Školní časopis Po stopách sovy Puštíka
Červen 2011
ZŠ a MŠ Lhoty u Potštejna – www.zslhoty.estranky.cz
Školní projektový tým Manažer projektu
Mgr. Dagmar Bachmanová
Přírodovědná část
Ing. Markéta Bubnová
Anglická část
Mgr. Jana Florianová
Grafické zpracování
Jan Havel, DiS
Já jsem Puštík, místní sova. Budu Vás provázet při úkolech, různě Vám pomáhat a napovídat. Doufám, že spolu zažijeme hodně dobrodružství, a že se Vám naše společná cesta bude líbit...
1|Stránka
Přírodovědná část Cílem je poznat přírodu v okolí (na březích a lukách) potoka Brodec se zaměřením na botaniku, zoologii, zeměpis, fyziku a ekologii. Teoretické základy témat si připraví žáci v jednotlivých předmětech. Je třeba probrat se žáky i správné chování v přírodě, fyzikální jevy i historický vývoj. Uskutečnit vlastivědné vycházky a získané poznatky využít pro prezentaci.
Rámcový harmonogram pro školní rok 2011/2012
1. část podzim: o o o o o
Vycházky dle určené trasy – mapy. Sběr bylin a dřevin – výstavka s charakteristikou jednotlivých rostlin. Zakládaní herbáře. Fotodokumentace. Práce v terénu – pokračování v mapování další části Brodce.
2. část – zima:
Vycházky dle určené trasy – mapy. Porovnání změn od minulé vycházky (podzim x zima). Fotodokumentace – rozdíly ročních období.
3. část – jaro: o o o o o
Vycházky dle určené trasy – mapy. Sběr bylin a dřevin. Tvorba herbáře. Fotodokumentace. Odběry vzorků vody, pozorování života v potoce, srovnání výsledků přechozích zkoumání.
4. část – léto:
Společný projekt s partnerskou školou. Vycházka a orientace v terénu. Dokončení výstupů a fotodokumentace. Prezentace výstupů. Vyhodnocení a porovnání.
2|Stránka
Historická část Vyhledávání historických zajímavostí obce a okolí – budovy, řemesla, báje, osobnosti. Téma: Proměny obce a okolí, vznik regionu Brodec, Forma: Seznamování dokumentů, kronik.
s historií,
vyhledávání
Návštěva Muzea Orlických hor v RK a knihovny. Beseda s místními pamětníky a odborníky, fotodokumentace (staré fotky). Vycházky, prezentace výstupů.
Rozvoj jazykových kompetencí V rámci výuky českého jazyka seznámit žáky s využitím různých slohových útvarů, které mohou využít při tvorbě časopisu jako novináři, redaktoři, dopisovatelé (články, básně, písně), informovat o plnění úkolů. Přísloví, řeč, báje našeho kraje. Připravit vystoupení k ukončení projektu v hodinách jazyků, v hodinách umění, hudební, výtvarné, písně, básně, výstava. V hodinách cizích jazyků též seznamovat s časopisem a informovat o cizojazyčném příspěvku / překladu některých zajímavostí, naučit dvě písně o přírodě. Výstup – informace v časopisu.
3|Stránka
Informační technologie V hodinách informatiky žáky naučit zpracovávat fotografie a jiné obrazové či textové materiály pro vytvoření prezentace. Na webové stránky školy, na CD či DVD vytvořit prezentaci z fotodokumentace a výsledků zadaných úkolů, ze získaných materiálů. Veškeré výstupy zpracovat pro informační panel a drobné brožury, pracovní listy. S hlavní tematikou projektu.
Návrhy sov od dětí
4|Stránka
Výprava k Brodci
Potok Brodec se klikatí kolem Lhot u Potštejna a nejvíce právě v části lesa, kterému se říká Čenkovec. Je to kousek lesa mezi vesnicemi Sudslava a Lhoty u Potštejna, kde je tok potoka přírodní a neregulovaný. Právě tam začalo v květnu 2011 zkoumání realizačního týmu. Za pěkného počasí se parta žáků II. stupně vypravila na vědeckou výpravu.
První skupina - klíčový úkol celé výpravy, zakreslit a zmapovat právě tuto část Brodce. Úsek dlouhý přibližně 300 m, ale terén nelehký, zarostlý mnohde kopřivami a zanesený větvemi nebo padlými stromy. Tato část potoka, kterou jsme procházeli nejprve proti proudu, začíná částí toto předjaří vykácenou a vymýcenou téměř dohola. Břehy jsou uměle vyrovnané z jedné strany a druhá část (po proudu pravý břeh) je ve svahu pouze se zbytky pařezů. Koryto řeky je také těžbou poškozené a zanesené. Dále se potok proplétá zalesněným údolím s plochou potoční nivou a končí strmou skalnatou průrvou těsně před silnicí a rybníkem pod obcí Sudslava.
