Školní časopis Představujeme I. A dách í ř t e v i... e p j ě s d , e ku Co s Žijí s námi č e ž e j , i Sp telem a ole v k o š t s e e v Novoroční přání c vor s ování Rozho
4. číslo
Noc
Leden - 2014
Novoroční přání KRÁSNÉ VÁNOCE Moji milí čtenáři, ať jste v novém roce hodně zdraví, úspěšní, uvážliví, laskaví a v dobré náladě. Osobně se vám budu snažit každý měsíc náladu vylepšovat. Stačí se jen začíst …
PLNÉ RADOSTI A LÁSKY A DO NOVÉHO ROKU 2014 HODNĚ ZDRAVÍ , SPOKOJNOSTI A POHODY
„Změna je život“ ... … ať jsou v roce 2014 všechny změny ve Vašem životě jenom dobré. Dana Škodová
přeje L. Chvalinová Milý Tučňáku! Na to, že jsi teprve takové „mládě“, máš už za sebou 1. velký úspěch v soutěži školních časopisů. Gratuluji a přeji Tvým tvůrcům mnoho sil, chuti a úspěchů při další činnosti. A také spoustu nadšených čtenářů. Přání všem žákům, učitelům a zaměstnancům školy: AŤ VÁM TYTO KNOFLÍKY NOSÍ ŠTĚSTÍ PO CELÝ ROK 2014. Helena Knoblochová
Celému týmu redakce „Tučňák“ přejeme mnoho inspirativních nápadů a příležitostí psát o něčem zajímavém, čím své čtenáře nejen zaujmou, ale také pobaví. Ať se Vám v roce 2014 vede, ať se díky Vašemu zajímavému čtení rozšíří řady příznivců a čtenářů, kteří mají zájem dovědět se o dění a práci naší školy. Čím více o věcech a lidech víme, tím k nim máme bližší vztah a možná je začneme více chápat, více si jich vážit, začneme mít pocit sounáležitosti a vzájemné spolupráce. Vždyť naše škola je náš druhý domov a každý z nás musí přispět určitým dílem k tomu, abychom se zde jako doma cítili.
Přejeme Vám, ať vždy najdete přátelé, kteří Vám podají pomocnou ruku, když se ocitnete v nesnázích. Ať se Vám v novém roce daří!
PF 2014 Ježci a Věra Horáčková
Novinky v Tučňáku CELOREPUBLIKOVÁ SOUTĚŽ Úspěch Tučňáka V září 2013 jsme přihlásili náš školní časopis do celorepublikové soutěže o nejlepší školní časopis, kterou vyhlásila Asociace středoškolských klubů České republiky ve spolupráci s Národním institutem dětí a mládeže a pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Sítem jednotlivých krajských kol Tučňák proplaval až do republikového finále, jehož vyhlášení proběhlo 2. a 3. prosince 2013 v Brně. Porota vyhlašovala tři kategorie - I. stupeň, II. stupeň a oba stupně dohromady. Ze 193 různých časopisů se ten náš umístil celkově na nádherném 6. místě, skvělý výsledek ještě vyšperkoval třetím místem v podkategorii Obsah. Všem školním redaktorům děkujeme za jejich obětavou práci a všem našim čtenářům za přízeň!
TUČŇÁK MÁ SVŮJ WEB Aby se vám snáze hlasovalo, připravili jsme pro vás Tučňákovy webové stránky. Kromě hlasování do ankety a o písničku na přání, zde najdete představení redaktorů, aktuální zprávičky a dokonce nám můžete napsat vzkaz. Stránky bychom chtěli ještě vylepšovat, za každý váš nápad a inspiraci budeme rádi. Mrkněte, vyzkoušejte, odhlasujte, těšíme se! www.casopis-tucnak.webnode.cz
Co se stalo v prosinci ... 2. 12. - Podještědské pověsti - III. - V. ročník - Jo, pověsti z našeho kraje přeci musíme znát. 3. 12. - třídní schůzky - 2. stupeň , III. B - do konce prvního pololetí nezbývá moc času. Hlavně deváťáci, kteří mají špatné známky, by si je měli opravit, ale vy ostatní neusněte na vavřínech. Vánoce s Kulišákem - I. A, B - Poprvé jsme vyrazili za kulturou do Liberce. Musím děti moc pochválit, v autobusu i v divadle se chovaly vzorně. Navštívili jsme divadelní představení Vánoce s Kulišákem v Naivním divadle v Liberci. Bylo to zajímavé a milé představení, které se dětem líbilo a navodilo v nás tu správnou adventní atmosféru očekávání Vánoc. (M. Růžičková) 4. 12. - Barborčino zpívání - I. A, B, II. A, B a III. A, B - Pěvecká soutěž, ve které zvítězila Julinka Knoblochová mezi prvňáky, Markétka Brožová mezi druháky a nejlepší zpěvačkou ze třetích tříd se stala Alionka Platita s Bětuškou Hrůzovou. Setkání s důchodci - Do školy se přišli podívat bývalí zaměstnanci školy. 5. 12. - Přijde i letos Mikuláš? - 1. stupeň a ST - Opět naši školou procházel Mikuláš s andělem a pomocníky čerty. V každé třídě zazněly pochvaly a někdo slyšel i své jméno v knize hříchů. Polepšete se. Mikulášské zpívání - IV.,V. A, B - V kategorii ZPĚV se nejlépe umístila Verunka Rybářová, na 2. místě trio M. Kovářová, K. Čemusová a A. Vondrušková a na 3. místě Jindra Rybář. V kategorii HRA na hudební nástroj obsadil 1. místo T. Fátor, 2. V. Rybářová a 3. místo A. Řídká. 6. 12. - P. Šolc - VI. B - S pomocí etopeda se řešily třídní problémy. Trestní odpovědnost - VIII. A, B - S úst policistek jsme si vyslechli, za co jsme trestně stíháni a na co si dávat pozor. 10. 12. - Vybíjená - VIII. a IX. třídy - Na turnaj přijeli žáci z Osečné a Kobyl. Naše škola se umístila na 2. a 4. místě. 11. 12. - adopce na dálku ve škole - Žáci a zaměstnanci mohli zakoupením roztomilé kočičky či praktické záložky přispět na školné pro našeho adoptovaného černouška Ochienga z Keni. - olympiáda v českém jazyce - Uvádíme první tři místa a gratulujeme. 