Kolik stojí vývoj her

Měsíčník Smíchovské střední průmyslové školy

7

42

Únor 2011

NÁVŠTĚVA PANA MINISTRA

Kolik stojí vývoj her

51

Chování v botárně

Sbírka vynálezů Cimrmana

54

Obsah: Dobrý den v druhém pololetí! .................................................................................................................... 3 ZÁPIS ZE SCHŮZE VÝBORU RADY RODIČŮ ............................................................................. 4 Rozhovor Jan Hitz – Předseda Rady rodičů ............................................................................................ 5 Zápisky ze Studentské Rady........................................................................................................................ 6 NÁVŠTĚVA PANA MINISTRA – REAKCE STUDENTŮ ............................................................. 7 Beseda s ministrem školství ...................................................................................................................... 10 PROBLÉMY ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ OBECNĚ .............................................................................. 11 Jaké je základní školství? ............................................................................................................................ 15 Financování středního školství ................................................................................................................. 23 Mučení - co je tabu pro civilizovanou společnost ................................................................................. 24 Diskusní forum ........................................................................................................................................... 31 Výuka cizích jazyků - prvním ročníkům a nejen jim ............................................................................. 33 Představení projektu – Harry potter 8..................................................................................................... 34 Malá úvaha o chování v botárně .............................................................................................................. 37 Politici a bártova abl................................................................................................................................... 38 Hádanka ....................................................................................................................................................... 39 Mobilní sítě .................................................................................................................................................. 40 Hybridní architektura Intel Sandy Bridge ............................................................................................... 42 Zajímavosti ze světa ................................................................................................................................... 44 Prezentace Dead Space 2 .......................................................................................................................... 45 Kolik stojí vývoj nových her ..................................................................................................................... 46 NOVINKA ECDL .................................................................................................................................... 47 Sbírka vynálezů českého génia JÁRY CIMRMANA............................................................................. 48 Droga roku 2010......................................................................................................................................... 49 POPRASK – Turnaj v basketbale............................................................................................................ 49 Lyţařský výcvik ........................................................................................................................................... 50 Vysoké školy pro rozhodčí fotbalu a hokeje .......................................................................................... 51 Zvětšování Dámského poprsí .................................................................................................................. 51 Nový chemický prvek ................................................................................................................................ 52

2

DOBRÝ DEN V DRUHÉM POLOLETÍ! Tak nám začalo druhé pololetí. Máme za sebou povedený maturitní ples v Lucerně, čtyři termíny dnů otevřených dveří, je po pololetních prázdninách, blíţí se konec třetího čtvrtletí. Letí to. Maturanti znají termíny svých maturitních zkoušek. Druháci a třeťáci v IT si začnou zajišťovat praxi. Kaţdý má své starosti. Nenechte se zaskočit, buďte připraveni. Ve čtvrtek 20. ledna navštívil naši školu ministr školství Mgr. Josef Dobeš a setrval se 4. ročníky v tělocvičně v téměř hodinové neformální diskusi. Bylo zřejmé, ţe se zajímá o problémy maturantů, ţe jim rozumí, ale jen některé dokáţe v dohledné době odstranit. Maturanti tak měli moţnost se ministra zeptat přímo a vţdy se jim dostalo odpovědi. Věřím, ţe to pro většinu byl nevšední záţitek. Potřetí se uskuteční přijímací řízení s moţností podat na střední školy tři přihlášky. Jsme v očekávání, kolik přihlášek přijde, a hlavně kolik zápisových lístků získáme. Věřím, ţe naplníme oba obory vzdělání v prvním kole a jen samými kvalitními studenty. Ministerstvo (MŠMT ČR) přislíbilo, ţe sníţí počet přihlášek do středních škol na dvě. Svůj slib dodrţí a od nového školního roku ubude byrokracie a sníţí se zbytečně vynaloţené náklady na přijímací řízení.

Program na březen, duben a květen 2011:

(změna vyhrazena) BŘEZEN 2011 14. – 20. 3. jarní prázdniny 19. – 26. 3. lyţařský výcvikový kurz 27. - 1. 4. zájezd do Anglie DUBEN 2011 1. 4. 6. 4. 6. 4. 8. 4. 21. 4. 22. 4. 22. 4. 25. 4. 29. 4.

(pátek) zápis průběţné klasifikace za 3. čtvrtletí (středa) pedagogická rada – hodnocení 3. čtvrtletí (středa) schůzky rodičů písemná sloţka zkoušky z matematiky (pouze 4. L) (čtvrtek) velikonoční prázdniny (pátek) 1. kolo přijímacího řízení (pátek) velikonoční prázdniny (pondělí) velikonoční pondělí uzavření klasifikace 4. B, 4. C

KVĚTEN 2011 6. 5. 2. - 5. 5. 6. 5. 9. - 12. 5. 13. 5. 9. - 13. 5.

uzavření klasifikace 4. A, 4. D, 4. L obhajoba maturitní práce (PRO) 4. B, 4. C vysvědčení 4. B, 4. C obhajoba maturitní práce (PRO) 4. A, 4. D, 4. L vysvědčení 4. A, 4. D, 4. L přípravný týden 4. B, 4. C

3

16. - 20. 5. 16. - 20. 5. 23. -27. 5. 16.5. - 27. 5. 16.5. - 27. 5. 23.5. - 27. 5. 30. 5. -7. 6.

přípravný týden 4. A, 4. D, 4. L maturitní zkoušky 4. B, 4. C maturitní zkoušky 4. A, 4. D, 4. L praxe 2. a 3. ročníků oboru IT (obor TL praxi nemá) ústní maturitní zkoušky – profilová část sportovně turistický kurz 1. ročníků státní maturitní zkoušky 4. A, 4. B, 4. C, 4. D, 4. L (písemné zkoušky společné části MZ) Mgr. Zbyšek Nechanický

ZÁPIS ZE SCHŮZE VÝBORU RADY RODIČŮ ÚTERÝ 11. 1. 2011 Přítomni: p. Hitz, p. Hromádka, pí. Melzerová, p.Voplakalová, p.Kubec, p.Nerad

Schůzku vedl p. Hitz Pan Hitz odstoupil z funkce předsedy Rady rodičů a paní Voplakalová z funkce hospodářky. Do výboru byli konferencí Rady rodičů zvoleni dva noví členové. Pan Hitz vrátil razítko č. 2 a paní Voplakalová razítko č. 1 Výbor bude od 11. 1. 2011 pracovat v následujícím sloţení: Pan Miroslav Hromádka Pan Jaroslav Kubec Paní Monika Melzerová Pan Václav Nerad Výbor zvolil následující rozdělení funkcí: Předseda 1. místopředseda 2. místopředseda Hospodář

pan Kubec pan Hromádka paní Melzerová pan Nerad

Dle platných stanov má předseda, místopředsedové a hospodář právo disponovat s účtem Rady rodičů, vedeném u České spořitelny, oblastní pobočka Praha 5, Štefánkova 17/247. Operace můţe zadávat kterýkoli člen výboru a musí být vţdy připodepsána dalším členem výboru. K disponování s účtem se bude přednostně vyuţívat internetové bankovnictví. Pan Kubec převzal razítko č. 2, doklady Rady rodičů a pan Nerad razítko č. 1.

Zapsala Ing. Monika Melzerová Volba výboru proběhla v souladu se Stanovami. V Praze dne 11. 1. 2011 Ing. Jaroslav Kubec, předseda RR

4

ROZHOVOR JAN HITZ – PŘEDSEDA RADY RODIČŮ Tentokrát Vám přináším rozhovor s předsedou Rady rodičů Janem Hitzem. V následujících řádcích se mimo jiné dovíte, jak RR funguje a co takový post předsedy obnáší. Tak doufám, ţe se vám všem bude líbit!

Jak jste se dostal k RR a postu předsedy?

K RR jsem se dostal, kdyţ syn nastoupil do prváku. Paní profesorka Emingrová nás oslovila, zda-li by někdo nechtěl chodit na RR. Tak jsem se ještě s jednou paní za rodiče prváků přihlásil. No a na post předsedy jsem se dostal tak, ţe nikdo jiný nebyl. Ono totiţ v RR je sice spoustu rodičů, ale jestli tam chodí tak 5-6 lidí… Větší účast je při třídních schůzkách.

Co vlastně post předsedy obnáší? Jak často na RR chodíte?

RR se koná jednou měsíčně, trvá přibliţně hodinu s tím, ţe já jsem ve škole celkem 2

hodiny.

Jednou měsíčně mi přijde zápis z RR. Zápis si přečtete v Presíku. Dále společně s místopředsedy zajišťujeme proplácení faktur, například z nákupu nových Microsoft Word Professional do Studentského klubu. A nově konečně vyuţíváme internetové bankovnictví.

Proč tu tedy vlastně RR je?

RR se stará například o chod Studentského klubu (internet, nákup nového softwaru a hardwaru), financuje studentské projekty a je také garantem maturitního plesu.

Nicméně v současné chvíli má RR nějaké ty nevyuţité finance navíc, uţ se ví co s nimi?

Tady jsme se dohodli, ţe projednáme návrhy ve chvíli, kdy řekneme ano, neprodělali jsme 300 tisíc na plese (nepřekročili jsme významně rozpočet). Pak můţeme říct studentům: „Máme tady nějakých 200 tisíc korun, máte nějaký nápad, co s nimi?“ Ty peníze se nakumulovaly, protoţe v minulosti vycházel Presík pro všechny s tím, ţe většina lítala do košů. Proti tomu se část rodičů vzepřela a řekla, ţe to nemá cenu dotovat.

V minulosti to s plesem bylo jak? Byly výdělečné?

Poslední dva byly výdělečné, z jednoho se částečně platil fotbálek (30 000,-).

A jak tedy vypadá takové klasické zasedání RR?

Nejprve ho uvedu a přednesu body k projednání, pak dostane slovo pan ředitel. Ten seznámí účastníky RR, co se dělo, bude dít na škole, s čím jsou případně problémy. Coţ je dobré, protoţe pak se většinou zapojí i rodiče, kteří přijdou a ptají se, jak co řešit. A pak se řeší finanční ţádosti studentů a profesorů. Většinou jsou nejaktivnější zástupci Studentského klubu, mají nejlépe zpracované ţádosti o finanční příspěvky ve formě prezentace. Nakonec se tedy dostane na jednotlivé návrhy a hlasuje se o nich.

Bylo nějaké zajímavé hlasování v poslední době?

Poslední rada rodičů byla dost hektická. Protoţe byly třídní schůzky a v zasedací místnosti byla pedagogická rada, museli jsme jít do třídy, kde na to byla jedna hodina. Například se projednávala ţádost pana profesora Petráška na finanční příspěvek na turnaj. Ze strany rodičů zazněly dotazy na finanční příspěvek studentům na maturitní projekty, kdyţ budou potřebovat něco nakoupit. Já jsem chtěl vymezit 5000 korun rezervu, kdyby se něco stalo, třeba havaroval disk, aby studenti nemuseli čekat měsíc, neţ se jim RR schválí peníze na nový a tak podobně.

To zní rozumně, a co do budoucna co máte v plánu projednávat na nejbliţší RR? Určitě se budou řešit stanovy RR (pravidla, na kterých RR funguje), tam jsou potřeba změny. Proběhne i volba nového výboru RR. Také bychom uţ měli vědět, jak dopadne ples, takţe můţeme řešit návrhy na koupení něčeho většího pro studenty (případně ničeho!!!).

Tak jo, já vám moc děkuji za rozhovor, snad se bude studentům líbit!

Martin Cakl 4. D

5

ZÁPISKY ZE STUDENTSKÉ RADY

T

éměř po dvouměsíční pauze přináším další informace ze studentské rady, která se konala 25. ledna 2011. Jako vţdy byl zvolen čas velké přestávky, coţ se na pár předsedech odrazilo leskem v jejich hladových očích. Předseda Miloslav (Míla) Melichárek opět profesionálně začal docházkou a potěšila i přítomnost koordinátora SR Pavla Petráška a za plesový výbor se dostavil i Mgr. Liboslav Matoušek. Míla hned na úvod poněkud všechny překvapil, kdyţ před přítomnými oznámil, ţe kvůli přijímacím zkouškám na VŠ, přípravě k maturitě a osobnímu ţivotu nestíhá pracovat ve funkci předsedy SR tak, jak by on sám chtěl, a poprosil ostatní předsedy, aby zváţili, zda-li mají o tuto funkci zájem. Z mého pohledu udělal Míla opravdu dobře. Člověk, který si dokáţe přiznat, ţe na něco nestačí, v mých očí stoupá a rozhodně je to takto lepší, neţ aby se snaţil dělat všechno a nic pořádně, proto, Mílo, palec nahoru ;-) Zároveň Míla zdůraznil, co všechno by měl nastávající předseda ovládat, ať se to týká společenské komunikace, rozvíjení nových nápadů ostatních předsedů nebo pouhé nadšení pro věc. Míla všechny tyto vlastnosti má, bohuţel jeho časové vytíţení mu nedovoluje je plně vyuţít. V jistém momentu dostal slovo Mgr. Matoušek, který hovořil hlavně o maturitním plesu. Apeloval na předsedy druhých a třetích ročníků, aby se ve svých třídách pokusili podnítit větší zájem o tuto společenskou akci. Uţ jenom z hlediska zábavy pro druhé ročníky a jisté inspirace pro třetí ročníky, které jistě budou pozorovat, jakou show čtvrťáci vytvoří, podle mého názoru stojí za to na ples jít. Mimo klasické společenské zábavy (předtančení, stuţkování, šerpování a házení peněz na maturanty) bude, jak uţ se stalo tradicí i vystoupení členů profesorského sboru pod vtipným názvem Spolek tragických tanečníků s velmi nejistým výsledkem. Tento rok se také čtvrté ročníky pokusí o své představení, takţe program bude opravdu pestrý. Dále se Mgr. Matoušek zmínil, aby se případní zájemci o ples neplašili tím, ţe jisté ţivly šíří zprávy o tom, ţe docházejí lístky i na stání, coţ se doposud v historii školy nestalo. Rozhovořil se také o programu maturitního plesu. Kupříkladu mě osobně překvapilo, jak má vše vypočítané na minuty přesně. Mgr. Matoušek svoje slovo ukončil menší výhruţkou plesovému výboru a v jeho slovech bylo cítit, ţe tato instituce zřejmě nepracuje, tak jak má. Osobně v tomto orgánu nefiguruji, takţe nevím, jaké jsou jejich vnitřní problémy, ale bohuţel musím říct, ţe informace poskytované nám skrze naše zástupce jsou poněkud sporé. Slovo se poté opět přesunulo k Mílovi, který znovu poprosil zástupce druhých a třetích ročníků, aby se opět pokusili nalákat případné zájemce ze svých tříd. Já osobně mohu říct, ţe jsem byl na kaţdém plesu, co studuji na této škole, a kaţdý pro mě byl jedinečným záţitkem. Schůzi v podstatě rozpustil koordinátor Pavel Petrášek, kdyţ Mílovi oznámil, ţe je jiţ 10:06 podle jeho na sekundu naprosto přesných hodinek  Míla před odchodem ještě sdělil, ţe se v nejbliţší době bude konat další schůze, na které hodlám být přítomen a přinesu Vám další informace. Milan Mayer, 4. D

6

NÁVŠTĚVA PANA MINISTRA – REAKCE STUDENTŮ Ministr školství, pan Josef Dobeš, přijal pozvánku na návštěvu naší školy, a tak jsem mohl dne 20. Ledna 2011 usednout do ředitelské kanceláře společně se zastoupením školy v čele s ředitelem Radkem Sáblíkem, dalšími dvěma zástupci ze studentských řad, samotným panem ministrem a jeho doprovodem. Jiţ v této diskuzi se pan Dobeš ukázal jako sympatický ministr, který si je vědom chyb ve školství a hodlá učinit mnoho změn, které by „nemocnému“ školství pomohly. Po tomto setkání jsme se vydali na krátkou prohlídku školy, která začala ukázkou virtuálního prostředí Unicorn a maturitních projektů, dále do počítačových učeben a celou prohlídku jsme zakončili v tělocvičně, která byla jiţ zaplněna studenty čtvrtých ročníků přichystaných na besedu s panem ministrem. Rozporuplný začátek téměř bez dotazů, se změnil v hodinovou debatu. Zaznělo několik zajímavých i věcných otázek, ale ne vţdy bylo v silách ministra Dobeše na všechny dotazy odpovědět. Ačkoliv jsem zpočátku marně hledal smysl této návštěvy, na konci jsem musel konstatovat, ţe se jednalo o velmi zajímavou zkušenost. Jsem rád, ţe ministr Dobeš přijal pozvánku pana ředitele a jsem si jist, ţe si sám odnesl několik zajímavých připomínek z řad studentů. Miloslav Melichárek 4.D Dne 20. 1. 2011 k nám na školu, na pozvání pana ředitele, přijel na návštěvu pan ministr Dobeš. Spolu s panem Melichárkem a Povolným jsem se účastnil prakticky celé ministrovy návštěvy, která byla započata u pana ředitele. Pan ředitel nejdříve stručně seznámil pana ministra s historií a chodem naší školy, věnoval mu několik propagačních materiálů, mezi nimi například i několik čísel školního časopisu, a poté spolu s panem Nechanickým a paní Binderovou za naší přítomnosti začal pana ministra provádět po škole. Pan ministr mi připadal nadšený a bylo na něm vidět, ţe se mu naše škola líbí a cítí její prestiţ a vysokou úroveň. Panu ministrovi bylo představeno několik odborných učeben, školící středisko, studentský klub i audiovizuální studio a zkušebna. Po této prohlídce byla zorganizována beseda v tělocvičně se 4. ročníky. Studenti měli přibliţně jednu hodinu na to, aby panu ministrovi mohli pokládat dotazy, na které pan ministr odpovídal. Obě strany si z tohoto setkání odnesly nové poznatky, coţ osobně povaţuji za velmi pozitivní. Myslím si, ţe pan ministr je poměrně rozumný člověk a některé jeho projekty, o kterých jsem se dozvěděl, vypadají velmi slibně. Po dlouhé době by se moţná tedy mohla situace v českém školství začít lepšit. Nyní nezbývá neţ čekat a doufat. Michal Hartman 3. L Na konci ledna byla naše škola poctěna vzácnou návštěvou. Přijel se na ni totiţ podívat ministr školství Josef Dobeš. A já spolu s panem Melichárkem a Hartmanem jsem se mohl s touto vzácnou návštěvou setkat osobně. Po příjezdu pana Dobeše jsme usedli v ředitelně na krátké seznámení. Zde pan ředitel společně s jeho zástupci vyjádřil svůj postoj ke státní maturitě a školství obecně. Pan ministr také obdrţel materiály o škole a také dokumenty, které pan ředitel sám napsal. Poté jsme se vydali na prohlídku školy. Nejprve pan ministr viděl naši školící místnost, kde si mohl prohlédnout i stránky naší školy. Byl také součástí toho, kdyţ studenti modelovali nějaké grafické předměty nebo nastavovali sítě. Prohlédl si také čerstvě zrekonstruovaný studentský klub a audiovizuální studio, které si prohlíţel s velkou chutí.

