dynamickém rozsahu ● umí při hře využívat všechny dosud získané dovednosti a zkušenosti 51

● ● ● ●

dokáže se začlenit do kolektivního hraní v komorní hře dokáže samostatně nastudovat a interpretovat přiměřeně obtížné skladby zvládá základy jednoduché transpozice (do C) umí zhodnotit hru svých spolužáků i výkon svůj

Žák ukončí I. stupeň základního studia veřejným absolventským koncertem.

Přípravné studium hry na trubku - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na trubku Žák: ● ●

předvede získané dovednosti a nástrojovou techniku na úrovni očekávaných výstupů I. stupně, v míře jakou dovolí jeho individuální možnosti interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I.

II.

III.

IV.

Hra na trubku

1

1

1

1

Komorní hra – dechové nástroje

1

1

1

1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na trubku I. ročník Žák: ● dokáže pomocí technických etud a nátiskových cvičení zdokonalovat svou hráčskou jistotu a nátiskové schopnosti ● samostatně uplatňuje návyky správného dýchání, frázování i výraz při nácviku a interpretaci skladeb ● dokáže rozvíjet své výrazové schopnosti ● je schopen hrát jednoduché staccato v rychlém tempu II. ročník Žák: ● zvládá alespoň základy hry násobného staccata (dvojitý a trojitý jazyk) ● je schopen si vytvořit názor na interpretaci skladeb různých stylových období a žánrů a tento svůj názor formulovat ● ovládá základní transpozice (do C a Es) 52

●

dokáže zhodnotit vlastní i cizí interpretaci

III. ročník Žák: ● dokáže samostatně nastudovat náročnější skladby ● zná historii svého nástroje ● umí hrát melodické ozdoby ● má ujasněno, jakému stylu hudby se chce nadále věnovat IV. ročník Žák: ● využívá všechny výrazové prostředky hry na trubku (dynamika, frázování, artikulace) ● je schopen rozlišovat skladby různých historických a stylových období ● je schopen při nácviku skladeb zdokonalit jejich výraz, čímž zúročuje výsledky svého dosavadního studia Žák ukončí II. stupeň veřejným absolventským koncertem

53

5.1.12.

Studijní zaměření Hra na lesní roh

Historie lesního rohu: V době kamenné se troubilo na zvířecí rohy – tón byl velmi nekultivovaný. Poněkud ušlechtilejší zvuk měly nástroje ze sloních klů. U některých starověkých národů se již také vyskytovaly rohy s dírkami. Přirozený lesní roh vznikl na konci 17. století z loveckého rohu tím, že byl opatřen delší, válcovou, vícenásobně zahnutou trubicí, nálevkovitým nátrubkem a širokým roztrubem. Klapkové rohy vznikly v 18. století, když byly dírky opatřeny klapkami. Zabudováním ventilů kolem roku 1814 dalo nástroji plně chromatický rozsah. Dnes užívaný dvojitý lesní roh je nástroj s přelaďovacím ventilem (kombinace in F a B).

Přípravné studium hry na lesní roh Přípravné studium hry na lesní roh začíná zpravidla hrou na přípravný hudební nástroj, kterým bývá nejčastěji zobcová flétna. Ve výjimečných případech, podle fyzických dispozic žáka, může začít přímo hrou na lesní roh. Předmět je realizován formou individuální výuky, v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně, po dobu nejdéle dvou let. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na lesní roh Žák: ● ● ● ●

zvládá základní postoj při hře a držení nástroje ovládá správné dýchání správně tvoří tón se orientuje v jednočárkované oktávě

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán: 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Hra na lesní roh

1

1

1

1

1

1

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Komorní hra – dechové nástroje Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na lesní roh 1. ročník Žák:  správně drží nástroj  má základy dechové techniky  tvoří kvalitní tón  vydržuje základní tóny na čtyři doby  umí zahrát jednoduchou píseň

54

2. ročník Žák:  hraje dlouhé tóny pro zdokonalení nátiskových schopností  zvládá základy dechové techniky  podle svých možností tvoří kvalitní tón  tónový rozsah má dle možností a dispozic  hraje lidové písně s doprovodem klavíru 3. ročník Žák:  ovládá základní nátisková cvičení  hraje podle dynamických znamének  dokáže zahrát kvalitní a intonačně čistý tón¨  hraje lidové písně, jednoduché přednesové skladbičky s doprovodem klavíru  hraje v základním tónovém rozsahu g-d2 4. ročník Žák:  hraje nátisková cvičení  používá ve hře akcent, sforzato  rozlišuje a uplatňuje ve svých skladbách dynamiku, umí zahrát crescendo a decrescendo  hraje stupnice a akordy podle dosaženého rozsahu v půlových notách  hraje přednesové skladby zpaměti  je zapojen do hry v komorních seskupeních 5. ročník Žák:  má tónový rozsah dle svých dispozic  hraje durové a mollové stupnice a kvintakordy k hraným stupnicím  z notového zápisu rozeznává legato, staccato, trioly, synkopy, portamento  ovládá souhru s klavírem  hraje náročnější přednesové skladby 6. ročník Žák:  dokáže zahrát pěkným tónem a intonačně čistě crescendo-decrescendo  hraje složitější rytmy  umí naladit svůj nástroj podle klavíru  hraje stupnice durové a mollové v rychlejším tempu  je schopný hrát podle dynamických značek  hraje náročnější přednesové skladby s doprovodem klavíru, i zpaměti 7. ročník Žák:  se umí správně rozehrát i cvičit  pohotově reaguje na dynamická znaménka  na základě správné dechové techniky tvoří jednotlivé hudební fráze  umí nasadit tón lehce, s jistotou (omezuje tlak nátrubku na rty)  hraje dominantní septakordy v durových tóninách  pracuje v souboru  je schopen zhodnotit svůj vlastní výkon  zakončí první stupeň absolventským vystoupením. 55

Přípravné studium hry na lesní roh - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na lesní roh Žák:  

předvede získané dovednosti a nástrojovou techniku na úrovni očekávaných výstupů I. stupně, v míře jakou dovolí jeho individuální možnosti interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I.

II.

III.

IV.

Hra na lesní roh

1

1

1

1

Komorní hra – dechové nástroje

1

1

1

1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na lesní roh I. ročník Žák:  hraje intonačně čistě  samostatně pracuje s dynamikou  rozumí základním pojmům hudební terminologie  hraje stupnice v celém svém rozsahu (v rychlejším tempu)  hraje dominantní a zmenšené akordy II. ročník Žák:  má názor na interpretaci skladeb různých stylových období  se více věnuje komorní hře  dokáže zhodnotit vlastní i cizí interpretaci

56

III. ročník Žák:  čitelně vyslovuje a odděluje fráze  je pohotový při hře z listu  zahraje skladby různých stylových období  umí nacvičit náročnější skladby do souborové hry  má kultivovaný tón v celé škále dynamiky IV. ročník Žák:  umí používat melodické ozdoby  hraje vyrovnaným tónem v celém dosaženém rozsahu  pozná skladby z jednotlivých stylových období v literatuře pro lesní roh  dokáže vyřešit komplikovaná místa skladby a určit způsob nácviku  umí zhodnotit svůj výkon  zvládá nastudování komorních partů  ukončí studium na ZUŠ veřejným vystoupením. Žák ukončí studium veřejným absolventským koncertem.

57

5.1.13.

Studijní zaměření Hra na tenor (baryton)

Tenor označovaný synonymními pojmy baskřídlovka nebo baryton (eufonium) je nástroj používaný nejčastěji v lidové hudbě. Výuka předmětu je zaměřena převážně na skladby lidového charakteru.

Přípravné studium hry na tenor Přípravné studium hry na tenor začíná zpravidla hrou na přípravný hudební nástroj, kterým bývá nejčastěji zobcová flétna. Ve výjimečných případech, podle fyzických dispozic žáka, může začít přímo hrou na tenor. Předmět je realizován formou individuální výuky, v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně, po dobu nejdéle dvou let. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na tenor Žák:     

dokáže zazpívat jednoduché lidové písně a vytleskat základní rytmy má správný postoj při hře zvládá základy správného dýchání a nasazení tónu hraje noty celé, půlové, čtvrťové ovládá tónový rozsah kvinty (c - g)

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán: 1. 1 1

Hra na tenor Hudební nauka Komorní hra – dechové nástroje

2. 1 1

3. 1 1

4. 1 1 1

5. 1 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na tenor 1. ročník Žák:  zná jednotlivé části nástroje  má správný postoj a držení těla při hře  pracuje s dechem – hluboký nádech, volný výdech  tvoří tón na nátrubek bez nástroje (tzv. bzučení)  ovládá nasazení tónu jazykem a jeho ukončení  hraje vydržované tóny na celý dech  hraje jednoduché melodie v celých, půlových a čtvrťových hodnotách 2. ročník Žák:  se orientuje v notovém zápisu  ovládá základy dechové techniky  hraje v celých, půlových a čtvrťových hodnotách 58

6. 1

7. 1

1

1

 

využívá při hře základní dynamické rozdíly (f, p) využívá základní artikulační techniky (tenuto, staccato)

3. ročník Žák:  umí zesílit a zeslabit tón (crescendo, decrescendo)  ovládá základní artikulační techniky (tenuto, staccato, legato)  hraje v celých, půlových, čtvrťových a osminových hodnotách  zahraje alikvotní tóny za použití retní vazby v legatu  rozšiřuje tónový rozsah 4. ročník Žák:  hraje v celých až osminových hodnotách  zahraje durové a mollové stupnice v rozsahu přiměřeném nátiskovým dispozicím  zkvalitňuje práci s dechem  dokáže při hře aplikovat dynamické odstínění hry (crescendo, decrescendo)  hraje cvičení zaměřená na zdokonalení nátisku  zvládá přiměřeně náročné přednesové skladby a písně s doprovodem  se účastní komorní nebo souborové hry 5. ročník Žák:  hraje v celých až šestnáctinových hodnotách  zahraje jednoduchou skladbu zpaměti  zlepšuje kvalitu tónu, nasazení a rozšiřuje tónový rozsah  hraje stupnice a akordy v rychlejším tempu a v různých artikulacích  zvládá samostatně jednoduché orchestrální party 6. ročník Žák:  zvládá skladby různých slohových období  rozšiřuje tónový rozsah na dvě oktávy  hraje stupnice a akordy v rychlejším tempu a v různých artikulacích a rytmických modelech  využívá celou dynamickou škálu 7. ročník Žák:  při hře používá všechny dosud získané dovednosti a znalosti  dokáže samostatně nastudovat a interpretovat přiměřeně obtížné skladby  se dokáže orientovat v jednoduchém notovém zápisu a tento zahrát z listu  se bezpečně orientuje v celém rozsahu nástroje  projevuje vlastní názor na provedení skladby  ukončí I. stupeň absolventským koncertem

59

Přípravné studium hry na tenor - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na tenor Žák:  

předvede získané dovednosti a nástrojovou techniku na úrovni očekávaných výstupů I. stupně, v míře jakou dovolí jeho individuální možnosti interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I. 1 1

Hra na tenor Komorní hra – dechové nástroje

II. 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na tenor I. ročník Žák:  užívá výrazové prostředky (legato, staccato a jejich vzájemné kombinace)  pomocí nátiskových cvičení rozvíjí dále svůj tónový rozsah a kvalitu tónu  přebírá odpovědnost za intonaci v prováděných skladbách  rozvíjí pohotovost při hře z listu a hudební paměť II. ročník Žák:  hraje skladby různých forem  dbá na zvukovou vyrovnanost a srozumitelnost  nacvičí samostatně zadanou skladbu III. ročník Žák:  přirozeně intonuje  dodržuje jednotlivé hudební celky, respektuje frázování  dokáže odlišit charakter a styl skladeb

60

III. 1 1

IV. 1 1

IV. ročník Žák:  hraje skladby různých stylů a žánrů  v komorní hře je oporou mladším a méně vyspělým spoluhráčům Žák ukončí studium veřejným absolventským koncertem.

61

5.1.14.

Studijní zaměření Hra na tubu

V několika předcházejících dekádách si tuba vydobyla kromě své tradiční úlohy doprovodného nástroje i možnosti sólového uplatnění. Pro výuku v nižších ročnících je podle individuálních možností možno využít menší typ nástroje (tuba F) a později přejít na tubu B.