1. místo - Míša Feherová - VIII. A 2. místo - Filip Holinský - IX. A 3. místo - Kája Horáčková - IX. A - Kačka Bobková - IX. A 12. 12. - adopce na dálku ve městě - VI. A, B - Šesťáci získali příspěvky i mimo školu. Vybralo se dohromady 4.830,Kč na našeho Ochienga. 13. 12. - Jan Neruda - VIII. A, B - Divadelní přestavení, které se konalo v útulném sále ZUŠ. 17. 12. - Vánoce v aréně - Do liberecké arény byli vysláni vybraní žáci. Zaslouženou odměnu si prý náramně užili. 18. 12. - Osečná - florbal IX. tříd - Naši kluci se umístili na 1. místě. Tímto jim gratulujeme a přejeme mnoho dalších úspěchů. Pohádka o Raškovi - IV., ST 19. 12. - Liberec - florbal VI., VII. Beseda s cestovatelem Tomášem Kubešem - Tam na východě - VIII., Střední Amerika - IX., Africká mozaika VI. a VII. třídy - Již třetím rokem k nám zavítal cestovatel T. Kubeš a opět nás zahltil zajímavými zážitky ze svých cest. Nocování ve škole - VIII., IX. třídy - Ti, kdo si to zasloužili, mohli přespat ve škole. A stálo to zato. Tentokrát jsme šli na večerní procházku s překvapením. Až když jsme došli k mateřské školce, kde na nás čekal pan Hess, nás napadlo, že to slíbené překvapení bude prohlídka komendy. Prohlídka byla netradiční, humorná, zakončená pohledem na betlém. Mohlo nás těšit i to, že jsme byli úplně první, kteří betlém letos viděli. 20. 12. - Vánoční besídky - Dvě hodiny posezení s třídním kolektivem u vánočního stromečku. Redaktorky - Aneta a Týna
Co se děje ve třídách ... I. A Barborčino zpívání Ve středu 4. 12. proběhla ve škole pěvecká soutěž Barborčino zpívání. Jsme moc rádi, že žáci naší třídy byli velmi úspěšní a gratulujeme! Na prvním místě se umístila Julinka Knoblochová s krásnou a dlouhou koledou Já malý přicházím koledovat a třetí místo si vyzpíval Vojta Novosád. Z naší třídy se zúčastnily ještě Maruška Blahovcová, Nela Hudcová, Kačenka Kabátková a Sára Erbertová. Všem moc děkuji a oceňuji jejich odvahu, že dokázali předstoupit před početné publikum a krásně zazpívat. Čertovský den Tento týden byl opravdu pro nás všechny dost náročný. Nejdříve divadlo, pak zpívání a ve čtvrtek Čertovský den. Ráno byla naše třída plná malých čertíků a čertic. To byla podívaná! První hodinu jsme si vyrobili masky z papíru a dokonce se na nás přišli podívat čerti z opravdového pekla. Báli jsme se jen trošičku, jsou to přece naši čertovští kolegové:-) a také s nimi přišel krásný andílek a Mikuláš. V knize hříchů bylo psáno, že v 1. A jsou samí vzorní žáčci, jen pár malých hříšníků s upovídanou pusou, takže jsme všichni dostali nadílku. Návštěva to byla milá, ale oddechli jsme si, když šla o třídu dál. Druhou hodinu byl v rozvrhu čertovský jazyk. Učili jsme se čertovskou básničku, písničky o čertech, hledali jsme pohádkové peklo a čerty na internetu, opisovali jsme čertovské říkadlo a vyrobili jsme si záložku do Slabikáře. O přestávce jsme pak měli výbornou svačinku. Moc děkujeme paní Erice Erbertové, protože ta nám upekla krásné, voňavé a výborné perníkové čertíky. Třetí hodinu byla matematika, počítali jsme, psali čertovské příklady a vybarvovali jsme početní omalovánku. Všichni jsme se ale nejvíc těšili na poslední hodinu čertovského tělocviku. V hale se sešli všichni čertíci z 1. A i 1. B! Hráli jsme čertovskou honičku, přeskakovali řetěz, někteří hráli čertovské kuželky, také jsme skákali v pytlích a na závěr jsme si krásně zatančili na čertovské písničky. Byl to po čertech hezký den a snad ho za rok zase zopakujeme. Text a foto - M. Růžičková
I. B Čertovský den Ve čtvrtek 5. 12. byla ráno naše třída plná čertíků a čertic. První hodinu jsme vyráběli masky a přišel se na nás podívat Mikuláš s andílkem a čtyři čerti. Andílek nám rozdal nadílku a Mikuláš děti pochválil. Druhou hodinu jsme navštívili peklo a povídali si o čertech. Třetí hodinu děti počítaly čertovské příklady a pokoušely se opsat čertovskou báseň. Byl to náročný den, ale myslím, že se všem dětem líbil.
Text a foto - M. Charvátová
Co se děje ve třídách ... II. A Andělská škola začala velkým napětím, třída byla zavřená. Andílci se hromadili na chodbě a byli netrpěliví. Když se třída otevřela, mohl do ní vstoupit jen ten, kdo přečetl otevírací formuli a odemkl klíčem. Vyráběli jsme obláčky a psali na ně o andělech. Postupně jsme plnili další úkoly: hledání punčoch, andělské psaní, dopis Ježíškovi, výroba zpívajícího andílka, hledání anděla ochranitele, kreslení vlastního andílka a další. Také byl andělský tělocvik, kdy jsme se proletěli po škole a jezdili trakařem. Den velmi rychle utekl a andělská škola bohužel skončila. Tak možná zase někdy příště.
Text a foto - J. Pacltová
II. B Barborčino zpívání Andělská škola - 5. prosince Když se andělským klíčem dostanete nebeskou branou přímo do nebe, tak vám nezbyde, než se učit s anděly...
