ŠKOLNÍ ŘÁD Základní škola Benešov nad Černou aktualizovaná verze k

Základní škola Benešov nad Černou, Komenského 100, 382 82 Benešov nad Černou IČ 00583766

ŠKOLNÍ ŘÁD Základní škola Benešov nad Černou aktualizovaná verze k 1.9. 2013

Obsah :

Obecná ustanovení

I. Práva a povinnosti žáků II. Provoz a vnitřní režim školy

a. b. c. d. e.

Režim činnosti ve škole Režim při akcích mimo školu Docházka do školy Zákonní zástupci žáků (povinnosti, práva) Zaměstnanci školy

III. Podmínky zajištění bezpečnosti (ochrana před návykovými látkami) IV. Podmínky zacházení s majetkem V. Pravidla hodnocení

Závěrečná ustanovení

Datum projednání se zaměstnanci

27.8.2013

Platnost od

1.9.2013

Školní řád


Obecná ustanovení Na základě ustanovení § 30, odst. 1) zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) v platném znění vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí organizačního řádu školy. I. Práva a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky PRÁVA A POVINNOSTI ŽÁKŮ 1. Žák má právo: a) na vzdělávání a školské služby podle školského zákona b) být informován o průběhu a výsledcích svého vzdělávání c) vyjadřovat svobodně adekvátní formou svůj názor ve všech věcech, které se ho týkají; těmto názorům musí být ze strany školy věnována patřičná pozornost d)zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje f) na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání f) na ochranu před jakoukoli formou diskriminace, násilí a šikany g) na svobodu projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek h) požádat o pomoc nebo radu kohokoli z pracovníků školy pokud se cítí v jakékoli nepohodě nebo má nějaké trápení, pracovníci školy jsou povinni věnovat tomu vždy náležitou pozornost i) na seznámení se všemi předpisy se vztahem k jeho pobytu a činnosti ve škole. 2. Žák je povinen: a) řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat b) dodržovat školní a vnitřní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni c) plnit pokyny pedagogických pracovníků školy a předpisy vydané v souladu s platnou legislativou. d) Žák se ve škole chová slušně k dospělým i jiným žákům školy, dbá pokynů pedagogických a provozních pracovníků, dodržuje školní řád školy a odborných učeben. Chová se tak, aby neohrozil zdraví svoje, ani jiných osob. e) Žák chodí do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin (nebo pokynů vyučujících) a účastní se činností organizovaných školou. Účast na vyučování nepovinných předmětů a docházka do zájmových kroužků, do školní družiny a školního klubu je pro přihlášené žáky povinná. Odhlásit se může vždy ke konci pololetí. f) Žák chodí do školy vhodně a čistě upraven a oblečen. g) Žák zachází s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržuje své místo, třídu i ostatní školní prostory v čistotě a pořádku, chrání majetek před poškozením; nosí do školy učebnice a školní potřeby podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů. Školní řád


h) V průběhu vyučování žáci z bezpečnostních důvodů neopouštějí školní budovu bez vědomí vyučujících. V době mimo vyučování žáci zůstávají ve škole jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem. i) Žáci chrání své zdraví i zdraví spolužáků; žákům jsou zakázány všechny činnosti, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití alkoholických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých látek). j) Žák se řádně a systematicky připravuje na vyučování. k) Každý úraz nebo vznik škody, ke kterému došlo v souvislosti s činností školy hlásí žák bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy. l) Žák nenosí do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost jeho nebo jiných osob. Pokud žák slušnou formou požádá třídního učitele, případně ředitele školy, pak přeberou cenné předměty, včetně šperků a mobilních telefonů po stanovenou dobu do úschovy a zajistí jejich bezpečnost. m) Během vyučovací hodiny je zakázáno bez souhlasu učitele používat mobilní telefon a záznamová zařízení. n) Hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo jiným žákům se vždy považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto řádem. o) Za hrubé porušení školního řádu jsou považovány projevy šikanování, tj. cílené a opakované ubližující agresivní útoky. Stejně tak je nahlíženo i na mírné formy psychického útlaku, které byly již dříve prokázány a znovu se opakují. p) Při porušení povinností stanovených tímto školním řádem lze podle závažnosti porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele, b) důtku třídního učitele, c) důtku ředitele školy. O konkrétním výchovném opatření rozhoduje ředitel školy po projednání ve výchovné komisi a pedagogické radě. Škola neprodleně oznámí uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci a zaznamená je do dokumentace školy. Porušování povinností může být důvodem snížení známky z chování. Školní řád