Přípravné studium hry na tubu Přípravné studium hry na tubu začíná zpravidla hrou na přípravný hudební nástroj, kterým bývá nejčastěji zobcová flétna. Ve výjimečných případech, podle fyzických dispozic žáka, může začít přímo hrou na tubu. Předmět je realizován formou individuální výuky, v rozsahu jedné vyučovací hodiny týdně, po dobu nejdéle dvou let. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na tubu Žák:    

dokáže zazpívat jednoduché lidové písně a vytleskat základní rytmy správně sedí a drží nástroj při hře zvládá základy správného dýchání a nasazení tónu ovládá tónový rozsah kvinty (B1-F)

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán: 1. 1 1

Hra na tubu Hudební nauka Komorní hra – dechové nástroje

2. 1 1

3. 1 1

4. 1 1 1

5. 1 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na tubu 1. ročník Žák:  zná jednotlivé části nástroje  správně sedí a drží nástroj při hře  pracuje s dechem – hluboký nádech, volný výdech  tvoří tón na nátrubek bez nástroje (tzv. bzučení)  ovládá nasazení tónu jazykem a jeho ukončení  hraje vydržované tóny na celý dech  hraje jednoduché melodie v celých, půlových a čtvrťových hodnotách  ovládá tónový rozsah kvinty (B1-F) 2. ročník Žák:  se orientuje v notovém zápisu  ovládá základy dechové techniky  hraje v celých, půlových a čtvrťových hodnotách  využívá při hře základní dynamické rozdíly (f, p) 62

6. 1

7. 1

1

1

 

využívá základní artikulační techniky (tenuto, staccato) ovládá tónový rozsah oktávy (B1-B)

3. ročník Žák:  umí zesílit a zeslabit tón (crescendo, decrescendo)  ovládá základní artikulační techniky (tenuto, staccato, legato)  hraje v celých, půlových, čtvrťových a osminových hodnotách  zahraje alikvotní tóny za použití retní vazby v legatu  rozšiřuje tónový rozsah 4. ročník Žák:  hraje v celých až osminových hodnotách  zahraje durové a mollové stupnice v rozsahu přiměřeném nátiskovým dispozicím  zkvalitňuje práci s dechem  dokáže při hře aplikovat dynamické odstínění hry (crescendo, decrescendo)  hraje cvičení zaměřená na zdokonalení nátisku  zvládá přiměřeně náročné přednesové skladby a písně s doprovodem  se účastní komorní nebo souborové hry 5. ročník Žák:  hraje v celých až šestnáctinových hodnotách  zahraje jednoduchou skladbu zpaměti  zlepšuje kvalitu tónu, nasazení a rozšiřuje tónový rozsah  hraje stupnice a akordy v rychlejším tempu a v různých artikulacích  zvládá samostatně jednoduché orchestrální party 6. ročník Žák:  zvládá skladby různých slohových období  rozšiřuje tónový rozsahu na dvě oktávy  hraje stupnice a akordy v rychlejším tempu a v různých artikulacích a rytmických modelech  využívá celou dynamickou škálu 7. ročník Žák:  při hře používá všechny dosud získané dovednosti a znalosti  dokáže samostatně nastudovat a interpretovat přiměřeně obtížné skladby  se dokáže orientovat v jednoduchém notovém zápisu a tento zahrát z listu  se bezpečně orientuje v celém rozsahu nástroje  projevuje vlastní názor na provedení skladby  ukončí I. stupeň absolventským koncertem

63

Přípravné studium hry na tubu - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na tubu Žák:  

předvede získané dovednosti a nástrojovou techniku na úrovni očekávaných výstupů I. stupně, v míře jakou dovolí jeho individuální možnosti interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I. 1 1

Hra na tubu Komorní hra – dechové nástroje

II. 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na tubu I. ročník Žák:  užívá výrazové prostředky (legato, staccato a jejich vzájemné kombinace)  pomocí nátiskových cvičení rozvíjí dále svůj tónový rozsah a kvalitu tónu  přebírá odpovědnost za intonaci v prováděných skladbách  rozvíjí pohotovost při hře z listu a hudební paměť II. ročník Žák:  hraje skladby různých forem  dbá na zvukovou vyrovnanost a srozumitelnost  nacvičí samostatně zadanou skladbu III. ročník Žák:  přirozeně intonuje  dodržuje jednotlivé hudební celky, respektuje frázování  dokáže odlišit charakter a styl skladeb

64

III. 1 1

IV. 1 1

IV. ročník Žák:  hraje skladby různých stylů a žánrů  v komorní hře je oporou mladším a méně vyspělým spoluhráčům Žák ukončí studium veřejným absolventským koncertem.

65

5.1.15.

Studijní zaměření Hra na kytaru

Kytara se uplatňuje jako sólový i doprovodný nástroj a je také vhodná pro komorní a souborovou hru. Součástí výuky je i akordická hra a hra doprovodů. Vzhledem k existenci různých velikostí nástroje je výuku možno započít už v nižším věku s přihlédnutím k individuálním dispozicím žáka. Přípravné studium hry na kytaru Zájem dítěte o hru na kytaru je potřeba podporovat od raného věku, kdy se rozvíjí jemná motorika. Dítě se hravou formou učí základům kytarové hry. Předpokladem pro studium je výborný hudební sluch a manuální dispozice. Předmět je určen pro žáky, kteří mají možnost rozvíjet své schopnosti od věku 6 let na základě talentové zkoušky. Učební plán: 1. pololetí 1 1

Přípravné studium hry na kytaru PHV

2. pololetí 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na kytaru Žák:  dokáže intonovat tóny zahrané učitelem  vyťukáváním nebo tleskáním zopakuje jednoduchá rytmická cvičení  pojmenuje části nástroje a vyjmenuje struny kytary  doprovází na basových strunách lidovou píseň hranou učitelem  hraje noty celé, půlové, čtvrťové ZÁKLADNÍ STUDIUM I. STUPEŇ Učební plán: 1. 1 1

Hra na kytaru Hudební nauka Komorní hra - kytary

2. 1 1

3. 1 1

4. 1 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na kytaru 1. ročník Žák:  pojmenuje a ukáže části nástroje, vyjmenuje struny kytary  při hře správně sedí, má správné postavení pravé a levé ruky  hraje jednoduchou melodii na 1. – 3. struně  hraje palcem na prázdných basových strunách  orientuje se na hmatníku v I. poloze (na melodických strunách)

66

5. 1 1 1

6. 1

7. 1

1

1

2. ročník Žák:  při hře používá různé kombinace prstů levé ruky  hraje dvojhlas s použitím prázdných basových strun  hraje durové stupnice (G, D, A) v jedné oktávě s kadencí (T-S-D)  orientuje se na hmatníku ve II. poloze na melodických strunách 3. ročník Žák:  se orientuje na hmatníku ve III. poloze  zahraje melodii oběma úhozy (s dopadem, bez dopadu)  hraje jednooktávové durové a mollové stupnice do 4# včetně kadence  přednesové skladby hraje s dynamikou 4. ročník Žák:  si umí naladit nástroj za použití ladičky  se orientuje na hmatníku do V. polohy  hraje durové stupnice ve dvou oktávách, mollové v jedné oktávě  při hře kadencí používá malé barré  plně využívá dynamických rozdílu ve skladbě,  pracuje s tempem (ritardando, a tempo atd.)  používá různé tónové rejstříky (nad hmatníkem, u kobylky)  se účastní komorní nebo souborové hry 5. ročník Žák:  hraje dvouoktávové stupnice dur i moll  v kadenci používá malé i velké barré podle individuálních schopností  orientuje se na hmatníku do VII. polohy  hraje staccato, portamento 6. ročník Žák:  podle elektronické ladičky naladí kytaru  pracuje s tónem, dynamikou a tempem  doprovodí akordicky lidové i populární písně pomocí akordických značek  ve skladbách využívá hru ve vyšších polohách 7. ročník Žák:  orientuje se na hmatníku podle potřeby do IX. polohy  skladbu interpretuje rytmicky přesně, kultivovaně, s tónovou kulturou  využívá celou škálu dynamických a barevných možností nástroje  je schopen hrát skladby různých stylových období  hraje přednesovou skladbu zpaměti  ukončí I. stupeň absolventským koncertem

67

Přípravné studium hry na kytaru - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na kytaru Žák: ● ● ● ● ● ● ● ● ●

interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky zná části nástroje umí provádět základní údržbu nástroje umí naladit nástroj zvládá správné držení nástroje ovládá základní prstoklad v I. poloze umí číst basový klíč v rozsahu daného prstokladu doprovodí melodii na prázdných strunách v základních harmonických funkcích zahraje jednoduchou melodii v rozsahu zvládnutého prstokladu

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I. 1 1

Hra na kytaru Komorní hra - kytary

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na kytaru I. ročník Žák:  používá získané znalosti a dovednosti z I. stupně  zvládá hru různými technikami levé ruky II. ročník Žák:  si samostatně vytváří prstoklady  hraje skladby různých období a žánrů III. ročník Žák:  využívá barevných rejstříků kytary  používá při hře kapodastr a přelaďování strun  umí samostatně zvolit vhodnou přednesovou skladbu

68

II. 1 1

III. 1 1

IV. 1 1

IV. ročník Žák:  je schopen samostatného nastudování přednesu - vystavění skladby po stránce přednesové, výrazové i dynamické  dokáže vystihnout náladu tempo a charakter přednesové skladby  ukončí II. stupeň absolventským koncertem Žák ukončí studium veřejným absolventským koncertem.

69

5.1.16.

Studijní zaměření Hra na basovou kytaru

Basová kytara se uplatňuje zejména jako doprovodný nástroj, který poskytuje mnoho možností vyjádření rytmických a melodických prvků ve hře. Zvuk basové kytary svou hlubokou podporuje ostatní nástroje používané v souborových uskupeních. Basová kytara si od počátku vydobyla svoji nenahraditelnou funkci v obsazení různých souborů.

Přípravné studium hry na basovou kytaru - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na basovou kytaru Žák: ● ● ● ● ● ● ● ● ●

interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky zná části nástroje umí provádět základní údržbu nástroje umí naladit nástroj zvládá správné držení nástroje ovládá základní prstoklad v I. poloze umí číst basový klíč v rozsahu daného prstokladu doprovodí melodii na prázdných strunách v základních harmonických funkcích zahraje jednoduchou melodii v rozsahu zvládnutého prstokladu

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: 1. 1 1

Hra na basovou kytaru Komorní hra – basová kytara

2. 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na basovou kytaru I. ročník Žák:  pojmenuje a ukáže části nástroje, vyjmenuje struny kytary  ovládá správné držení nástroje a základní techniky hry prsty levé ruky  hraje jednoduchá prstová cvičení  při hře využívá hru na prázdných strunách a v I. poloze  zvládá synchronizaci pravé a levé ruky  se účastní souborové hry

70

3. 1 1

4. 1 1

II. ročník Žák:  používá základní technické prvky hry  si umí naladit nástroj za použití ladičky  ovládá hru od I. do V. polohy  hraje repertoár různých stylů  využívá technické a výrazové prostředky nástroje  kromě hry prsty levé ruky zvládá i hru trsátkem III. ročník Žák:  se orientuje na hmatníku do VII. polohy  hraje dvouoktávové stupnice a kvintakordy  zvládá hru z listu  využívá při hře technické prvky  si umí naladit nástroj bez použití ladičky  hraje přiměřeně obtížné skladby  se orientuje v akordických značkách IV. ročník Žák:  zcela ovládá základní nástrojovou techniku  plynule přechází do vyšších poloh nástroje  ovládá základní tóniny  orientuje se v notovém zápisu i ve složitějších rytmech  hraje přiměřeně obtížné skladby různých stylů a žánrů  doprovází podle notace i akordických značek  samostatně se dle svých schopností a možností připraví na vystoupení  se orientuje v nastavení nástrojové aparatury včetně nastavení různých barev tónu  ukončí II. stupeň absolventským koncertem Žák ukončí studium veřejným absolventským koncertem.

71

5.1.17.