Ve středu 4. 12. jsme tradičně soutěžili ve zpěvu. Z druhého ročníku se z naší třídy umístili na druhém místě Vilda Rybář a na třetím místě Magdalenka Valešová. Blahopřejeme! Text a foto - J. Pechancová
III. A Ve čtvrtek 5. 12. nás přišel opět navštívit Mikuláš se svým doprovodem. Tento den přišly děti opět převlečeny za čertíky a andílky. Převahu však měli čerti a čertice, andílci byli pouze čtyři. Děti pracovaly ve skupinách, každý vyrobil svého anděla nebo čerta. Pojmenovali jsme je a nalepili do nebe či do pekla. Potom jsme přemýšleli, jak takové nebe nebo peklo vypadá. Využívali jsme metody Brainstormingu. Každý říkal vše, co ho napadne, když se řekne nebe - peklo. Dále jsme vše třídili a lepili na velké plakáty. Zkoušeli jsme si metodu volného psaní a skládali jsme Životabáseň. Měli jsme také čertí diskotéku a skotačili jsme na píseň My jsme malí čertíci. Přišel také Mikuláš, četl ze své knihy hříchů. Zazpívali jsme písničku a někteří slíbili, že se už polepší. Andílek nás potom potěšil sladkou nadílkou. Text a foto - K. Řídká
IV. Mikulášského zpívání se z naší třídy zúčastnilo 14 dětí. V kategorii ZPĚV se nejlépe umístila Verunka Rybářová, na 2. místě trio M. Kovářová, K. Čemusová a A. Vondrušková a na 3. místě Jindra Rybář. V kategorii HRA na hudební nástroj obsadil 1. místo Tobias Fátor z 5. třídy, druhá byla ve hře na kytaru V. Rybářová a 3. místo si čistou hrou na flétnu vybojovala A. Řídká. Všichni zpěváčci dostali milé ceny a rozhodně si zaslouží velký obdiv za to, že zvládli vystoupit před téměř 60 posluchači. Text - H. Knoblochová
Nocování ve škole Vánoční nocování proběhlo ze čtvrtka 19. na pátek 20. prosince. Nocovaly 8. a 9. třídy. A jak to vypadalo u nás v IX. A si můžete právě přečíst. Čtvrtek začal skoro jako normální obyčejný den. Napsali jsme si pár písemek a dělali, co se vždy ve škole dělá - učili se. Poté, co odzvonil konec 5. hodiny, všichni šli na oběd nebo si něco koupit, někteří třeba jen někde postávali a bavili se s kamarády, dokud nezačne odpoledka. Přečkat ji bylo asi to nejtěžší z celého dne, protože to byly poslední vyučovací hodiny v roce, a každý, kdo mohl, se těšil, až bude moct jít domů a v šest hodin se sejít na již netrpělivě očekávaném nocování. V šest hodin jsme se sešli u bočního vchodu do školy, přišli do tříd, složili tam svoje věci jako spacáky, karimatky, batohy atd. V 18:50 měl už kdekdo hlad, a tak jsme šli do Koruny na pizzu. Ale ještě předtím jsme si prohlédli johanitskou komendu. A poté konečně dostali tu vysněnou pizzu. Po večeři nastal takový volnější program, ti, kdo chtěli, šli hrát do haly míčové hry a ostatní zůstali ve třídách, nebo aspoň na chodbách u nich. Později mezi 11.-12. hodinou večerní, se vrátili hráči z haly a to už si někteří jen povídali, dělali blbosti, ještě něco jedli, anebo se někdo rozhodl, že už půjde spát. Když odbila půlnoc, nastala oficiálně večerka a úplně všichni se chystali na spaní. V áčku se rozhodně nespalo až někde do 2:00 ráno. U nás jsou totiž naprosto běžné kanadské žertíky, a tak se nikomu moc spát nechtělo. Jako vždy to prostě někdo schytal a musel ze sebe smývat zubní pastu. Konečně kolem 4:00 už naprostá většina usnula a dalo se relativně v klidu spát (ovšem někteří nespali vůbec). Ráno se, myslím, nikomu moc vstávat nechtělo, ale i přesto si všichni sbalili spacáky a pokračovali na promítání filmů, nebo na vánoční florbalový turnaj. Pak už se jen srovnali třídy, aby si všichni mohli udělat čaj a rozdat si dárečky. V 11:30 končilo vyučování a všichni se rozešli domů. Pěkně jsme si to užili. Já vám teď řeknu, jak jsme si nocování užili my osmáci. Když jsme přišli do školy, byla už tma. K večeři jsme si objednali pizzy z restaurace Koruna. (Děkujeme, byly dobrý.) Ale než jsme se šli najíst, museli jsme si udělat něco k snídani. Povedl se nám výborný perník. Potom jsme dostali nabídku, že bychom mohli jít na obhlídku johanitské komendy. Nebylo to povinné a tak, kdo už ji viděl, nemusel chodit znovu. Poté jsme šli do haly. Každý mohl hrát, co chtěl. Někteří hráli přehazovanou, jiní volejbal, někdo si zase s chutí zahrál florbal. No prostě si to každý užil podle sebe… Když jsme se dost vydováděli v hale, měli jsme asi tak ještě 2 hodiny, kdy si každý našel svoji zábavu, než nás pan učitel Chlup vyhnal do tříd. Pak jsme si řekli „Dobrou noc” a bylo tady ráno :). Užili jsme si to báječně a nastávající den byl taky skvělý. Dárky a filmy. Škoda, že jsou Vánoce jenom jednou za rok...
Redaktorka - Bára
Redaktor - Filip a Bára
Poznej učitele z dětství Milí čtenáři, doufám, že se vám nová rubrika poznáváme učitele líbí. Mně teda moc. Snad jste poznali, že v minulém čísle byla vyfocená pí uč. Knoblochová, která učí ve čtvrté třídě. Teď jsem vybrala další. Kdo by nepoznal podle fotky, přidávám slovní nápovědu. INDICIE: Tato osoba je velmi spolehlivá, vtipná a má velmi dobré hlasivky. Učí cizí jazyk.
Z minulého čísla: paní učitelka Helena Knoblochová
Redaktorka - Bára
Cizinci Tentokrát jsme vycestovali na jih od České republiky a vyzpovídali jediného Francouze na škole a tím je Ludvic Toni Makowski. K nám na školu chodila i jeho starší sestra Nikita, která už vyšla. Toni je z Francie a chodí do III. B. Kdy jste se přistěhovali na trvalo do ČR? Před třemi roky, ale už předtím jsme sem jezdili na prázdniny. Líbilo se ti více ve Francii nebo tady? Ve Francii, protože jsem tam měl více kamarádů.
Myslíš, že je jednodušší Francouzština nebo Čeština? Určitě Čeština. Jezdíte někdy do Francie a jak často? 1-2x do roka. Přijde ti, že jsou tady učitelé přísnější než ve Francii? Jo a o dost :)
Našel sis rychle kamarády? Ano.