II. Provoz a vnitřní režim školy A. Režim činnosti ve škole 1. Vyučování začíná v 7.30 hodin. Žáci musí být ve třídě nejpozději v 7.25 hodin. Vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek. Vyučovací hodina trvá 45 minut. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat, v tomto případě je odlišná doba ukončení vyučování oznámena rodičům. 2. Školní budova se otevírá v 6.30 hodin, žákům je umožněn vstup do budovy – dozor vykonává paní školnice. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dozor. Dozor nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu ve školní budově. 3. Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 20 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá minimálně 50 minut. 4. Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky na místa k tomu určená. V šatních prostorách se zbytečně nezdržují. 5. Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků. 6. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům. 7. Nejvyšší počet žáků ve třídě je obecně 30. O výjimce nad tento počet rozhoduje zřizovatel školy. 8. Při výuce některých předmětů, zejména nepovinných a volitelných, lze dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy, počet skupin a počet žáků ve skupině se určí rozvrhem na začátku školního roku, zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu. 9. Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24. 10. Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.

Školní řád


11. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. 12. Škola vede evidenci úrazů dětí, žáků a studentů, k nimž došlo při činnostech uvedených v odstavci 11, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. 13. O všech přestávkách je umožněn pohyb dětí mimo třídu. Velké přestávky jsou za příznivého počasí určeny k pobytu dětí na školním hřišti. 14. Provoz školy probíhá ve všedních dnech, od 7.15 do 16.00hodin. V 16.00 hod. končí i činnost školní družiny. V době vedlejších a hlavních prázdnin je škola uzavřena. 15. V období školního vyučování může ředitel školy ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce. 16. Za pobyt žáka ve školní družině platí zástupci žáka poplatek. Výši úplaty stanoví ředitel školy ve směrnici pro činnost školní družiny a zveřejňuje na veřejně přístupném místě. Poplatek je splatný předem – žák může být zapsán do školní družiny až po úhradě poplatku. O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků se sociálním znevýhodněním, rozhoduje ředitel školy. B. Režim při akcích mimo školu 1. Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním zaměstnancem školy ‐ pedagogickým pracovníkem. Společně s ním může akci zajišťovat i zaměstnanec, který není pedagogickým pracovníkem, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům. 2. Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce, podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků. 3. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Výjimku z tohoto počtu může stanovit s ohledem na náročnost zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků ředitel školy. Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla: ‐ každou akci mimo budovu školy oznámí předem organizující pedagog vedení školy ‐ pedagog pověřený vedením vyplní cestovní příkaz a odevzdá včas vedení školy ‐ akce se považuje za schválenou uvedením v měsíčním plánu práce školy ‐ mimořádné opuštění budovy (vycházka) učitel předem oznámí řediteli školy 4. Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků Školní řád