Studijní zaměření Sólový zpěv

Charakteristika předmětu: Studium je rozděleno do dvou stupňů. První stupeň je sedmiletý, druhý čtyřletý. Během studia se žák podle svých možností naučí ovládat všechny atributy potřebné k dosažení správné pěvecké techniky, vedoucí ke zdravému pěveckému projevu. Ve výuce se postupně seznámí s jednotlivými slohy a jejich repertoárem. Pěvecký projev žáka má uplatnění v sólovém, komorním i sborovém zpěvu. Cílem výuky sólového zpěvu je vést žáka ke kvalitní interpretaci skladeb a správné pěvecké technice, aby byl jako aktivní zpěvák schopen dle svých schopností pokračovat v sólovém zpěvu nebo v umělecké seberealizaci v rámci komorního či sborového tělesa. Studiu prvního stupně předchází „Přípravné studium sólového zpěvu“, které může být na ZUŠ realizováno ve dvou variantách:

Přípravné studium sólového zpěvu Varianta 1: dvouleté přípravné studium Sólovému zpěvu se může dítě věnovat již v předškolním věku. Výuka probíhá zábavnou formou, kdy pedagog využívá k práci se žákem hudební hry, říkadla, hádanky a brzy také písně, které žák zpívá nejprve podle sluchu – imitací, později podle not. Hlavním cílem pedagoga je probudit v dětech hudební cítění, navodit sluchovou a rytmickou představivost, rozvíjet jejich hudební paměť i tvořivost, vše v jednotě se zvládnutím elementárních prvků sólového zpěvu. Tento předmět mohou navštěvovat žáci od 5 let. Učební plán: 1. ročník 1

Přípravné studium sólového zpěvu PHV

2. ročník 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium sólového zpěvu 1. ročník Žák:  ovládá elementární zásady hlasové hygieny  zná základní atributy potřebné k tvorbě tónu  zpívá lidové písně s doprovodem 2. ročník Žák:  se orientuje v jednoduchém notovém zápisu  zpívá lidové i umělé písně s doprovodem i a capella  umí reprodukovat snadné rytmické i melodické útvary  umí elementární dechová cvičení  zpívá hlasová cvičení v sekundách a terciích vzestupně i sestupně Varianta 2: jednoleté přípravné studium Předmět mohou navštěvovat žáci od 6 let. Výuka probíhá zábavnou formou, kdy pedagog využívá k práci se žákem hudební hry, říkadla, hádanky, písně. Hlavním cílem vyučujícího je probudit v dětech hudební cítění, navodit sluchovou a rytmickou představivost, rozvíjet jejich hudební paměť i tvořivost, vše v jednotě se zvládnutím základních atributů potřebných k sólovému zpěvu.

72

Učební plán: 1. pololetí 1 1

Přípravné studium sólového zpěvu PHV

2. pololetí 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium sólového zpěvu Žák:     

se orientuje v jednoduchém notovém zápisu zpívá lidové i umělé písně s doprovodem i a capella umí reprodukovat snadné rytmické i melodické útvary umí elementární dechová cvičení dokáže zpívat hlasová cvičení v sekundách a terciích vzestupně i sestupně

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán: 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Sólový zpěv

1

1

1

1

1

1

1

Hudební nauka

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Komorní zpěv Vyučuje se individuálně nebo ve skupině maximálně dvou žáků Učební osnovy vyučovacího předmětu: Sólový zpěv

1. ročník Žák:  zpívá ve střední hlasové poloze  dokáže užít dynamiku v p – mf  podle svých možností užívá při pěveckém projevu legato  umí spojovat notový zápis s hudební představou  umí vystihnout správnými výrazovými prostředky emocionální obsah lidových a umělých písní s ohledem na svůj věk, schopnosti, vědomosti, návyky, temperament a jedinečnost  zpívá písně zpaměti s doprovodem 2. ročník Žák:  má správné a přirozené držení těla, pěvecký postoj  ovládá přirozené ovládání mluvidel  umí použít vyrovnaného hlasu v celé své hlasové poloze  umí zpívat zpaměti na základě porozumění textu  umí rytmizovat a melodizovat text  dokáže zazpívat elementární kantilénu

73

3. ročník Žák:  zná a uplatňuje zásady hlasové hygieny  umí spojovat a zvukově vyrovnávat vokály při zachování správné pěvecké výslovnosti  podle svých možností rozšířil hlasový rozsah  dovede uvědoměle pracovat s kantilénou  umí užívat dynamiku crescendo a decrescendo v písních  navštěvuje od třetího ročníku komorní nebo sborový zpěv 4. ročník Žák:  umí používat žeberně-brániční dýchání a práci s dechovou oporou  ovládá hlasová cvičení k předcházení mutačních šelestů a hlasových zlomů  zpívá hlasová cvičení v rozsahu durové oktávy  dokáže odsazovat na témže dechu  zpívá sestupné durové stupnice v rozsahu oktávy  zpívá rozložený tónický kvintakord dur i moll do rozsahu kvinty  zpívá plynulou kantilénou  dokáže bezpečně zazpívat svůj pěvecký part v rámci dvojhlasu 5. ročník Žák:  zpívá přechodné tóny s nasazením shora  umí zpívat s užitím hlavové rezonance  zpívá vokalizační cvičení přiměřené svému věku  má rozvinutou plynulou kantilénu  dokáže improvizovat v rámci lidového dvojhlasu  orientuje se ve vícehlasých skladbách 6. ročník Žák:  dokáže jistě ovládat dechovou oporu  vyrovnal vokály na témže tónu  dokáže využít hudební představivost při interpretaci skladeb  zpívá staccato v pomalém tempu ve střední poloze  ovládá elementární zpěv mezza di voce v přiměřené dynamice 7. ročník Žák:  má upevněné dovednosti a návyky potřebné k udržení pěvecké techniky a výrazového vyjádření  zpívá s lehkostí a přirozeností hlasu na dechu a v rezonanci  ovládá koloraturu  zpívá v cizích jazycích (italština, němčina, angličtina, latina)  ovládá zpěv z listu s ohledem na své schopnosti Studium I. stupně žák ukončí veřejným absolventským vystoupením. Žák může ze závažných důvodů ukončit studium I. stupně závěrečnou zkouškou.

74

Přípravné studium sólového zpěvu - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium sólového zpěvu Žák:  

předvede získané dovednosti a techniku zpěvu na úrovni očekávaných výstupů I. stupně, v míře jakou dovolí jeho individuální možnosti interpretuje repertoár adekvátní věku, schopnostem a hudebnímu zaměření, uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I.

II.

III.

IV.

Sólový zpěv

1

1

1

1

Komorní zpěv

1

1

1

1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Sólový zpěv I. ročník Žák:  zpívá sebejistě s užitím plynulé kantilény, vede a dodržuje fráze  studuje a interpretuje písňovou tvorbu různých slohových období, žánrů a skladatelů  používá dynamické a agogické výrazové prostředky v rámci studované skladby II. ročník Žák:  se orientuje bez problémů v hudebním zápisu i textu  zpívá hudební literaturu jednotlivých slohových období (baroko, klasicismus, romantismus, hudba 20. století i soudobá) III. ročník Žák:  má vyrovnaný hlas v celém svém hlasovém rozsahu  ovládá správnou dechovou techniku  zvládá kultivovanou tvorbu tónu IV. ročník Žák:  zpívá jednodušší árie  umí číst z listu v rámci vícehlasu Žák ukončí studium veřejným absolventským koncertem. 75

5.1.18.

Studijní zaměření Hra na akordeon

Charakteristika: Studium je rozděleno do dvou stupňů. První stupeň je sedmiletý, druhý čtyřletý. Žák zde získává základní dovednosti, které uplatní v oblasti sólové i komorní hry. Hra na akordeon je ideálním prostředkem k rozvoji osobnosti dítěte. Žák při hře zapojuje a rozvíjí svalovou činnost, prstovou motoriku, měchovou techniku, hudební paměť, tvořivé schopnosti, rovněž jeho vlastní sluchovou kontrolu, jistotu a využívání technických možností nástroje – rejstříkování. Učí se koordinaci těla a rukou, koncentraci a sebeovládání. Získává širší kulturní rozhled, prohlubuje se jeho citové vnímání, muzikálnost, hudební představivost. Celkově se kultivuje jeho osobnost. Akordeon je nástroj vícehlasý, přenosný. Studium prvního stupně předchází „Přípravné studium hry na akordeon“, které může být na ZUŠ Šlapanice realizováno ve dvou variantách:

Přípravné studium hry na akordeon Varianta 1: dvouleté přípravné studium Hře na akordeon se může dítě věnovat již v předškolním věku. Výuka probíhá zábavnou formou, kdy pedagog využívá k práci se žákem cvičení a písně, které žák hraje nejprve podle sluchu, později podle not. Hlavním cílem pedagoga je probudit v dětech hudební cítění, navodit sluchovou a rytmickou představivost, rozvíjet jejich hudební paměť i tvořivost, vše v jednotě se zvládnutím základních prvků akordeonové hry. Tento předmět mohou navštěvovat nadaní žáci od 5 let. Učební plán: 1. ročník 1 1

Přípravné studium hry na akordeon PHV

2. ročník 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na akordeon 1. ročník Žák: ● předvede správné sezení, držení nástroje, upevnění, postavení a uvolnění obou rukou ● dokáže hrát portamento ● rozlišuje p a f ● používá vedení měchu podle měchových označení 2. ročník Žák: ● zvládá orientaci v jednoduchém notovém zápisu ● dokáže hrát portamento ● rozlišuje p a f ● hraje cvičení a podle sluchu jednoduché písně v pětiprstové poloze 76

● ●

používá vedení měchu podle měchových označení zvládá hru v základní řadě levé ruky tóny C, G, D

Varianta 2: jednoleté přípravné studium Předmět můžou navštěvovat žáci od 6 let. Výuka probíhá zábavnou formou, kdy pedagog využívá k práci se žákem cvičení a písně, které žák hraje nejprve podle sluchu, později podle not. Hlavním cílem pedagoga je probudit v dětech hudební cítění, navodit sluchovou a rytmickou představivost, rozvíjet jejich hudební paměť i tvořivost, vše v jednotě se zvládnutím základních prvků akordeonové hry. Učební plán: 1. pololetí 1 1

Přípravné studium hry na akordeon PHV

2. pololetí 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Přípravné studium hry na akordeon Žák: ● ● ● ● ● ● ●

předvede správné sezení, držení nástroje, upevnění, postavení a uvolnění obou rukou dokáže hrát portamento rozlišuje p a f hraje cvičení a podle sluchu jednoduché písně v pětiprstové poloze používá vedení měchu podle měchových označení zvládá orientaci v jednoduchém notovém zápisu předvede hru v základní řadě levé ruky tóny C, G, D

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán:

Hra na akordeon Komorní hra – akordeon Hudební nauka

1. 1

2. 1

3. 1

1

1

1

4. 1 1 1

5. 1 1 1

6. 1 1

7. 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na akordeon 1. ročník Žák: ● zvládá orientaci v základní, pomocné a akordické řadě durové C, G, D, F ● zvládá hru stupnice C dur zvlášť v rovném pohybu, popř. hru akordů s obraty v rozsahu jedné oktávy ● rozlišuje základní dynamiku: piano – forte, základní druh tempa: andante – moderato ● hraje lidové písně z not zvlášť, popř. dohromady i zpaměti

77

2. ročník Žák: ● využívá základní dovednosti a návyky (správné sezení, držení nástroje, upevnění, postavení a uvolnění obou rukou, vedení měchu podle měchových označení) ● hraje v různých durových tóninách ● zvládá hru stupnic C, G dur zvlášť v rovném pohybu, popř. hru akordů s obraty v rozsahu jedné oktávy ● hraje lidové písně nebo jednoduché skladbičky z not zvlášť, popř. dohromady i zpaměti 3. ročník Žák: ● používá základní prstovou artikulaci obou rukou – legato, tenuto, staccato: zvládá tak nezávislost rukou ● zvládá hru stupnic D, B dur zvlášť, popř. dohromady, a moll pravou rukou v rovném pohybu, popř. hru akordů s obraty v rozsahu jedné oktávy ● ovládá základy měchové techniky – plynulé obraty podle značek a využívá je při tvorbě dynamiky p, mf, f, crescendo, decrescendo ● ukáže zběhlost hry bez zrakové kontroly a smysl pro rytmus, melodii ● podle svých individuálních schopností zvládá i hru zpaměti na přednesových skladbách, jednoduchých skladbičkách i lidových písních 4. ročník Žák: ● podle tělesné konstrukce přechází na větší nástroj (fyzická vyspělost), což znamená rozdíl ve vedení měchu (větší rozpětí), v dynamických možnostech a širším spektru barevných možností nástroje (registrace) ● prokáže dle svých motorických schopností prstovou a měchovou techniku ● zvládá hru stupnic A, Es dur zvlášť, popř. dohromady, e, d moll pravou rukou v rovném pohybu, popř. hru akordů s obraty v rozsahu dvou oktáv ● interpretuje skladby různého žánru, lidových písní dle svého talentu a uplatňuje agogiku a dynamické možnosti obohacuje o vhodné použití rejstříků 5. ročník Žák: ● prokáže úroveň technické, tempové, rytmické a dynamické hry dle svého hudebního a motorického nadání ● uplatňuje možnosti rejstříkové techniky ● zvládá hru stupnic E, As dur zvlášť, popř. dohromady i protipohyb, h, g moll pravou rukou v rovném pohybu, popř. hru akordů s obraty v rozsahu dvou oktáv ● interpretuje skladby vyššího populáru a polyfonní hry dle svého talentu i lidových písní 6. ročník Žák: ● prokáže hru bez zrakové kontroly a úroveň technické, tempové, rytmické a dynamické hry dle svého talentu ● využívá zvukových barevných možností nástroje pomocí rejstříků ● zvládá hru stupnic H, Des-Cis dur zvlášť, popř. dohromady i protipohyb, fis, c moll pravou rukou v rovném pohybu, popř. hru akordů s obraty v rozsahu dvou oktáv ● ukáže přednesovou reprodukci skladeb ve výrazu, tempu, dynamice a hraje repertoár různých stylů dle svého hudebního nadání i zpaměti