Redaktorka - Kačka
Adopce na dálku Ve dnech 12. a 13. prosince uspořádali žáci 6. tříd pravidelnou předvánoční sbírku, jejíž výtěžek je určen na školné pro Ochienga z Keni. Prodejem záložek, textilních přívěsků a plechovek získaly děti celkem 4 830 Kč. Zároveň jsme do Keni odeslali vánoční přání a pár malých dárků a těšíme se na další dopis a nejnovější fotografie. Škoda, že zásilky cestují tak pomalu! Děkujeme vám všem za podporu. Text: K. Kotrbatá
Dějepisná lekce od Aničky - Starověký Egypt Zdravím čtenáře! Tak opravdové zasněžené Vánoce si namísto nás užívali Egypťané. Sfinga už byla zasypána pískem, ale že i sněhem, to Egypťany asi nenapadlo ani ve snu. Z písku se tyčící obrovské pyramidy v Gíze, pozůstatek starověku. A Čechy sněhem prakticky nedotčené. Nikdo neví, co se vlastně děje, někteří tvrdí, že je to obvyklé, někteří že si za to můžeme sami. Já si myslím, že od každého kousek, ale jasnou odpověď vám dát nemůžu. Ale co takhle, když už jsme u těch pyramid a zasněženého Egypta, co se společně podívat na jeho historii? Proč se mumifikovalo a jak? Proč se stavěly pyramidy? Kdo byl prvním faraonem? To vše se dozvíte v tomto článku. Egypt vznikl přibližně 4000 let př. n. l. Byl rozdělený na Horní a Dolní. Tyto dvě říše o 1000 let později sjednotil faraon Meni a založil tak tzv. Starou říši. V té době se faraoni pohřbívali do tzv. mastab, což byly hrobky ve tvaru seřízlého komolého jehlanu. Vládnout ale začíná faraon Džoser, který chce mít větší a okázalejší hrobku než ostatní faraoni, proto vzniká hrobka sestavená ze 7 mastab navršených na sebe, kterou staví jeho syn Imhotep. To byla první pyramida. Nejdůležitější je pyramida faraona Cheopse, která je největší stavbou starověku a do postavení Eiffelovy věže také největší stavba na světě. Když by se jako stavba rozložila do stran, zabírá velikost třinácti fotbalových hřišť. Každá pyramida obsahovala chodby, větrací šachty, hrobku, falešnou hrobku, aby byla chráněna před vykradači hrobů. Všechny pyramidy byly ale i tak brzy vykradené, proto se panovníci nové říše pohřbívali do tzv. Údolí králů, což byly skalní hroby. Dosud bylo nalezeno 60 hrobek a jediná nevykradená byla hrobka krále Tutanchamona. A proč toto všechno? Egypťané věřili v posmrtný život, a tak do pyramid vkládali poklady, oblíbené předměty, atd, které bude panovník po smrti potřebovat. A mumifikace měla zajistit panovníkovi právě posmrtný život. Egypťané tvrdili, že každý má svou duši Ka a že Ka žije, dokud něco ze zemřelého existuje. Proto po panovníkově smrti zbavili jeho tělo vnitřností, které uložili do speciálních nádob, které se jmenují kanopy. Kanopy měly jako víko hlavu některého z bohů (např. šakalí hlavu boha Anobise, který se staral o mrtvé). Ukládaly tam všechny vnitřnosti a snažili se při jejich vyjmutí co nejméně poškodit tělo. Např. mozek se kovovými háčky tahal nosem nebo očnicemi. Pouze srdce zůstávalo v těle, obvázané jemnými obinadly a s přiloženým posvátným broukem skarapeem. Věřilo se, že právě tam Ka žije. Následně se tělo panovníka začalo vysušovat a to tak, že se potíralo oleji nebo pryskyřicí. Břišní dutinu vymývali palmovým vínem. Následně tělo obvázali obinadly, na kterých byly napsány modlitby. Na hlavu byla položena pohřební maska, nejkrásnější je právě Tutanchamonova a tělo bylo uloženo do sarkofágu. Panovníkova duše tak byla konečně připravena na posmrtný život. Zdroj obrázku: http://21stoleti.cz/wp-content/images/1145513689.jpg
Externí dopisovatelka - Anička Glaserová
Představujeme I. A Ahoj čtenáři, v loňském školním roce jsme zvládli představit všechny třídy naší školy. Ale s novým školním rokem mezi nás přibyli noví spolužáci - prvňáčci. Dali jsme jim pár měsíců, aby se poznali mezi sebou i s paní učitelkou. A nyní vám přinášíme rozhovor s I. A a jejich třídní učitelkou Martinou Růžičkovou. V této třídě je 20 žáků, z toho 11 dívek a 9 kluků. 10 dětí dojíždí do školy z okolních vesnic. Nejmenší je Vojta Novosád a největší jsou Matěj Bergman a Vojta Dohnal. Nejkratší vlasy má Matěj Bergman a nejdelší Esterka Anderlová a Anetka Brožová. Redakce: Kdo ze třídy nejlépe zpívá? Žáci: Julie Knoblochová. Učitelka: Julinka Knoblochová, vyhrála i soutěž Barborčino zpívání. Redakce: Kdo podle vás nejlépe kreslí? Žáci: Šárka. Učitelka: Šárka Chlebnová. Redakce: Kdo je největší sportovec? Žáci: Denis. Učitelka: Kačenka Kabátková. Redakce: Jakou máte nejoblíbenější pohádku? Žáci: Rychlá rota. Učitelka: Četli a vyprávěli jsme si jich hodně, tak je těžké jednu vybrat, tipuji - Perníková chaloupka.
Redakce: Jaký je neoblíbenější předmět třídy? Žáci: Výtvarná výchova. Učitelka: Myslím že TV. Redakce: Jaký je největší zážitek/akce třídy? Žáci: Naivní divadlo. Učitelka: Návštěva Naivního divadla v Liberci a z akcí asi Písmenkové království. Redakce: Kdo je nejvšestrannější žák třídy? Žáci: Julie Knoblochová. Učitelka: Moc šikovné jsou Julinka Knoblochová, Anetka Honzejková, Kačenka Kabátková, je to těžké posoudit, známe se jen 3 měsíce. Redakce: Máte nějakou zvláštnost ve třídě? Žáci: Hodně z nás hezky zpívá. Učitelka: Jsme asi úplně normální třída :-).
Redakce: Jakou písničku nejraději jako třída poslouRedakce: Co se vám líbí na paní učitelce? cháte? Žáci: Její šály, účes a to, že je hodná. Žáci: Pec nám spadla. Učitelka: Písničky ve škole moc neposloucháme, ale nejraději zpíváme Pec nám spadla. Redaktorky - Aneta a Týna
(Ne)známá osobnost Už nastal čas na rozhovor s nějakou osobností z prvního stupně. Vybrali jsme Vítka Vondrušku z II. B. Víťa je tanečník. Tak se ho zeptáme na pár otázek. Jak ses k tomu dostal? Náhodou. Na mamku se v únoru 2013 obrátila známá s tím, že pro svou dceru Adélku potřebuje tanečníka do páru. Jel jsem si to vyzkoušet a usoudil jsem, že by mě to mohlo bavit. Baví tě to? Moc, i když tréninky bývají někdy velmi náročné. Tancuješ v páru s partnerkou nebo samostatně? Tancuji ve 4 kompozicích. Ve dvou samostatně ve formaci a ve dvou párově také ve formaci. Od nového roku budeme možná s Adélkou vystupovat jako duo. Byl jsi na nějakých závodech? Ano, uvedu jen nejvýznamnější: Festival tanečního mládí - Mistrovství ČR 2013 - Mini děti konaný v Babylonu ve dnech 14.- 16.6. 2013, s formací Na Dvorečku jsme skončili na 6. místě a World Dance Championship Babylon 2013 konaný v Babylonu ve dnech 13.- 17.11. 2013, kde jsme za choreografie Na Dvorečku a Večerníček získali zlato. Stříbrnou medaili jsme získali za Překvapení z klobouku. Jak často trénuješ a kam jezdíš na tréninky? Trénuji v Turnově v hale TSC dvakrát týdně. Musíš mít nějaké speciální oblečení? Třeba boty? Na tréninky mi stačí běžné sálové boty a sportovní oblečení. Na vystoupení vybírají a určují oblečení trenéři. Myslíš si, že se budeš tanci věnovat i nadále? Chceš? Určitě budu, v roce 2014 mě čeká přestup do vyšší věkové kategorie, z kategorie mini do dětí. Kdyby to někdo chtěl zkusit, co bys mu doporučil? Vezmi s sebou dobré boty, dobrou náladu a chuť se hýbat! Tanec je báječný a náročný sport, který není ani zdaleka jen pro holky. Naučíš se správnému držení těla, navíc získáš spoustu kamarádů a naučíš se týmové spolupráci... Tak jsme se dozvěděli zase něco z jiného šálku… Mě teda osobně tento sport přijde zajímavý a líbí se mi, že jsou mezi námi i takový, co se nebojí ostatních a rádi dělají svoje záliby.