7

Po shlédnutí celé školy zamířil pan ministr do tělocvičny, kde na něj jiţ čekali ţáci čtvrtého ročníku. Po představení mohla začít samotná beseda. Zprvu se nikomu na nic ptát nechtělo, později ale nebylo o dotazy nouze. Myslím, ţe na kaţdou otázku která zazněla dostal autor velice výstiţnou odpověď. Celá beseda se nesla v duchu státních maturit, coţ nebylo ţádný překvapením. Byl to velice zajímavý záţitek, kterého si rozhodně váţím. Pan ministr odcházel s nově získanými informacemi, které jistě vyuţije. Pan Dobeš na mě působil jako velice rozumný člověk a věřím, ţe všechny informace pouţije ke zlepšení školského systému. Ale to ještě uvidíme. Vojtěch Povolný, 3. C Pro mě osobně byla beseda celkem zajímavá. Ačkoli nám pan ministr s velkou nadšeností referoval o tom, jak zavede srovnávání 5. a 9. ročníků základních škol a to ne jen jednou, sdělil nám i informace, které se týkaly nás. Jeho celkový přístup k nynější státní maturitě mě velmi překvapil, a to pozitivně. Protoţe sám říkal, ţe tato forma není ideální. Další věcí, se kterou jsem s panem ministrem souhlasil, bylo školné na VŠ. Nakonec bych řekl, ţe ne se vším jsem souhlasil, ale celkově bych besedu shrnul pozitivně. Matěj Pech 4.L Dne 20. ledna 2011 proběhla návštěva ministra školství na Smíchovské střední průmyslové škole. I u nás zakončil ministr návštěvu besedou se studenty posledního ročníku. Ke konci 3. vyučovací hodiny nám bylo oznámeno, ţe se bude konat beseda, tudíţ jsme se po skončení hodiny odebrali do tělocvičny, kde jiţ bylo vše připraveno na besedu. Po krátkém proslovu pana zástupce Mgr. Zbyška Nechanického vstoupil pan ministr Mgr. Josef Dobeš. Tím beseda začala. Krátkým pozdravem přivítal všechny přítomné pan ředitel Ing. Radko Sáblík. Po něm se ujal slova sám pan ministr a od této chvíle bylo vše v jeho rukou. Následovalo krátké seznámení s otázkou nastávající státní maturity, coţ bylo velice dobře zvolené téma, neboť jsme se o jiná témata ani nijak nezajímali. Poté nám pan ministr umoţnil pokládat mu otázky, a my jsme se toho, teda alespoň podle mého názoru, zhostili velice dobře. Bohuţel bylo vidět, ţe pan ministr pobývá jiţ nějakou tu dobu v politice, protoţe se některým otázkám vyhýbal, také na některé vůbec neodpověděl nebo odpovídal jako politik, tudíţ odpověděl na něco úplně jiného. Musím přiznat, ţe jsem si z besedy odnesl i nové, dříve nezjištěné informace. Celou besedu předčasně ukončil pan ředitel, abychom nepřišli o další hodinu. Proto jsme počkali, neţ odejde pan ministr a poté jsme se odebrali zpět k učení. Závěrem bych chtěl jen dodat, ţe se mi vůbec nelíbilo jednání s námi jako se studenty. Přirovnal bych to k státním maturitám, vše se dozvídáme tak brzy, ţe nevíme, co s nahromaděným časem. Nevím, jestli se někdo obává, ţe by se něco mohlo stát, kdybychom věděli o příchodu ministra, ale určitě by to zkvalitnilo otázky jemu poloţené. A pro nás by to byla známka férového jednání. Matěj Šindléry 4.L Ve čtvrtek 20. ledna 2011 navštívil naši školu pan ministr školství. Moje dojmy z jeho návštěvy jsou poněkud rozporuplné. Pan ministr je zřejmě dobrý psycholog a řečník, ale taky rozhodně politik, coţ se potvrdilo, kdyţ jsem sledoval jeho vystupování. V jistých momentech se k nám, studentům, snaţil přiblíţit, například svým projevem, ale jako politik dokázal uhnout, kdyţ se dostal do úzkých. Většina informací, které nám pan ministr předloţil, se dá v klidu najít na internetu nebo na webových stránkách, takţe studenti, kteří aktivně chtějí nějaké informace, je dostanou.

8

Poněkud z cesty mi přišla jeho rozprava o srovnávacích zkouškách na ZŠ. Ty uţ máme všichni za sebou a čistě teoreticky ani z rodinného hlediska se nás toto ještě netýká. Je vidět, ţe nějaký plán do budoucnosti má nebo mu ho jeho poradci připravili, ale jaké bude mít výsledky, se teprve dozvíme. Milan Mayer 4. D Školní besedu s ministrem vidím z části jako přínosnou. Jenom mě zaráţelo, jak se ministr vyhýbal přímým odpovědím na otázky a v některých případech jako bylo percentuální hodnocení přípravných maturitních zkoušek, nebyl vůbec o celém projektu seznámen. To mě velice zarazilo. Nelíbil se mi také názor spojený s placením za vzdělání na VŠ. Michal Němeček 4 .C Dne 21. ledna 2011 v Praze, ve Smíchovské střední průmyslové škole se uskutečnila beseda s váţeným p. Dobešem – ministrem školství, který nás poctil svou návštěvou. Zhodnotil bych to několika málo větami. Pro část studentů to bylo příjemné zpestření výuky a prostor pro jejich dotazy, ale pro tu druhou řekl bych „informovanější“ část to bylo pasé. Přeci student, který letos maturuje a je tedy budoucím maturantem, by se měl ve svém zájmu informovat o dění v této záleţitosti sám, a ne čekat aţ se ho někdo zeptá. V této hodině „plné“ informací jsem se nedozvěděl nic nového. Zkrátka jsou S.M. důleţité, jak sám p.Dobeš říkal, ale jsou v „plenkách“ a my jako studenti a zároveň maturanti toho máme po krk, ţe musíme být tím „pokusným králíkem“. Závěrečné hodnocení zní z mých úst takto: Pro tu část studentů, kteří neví na jakém principu je S.M. zaloţena a neví podrobné a bliţší informace, byla tato hodina dobrým „soustem“. Naopak pro tu „druhou“ část studentů, kteří věděli, „o čem je řeč“, to bylo stálé opakování, ţe voda teče dolů a ne nahoru. Jan Lejčko 4. B Beseda byla příjemným zpestřením výuky. Nestává se často, aby se člověk dostal do přímého kontaktu s ministrem a mohl s ním i diskutovat. V první polovině dotazu navíc, dle mého názoru, zodpovídal pan ministr na dotazy věcně. V části, kde se otázky týkaly VS, uţ tak otevřený nebyl a jeho odpovědi mi nepřipadaly tak přímé. Na jasnou konkrétní otázku odpověděl spíše obecně. Ale celkově se mi beseda líbila a uvítal bych nějaké podobné akce-diskuze i v budoucnu. Darek Falkiewicz O moţném setkání jsem vůbec netušil a zjistil jsem to, aţ v okamţiku, kdy jsem přišel do školy, coţ je velká škoda, protoţe by se určitě člověk více zamyslel nad některými dotazy, které mohl poloţit. Samotné setkání na mě působilo rozporuplnými pocity. Pro začátek musím zmínit fakt, kterým si získal pan ministr jedno plus, ale to byl asi jediný kladný pocit. Tím faktem je samotný příchod mezi nás ţáky, nebál se přijít a diskutovat o velmi kontroverzním tématu státních maturit. Ale to je asi tak vše, co bych bral jako klad. Zbytek setkání mě příliš neuspokojil, člověk se nic pořádného nedozvěděl a pouze mu bylo sděleno, ţe se všichni pokusí učinit kroky, aby k některým věcem jiţ nedošlo. Ale popořadě. Uţ samotný příchod ministra byl zajímavý, kdyţ kráčel po chodbě a měl telefon přilepený k uchu. Bylo to víc neţ zajímavé, ale někdo si toho třeba nevšiml, takţe toto není aţ zas takový prohřešek. Bylo také poznat, jakého vzdělání pan ministr je, jako psycholog věděl, co na nás bude nejspíš platit. S názory a otázkami, které padaly, si dokázal poradit a dokonce věděl, čím nás uklidnit, ale opravdu jsem zvědavý, zda-li dodrţí svůj slib, jestli se tomu tak dá říct. Kdyţ se ho

9

student ptal, čím se nám můţe zaručit, ţe se jiţ nebudou opakovat problémy s vyhodnocením maturit, jeho odpověď zněla: „Sám sebou, jde mi o hlavu.“, jsem zvědavý, jestli by pan ministr odstoupil, kdyby se problémy opět opakovaly a nedejboţe ve větší míře neţ u generálky. Co mě, ale velmi překvapilo, byl jeho projev. Zpočátku se drţel na uzdě, ale po několika minutách uţ to přešlo. U otázek ve kterých se cítil velmi jistý, přešel do posedu jako v hospodě. Opřel se a rozvalil na celé ţidli. Ale u otázek, které byly řekněme na tělo, si nebyl příliš jistý a musel přemýšlet a váţit slova. Často si dával ruce před ústa a do toho i mluvil, díky tomu mu nebylo kolikrát zřetelně rozumět. A výkřik: „To se zeptejte Štefla“, snad nemá cenu komentovat, naštěstí v odpovědi pokračoval, takţe člověk tak něco zjistil a nezjistil. Bohuţel aţ postupem času jsem si začal klást otázku, kdo zadal CERMATu, aby vytvořil zadání pro státní maturitu. Protoţe pokud samo ministerstvo ví o moţném „bordelu“ v tomto centru pro zjišťování výsledků vzdělávání, jak se sami nazývají, nechápu, proč trpí takové přehmaty jako bylo samotné vyhodnocení generálky státních maturit a nevyvodí nějaké důsledky. Moţná je můj pohled aţ příliš kritický a hledám si záminku v kdejakém detailu, ale aby si mě některý politik získal, musí pro to něco udělat, pouhé sliby nestačí… Hrušovský Jan 4.B Můj postoj k besedě je neutrální, hodnotím ji spíše kladně. Pro mnoho studentů byla nepochybně přínosem, nicméně dle mého názoru nám nebyly poskytnuty ţádné nové informace (na mnoho dotazů nebyl pan ministr schopen odpovědět přímo). Především proto, ţe o detailech se stále jedná a finální podoba stále není kompletně známa.

Vršek David 4. D Myslím si, ţe tato beseda měla být předem oznámena, abychom si na ni mohli připravit otázky a nemuseli tam improvizovat. Pan ministr mi připadal celkem přívětivý, ale přišlo mi, ţe velmi často odbíhal od tématu otázky. Jediné u čeho neodbíhal, byla asi otázka placení zkoušky maturity na stránkách CERMATU. Na této besedě jsem se prakticky nic nového nedozvěděl. Patrik Jedlička 4. C

BESEDA S MINISTREM ŠKOLSTVÍ Ve čtvrtek 20.1.2011 se v tělocvičně naší školy uskutečnila beseda s ministrem školství (Mgr. Josefem Dobeš). Zúčastněni byli všichni přítomní studenti čtvrtých ročníků. Diskutovalo se hlavně na téma státní maturity, ale naše otázky se nevyhnuly ani diskuzím o vysokých školách. Byl jsem mile překvapen tím, ţe se všichni studenti chovali tak, jak se sluší a patří, nikdo zbytečně nehlučel, nikdo nepodával otázky „mimo mísu“ a všichni se snaţili své dotazy formulovat co moţná nejslušněji a nejsrozumitelněji. Pan ministr se snaţil být velmi přátelský a navozoval jistou neformální atmosféru, která byla pro nás studenty přijatelná (ţe by s tím měly co dočinění jeho zkušenosti coby psychologa ve Vazební věznici Praha – Pankrác?).

10

Dle mého názoru jsme se po absolvování této besedy v podstatě nedozvěděli nic nového. Nicméně uznávám jeho snahu (nebo snad snahu jeho poradců?) přiblíţit se studentům a navázat s nimi kontakt, je to určitě dobré jak pro nás, tak i pro něj. Celkově bych tuto besedu hodnotil kladně, ačkoli jsme se nedozvěděli nic moc nového, ovšem ta snaha vyslechnout si naše názory a dotazy by se podle mě měla ocenit, protoţe to je poprvé od doby, co navštěvuji naši školu, co by se s námi někdo sešel a pohovořil s námi na téma státních maturit. Jakub Vileta 4.D

PROBLÉMY ČESKÉHO ŠKOLSTVÍ OBECNĚ

Největší nedostatky českého středního školství v bodech Část z materiálů předaných ministrovi školství 1) Peníze musí směřovat do škol Je třeba omezit plýtvání na různé „projekty“, jejichţ význam je nízký a sporný, mnoho organizací vzniká jen proto, aby vytáhlo peníze z programů, nabízí nepotřebné projekty, výstupy nanic jsou tištěné na křídovém papíře atd. Nestačí jen posilovat platy pedagogů, ale je nutné podpořit i správní zaměstnance a především zajistit kvalitní vybavení škol. Nelze nahrazovat základní financování školství granty, ty mají být nadstandard, navíc v Praze je získání peněz ze SF EU problematické či doposud nemoţné, toto by mělo MŠMT buď řešit nebo praţským školám kompenzovat.

2) Reformy školství musí mít i finanční rozměr

Pokud chceme modernizovat výuku, musíme zajistit prostředky. Pokud chceme vzdělávat pedagogy, musíme mít prostředky na jejich vzdělávání, moţnost posílat je na skutečně kvalitní kurzy. Několikadenní kurz pro odborníky v oblasti IT stojí třeba i 20. 000,- Kč. Pokud chceme, aby pedagogové ovládali výpočetní techniku, musí mít kaţdý pedagog notebook a ve škole zajištěné připojení k dostatečně rychlému internetu. Bez toho, aby pedagogové s výpočetní technikou neustále pracovali, se nikdy ovládat výpočetní techniku nenaučí, mohou absolvovat skvělé kurzy, ale bez následné okamţité praxe záhy zase vše zapomenou. Pokud chceme vyuţívat IT technologie ve výuce, musí být kmenové učebny (ne pouze odborné) vybaveny interaktivní tabulí a IT technikou, napojené na dostatečně rychlý internet.

3) Problém technického školství

Po celé Evropě se mluví o nedostatku techniků a o menším zájmu studentů o tyto odbory. U nás se o tom také mluví, ale fakticky se nijak technické školství nepodporuje. Pokud chceme zaujmout

11

studenty, potřebujeme dobře vybavené školy a kvalitní odborníky, obojí velmi pokulhává. Stále vznikají nové střední školy, především gymnazijního typu (uţ teď jich je více neţ dost). Doporučuji výrazně podporovat např. technická lycea jako přípravu na vysoké školy technického směru, nutnost mediální osvěty, viz. níţe.

4) Nedostatek odborníků ve školách a jejich věkový průměr

V oblasti odborných vyučujících je časovaná bomba. Situaci zachraňují důchodci, pokud by odešli, ve většině škol nebude mít kdo učit. Nůţky mezi platy odborníků v podnikové sféře a školách se rozevírají. Je sice hezké, ţe je moţné dát aţ 100 % osobního příplatku, ale kdyţ nejsou peníze, tak není z čeho brát. Technické studium je draţší neţ humanitní, technické studium je těţší neţ humanitní (pokud je tedy kvalitní), obojí vede k jen deklarované podpoře, ale realita se jeví přesně opačně, viz sniţování dotací ONIV, přitom by měl vzniknout program (fond) na podporu (příplatky) pro techniky na středních školách.

5) Informace v médiích jsou zavádějící, nepřesné a nedostatečné, podpora školství malá Chybí naprosto mediální „masáţ“ obyvatelstva, aby podporovala veřejnost školství, aby brala investici do vzdělání jako nejlepší investici svého ţivota. Objevují se chybné údaje, které neodpovídají pravdě, veřejnosti je předkládáno, kolik peněz zase bylo na školství vynaloţeno, bohuţel realita v konkrétních školách je diametrálně jiná. Pokud chybí kvalitní zájemci o technické obory, z nichţ se budou rekrutovat i budoucí vědci, zlepšovatelé atd., je třeba připravit chytrou, vtipnou a cílenou kampaň. Pokud má růst ekonomika, zvyšovat se ţivotní úroveň, české výrobky konkurovat stále většímu mnoţství firem z mnoha zemí (např. dynamicky se rozvíjející Asie a Jiţní Amerika), musí toto zajistit velmi dobře vzdělaní techničtí pracovníci, nikdo jiný toto nezajistí. Humanitně vzdělaní lidé mohou zvyšovat kulturu národa, ale jejich vliv na růst ekonomiky můţe být pouze v morálním apelu na sníţení šedé ekonomiky, dodrţování práva, formování morálky. Studovat technické obory je výrazně těţší neţ obory humanitní, studenti logicky chodí cestou menšího odporu, proto je vhodné na technických školách středního a vysokého typu jim nabídnout opravdu kvalitní vzdělání, skvělé technické zázemí a také budoucí perspektivu. Z mediální kampaně by mělo vyplynout, ţe studovat technický obor je „in“, tam chodí skuteční „frajeři“, tam chodí elita (pochopitelně nutná nadsázka).

6) Grantová politika rozhodně ano, ale trochu jinak Grantovou politiku je třeba rozhodně podporovat, pokud chce škola peníze na rozvoj, musí prokázat projektem jejich smysluplné vyuţití. Granty nesmí řešit obecné podfinancování škol, nesmí řešit nedostatek provozních prostředků a peněz na údrţbu a vybavení školy. Granty musí jednoznačně podporovat rozvoj školy a její modernizaci.

12

Musí být dostatek prostředků v programech, aby dobré projekty nekončily vyřazené z důvodů nedostatku financí. Omezit pochybné „zprostředkovatele“, dávat peníze zásadně na vlastní projekty jednotlivých škol (tak půjdou skutečně peníze ve prospěch koncových uţivatelů, tj. škol, pedagogů, studentů).

7) Kvalita studentů a nároky na ně kladené

Díky naprosto uvolněné situaci na trhu vzniká vysoký převis nabídky nad poptávkou, to platí pro střední školství a bohuţel postupně tato situace začíná být patrná i ve vysokém školství. Nedostatek kvalitních studentů pak vede k nabírání jakýchkoli studentů, ti, kdo by dříve sotva dokončili učňovskou školu, studují maturitní obory, ti, co by dříve sotva získali maturitu, studují bakalářské obory. Školy se lehce zřizují, ale obtíţně ruší či spojují (raději se pouţívá pokrytecký pojem optimalizace), jde o velmi nepříjemné řešení pro politiky, bojí se reakcí potenciálních voličů, demonstrací, médií. Platí se provoz málo naplněných škol, poté chybí peníze ve školství, pokud se neučiní radikální řez, nic se nezmění. Odliv studentů na víceletá gymnázia vede k niţší úrovni základních škol, jejich nároky jsou nízké, studenti lehce proplouvají. I na víceletá gymnázia se postupně dostávají studenti, kteří by dříve měli velký problém se dostat na jakoukoli kvalitní střední školu. Nároky se sniţují i na středních školách, neboť je navštěvují i ti, kteří mají prostě jisté limity, není moţné, aby 90 % studentů mělo maturitu a 60 % titul bakaláře, jak se někdy i spekuluje. V současnosti se blíţíme ke stavu, kdy maturita bude mít úroveň sotva dříve dokončených prvních dvou ročníků střední školy a bakalářský titul úroveň dřívější maturity. Pokud toto chceme, jsme na dobré cestě, pak si to přiznejme, nevyhazujme peníze za státní maturity a začněme získávat skutečnou kvalitu aţ na magisterském studiu.

8) Rozvoj studenta jako sebevědomé osobnosti s dostatečným přehledem Rámcové vzdělávací programy jsou mnohdy jen překlopením původních osnov a kladou důraz na „biflování“ místo na rozvoj osobnosti studenta. Není dostatečně podporována komunikace, schopnost pracovat s informacemi, schopnost vytvářet si vlastní názor a ten následně sdělovat ústní i písemnou formou. Tomu brání jednak „nabité“ osnovy, tedy nutnost probrat velké penzum látky a způsob jejího zkoušení, ale i neochota pedagogů měnit své zaběhané rituály. Dalším problémem je osobnost a autorita pedagoga, suše vykládat a zkoušet je daleko jednodušší neţ se studenty diskutovat, rozebírat problémy, nutit je vyjadřovat své názory, hledat řešení.

9) Byrokracie slaví vítězství Přibývá mnoho zbytečných úkolů, které odebírají sílu a čas managementu škol i pedagogům. Vyplňují se neustále různé údaje pro mnoho různých institucí, mnohdy totoţné či

13

velmi podobné. Měla by existovat jedna centrální databáze, ze které budou všichni čerpat údaje a nebudou „otravovat“ svými výkazy školy, v době rozvoje informačních technologií a databází je to nesmyslné. Mnohdy, místo toho, aby si úředníci našli údaje v jiţ existující databázi, posílají na školy tabulky a nechávají je stále a stále vyplňovat, tím si jen ulehčují práci a přidělávají ji jiným. Pokud přijde kontrola, zaměřuje se vţdy na „papírování“, tedy zda je všechno na papíře v pořádku, nikoho nezajímá, jak kvalitně se učí, jaké nadstandardní programy škola nabízí, nakolik se věnuje studentům, podporuje jejich individualitu apod.