78

7. ročník Žák: ● používá celý rozsah nástroje v melodické, popř. i basové části ● při hře využívá veškeré získané dovednosti z předchozích ročníků ● zvládá hru stupnic Fis-Ges dur zvlášť, popř. dohromady i protipohyb, cis, f moll pravou rukou v rovném pohybu, popř. hru akordů s obraty v rozsahu dvou oktáv ● skladby stylově interpretuje, dbá na přesnou reprodukci po stránce výrazové i technické ● studium ukončí absolventským veřejným vystoupením

Přípravné studium hry na akordeon - před II. stupněm základního studia Do přípravného studia II. stupně jsou na základě talentové zkoušky přijímáni žáci od čtrnácti let. Tito studenti mají minimální nebo vůbec žádnou hudební průpravu (případně mohli studovat v odlišném studijním zaměření), přičemž docházku do tohoto přípravného ročníku mohou zahájit i bez předchozího absolvování I. stupně. V tom případě plní očekávané výstupy I. stupně. Tyto jsou definovány v tematickém plánu, který může být rozpracován na delší časový úsek než jeden školní rok Učební osnovy předmětu: Přípravné studium hry na akordeon Žák:  

předvede získané dovednosti a nástrojovou techniku na úrovni očekávaných výstupů I. stupně, v míře jakou dovolí jeho individuální možnosti interpretuje repertoár adekvátní jeho věku, schopnostem a hudebnímu zaměření; uplatní zde dosažené technické a výrazové prostředky

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I. 1 1

Hra na akordeon Komorní hra - akordeon

II. 1 1

III. 1 1

IV. 1 1

Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hra na akordeon I. ročník Žák:  předvede úroveň technické, tempové, rytmické a dynamické hry podle svého hudebního nadání a zběhlost hry bez zrakové kontroly  využívá hru artikulace, dynamiky  ukáže zručnost v manuálním používání zvukových barevných možností nástroj  zvládá orientaci v celém rozsahu melodické části nástroje a také v základní, pomocné a akordických řadách

79

II. ročník Žák:  hraje chromatickou stupnici pravou rukou legato, tenuto, staccato  zvládá hru vybraných stupnic dur zvlášť, popř. dohromady i protipohyb, moll pravou rukou v rovném pohybu, popř. hru akordů s obraty v rozsahu celého nástroje  interpretuje skladby různého zaměření dle svého hudebního nadání III. ročník Žák:  využívá všechny doposud získané znalosti a dovednosti  hraje dvojhmaty v pravé ruce  vybírá spolu s pedagogem studované skladby různých stylů a žánrů, lidových písní IV. ročník Žák:  má kladný vypěstovaný vztah ke svému nástroji  využívá hry zpaměti dle míry svého talentu  ukáže hru z listu v rámci zadávaného nového učiva přiměřeně obtížných skladeb  ukončí studium absolventským veřejným vystoupením

80

5.1.19.

Povinně volitelné předměty

Vyučovací předmět: Čtyřruční hra Tento předmět je určen pro žáky studijního zaměření Hra na klavír. Mladší žáci hrají čtyřručně v hodinách s učitelem, starší pak hrají se svým spolužákem z klavírního oddělení. Čtyřruční hru navštěvují žáci od 4. ročníku I. stupně. Součástí výuky je i klavírní doprovod. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Čtyřruční hra I. STUPEŇ: 4. - 7. ročník Žák: ● je schopen rytmicky a tempově přesné souhry s dalším hráčem ● hraje podle potřeby party PRIMO i SECONDO ● rozlišuje vůdčí hlas a doprovod a dokáže tento rozdíl vyjádřit při hře ● se orientuje ve čtyřruční partituře ● umí pracovat s dynamikou a vnímá celkový charakter skladby ● si uvědomuje spoluzodpovědnost při společné hře II. STUPEŇ: I. - IV. ročník Žák: ● dokáže samostatně nastudovat svůj part ● se podílí na výběru skladeb ● hraje náročnější skladby ve čtyřručních úpravách ● hraje skladby různých stylových období a hudebních žánrů ● umí tvořit doprovod k melodii podle akordických značek ● ukončí studium veřejným absolventským koncertem

Vyučovací předmět: Interpretační seminář Tento předmět navštěvují žáci klavírního oddělení. Poslouchají a rozebírají zde klavírní díla známých světových i domácích autorů. Učí se rozpoznávat charakteristické znaky hudebního vyjadřování v jednotlivých epochách. Vytváří si vlastní názor na interpretaci klavírních skladeb z jednotlivých stylových období. Seznamují se i s historií a vývojem klavíru. Získají přehled o současných předních klavíristech. Mají možnost porovnat interpretaci stejného díla, které uslyší z více nahrávek. Žáci zde také přehrávají ostatním spolužákům skladby, které právě studují. Učí se tak hodnotit výkony svoje i druhých. Hrají skladby pro sólový klavír i skladby čtyřruční. Několik hodin v ročním plánu je věnovaných i klavírní improvizaci a hře z listu. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Interpretační seminář I. STUPEŇ: 4. - 7. ročník Žák: ● vyjádří svůj názor na znějící hudbu a umí ho zdůvodnit ● popíše hlavní části klavíru a zná historii jeho vzniku a vývoje 81

● ● ● ● ●

uvede jména předních světových interpretů se orientuje v klavírní literatuře je schopen interpretace skladeb různých stylových období je schopen hrát čtyřručně umí vytvořit doprovod k lidové písni na základě jednoduchých harmonických funkcí

II. STUPEŇ: I. - IV. ročník Žák: ● vyjádří svůj názor na znějící hudbu a umí ho zdůvodnit ● se orientuje v interpretaci skladeb různých stylových obdobích ● uvede jména předních světových interpretů ● orientuje se v klavírní literatuře ● je schopen hodnotit své výkony i výkony spolužáků ● je schopen hrát čtyřručně ● umí tvořit doprovod k písni podle akordických značek

Vyučovací předmět: Komorní hra - klávesy Předmět Komorní hra je povinný pro žáky 4. - 7. ročníků I. stupně a žáky všech ročníků II. stupně. Žáka je možno zařadit do tohoto předmětu i v nižším ročníku, na základě posouzení jeho individuálních dovedností. Obvyklou formou výuky je hra v duu. Dalšími možnostmi jsou větší seskupení, ve kterých se mohou uplatnit nejen hráči na elektronické klávesové nástroje, ale také další nástroje jiných vzdělávacích zaměření hudebního oboru. Komorní hra je velice populární součástí výuky. Žáci v ní aplikují dovednosti získané v individuální výuce, učí se vzájemné hudební „komunikaci“, intonační a rytmické flexibilitě. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Komorní hra - klávesy I. STUPEŇ: 4. - 7. ročník Žák: ● dle svých možností a získaných interpretačních znalostí z individuálního studia zvládá základní principy souhry s dalším nástrojem ● čte pohotově notový zápis ● prokazuje rytmickou jistotu ● umí udržet, případně korigovat tempo a rytmus v rámci celku ● se dokáže flexibilně přizpůsobit svým spoluhráčům v dynamice a dbá na společné frázování ● je schopen rozeznat, má-li jeho part v rámci interpretované skladby sólový nebo doprovodný charakter ● své znalosti aktivně uplatní na veřejných prezentacích souboru II. STUPEŇ: I. - IV. ročník Žák: ● je schopen samostatné spolupráce s jinými nástroji, plně přitom uplatňuje veškeré získané dovednosti, načerpané během studia v ZUŠ ● rozlišuje intonační, dynamická a výrazová specifika jednotlivých nástrojů souboru, je tak schopen “hudební empatie“ 82

●

● ● ● ●

dokáže pod dohledem učitele vést nácvik připravované skladby, je schopen ostatním členům ukázat přípravné a závěrečné gesto, orientuje se v základních dirigentských gestech ovlivňuje a spoluvytváří konečnou podobu nacvičované skladby, aktivně se podílí na výběru skladeb nejrůznějších slohů a žánrů je schopen vnímat celkový zvuk souboru, dokáže určit důležitost svého hlasu v kontextu struktury interpretované skladby se dobře orientuje ve vícehlasém notovém zápisu (partituře) je oporou mladším a méně vyspělým spoluhráčům

Žák ukončí studium veřejným vystoupením s komorním souborem

Vyučovací předmět: Komorní hra – smyčcové nástroje Pro všestranný rozvoj žáka je nezbytná společná hra. Obvyklou úvodní formou výuky je hra v duu - dvojhlasá hra žáka s učitelem nebo spolužákem. Dalšími možnostmi jsou větší seskupení, ve kterých se mohou uplatnit také ostatní smyčcové nástroje, případně nástroje jiných vzdělávacích zaměření hudebního oboru. Předmět Komorní hra - smyčcové nástroje je povinný pro žáky 4. - 7. ročníků I. stupně a žáky všech ročníků II. stupně oddělení smyčcových nástrojů. V předmětu žák uplatňuje dovednosti, které získal během individuálního studia nástrojové hry. Žáka je možno zařadit do tohoto předmětu i v nižším ročníku, na základě posouzení jeho individuálních dovedností. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Komorní hra – smyčcové nástroje I. STUPEŇ: 4. – 7. ročník Žák:  dokáže při hře zúročit získané technické i výrazové dovednosti  zvládá podle svých individuálních možností základní principy souhry s jiným nástrojem  se pohotově orientuje v notovém zápisu  umí vnímat rytmus, tempo a intonaci v rámci celku  pozná charakterové odlišnosti jiných nástrojů ve skupině a spolupracuje na společném výsledku  je schopen vnímat celkový zvuk souboru i jednotlivé nástroje v souvislosti se studovanou skladbou a cítí zodpovědnost za společné dílo  rozlišuje sólový a doprovodný charakter v rámci celku  se orientuje v gestech dirigenta a reaguje na jeho požadavky II. STUPEŇ: I. – IV. ročník Žák:  zvládá spolehlivě souhru s jiným nástrojem  se pohotově orientuje v notovém zápisu těžších partů  vnímá celkový zvuk souboru i jednotlivé nástroje v souvislosti se studovanou skladbou

83

     

je schopen flexibilně vnímat ostatní členy souboru a nést zodpovědnost za společné dílo umí reagovat na pohyby a gesta prvního hráče (při hře bez dirigenta) se zajímá o hudbu, navštěvuje koncerty a samostatně vyhledává notový materiál umí samostatně zorganizovat hudební projekt přiměřeného rozsahu je oporou mladším a méně vyspělým spoluhráčům využívá své zkušenosti při hře v různých nástrojových obsazeních

Žák ukončí studium veřejným vystoupením s komorním souborem

Vyučovací předmět: Hudecká muzika (HUMUZ) Cílem výuky je zapojit žáky do společné práce na hudebním díle. Žáci poznávají regionální folklór a naučí se ho hrát. Tím se podílejí na zachovávání tradice lidového muzicírování. Soubor hraje v obsazení: housle, klarinet a kontrabas, ale je otevřen i jiným nástrojům, užívaným v tradiční lidové hudbě. Nedílnou součástí práce v souboru je zpěv. Pracujeme s úmyslem nejen vést žáky k hudebnímu projevu, ale také pěstovat týmovou spolupráci, zodpovědnost za kolektivní dílo. Chceme rozvíjet pozitivní stránky osobnosti (spolehlivost, odpovědnost, pomoc druhému). Hudecká muzika je povinně volitelný předmět pro žáky od 4. ročníku I. stupně, pro hráče na kontrabas, podle technických možností, již od „Přípravného studia-před II. stupněm základního studia“. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Hudecká muzika I. STUPEŇ: 4. - 7. ročník Žák:  si dokáže naladit nástroj a dolaďovat při hře  umí hrát v rytmu a dokáže se přizpůsobit agogickým změnám  rozumí notovému i akordickému zápisu skladby  je schopen zpívat s ostatními  dokáže hrát zpaměti  umí tvořit druhý hlas k základní melodii (melodické nástroje)  zná a používá základní harmonické funkce v malé kadenci (kontrabas, kontry) II. STUPEŇ: I. - IV. ročník Žák:  ovládá jednoduchou improvizaci a zdobení melodie  používá vedle malé kadence i vedlejší harmonické funkce  se orientuje v regionální folklórní tradici  samostatně zaranžuje jednoduchou píseň a dokáže ji nacvičit