a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 1 den předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky, nebo jinou písemnou informací. 5. Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kursy, školy v přírodě apod. platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení. 6. V případě pořádání mimoškolních akcí jsou žáci vždy seznámeni se zásadami bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, vyučující provede záznam o poučení do přiloženého tiskopisu v třídní knize. 7. Součástí výuky může být také výuka plavání a lyžařský výcvik. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity jako bruslení, školy v přírodě, atd. Těchto aktivit se mohou účastnit pouze žáci zdravotně způsobilí, jejichž rodiče o tom dodají škole písemné lékařské potvrzení ne starší jednoho roku. 8. Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení. C. Docházka do školy 1. Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka ‐ písemně nebo telefonicky. Po návratu žáka do školy písemně na omluvném listu. Omluvu podepisuje jeden ze zákonných zástupců žáka. Při podezření na neomluvenou absenci si třídní učitel nebo jiný vyučující může vyžádat prostřednictvím zástupců žáka lékařské potvrzení. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli ihned po návratu do školy. Absenci žáka omlouvají zákonní zástupci žáka. Při dlouhodobé absenci známé předem škola vyžaduje od rodičů předem písemnou omluvu absence (např. rodinné rekreace). Z jedné vyučovací hodiny uvolňuje příslušný vyučující, na delší dobu – maximálně jeden týden uvolňuje třídní učitel, na delší dobu ředitel školy. 2. Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu. 3. Aby mohl být žák zodpovědně a objektivně hodnocen na konci klasifikačního období, je nutná jeho přítomnost v daném předmětu alespoň na 60 % hodin, pokud jeho absence nespadá pod bod 2, oddílu C.

Školní řád


D. Zákonní zástupci žáků

1. Rodiče (zákonní zástupci) mají právo zejména na: a) svobodnou volbu školy pro své dítě b) informace o průběhu a vzdělávání dítěte ve škole c) informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím d) nahlížet do výroční zprávy, pořizovat si z ní opisy a výpisy, e) právo na vzdělávání v jazyce národnostní menšiny, a to za podmínek stanovených v § 14 školského zákona f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona, f) u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení, g) volit a být voleni do školské rady, h) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka, i) požádat o přezkoušení nebo komisionální přezkoušení žáka, 2. Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni: a) zajistit, aby dítě (žákyně, žák) docházelo řádně do školy, b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání dítěte (žáka), c) informovat školu a školské zařízení:  o zdravotní způsobilosti žáka ke vzdělávání a případných změnách způsobilosti  o zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání  o tom, zda je žák zdravotně postižen (nebo zdravotně znevýhodněn), včetně údaje o druhu postižení d) dokládat důvody nepřítomnosti dítěte a žáka ve vyučování v souladu s následujícími podmínkami:  Zákonný zástupce žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka.  Odchod žáka z vyučování před jeho ukončením je možný pouze v doprovodu zákonného zástupce nebo jím pověřené osoby starší 18 let. Samostatný odchod žáka je možný pouze na základě předem předložené žádosti zákonného zástupce, kterou žák předává třídnímu učiteli nebo vyučujícímu. Bez předložení žádosti nemůže být žák uvolněn. Po dobu uvolnění nese zákonný zástupce za žáka plnou právní odpovědnost. Bez zbytečného prodlení je zákonný zástupce povinen omluvit každou nepřítomnost v omluvném listu nebo notýsku.

e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost dítěte a žáka, a změny v těchto údajích E. Zaměstnanci školy 1. Učitelé věnují individuální péči dětem z málo podnětného rodinného prostředí, dětem se zdravotními problémy, dbají, aby se zdraví žáka a zdravý vývoj nenarušil činností školy. Berou ohled na výsledky lékařských vyšetření, zpráv o vyšetření v pedagogicko‐ psychologických poradnách a na sdělení rodičů o dítěti. Školní řád