10) Státní maturita a její vhodná podoba

Státní maturita by měla mít jen jednu základní úroveň, která by měla být dostatečně „tvrdá“, aby garantovala prestiţ maturity. Státní maturita by se měla významným způsobem zjednodušit, a to jak zmíněnou jednou úrovní, tak sníţením mnoţství výstupů v jednotlivých předmětech. Státní maturita by měla předcházet ústní (profilové) maturitě, kdo by uspěl ve státní maturitě, mohl by dokončit maturitu ústní (profilovou) částí. Státní maturita by měla pouze garantovat základní úroveň, vše ostatní by si vyzkoušely školy v rámci svých profilových předmětů. Státní maturita by se měla konat povinně z českého jazyka, anglického jazyka, matematiky, základů informatiky, případně společenského základu (pokud by nebyl zahrnut do zkoušky z českého jazyka). Státní maturita by pouze sdělila, ţe nový maturant má určitou úroveň (rozhled), společnou pro všechny typy škol. Další střední školy, které by nedokázaly garantovat základní úroveň vzdělání, nechť nadále poskytují vzdělání, ale prostě student získá pouze certifikát o odborné způsobilosti, ale ne maturitní zkoušku, například certifikát deklarující jeho zvládnutí oblasti IT, oblasti stavebnictví atd., na toto studium by měly navazovat případné odborné kursy, rozšiřující jejich vzdělávání a kvalifikaci v daném oboru Při tomto pojetí maturity by pro některé školy byla jednoduchá třeba matematika (mají rozšířenou výuku) a sloţitý informační základ, pro jiné školy (obory) by tomu bylo opačně. Státní maturita by sportovní mluvou byla pouhá kvalifikace, kdo by v ní uspěl, postoupil by do hlavního závodu, tedy do bojů o získání prestiţnějšího maturitního vysvědčení, neţ je tomu doposud.

11) Současná státní maturita nic neřeší, pouze „legalizuje“ nízkou úroveň středního školství

Pokud 70 % studentů sloţí státní maturitu po třech letech studia, bez valné motivace a bez intenzivní přípravy, svědčí to o její malé náročnosti. U mnohých škol vede spíše k podprůměrnosti neţ ke zvyšování nároků. Pokud na naší škole sloţí 50 % studentů vyšší verzi státní maturity po třetím ročníku, ale po dalším roce studia a intenzivní přípravy k maturitě si 95 % zvolí lehčí variantu, není to dobré,

14

studenti však postupují naprosto logicky, udělal by to tak kaţdý, proč riskovat a intenzivněji se připravovat, kdyţ můţe být státní maturita vykonána i tak (hodně si jich letos ale bere vyšší verzi jako nepovinnou část). Nelze objektivně srovnávat obory (nemluvím teď o typu školy), které mají rozdílné dotace na jednotlivé předměty, například v oboru Technické lyceum je u dotace na matematiku 16 hodin, v oboru Informační technologie pouze 12 hodin (jen na naší škole). V obou případech ale musí být garantován základ odpovídající středoškolskému studiu, jedno o jaký jde obor, o jakou jde školu. Při současném pojetí státní maturity a jejímu mediálnímu obrazu vzniká na jedné straně obava, na druhé pohrdání, mnou uvedený systém v předchozím bodě, mediálně dobře podaný, by toto odstranil a kaţdý by význam státní maturity pochopil.

12) Státní maturita jako vstupenka na vysokou školu je problematická, klíčové je velké mnoţství vysokých škol, kvalita vysokých škol a počet „vysokoškoláků“ Po vysoké školy platí to, co pro střední školy, rostou jako houby po dešti a nikdo se nezabývá kvalitou jejich poskytovaného vzdělávání a v některých případech asi ani jeho smysluplností. Některé vysoké školy nabízejí „úplatky“ v podobě stipendií, kdyţ na ně studenti vůbec nastoupí. Ty vysoké školy, které mají vysoký převis, si budou stejně dělat svoje přijímací testy, naopak vysoké školy, které mají nedostatek studentů, budou brát studenty i se základní verzí maturitní zkoušky. Proč by se měl student na střední škole nějak zvláště snaţit, kdyţ se určitě na nějakou vysokou školu dostane (to ale platí i pro ţáky základních škol, pouze o stupeň níţe). Mnoho studentů několik let přechází z jedné vysoké školy na jinou vysokou školu, začínají znovu, rozkládají si studium do mnoha let a například po pěti letech nemají ani dokončené čtyři semestry, veškeré dotace do takových „studentů“ jsou ztrátou, protoţe stejně ţádnou vysokou školu nedokončí, nezískají ani titul bakaláře. Problém by mohlo pomoci řešit diferencované školné na vysokých školách, nechť ho dobří studenti platí pouze symbolicky, ale ať si „věční“ studenti připlatí. Problém je pochopitelně sloţitější, ale při dobré vůli se dá toto řešit. Sejně jako by měla být snaha podporovat kvalitu na základních a středních školách, měla by být snaha podporovat i kvalitu na vysokých školách, je nutné hledat vhodné mechanismy, jak toto zjistit. Dle mého pouhé srovnávací testy nestačí, nedokáţí posoudit, co skutečně škola danému studentu přináší, jak rozvíjí komplexně jeho schopnosti. V Praze dne 20. ledna 2011 Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

JAKÉ JE ZÁKLADNÍ ŠKOLSTVÍ? Váţení studenti, v rámci mnou avízovaných ţádostí o napsání úvahy, vám předkládám další téma, ke kterému vás prosím o napsání úvahy. Toto téma je určeno studentům prvních a druhých ročníků, kteří mají základní školu ještě v paměti.

15

Níţe je uveden můj příspěvek, ke kterému prosím o vaši úvahu. Děkuji vám rovněţ za podporu této mé akce, která chce dát prostor vám k vyjádření vašich názorů a zároveň i příleţitost učit se formulovat své názory a vytvořit smysluplný příspěvek. Jde o protiklad k biflování, mentorování. Jde o věc, která dle mého v českém školství chybí. Neučit se jen fráze, ale být schopen vyjádřit svůj názor. I na velmi těţké či oţehavé problémy. Děkuji vám předem, ţe svoji úvahu zavěsíte do systému virtuální školy do pondělí 17. ledna 2011. Pokud si nebudete přát, aby v případě zveřejnění bylo u vaší úvahy uvedeno vaše jméno, připište pod příspěvek „Nepřeji si zveřejnit své jméno“ a toto bude respektováno. Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

Základní školství – podklad pro úvahu V poslední době se dost často objevují články a komentáře, které se zaobírají českým základním školstvím. Vyjadřuje se k této problematice i ministr školství, který hodlá zavést na základní škole testování v páté a deváté třídě, kterým chce zvýšit kvalitu základního školství. Níţe uvádím otázky, které mohou být návodem pro vaši úvahu, otázky, nad kterými povaţuji za vhodné se zamyslet. 1) Je podle vašeho názoru opravdu úroveň vzdělání na základní škole tak špatná, jak se uvádí v médiích? 2) Jak se změní poměry ve třídách po odchodu některých ţáků na víceletá gymnázia? 3) Jaká kázeň a jaké mezilidské vztahy na základních školách panují? 4) Jak těţký pro vás byl přechod ze základní na střední školu? 5) Máte nějaké další postřehy ze základní školy, které jsou dle vás zajímavé? Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

REAKCE STUDENTŮ Dnes se ozývá ze všech stran, jak špatná je úroveň českých základních škol, středoškolští učitelé naříkají pravidelně kaţdou hodinu, jak málo si toho ţáci ze ZŠ odnesli. Je tomu skutečně tak, ţe se ţáci na základních školách nic nenaučí? Jistě do značné míry záleţí na tom, jakou základní školu ţák navštěvuje. Nikdo nemůţe pochybovat o tom, ţe v malotřídce o patnácti dětech v zapadlé vesničce pár kilometrů od hranic se toho ţák nemůţe naučit tolik, jako v normální plnohodnotné škole. Navíc úroveň vzdělání podle mého názoru závisí i na tom, v jaké části republiky se ta daná škola nachází. Pro někoho, kdo pochází z jiţních Čech a hodlá studovat nějakou základní školu například v Ostravě, bude tento přechod jistě těţší neţ pro ţáka, který má na svou základní i střední školu výhled z pátého patra panelového domu někde na Pankráci. I přes tyto rozdíly se ale domnívám, ţe to, kolik si toho ze základní školy ţák skutečně odnese a co si zapamatuje, závisí především na něm a jeho rodičích, kteří mu v tomto věku ještě rozhodně musí ukazovat, kudy se má ubírat. Jakub Moravec II. A Úroveň vzdělání na základních školách a hodnocení v mediích: Úroveň základních škol je podle mého uváţení na dostačující úrovni. Úroveň vzdělání se bude lišit na základní škole jejím postavením v oblasti i v politice. Média nás zahrnují zprávami o tom, jak máme špatné základní vzdělání. Podle mého názoru je to medii nafouklá informace, ţe základní školství není v takovém katastrofálním stavu, jak se udává.

16

Změna poměru ve třídě po odchodu ţáků na víceletá gymnázia: Poměr ve třídě se změní, ale jak moc se změní, to záleţí na kolektivu třídy a na vztazích ve třídě mezi studenty. Kázeň a mezilidské vztahy na základních školách: Toto záleţí na umístění školy a na studentech, kteří ji navštěvují. Toto se bude velice lišit v různých částech republiky i světa. Přechod ze základní školy na střední: Pro mě byl přechod docela dobrý, šel jsem z dobrého kolektivu do dalšího dobrého kolektivu. Student SSPŠ Preslova Na dobu, kdy jsem chodil na základní školu, si velice dobře vzpomínám. Moje bývalá škola patřila mezi dobré školy, učitelé byli zde kvalitní, uměli nás naučit všechny důleţité věci. Všude se píše, ţe základní školství je na špatné úrovni, podle mě asi zrovna narazili na ty méně kvalitní. Nechci říkat, ţe moje bývalá škola je dokonalá, ale určitě nabídne dostatečné vzdělání. U nás jsme měli hned pár metrů od školy gymnázium, a tak tam spousta spoluţáků podala přihlášku. Většina z nich byla přijata, tak z mé bývalé třídy odešlo mnoho slušných a inteligentních lidí. Tím pádem nás museli jinými doplnit ţáky, aby doplnili kapacitu třídy. Bohuţel k nám přišlo hodně kluků, kteří byli jednoduše nevychovaní, neustále při hodině vykřikovali, dělali nepořádek. Byli to grázlové největšího kalibru. Vztahy mezi všemi byly celkem uspokojivé, samozřejmě na několik výjimek. Kdyţ nadešel čas přejít na střední školu, trochu jsem se obával, na základce to bylo o dost volnější. Ale po pár týdnech na SSPŠ jsem si zvykl na nové učitele a skvělé spoluţáky. David Šejna 2.B Podle toho, co jsem se učil na základní škole, je můj názor na základní školství dobrý, kromě výuky anglického jazyka na ZŠ Odolena Voda, kam jsem chodil 9 let povinné školní docházky, jelikoţ jsme měli nekvalifikovanou učitelku na AJ. Jinak všechny předměty jsou na výborné úrovni. Poměry ve třídách po odchodu ţáků na gymnázia se změní a převaţovat budou ţáci, co dostávají známky 3 a horší. Menší část těch co se učí, si bude připadat, ţe se zlepšili a přestanou se učit a někteří z nich se propadnou k těm ţákům, kteří mají ty špatné známky. Znám to z vlastních zkušeností, jelikoţ ze třídy, kam jsem chodil, odešli na konci 7. třídy 3 ţáci a průměr celé třídy se zhoršil přibliţně z 1.6 na 1.8 na konci 8. a 9. třídy. Přechod ze ZŠ na SŠ byl pro mě těţký, protoţe jsem nevěděl, do čeho jdu. Mám bratra, který šel na dopravní školu v Praze 1 Masná. A on mi říkal, ţe to bude těţší neţ jeho přechod, protoţe jeho škola byla méně přísná, neţ je ta moje (SSPŠ). Moje postřehy ze ZŠ, které jsou podle mě zajímavé? Tak třeba zajímavé učení v hodinách dějepisu, kde jsme měli sice zápisy přes 2 stránky A5, ale zato toho vím víc neţ kamarád z druhé devítky, kde měli jinou paní učitelku na dějepis, která psala zápisy okolo 1 stránky A5. A to je asi vše… Jakub Lukeš 1.L V médiích jsem moc referencí o základním školství nezaregistroval, nicméně mohu s jistotou říct, ţe mně se na ZŠ Chaplinovo náměstí výuka zdála zdlouhavá, pomalá a neefektivní. Nechápu proč, ale z nějakého důvodu se pořád očesávají osnovy jak z češtiny, tak matematiky,

17

tak čehokoliv dalšího (mimochodem, to není jenom na základních školách). Já měl štěstí na češtináře, který se nás opravdu i přes nízké nároky osnov, snaţil naučit maximum. A musím říct, ţe to docela vycházelo. Jinak všichni další učitelé brali svou práci poměrně s nadměrným odstupem. Pamatuji si, ţe v září 2005 (pokud se nemýlím – pro mě začátek 6. třídy) jsem zaznamenal výraznou změnu v počtu ţáků ve třídě, i v celkové úrovni třídy, za coţ částečně mohla změna jazykové třídy na informatickou, kam se, abych pravdu řekl, mělo z 24 ţáků dostat asi tak 5, kteří neplánovali jenom hrát hry, ale opravdu rozvíjet znalosti v informačních technologiích. Hlubší popis rozdílu by byl značně zkreslený, jak díky chování některých jedinců, tak snad i díky faktu, ţe jediný posudek úrovně je porovnávání s mojí osobou, a to by znamenalo degradaci celé mojí bývalé třídy na úroveň laboratorních myší s obstojnou pamětí. Přechod na střední školu jsem nějak těţce nevnímal, i kdyţ moje vysvědčení by moţná tvrdilo opak. Nejpříjemnější překvapení pro mě bylo zjištění, ţe ve třídě, do které jsem byl přidělen, panuje všeobecná pohoda a dostali jsme z mého pohledu (a doslechu) ty nejlepší učitele, jaké jsme dostat mohli. Zajímavé je, ţe podle statistiky by se na SSPŠ mělo vyskytovat zhruba 13 geniálních lidí, a z mého pozorování vyplývá, ţe v naší třídě jsou 3. Chaotické rozpoloţení, chyba statistiky, nebo chyba mého pozorování? Další a pravděpodobně poslední postřeh, který mě napadá, je ten, ţe pokud se (coţ se stane s velmi malou pravděpodobností) sejde na základní škole třída kvalitních ţáků, dá se prakticky ve všech předmětech stihnout za 2. stupeň veškeré učivo v osnovách od 6. do 9. třídy + asi tak první rok aţ dva střední školy (vyjma specificky zaměřených předmětů, jejichţ výuku základní školy vůbec neposkytují). Jeden můj kamarád, který chodil na základní školu do Modřan (nevím přesně kam), mi říkal, ţe v matematice stihli v devátém ročníku probrat základy kombinatoriky, jeden elementární útrţek z výuky komplexních čísel, kvadratické rovnice (do detailů) a velice podrobné znalosti funkcí, sahající aţ po exponenciální funkce, které pokud vím, se na základních školách opravdu nevyučují. Toť vše. David Bouška Podle mně úroveň vzdělání na základní škole je asi v polovině případů nedostatečná, hlavním důvodem je, ţe pro české ţáky není škola místem, kam by chodili rádi. Na víceletá gymnázia většinou odcházejí ti chytřejší ţáci, kdyţ oni odejdou, tak ti slabší ţáci dostávají šanci zlepšit se a ukázat, co v nich je. Na základní škole panují přátelské vztahy, ţáci se spolu kamarádí, ale bývají i výjimky, kdyţ někteří ţáci spolu soupeří. Kdyţ jsem přišel na střední školu, tak jsem poznal velký rozdíl ve způsobu výuky a náročnosti mezi základní a střední školou. Je to těţce zvladatelné jak psychicky, tak i fyzicky. Všimnul jsem si, ţe základní škola není tak přisná jako střední. Na základní škole je více zábavy a moţnost volného času na vlastní aktivity. Student SSPŠ Preslova Základními pilíři školy jsou osnovy a přístup k ţákům. Bohuţel mnoho škol propadá v obojím. Osnovy jsou často zastaralé a pro ţáky nepřitaţlivé. Jindy jsou učebnice a jiné příručky vytvořeny chaoticky nebo jsou náročné na čtení a studenty od učiva opět jen odradí. Je zajímavé, ţe starší učebnice jsou většinou mnohem stravitelnější pro běţného člověka. A co pak máme dělat, my mladí, kteří máme k učivu averzi? Je opravdu nutné, aby školy vybíraly

18

skutečně kvalitní učebnice. Ministerstvo by mělo vybrat nejlepší moţné učebnice a zařídit, aby se tyto knihy dostaly do škol. Je opravdu rozdíl, kdyţ se učíte z kvalitní kníţky. Na základní škole jsme například měli učebnici angličtiny, která byla přehlcená naprosto zbytečnými cvičeními, a naopak chyběla taková, na kterých by skutečně šlo procvičit si znalosti. Později jsem pouţíval učebnice z anglických univerzit a sám jsem cítil, ţe jsem se toho naučil mnohem více a stálo mě to méně sil. Stejně důleţité jako učivo samo je potřeba, aby bylo k ţákům přistupováno odpovídajícím způsobem. Můţeme se jen dohadovat, proč tomu tak je, ale všichni si musíme přiznat, ţe chování ţáků na základních školách se rok od roku zhoršuje. Od toho se musí odvíjet jak se studenty pracovat. Znal jsem a stále znám mnoho lidí, kteří nejsou ke studiu vedeni a motivování. Jsou potřeba kvalitní kantoři, kteří dokáţou zaujmout a vysvětlit svůj předmět. Jsem moc rád, ţe máme na škole mnoho takových učitelů. Bastl Jan 1.A Na mé základní škole se podle mého názoru učí dobře, ale kdyţ člověk přejde na střední školu, myslí si, jak je chytrej. Na základních školách se ţáci zařazují do skupin jedna je jsem drsnej a blbej a ta druhá sem šprt a centrum posměchu. Někdy se stane, ţe je třetí skupina a ta je jsem drsnej a chytrej, ale ta se vyskytuje jen málokdy. Přechody bývají těţké, nerad jsem se loučil s přáteli ze základní školy. Neţ se lidi poznají, tak to chvilku trvá. Ten první týden byl nejhorší, pak jsme se všichni seznámili a uţ to bylo v pořádku. Lášek Tomáš Kdyţ se zpětně vrátím na ZŠ, tak já si na kvalitu školy stěţovat nemůţu. Přístup tamních učitelů byl dle mého v pořádku, něco jsem si odtamtud také odnesl, takţe svých 9 let na základní škole hodnotím z hlediska učiva pozitivně. Z mé třídy tenkrát pár lidí odešlo, ale vzhledem k tomu, ţe to byli spíš takoví věčně upovídaní a mně ne zrovna příliš příjemní jedinci, tak se třídní kolektiv docela zlepšil. Můj ročník byl aţ na pár případů ještě „ten slušný“. Co se týče těch, co byli o rok, dva mladší, tak to z hlediska chování mezi sebou, k učitelům, výběrem slov, atd. bylo docela otřesné, sice neříkám, ţe u nás se nikdy nic vulgárního neozvalo, ale myslím, ţe si ţáci na základních školách dovolí k učitelům mnohem víc neţ třeba teď na střední. Vzhledem k tomu, ţe moje třída je naprosto super kolektiv (samozřejmě i s p. třídní), tak obtíţnost přechodu byla minimální, navíc jsem uţ po 9 letech chtěl lidi okolo sebe obměnit. Pavel Janeček 2.B Je na základních školách špatná úroveň? Ano, ale já jsem měl štěstí, ţe jsem chodil na jednu z těch dobrých. Ale po příchodu na střední školu jsem zjistil, ţe všeobecně je úroveň velmi nízká. Změnila se úroveň v naší třídě po odchodu ţáku na víceletá gymnázia? Myslím, ţe ne. I kdyţ odejdou ti nejlepší, tak celkově ta třída neklesne v prospěchu skoro vůbec. Jaké jsou mezilidské vztahy? U nás to bylo velmi dobré i přes to, ţe k nám chodilo mnoho ţáků vietnamské národnosti, tak jsme všichni vycházeli dobře. Přechod ze základní na střední školu byl pro mě docela těţký, ale očekával jsem to ještě horší. Ale za pár týdnu jsem se s tím srovnal a naučil jsem se jiný způsob učení. Student SSPŠ Preslova