Redaktorka - Bára Foto: zscdub.cz, fotohned.cz
Žijí s námi díl 1.: ŽELVY Věděli jste, že jsou želvy vodní a suchozemské? Ty vodní jsou masožravé a proto taky poměrně hbité, aby dokázaly ulovit nějakou kořist. Dobře plavou i běhají po souši. U nás se nejčastěji chová severoamerická želva nádherná. Suchozemské želvy jsou většinou býložravé a působí trochu neohrabaným dojmem. Často chované jsou želva stepní a želva žlutohnědá nebo zelenavá. V anketě minulého čísla se pochlubili dva z Vás, že chovají doma želvy, ale nám se podařilo zjistit, že v VII. A bychom mohli založit přímo klub chovatelů želv. A tohle nám o svých želvách pověděli Nikča Machotová a Ondra Malý ze šestky, Kačka Sluková, Terka Khunová, Barča Kotlárová a Mirek Kilar ze sedmičky: Proč máš zrovna želvu? Nikča: My jsme doma astmatici a alergici, tak jsme hledali něco, co nemá srst a peří. Ondra: Přál jsem si ji, když jsem byl malý. Kačka: My jsme k ní přišli kuriózně. Strejda ji po dovolené našel zalezlou v autě a dal nám ji. Terka: Viděla jsem ji ve Zverimexu v Liberci a líbila se mi. Barča: Já jsem si ji vybrala jako dárek za nemocnici. Jak dlouho ji máš, jak jí říkáš? Nikča: Už tři roky a říkám jí Blbka, protože pořád rozhryzává vodní filtr. Ondra: Asi 1,5 roku a říkám jí většinou pan Želvák, ale nevím, jestli je to kluk nebo holka. Kačka: Dva roky a říkáme jí Bába Nikča Machotová bordel (to vymyslel brácha). Terka: Mám ji od první třídy a říkám jí Kevin. Barča: Od druhé třídy, nejdřív to byl František, ale teď jí říkám Želvíku. Mirek: Asi půl roku. Mám samce a samičku, pozná se to podle drápů. Sameček je menší, ale má dlouhé drápy.
Ondra Malý: pan Želvák Nikča a Mirek chovají želvy vodní a péče o ně je odlišná než o želvy suchozemské. Je to náročné, starat se o vodní želvy? Nikča: Ani ne, třikrát týdně jim vyčistím vodní filtr, každý den odpoledne jim dávám sušené gamarusy (to jsou malí mořští korýši). Někdy jim dávám syrové libové maso. Mirek: Já jim dávám taky gamarusy, syrové maso a někdy granule pro kočky. Želvy mám v terarku s vodou, někdy je pouštím na procházku po pokoji. Želva nádherná
pokračování z předchozí strany …
Překvapila Tě něčím? Na co by si chovatelé měli dát pozor? Nikča: I když nemá zuby, dokáže chytit za prst a pěkně stisknout. Dokáže se chytit i za pastelku a já ji s ní zvednu. Jinak je taky hodně rychlá, jednou mi utekla z terária, zalezla za palandu a já ji chytala tři hodiny. Pozor, k vodním želvám nedávejte rybičky, všechny je sní! Nám snědla všechny řasožrouty. Mirek: Moje rada? Nekrmte je rukou, chytají za prst! Jak je to se suchozemskými želvami vyprávěli Ondra, Barča, Kačka a Terka. Kde Vaše želvička bydlí a jak se o ni staráte? Ondra: Teď v zimě spí v akváriu v dílně. V létě ji pouštíme ven do ohrádky. V létě jí musím vyměňovat písek a dávat vodu. Dávám ji zelí a salát, někdy granulky s vitamíny. Ségra mi pomáhá. Barča: My ji máme volně po bytě, většinou si zaleze pod schody. V terárku se vždycky otočila na záda a nemohla zpátky. Dávám jí do misky psí granule, těstoviny, vařené i syrové maso, piškoty. Ona sní všechno. Terka: V zimě je v přepravce ve skříni, v létě na zahradě v ohrádce. Řeknete nám, co se Vám přihodilo s Vaší želvou, nebo co jste pozoTerka Khunová: zazimovaná želva rovali? Terka: Kevin se bojí sousedovy kočky. Ona v létě přijde ke Kevinovi do ohrádky a šťouchá do něho tlapkou. Kevin raději zaleze. Barča: To náš pes se zase bojí Želvíka. Jednou náš pes ležel, Želvík k němu přišel, kousl ho do ocasu a on začal běhat do kolečka. Od té doby se želvy bojí. A ségra Želvíka nemá ráda. Jednou jí totiž vlezl do tašky u stolu a všechno jí rozžvejkal a pokadil. Kačka: To naše želva prokousala bráchovi baťoh, vykousala do něj díru a zalezla si tam. Barča Kotlárová: Želvík Ondra: Želvy nemají zuby, jenom drsný jazyk. Když se želva bojí, tak syčí a schová se do boudičky nebo se snaží zahrabat do písku. Rád ji pozoruju, když jí. A rada nakonec: suchozemská želva nesmí nastydnout, musí být v teple. Vodní želvy chová i paní učitelka Horáčková: Máme tři želvy nádherné, nejstarší je Julie, té je 11 let, Ludvíkovi a Josefíně je 8 let. Rády se vyhřívají na kořeni, který vyčnívá z vody. Mezi prsty mají plovací blány, zejména zadní nohy mají široké jako ploutve. Jak rostou, postupně se jim z krunýře odlupují velké šupiny. Pro zdravý růst potřebují vápník, sluníčko a vitamín D. Při nedostatku jim změkne krunýř a mají další problémy. Museli jsme kvůli tomu s nimi k veterináři a dostaly injekci. Želvy nádherné přežijí i v naší přírodě, ale nemnoží se zde a páchají škodu, loví drobné ryby v rybníku a dokážou i vyplenit hnízda vodních ptáků. Proto by je nikdo neměl do přírody vypouštět. Věra Horáčková
Mozkolamka Milí mozkolamači, tentokrát vás musíme velmi pochválit, mozkolamku z minulého čísla jste rozlouskli raz dva a správných odpovědí („Přejeme překrásné vánoční období. Váš Tučňák”) nám přišlo spoustu. S potěšením odměníme: K. Daneše ze VI. B, D. Biskupa ze VII. B, L. Pytlounovou z V. B, P. Linkovou, L. Čermákovou, D. Chvalinu, M. Kovaříkovou, O. Dědka a F. Ikera - všechny z VIII. A. Na leden jsme pro vás připravili tvořivou mozkolamku. Vytvořte pyramidu slov začínajících na stejné písmenko. Například takto: A ANO ANDĚL ANTONÍN
Písmenko si můžete sami vybrat. Šikovné tvůrce nebudeme omezovat ani tvarem, pokud se vám podaří stromeček, přesýpací hodiny, nebo vánoční ozdoba, rádi váš výtvor zveřejníme v příštím čísle. Lámejte si mozečky, bystřete si uvažování a odpočívejte při hraní se slovy mezi pololetními testy. Ať se vám daří v mozkolamce i při testech, písemkách a zkoušení.