Třídní učitelé průběžně seznamují ostatní pedagogy o nových skutečnostech zjištěných u žáka ‐ problémy s chováním, prospěchem, zdravotní a rodinné problémy. Všichni vyučující zajišťují bezpečnost a ochranu zdraví žáků při činnostech, které přímo souvisejí s výchovou a vzděláním. Pravidelně a soustavně informují zástupce žáka o prospěchu žáka, sdělují jim všechny závažné známky. Informují je o každém mimořádném zhoršení prospěchu žáka. Učitelé evidují a kontrolují absenci žáků. Vyžadují od rodičů omluvu nepřítomnosti. Na žádost rodičů uvolňují žáka z vyučování (viz. oddíl D 2.d), vždy na základě písemné žádosti o uvolnění. Pravidelně informují rodiče o prospěchu a chování žáků prostřednictvím sešitů a žákovských knížek, při konzultačních hodinách a třídních schůzkách. Souhrnné hodnocení píší dle potřeby do žákovských knížek tak, aby byla zajištěna informovanost rodičů o prospěchu a chování žáků podle požadavků klasifikačního řádu. Kontrolují, zda rodiče sledují zápisy v žákovských knížkách. 2. Pedagogičtí zaměstnanci přicházejí do školy nejméně 15 minut před zahájením vyučování a výchovné činnosti, v případě dozorů nad žáky dostatečně včas před jejich výkonem. 3. Po skončení poslední vyučovací hodiny překontrolují pořádek ve třídě, uzavření oken, uzavření přívodu vody a vypnutí elektrických spotřebičů. Pedagog odchází ze třídy poslední, uzamyká ji. Třídní knihu, klíče od učebny odnáší do sborovny. Při odchodu z budovy kontrolují uzavření a zajištění oken a dveří v kabinetech, sborovně a dále uzavření přívodu vody a vypnutí elektrických spotřebičů. Před odchodem z budovy se ve sborovně seznámí s přehledem zastupování a dozorů na další dny. 4. V budově školy se nekouří. 5. V budově lze používat pouze evidované elektrické spotřebiče. K vaření vody na nápoje je povoleno používat pouze varné konvice zakoupené školou, v době mimo provoz musí být konvice umístěna mimo podložku, ze které je napájena elektrickou energií. III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 1. Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob. 2. Žákům není v době mimo vyučování zdržovat se v prostorách školy, pokud nad nimi není vykonáván dozor způsobilou osobou. 3. Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou žáci hlásí ihned vyučujícímu, nebo pedagogickému dozoru. 4. Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači a elektrickým vedením bez dozoru učitele. 5. Při výuce v tělocvičně, v počítačové učebně, v učebně fyzika‐chemie zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné Školní řád


učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do třídní knihy. Poučení o BOZP a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami. 6. Ve všech budovách a prostorách školy platí přísný zákaz požívání alkoholu. Nesmí se používat elektrické ponorné vařiče. 7. Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám dětí, žáků a studentů a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů, poskytovat žákům a studentům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. 8. Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy. 9. Po poslední vyučovací hodině dopoledního a odpoledního vyučování vyučující předává žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny vychovatelkám školní družiny. Ostatní odvádí do šaten a stravující se žáky pak do školní jídelny. Dozor ve školní jídelně nad žáky vykonávají další dozírající pedagogové v počtu nutném pro zajištění klidného chodu. 10. Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, ohrožující zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění žáka informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby. Třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl zapsány v žákovské knížce tyto údaje: rodné číslo, adresu, telefonní čísla rodičů do zaměstnání a domů, adresu a jméno ošetřujícího lékaře. Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dověděl první. 11. Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dozoru dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd. Škola odpovídá za žáky v době dané rozvrhem výuky žáka, včetně nepovinných předmětů, přestávek a stravování, kromě polední přestávky. 12. Projevy šikanování mezi žáky, tj. fyzické násilí, omezování osobní svobody, ponižování, zneužívání informačních technologií k znevažování důstojnosti, apod., kterých by se dopouštěl kdokoli vůči komukoli (žáci i dospělí), jsou v prostorách školy a při všech školních akcích a aktivitách přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu. Školní řád


13. Pedagogičtí pracovníci jsou povinni informovat o problémech dětí či kolektivů, které zjistí při školní práci či v době volnočasových aktivit ve škole, třídní učitele. Doplnění školního řádu v oblasti prevence užívání návykových látek