84

Vyučovací předmět: Komorní hra – dechové nástroje Předmět Komorní hra - dechové nástroje je povinný pro žáky 4. - 7. ročníků I. stupně a žáky všech ročníků II. stupně oddělení dechových nástrojů. Žáka je možno zařadit do tohoto předmětu i v nižším ročníku, na základě posouzení jeho individuálních dovedností. Obvyklou úvodní formou výuky je hra v duu - dvojhlasá hra žáka s učitelem nebo spolužákem. Dalšími možnostmi jsou větší seskupení, ve kterých se mohou uplatnit nejen zástupci jedné nástrojové rodiny (např. flétnový soubor), ale také ostatní dechové nástroje, případně nástroje jiných vzdělávacích zaměření hudebního oboru. Komorní hra je velice populární součástí výuky. Žáci v ní aplikují dovednosti získané v individuální výuce, učí se vzájemné hudební „komunikaci“, intonační a rytmické flexibilitě. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Komorní hra – dechové nástroje I. STUPEŇ: 4. - 7. ročník Žák:  dle svých možností a získaných interpretačních znalostí z individuálního studia zvládá základní principy souhry s dalším nástrojem  umí hrát s doprovodem  čte pohotově notový zápis  prokazuje rytmickou jistotu  umí udržet, případně korigovat tempo a rytmus v rámci celku  se dokáže flexibilně přizpůsobit svým spoluhráčům v dynamice a dbá na společné frázování  si umí dle svých individuálních schopností samostatně naladit nástroj a dovede také korigovat své ladění s nástroji spoluhráčů  je schopen rozeznat, má-li jeho part v rámci interpretované skladby sólový nebo doprovodný charakter  své znalosti aktivně uplatní na veřejných prezentacích souboru II. STUPEŇ: I. - IV. ročník Žák:  je schopen samostatné spolupráce s jinými nástroji, plně přitom uplatňuje veškeré získané dovednosti, načerpané během studia v ZUŠ  rozlišuje intonační, dynamická a výrazová specifika jednotlivých nástrojů souboru, je tak schopen “hudební empatie“  dokáže pod dohledem učitele vést nácvik připravované skladby, je schopen ostatním členům ukázat přípravné a závěrečné gesto, orientuje se v základních dirigentských gestech  ovlivňuje a spoluvytváří konečnou podobu nacvičované skladby, aktivně se podílí na výběru skladeb nejrůznějších slohů a žánrů  je schopen vnímat celkový zvuk souboru, dokáže určit důležitost svého hlasu v kontextu struktury interpretované skladby  se dobře orientuje ve vícehlasém notovém zápisu (partituře)  je oporou mladším a méně vyspělým spoluhráčům Žák ukončí studium veřejným vystoupením s komorním souborem 85

Vyučovací předmět: Komorní hra - kytary Předmět Komorní hra - kytary je povinný pro žáky 4. - 7. ročníků I. stupně a žáky všech ročníků II. stupně. Žáka je možno zařadit do tohoto předmětu i v nižším ročníku, na základě posouzení jeho individuálních dovedností. Obvyklou formou výuky je hra v kytarovém duu, triu nebo kvartetu. Dalšími možnostmi jsou větší seskupení, ve kterých se mohou uplatnit nejen kytaristé, ale také další nástroje jiných vzdělávacích zaměření hudebního oboru. Komorní hra je velice populární součástí výuky. Žáci v ní aplikují dovednosti získané v individuální výuce, učí se vzájemné hudební „komunikaci“, intonační a rytmické flexibilitě. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Komorní hra - kytary I. STUPEŇ: 4. - 7. ročník Žák:  dle svých možností a získaných interpretačních znalostí z individuálního studia zvládá základní principy souhry s dalším nástrojem  čte pohotově notový zápis  prokazuje rytmickou jistotu  umí udržet, případně korigovat tempo a rytmus v rámci celku  se dokáže flexibilně přizpůsobit svým spoluhráčům v dynamice a dbá na společné frázování  si umí dle svých individuálních schopností samostatně naladit nástroj a dovede také korigovat své ladění s nástroji spoluhráčů  je schopen rozeznat, má-li jeho part v rámci interpretované skladby sólový nebo doprovodný charakter  své znalosti aktivně uplatní na veřejných prezentacích souboru II. STUPEŇ: I. - IV. ročník Žák:  je schopen samostatné spolupráce s jinými nástroji, plně přitom uplatňuje veškeré získané dovednosti, načerpané během studia v ZUŠ  rozlišuje intonační, dynamická a výrazová specifika jednotlivých nástrojů souboru, je tak schopen “hudební empatie“  dokáže pod dohledem učitele vést nácvik připravované skladby, je schopen ostatním členům ukázat přípravné a závěrečné gesto, orientuje se v základních dirigentských gestech  ovlivňuje a spoluvytváří konečnou podobu nacvičované skladby, aktivně se podílí na výběru skladeb nejrůznějších slohů a žánrů  je schopen vnímat celkový zvuk souboru, dokáže určit důležitost svého hlasu v kontextu struktury interpretované skladby  se dobře orientuje ve vícehlasém notovém zápisu (partituře)  je oporou mladším a méně vyspělým spoluhráčům Žák ukončí studium veřejným vystoupením s komorním souborem

86

Vyučovací předmět: Komorní hra – basová kytara Předmět Komorní hra je povinný pro žáky všech ročníků II. stupně. Hráči na basovou kytaru jsou zařazováni do větších seskupení společně s hráči na další nástroje jiných vzdělávacích zaměření hudebního oboru. Komorní hra je velice populární součástí výuky. Žáci v ní aplikují dovednosti získané v individuální výuce, učí se vzájemné hudební „komunikaci“, intonační a rytmické flexibilitě. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Komorní hra – basová kytara II. STUPEŇ: I. - IV. ročník Žák:  je schopen samostatné spolupráce s jinými nástroji, plně přitom uplatňuje veškeré získané dovednosti, načerpané během studia v ZUŠ  rozlišuje intonační, dynamická a výrazová specifika jednotlivých nástrojů souboru, je tak schopen „hudební empatie“  dokáže pod dohledem učitele vést nácvik připravované skladby, je schopen ostatním členům ukázat přípravné a závěrečné gesto, orientuje se v základních dirigentských gestech  ovlivňuje a spoluvytváří konečnou podobu nacvičované skladby, aktivně se podílí na výběru skladeb nejrůznějších slohů a žánrů  je schopen vnímat celkový zvuk souboru, dokáže určit důležitost svého hlasu v kontextu struktury interpretované skladby  se dobře orientuje ve vícehlasém notovém zápisu (partituře)  je oporou mladším a méně vyspělým spoluhráčům Žák ukončí studium veřejným vystoupením s komorním souborem

Vyučovací předmět: Komorní zpěv Tento předmět je určen pro žáky studijního zaměření Sólový zpěv. Mladší žáci mohou zpívat ve vícehlase v hodinách s učitelem, starší se svými spolužáky z pěveckého oddělení v rámci předmětu Komorní zpěv. Komorní zpěv navštěvují žáci od 4. ročníku I. stupně. Učební osnovy vyučovacího předmětu: Komorní zpěv I. STUPEŇ: 4. - 7. ročník Žák:  umí po jednom tónu znějícím zpívat tón jiný  umí zpívat stupnicové postupy s unisono hlasy rozcházejícími se do tercií  umí do znějícího tónu zpívat tón odlišný  umí zpívat prodlevy v jednom hlase  se umí orientovat v hudebním zápisu a textu  zpívá snadný dvojhlas a postupně i náročnější skladby Žáci zakončí studium I. stupně veřejným absolventským vystoupením. 87

II. STUPEŇ: I. - IV. ročník Žák:  zpívá dvojhlasé i náročnější skladby  zpívá čistě part ve vícehlase s doprovodem  zpívá plynulou kantilénu a vede fráze  zpívá a vhodně interpretuje vícehlasé skladby různých období a žánrů  se podílí na organizaci společných koncertů Žáci zakončí studium II. stupně veřejným absolventským vystoupením.

Vyučovací předmět: Komorní hra - akordeon Tento předmět je určen pro žáky studijního zaměření Hra na akordeon. Komorní hru navštěvují žáci od 4. ročníku 1. stupně. Utváříme rytmické cítění a chápání široké škály dynamiky. Umožňujeme obeznámit větší okruh žáků s různými stylovými obdobími na daleko větším počtu i náročnějších skladeb. Pěstujeme kulturu tónu a přednes. Umožňujeme zdokonalovat výrazovou stránku skladeb. Zvládáme technické, rytmické základy nástroje a využíváme barevnosti - rejstříkování. I. STUPEŇ: 4. - 7. ročník Žák:  má schopnost společného cítění s ostatními nástroji  sleduje a vnímá party ostatních  zdokonaluje rytmickou přesnost s dalšími hráči  stále sjednocuje měchovou artikulaci s vedením měchu  rozvíjí svůj hudební vývoj a růst uměleckého rozhledu II. STUPEŇ: I. - IV. ročník Žák:  dokáže samostatně nastudovat svůj part  vybírá a hraje skladby různých stylových období a hudebních žánrů  ukončí studium veřejným absolventským koncertem

88

5.2.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH VÝTVARNÉHO OBORU

Vzdělávací obsah výtvarného oboru je v souladu s požadavky na ŠVP tvořen soupisem výstupů žáka v jednotlivých ročnících. Tyto jsou uvedeny v učebních osnovách jednotlivých předmětů níže. Jedná se o schopnosti, znalosti a dovednosti, kterými žák disponuje a které může prokázat na konci každého ročníku. Dlouhodobé definování výstupů žáka, například pro celý stupeň, je v rozporu s ŠVP pojímaným jako systematický plán.

5.2.1. Přípravné studium Přípravné studium je určeno pro předškoláky a žáky první třídy základní školy. V případě, že žák nastupuje na ZUŠ ve věku předškoláka, je zařazen do 1. ročníku přípravného studia a další rok pokračuje ve druhém ročníku přípravného studia. Rok poté nastupuje do studia základního. Nastupuje-li žák do ZUŠ v první třídě, je zařazen rovnou do druhého ročníku přípravného studia. Po jeho dokončení postupuje do studia základního.

Vyučovací předměty: Plošná tvorba Žák po ukončení přípravného studia disponuje v předmětu Plošná tvorba schopností vnímat plochu jako rámec vlastní realizace. To odpovídá vzdělávací oblasti Výtvarná tvorba. Pro dílčí výstupy žáka viz učební osnovy níže. Prostorová a akční tvorba Žák disponuje po ukončení přípravného studia schopností vnímat prostor jako rámec vlastní realizace. To odpovídá vzdělávací oblasti Výtvarná tvorba. Pro dílčí výstupy žáka viz níže osnovy. Vzdělávací oblast "Recepce a reflexe výtvarného umění" není v přípravném studiu zahrnuta z důvodu nízkého věku žáka. Učební plán: 1. ročník 1 1

Plošná tvorba Prostorová a akční tvorba

2. ročník 1 1

Učební osnovy vyučovacích předmětů: Plošná tvorba 1. ročník Žák:  dovede držet tužku, štětec a další malířské či kreslířské materiály  dokáže malířským či kreslířským způsobem pracovat v ploše  umí zjednodušeným kreslířským a malířským způsobem vyjádřit některá zvířata, předměty a osoby

89

2. ročník Žák:  dovede z jednoduchých kreslířských či malířských vyjádření zvířat, předmětů a osob vytvářet kompozice  umí plošně vyjádřit situace ze své každodennosti Prostorová a akční tvorba 1. ročník Žák:  je schopný stříhat papír, provaz a další materiály  dovede lepit tekutým lepidlem 2. ročník Žák:  dokáže spojovat materiál pomocí vázání či lepení izolepou  umí dle rozfázovaných instrukcí pedagoga vytvořit prostorový objekt

5.2.2. Studijní zaměření - VÝTVARNÁ TVORBA Studijní zaměření výtvarná tvorba je jediným zaměřením výtvarného oboru, jež je vyučován na ZUŠ Šlapanice. Toto zaměření je realizováno ve třech vyučovacích předmětech (Plošná tvorba, Prostorová a akční tvorba, Recepce a reflexe výtvarného umění). Ty pokrývají oblast uměleckého vzdělávání v jeho celistvosti, od klasických technik kresby, malby, modelování až po alternativní přístupy umění, jak jej známe z 20. století. Vyučovací předměty: Plošná tvorba Vyučovací předmět "Plošná tvorba" orientuje žáka ke zvládnutí a pochopení artefaktu v ploše. Předmět vykrývá širokou škálu technik od klasické malby a kresby až po práci s koláží, ornamentem, textem a dalšími podobnými médii vztaženými k umění 20. století. Společně s dalšími předměty Plošná tvorba funguje jako prostředek vedení žáka k jeho reflexi výtvarné tvorby jako media komunikace, prostředku poznávání i sebepoznávání. Dílčí výstupy žáka v předmětu viz odrážky níže. Prostorová a akční tvorba Vyučovací předmět "Prostorová a akční tvorba" vede žáka ke zvládnutí a pochopení artefaktu v prostoru a to včetně zahrnutí veličiny času, tedy umění akce. Předmět vykrývá širokou škálu technik od klasického média modelování (keramika) až po práci s netradičními materiály užívanými k tvorbě objektu. Práce s vlastním tělem s odkazem na body art a performance je taktéž zahrnuta. Společně s dalšími předměty si předmět Prostorová a akční tvorba klade za cíl přivádět žáka k jeho reflexi výtvarné tvorby jako media komunikace, prostředku poznávání i sebepoznávání. Dílčí výstupy žáka v předmětu viz odrážky níže. Recepce a reflexe výtvarného umění Tento předmět napomáhá žákovi integrovat praktické výstupy z ostatních předmětů do jednoho smysluplného celku tím, že poskytuje teoretické překlenující zázemí. Žák integruje dílčí haptické (hmatové, dotykové) a vizuální zkušenosti do osobitého vnímání umění jako prostředku seberealizace, sociální angažovanosti, media komunikace, možnosti 90

poznávání a sebepoznávání. Osobní systém vnímání umění žák ve vyšších ročnících podrobuje revizi a porovnání se širším diskurzem umění. Dílčí výstupy žáka v předmětu viz odrážky níže. ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán: 1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