5|Stránka
Šestičlenná skupina dětí pásmem odměřila zkoumaný úsek, který byl dlouhý 300 m. Zákruty a porost kolem potoka zakreslily do jednoduchého plánu.
směr Sudslava
směr Lhoty
Potok je většinou mělký a kamenitý, ale jsou zde i bahnité a písčité tůňky. Profil potoka a jeho tvar měřily děti zhruba v jedné třetině území, změřily hloubku dlouhým dřevěným pravítkem v pravidelných odstupech a zakreslily tvar koryta. V jeho nejnižším bodě byla naměřena hloubka 33 cm.
Chlapci ještě hledali nejhlubší místo celé mapované části potoka a zjištěná hodnota byla 40 cm. Viz bod na plánku.
6|Stránka
Dalším úkolem bylo měření rychlosti toku - na 10 m úseku měřili rychlost pohybu klacíku a vypočítali přibližnou rychlost potoka. Celkem měřili rychlost toku 3x, jednou klacíkem, potom lehčím rákosem. Podle vztahu v = s/t (v je rychlost, s je dráha, t je čas) vypočítali: a) hodnota na 210 m je 0,044 m/s (měřeno klacíkem) b) hodnota měřena na úseku u skruží je 0,11 m/s (měřeno rákosem) c) kontrolní měření u skruží vyšlo 0,12 m/s (měřeno rákosem)
Příspěvky žáků:
Naše skupina měla za úkol zmapovat část toku potoka Brodce, změřit v určitých místech rychlost toku a nejhlubší místo jsme také našli. Nejdříve jsme změřili délku dané části a zmapovali krajinu, potom jsme obešli část podruhé a zmapovali okolí. Také jsme měřili rychlost toku. Když už byla mapa hotová, pocákali jsme si ji vodou, tak jsme ji museli překreslovat. Než jsme šli do školy, ukazovali jsme si vodní živočichy, které chytila druhá skupina. Bylo to zajímavé.
V naší skupině jsme měli tyto pomůcky: pásmo, 1,5 m pravítko, tužku, papír, desky. První úkol byl změřit délku úseku, což jsme prováděli pásmem a při tom zakreslovat členitost úseku. Dále jsme měřili rychlost toku na různých místech a v jednom úseku hloubku vody. Martin Kroul
Matěj Ležák
7|Stránka
Druhý tým zpracovával téma kvality vody v potoce – děti zkoumaly vlastnosti vody, čistotu vody a vliv člověka na vodu a okolí potoka - k dispozici měly připravené pracovní listy s dotazníky a návody k práci, nádobku na vodu, papírky na určení tvrdosti vody, pH indikátorové papírky pro určení pH, roztok methylové modři pro zjištění organických látek ve vodě, kapátko, zkumavku.
Děti prošly celý úsek, odebraly vzorky na třech různých místech a podle zadání vyplnily dotazník. Do skleničky vždy nabraly vodu z potoka, nechaly ustát a posuzovaly barvu vody, zákal, usazeniny, zápach vody. Všímaly si také dna potoka a znečištění břehů. Změřené pH vody bylo ve všech sledovaných úsecích stejnépH6, což znamená neutrální až slabě kyselé vodní prostředí, voda byla zhodnocena podle dotazníku jako čistá, i když na některých místech byl zjištěn slabý zákal a dno nebylo úplně čisté.
Zkouška vody na znečištění organickými látkami dopadla takto: Ze třech odebraných vzorků bylo znečištění prokázáno u dvou, třetí vzorek – po proudu – nejblíže k obci Lhoty, už znečištění nevykazoval. Modré zbarvení po přidání methylové modři do zkumavky s vodou u třetího vzorku zmizelo.
Vliv činnosti člověka na potok a jeho okolí - přítomnost lidí byla vidět hlavně na začátku zkoumané oblast i - vykácené území a uměle zarovnaný terén po těžbě, dále se našly odpadky jako odhozené plastové lahve, skleněné střepy, rezatý kbelík, ale dá se říci, že znečištění je zatím nízké. Na několika místech proměnily okolí a potok spadané stromy, které zůstaly na místě a vytvořily přehrazení potoka, kde se zachytávají různé naplaveniny, větve, ale i odpadky.