19

Základním vzděláním musí projít kaţdý. I kdyţ se určitě mnoho věcí od minulosti změnilo, není vzdělání ţáků podle mě tak špatné. Jde pouze o kázeň ţáků. Ţáci čím dál více zlobí a například mluví čím dál víc vulgárně. Stačí jet autobusem a slyšíte, jak si děti z první třídy nadávají, a to pořádně. Tady by měla být důleţitá výchova. Na otázku, jaké to je, kdyţ někdo odejde ze třídy, je jednoduchá odpověď. Pokud jsme třída jako celek, tak je to vţdy divné, kdyţ někdo odejde. Pamatuju si, kdyţ od nás odešla v osmé třídě spoluţačka, tak to vyvolalo menší rozruch. Ale to jen kvůli problému, pro který vlastně odešla. Potom vše utichlo a spoluţáci, se chovali, jak kdyby se nic nestalo. Kázeň ve škole je problém. Jak jsem jiţ říkal, ţáci si čím dál více dovolují. Záleţí na učiteli, jak si hodinu zorganizuje. Nebyla hodina, aby někdo nevyrušoval. Kdyţ se tak podíváme, tak i na střední škole se objevuje vyrušování v hodině. Ale problém přicházel o přestávkách. Kdyţ byla ve třídě slabší osoba nebo jak se mezi ţáky říká tzv. „šprt“, tak se vyskytovala i šikana. A to je ta nejhorší věc, co se můţe objevit. Přechod na střední školu byl těţký jak z kterého hlediska. Všichni jsme se těšili, jak vypadneme ze školy a ţe uţ budeme na střední škole. A tam ţe se teprve všichni začneme učit. To je úplný nesmysl. Teď si říkáme, ţe oproti střední škole byla základní jen hračka. Ale tohle si budeme asi říkat i na přestupu dál na vysokou školu. Rozloučit se se spoluţáky nebylo lehké. Ale s 1/5 spoluţáků z mé bývalé třídy chodím sem na střední školu a ostatní potkávám. Takţe vše v pohodě. Základní vzdělání je v pořádku. Jde pouze o přístup k němu. Jiří Kvaček Touto úvahou bych rád odpověděl na vaši první otázku znějící: „Je podle vašeho názoru opravdu úroveň vzdělání na základní škole tak špatná, jak se uvádí v médiích?“ Abych řekl pravdu, média vţdy přehánějí, ale jsou tu i informace, se kterými s nimi musím souhlasit. Například, ţe si učitelé neumějí sjednat kázeň při hodinách, na vysvědčeních známky neodpovídají vědomostem ţáka a kolikrát se i stane, ţe daný ţák s trojkami neví vůbec nic. Dále bych chtěl upozornit, ţe na základních školách je většinou nadrţováno dívkám a projeví se to při dalším středoškolském studiu, kdy dívky mají o stupeň, aţ dva stupně horší známky neţ chlapci. Ovšem, nemůţeme srovnávat všechny základní školy stejnou laťkou. Kaţdá škola má jiné vedení a učitelský sbor a podle toho se dále odvíjí její kvalita vzdělání. Michal Kureš Naše školství oproti zahraničí hodně pokulhává. Vzdělanost národa klesá a přibývá lidí, co nedokončili základní školu, nebo dokončili jen tak tak. Není to chyba učitelů, ale spíš ţáků, kteří si neuvědomují, ţe v dnešní společnosti, ve dnešním světě se bez lepšího vzdělání moc daleko nedostanete. Jsem tedy rád, ţe teď studuji na SSPŠ. Ale to jsem odbočil. O základní školství jsem se přestal zajímat, jakmile jsem opustil základní školu. Spíše mi připadá, ţe se nám hroutí to střední, vyšší a vysoké. Nějak nemám, co bych k tomuto tématu napsal, protoţe nemám v této problematice tak velký rozhled, ale doufám, ţe se to někdy zlepší. Asi jako všichni. Jakub Volf Na tuto otázku je velmi těţké jednoznačně odpovědět. Mohli bychom se spíše zeptat, zdali dokáţe základní školní systém u nás dostatečně připravit jeho navštěvovatele na jejich budoucí ţivot, či následné studium.

20

O úrovni vzdělávání by se však dalo dlouze polemizovat. Měl by se snad stát snaţit zajistit lepší úroveň vzdělávání na českých školách? Měla by tato úroveň být jednotná opravdu všude? A pro kaţdého? Ale dostaneme-li se k samotné úrovni, jaká je její rozumná představa a kde má hranice? A bylo by zvýšení nároků kladených na ţáky řešením? Avšak mluvíme-li o řešení, přiznáváme si přítomnost problému. Zvýšení nároků vůči studentům by mohlo být bráno jako přehnané a jimi samotnými nepřijatelné. Avšak neznalost přeci neomlouvá, a proto bychom se ji měli snaţit redukovat, je naším úsilím kvalitnější ţivot tady, nebo ne? Jistou skutečnost ale ignorovat nemůţeme, totiţ individuální nadání kaţdého z nás. Kaţdý jsme předurčen pro něco jiného, proto by uniformita nic neřešila. Také nemůţeme čekat, ţe kaţdý bude schopen přizpůsobivosti. Ale obtíţnost je věcí velmi relativní. Nejednomu studentovi by jistě připadala nová vzdělávací osnova v porovnání s tou nynější zcela nezvladatelná, ale to je opět způsobené tímto dlouholetým přístupem. Avšak člověk se okolí přizpůsobuje neustále, proto je tato schopnost opravdu velmi dobrá. Kdyby byl tento jiţ zmíněný obtíţnější nový vzdělávací systém zaveden uţ od útlého věku, byl by zkrátka přijat přirozeně a nikdo by se nad ním ani nepozastavoval. Skutečně mnoho lidí má nadání, ale zkrátka většinou nedostanou příleţitost či šanci je projevit, nebo pro ně v běţném systému jednoduše není místo. Ale myslím, ţe největší problém netkví v nízké úrovni vzdělávání, nýbrţ v malé motivaci. Zkrátka většina lidí nevidí ke snaze sebemenší důvod. Postrádají cílevědomost. Přitom tito jedinci mají více moţností, neţ si jen myslí, proto je tak důleţitá starost ze strany školství, aby si těchto moţností byli vědomi. Na závěr bych chtěla podotknout, a to se mnou jistě souhlasíte, ţe můţeme být rádi, ţe tu nějakou povinnou školní docházku máme, ale opět se musím zeptat, proč se spokojit s normou? Nicole Svobodová 1.L Těţko říci, ale osobně si myslím, ţe v rámci základních škol je moţné získat celkem slušný všeobecný přehled. Nějaká zásadní pozitiva na českém školství neshledávám. Osobně vidím budoucnost v prohloubení vztahu mezi studentem a učitelem, aby byl vyučující spíš takový mentor či rádce a ne jen nenáviděná osoba, která neustále něco vyţaduje. Tento stav je nicméně moţné zakusit jiţ na některých soukromých školách. Můj názor na soukromé školy je ovšem velmi negativní. Ve svém okolí mám několik známých, kteří těmito školami prošli a mnozí se sami vyjádřili, ţe tuto školu nelze neukončit. Prospěch se tam prostě platí. Proč by škola také vyhazovala ţáka, jehoţ rodič je vlastně sponzorem? Samozřejmě, ţe i na soukromé škole se najdou kvalitní vyučující, ovšem srovnání kvalit ţáků soukromých a státních škol vychází podle mne jednoznačně ve prospěch státních škol. Na mé základní škole byly vtahy mezi ţáky poměrně dobré. Ačkoli se občas stal někdo terčem šikany, nikdy to nemělo dlouhého trvání. Ovšem kázeň na naší škole byla otřesná. Mezi kantory byli dva, moţná tři, kteří měli respekt a autoritu. Ostatní se stávali terčem posměchu, tykání a nadávek. Můj přechod na střední školu byl krásný a jsem velice rád, ţe jsem si vybral právě tuto střední školu. Velice mi přechod ulehčila naše třída, kde jsme se všichni seznámili velice rychle a vznikl, řekl bych, ,,super kolektiv“, coţ potvrzují i někteří kantoři. Stejně na střední škole jsem se nesetkal s někým, kdo by byl šikanován. Všichni tu ţijeme, dá se říct v harmonii. Miroslav Mašek 2.C

21

Dle mých názorů je probíraná látka úměrná inteligenci a věku studentů, s testováním bych ovšem souhlasil. V případě nevýrazné osoby se kolektiv jako celek nepoškodí, v případě odchodu výrazné osoby nastoupí na jeho místo nová a ta můţe kolektiv úplně změnit. Kázeň a mezilidské vztahy jsou velmi individuální záleţitostí, jsem ze školy, kde byly vztahy dobré. Záleţí hodně i na učitelích, v případě tzv."maminkovské" třídní bývají vztahy dobré, tím pádem i kázeň. Z hlediska prostředí a spoluţáků bych měl jen pár výhrad: třeba ţe máme sotva 20 holek na celé škole, ale člověk si rychle zvykne. S pár učiteli jsem si hned úplně nerozuměl, ale myslím nebo alespoň doufám, ţe se to změní. Chodil jsem na základní školu, kde jsme dostali první známku aţ v 1. pololetí 8. ročníku. Jan Setinský 1.C Kdyţ se zamýšlím nad tímto tématem, napadá mne spousta věcí a záţitků jak dobrých, tak i těch horších. Na základní školu budu ale i přes ty špatné věci a záţitky vzpomínat v dobrém. Pamatuji si, jak jsem si na základní škole říkal, uţ abych byl na střední škole, tam to nebude tak hrozné a budu tam trávit hodiny na notebooku…vize to byla sice hezká, avšak po půl roce studia na této škole si začínám říkat, jaké to bylo jednodušší na základní škole. Nemusel jsem se moc učit a procházel jsem téměř s vyznamenáním, kdyţ se zde učím málo, procházím s téměř samými trojkami aţ čtyřkami. Uţ několik měsíců před skončením deváté třídy jsem si říkal, uţ abych byl na střední škole a odešel ze základky, ale aţ poslední školní den jsem si uvědomil, ţe uţ to všechno končí a začíná něco zcela nového, a to je právě střední škola. První školní den jsem byl plný očekávání, co se bude dít a jaká bude má nová třída. Ukázalo se, ţe je to příjemný a spolupracující kolektiv. Co se týče prostředí a okolí, je to také něco úplně nového. Na základní škole jsme se téměř všichni dobře znali, ale byli tam i spoluţáci, které jsem nemusel. Zde denně procházím po chodbách a naráţím při tom na spoustu neznámých tváří. Základní škola měla i své nevýhody, ale vzpomínám na ni v dobrém a čas od času se tam s bývalými spoluţáky vypravíme podívat, pozdravit naše bývalé učitele a samozřejmě i bývalé spoluţáky. Suchánek 1. B Dle mého názoru se nesniţuje pouze úroveň vzdělání na základních školách, ale všeobecně. Lépe řečeno, současná generace vychovaná počítači a televizí nedokáţe vstřebávat učivo podávané pouhou recitací učitele z učebnice. Úroveň se dle mého názoru nesniţuje, zvyšují se poţadavky studentů. Kdyţ je učivo nebaví, nezapamatují si ho. Ale z druhé stránky, základní škola, kterou jsem například navštěvoval, já byla dle mého, i názorů jiných, velmi špatná. Korunku tomu nasadila „nutná“ rekonstrukce celé školy, kdy celou školu vystěhovali do jiné budovy. Vzniklý zmatek spojený se stěhováním téměř znemoţnil normální výuku. Co se týče mezilidských vztahů, jsou stejné jako kdekoliv jinde, navíc na kaţdé škole jsou jiné. Na gymnázia nejčastěji odcházejí děti, které jeví větší inteligenci nebo odchází na přání rodičů. Většina těchto ţáku je povaţováno za černé ovce třídy, tzv. „blbce“ nebo „šprty“, byť tomu tak být nemusí. Proto jejich odchodu ţáci příliš nelitují, ba naopak. Ţáci se s odchodem spoluţáka vyrovnávají celkem rychle, pokud to není jejich blízký přítel. Ale i přesto se na ně v průběhu času zapomene. Poměry se však moc nezmění. Nadále je třída jako kolektiv pospolu, nebo skupinově proti sobě. Kdyţ od nás v páté třídě odcházeli spoluţáci, zvykli jsme si na jejich odchod vcelku brzy a poměry ve třídě se tím nijak

22

nenarušily. A pokud tak to nebylo ovlivněno odchodem spoluţáků. Dle mého názoru však aţ pozdější přechod na střední školu teprve ukazuje, co všechno na základních školách bylo špatně, nebo by se dalo udělat lépe. Například komunikace ţák-učitel. Na základní škole to bylo dítě (i v deváté třídě) versus nepřemoţitelný bůh, co má vţdy pravdu, na střední škole je to člověk proti člověku. Učitelé na základních školách si to moţná neuvědomují, ale kdyţ komunikují s dospívajícími lidmi jako s dětmi, jdou vlastně proti sobě. Ty „děti“ se právě proto začínají bouřit, je jim to nepříjemné. Na to učitelé reagují slovy jako „ta dnešní generace je drzá“ nebo „to my jsme si nikdy nedovolili“. Ale chyba je v tomto případě na jejich straně. Dle mého názoru tedy není základní školství vyloţeně špatné, pedagogové jsou dostatečně vzdělaní, jen si s ţáky nerozumějí a ti posléze školu sabotují. Kryštof Borovka 2.L

FINANCOVÁNÍ STŘEDNÍHO ŠKOLSTVÍ

Jak klesají dotace do školství ze strany MŠMT Část z materiálu předaného ministrovi školství Pokles prostředků ONIV od roku 2002 do roku 2010 Kdyţ jsem v roce 2002 nastupoval do funkce ředitele střední školy, činila dotace ONIV (lidově řečeno dotace na učební pomůcky) pro naší školu 726. 000,- Kč. Od té doby pravidelně klesá. V roce 2010, po letošním dvojím (!) sníţení, činí pouhých 266. 000,- Kč. Coţ je necelých 37 % z původní částky! Z toho mám platit pojištění, internet, virtuální školu, údrţbu téměř 300 počítačů, další vzdělávání bezmála padesáti pedagogů! Při počtu 554 studentů v roce 2002 byla dotace na ţáka pro naši školu 1.310,- Kč. Při počtu 625 studentů v roce 2010 je letos dotace na ţáka 462,- Kč. Tedy pouhých 35,3 % původní částky!! Neměl by být trend opačný?!? Zvláště kdyţ přibývají další výdaje spojené s komplikovanějším přijímacím řízením i státními maturitami? Oprávněně se poţaduje vyuţívání informačních technologií i ve všeobecně vzdělávacích předmětech?!

Příslušný rok studenta 2002 2010

ONIV dotace

Počet studentů

Dotace

726. 000,- Kč 284. 000,- Kč

554 625

1. 310,- Kč 454,- Kč

na

Reálný pokles dotací pro naši školu mezi roky 2006 aţ 2010 Od roku 2006 začíná postupné sniţování prostředků poskytovaných MŠMT pro školy. Nejprve byl zrušen program SIPVZ (program podpory rozvoje informačních technologií ve školách), který byl původně garantován aţ do roku 2010, bývalá paní ministryně Buzková škrtla při svém odchodu částku ve výši jedné miliardy korun vydávanou na tyto účely. Pak následuje zrušení dotací na program „internet do škol“, tzn. placení nejniţšího paušálu za internetové připojení (v současné době nás stojí cca 120. 000,- Kč na rok) a poté postupné sniţování dalších prostředků. V roce 2008 byla částka na ONIV přímé, tzv. „učební pomůcky“, pro naši školu sníţena o částku 120. 000,- Kč, v roce 2009 o 26. 000,- Kč a v roce 2010 doposud o dalších 98. 000,Kč!!!

Zrušení dotace SIPVZ Ukončení placení internetu Sníţení ONIV přímé Celkové sníţení proti roku 2006

- minus cca 400. 000,- Kč - minus cca 30. 000,- Kč - minus cca 244. 000,- Kč - minus cca 674. 000,- Kč (!!!)

23

Z těchto čísel vyplývá, ţe má naše škola pro zajištění provozu a především výuky oproti roku 2006 v roce 2010 méně prostředků a to o částku cca 630. 000,- Kč! Coţ je dle mého alarmující. Za poslední čtyři roky to však dělá jiţ cca 2 miliony! Naše škola zaměřená na informační technologie a vychovávající odborníky v oblasti IT a ne uţivatele IT, musí udrţovat cca 270 počítačových stanic (!!!), jejich periférie, další přístroje a zařízení v laboratořích, posílat vyučující na drahá školení. Toto je opravdu se současnou dotací ONIV přímé ve výši 289.000.- Kč naprosto nereálné!!! V Praze dne 20. ledna 2011

Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

MUČENÍ - CO JE TABU PRO CIVILIZOVANOU SPOLEČNOST Váţení studenti, v rámci mnou avízovaných ţádostí o napsání úvahy, vám předkládám další téma, ke kterému vás prosím o napsání úvahy. Moţná se někteří budou domnívat, ţe toto téma není nejvhodnější pro středoškolské studenty, já však jsem jiného názoru. Studenty třetích a čtvrtých ročníků, kterým toto téma předkládám, povaţuji za jiţ dostatečně vyzrálé osobnosti, aby se i nad tímto problémem studenti mohli zamyslet. Záměrně pro úvahy volím témata, která jsou velmi těţká, neboť povaţuji za důleţité, aby i o nich mladá generace přemýšlela. A jsem přesvědčen, ţe studenti naší školy i taková témata jsou schopni uchopit. Níţe je uveden můj příspěvek, ke kterému prosím o vaši úvahu. Děkuji vám rovněţ za podporu této mé akce, která chce dát prostor k vyjádření vašich názorů a zároveň i příleţitost učit se formulovat své názory a vytvořit smysluplný příspěvek. Jde o protiklad k biflování, mentorování. Jde o věc, která dle mého v českém školství chybí. Neučit se jen fráze, ale být schopen zformulovat a vyjádřit svůj názor. Na velmi těţké či oţehavé problémy. Děkuji vám předem, ţe svoji úvahu zavěsíte do systému virtuální školy do pondělí 17. ledna 2011. Pokud si nebudete přát, aby v případě zveřejnění bylo u vaší úvahy uvedeno vaše jméno, připište pod příspěvek „Nepřeji si zveřejnit své jméno“ a toto bude respektováno. Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

ÚVODNÍ ÚVAHA ŘEDITELE – Mučení – Tabu pro civilizovanou společnost Určitě se shodne drtivá většina obyvatel států, spadající ,,do rodiny“ tzv. západní civilizace, ţe pouţít drastické nátlakové metody při výslechu běţných kriminálních činů je naprosto nepřípustné. Ačkoli někdy poţívají pachatelé trestných činů větší ochranu neţ jejich oběti. Je naprosto nepřípustné si vynucovat mučením doznání k trestnému činu, navíc pro ukončení svého utrpení se člověk přizná i k věcem, které nespáchal. Vynucování doznání právem útrpným bylo běţné nejen ve středověku, ale bohuţel i v minulém století, především v nacistických a komunistických věznicích. Mnoho nevinných, kteří nedokázali dále vzdorovat mučení, poté končilo na popravištích. Mnozí však i dnes zaváhají v extrémních případech. Hodně se o tomto tématu hovoří ve spojitosti s postupem americké armády v boji s terorismem a připuštění jistého stupně mučení v předem striktně vymezených případech. Toto opatření však vyvolává velmi rozporuplné reakce. Pokusme se proto nad tímto problémem zamyslet. Je moţné fyzickým či psychickým mučením pedofila vyzvědět, kde ukrývá unesené dítě, které moţná bez včasné pomoci zemře? Je moţné mučením zjistit od teroristy, kde má být