Plošná tvorba

1

1

1

1

1

1

1

Prostorová a akční tvorba

1

1

1

1

1

1

1

Recepce a reflexe výtvarného umění

1

1

1

1

1

1

1

Učební osnovy vyučovacích předmětů: Plošná tvorba: 1. ročník Žák:  dovede reagovat na konkrétní zadané téma vlastním plošným artefaktem, jež kvalitou a obsahem odpovídá patřičné věkové kategorii  umí do obrazové plochy začlenit jak prvky reálného tak i fantazijního světa  je schopen práce s různými kreslířskými a malířskými médii (tuš, barva, atd.) 2. ročník Žák:  dovede prolínat a kombinovat různá malířská a kreslířská média za účelem vyjádření  je schopen i práce s většími formáty malířské a kreslířské plochy (A2, A1)  umí do obrazu začlenit i jednoduché znakové prvky (písmeno, slovo) 3. ročník Žák:  dovede částečně pojímat i abstraktnější motivy, a to přiměřeně svému věku (např. téma povrch, téma komunikace, atd.)  je schopen do obrazu začleňovat i dekorativní prvky a pracovat se vzorkem  zná média informální tvorby (koláž, frotáž, otisk, atd.) a je schopen je realizovat 4. ročník Žák:  dovede v ploše pracovat s tématem příběhu (komiks)  je schopen spojovat médium obrazu a souvislého textu, reagovat na příběh například ilustrací  umí realizovat i artefakt na základě vlastního tématu přiměřeně svému věku 5. ročník Žák:  zná pojem perspektiva a dovede dle jejích pravidel nakreslit jednoduché předměty  ovládá zákonitosti míchání barev a dovede je užít v praxi  je schopen pracovat v ploše s různými netradičními materiály, vytvářet malby na igelity, fólie atd. a volit tyto prostředky dle vlastní rozvahy k tématu

91

6. ročník Žák:  dovede nakreslit jednoduché zátiší  dovede spojovat různá témata a různá média za účelem vyjádření vlastního uměleckého záměru 7. ročník Žák:  umí realisticky v kresbě zpracovat portrét  je schopen zpracovat zátiší v médiu malby  je schopen v artefaktu zpracovat figuru a lidské tělo  je schopen pohotově reagovat na libovolné zadané téma a zpracovat jej v plošném výtvarném výstupu  má schopnost pracovat v ploše, pokrývá širokou škálu vyjadřovacích prostředků od médií klasických až po alternativní práci s materiály, s průřezy s kolážemi atd.  je schopen plošného artefaktu vědomě užít jako prostředku vlastního sebevyjádření Prostorová a akční tvorba: 1. ročník Žák:  umí pod vedením učitele užívat různých materiálů k vytváření prostorového objektu  umí v médiu keramické hlíny pod vedením pedagoga pracovat s otiskem a strukturou 2. ročník Žák:  dovede v prostorovém uměleckém výstupu pracovat s veličinou pohybu, vytvářet pod vedením pedagoga mobily a další kinetické objekty  umí s médiem keramické hlíny pod vedením pedagoga zpracovávat plošné objekty, pracovat s obrysem 3. ročník Žák:  dovede vytvářet vlastní prostorový objekt v rámci vymezeném předloženým materiálem, konstruovat vlastní artefakt z předmětů a materiálů, jež mu jsou dány k dispozici  dovede přiměřeně svému věku modelovat pod vedením pedagoga z keramické hlíny jednoduché předměty užité tvorby (hrnky, misky, atd.) 4. ročník Žák:  umí užívat vlastního těla jako prostorového uměleckého objektu, živé sochy  je pod vedením pedagoga v keramické hlíně schopen stylizovaným způsobem zpracovávat objekty z vnějšího světa, modelovat zjednodušená zvířata atd 5. ročník Žák:  dovede užívat vlastního těla jako rámce k umělecké realizaci, k vytváření body artových výstupů (malba na tělo, otisky těla, estetické doplňky atd.)  umí z keramické hlíny modelovat zjednodušené antropomorfní prvky a některé neživé předměty

92

6. ročník Žák:  je schopen svého těla užívat jako pohyblivého nástroje akční tvorby, sehrávat scénky, pantomimicky vyjadřovat pocity, činnosti, atd.  je seznámen s prací na kruhu, dovede vytočit jednoduchou nádobku 7. ročník Žák:  je schopen pracovat v prostoru jak s materiály, tak s předměty, tak vlastním tělem a vytvářet tak prostorové realizace reflektující jeho vlastní subjekt  dovede pracovat s médiem hlíny a vytvářet z ní předměty užité tvorby i vlastní umělecké realizace odpovídající věku tvůrce Recepce a reflexe výtvarného umění: 1. ročník Žák:  zná některé výrazové umělecké prostředky užívané v kultuře pravěku (bod, linka, otisk), tyto prostředky je schopen užívat k tvorbě artefaktu  je schopen formulovat jednoduchým způsobem, co se mu ve vlastním obrázku povedlo více a co méně 2. ročník Žák:  zná další výrazové prostředky užívané v kultuře pravěku (rytmus, struktura), tyto prostředky je schopen užívat k tvorbě artefaktu  je jednoduchým způsobem schopen verbálního srovnání svého výtvarného díla s díly spolužáků 3. ročník Žák:  zná pojmy, jimiž je schopno popsat kulturu pravěkého umění, ví co je to jeskynní malba, co je soška, co je užitá tvorba  ví o existenci umění jako oblasti lidské společnosti, intuitivně dokáže umění vnímat jako způsob sebevyjádření i způsob ke sdělování obsahů (komunikaci) 4. ročník Žák:  ví o formální a obsahové složce uměleckého díla, dokáže tyto verbálně zhodnotit v předloženém artefaktu  je schopen preferenčního ohodnocení předložených obrázků od spolužáků, je schopen říci, který se mu líbí více, který méně a proč  ví o existenci starověkých říší (Egypt, Mezopotámie) 5. ročník Žák:  zná výrazové prostředky užívané ve starověkém Egyptě  ví o existenci galerií, muzeí a dalších institucí, jež zprostředkovávají umění  ovládá některé pojmy z oblasti umění, ví co je socha, co je obraz, co je koláž atd. 6. ročník Žák:  zná obecnou charakteristiku antické tvorby 93



ví o slozích středověku (románský sloh, gotika, renesance, baroko) a zná jejich stručnou charakteristiku

7. ročník Žák:  má obecné povědomí o tom co je romantismus a realismus  se orientuje v některých oblastech umění 20. století a dokáže verbalizovat obsah jeho nejdůležitějších směrů  ví o umění jako prostředku komunikace, sebevyjádření a reflexe vnějšího světa ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I.

II.

III.

IV.

Plošná tvorba

1

1

1

1

Prostorová a akční tvorba

1

1

1

1

Recepce a reflexe výtvarného umění

1

1

1

1

Učební osnovy vyučovacích předmětů: Plošná tvorba: I. ročník Žák:  je schopen realistické kresby zátiší a portrétu  užívá plošného artefaktu jako média reflexe vlastního světa  dovede volit vhodné výrazové prostředky a média k tématům vlastním i zadaným II. ročník Žák:  dovede zpracovat i složitější perspektivní realistickou kresbu (např. kresba interiéru)  umí v realistické podobě užít média malby  je schopen vytvářet abstraktní plošné kompozice jak v malbě tak kresbě a užívat plošného artefaktu jako média komunikace III. ročník Žák:  v kresbě dovede zpracovat lidskou figuru  umí užívat plošného výtvarného výstupu jako projekční plochy reflexe sebe sama i reflexe vnějšího světa  dokáže v ploše vyjadřovat složité myšlenkové koncepty, hrát uměleckou hru s metaforou a mnohovýznamovostí IV. ročník Žák:  je schopen začleňovat realistické prvky kresby do vlastních uměleckých výstupů  se umí vyjadřovat praktickým způsobem v ploše, v diskurzu různých uměleckých tendencí 20. století

94

Prostorová a akční tvorba: I. ročník Žák:  dokáže volně užívat materiálů a předmětů k tvorbě objektu reflektujícího témata zadaná i témata vlastní  je schopen užívat vlastního těla jako výrazového prostředku performance a happeningu na zadané téma  umí z hlíny modelovat jednoduché předměty realistickým způsobem II. ročník Žák:  dovede z hlíny modelovat složitější předměty (bota, zmačkaná rukavice, atd.)  umí vytvořit prostorovou instalaci na zadané téma III. ročník Žák:  je schopen užívat vlastního těla jako výrazového prostředku performance a happeningu na témata vlastní i zadaná  umí v hlíně zpracovat zmenšený portrét IV. ročník Žák:  umí užívat média prostorové, objektové a akční tvorby v souladu s diskurzem umění 20. století  je schopný modelovat škálu předmětů, živých objektů i portrétní bustu Recepce a reflexe výtvarného umění: I. ročník Žák:  se orientuje podrobněji v umění pravěku a starověku a umí rozpoznat jeho výstupy II. ročník Žák:  se orientuje podrobněji v umění středověku a umí rozpoznat jeho výstupy III. ročník Žák:  se orientuje podrobněji v umění novověku a umí rozpoznat jeho výstupy IV. ročník Žák:  integruje dílčí poznatky z dějin umění do vlastního světonázoru  vnímá umění, jako nedílnou součást lidské společnosti  si je vědom umění, jako prostředku vyjádření, sebevyjádření, reflexe vnějšího světa i prostředku komunikace

95

5.3.

VZDĚLÁVACÍ OBSAH TANEČNÍHO OBORU

V rámci účinného procesu výuky je nezbytné sledovat její perspektivní konstruktivitu, kterou zajišťuje učební plán. Ten rozpracuje vedoucí tanečního oboru s ohledem na konkrétní podmínky do vlastního učebního plánu, který schvaluje ředitel školy. Rozpracovaný učební plán musí závazně dodržovat:  stanovený celkový počet týdenních vyučovacích hodin v jednotlivých ročnících  zařazení předmětu Přípravná taneční výchova  zařazení předmětu Taneční průprava v 1. - 2. ročníku  zařazení vyučovacího předmětu Taneční praxe v 1. - 7. ročníku  zařazení vyučovacích předmětů Současný tanec, Lidový tanec a Klasická taneční technika ve 3. - 7. ročníku studia s tím, že podle specializace pedagoga, fyzických předpokladů a schopností žáků bude jeden z předmětů předmětem hlavním. Ostatní předměty budou podle specifických podmínek školy zařazovány v průběhu pětiletého studia, vždy ale v souladu s učebními osnovami předmětu. Obsah učiva může být tedy proměnlivý a pedagog k němu musí přistupovat tvůrčím způsobem podle svého učebního plánu během celého studijního cyklu. Vyučovací předmět taneční praxe navazuje v 1. – 2. ročníku na předmět taneční průprava, ve 3. -7. ročníku převážně na předmět hlavní. Na naší ZUŠ je hlavním předmětem Klasická taneční technika. Cílem TO ZUŠ je vychovávat mladého člověka se smyslem pro harmonický kultivovaný pohyb, aktivního, tvořivého, vnímavého a citlivého ke svému okolí. Absolvent tanečního oboru je schopen chápat taneční umění a orientovat se v jeho formách a žánrech. Důležitou a nedílnou součástí vzdělávacího procesu TO je korepetice. Základem práce korepetitora ve vyučování je improvizace, vycházející důsledně z cítění pohybu. Korepetitor úzce spolupracuje s pedagogem.