8|Stránka
Příspěvky žáků: Měli jsme za úkol zjistit kvalitu vody. Zjišťovali jsme ji na třech úsecích, první úsek byl proti proudu potoka asi 50 m od výchozího stanoviště, další zhruba po dalších 57 m a třetí úsek po 50 m, nejblíže k obci Lhoty u P. Na to, abychom viděli, jestli je voda znečištěná, jsme kromě očí používali i pomůcky, jako je methylenová modř, zkumavky. Naší největší zábavou však bylo stříkání po sobě vodou pomocí kapátek. Zjistili jsme, že ve třetím úseku je voda nejvíce zakalena. Marek si také potřeboval odpočinout a opřel se o kmen tenkého stromu, který však vzápětí spadl a všichni jsme se lekli. Také jsme zjistili, že se člověk o přírodu nestará zrovna vhodně. Našli jsme totiž rezavý kbelík zahozený mezi rostlinami a ponožku. Pak jsme všichni udření šli zpátky ke škole. Milan Fabián
Já zkoumala se svojí skupinou kvalitu vody, tvrdost vody, jak je čistá či znečištěná. V krabičce s pomůckami byly indikátorové papírky, methylenová modř, zkumavka, kapátka, a malá sklenička s uzávěrem. Zjistili jsme, že je voda celkem čistá, až na usazenou špínu na dně (ve stojaté vodě). Na některých částech potoka byla bílá pěna. Helena Štěpánová
Třetí výzkumná skupina se zaměřila na rostliny a dřeviny v okolí potoka - pro svou práci byli vyzbrojeni provázkem, klacky, brožurami a botanickými klíči, deskami na ukládání nasbíraných rostlin. Při práci si všímali rozdílů mezi druhovou rozmanitostí třech základních stanovišť: a) břehy potoka a údolní niva kolem potoka b) blízký les a jeho porost c) louka v blízkosti potoka bez stromů Z klacíků a provázku děti vyměřily přibližnou plochu 1m2 a propátraly tento prostor a snažily se určit a spočítat rostliny, které tam rostly. Hluchavka žlutá (přítulník)
9|Stránka
V nejbližší blízkosti potoka rostly tyto rostliny: hluchavka žlutá (pitulník), bršlice kozí noha, bažanka roční, ostružiník křovitý, kopřiva dvoudomá, pryskyřník kosmatý, křehkýš vodní, kerblík lesní, mařinka vonná, devětsil lékařský (pouze místy), starček bažinný, netýkavka nedůtklivá, rozrazil potoční, kopytník evropský, lipnice hajní, žindava evropská, pryšec bahenní.
Na vytyčeném 1 m2 bylo celkem 5 druhů rostlin – porost byl zapojený, velmi hustý, ale druhově chudý.
V lese: pstroček dvoulistý, šťavel kyselý, mařinka vonná.
Pryskyřičník kosmatý
Rozrazil potoční
Dřeviny - smrk ztepilý, habr obecný, javor babyka, jasan ztepilý, jeřáb obecný, břečťan.
Habr obecný
Líska obecná
Dřeviny - buk lesní, javor babyka, dub letní, habr obecný, dub červený, líska obecná, borovice vejmutovka.
Buk lesní
Na vytyčeném 1m2 v lese byly pouze 3 druhy rostlin - porost byl velmi řídký.
Rozrazil potoční
Jedle bělokorá
Javor babyka
10 | S t r á n k a
Na louce: kohoutek luční, kopretina bílá, zvonek rozkladitý, zběhovec ženevský, psárka luční, ovsík vyvýšený, pryskyřník prudký, krvavec toten, kontryhel luční, řebříček lékařský, svízel přítula, srha laločnatá, bračka rolní, řebříček lékařský, lipnice luční.
Druhově nejbohatší byl ekosystém - louka Pro určení základních druhů rostlin, které v této době (květen) na této lokalitě rostly a kvetly, byl založen herbář bylin a listů stromů, částečně je podpořen i fotografiemi.
Na vytyčeném 1m2 bylo nalezeno 10 druhů rostlin, porost byl hustý.
0
Zběhovec ženevský
Jedna série fotografií byla pořízena už v předjaří, kdy je skladba rostlin zase trochu jiná.