(na základě: Metodického pokynu k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních Č. j.: 20 006/2007‐51)

Všem osobám je v prostorách školy zakázáno užívat návykové látky, ve škole s nimi manipulovat. To neplatí pro případy, kdy osoba užívá návykové látky v rámci léčebného procesu, který jí byl stanoven zdravotnickým zařízením. Požívání omamných a psychotropních látek (dále jen „OPL“) osobami mladšími 18 let je v České republice považováno za nebezpečné chování. Každý, kdo se ho dopouští, má nárok na pomoc orgánů sociálně‐právní ochrany dětí. Za porušení zákazu užívání a manipulace s návykovými látkami, použije škola vůči viníkovi sankce – výchovná opatření, která legislativa umožňuje. (1) V případě, kdy se škola o takovém chování dozví, bude tuto skutečnost hlásit zákonnému zástupci žáka. (2) Škola je povinna oznámit orgánu sociálně‐právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že žák požívá návykové látky. (3) Distribuce1 dle § 187 trestního zákona a šíření OPL dle § 188 trestního zákona je v ČR zakázána a takové jednání je trestným činem nebo proviněním. Škola je povinna v takovém případě takový trestný čin překazit a učiní tak v každém případě včasným oznámením věci policejnímu orgánu. (4) V případě výskytu látky, u níž je podezření, že se jedná o omamnou a psychotropní látku v prostorách školy, nebo v případě přechovávání takové látky žákem bude škola postupovat stejně jako v bodu (3). IV. Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany dětí, žáků školy 1. U každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků, učitelů či jiných osob žákem, je vyžadována úhrada od rodičů žáka, který poškození způsobil. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.

2. Je zakázáno ponechávat peníze v hotovosti a osobní cenné věci volně ve stolech, skříních, ve třídě i v kabinetech, ponechávat je ve škole přes noc. 3. Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí ‐ uzamykání šatních skříněk, cenné věci ukládají na místa určená pedagogem. 1

a další formy jednání uvedené v zákoně č. 140/1961 Sb., trestní zákon. Školní řád


4. Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci a větší finanční obnosy do školy nenosí. Hodinky, šperky, mobilní telefony, peníze, apod. mají neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat, pouze z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu. 5. Žáci škola a zaměstnanci školy odkládají osobní majetek pouze na místa k tomu určená. 6. Žákům jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle školského zákona. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání a děti zařazené do přípravných tříd tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku. Žáci jsou povinni řádně pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením, vrátit jej na konci roku v řádném stavu. V. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů. Zásady klasifikace a hodnocení prospěchu žáků (1) Hodnocení žáků je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné. Vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učeních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné. (2) Při hodnocení a při průběžné i celkové klasifikaci pedagogický pracovník (dále jen učitel) uplatňuje přiměřenou náročnost, objektivitu a pedagogický takt vůči žákovi. V případě negativního hodnocení poskytne žákovi možnost pro dosažení úspěšnějšího hodnocení. (3) Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici. Hodnotí se kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl během celého klasifikačního období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. (4) Učitel bere při klasifikaci zřetel na zaměření a cíle skupin předmětů s převahou teoretického zaměření, předmětů s převahou praktických činností a předmětů výchovného a uměleckého zaměření. (5) Žáci jsou klasifikováni ve všech vyučovacích předmětech uvedených v učebním plánu daného ročníku, pokud ředitel nerozhodne jinak (slovní hodnocení žáka). (6) Hodnocení žáka určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Pokud předmět vyučuje více učitelů, určí výsledné hodnocení za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Získávání podkladů pro klasifikaci (1) Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným diagnostickým pozorováním žáka, b) soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování, c) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické, pohybové), didaktickými testy, d) kontrolními písemnými pracemi a praktickými zkouškami, e) analýzou výsledků činnosti žáka,