5.3.1. Přípravné studium Učební plán: PS 1 1 1

Taneční průprava Taneční praxe

PS 2 1 1

Charakteristika předmětů Taneční průprava Podněcuje tělesnou citlivost a vede ke správnému, vyváženému držení těla ve všech základních polohách i v pohybu z místa, rozvíjí základní taneční techniku, taneční projev žáků a hudební cítění. Učí prostorové orientaci a vhodnými prostředky motivuje vzájemné vztahy. V improvizaci pěstuje schopnost pravdivě se vyjadřovat. Využívá vlastních námětů dětí, jednoduchých lidových tanečních her a tanců, pohybových a tanečních her s náčiním a hudebních skladeb pro děti. Taneční praxe Od prvního ročníku navazuje na vyučovací předměty a slouží ke zdokonalování a prohlubování taneční techniky a tanečního projevu žáků. Úkolem taneční praxe je přivést žáky k tanci. Zároveň slouží k přípravě tanečních skladeb pro interní i veřejná vystoupení. 96

Učební osnovy vyučovacích předmětů: 1. ročník Taneční průprava Žák:  v zájmových a hravých pohybových činnostech a cvičeních vykazuje osvojení návyku správného držení těla  na základě pohybových dovedností a návyků prokazuje schopnost správného držení těla v základních polohách na místě, v pohybu z místa  umí protáhnout a uvolnit celé tělo v základních polohách na místě  má schopnost pružnosti a obratnosti  orientuje se v prostoru a ve vzájemných vztazích Žák zvládne:  protažení a uvolnění celého těla  přirozenou chůzi, na pološpičkách vpřed  jednoduché půdorysné dráhy Taneční praxe: Žák:  zvládá dětské taneční hry  má zkušenosti s veřejným vystupováním 2. ročník Taneční průprava: Žák:  má fixované základy rytmického a intonačního cítění a elementárních schopností rozlišování dynamiky  má díky vhodným námětům a přiměřeným hudebním skladbám rozšířenou vnitřní citlivost, pohybovou fantazii a taneční cítění  vykazuje zkušenosti v zapojování se do jednoduchých pohybových a tanečních her se zpěvem, říkadly Žák zvládne:  vznosné držení hrudníku, šíje, hlavy  „koníčkový“ přeskok, výskoky ve stoji i ve dřepu – na místě a vpřed  rychlé reakce v prostoru – řada, zástup, kruh, chumel Taneční praxe: Žák:  zvládá dětské lidové tance  má zkušenosti s veřejným vystupováním

97

5.3.2. Studijní zaměření – TANEC I. Charakteristika předmětů: Taneční průprava Podněcuje tělesnou citlivost a vede ke správnému, vyváženému držení těla ve všech základních polohách i v pohybu z místa, rozvíjí základní taneční techniku, taneční projev žáků a hudební cítění. Učí prostorové orientaci a vhodnými prostředky motivuje vzájemné vztahy. V improvizaci pěstuje schopnost pravdivě se vyjadřovat. Využívá vlastních námětů dětí, jednoduchých lidových tanečních her a tanců, pohybových a tanečních her s náčiním a hudebních skladeb pro děti. Taneční praxe Od prvního ročníku navazuje na vyučovací předměty a slouží ke zdokonalování a prohlubování taneční techniky a tanečního projevu žáků. Úkolem taneční praxe je přivést žáky k tanci. Zároveň slouží k přípravě tanečních skladeb pro interní i veřejná vystoupení. Základy klasického tance Rozvíjí specifickými prostředky základy taneční techniky žáků. Předmět počítá s fixací správného držení těla, představuje techniku pohybu dolních a horních končetin, utváří pohybovou koordinaci, rovnováhu, smysl pro přesnou formu a čistotu vedení pohybu. Učí pohybové kázni, vytrvalosti a vůli. K výuce tance na špičkách lze přistoupit teprve po dokonalém zvládnutí klasické techniky jen u žáků vyjímečně nadaných. Základy lidového tance Seznamuje žáky se specifickými prostředky taneční techniky a základy forem lidových tanců. Učí žáky se základy kroků českých, moravských a slezských lidových tanců v koordinaci, rovnováze a smyslu pro přesnou formu a čistotu vedení pohybu. Vede k pochopení citlivého vyjádření tempa, rytmu, dynamiky a výrazu melodiky lidové tvorby. Vychovává žáky k pochopení kořenů naší národní kultury. Základy současného tance Seznamuje žáky se základy specifických prostředků soudobého tance. Představuje pro žáky prostor pro utváření schopností, pro řízení pohybu z těžiště a pohybovou orientaci ve svém těle. Zdokonaluje jejich pohyb, švihy, vlny, impulzy a skoky, vede žáka k samostatnému řešení prostorových, rytmických a výrazových úkolů.

98

ZÁKLADNÍ STUDIUM - I. STUPEŇ Učební plán:

Taneční průprava Taneční praxe Základy klasického tance Základy lidového tance Základy současného tance

1. 1 1

2. 1 1

3. 0,5 1 1

4.

5.

6.

7.

1 1 0,5 0,5

1 1 0,5 0,5

1 1,5 0,5 0,5

1 2 0,5 0,5

Učební osnovy vyučovacích předmětů: 1. ročník Taneční průprava: Žák:  má širší zkušenosti v návyku správného držení těla v základních prvcích pohybu na místě, v pohybu z místa  má lépe fixovaný pohyb z místa, chůzi, běh  posilováním, zcitlivováním a ovládáním jednotlivých svalových oblastí vykazuje zvýšenou pohyblivost v kloubech  představuje okolí výraznější rysy hudebního cítění a vnitřní citlivosti Žák zvládne:  cvičení paží (předpažení, upažení, zapažení, vzpažení)  taneční kroky – chůze, krok přísunný, cval stranou  prostorová cvičení – po kruhu, osma, diagonála, vlnovka Taneční praxe: Žák:  zvládá dětské lidové tance  má zkušenosti s veřejným vystupováním 2. ročník Taneční průprava: Žák:  má osvojený návyk správného držení těla v základních polohách na místě i v pohybu z místa  přiměřenými cviky vykazuje zvýšenou celková sílu, pružnost, koordinaci a aktivní pohyblivost jednotlivých částí i aparátu celého těla  má fixované propojení chůze, běhu, poskoků, cvalu, skoků, obratů, otáček v rámci různých krátkých kombinací a jeho dovednosti představují za uplynulý rok známky zdokonalení  dokáže získané dovednosti uplatit v taneční praxi  je s to orientovat se v prostoru a vzájemných poměrech jeho dispozic 99



v hudební průpravě rozlišuje předtaktí, ovládá rytmická cvičení ve dvoudobém, čtyřdobém taktu a tempa v rámci chůze, běhu, poskoku  uplatňuje pokusy o pohybové vyjádření různých námětů, vykazuje náznaky projevu pohybové fantazie Žák zvládne:  procvičování frázovaného i plynulého pohybu  cvičení chodidla – flexe – ohnutí chodidla ve všech sedech  cvičení dolních končetin – přednožení, zanožení, unožení přes pokrčení v koleni i bez pokrčení v koleni ve všech základních polohách přízemních, na volnosti v paralelní i vytočené pozici Taneční praxe: Žák:  vykazuje schopnost pohybového vyjádření drobných hudebních skladeb s obsahem 3. ročník Základy klasického tance: Žák:  má znalost správného držení těla, pozic dolních a horních končetin, postavení čelem k tyči, základních prvků cvičení u tyče a na volnosti v rámci klasické taneční techniky Žák zvládne: Cvičení u tyče:  držení těla v klasickém tanci, základní pozice dolních končetin (I., II., III., IV., V. pozice) postavení čelem k tyči  demi - plié v I., II., III., V. pozici u tyče  relevé na pološpičkách v I., II. pozici Cvičení na volnosti:  držení těla ve stoji v paralelní pozici  základní pozice paží v klasickém tanci (přípravná poloha 1., 2., 3. pozice) 1 port de bras  demi - plié v I., II. pozici Skoky:  sauté v I., II. pozici  pas échappé do II. pozice Taneční průprava: Žák:  vykazuje zvýšenou zkušenost s upevněním držení těla  má znalosti v okruhu základních tanečních kroků  vykazuje zvýšenou míru prohloubení rytmického, dynamického a prostorového cítění Taneční praxe: Žák:  žák interpretuje jednoduchou choreografii  je schopen improvizace

100

4. ročník Základy klasického tance: Žák zvládne: Cvičení u tyče:  některé základní prvky klasické taneční techniky u tyče se zaměřením na správné držení těla  battement tendu z V. pozice vpřed, stranou, vzad  záklony a úklony trupu čelem k tyči Cvičení na volnosti:  port de bras č. 1,2  relevé na pološpičkách v I., II., V. pozici Skoky:  pas assemblé – rozklad  tremplínové skoky v I., II. pozici Taneční praxe: Žák:  vykazuje schopnost uplatnění získaných dovedností v praxi  má zkušenost s kolektivní pohybovou a prostorovou souhrou Základy současného tance: Žák:  zvládá vazby lehů, sedů  pracuje s pohyby pánve Základy lidového tance: Žák:  zvládá základní kroky českých lidových tanců  zvládá všechny druhy pérování 5. ročník Základy klasického tance: Žák:  vykazuje dovednost v rámci některých základních prvků klasické taneční techniky u tyče a na volnosti se zaměřením na správné držení těla Žák zvládne: Cvičení u tyče:  demi-plié a grand plié v I. a V. pozici, II. a IV. pozici + port de bras  battement tendu jeté piqué z V. pozice  battement tendu demi degagé a degagé do II. pozice, do IV. pozice Cvičení na volnosti:  port de bras č. 1., 2., 3.  battement tendu v malých pózách croissée, éffacée

101

Skoky:  échappé sauté do II. pozice s výměnou i bez výměny nohy  changement de pieds Základy současného tance: Žák:  upevnil pohybové vazby v různých polohách na místě i v rámci pohybu z místa, smysl pro plynulý, harmonický, koordinovaný pohyb celého těla, založený na zvládnutí těžiště  ve větší míře vykazuje prohloubení hudebního a prostorového cítění  v improvizaci a výrazových etudách má ve větší míře rozvinutou schopnost tvořivého přístupu Základy lidového tance: Žák zvládne:  pohyb chodidla – na špičku, na patu (vtočit, vytočit)  chůzi houpavou, natřásanou s podupy, potlesky v pomalém, středním i rychlém tempu vpřed, vzad, s otáčkami Taneční praxe: Žák:  vyjmenuje alespoň tři klasické balety  dokáže se orientovat v základní taneční terminologii  interpretuje choreografii před publikem 6. ročník Základy klasického tance: Žák:  má koordinované pohyby dolních a horních končetin v rámci některých základních prvků klasické taneční techniky u tyče i na volnosti Žák zvládne: Cvičení u tyče:  battement soutenu na 45°(přes polohu sur le cou-de-pied)  battement développé passé na 90°  battement frappé en croix en l´air Cvičení na volnosti:  port de bras č. 5  port de bras č. 6 Skoky:  glissade stranou  assemblé stranou Špičky: (nepovinná výuka)  relevé v I., II. pozici  pas échappé do II. pozice pomalu

102

Základy současného tance: Žák:  má fixovaný smysl pro orientaci v rámci zdokonalování nejrůznějších vazeb pohybových prvků s důrazem na uvědomělý centrální pohyb  samostatně řeší drobné prostorové, rytmické, výrazové úkoly v etudách na hudbu i bez hudebního doprovodu Žák zvládne:  podsazení pánve + kontrakce  přenášení váhy – cvičení v prostoru Základy lidového tance: Žák zvládne:  pérování vahou i tahem  obkročák hladký v otáčení doprava v kombinaci s chůzí Taneční praxe: Žák:  zvládne emociální a pravdivý projev s využitím svého dostupného potenciálu techniky pohybu  samostatně hodnotí vlastní projev realizovaný v rámci tanečního vystoupení a jeho přípravy 7. ročník Základy klasického tance: Žák zvládne: Cvičení u tyče:  battement soutenu na 90°  grand battement jeté en croix s pažemi  battement fondu s plié relevé Cvičení na volnosti:  jednoduché adagio z procvičených póz  spojovat všechna port de bras Skoky:  grand échappé do II., IV. pozice épaulement croissé  pas de chat – scénická forma ve spojení se sissonnes na 1.arabesque Špičky: (nepovinná výuka)  relevé v I., II., V. pozici tahem i vskokem (kombinovat, rytmicky prokládat)  pas de bourré s výměnou nohou en face en dehors, en dedans Základy současného tance: Žák:  vědomě aplikuje zásady a zákonitosti optimálního postavení těla a jeho jednotlivých částí při pohybu v prostoru, ve skupině, s rekvizitou a při pohybu s partnerem  se orientuje v dané hudební předloze a dokáže ji vyjádřit pohybem  interpretuje zadaný pohybový úkol  se podílí na tvorbě taneční kompozice 103



spolupracuje s ostatními ve skupině a účinně se zapojuje do nejrůznějších interpretačních i tvůrčích činností Žák zvládne:  opakovat vazby probraných prvků včetně prvků obratnosti v přízemních polohách i na volnosti  švihy paží, nohou, trupu  vlny trupu – čelná i bočná, na místě, s přenášením váhy těla i s postupem z místa + paže, procvičovat plynule i s akcenty Základy lidového tance: Žák zvládne:  polku, sousedskou v otáčení po směru, proti směru, doprava, doleva  českou polku natřásanou „Neťukej“ – pomalé i rychlé tempo  jednoduchou přípravnou formu – čardáš Taneční praxe: Žák:  užívá základní odborné názvosloví  samostatně řeší krátké choreografické etudy

5.3.3. Studijní zaměření – TANEC II. Charakteristika předmětů: Taneční praxe Od prvního ročníku navazuje na vyučovací předměty a slouží ke zdokonalování a prohlubování taneční techniky a tanečního projevu žáků. Úkolem taneční praxe je přivést žáky k tanci. Zároveň slouží k přípravě tanečních skladeb pro interní i veřejná vystoupení. Klasický tanec Rozvíjí specifickými prostředky taneční techniku žáků. Předmět pokračuje ve fixaci správného držení těla, představuje techniku pohybu dolních a horních končetin, rozvíjí pohybovou koordinaci, rovnováhu, smysl pro přesnou formu a čistotu vedení pohybu. Upevňuje nadále pohybovou kázeň, vytrvalost a vůli. K výuce tance na špičkách je možné přistoupit jen v případě výjimečně nadaných žáků.