24

poloţena bomba? Nebo striktně dbát na dodrţování jeho práv, kdyţ on bez mrknutí oka podřezává nevinné unesené oběti před videokamerou či umístí bombu do nákupního centra? Co kdyţ mučením teroristy zachráníme ţivoty desítek jiných lidí? Moţná svého otce, matku, sestru, bratra, manţelku, syna či dceru? Ti všichni, včetně nás samých, mohou být zcela náhodnou obětí. Nesmíme za ţádných okolností překročit jistou hranici, ačkoli tím třeba nezabráníme odhalení teroristického útoku a zemřou desítky lidí, kteří jsou pouze v nesprávnou dobu na nesprávném místě? Mají lidská práva teroristy vyšší hodnotu neţ lidské ţivoty jeho potencionálních obětí? Tyto otázky jsou jistě velmi oţehavé, odpovědi na ně mohou být protkány emocemi. Jinak bude mluvit člověk, který o terorismu či únosu dítěte slyší pouze z televize, jinak poté, co se stane obětí někdo z jeho blízkých. Pokud však tuto hranici jednou překročíme, byť pouze ve striktně vymezených případech, nemůţe dojít k následnému zneuţití? Nebo jen k obyčejnému přehmatu? Nemůţe být útrpnému právu podroben nevinný? Ing. Radko Sáblík, ředitel školy

ÚVAHY STUDENTŮ Obávám se, ţe pro dnešní společnost není tabu vůbec nic. Moţná pro některé z nás jsou tabu určité věci. Ať uţ jde o sex sadomaso, pojídání hmyzu či červů nebo jiné zvrhlosti. Co jinému připadá šílené nebo zvrhlé, druhý zase povaţuje za běţné a naopak. Nejde se však tvářit, ţe uděláme svět spravedlivým a správným, ţe tabu zmizí, protoţe se budou dít jen správně věci. Nejsme Supermani ani nic podobného. Zákony všemu nezabrání. Vyhrává vţdy silnější, tento zákon přírody platí i mezi lidmi. Proto nemůţeme čekat, ţe např. ten, kdo bude mít kulomet a druhý, co bude mít vzduchovku, na sebe nezaútočí jen proto, ţe jeden z nich je znevýhodněn. Je to stejné jako s mučením, také je zde jeden spoután a nemůţe se bránit, a ti kteří jsou kolem něho mají početní i silovou převahu, a v tom to spočívá. Jak se můţe jedinec bránit? Jak bychom mohli USA zabránit v mučení teroristů a teroristům v odpalování bomb? Ano, můţeme na USA veřejně apelovat, dělat poltický nátlak, ukládat obchodní a jiná embarga. Myslíte si však, ţe se to přestane dít? Ne, nepřestane. A co teroristé? Bojují proti všem lidem, nebo proti západním vládám, či proti křesťanství? Či jen touţí po krveprolití? Domnívám se, ţe půjde o peníze, moc či území. Státy typu USA chtějí mít moc a území. Vše se započalo v minulém století, kdy zuřila studená válka. Mám na mysli válku v Afgínistánu, Iráku, Vietnamu apod. Tyto země se staly terčem střetu těchto dvou mocností ať uţ přímo anebo nepřímo. Přitom např. Afgánistán je velmi chudý, velmi hornatý a není zde ropa ani nic podobného. Jen zemědělství a heroin. Šlo tedy o dokazování moci. Problém je v tom, ţe dnešní teroristé vznikli za podpory tehdejšího SSSR a USA. Zářným příkladem je Al-Kájda, podporovaná USA. Stejnou vládou byla vybudována pevnost Tora-Bora, dobývána USA po roce 2001. Svatá válka islamistů neboli dţihád se vleče uţ od 80. let 20. století. Ano souvisí to s náboţenským přesvědčením a netvrdím, ţe islamisté nejsou fanatici. To víte, ţe jsou. Ale nejdřív válku nevedli proti západním zemím. Chcete-li proti "nám". Válka byla jen na území těchto států, situovaných u Aralského jezera a Kaspického moře. Šlo o války občanské, jejichţ příčinou byly předešlé rozbroje vyvolané SSSR a USA. Kde tedy hledat viníka? No tam, kdo nejvíc proti teroristům brojí. Jinak teroristické útoky vnímám jako trest islámských zemí za to, jak se jim tam teď ţije díky zpustošení válkou. I kdyţ ze strany Ruska nevnímám tak rezolutní postoj proti terorismu, jako od USA. Nevím, nejsem odborník přes terorismus. Moţná je to jen můj dojem. Kaţdopádně islamisté se jen tak nezklidní a nevím, o co jim vlastně jde. Chtějí peníze na zlepšení ekonomické situace? Moţná. Asi by to

25

chtělo psychologickou analýzu jejich uvaţování. Co je smyslem jejich počínání? To bych taky rád věděl. O mučení lidí se běţně nemluví, ale není to nic neobvyklého. Začíná to šikanou jedince kolektivem lidí, pokračuje přes zločin typu vraţd, pedofilie, znásilnění, týrání dětí; navazuje mučícími výslechy represivních sloţek a končí genocidou obyvatelstva. Nevím, jaký názor bych přesně měl vyjádřit v této úvaze, zda se ptát jak zabránit mučení vězňů, nebo špatné ochraně jejich obětí (viz. české zákony), jak mučitele potrestat a podobně. Jistě, jsou tu zákony na ochranu lidských práv, jenţe kdo by někoho mučil na ulici? O tom se nedozvíme, protoţe oběť se většinou bojí promluvit, anebo to nepřeţije. Já si nedělám iluze. Vím, jak to chodí. Nemá smysl tu polemizovat, zda ospravedlnit mučení, kdyţ jde o ţivoty jiných lidí. Nikdy není nic absolutně spravedlivé. O něčem se nemluví a třeba ani mluvit nebude. Neznamená to, ţe kdyţ se o tom začne mluvit a zkoumat to, rázem problém zmizí. Svět není spravedlivý a pokud bychom znali všechna zvěrstva páchaná třeba právě v tomto okamţiku, nestačili bychom se divit. Zákony, předpisy, řády jsou jednou věcí, dodrţování druhou. Jak mohou být dodrţovány, kdyţ je nedodrţují státy samy? Musíme se spoléhat na vlastní svědomí a morálku. V Evropě není kriminalita nikterak vysoká, dobře tu funguje police. Neplatí tady vţdy, kdo má peníze, má i moc. Na východ od nás uţ to tak být nemusí. Mnozí bossové neváhají bojovat s policií a mnohdy vyhrávají. Pro mě tabu snad neexistují, dokáţu se bavit skoro o všem. Nemám však pocit, ţe tím něco změním. Pro civilizovanou společnost by nemělo být tabu se o čemkoliv bavit, tabu by mělo být provádění zvěrstev. Michal Sůva 3.A Na toto téma jsem nedávno četl zajímavý článek v časopise Maxim. Protoţe se mi článek líbil a souhlasil jsem s ním, nechám se jím inspirovat. Pokud se podíváme na civilizovanou společnost, zjistíme, ţe jsme schopni se bavit prakticky o čemkoli, krom naprosto elementárních věcí, které se týkají přímo konkrétních jedinců - nás. Jedny z těch citlivějších témat jsou například některé sexuální poruchy. Dalším takovým tématem jsou tělesné tekutiny. Málo z nás si dokáţe představit otevřenou konverzaci například o moči, spermatu či tuhých exkrementech. Na druhou stranu - kdo by se o takových věcech chtěl vůbec bavit? Myslím, ţe je ale škoda, jak se dnes bere téma rasismu. Je naprosto nepřijatelné označit Roma za rasistu, ačkoli označování europoidního člověka je na denním pořádku. To je jedna z dalších věcí, o kterých si myslím, ţe se lidská společnost v současné době nedokáţe otevřeně a objektivně bavit. Řekl bych, ţe to ještě nějaký čas potrvá, ale společnost vlivem globalizace, celosvětové komunikace a dalších faktorů tato tabu překoná. Michal Hartman 3.L Chtěl bych se vyjádřit k některým společensky ,,odepřeným“ věcem. Myslím si totiţ, ţe některé z nich jsou špatné z hodně dobrého důvodu, ale jiné v nás vyvolávají fóbii naprosto zbytečně. Protoţe jde o společenské záleţitosti, je asi nejlepší brát si vše osobně, například: „Co kdybych se do stejné situace dostal sám, jak chci, aby se se mnou zacházelo?“ Myslím si, ţe kaţdý člověk je nevinný, dokud se mu neprokáţe vina. Dělá se mi trochu špatně, kdyţ slyším o tom, ţe to někde takhle nemají, ale na to jsou taky dva úhly pohledu. První je ten můj, představuji si to asi takhle: Jsem poctivý člověk, ale mám trochu děsivý vzhled. Jednoho dne jsem byl asi poblíţ nějakého neštěstí a zadrţela mě policie jako hlavního podezřelého. Já vím, ţe jsem nevinný, ale nemohu to prokázat, stačí trochu smůly a nemám ani alibi… V takovéto situaci bych se mohl lehko ocitnout, kdyby nebyly jisté společenské a zákonné meze. Teď si navíc představte, ţe by si policisté byli mou vinou tak jisti, ţe by mě začali mučit. Opravdu chcete, aby se vám taky něco takového stalo?

26

Teď ještě nastíním druhý úhel pohledu, taky logický, ale nemám ho rád. Představte si, ţe jste doma se svým milovaným sourozencem, třeba sestrou. Jednoho dne se k vám vkradne člověk a zabije vám sestru. Vy jste toho svědkem, ale pachatel nenechá na místě činu nic, co by ho mohlo identifikovat. Podle vašeho popisu zadrţí nějakého muţe, vy zjistíte, ţe je to opravdu on, ale není ţádný důkaz, a proto je brzy propuštěn. Po několika dnech prohledávání kupky sena najdou policisté vraţednou zbraň a na ní pachatelovu DNA. S podezřením jdou navštívit dotyčného, aby si byli provţdy jistí, ten ale mezitím utekl… Chtěli byste, aby se vám tohle stalo? Aby policie nechala uprchnout pachatele jen proto, ţe nemají důkazy? Problém je v tom, ţe kdyby stačilo slovo k zadrţení nějaké osoby a následnému mučení, stalo by se z toho čarodějnictví. Stejně tak jako terorista můţe napadnout náhodný cíl, jímţ můţe být někdo pro nás důleţitý. Kdyby policie mohla s váţným podezřením někoho jentak zadrţet a mučit, bylo by pak křivé obvinění nejsilnější zbraní. Cílem by se stejně tak mohl stát kdokoliv z nás. Jak by se to pak lišilo od terorismu? My jako společnost nesmíme být teroristy, ikdyţ to pro někoho z nás můţe být těţké a osobní. Ještě nakonec bych chtěl vydat společnosti takové poselství: „Proti gustu ţádný dišputát“. Nezapomeňte, ţe ačkoliv jsou některé věci nanejvýš podivné, jiný na ně pohlíţí úplně jinak. Takţe aţ uvidíte člověka, který má oblibu v něčem, co vás naopak odrazuje, nekoukejte na něj přes prsty, on vám to pak nebude oplácet. Borek Hanzl 3.C Terorismus a hrozba z něj je zajisté velice oţehavé téma. V minulém století bylo vězněno mnoho politických vězňů i běţných a nevinných občanů, kteří často neprávem byli zabiti či mučeni a doznali se k věcem, které se pouze naučili nazpaměť. Nic takového, co se dělo není, určitě ničím, čím by se dalo chlubit. Ovšem kaţdý takovýto reţim měl svoje zástupce. Dokonce často i sousedi dotyčného vězně chtěli jeho smrt a nezamýšleli se nad ním jako nad osobou, ale jako nad škůdcem reţimu, a proto by měl být odstraněn. Aţ takto byli zmanipulováni lidé reţimem, ať to je komunismus, nacismus a další totality. Jak je moţné, ţe se teroristů bojí i naprosto malé děti a lide, kterým nikdo nic neudělal a nemají s tím ţádnou zkušenost? Vše je způsobeno manipulováním. Média a vše kolem nich vzbuzují v lidech neustálý strach ze všeho, co se kolem nás děje, kdyţ uţ nejde o terorismus, je to nějaká nemoc a spekulace kolem ní, kdo za ní můţe a tak dále. Kapitalismus má vadu v tom, ţe je v něm všechno moţné. Proto kdyţ vás někdo napadne a vy se pouze bráníte a útočníkovi ublíţíte, ponesete následky vy! A proč? Protoţe jste jednal instinktivně v situaci, kdy vás někdo chtěl zabít? Kdyţ by někdo ublíţil mým blízkým, mojí rodině, budu poţadovat trest, a to ten nejvyšší, kdyţ ţiju v západní civilizované společnosti. Vojtěch Sikora 3.L Téma této úvahy je uţ samo o sobě velmi zajímavé, problematické a moţná i trochu kontroverzní. Zkusím napsat alespoň pár slov, abych naplnil očekávání našeho pana ředitele a zároveň splnil úkol na ,,falešné škole“. Musím ovšem říct, ţe pozitivně laděný text číst nebudete. Slovo tabu pochází ze staré latiny a v překladu znamená něco, co je zakázáno, všeobecně odmítáno anebo se nepřísluší o tom hovořit. Je krásné kolik slov nám tento dnes jiţ ,,mrtvý“ jazyk dává. Hovořili jím antičtí filozofové, učenci, vojevůdci, králové a vcelku sorta lidí, kteří byli označování jako moudří či učení. Bohuţel dnes jiţ tento jazyk ţije jen

27

v knihách, na humanistických fakultách a sem tam ve formě slov, která se stále pouţívají. Ze všeho nejdřív bych si poloţil otázku, zda-li na této planetě existuje společnost, která můţe být označována jako civilizovaná. Podle mého názoru to lidská společnost rozhodně není. Jsme sice na vrcholu evolučního ţebříčku na naší planetě, ale jsme skutečně civilizovaní? Neustále vedeme války, trpíme hladomory, zabíjíme se navzájem, okrádáme druhé, intrikaříme, lţeme a co je ze všeho nejhorší, všechny tyto naše činy sami před sebou ospravedlňujeme. Téměř kaţdému jednotlivci jde o naplnění jeho materiálních potřeb a jelikoţ je pro nás přeţití nejsilnějšího jednotlivce dogma, tlačíme své zájmy nad zájmy všech ostatních. V demokratickém systému je pochopitelně trţní hospodářství a kapitalismus, který z jedněch dělá bohaté a mocné a naopak z druhých chudé, utlačované a bezmocné. Podíváme-li se do minulosti, uvidíme, ţe kaţdá válka, kaţdý čin, který dnes odsuzujeme, byl v té době proveden z vyšších úmyslů a dokonale ospravedlněn. Téměř vţdy šlo o dobro státu, kontinentu, nebo jedince, který chtěl pouze dostat to, co si myslel, ţe mu náleţí. Jsme společnost, která odsuzuje vraţdu jako hrdelní zločin a přesto sama v několika případech trestá provinilce smrtí. Myslíte, ţe je správné řešit problém silou, kvůli které tento problém vznikl? Odsuzujeme válku, ale stále válčíme za dobro a za mír. Říkáme, ţe naše náboţenství je cesta ke spasení, ale odsuzujeme jakoukoliv jinou cestu jak ke spasení dospět. Kdyţ pojedu do Prahy po okresní silnici, je cesta po dálnici špatná jen kvůli tomu, ţe vede jinudy a trvá jinou dobu? Bohuţel téměř všechna náboţenství to o ostatních vírách tvrdí. Jako ukázku si můţeme vzít výpady Arabů, Turků nebo nám bliţší kříţové výpravy. Křesťanské náboţenství ve svých deseti přikázáních hlásá nezabiješ, přesto křiţáčtí rytíři šířili víru ohněm a mečem. Proč trváme na dodrţování něčeho, co sami porušujeme? Samozřejmě se náš názor můţe v čase měnit, ale radikální otočka v morálních zásadách ukazuje na fatální chyby v jejich interpretaci nebo nevyspělost těch, co tyto zásady vytváří. Proto se omlouvám, ale nemůţu hovořit o tabu v civilizovaných společnostech, kdyţ u nás ţádná civilizovaná společnost, podle mého názoru, neexistuje. Milan Mayer 4. D V následujících řádcích se pokusím rozepsat o vlastních myšlenkách týkajících se tématu „Co je tabu pro civilizovanou společnost“. Porušení tabu je obvykle ve společnosti povaţováno za nepřístupné a neţádoucí. Jak asi všichni víme, toto téma je velice obsáhlé a jeho podrobným rozebíráním bych se mohl i dotknout určitých společností, ale budu se snaţit tomu vyhnout. Jedno z mnoha témat je „Je moţné fyzickým či psychickým mučením pedofila vyzvědět, kde ukrývá unesené dítě“ anebo „Je moţné mučením a vyslýcháním teroristy se dozvědět, kde se nachází bomba, nebo kde bude spáchán atentát? Domnívám se, ţe více neţ polovina lidí by reagovala asi takto „Samozřejmě, dejte mu, co proto, ať taky pozná, jaké to je, kdyţ to dělá… atd.“. Ale zkuste se nad tím zamyslet. Já si myslím, ţe kdyby ta osoba, která by něco z těchto věcí provedla a byla by známa nebo příbuzná tak já bych se nejdříve začal zajímat o to „proč to udělal, co ho k tomu vedlo, jestli je psychicky v pořádku, ale hlavně bych hledal i chybu v sobě, je to můj kamarád/příbuzný/známý mohl jsem si všimnout něčeho cšimnout? Nedával mi to najevo? Chtěl pomoct a já ho ignoroval?“ Všechny tyto otázky jsou bohuţel aţ moc diskutabilní a kaţdý bude zastáncem jiného názoru na vymáhání informací od teroristy a pedofila. Kaţdopádně můj názor je ten, ţe v tomto systému je chaos a nevěřím tomu, ţe veškeré doposud získávání informací bylo legální a myslím si, ţe mnohdy se informace vymáhali brutálně, ovšem mimo veškerá media a bylo jim jedno, jestli je to správně, či nikoli a proto jsou tato témata tabu.