Školní řád


f) konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko‐ psychologické poradny a zdravotnických služeb, zejména u žáků se specifickými vzdělávacími potřebami g) rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka (2) Učitel si počíná tak, aby klasifikoval žáka ze všech aspektů vzdělávacích činností v daném předmětu. Kvalita i kvantita klasifikace (hodnocení) vytváří předpoklad objektivního posouzení vzdělávání žáka. (3) Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Při ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a praktických činností oznámí žákovi bez zbytečného odkladu. (4) Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Termín kontrolní práce prokonzultuje s třídním učitelem, který zabezpečuje koordinaci. (5) V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru. (6) Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka a bez prodlení ji sdělovat prostřednictvím žákovské knížky (deníčku) zákonným zástupcům žáka. (7) Při hodnocení a klasifikaci vychází učitel zpravidla z následující hodnotící stupnice – orientační hodnoty: prakticky bezchybný stav 100‐90% vynikající, příkladný, výborný 1 převládají pozitivní zjištění, velmi 89‐70% 2 dílčí chyby dobrý,nadprůměrný,chvalitebný pozitivní a negativní v 69‐45% průměrný, dobrý 3 rovnováze převaha neg. zjištění, výrazné podprům.,citelně slabá 44‐20% 4 chyby místa,dostatečný zásadní nedostatky pod 19% nevyhovující stav, nedostatečný 5

Sebehodnocení (1) Sebehodnocení je přirozenou součástí procesu hodnocení. (2) Žáci jsou navykáni na situace, kdy hodnocení pedagogem, skupinou či jiným žákem bude předcházet sebehodnocení, s nímž bude vnější hodnocení porovnáváno. (3) Sebehodnocení žáka s argumentací zpravidla probíhá před hodnocením pedagogem. (4) Pedagog vede žáka v dovednosti hodnotit sám sebe ve smyslu jeho zdravého sociálního a psychického vývoje.

Hodnocení vzdělávání žáků se spec. vzdělávacími potřebami. (1) Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělávání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávaní umožňují a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení. (2) U žáka se smyslovou nebo tělesnou vadou, vadou řeči, prokázanou specifickou vývojovou poruchou učení nebo chování se při jeho hodnocení a klasifikaci přihlédne k charakteru postižení. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů. (3) Dětem a žákům, u nichž je diagnostikována specifická vývojová porucha učení, je nezbytné po celou dobu docházky do školy věnovat speciální pozornost a péči. Školní řád


(4) Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušek, které odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům. (5) Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. Klasifikace má být provázena hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, jak nedostatky a mezery překonávat. (6) U žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se učitel vždy snaží o dostatečnou časovou rezervu při plnění zadaných úkolů, preferuje ústní formu zkoušky před písemnou, preferuje doplňovací a testové formy práce. Učitel vychází z aktuálního stavu SPU žáka, snaží se o nezahrnování obtíží plynoucích z poruch do hodnocení a klasifikace. (7) Ředitel školy může povolit na základě doporučení SPC, aby pro dítě s SVP byl vypracován pro kterýkoliv předmět příslušnými vyučujícími individuální vzdělávací plán, který se může radikálně lišit od výuky v daném postupném ročníku, při tom všem však bude poskytovat dítěti v příslušných předmětech ucelené a dítětem zvládnutelné základy. Individuální plány mají charakter smlouvy mezi vedením školy, vyučujícími a rodiči dítěte. Vypracovávají se písemně a souhlas vyjadřují všichni zúčastnění svým podpisem. Hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení (1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za 1. pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení. (2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm, slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. (3) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka. Výsledky vzdělávání žáka v základní škole speciální se hodnotí slovně. (4) Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 ‐ výborný b) 2 ‐ chvalitebný c) 3 – dobrý d) 4 – dostatečný e) 5 – nedostatečný Na 1. stupni se použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na 2. stupni slovní označení. (5) Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon.