Písnička na přání Pokud rádi posloucháte vítěznou písničku každé první pondělí v měsíci při roznášení nového čísla Tučňáka, zapojte se do hlasování o ni. Tentokrát pro vás žádnou vítěznou písničku nemáme právě z důvodu malého počtu hlasujících. A tak přicházíme s inovací. Na nových webových stránkách časopisu Tučňák máte připravených 10 písniček, ze kterých můžete vybírat. Hlasovat můžete samozřejmě i písemně do schránky. A toto je naše nabídka písniček:
Anketa
Petra Blahovcová
1. Kesha ft. Pitbull - Timber 2. Linkin Park - Castle of glass 3. Wilkinson - Afterglow 4. Katy Perry - Roar 5. 30 Second To Mars - City of Angels 6. Ylvis - The fox 7. Little Mix - DNA 8. Rihanna ft. Eminem - Monster 9. Kabát - Krutý krtek Joy 10. Z. Svěrák, J. Uhlíř - Mravenčí ukolébavka Vítěznou písničku opět uslyšíte ve školním rozhlase. Pokud se ani toto hlasování neujme, zůstanete bez písničky. Tak hlasujte do 24. 1.!
I hlasování do ankety vylepšujeme a najdete ho také na Tučňákově webu. Takže se stačí vyjádřit elektronicky. Samozřejmě přijímáme i hlasy ze schránky. Anketní otázka na leden zní: „Co jste jedli ke štědrovečerní večeři?“ Vybírejte z těchto možností: kapr, řízek, klobása, jiné. Hlasujte do 24. 1. O výsledcích vás budeme informovat v dalším čísle.
Šplh na osmitisícovku Tak jako každý rok, se i letos pořádá výstup na osmitisícovku. Naši šplhači mají za sebou třetí kolo. Šplhá se vždycky o polední pauze a určitě nikomu nechybí spálená kůže, bolavé svaly. Hlavně si každý užívá dobrý pocit z toho, že něco dokázal. Šplhají děti z prvního i druhého stupně, ale druhý stupeň má menší zastoupení. Tam jsou děti už líné… No, podíváme se, jak si naši spolužáci vedou. Tady je pořadí po všech třech kolech: z prvního stupně: 1. místo: Vojta Třešňák, Adéla Šenberková 2. místo: Vojta Mrkvička, Kája Hladká 3. místo: Lenka Štefanová z druhého stupně: 1. místo: Bára Růžičková Snažili se určitě všichni a kdybyste se chtěli přidat, klidně můžete. A kdybyste ještě 2. místo: Anička Knéblová potřebovali, více informací je na nástěnce ve vestibulu. 3. místo: Lucka Kotvová Redaktorka - Bára
Rozhovor s cestovatelem Ještě před zimními prázdninami byl u nás už potřetí cestovatel, pan Tomáš Kubeš. Mně (a myslím, že i všem ostatním) se jeho přednášky o světě líbí, tak jsem ho trošičku proklepla! Tady máte pár informací jak o něm, tak i o místech, která navštívil. A nebude chybět ani trocha dobrodružství! Tomáš Kubeš je fotograf, novinář a cestovatel. Už od dětství moc rád fotografuje a profesionálně se fotografování věnuje od roku 1998. Pochází z Horoměřic u Prahy a několik let prožil cestováním po milované Africe. Celkem fotografoval reportáže ve více jak 70 zemích světa! Tak tady ho máte! :) Kde berete finance na cestování? No, buď si peníze ušetřím, nebo vydělám. Je to něco za něco. Když chci cestovat, tak nemůžu mít auto, protože kdybych ho měl, tak živím auto a neměl bych na cestování. Já pracuji jako fotograf, novinář a zároveň dělám přednášky pro školy. Baví vás dělat tyhle přednášky pro děti? Baví, protože mám rád, když se mě děti na něco ptají, pak je vidět, že je to opravdu zajímá. A když se někdo stydí, tak říkám i svůj email a facebook, protože často dostávám otázky tímto způsobem. Jak se vám dělají přednášky u nás? Dobře. :) Protože už to je tak perfektně zařízené, že na mě ráno čeká auto. Ráno jsou sem špatné spoje, odpoledne už se odsud dostanu dobře, ale ráno je to problém, protože tady nefunguje doprava stejně jako v Africe. :D Jakou zemi jste navštívil poprvé? No, poprvé asi Polsko, protože jsme byli na Sněžce (před revolucí) a šlápl jsem nohou do Polska, což bylo tehdy zakázané. :) Pak asi Německo. Žitavě na trzích to pro mě tehdy byla strašná exotika! Kde jste všude byl? (Nebo spíše nebyl? :) ) To je těžké říct. Navštívil jsem asi 90 - 96 zemí. V Evropě jsem zatím nebyl v Bělorusku. A pak mi chybí ještě Monako, tam jsem ještě nikdy nebyl, i když v blízkosti jsem se už pohyboval. Kam se příště chystáte? Teď se chystám do Burkiny Faso za kouzelníky, v létě se pak chystám na Sibiř. V létě tam je příjemných 20°C, jediné co je tam nepříjemné, jsou komáři. Jsou to takové malé mušky, které vám vykoušou oči. Musí se tam nosit síťka na oči a síťka na ruce, pokud chce člověk přežít. Chtěl byste procestovat celý svět? Myslím, že procestovat celý svět není nutné. Člověku se zalíbí některé země, do kterých se rád vrací, a potom už nemá potřebu jezdit do jiných. Jsou země, které se nemění, zůstávají vlastně pořád stejné, takže se snažím spíše cestovat tam, kde se to brzo změní, abych z toho stihl něco mít. Ano, nakonec bude všude McDonald, všude bude KFC a potom už nebude důvod do těch zemí jezdit, protože to už bude všude stejné a nebude, co objevovat. Nebudete mít možnost třeba ochutnat červy. :) Jak chutnají červy? :D Červy chutnají velice dobře. Vlastně jako kuře. Ano, opečený červ chutná jako kuře. Oni je jedí i syrové, ukousnou jim hlavičku, vymačkají si je do pusy jako paštiku a je to jedna z největších lahůdek. :) V jakých zemích se vám líbilo, či naopak nelíbilo? Líbilo se mi třeba v Kongu, Demokratickém Kongu. A kde se mi nejvíce nelíbilo? To byla asi Čína. Tak nenávistné lidi jsem asi nikde nepotkal. Nemají rádi ty lidi, co tam jezdí. Oni jsou už tak nepříjemní, že je to hodně poznat. Asi bych taky nejel do Chorvatska během letní sezóny. Ano, nějaké kouzlo to má, ale já mám vždy smůlu, že natrefím na plnou pláž a ani ty služby tam moc dobře nefungují. Zažil jste při svých cestách nějaké velké dobrodružství? Ano, zažil. Byl jsem v zajetí.