28

Na závěr se vás chci zeptat, jednali byste jako já? Tím myslím, brali byste to jinak, kdybyste o tom slyšeli jenom v televize a jinak kdybyste se stali vy sami obětí? Nebo by byla oběť či aktér někdo z blízkých? Kdyby byla oběť, tak zub za zub? A Kdyby aktér, tak byste měli snahu mu pomoci a zjišťovat „proč“ atd.? Tomáš Bajer 3.C Zamýšlíme-li se nad tabu pro společnost jako je naše, musíme si vybrat, kterými sférami se budeme zabývat. Já jsem si vybral pouţití zvýšeného nátlaku při výslechu osoby podezřelé z terorismu. Je morální pouţití zakázaných metod při výslechu? I kdyţ bychom tím zachránili lidské ţivoty? Podle mého názoru je pouţití jakékoliv nátlakové metody zcela amorální. Nehledě na to, kolik ţivotů by bylo moţno pokusit se zachránit. Nikdo nemá právo ubliţovat jinému ţivému tvoru a páchat na něm jakékoliv násilí. Pokud si chceme alespoň zachovat nějakou civilizovanost a hladinu morální příčetnosti, neměli bychom toho nikdy dopustit. Nejen na území našeho státu, ale aby se tak nedělo nikde, samozřejmě jen formou nepřekračující úroveň morálky. Jak jiţ nějaký moudrý člověk řekl: „Násilí plodí jen násilí.“ A podle toho bychom se měli chovat. Za jaké situace se tyto metody vůbec dají morální pouţít? Nespíš pouze kdyţ by se podezřelá osoba sama přiznala k zločinu a byla by to moţnost zachránit nějaké ţivoty. Za těchto podmínek by mělo být dovoleno odborníkům pouţití fyzického násilí, za předpokladu, ţe by nebyl podezřelý nevratně fyzicky poškozen. Jak se můţe tomu všemu společnost vyhnout? Vše je otázka trestního zákona a výchovy. Jestliţe budou tresty stanovené dostatečně vysoko, sníţí se trestná činnost. Jestliţe se sníţí zločinnost, je zde moţnost zlepšení společnosti a tím se zajistí lepší výchova nové generace. Trest by měl několikrát převyšovat zločin, následky trestu by měli být v extrémních případech konečné – trest smrti. Protoţe u nás panuje demokracie, je vše jen na nás a my bychom se měli ke svým právům hlásit a neotáčet se k jejich porušování zády. Matěj Šindléry 4.L Já momentálně patřím do skupiny lidí, kteří mučení povaţují za nepřípustné. Záměrně píšu momentálně, protoţe moc dobře vím, ţe kdyby byl v ohroţení někdo, na kom mi záleţí, tak bych patřil do skupiny, která preferuje spíš verzi „vymlátit z něj všechno, co ví“. Ruku na srdce, kdo z nás by tohle neudělal, aby zachránil někoho blízkého. Na druhou stranu kdyţ jsme schopní toto odsouhlasit, máme vůbec právo se ještě nazývat civilizovanou společností? Moc dobře vím, ţe není civilizované odpalovat bomby ve městech, nebo unášet lidi, ale je váţně jedinou moţností je mučit? Přece jenom kdyţ se podaří dopadnout nevinného, tak nemůţe říct něco, co sám neví. A určitě bude schopný se po čase přiznat ke všemu, jen ať uţ ho nechají být. A navíc, který terorista by se nechal vůbec chytit, kdyţ má takovéhle vyhlídky? Jestli to není hlupák, tak ţádný, a jestli je, tak nejspíš neví nic důleţitého, a celá snaha je zbytečná. A co je horší, celá věc je jednoduše zneuţitelná. Není jednoduší způsob, jak někoho od něčeho odradit, neţ pod hrozbou mučení. I kdyţ někoho zavřou za zveřejňování určitých informací, tak s velkými obtíţemi můţe informace dále šířit, ale kdyţ mu hrozí mučení, tak velmi rychle kaţdý přehodnotí situaci. Také kdyţ zhodnotím vlády, které mučení podporují z jakéhokoliv důvodu, tak mám pocit, ţe můţu v klidu prohlásit, ţe se nejedná o vlády bezproblémové a s mírovými úmysly. Například vláda USA, která nepochybně hledala „zbraně hromadného ničení“ v Iráku. Holt mučení bylo, je a bude nejspíš ještě dlouho problém, klidně si myslete, ţe jsem „ten divnej, co věří na konspirační teorie“, ale upřímně, pro kterou vládu by byl problém zatajit informace o tom, ţe podporuje mučení? Student SSPŠ Preslova

29

V dnešním světě plném násilí, terorismu a únosů, je velmi těţké odpovídat na takovou otázku. Kaţdý, kdo si něco takového proţil, by asi jistě řekl ANO, ale bylo by to asi jen kvůli tomu, aby si něco špatného také proţil útočník/únosce/terorista. Já bych byl v některých případech pro, velmi často je potřeba vědět klíčové informace, aby mohli být zachráněni nevinní lidé. Proto si myslím, ţe mučení je a bude potřeba, neříkám, ţe ve všech případech, ale jen v těch krajních a důleţitých. Samozřejmě kdyby byla moţnost nenásilného vydání klíčových informací, určitě bych ji upřednostnil. Avšak kdo Vám zaručí, ţe to z dotyčné osoby dostanete a popravdě. V největších bolestech se však přizná i nevinný člověk, útrapy mučení, musí být strašné a kdyţ uţ si člověk myslí, ţe bolest je tak strašná, ţe by raději umřel, tak se radši přizná k něčemu, co neudělal a pravý viník bude běhat dál po světě a bude mít moţnost spáchat něco dalšího. Kdybych měl odbočit kousek od tématu, byl bych u nás v ČR moţná i pro trest smrti. Vím, ţe se jedná vcelku o drastické metody, ale kdyţ máte usvědčeného pedofila, který znásilnil a poté zabil malou holčičku. Je na 100% jasné, ţe to byl on, měl s těmito věci problémy i v minulosti. Tak bych byl jednoznačně pro trest smrti. Toto téma je stejně diskutabilní jako téma mučení, a také má na to téma kaţdý jiný názor. Nevím, jestli je dobré, aby byl kaţdý, který je podezřelý mučen. Nevím, jestli by měl být terorista mučen, aby prozradil ostatní. Nikdy nejsem pro to mučit, ale jsem naprosto přesvědčen, ţe jakmile je moţné zachránit nevinné lidi, je potřeba něco udělat. Rozumím, ţe není ještě vynalezen ţádný 100% postup, jak získat informace, někdo moţná řekne, ţe z mučených lidí je větší šance na pravdivé doznání. To vše je velmi oţehavé téma, ale poloţit si tu otázku je něco jiného. Nedokáţu říci, jestli je to správné, ale ani špatné. Petr Vojtěchovský 4.A Jistě se shodneme na tom, ţe v moderní společnosti takové nátlakové metody jako mučení nemají místo, alespoň ne při běţných kriminálních činech. Otázkou však je, jestli tyto metody je vhodné pouţít v tzv. scénáři tikající bomby, čili situaci, kdy máme pouze omezený čas na získání informace. Kdyţ v takové situaci máme zadrţeného člověka, o kterém si myslíme, ţe pravděpodobně o situaci něco ví a tyto informace by mohly vést k záchraně třeba stovky lidí, moţná se můţe vyplatit o mučení přemýšlet. Ovšem je zde i moţnost, ţe člověk opravdu nic neví a nic se od něj nedozvíme, pak by nejspíš státní pokladna zchudla o pořádný balík peněz, v případě ţe by poškozený ţádal odškodné. Nejváţnějším argumentem proti připuštění mučení v těchto případech je moţnost zneuţití a mylné identifikace někoho coby teroristy. Tento problém nazýváme „problém tramvaje“ (trolley problem). Tramvaj se vymkla z kontroly, v její cestě je 5 lidí přivázaných ke kolejím, ovšem můţeme přehodit výhybku, aby tramvaj jela do bezpečí, je tam ale jedna osoba přivázaná ke kolejím. Měli bychom přehodit výhybku, nebo nedělat nic?

30

Povaţujeme za správné, aby někdo obětoval ţivot jednoho (nevinného) člověka pro záchranu více (nevinných) lidí? Je to velmi těţká otázka, nejsem ochoten jasně prohlásit, ţe je morálně správné nezasáhnout (důsledek: smrt pěti "nevinných lidí"), ale rovněţ ani to, ţe je morálně správné zasáhnout a přehodit výhybku (smrt jednoho člověka). Nebudeme si pak vyčítat smrt toho jednoho člověka? Kaţdý má na takové situace jiný názor a jiné zkušenosti, takţe nelze jednoznačně určit, zda povolit mučení v krajních případech nebo ho striktně zakázat. Václav Vágner 4.A

DISKUSNÍ FORUM REAKCE NA ČLÁNEK VÁNOČNÍ SVÁTKY A ROK 2011 Kdybych na ulici zastavoval kolemjdoucí a poloţil bych jim otázku, co si myslí o Vánocích, myslím, ţe by mi většina nedokázala ani pořádně odpovědět. Hold uţ jsou zvyklí a připadá jim tento svátek jako součást jejich ţivota bez toho, aniţ by se nad Vánoci trochu hlouběji zamysleli. Vánoce jsou pro mě zvláštním svátkem. Uvědomuji si, ţe je to svátek, který má dlouhou tradici, ale myslím si, ţe pojem "Vánoce" dnes znamená pro většinu lidí něco jiného neţ v minulosti. "Průměrný" člověk podle mě bere Vánoce jen jako určitou povinnost, při které je nucen koupit dárky ostatním, zjednodušeně řečeno. Podle statistik zaujímají Vánoce na ţebříčku stresových faktorů sedmé místo! Vytratilo se postupem času to původní kouzlo Vánoc a ze svátku, při kterém se celá rodina sejde, popovídá si, a udělá radost ostatním nějakým dárkem, se stává svátek chaosu, nákupních horeček a jak uţ jsem zmiňoval - povinnosti. Nechci tvrdit, ţe to tak bere úplně kaţdý, ale myslím si, ţe velká část obyvatelstva v skrytu duše potvrzuje to, co já zde popisuji. Z všech těchto informací jsem sám trochu zmaten a sám sebe se ptám: "Co pro mě Vánoce znamenají?. Nedokáţu si jednoznačně odpovědět. Vánoce jsou křesťanským svátkem a naše rodina je z větší části nevěřící. Tak proč tedy slavíme Vánoce? Slavíme je proto, ţe je to tradice. Kus historie naší země. Pozůstatek z dob jiţ dávno zapomenutých. Tradice by se měly do jisté míry udrţovat, jsou přeci základem kaţdého národa. Proto slavím Vánoce, i kdyţ sám jsem ateista. Mají pro mě takovou zvláštní hodnotu. Ne křesťanskou, ale historickou. A tu já oceňuji. Miroslav Mašek 2.C Vánoční svátky, tak jak je slavíme nyní, mi připadají trochu podivné, lidé se najednou na chvíli začnou chovat jinak, neţ po zbytek roku, začnou být. Většina lidí pod tlakem komerce snad uţ zapomněla, proč se vlastně Vánoce slaví a proč si dáváme dárky. Najdou se ale i tací, co Vánoce vůbec neuznávají. Současné české Vánoce jsou převáţně jen obětí marketingu a reklamy, však uţ na podzim se setkáme v nákupních centrech s vánoční výzdobou v plné parádě. Kaţdý ale samozřejmě uvítá pár dní volna ke konci roku, odpočine si, sejde se s přáteli, na které přes rok neměl čas a vylepší tím rodinné vztahy. Vánoce by měly být vyvrcholením celého roku, neboť je to krásné období. Měli bychom se zamyslet nad tím, co jsme udělali v průběhu roku, co jsme na sobě zlepšili a na čem musíme ještě zapracovat.

31

Mnozí si také dávají různá předsevzetí, řekl bych ale, ţe novoroční předsevzetí si dávají ti, kteří mají slabou vůli. Kdo chce s něčím doopravdy začít nebo skoncovat, nepotřebuje k tomu čekat na Nový rok. Někteří svá rozhodnutí stále odkládají, a pokud něco vůbec začnou po Novém roce plnit, brzy skončí. Naloţili si toho prostě na sebe moc. Případně si to zdůvodní i jinak. Krize? Nenapomáhá snad paní, která tlačí nákupní vozík plný „nezákladními“ potravinami tomu, abychom se z krize dostali? Utrácí své peníze, ne moje nebo Vaše, takţe o sobectví mluvit nelze. Proplácení léků závisí na nastavení systému, proč by přeci někdo platil za lék, který je hrazen z veřejného zdravotního pojištění, kdyţ měsíčně odvede státu nehoráznou sumu, kterou v případě, ţe nebude nemocný, za svého ţivota nikdy nevyčerpá. Tohle by mohl vyřešit zdravotní systém, který je například v USA, mají několik úrovní zdravotního pojištění, s tím, ţe to nejniţší pokrývá jen nejzákladnější lékařské úkony, na druhou stranu je ale nejlevnější, takţe výhodné pro ty, co spíše pracují, neţ marodí. Podobná situace je i u sociálních dávek, v případě, ţe mám na jistou dávku nárok, bylo by nerozumné o ni nepoţádat, protoţe jsem, podle toho jak je systém nastaven, jejím vhodným příjemcem. Dávky jako například přídavek na dítě ovšem slouţí právě k dorovnávání jiţ skoro plného košíku nebo jako tučné kapesné. Tuto situaci ovšem máme moţnost, i kdyţ ne zcela, ovlivnit ve volbách. Proti bonusům pro zaměstnance nic nemám, kdyţ firma, pro kterou pracuji, provozuje nějakou sluţbu, kterou můţe poskytnout svým zaměstnancům za reţijní ceny, proč by to nemohla dělat? Však zaměstnanci jiných firem mohou mít podobné výhody v jiné oblasti. V případě ostatních bonusů je situace taková, ţe se snadno přijímají, ale obtíţně odebírají, protoţe jak si lidé zvyknou na vyšší standard, těţko si zvykají obráceně. Je moţné, ţe současné nastavení sociálního systému je aţ příliš štědré a ţe ho vyuţívají i ti, kteří sociální pomoc opravdu nepotřebují, ovšem změny v této oblasti trvají dlouhou dobu a jsou velmi nepopulární, v případě ţe by se na někoho mělo dostat méně. Václav Vágner 4.A

REAKCE NA ÚVAHU WIKILEAKS Wikileaks dalo důkazy lidem po celém světě o tajných vládních dokumentech, konkrétních válečných zločinech, úmyslů jednotlivých států a spoustu dalšího, o kterých by se lidé za normálních okolnostech jen těţko dozvěděli. Avšak ani cizí, někdy i znepřátelené státy by se jinak tyto informace nedozvěděli. Kdyţ se na Wikileaks podívám z pohledu normálního člověka, je to takový bulvár o všelijakých dokumentech a informací z celého světa, který zveřejní vše, co se mu dostane pod ruce, ale kdyţ se na Wikileaks podívám z pohledu výše postaveného diplomata “poškozené země“, můţe Wikileaks způsobit i velké problémy, jak diplomatické, tak i vojenské. Kdyţ bych měl odpovědět, jestli si myslím, ţe Wikileaks je dobrá

32

věc, nedokázal bych odpovědět. Na lidi můţe působit dobře, dozví se velmi zajímavé věci, pro státy můţe působit buď jako hrozba, nebo získání důleţitých informací. Také by mě samozřejmě zajímalo, jestli a co chystá například Německo, jestli chystají vypustit špionáţní satelit do kosmu, nebo jestli vyvíjí nové typy zbraní, ale myslím si, ţe uţ jen podle toho, ţe jsou to státní věci a tajemství, měly by být zachovány. Ale neříkám, aby se Wikileaks zrušil. Jen by mohl vypouštět do světa informace, které by nemohly způsobovat ţádné diplomatické a vojenské problémy. U Wikileaks se nedá jednoznačně říci, jestli koná dobro, nebo zlo. Myslím si, ţe od kaţdého trochu a řekl bych, ţe o tomto fenoménu ještě v budoucnosti hodně uslyšíme, ale jestli v dobrém, nebo zlém, to uţ je otázka. Suchánek 1.B

Bráníme čest WikiLeaks!! „Britská policie ve čtvrtek zadržela pět mužů podezřelých z internetových útoků na společnosti, které jsou označovány za nepřátelské vůči portálu WikiLeaks.“ Skupina hackerů zvaná „Anonymous“ podniká na internetové útoky na stránky velkých západních firem. V minulosti šlo hlavně o stránky Visa, MasterCard nebo třeba Amazon, které proti WikiLeaks zavedly sankce. Zatčeni byli podezřelí velmi mladého věku od 15 do 26 let. Za tyto kybernetické útoky přitom v Británii nebo Spojených státech hrozí trest odnětí svobody aţ do výše 10 let, nemluvě o vysoké pokutě. Docela dobrý způsob jak proţít mladí, nemyslíte? Martin Cakl 4. D

VÝUKA CIZÍCH JAZYKŮ - PRVNÍM ROČNÍKŮM A NEJEN JIM Máte za sebou 1. pololetí na nové škole a také zkušenost s výukou cizího jazyka. Zkusíme se společně zamyslet nad tím, jak nejlépe cizí jazyk zvládnout. Kdo je dobrým studentem cizího jazyka? Co všechno ovlivňuje vaše výsledky? Nejdůleţitějším faktorem je motivace. Jedině motivovaný student je úspěšný při výuce cizího jazyka. Motivace nepřichází zvenčí, jak se mnozí mylně domnívají, ale je to vnitřní ladění studenta. Dobrý student ví, proč se cizí jazyk učí a škála důvodů přitom můţe být velice pestrá. Sebelepší učitel nic nezmůţe, pokud student nemá vnitřní motivaci, tedy nemá zájem se učit. Dobrý student v hodinách spolupracuje. Spolupráce s učitelem a spolupráce se skupinou je velice důleţitá. Cílem výuky cizího jazyka je totiţ komunikace v daném jazyce a komunikace bez spolupráce s ostatními je těţko představitelná. Dobrý student je zodpovědný sám za sebe. Zodpovědnost studenta za jeho výsledky je prvek velice důleţitý pro zvládnutí cizího jazyka. Nikdo jiný tuto zodpovědnost nemůţe mít. Učitel je tu od toho, aby vytvářel prostředí pro výuku, stanovil cíle výuky, volil vhodnou metodologii a pomáhal. Trpělivost je při výuce cizího jazyka také důleţitá. Naučit se cizí jazyk je dlouhodobý proces, je třeba trénovat, podobně jako ve sportu. Slovíčka a gramatiku si dobrý student poctivě procvičuje doma, protoţe to je právě ten „materiál“ potřebný pro komunikaci. Komunikovat v cizím jazyce znamená rozumět slyšenému či psanému projevu (poslech a čtení) a formulovat

33

písemně či ústně myšlenky vlastní (mluvení a psaní). Čím vyšší je úroveň slovní zásoby a gramatiky, tím lépe samozřejmě zvládáme komunikační dovednosti. Domácí příprava je nezbytná, tříhodinový kurz ve škole nestačí. Ve škole se snaţíme vyuţít hodiny k nácviku dovedností, bez pravidelné domácí přípravy je ale pokrok malý. Výukové materiály umoţňují samostudium, všechny učebnice jsou online. Seznámily jsme vás s webovými stránkami, kde je obrovské mnoţství materiálů na samostatné procvičování. Procvičovat gramatiku a slovíčka je tedy moţno mnoha způsoby. A co je hlavní, dobrý student by měl vědět, na co se má zaměřit, v čem si není jistý. Domácí příprava je největším problémem našich studentů, je to věčný boj s časem a ještě více s vůlí. Zájem studenta je velkou výhodou. Mám na mysli především to, ţe mnozí z vás čtou knihy v originále, sledují filmy, komunikují s přáteli v cizím jazyce, čtou časopisy. To všechno velice pomáhá k tomu, abyste cizí jazyk dobře zvládli. Dobrý student se nevymlouvá. Kromě nedostatku času je častou výmluvou i to, ţe chybí talent a také to, ţe cizí jazyk se dá naučit jedině v zahraničí. Nic z toho není pravda. Metody výuky a technické moţnosti jsou dnes takové, ţe kaţdý můţe být úspěšný. V hodinách jsou studenti v situacích, které se blíţí reálnému ţivotu. Učitelé v dnešní době nezkouší gramatické poučky, hlavním cílem výuky je komunikace. Pobyt či kurz v zahraničí je velmi efektivní, ale i tam platí vše, co jsem uvedla v předchozích odstavcích. A máte navíc tu výhodu, ţe pokud máte štěstí, jste zcela obklopeni cizím jazykem a není úniku. Nezapomeňte na to, ţe se s námi v hodinách připravujete pro budoucí ţivot. Zároveň se také připravujete pro maturitní zkoušku, která je zkouška komplexní, tzn. ţe vás prověří ve všech čtyřech komunikačních dovednostech i ve zvládnutí gramatiky a slovní zásoby. Nic z toho se nedá naučit na poslední chvíli. Maturita testuje vaše dovednosti, které si budete osvojovat průběţně v procesu výuky na škole. Přeju vám hodně úspěchů. Zuzana Stuchlíková vyučující anglického jazyka

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTU – HARRY POTTER 8 Dnes si představíme jeden z projektů letošních čtvrťáku. Je sice velice netradiční, vzhledem k zaměření naší školy, nicméně se jedná o projekt velice zajímavý a dle mého názoru i zdařilý.

Ahoj, tak nám trochu představ sebe a svůj projekt

Ahoj, jmenuji se Jan Zelinka a jsem studentem 4. D. Ve svém maturitním projektu píši knihu. Přesněji osmý díl populární kniţní série o Harry Potterovi. Pracuji na tom se svým spoluţákem Markem Hrabalem. Vybrali jsme si to, protoţe tuto ságu máme rádi a přišlo nám smutné, ţe J.K.Rowlingová uţ nehodlá v psaní pokračovat. Navíc jsme si mysleli, ţe psaní knihy bude docela legrace a výsledek bude hodný uznání. Legrace se z projektu časem vytratila, ale stále doufáme, ţe výsledek bude stát za to a ţe naším projektem všechny ohromíme .

34

Můţeš nám prozradit něco o ději knihy? Původně jsme měli v plánu nic o ději knihy neprozrazovat, ale vzhledem k dílčím výstupům, které si můţe kaţdý přečíst, se to ukázalo jako poněkud zbytečné. Navíc máme jako jeden z výstupů stručný obsah knihy. Děj se odehrává opět v Bradavicích. Rozhodli jsme se navázat na předposlední kapitolu sedmého dílu a vrátili jsme Harryho a jeho přátele zpět do školních lavic. Vzhledem k tomu, ţe Rowlingová nechala všechny důleţité postavy „zemřít“, museli jsme trochu improvizovat. Vymýšlet úplně novou zápletku by bylo hodně sloţité, takţe jsme vyuţili „neprozkoumaných částí magie“ a některé hlavní charaktery jsme vrátili a oţivili. Coţ se můţe zdát jako směšné, ţe jsme spoustu lidí vrátili zpět k ţivotu, ale v knize jsme to zaonačili tak, ţe někteří vlastně skutečně nezemřeli, ale jen to tak vypadalo. Není to ideální, ale co se dalo dělat. Příběh má samozřejmě happyend a vše končí šťastně. Voldemort je definitivně poraţen.