Stupně klasifikace Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Účelně si organizuje vlastní práci. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost, originalita a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Dokáže pracovat Školní řád


s informacemi a spolupracovat s ostatními. Je schopen samostatně studovat vhodné texty – dokáže se učit. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost, někdy originalita. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Při práci s informacemi má drobné problémy, zvláště v jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje pouze drobnou podporu nebo pomoc. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Má problémy s organizací vlastní práce. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, neoriginální, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky. Grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Žák je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Při práci s informacemi má častější problémy, jak při jejich zisku a třídění, tak i při jejich zpracování a uplatnění. Při spolupráci s ostatními vyžaduje podporu nebo pomoc. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí závažné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností se vyskytují závažné chyby. Nedokáže si samostatně zorganizovat vlastní práci, vyžaduje výraznou pomoc učitele. Je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti, nedovede zpracovat informace. Při spolupráci s ostatními vyžaduje výraznou podporu a pomoc ostatních. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností se vyskytují velmi závažné chyby i přes pomoc učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti přesnosti i výstižnosti. Nedovede samostatně studovat. Nedovede vyhledávat informace a pracovat s nimi. Nedokáže spolupracovat s ostatními i přes jejich pomoc a podporu. Nemá snahu chyby a nedostatky opravit.

Slovní hodnocení Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání, které dosáhl Školní řád


zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů ŠVP, jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům a jak je překonávat. Výsledné hodnocení při použití slovního hodnocení musí mít dvě části. Formulace první části je pevně stanovena a představuje ekvivalent k hodnocení známkou, což umožňuje interní převedení slovního hodnocení na známku. Formulace druhé části není stanovena a vyučující v ní popíše výsledky žáka. Z této části hodnocení musí jednoznačně být jasné, které části probraného učiva za dané klasifikační období žák ovládá nebo neovládá, a v jakém rozsahu, v čem se zlepšil a v čem přetrvávají nedostatky. V první části výsledného hodnocení slovním hodnocením může vyučující vybírat z těchto formulací : ekvivalent známky 1‐výborný : žák ovládá probrané učivo v celém rozsahu ekvivalent známky 2‐chvalitebný : žák ovládá probrané učivo z větší části ekvivalent známky 3‐dobrý : žák ovládá probrané učivo pouze částečně ekvivalent známky 4‐dostatečný : žák má v probraném učivu výrazné mezery ekvivalent známky 5‐nedostatečný : žák probrané učivo neovládá Celkové hodnocení prospěchu (1) Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) (2) Žák je hodnocen stupněm a) prospěl(a) s vyznamenáním, není‐li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm horším než 2 – chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré b) prospěl(a), není‐li v žádném z povinných předmětů hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 – nedostatečný, nebo odpovídajícím slovním hodnocením c) neprospěl(a), je.li v některém z povinných předmětů hodnocen stupněm prospěchu 5 – nedostatečný, nebo odpovídajícím slovním hodnocením (3) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí stupni: a) pracoval(a) úspěšně b) pracoval(a) Postup do vyššího ročníku (1) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci 2. pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených ŠVP s výjimkou předmětů výchovného zaměření a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák 1. stupně ZŠ, který již v rámci 1. stupně opakoval ročník, a žák 2. stupně ZŠ, který již v rámci 2. stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. (2) Nelze‐li žáka hodnotit na konci 1. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 1. pololetí bylo provedeno nejpozději do 2 měsíců po skončení 1. pololetí. Není‐li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za 1. pololetí nehodnotí. Školní řád