Lidový tanec Rozvíjí žákům znalost specifických prostředků taneční techniky a dalších forem lidových tanců. Učí žáky krokům dalších lidových tanců v koordinaci, rovnováze a smyslu pro přesnou formu a čistotu vedení pohybu. Vede nadále k pochopení citlivého vyjádření tempa, rytmu, dynamiky a výrazu melodiky lidové tvorby. Prohlubuje u žáka pochopení kořenů naší národní kultury.

104

Současný tanec Prohlubuje u žáků znalost specifických prostředků soudobého tance. Představuje pro žáky nadále prostor pro další rozvíjení schopností řízení pohybu z těžiště a pohybovou orientaci ve svém těle. Zdokonaluje nadále jejich pohyb, švihy, vlny, impulzy a skoky, vede žáka k samostatnému řešení prostorových, rytmických a výrazových úkolů.

ZÁKLADNÍ STUDIUM - II. STUPEŇ Učební plán: I. 1 1 0,5 0,5

Taneční praxe Klasický tanec Lidový tanec Současný tanec

II. 1 1 0,5 0,5

Učební osnovy vyučovacích předmětů: I. ročník Klasický tanec: Žák zvládne: Cvičení u tyče:  relevé – abaissé  battement frappé  détourné o 360°en dehors Cvičení na volnosti:  klony trupu  pas de bourrée simple Současný tanec: Žák zvládne:  jednoduché pohybové vazby techniky GRAHAM a LIMON  pohyb trupu, šíje a hlavy v přízemních polohách v sedu a kleku Lidový tanec: Žák zvládne:  obkročák hladký ve vazbě  chůzi natřásanou ve vazbě Taneční praxe: Žák je schopen:  vymyslet vlastní choreografii

105

III. 1 1 0,5 0,5

IV. 1 1 0,5 0,5

II. ročník Klasický tanec: Žák zvládne: Cvičení u tyče:  plié – relevé s kročnou končetinou na 45o  battement fondu double na relevé  předklon, záklon (kročná končetina na piqué) Cvičení na volnosti:  battement tendu v různých tempových a rytmických obměnách  nástup na piqué po diagonále (průprava u tyče) Současný tanec: Žák:  zkvalitňuje svůj taneční pohyb, zvládá správné pohybové stereotypy  detailněji propracovává všechny možnosti pohybu Lidový tanec: Žák zvládne:  pérování ve složitějších kombinacích  polku natřásanou Taneční praxe: Žák:  používá improvizaci k rozvíjení kreativity, k rozvíjení fantazie, k hledání individuálního pohybového vyjádření III. ročník Klasický tanec: Žák zvládne: Cvičení u tyče:  předklon, záklon se skluzem kročné končetiny  battement développé tombé  příprava passé – pirouette Cvičení na volnosti:  sissonne fermée na I. arabesque  grand jetés po diagonále Současný tanec: Žák:  má díky taneční technice sklony k detailnímu propracování těla,  uplatňuje získané poznatky v jednoduchých i složitých kombinacích, v prostorových, dynamických obměnách

106

Lidový tanec: Žák zvládne:  polku v rejdování  krok natřásaný v otáčce o 360o  valčík ve vazbě Taneční praxe: Žák:  na základě taneční a pohybové fantazie se pokouší o autorskou tvorbu IV. ročník Klasický tanec: Žák zvládne: Cvičení u tyče:  battement fondu na relevé s pažemi  petit rond de jambe en l´air Cvičení na volnosti:  grand battement jeté na 90o  pirouette ze IV. a V. pozice en dehors  zakončení vazby v pózách Současný tanec: Žák  má díky taneční technice sklony k detailnímu propracování těla, přičemž se opírá o znalosti anatomie pohybového ústrojí  má rozvinutý smysl pro formu a základy taneční kompozice Lidový tanec: Žák  zvládá základní kroky vybraných cizích lidových tanců  vykazuje známky vedení k pečlivému a složitějšímu provedení tanců  absolvoval vedení k hlubšímu poznání lidové hudby Taneční praxe: Žák  míra náročnosti prvků byla úměrná schopnostem žáka  vnímá a hodnotí choreografické dílo  hodnotí vlastní přístup k tvorbě a realizaci společného choreografického díla  zvládne trému a zakončí studium absolventským vystoupením Žáci I. a II. stupně končí studium veřejným absolventským vystoupením V případě nedostatku žáků v některých ročnících může dojít dočasně či trvale ke spojení ročníků. Klavírní doprovod je kombinován doprovodem z audio nosičů.

107

6. ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Tito jsou vyučováni podle individuálního vzdělávacího plánu a do výuky na ZUŠ jsou zařazováni na základě žádosti rodičů a doporučení pedagogicko-psychologické poradny (PPP) nebo speciálního pedagogického centra (SPC). Minimální hodinová dotace výuky pro tyto žáky je stejná jako u žáků zařazených do základního studia. Vzdělávací obsah jednotlivých předmětů je možno přizpůsobit pro tyto žáky tak, aby bylo dosaženo souladu mezi vzdělávacími požadavky formulovanými v RVP ZUV a skutečnými možnostmi těchto žáků.

7. VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH Základní umělecké vzdělávání rozvíjí a kultivuje umělecké nadání širokého okruhu zájemců, kteří prokážou potřebné předpoklady ke studiu, tedy i žáků mimořádně nadaných. Mimořádně nadaným žákem se rozumí jedinec, jehož schopnosti dosahují mimořádné úrovně v celém okruhu činností nebo v jednotlivých rozumových oblastech, pohybových, uměleckých a sociálních dovednostech. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků se může uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze školního vzdělávacího programu školy, závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka. Obsah individuálního vzdělávacího plánu je vymezen ve vyhlášce č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. ¨

108

8. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A VLASTNÍ HODNOCENÍ ŠKOLY 8.1. ZÁSADY A ZPŮSOB HODNOCENÍ ŽÁKŮ Smyslem hodnocení je poskytnout žákovi zpětnou vazbu a motivovat jej k dosažení dalších cílů. Nehodnotí se žák jako takový, ale pouze výsledky jeho vzdělávání v daném oboru.

Zásady hodnocení ● ● ● ●

Žák musí být předem seznámen s tím, kdy a jakým způsobem bude hodnocen. Je třeba přihlédnout k individuálním schopnostem a možnostem žáka i k případným dočasným indispozicím. Je důležité uplatňovat přiměřenou náročnost a pedagogický takt. Žák má právo být s každým hodnocením seznámen. V případě výrazného zhoršení prospěchu jsou informováni rodiče žáka.

Způsob hodnocení Žák je hodnocen: ● slovně ● klasifikací ● je možné použít i jiné motivační způsoby hodnocení (např. nálepky a jiné podpůrné prostředky) Nejdůležitější aspekty hodnocení: ● stupeň zvládnutí zadaných úkolů ● aktivní přístup žáka při výuce ● úroveň domácí přípravy

Průběžné hodnocení V individuální výuce je žák v průběhu školního roku hodnocen slovně v každé vyučovací hodině a minimálně jednou za měsíc je klasifikován. V kolektivní teoretické výuce (např. hudební nauka) je žák klasifikován na základě písemného nebo ústního zkoušení, minimálně dvakrát za pololetí. Žáci, kteří jsou osvobozeni od pravidelné docházky, skládají zkoušku v pololetí a na konci školního roku. Termín a obsah zkoušky je zveřejněn v dostatečném časovém předstihu. V kolektivní praktické výuce (např. TO, VO, Komorní hra) je žák hodnocen slovně každou vyučovací hodinu a je klasifikován jednou za měsíc.

Hodnocení v pololetí a na konci školního roku V pololetí a na konci školního roku žák dostane vysvědčení. Výsledky vzdělávání žáka jsou hodnoceny klasifikací. Hodnocení provádějí učitelé vyučovaných předmětů na základě průběžného hodnocení, podle pravidel klasifikace. U žáků hudebního oboru pedagog přihlíží k výsledku postupové zkoušky, kterou žák vykoná před koncem školního roku.

109

Klasifikace Na vysvědčení jsou výsledky vzdělávání žáka hodnoceny klasifikací stanovenou dle zákona č. 561/2004 a dle vyhlášky č. 71/2005 Sb. Klasifikační stupně: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – uspokojivý 4 – neuspokojivý

Charakteristika klasifikačních stupňů: výborný – žák plní zadané úkoly a učební osnovy, ve výuce je aktivní, je schopný samostatné přípravy (přiměřeně svému věku), projevuje zájem o zvolený obor chvalitebný – žák plní zadané úkoly a učební osnovy s drobnějšími nedostatky, ve výuce je aktivní, domácí příprava je soustavná a má dobrou úroveň uspokojivý – žák plní zadané úkoly a učební osnovy pouze částečně, jeho domácí příprava je průměrná neuspokojivý – žák neplní zadané úkoly a učební osnovy, má zásadní nedostatky v domácí přípravě Celkový prospěch: ● prospěl s vyznamenáním ● prospěl ● neprospěl Žák prospěl s vyznamenáním, jestliže je z hlavního předmětu hodnocen stupněm prospěchu 1 – výborný, v žádném povinném předmětu není hodnocen stupněm prospěchu horším než 2 – chvalitebný a průměr stupňů prospěchu z povinných předmětů nemá vyšší než 1,5. Žák prospěl, jestliže nebyl ani v jednom povinném předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 – neuspokojivý. Žák neprospěl, jestliže byl z některého povinného předmětu hodnocen stupněm prospěchu 4 – neuspokojivý.

Postupová zkouška Před koncem každého školního roku vykoná každý žák hudebního oboru postupovou zkoušku, kde prokáže zvládnutí odpovídajícího vzdělávacího obsahu. Klasifikován je na základě rozhodnutí komise. Bez složení postupové zkoušky nemůže žák postoupit do vyššího ročníku.

Opravná zkouška Žák, který je na konci školního roku hodnocen stupněm 4 – neuspokojivý z jiného než hlavního předmětu, vykoná do konce srpna téhož roku opravnou zkoušku dle vyhlášky č. 71/2005 Sb., § 8.

110

Komisionální zkouška se koná: ● ● ●

při postupových zkouškách při závěrečných zkouškách při přeřazení mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předešlého ročníku nebo ročníků ● při opravných zkouškách Zkoušení provádí nejméně tříčlenná komise složená z pedagogů školy. Žák je hodnocen klasifikací.

Závěrečná zkouška Závěrečná zkouška se koná na konci l. a ll. stupně základního studia. Má podobu absolventského vystoupení, výstavy výtvarných prací nebo může mít formu komisionální zkoušky.

8.2. Oblasti vlastního hodnocení školy Vlastní hodnocení školy se řídí platnou legislativou. Škola průběžně sleduje a vyhodnocuje tato kritéria vlastního hodnocení školy: ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

výsledky, obsah a průběh vzdělávání žáků jak žáci plní očekávané výstupy jak učitelé plní výchovné a vzdělávací strategie podpora školy žákům vliv vzájemných vztahů školy s rodiči a žáky na vzdělávání řízení školy a kvalita dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků úroveň a kvalita práce školy hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami vyhodnocování oblastí, ve kterých škola dosahuje dobrých výsledků a naopak také oblastí, ve kterých je potřeba úroveň vzdělávání zlepšit podmínky ke vzdělávání, v závislosti na ekonomické zdroje

111