Jak jste postupovali při psaní této kníţky, píšete stejným stylem jako Rowlingová? Snaţili jsme se, aby to vypadalo zhruba podobně, ale zároveň jsme nechtěli jen kopírovat. Takţe jsme do toho vloţili i svůj psací styl. Postupovali jsme tak, ţe jsme kaţdý napsali kousek a poté to dávali dohromady, aby to příběhově pasovalo a navazovalo. Samozřejmě, ţe jsme oba dva upravovali kousky toho druhého, aby vše sedělo tak, jak má. Vznikl tím takový kombinovaný psací styl, ve kterém se odráţí osobitost obou autorů.

Co všechno je náplní vašeho projektu ?

Základním stavebním kamenem bylo samozřejmě vymyšlení příběhu, coţ byla ta nejtěţší část a časově nejnáročnější. Ale vzhledem k tomu, ţe jsme na škole se zaměřením na IT, tak jsme se museli trochu přizpůsobit a přidat nějaké IT dodělávky. Do knihy jsme přidali kapitolové obrázky a pár větších obrázků pro dokreslení situace a lokací. Máme v plánu nechat knihu vytisknout a svázat do pevné vazby (coţ, jak si myslíme, dodá projektu patřičnou úroveň a zapůsobí to váţně dobře). Dále ke knize vytvoříme jednoduché internetové stránky s různými články a podobně. A jak uţ jsem řekl, budeme mít i souhrnný obsah na zhruba 3 strany s celým obsahem knihy, který bude i v audio podobě.

Necháte zemřít nějakou oblíbenou postavu z předešlých dílů, prozraď našim čtenářům nějaké pikantnosti.

Byl bych radši, kdyby si čtenáři knihu přečetli a pikantnosti si vyhledali sami. Ale hlavním rysem knihy je návrat dvou hlavních „tahounů“, Brumbála a Voldemorta. Jinak umírat bude dost a dost lidí. Například Minerva McGonagallová, Kratiknot, Ollivander, celé Prasinky. O krev nebude nouze . Z takových zajímavostí můţu zmínit, ţe se Harry dostane do famfrpálového národního týmu Anglie a zahraje si na Mistrovství světa, do Bradavic se dostanou noví učitelé, kteří v minulých dílech působili v naprosto jiných rolích, na Ministerstvu kouzel se nachází pradávný odbor, jenţ má podstatnou roli v ději knihy.

Jak by si zhodnotil dosavadní práci na svém projektu?

Dokončili jsme to nejtěţší a tím je obsah knihy a vymyšlení děje. Teď uţ nás čekají ty „lehčí“ úkoly, jako například články pro webovky, vytvoření www stránek, namluvení audia atd. Já osobně si myslím, ţe jsme se na tom docela vyřádili, ale v závěru to bylo hodně náročné. Časově jsme byli poměrně ve skluzu a stíhali jsme termíny výstupu jen tak tak. Ale naši práci musím hodnotit velmi dobře. Oba dva jsme na tom tvrdě pracovali, a proto doufám, ţe se výsledek bude čtenářům líbit a ocení naše schopnosti.

Děkuji za rozhovor

35

Není zač. Rád jsem přiblíţil náš projekt. Doufám, ţe budeme mít co nejvíc čtenářů. A všem čtvrťákům přeju hodně štěstí s jejich projekty a taky s novou maturitou .

Další rozhovor, tentokrát s pokrovým nadšencem, zapáleným vesničanem a milovníkem samoopalovacích krému Davidem Teskou!! Rovnou jedem, jaký má název tvůj projekt a zatím stručně, čím se zabývá. Tak můj projekt nese název Poker jako společenský fenomén, a jak jiţ vyplývá z názvu, projekt se zaměřuje na základy pokeru, o kterých píši knihu.

Takţe taková příručka pro začátečníky?

Dalo by se to tak říct, jde především o seznámení všeobecně s pokerem, jaké existují varianty, dozvíte se zároveň pravidla této hry, něco o historii a naopak současnosti, jak velký rozmach nastal v 21. století.

A budeš v knize uvádět i nějaké začátečnické strategie?

Kniha, resp. příručka bude zároveň obsahovat i pokerovou školu, která umoţní rozvoj jak začátečníkům, tak i pokročilejším hráčům. V podstatě v knize naleznete takovou všehochuť, ze které si kaţdý určitě vybere svůj vlastní šálek.

Předpokládám, ţe se tedy budeš zabývat i rozdílem online-live pokru?

Ano, i toto tam naleznete. Jedna kapitola se zabývá pouze rozdílem mezi ţivou a online hrou. Zní to dobře.

Máš s pokrem osobni zkušenost? Co všechno uţ si s pokrem zaţil/proţil ?

Jelikoţ jsem aktivní hráč pokeru jiţ více neţ 2 roky, tak na základě tohoto jsem se rozhodl k sepsání knihy o pokeru. V nezletilém věku jsem většinou hrával turnaje s kamarády o nějaké ty drobné a docela se dařilo, tudíţ jsem navázal v 18-ti na turnaje v pokerových klubech a kasinech. Zatím na svůj větší úspěch čekám, zatím nejvyšší výhra činila něco kolem 3 tisíc Kč.

Co mě ještě zajímá, uvedeš ve své knize i profily slavných hráčů?

Velice dobře poloţená otázka, protoţe právě v těchto chvílích vypracovávám pokerové hráče a jejich osobní profily. O kaţdém hráči se dozvíte stručný a výstiţní popisek, přičemţ si budete moci přečíst i jeho největší úspěchy ve světě pokeru.

Bude tam i Phil Helmuth?

Phil patří mezi legendy pokeru, takţe i váš oblíbenec se tam objeví.

Okej, co do budoucna VS? Nebo snad Vegas?

Všechny cesty vedou do Vegas, ale v první řadě bych rád vystudoval VŠ. Hlásím se na ekonomické fakulty, jak VŠE, tak ČZU, doufejme, ţe všechno vyjde podle plánu a dostanu pozvánku.

Tak drţím palce 

36

Ale zpět k jádru, teď ti dam par rychlo otázek, abychom to zakončili ve stylu. Sem s tím.

Blondýny / Brunety? Brunety

Pivo / tvrdej? Záleţí na situaci, ale spíše tvrdej.

Phil Ivey / Patrik Antonius? Ivey.

Phil Ivey / Gus Hansen? :D stále Ivey

Jeniffer Lopez / Phil Ivey?

Tak tady bych upřednostnil něţné pohlaví.

Takţe zase Ivey říkáš? :D

Čekal jsem tuto reakci, Jeniffer!

Okej,okej…Tak dík za rozhovor, poslední slova?

Také děkuji za poskytnutí menší reklamy na můj projekt. Zároveň bych rád poděkoval všem, kteří vyplnili dotazník k mému projektu. Ke konci školního roku se s největší pravděpodobností uskuteční pokerový turnaj, na který jste všichni zváni. Redaktorům Presíku přeji uspěšné zvládnutí maturitní zkoušky. Martin Cakl 4.D s 3 1 8 5 4 2 2 3 t 6 5 8 4 5 9 4 9 7 9 9 3 4 8 5 7 1 6 4 2 8 5 3 1 8 7 8 5 3 7 2 4 3 2 6 8 4 1 8 1

3 7

Střední

6

2 9

4 5

7 4

7

6

3 5

6

6 4

9 8

1

Těţká

MALÁ ÚVAHA O CHOVÁNÍ V BOTÁRNĚ

K

dyţ se nyní, téměř po čtyřech letech na této škole zamyslím, jestli existuje místo, kde se z lidí stávají ,,zvířata“, tak musím odpovědět: botárna. Chápu, ţe najít řešení, kam umístit boty 600ti a více studentů, není jednoduché. Současné řešení sice není ideální, ale na vylepšení uţ se pracuje. Bohuţel jako všechny inovace/renovace a zlepšení i toto bude stát nemalý finanční obnos, na který škola v současnosti nedosahuje. Můţu říci, ţe sledovat ostatní studenty, jak se přezouvají, mačkají se, snaţí se otevřít své skříňky, hledají klíče (v tom lepším případě) a nejsou schopni říci s dovolením, je opravdu fascinující a vtipné. Něco podobného jsem viděl jednou v zoologické zahradě, kdyţ krmily zvířata a tito tvorové se začaly rvát o to, kdo bude u krmelce první. Omlouvám se všem, ţe jsem nás právě přirovnal ke zvířatům, ale snad

37

to lidem, kteří si toto přečtou, alespoň začne vrtat v hlavě a pokusí se nad tím zamyslet a v budoucnu s tím kupříkladu něco udělat. Fascinující prostor pro sledování je oblast, kde se vyskytují lavičky. První myšlenka, kdyţ se řekne slovo lavička je sezení. Bohuţel jsem zřejmě jeden z mála studentů, kteří takto uvaţují. Hromady studentů si prostě vezmou svoje přezůvky a přesunují se k lavičkám. Řekl bych, ţe průměrně inteligentní člověk si sedne a začne si nazouvat a zavazovat své boty, ale ostatní studenti si nazují své boty v uličce a stoupnou si s nimi na lavičku tam, kam si ostatní lidé sedají. Zřejmě je nenapadá, ţe tam, kde oni šlapou, jiní sedí. Zajímalo by mě, jak by se tvářili, kdyby se kupříkladu jako já dozvěděli, ţe jejich bunda se musí znovu prát, protoţe jistá individua neumí správně pouţívat tak jednoduché zařízení jako je lavička. Aţ se moţná dostanou do podobné situace, tak si snad uvědomí, proč a jak se jim to stalo. Neboť jeden starý mocný zákon říká:Co děláš druhým, nakonec se vrátí tobě. Milan Mayer 4.D

POLITICI A BÁRTOVA ABL

V

médiích o této kauze slyšíme poměrně mnohé, takţe jsem se rozhodl studentům a dalším přiblíţit, o co se v této další politické kauze vlastně jedná. Hned úvodem bych chtěl říci, ţe nemám v úmyslu zaloţit si v Presíku nějaký politický koutek, ale někteří z našich studentů a moţná i profesorů volili Věci Veřejné a tato kauza se jich přímo dotýká. Na začátek nejdříve trocha historie. Bezpečnostní agentura ABL byla zaloţena dnešním ministrem dopravy Vítem Bártou začátkem 90. let. Začínala jako malá kancelář pro zajišťování ostrahy. Postupně se rozrůstala, dostávala zakázky na ochranu nákupních center nebo skladů. Loni dosáhla firma obratu téměř miliardy korun. Vít Bárta však poté, co uspěl ve volbách do Sněmovny a dostal se do vlády, prodal svůj podíl bratrovi Matějovi. Za zmínku stojí dodat, ţe Vít Bárta zřídil v ABL speciální detektivní divizi na sledování lidí, která například zaměstnávala bývalé elitní detektivy policie. Celá kauza se točí okolo toho, ţe firma ABL měla v roce 2007 sledovat politiky ODS z Prahy 11 a dále také politické aktivisty z dané oblasti. S tímto zjištěním přišla jako první MF Dnes. Tento deník vydal informace o tom, koho firma sledovala, jaké poznámky si detektivové dělali, dále i interní komunikaci detektivů z ABL. Tyto informace poslouţily jako časovaná náloţ, téměř okamţitě se rozjely spekulace, politické debaty, výroky o pravosti informací a ministr Bárta se začal zaplétat do svých lţí. Nejprve dal své čestné slovo premiéru naší země Petru Nečasovi, ţe ABL ţádné politiky nesledovala, poté ve svém dalším prohlášení uvedl, ţe dokumenty kterými MF Dnes disponuje mají sloţitou historii (mínil tím moţné manipulování ze strany externích dodavatelů), dále následovalo připuštění toho, ţe deketiv Pertlíček dostával úkoly od jeho podřízených v souvislosti s aktivitami na Praze 11 a nakonec vydal svou omluvu.V té se píše, ţe neůmyslně uvedl informace, o kterých v té době nevěděl, ţe jsou mylné. Příjde mi poněkud tristní, ţe člen strany, která ve svém programovém prohlášení prosazuje transparentnost politiky a pravdivé jednání, není schopen vysvětlit, jak jeho firma v této kauze figurovala. Opět se ukazuje, jaké morální podvědomí mají naši politici a co pro ně znamená čestné slovo. Bártovo poslední prohlášení o neúmyslně mylných informací mě poněkud zaráţí. Jak mohl Vít Bárta jako tehdejší ředitel ABL vypustit informace neúmyslně mylné? Chce tím říci,

38

ţe jako ředitel ABL, nevěděl na jakých zakázkách jeho firma pracovala? Další zajímavá věc je prohlášení premiéra Petra Nečase, který povaţuje věc za uzavřenou na základě Bártovi omluvy. Neřeším, ţe panu premiérovi nevadí, kdyţ se mu lţe do očí, ale sledování jeho politiků a zametení kauzy by ho podle mě znepokojovat mělo. Samozřejmě do myšlení našich politiků nevidíme a nevíme, jaké dohody mezi sebou mají. Pomyslným hřebíkem do rakve můţe být zjištění, ţe ABL měla přístup k osobním údajům sledovaným z policejní databáze, coţ je samozřejmě ilegální. Bude zajímavé sledovat, jak se s tímto vypořádá ministr vnitra Radek John předseda strany Věcí Veřejných, kdyţ je v sázce osud jeho kolegy a mecenáše vlastní strany Víta Bárty. Milan Mayer 4.D

HÁDANKA Podívejte se na přiložený obrázek a pokuste se odhalit, jak je možné, že se při přeskupení ztratil jeden čtvereček…

Řešení na konci Presíku Martin Cakl 4.D

39

MOBILNÍ SÍTĚ Standarty mobilních bezdrátových sítí 1G U 1G jsou standarty NMT a AMPS. 1G (first genaration) je bezdrátová technologie mobilních telefonů, zaloţena na analogovém signálu. Standart NMT (Nordic mobile Telephone) byl převáţně, jak uţ z názvu vyplývá vyuţívat v severských zemích a východní části Evropy. Byl spuštěn v roce 1981. Existují 2 varianty: NMT-450 a NMT-900. Číslo označuje frekvenci v MHz. Výkonnější varianta se objevila aţ o 5 let později a umoţňuje provoz na více kanálech. Na rozvoji se podílely především firmy Nokia a Ericsson. Do ČR se dostala aţ o 10 let později díky společnost Eurotel. Skončila v roce 2006. AMPS (advanced mobile phone system) Pracoval opět s analogovým signálem vyvinutý Bell Labs a oficiálně představen roku 1983 v Spojených státech amerických. Během roku 2008 přestal být podporovaný. Vyuţíval rozdílný kanál pro kaţdou konverzaci. Operoval na frekvenci 800 Mhz.

2G U 2G jsou nejzajímavější standarty GSM a iDEN, za zmínku stojí také D-AMPS(Digital AMPS). 2G (druhá generace) slouţila k přenosu digitálního hovoru, ale u některých standartů je podporováno i zasílání SMS. U standartu GSM (Globální systém pro mobilní komunikaci) je nejvíce rozšířený standart na světě. Je vyuţíván ve více jak 200 zemích a miliardou lidí. Je rozšířen především díky roamingovým smlouvám mezi jednotlivými operátory po světě. Vyuţívá digitální přenos. IDEN (Integrated Digital Enhanced Network) Technologie vyvinutá společností Motorola pro rozšíření standartu D-AMPS. Přidává navíc sluţbu Push-To-Talk (PTT) nebo komunikaci pomocí SMS. D-AMPS (Digital AMPS) Vyuţívá se především v Americe a Kanadě. Povaţuje se za mrtvou technologii a bývá nahrazována GSM nebo GPRS. Vychází ze standartu AMPS a také vyuţívá jeho kanály. Byla to zejména díky jednoduchému nahrazení vysílačů. Pracuje na 30 kHz.

2.5 G 2.5 G se nachází mezi 2G a 3G a přidává jeden velice důleţitý standart. Je jím GPRS. 2.5 G poskytuje částečnou podporu 3G sítím. GPRS (General packer radio service) Datová sluţba přístupná uţivatelům s mobily podporující GSM. Pouţívá TDMA (TDMA = DAMPS) kanály pro přenos. Pracuje tak, ţe více uţivatelů je na stejném kanálu, ale vyuţívají ho pouze při odesílání. Podporuje protokoly IP atd..

2.75 G 2.5 G se nachází mezi 2.5 G a 3G a přidává standarty EDGE. EDGE (Enhanced data rates for GSM Evolution) Další vývojový stupeň GSM. Zefektivnil přenos dat a vysoké spektrální účinnosti v tomto systému. Hlavní vylepšení spočívá v 8-PSK (osmi fázová molekulace), která umoţňuje přenos 3 bity pomocí jednoho symbolu na rádiové vrstvě. Na rozdíl od GMSK, který vyuţívá GPRS a je schopen pouze 1 b při přenosu. EDGE zahranuje dvě hlavní části EGPRS ( Enhanced GPRS) pro paketový přenos a ECSD (Enhanced circuit Switched data) pro přepojování okruhů. V praxi to zvyšuje rychlost downloandu z 80 kbit/s na 200 kbit/s a uploud na 100 kbit/s.

40

3G 3G má schopnost přenášet obojí, jak hlas, tak (telefonní hovor) i data ( e-maily,zprávy). Vlajkovou lodí této generace jsou videohovory. 3G byla jako první zavedena v Japonsku. Videohovary však nejsou takovým trhákem, jak se očekávala, ale prim hraje stahování muziky. W-CDMA (Wideband Code Division Multiple Access) Jedná se o evropsko-japonský 3G standart. Definuje jak pozemní vysílání tak i vyuţití satelitního. Pozemní se nazývá UTRA (UMTS Terrestrial Radio Access) a satelitní S-UMTS, ta se ovšem dočká implementace aţ za delší dobu. Šířka pásma je 5 MHz.

3.5 G HSDPA (High-Speed Downlink Packet Access) Objevil se v pátém vylepšení UMTS. Zvyšuje především rychlost download. Díky HSDPA bude moţné u W-CDMA nabízet rychlost sdílení 14,4 Mbit/s ( max rychlost na jednu buňku). Efektivní rychlost bude samozřejmě niţší (okolo 1,8 Mbit/s, ale i tak je to veliký krok vpřed.

3.75 G HSUPA (High-Speed Uplink Packet Access) Nástva HSPA z 3G. Název vytvořila společnost Nokia. Přenosová rychlost má být 5,76 Mbit/s.

4G 4G má umoţňovat stahování pro vysoce mobilní zařízení např.: ve vlaku či autě 100 Mbit/s a ve stacionárních (běţný uţivatel) 1 Gbit/s. Jedním ze standartů je WiMax. WiMax (Worldwide Interoperability for Microwave Access) Je stále ve vývoji. Zaměřuje se na venkovní sítě, tedy jako doplněk Wi-Fi pro vnitřní sítě. Účelem je standardizovat levnější přístup na internet, především kdekoliv v metropolích či jinde.