(3) Nelze‐li žáka hodnotit na konci 2. pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za 2. pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu 9. ročník. (4) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci 2. pololetí neprospěl, nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. (5) V situacích, kdy je žák dlouhodobě nemocen nebo nepřítomen na určitém předmětu a škola nemá dostatek podkladů pro klasifikaci, může ředitel školy stanovit náhradní termín pro hodnocení podle odst.(2), (3). Hodnocení chování (1) Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli. Rozhoduje o ní ředitel po projednání na pedagogické radě. (2) Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel chování (školní řád) během klasifikačního období. (3) Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka a k účinnosti předešlých kázeňských opatření. (4) Škola hodnotí a klasifikuje žáky za jejich chování v době vyučování. Porušil‐li žák mimo vyučování zásadním způsobem pravidla společenského a lidského chování, zaujmou učitelé vůči takovému chování etický postoj, nemohou je však zohlednit v klasifikaci chování. (5 )Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování: a) 1 – velmi dobré Žák dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. V jeho chování je zřetelná slušnost, respektování ostatních, takt, zdvořilost, ohleduplnost. Ojediněle se dopouští drobných přestupků proti pravidlům školního řádu a požadovaného chování. b) 2 – uspokojivé Žák se opakovaně dopustí méně závažných přestupků proti školnímu řádu nebo pravidlům chování, případně se dopustí závažnějšího přestupku. Je však přístupný výchovnému působení ze strany školy a projevuje snahu své chyby napravit. c) 3 – méně uspokojivé Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu nebo pravidlům chování. Svým chováním a jednáním negativně ovlivňuje soužití ve třídě nebo ve škole. Výchovná opatření (1) Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. (2) Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí, nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. (3) Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele b) důtku třídního učitele Školní řád


c) důtku ředitele školy (4) Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě. (5) Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zák. zástupci. (6) Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená do dokumentace školy a na vysvědčení. Udělení důtky se zaznamená pouze do dokumentace školy.

Komisionální a opravné zkoušky (1) Má‐li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci 1. nebo 2. pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je‐li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, požádá krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti, nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka. (2) Žáci 9. ročníků a žáci, kteří na daném stupni ZŠ dosud neopakovali ročník a kteří na konci 2. pololetí neprospěli nejvýše ze 2 povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky. (3) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze 1 opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. (4) Komisi pro komisionální přezkoušení a opravné zkoušky jmenuje ředitel školy; pokud je vyučujícím daného předmětu ředitel, jmenuje komisi krajský úřad. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. O přezkoušení se pořizuje protokol. (5) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu s ŠVP. (6) Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci. V případě změny hodnocení se žákovi vydá nové vysvědčení. Informování zákonných zástupců žáka o výsledcích vzdělávání: (1) Učitelé jednotlivých předmětů informují obvyklým způsobem (prostřednictvím žákovské knížky, resp. deníčku). Třídní učitel tříd 2. stupně jedenkrát měsíčně kontroluje žákovské knížky, třídní učitel 1. stupně průběžně. (2) Učitelé jednotlivých předmětů informují na třídních schůzkách, případně v konzultační dny nebo při jiných příležitostech z rozhodnutí ředitele školy. (3) Třídní učitel nebo učitel tehdy, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají (5) Třídní učitel v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, bezprostředně a prokazatelným způsobem s vědomím ředitele nebo jeho zástupce. Závěrečná ustanovení 1. Podle § 30 školského zákona č. 561/2004 Sb. zveřejňuje ředitel školy tento řád následujícím způsobem: zveřejněním na webových stránkách školy, vyvěšením na chodbě v 1. patře školy a ve sborovně školy. 2. Zaměstnanci školy s tímto řádem byli seznámeni na provozní poradě dne 27.8. 2013. 3. Žáci školy byli s tímto řádem seznámeni třídními učiteli ve dnech 2. ‐ 4.9. 2013. Seznámení je zaznamenáno v třídních knihách. 4. Zákonní zástupci žáků byli informováni o vydání řádu školy, řád je pro ně zpřístupněn na webových stránkách školy a na informační tabuli v 1. patře školy.

Školní řád

ŠKOLNÍ ŘÁD Základní škola Benešov nad Černou aktualizovaná verze k

Recommend Documents