pokračování z předchozí strany …
A jaké to bylo, být zajatec? No, bylo to dobré. Možná vás to překvapí, ale svým způsobem bylo, protože jsme chtěli prozkoumat kmen Mursi a právě kmen Mursi nás zajal, takže jsme měli spoustu času je prozkoumat. (pozn. red.: Kmen Mursi je nejnebezpečnějším a nejagresivnějším kmenem Afriky). Mursiové nás zajali, protože nás chtěli s vládou vyměnit za zbraně. Oni nám jasně ukazovali, co s námi udělají, když se pokusíme o útěk. Měli těžké samopaly. Byli jsme v zajetí měsíc, poté nám jeden člověk pomohl a během slavností jsme utekli. Utíkali jsme vkuse zhruba 5 až 8 dní, jedli jsme třeba kůru ze stromů, listy a podobně. Když nemáš jídlo, jíš všechno. Neměl jsem ani pas, ani kartáček na zuby, ale to ti přijde v tu chvíli nepodstatné. Utekli jsme do Etiopie. Poté jsme zjistili, že Etiopská vláda s nimi jednala, ale moc nevěřila, že mají opravdu nějaké zajatce. Tím pádem nám bylo jasné, že by nás brzy zabili, tak je dobře, že jsme radši utekli. Kdy jste začal cestovat? No, asi v 10 letech jsem začal cestovat po Čechách. Vždycky jsem psal články o cestování, ale plně se tomu věnuji asi posledních 8 let. Chtěl byste být třeba učitel zeměpisu? No já nevím, tady jde o ty dva měsíce prázdnin. Myslím, že by mi to nevyhovovalo, protože třeba do Afriky jezdím únor - březen. Trvá vám příprava na cesty dlouho? No...Tak třeba příprava na Střední Ameriku mi netrvá tak dlouho jako na Afriku, protože o Africe si musíte získat více informací, protože když tam přijedete, tak nevíte vlastně vůbec nic. Jak si sháníte informace, než někam vyjedete? No, informace se dají sehnat různě. Třeba od někoho, kdo tam byl, zjistit od něj, co tam dělal a podobně. Já například nemám moc rád naplánované cesty. Vy někam jedete, máte naplánováno, kde budete jíst, spát, kam půjdete, ale nejvíc si to cestování užijete, když nevíte, co vás čeká, nevíte, co tam bude. Cestování by nemělo být o tom, že víte, kam pojedete, kdy se vrátíte. Krátké výlety ano, ale delší cesty ne. Z toho si nic potom neužijete :) A co si na takové cesty balíte? Systém je jednoduchý - co nemám, to nepotřebuji. :) Ale mám spacák, většinou, také tam je ešus (vařič nenosím, většinou se vaří na ohni), dvě trička, dvoje kalhoty, které mají sundávací nohavice, nějaké boty do horších podmínek, sandále a něco proti komárům. A taky foťák a lékárnu. :) Nemáte při odbavování problém s lékárnou? Ne. Mám spíš problém s injekčními stříkačkami, protože je tam problém sehnat sterilní, když vám někdo chce dát injekci. Ale jinak s lékárnou problémy nemám. :) Máte přítelkyni? Ano, mám. :) Jaký na to má názor? No, tak cestujeme spolu, když je to možné, ale jinak.. Je to moje práce, no. Partneři, když se dají dohromady, tak o sobě vědí, co dělají, a měli by se navzájem respektovat. Setkal jste se někdy během svých cest se smrtí? Měl jsem být zastřelen, když jsme vlastně natáčeli Srdce Afriky, tak nás chtěli zastřelit za špionáž. Ale když si to tak vezmete, se smrtí se můžete potkat všude, ani tady nejste v bezpečí. Může jet rychle auto, někdo se opije, nezvládne řízení a je po všem. Znám člověka, který šplhal na osmitisícovky, pak upadl na chodníku, zlomil si vaz a zemřel. Když máte jet na nějaké nebezpečné místo, odradí vás to? No... Vlastně ani neodradí. Na jednu stranu jsou místa, která jsou nebezpečná, a na stranu druhou vím, do čeho jdu a zjistím si patřičné informace. Ale třeba z novin se dozvíte, jak to je někde hrozně nebezpečné, ale noviny často zkreslují tu situaci. Někde se něco stane, my si myslíme, jak se tam lidi mají špatně, ale ty lidi normálně pracují, protože musí taky nějak přežít. Třeba lidi v okolních vesnicích ta situace prostě vůbec nezajímá. S panem Kubešem se mi dělal rozhovor moc dobře, je poznat že je to novinář a v podstatě náš rozhovor obstaral skoro sám. :) Má strašně moc zajímavých zážitků, které také umí skvěle vyprávět, a já doufám, že u nás nepřednášel naposled.
U Pygmejů– www.srdceafriky.com Redaktorka - Míša Foto: tomaskubes.cz
Kinotip Zdravím, čtenáři, Vánoce jsou již za námi a každý, jak doufáme, dostal pod stromeček vše, o co si napsal nebo přál. Dnešní KinoTip bude tak trochu speciální, nejen že tu máme filmy z nového roku, ale také kromě akce některý přináší opravdu povedený humor, je tu to totiž ojedinělý LEGO film! A nezapomeňte, dívejte se s námi! LEGO příběh Film naprosto nacpaný vtipnými hláškami a scénkami. Setkáte se totiž zde třeba s Batmanem, Supermane nebo s parodií na “Gandalfa”, sice vás neoslní svým vzhledem, ale zkrátka vás tu čeká kopec srandy. Každé ráno se Emmet jako každý v městečku z LEGA, probouzí s tím, že ho nečeká nic neobvyklého a jede do práce. Pracuje na jednom z mnoha stavenišť v městě, což není nic neobvyklého, až do okamžiku kdy na staveništi spatří nepovolanou osobu. Už když se ji chystá nahlásit ostraze, zjistí že se jedná o překrásnou ženu. Ta však, dřív než bys mrkl, zmizí. A Emmet se při pokusu ji dopadnout propadne dírou v zemi kamsi do neznáma. Když se znovu vzpamatuje, znovu ji spatří a ta ho pokládá za jakéhosi Vyvoleného, který odvrátí zničení světa. A rázem se z normálního dne stává nečekané dobrodružství. USA, animovaná komedie Premiéra: 6.2.2014 ROBOCOP Píše se rok 2029 a zločin se ve světě vymkl kontrole, a tak se dostává ke slovu americká společnost OmniCorp, která začne masově vyrábět roboty, kteří mají všude udržovat pořádek. Jenže to nejsou žádné roztomilé hračky, jsou to stroje určené i k zabíjení. Robotům se okamžitě daří úplně všude potlačit kriminalitu, jenomže v samotné USA lidé nechtějí, aby na ně dohlíželi nějaké stroje bez svědomí. Společnost