Krvavec toten Blatouch bahenní Kohoutek luční, pryskyřník prudký Devětsil lékařský
Sasanka hajní
11 | S t r á n k a
Příspěvky žáků: Byl jsem ve skupině, která zkoumala počet druhů rostlin na 3 místech - v údolí potoka, na louce nad svahem, a v lese ve svahu. Jednotlivé zástupce všech druhů rostlin, které jsme na místě nalezli, jsme uložili do herbáře a pokusili jsme se zjistit jejich rod a druh. Tomáš Petraš
Naše osmičlenná skupina měla za úkol vyhledat a zaznamenat druhy rostlin v okolí potoka Brodce. Stanoviště byla celkem tři- pár metrů od břehu potoka, na svahu listnatého lesa, na louce nad lesem. Druhy rostlin jsme počítali na 1m2 ohraničeném modrým provázkem. Dohromady na všech stanovištích jsme nasbírali zhruba 40 - 50 různých druhů rostlin. Byla tam i velmi mnoho kopřiv, měl jsem s Tomášem popálené nohy až po kolena. A ti komáři! Neúnosné! Na louce jsme od nich měli chvilku pokoj, jenže ne na dlouho. Asi po 10 minutách přišla p. učitelka a museli jsme se přesunout zpět do lesa. Josef Štěpán
Poslední výzkumný tým zkoumal život v potoce - s pomůckami jako jsou sítka, cedníky, lahvičky a mističky, pracovní listy a klíče pro určování živočichů. Děti se odvážně brodily potokem a hledaly živočichy ve vodě, v blátě, u hladiny i pod kameny.
Děti nejprve za břehu, ale později i přímo z potoka lovily a sbíraly do připravených nádob všechny živočichy, které našly. Tento postup opakovaly ještě dvakrát na dalších úsecích zkoumaného potoka.
12 | S t r á n k a
Na několika místech byli nalezeni tito živočichové: Nymfy jepic - velké množství Beruška vodní - několik Nymfy vážek - několik Znakoplavka - jedna Larvy chrostíků - velké množství Blešivci - velké množství Ploštěnky - asi 3 exempláře Pijavka - jedna Larvy střechatek - větší množství Šídlatky - větší množství V blátě u dna byly nalezeny jen ojedinělé larvy chrostíků.
13 | S t r á n k a
Podle klíče k určování se děti potom pokusily jednotlivé druhy určit a zařadit do řádů. Podle rozmanitosti a četnosti výskytu pak usuzovaly na kvalitu vody.
Podle výskytu živočichů lze usuzovat na čistou vodu (viz tabulka bioindikátorů pro určení kvality vody).
Příspěvky žáků: Naše skupina měla na starosti hledání živočichů v potoku Brodci. Někteří z nás se vykoupali, někteří skončili až po kolena v blátě. V hledání živočichů jsme byli úspěšní, našli jsme jich mnoho, nejvíce jepic, pijavic. Při hledání jsme používali sítka, kalíšky, mističky, hledali jsme pod kameny, na dně potoka, u hladiny, v blátě. Na konci jsme je všem ukázali a sušili jsme mokré a špinavé oblečení. Byl to velmi legrační den.
Naše skupina se zabývala zkoumáním živočichů. Potřebovali jsme sítka a kelímky. Odvážní lovci bosí vstoupili do potoka a krouživými pohyby vylovili mnoho maličkých živočichů, které sesypávali do kelímků. Při přesunu do jiného úseku jsme pořádně neprozkoumali terén a přední členové výpravy se zabořili do bahna až do půlky lýtek. Bohužel, někteří to odnesli i s botami, hlavně Dan Peňáz. Tyto „bahenní lázně“ jsme považovali za velkou zábavu, ale také jsme tu objevili spoustu živočichů. Pak jsme se je snažili všechny identifikovat. Převážně jsme ulovili blešivce, larvy jepic, ploštěnky a dokonce jednu pijavici.
Petra Zámečníková
Tereza Kozáková
Moje skupina dostala malé lahvičky a sítka, kterými jsme chytali vodní živočichy. Zkoumali jsme na dvou místech - na prvním byla velmi čistá voda skoro bez bahna, ale také jsme tam nachytali nejvíce živočichů. Na druhém místě bylo více bahna a méně živočichů. Dokonce se jeden účastník zabořil do bahna až po kolena a jeden účastník ztratil ponožku. Celkově jsme chytili hodně druhů živočichů, ukazovali jsme je potom ostatním skupinám. Lukáš Bednář
14 | S t r á n k a
Z první společné výpravy máme všichni kromě mnoha fotografií, které se do časopisu nevešly ještě také mnoho otázek, které nás zajímají, a těšíme se, že v příštím roce budeme ve zkoumání společného okolí pokračovat.
15 | S t r á n k a