tedy přijde s tím, že do jednoho ze speciálních obleků dají člověka, jenomže jen tak někdo se do toho nehrne. Avšak neštěstí na sebe dlouho nedá čekat a Alex Murphy, policista, je po výbuchu svého auta smrtelně raněn a jediná možnost, jak ho zachránit, je dát ho do obleku a udělat z něj napůl stroj, aby se mohl znovu vrátit do akce. Pak se ale stane strašná událost a stroje, co měli udržovat pořádek, se najednou obrátí proti lidem. Bohužel Alexův oblek je navržen tak, aby jen vypadal, že ho řídí člověk, ale Alexovi se nějakým způsobem podaří oblek přenastavit a s vervou se pouští do vzbouřených robotů. USA, akční krimi-Sci-fi Premiéra: 6.2.2014 NOE Mnoho let před Kristem na celém světě lidé válčí, jsou plní hříchů a zloby. A za to budou Stvořitelem potrestáni vyhlazením. Avšak ten se smiluje nad Noem a jeho rodinou, kteří jsou narozdíl od ostatních ohleduplní a schopni lásky. Noemovi ukáže blížící se pohromu a nařídí mu, aby postavil velkou loď, která pojme jeho samého s rodinou a všechny druhy živočichů na planetě. A tak Noemovi nezbývá nic než poslechnout a pustit se do stavby lodi, archy. Po nějaké době Zemi zasáhnou první katastrofy jako pády meteoritů, apod. A Noe už má archu konečně dostavěnou. Jenomže se o ní dozví zlí lidé a chtějí mu jí sebrat, aby se sami zachránili. Samozřejmě ji Noe nehodlá vydat zadarmo. A pokusí se útočníky zahnat. USA, dobrodružné fantasy Premiéra: 27.3.2014 Redaktor - Filip http://www.cinemacity.cz
Spi, ježečku, spi… Neděle 1. 12. Večer přiběhl Petr, ať si vezmu foťák, že něco uvidím. Ťapka leží na zádech v klubíčku před boudičkou, ani se nehne, očka jako černé korálky mě sledují. Když se přiblížím s foťákem, tak se ještě více stáhne do klubíčka a naježí bodliny. Je to nepřirozené, protože takhle by se v přírodě stal snadnou kořistí a bodlinky by mu nepomohly. Možná se skulil, když se snažil vydrápat nahoru na stěnu krabice. „Asi se nemůže překulit zpátky,“ uvažuje Petr. Opatrně do něho strčí, Ťapka se překulí a utíká se schovat do boudičky. Četla jsem, že spící ježek se v žádném případě nesmí uložit do boudičky bříškem nahoru, hrozilo by mu udušení. Nevím, jestli se to týká i ježka v bdělém stavu, Ťapkovi se naštěstí nic nestalo. Prostě ježci na rozdíl od nás nemohou spát na zádech :) Ježečci rostou, Kájínek i Nikon dostali větší boudičku na spaní. Úterý 10. 12. Vážení: Ťapka 750g, Nikon 630g, Kájínek 510g Ťapka je už dost velký na zimování, stěhuju ho do sklepa, kde je pouze 8°C. Netrpělivě čekám, až venku klesne teplota pod nulu. Prý k zazimování pomůže vynést ježka s boudičkou za mrazivého počasí na dvě hodiny ven a to po tři dny opakovat. Jenže počasí si dělá legraci, jeden den mrzne, další den je nad nulou. Konečně, od pondělí 16. 12. jsou mrazivé noci, po ránu vynáším Ťapku ven, aby věděl, že je zima a že už má spát. Petr má za úkol ho hlídat a po dvou hodinách ho zase odnést do sklepa. Takhle to děláme až do čtvrtka. Ťapka je ale pořád čilý, všechno krmení má vždy snědeno. Taky už váží 800g! Mohl by už usnout, to neustálé běhání dolů do sklepa a zpátky mě zmáhá. Že by chtěl ukolíbavku? Žádnou ježčí neznám, jedině „Spi, ježečku, spi, zavři očka svý…“ S Kájínkem máme zase jiné trápení. Je ještě malý na zazimování, nedojídá předložené krmení, a když zapomenu přiklopit jeho bednu, tak uteče. Dokáže přelézt 40cm vysoké stěny bedny! Pak ho musíme s baterkou hledat. Jednou byl za pračkou, jednou pod skříní, nejrafinovanější úkryt si našel v pytli mezi potahy do auta. Prostě se s ježky vůbec nenudíme.
Foto a text: Věra Horáčková
Obrázkosoutěž Tak, proběhla další obrázkosoutěž a tentokrát jste mě fakt mile překvapili! Dorazilo mi sem 72 obrázků! Wow! Téma „Vánoce” vám opravdu šlo! Tak, teď trošku přitvrdíme a dám vám těžší téma - nakreslete svou nejoblíbenější písničku do 24. 1. 2014! Nezapomeňte se podepsat a připište i název písničky. Doufám, že se nenecháte odradit a přijde mi zase spousta obrázků! Jen tak dál! :) Tučňáci vybrali 4 obrázky a jejich kreslíři dostanou hezkou cenu. :) Všichni ostatní si přijďte do redakce Tučňáka (kabinet pí. uč. Blahovcové a Tiché) pro sladkou odměnu! :) Tak hlavně kreslete dál! :) Redaktorka - Míša
Anička Řídká, IV. Veronika Rybářová, IV.
Kristýna Kupcová, I. B
Aneta Brožová, I. A
Všechny obrázky na téma Vánoc.
Křížovka Popletli se nám řádky a tak je tentokrát nemáte očíslované. Zkuste i tak křížovku vyluštit, přeložte do češtiny tajenku a doneste ji do 24. ledna 2014 do redakce Tučňáka.
Uzávěrka 4. čísla: 2. 1. 2014 Dotazy posílejte na adresu:
[email protected] www.casopis-tucnak.webnode.cz Uzávěrka 5. čísla: 24. 1. 2014
- malé zvíře (chytá ho kočka) - ryba na Vánoce - hlávkový s……. - holčičí jméno (nápověda: 13. 12.) - jméno pána podle kterého se nazývá Nobelova cena - zvíře, které chytá myši - holčičí jméno (nápověda: 24. 5.) Redaktorka - Verča
Mikuláš? Je to Mikuláš! A pak, že učitelé nejsou hodní. Určitě jsou, a hodně. Protože mezi ně přišel tenhle atraktivní Mikuláš s plným vozíkem slaďoučkých ananasů. A nikde žádný čert a ani kousíček uhlí! Prostě nebylo třeba.
Skrytý portrét A máme tu čtvrtý díl rozstříhaného obrázku naši osobnosti. Po složení všech kousků, co jsme zatím zveřejnili, už určitě někdo na skrytý portrét přijde. Kdo ví, ten ať dorazí k nám do redakce.
Redakce: Kačka Bobková, Kristýna Bulířová, Filip Holinský, Míša Fehérová, Jenda Kočvar, Aneta Pavelková, Bára Růžičková, Verča Rybářová, Petra Blahovcová, Vladimír Chlup, Lenka Tichá.
Redakce Tučňáka: V zeleném patře - kabinet Petry Blahovcové a Lenky Tiché
Autorem všech neoznačených fotografií je Jenda Kočvar. Titulní obrázek: Anička Glaserová