Roaming Roaming je technologie, díky které můţeme svůj mobil se SIM kartou českého operátora pouţívat v zahraničí. Poskytovatel ale musí mít se zahraničním operátorem uzavřenou tzv. roamingovou smlouvu. SMS (Short message service Vyuţívá jí mobily s digitálním vysílačem. Má zpravidla 160 znaků. PTT (Push-To-Talk) Je to half-Duplexový způsob komunikace. Setkáváme se s tím například u vysílaček. Můţe mluvit pouze jedna strana, kdyţ drţí tlačítko. 3GPP (3rd Generation Partnership Project) Je skupina spolupracujících lidí na projektu vyuţítí 3G sítí a jejich specifikace v běţném provozu. 3GPP standardizuje vysílaní rádií, servisní architektury a jádro sítí. Zdroje: http://en.wikipedia.org/wiki/3GPP http://faq.mobilmania.cz/index.php?sid=1&lang=cs&action=artikel&cat=12&id=185&artlang= cs http://cs.wikipedia.org/wiki/W-CDMA http://en.wikipedia.org/wiki/3G#Evolution http://cs.wikipedia.org/wiki/Enhanced_Data_Rates_for_GSM_Evolution

41

http://en.wikipedia.org/wiki/Personal_Digital_Cellular http://en.wikipedia.org/wiki/IDEN http://cs.wikipedia.org/wiki/WiMAX http://cs.wikipedia.org/wiki/High-Speed_Uplink_Packet_Access http://en.wikipedia.org/wiki/Beyond_3.5G http://www.smshned.net/co-je-to-sms

HYBRIDNÍ ARCHITEKTURA INTEL SANDY BRIDGE Firma Intel pouţívá novou architekturu Sandy Bridge, o které jsem jiţ psal dříve. Tato architektura poprvé v oblasti výkonných čipů obsahuje na jednom kusu křemíku procesorové i grafické jádro. Intel jiţ v roce 2006 zavedl model vývoje svých procesorů pod označením TickTock. Koncepce je to jednoduchá. Firma v kaţdé další generaci výrobního procesu představuje dvě architektury, ale pouze jedna z nich je zcela nová. První architektura je vţdy pouze vylepšením té předchozí. Zbrusu nová architektura je tedy v pořadí vţdy druhá a její výroba spoléhá na jiţ osvědčený a optimalizovaný výrobní proces. Sandy Bridge je nová mikroarchitektura, jeţ se vyrábí jiţ pouţívaným 32nm výrobním procesem. Tento výrobní proces se pouţívá u procesorů s architekturou Westmare. Další architektura Ivy Bridge pak bude nástupcem Sandy Bridge , ale bude se vyrábět pokročilejším 22nm postupem. To je ovšem budoucnost. Rok 2011 bude především ve znamení Sandy Bridge. V souvislosti se zaváděním nové architektury pouţil Intel u nových procesorů osvědčené označení Core, včetně rozdělení segmentů a výkonu pomocí Core i3 , Core i5, Core i7. Jednotlivé procesory z těchto tří řad mají navíc samostatné označení, např. Core i5-2500K. Koncové písmeno určuje jednotlivé speciální moţnosti, které procesor nabízí. Písmena T a S označují niţší TPD ve srovnání s modely bez přidaného písmena. Písmeno K znamená otevřený násobič, coţ je ovšem vidět i na ceně takového procesoru. Díky odemčenému násobiči můţe procesor dosáhnout mnohem vyšších frekvencí při přetaktování. K dispozici má být velký výběr procesorů jak pro PC, tak pro notebooky. Řada Core i3 bude obsahovat čtyři procesory, Core i5 dvanáct modelů a pro notebooky osm modelů i5-2500K. Nejvýkonnější řada Core i7 bude disponovat také dvanácti modely. Nejvyšší frekvence mobilního dvoujádrového procesoru Core i7-2620M je 2,7 GHz, u nejniţšího Core i5-2537M pak 1,4 GHz. Nejvýkonnější mobilní čtyřjádrový procesor s TDP 55W má frekvenci 2,5 GHz a Turboboost aţ 3,5 GHz podle počtu vytíţených jader. Nejvýkonnější dvoujádrový procesor Core i32120 na desktopu pracuje na frekvenci 3,3 GHz a nepodporuje Turboboost. Čtyřjádrový procesor Core i7-2600K má nejvyšší frekvenci 3,4 GHz a Turboboost aţ 3,8 GHz. Jak je z výše uvedeného zřejmé, všechny modely mají dvě nebo čtyři jádra. Můţeme to pokládat za neoficiální konec jednojádrových procesorů. Jednotlivé modely se liší také podporou technologií jako Hyper Threading nebo Turboboost. Procesory Sandy Bridge pouţívají nový Socket LGA-1155, který není kompatibilní s ţádnou předchozí verzí, i kdyţ má jen o jeden pin méně. Chceme-li mít nový procesor, musíme u desktopů počítat i s nákupem nové základní desky. Všechny hlavní značky jako Asus, Gigabyte a MSI slibují, ţe při uvedení těchto procesorů na trh se bude prodávat velký výběr modelů těchto základních desek. Mobilní procesory Sandy Bridge mají aţ o 22% menší rozměry, nejniţší TPD 17W pak dovoluje vyrábět výkonné, ale zároveň i velmi tenké notebooky. Intel slibuje o 10-30% vyšší výkon

42

v procesorové oblasti a téměř dvojnásobný výkon v grafické části. Niţší spotřeba logicky znamená delší výdrţ baterie. K hlavním novinkám v procesorové části patří Turboboost 2.0, tedy dynamické přetaktování druhé generace. Procesor dokáţe zvýšit nejen frekvenci jednoho jádra nad normální úroveň pro rychlé zpracování jednovláknových aplikací, ale dokáţe zvýšit frekvenci všech jader pro rychlejší zpracování všech úkolů. Technologie je přímo spojená s TDP, skokové zvýšení frekvence všech jader je tak krátkodobé a přímo úměrné teplotě čipu. Chceme-li provádět sloţité výpočty a procesor byl předtím v klidu, technologie je schopna na několik desítek sekund zvýšit frekvenci všech jader a po dosaţení kritické hodnoty TDP je opět sníţí a pokračuje na standardní maximální frekvenci. Teplota procesoru totiţ stoupá postupně a neţ dosáhne limitu TDP, je moţné zvýšit frekvenci všech jader včetně grafického. Čím chladnější je procesor, tím delší je pak doba, na kterou je schopen zvýšit frekvenci celého čipu. Procesory Sandy Bridge obsahují procesorová jádra se sdílenou L3 cache, grafický čip a dvoukanálový paměťový řadič DDR3 s frekvencí aţ 1600MHz. Hlavní řídící část procesoru se nazývá System Agent, který zabezpečuje veškerou komunikaci uvnitř čipu, ale i vstupy a výstupy integrovaného grafického čipu PCI Express. Řídí i jednotlivé frekvence a napětí všech částí, coţ znamená, ţe řídí kompletní spotřebu a teplotu. Nový grafický čip Intel HD, který je integrován do procesoru, přináší nejen zvýšení výkonu, ale i nové funkce a technologie. Typ Intel HD Graphics 3000 má dvanáct exekučních jednotek a je ve všech mobilních procesorech a v lepších desktopových modelech. Poskytuje dvakrát vyšší výkon neţ například Intel Core i5-661. Grafický čip podporuje Direct X 10.1, shader model 4.1, OpenGl 3.0, maximální rozlišení je 2560x1600 bodů a digitální výstup HDMI 1.4 s moţností trojrozměrného zobrazování. Frekvence grafického čipu se liší podle modelu a jeho TDP. Například úsporný Core i5-2537M, TDP 17W má základní frekvenci GPU 350MHz a ta můţe být zvýšena aţ na 900MHz. Intelu se podařilo vyřešit velmi náročný úkol, jak efektivně zpracovávat grafické úlohy. Grafický čip pouţívá sdílenou L3 Cache se všemi procesorovými jádry. Díky tomu nejsou ţádna data mezi procesorovou a grafickou částí posílána dvakrát a obě části dokáţou pracovat společně. V rámci Sandy Bridge Intel uvede na trh čtyři desktopové chipsety a pět mobilních. Jsou určeny do různých segmentů notebooků a jejich výbava je téměř stejná aţ na různé přídavné technologie, jako například pokročilejší RAID nebo podnikové vPro. Všechny obsahují HD audio, HDCP ochranu včetně portů HDMI, DVI, Display portu a také nejnovější Sata 6Gb/s v šesti portech, WiDi, aţ 14 USB 2.0 portů. V rámci platformy mají i novější verze adaptérů pro WiFi, bluetooth, WiMAX nebo gigabytový Ethernet. Z výše uvedených informací vyplývá, ţe nové procesory od Intelu stojí za úvahu. Problémem ovšem můţe být cena, která u modelu Core i3-2120 je 3400 Kč, model Core i5-2500 stojí 4700 Kč a model Core i7-2600 stojí 6700 Kč. Zeptal jsem se dvou studentů, co si o nové řadě procesorů od Intelu myslí. Určite je to krok dopředu. Spojení grafické karty a procesoru do jednoho čipu, ale výkon grafické karty podle mého názoru není dostatečný. Jeden z moţných problémů můţe být cena. Milan Mayer 4.D Myslím si, ţe nová řada procesorů od firmy Intel bude mít přínos zejména u sníţení spotřeby u notebooků. David Staňo 4.D

43

ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA Firma Corsair vyrábí nízkonapěťové moduly Dominator GT. Tyto 2 GB moduly naladěné na frekvenci 2133MHz s časováním paměťového modulu 9-11-9-27 si vystačí s napětím 1,5V. Niţší napětí s sebou nese niţší spotřebu a menší zahřívání. Corsair vybavil paměti svým dobře známým pasivním chladičem DHX+ , na který lze nasadit i aktivní chladič Corsair Airflow. Nízké základní napětí pak přímo vyzývá k taktování, jehoţ rezervy mohou být u těchto modelů opravdu značné. Cena výrobku by se měla pohybovat u čtyř Gb verze kolem 3600 Kč. V roce 2007 japonská firma Hitachi slibovala vyrábět v roce 2011 pevné disky s kapacitou 4 TB. Brzy na pulty obchodů firma dodá nový notebookový disk vybavený jednou 500 GB plotnou. Hustota zápisu na ní dosahuje skvělých 636 Gb/in2, coţ u 3,5“ plotny můţe představovat 1TB. Zajímavostí nového Travelstaru je výška pouhých 7mm. Hitachi tak nebude mít problém vyrobit dvouplotnový 1TB model se standardní výškou 9,5mm. Vyuţití jedné plotny příznivě ovlivňuje spotřebu, která je při načítání maximálně 1,8W, v klidu pak jen 0,5W. Pevný disk je vybaven 8MB bufferem, jehoţ průměrná přístupová doba činí 13ms. Cena se bude pohybovat kolem 1500 Kč.

Firma Auzentech uvádí na trh s nástupem nového roku druhou generaci své podařené zvukové karty X-Meridian 7.1. Vyznavači kvalitního zvuku ocení hodnotu odstupu signálu od šumu na úrovni 115dBA, dynamický rozsah 120dBA, kompletní podporu technologií Dolby Home Theater, DTS Connect nebo DTS Interactive. Luxusem je pozlacené PCB a veškeré výstupní konektory. Cena se má pohybovat kolem 3800 Kč. Nemáte-li grafickou kartu s technologií Eyefinity, a přesto byste rádi měli u počítače více neţ dva monitory, můţete vyuţít sluţeb grafické karty pro PCI slot. Firma HIS vybavila rozhraním Direct X 11 grafickou kartu Radeon HD 5450 s HDMI, DVI a D-Sub výstupy. Ke kartě jsou dodávány dvě úzkoprofilové záslepky pro izolaci do stolních či HTPC počítačů. Cena se bude pohybovat kolem 2200 Kč.

44

Nabídka německé společnosti EKL, která vyrábí chladiče Alpenföhn, není u nás příliš známá. I tak výrobky této firmy stojí za pozornost. Rozměrově malý, ale výkonný chladič jménem Sella je vysoký pouhých 129mm a vejde se do úzkých skříní. Podle výrobce by měl zvládnout i velmi ţhavé procesory. K chlazení slouţí tři heatpipe s přímým dotykem na procesor. Hliníkový pasivní chladič je vybaven prohnutými ţebry, jeţ tlumí aerodynamický hluk proudícího vzduchu. Ten zajišťuje 92mm PWM ventilátor, který při svých maximálních 2200 otáčkách za minutu produkuje 29,8dBA hluku. Cena se pohybuje kolem 600 Kč. Michal Kříž 4.D

PREZENTACE DEAD SPACE 2 V pátek 14.1.2011 ve večerních hodinách jsme se já a můj spoluţák Vašek Valenta vypravili na připravovanou prezentaci nové pecky Dead Space 2. Celá tato akce se konala v sídle EA Czech. Hned po příchodu jsme byli usazeni na pohodlnou sesli, a jelikoţ jsme přišli jako poslední, tak uţ se mohlo začít. Jaroslav Faltus nám popřál pěkného večera a hned nato se začalo s prezentací. Nejdříve jsme se dozvěděli, jaký byl děj Dead Space: o co vlastně jde, jaké zde máme postavy, proč to všechno bylo tak a onak. Poté přišlo to, na co jsme všichni čekali, Dead Space 2! Po pár obrázcích a slovech o této hře nám bylo jasné, ţe to bude opravdu pecka. Po této stručné prezentaci jsme byli vybídnuti, abychom zasedli k předpřipraveným strojům (PC a X-Box 360). Na PC jsme si mohli vyzkoušet plnohodnotný multiplayer a na XBoxu single player. S kolegou jsme zasedli ke konzolové verzi Dead Space 2 a po krátkém seznámení se s ovládáním jsme kosili Nekromorfy, jako na běţícím pásu. Co se týče grafické stránky, tak zde se opravdu nedá nic vytknout. Vše vypadá graficky úchvatně, jakékoli informace, které potřebujete vědět, jsou umístěny tam, kde byste je hledali. Ovládání mi také přišlo velice intuitivní (a to jsem drţel X-Boxový ovladač poprvé v ruce). Tahle hra mi prostě ve všech směrech sedla aţ na příběh, protoţe to jako jediné nemůţu hodnotit (za tak krátkou dobu se to opravdu nedá). Jako velké plus bych uvedl multiplayer. Mapy nejsou nijak obrovské, a tak je akce nahuštěna v jednom místě, nikdy si neoddychnete, v jednu chvíli kryjete parťáka před sebou a sekundu na to, se snaţíte zbavit té odporné zrůdy, co na vás skočila ze stropu. Hrát za Nekromorfa je opravdu záţitek, ačkoli se to nezdá, tak je ohromně zábavné děsit vaše protihráče, kteří sice tak trochu tuší, ţe někde číháte, ale jakmile jim zabodnete pařát do břicha, tak neví, kam dřív střílet . Vůbec bych se nedivil, kdyby se o této hře mluvilo vesměs jen v superlativech, protoţe tahle hra na to prostě má. *Více informací o této hře se dozvíte na www.deadspaces.cz Jakub Vileta 4.D

45

KOLIK STOJÍ VÝVOJ NOVÝCH HER

T

ato zajímavá otázka mě napadla, kdyţ jsem na ČT sledoval pořad Gamezone a viděl jsem různé prezentace her, vývojářských studií a hlavně pohled na finanční hospodaření jednotlivých podniků. Sám sebe povaţuji nyní za příleţitostného hráče her na PC, i kdyţ pamatuji dny, kdy nebyl problém hrát 5 a vice hodin v kuse. Ačkoliv jsem hrál mnoho her a to jak na PC, tak na PSOne, PSP a nakonec iPhonu, málokterou hru jsem si opravdu koupil. Zřejmě bych je napočítal na prstech rukou. Hry, do kterých jsem investoval svoje peníze, jako třeba Mass Effect, Silent Hunter či Aliens vs Predator(1999) mě vţdy dokázaly něčím upoutat, ať uţ strhujícím příběhem (série Mass Effect), reálnou simulací (série Silent Hunter) či na svou dobu zpracováním (Aliens vs Predator). Takţe v konečném výsledku jsem do kapsy vývojářů zatím moc nepřispěl. Ţe se ekonomická krize podepíše i na vývoj her, přijde logické asi skoro kaţdému, zřejmě to ale se šetřením není tak strašné, jak se myslelo na počátku. Dále vznikají hry, kdy se jejich rozpočet pohybuje v rozmezí 45-100 milionů dolarů. Ano, čtete správně. Jistě si dokáţete představit, co jiného by se s takovou částkou dalo dělat. Já bych si kupříkladu zařídil ţivot tak abych nemusel do smrti pracovat a věnoval se jenom svým koníčkům a zájmům. Prim ve skupině nejdraţších her zatím drţí Grand Theft Auto IV. Vývoj této hry, která vyšla v roce 2008, stál 100 milionů dolarů. Nechám na kaţdém, kdo tuto hru hrál, ať posoudí její kvality, ale z mého hlediska je to opravdu propracovaná zábava a vtipný simulátor velkoměsta. Na GTA IV pracovalo přes tisíc lidí. Perfekcionismus a poţadavky Benziese byly opravdu šokující. Malý příklad za všechny, kamery na střechách New Yorku musely snímat přesnou intenzitu deště (kvůli reálné představě kapek), celkem bylo pořízeno přes 100 tisíc fotografií různých lokací", vysvětluje Leslie Benzies z Take Two. Ono zpracovat město, které by rozlohou alespoň trochu připomínalo New York, asi jednoduché nebude, a co není jednoduché, je ve vývojářském světě draze zaplaceno. Ať uţ na nás videohry působí jakkoliv, je fakt, ţe se v nich uţ řadu let točí poměrně velké peníze. Ani některé filmy nedosahují takových částek jako hry, které doufají ve svůj úspěch. S růstem tohoto odvětví se logicky počítá, ţe poroste i cena vývoje hry. Je o tom přesvědčen i Steven Ter Heide ze studia Guerilla Games. Ti mají například na svědomí pro konzolisty známou sérii Killzone. Ter Heide zastává názor, ţe ať uţ bude finanční situace jakákoliv, stále budou ve vývoji vysokorozpočtové hry. Důvodem je prý neustálá poptávka po špičkových titulech a zároveň moţnost testování nových technologií, které budou ve hře pouţity. Testování a vývoj nových technologií samozřejmě, něco stojí a tak se tyto částky logicky promítnou do celkové ceny vývoje. Zároveň se však z vývoje takto drahých her stává riskantní byznys kvůli moţným malým prodejům a celkovému selhání hry. Kvalitní hry jsou a stále se budou vyvíjet, otázka je kolik, bude jejich vývoj stát a jak se tato částka promítne na koncové zákazníky, tedy hráče. Milan Mayer 4. D

46

NOVINKA ECDL ECDL na UU v obrazech

Obrázek 1 - Na UU najdete informace o testování ECDL.

Obrázek 2 - krok 1

47

Obrázek 3 - krok 2

… a jste tam.

Ing. Olga Kaiferová

SBÍRKA VYNÁLEZŮ ČESKÉHO GÉNIA JÁRY CIMRMANA Ve středu 22. prosince jsme se nechtěli ve třídě na vánoční prázdniny rozloučit jen tak. Chtěli jsme někam zajít, ale museli jsme vymyslet něco „výchovného“. Nakonec jsme se shodli na výstavě v nové budově Národního muzea. Byla (moţná ještě je) tam k vidění sbírka vynálezů Járy Cimrmana – největšího českého génia, světoběţníka a vynálezce. Paní profesorka nám kladla na srdce, abychom byli v 13:00 u koně na Václavském náměstí, čekat prý na nás nikdo nebude. Dva z nás řekli, ţe za těch dvacet minut stihnou i oběd, a opravdu se jim to podařilo. Paní profesorka se objevila v 13:20, naštěstí s dobrou omluvou. Vstupenka platila i na výstavu ZPÍVAJÍCÍ HMYZ. Prošli jsme ji jako první. Samozřejmě spíše neţ k hmyzu to kluky ze třídy táhlo ke dvěma počítačům s hrami typu „najdi na obrázku chrousta“ nebo „vyber si brouka a poraţ toho druhého“. I kdyţ hmyz pro nás není extra zajímavé téma, výstava byla udělaná moc pěkně. Potom přišla na řadu místnost s Cimrmanovými vynálezy. Předměty vyráběli v rámci soutěţe různí lidé z celé České republiky. Od 29. října jsou v Národním muzeu k vidění. Můţete obdivovat například:  Koštěp (Když sportovci cvičili házení oštěpem, muselo se po nich uklízet spoustu třísek. Koštěp je ideálním řešením)  Brýle pro fakíry (Měly znásobit požitek fakírů z jejich oblíbené činnosti. Na obyčejné brýle přidal Cimrman pár hřebíků. Na doporučení slepých fakírů ale zmizely z trhu)  Krativous Járy Cimrmana (Nůžky se zásobníkem, do kterého vousy padají)  Kapesní plivátko patentní (Jeho funkce je asi jasná)

48

V anketě o nejzajímavější vynález však hlasovalo 2002 lidí pro smeták k vymetání rohů. Můţete si ho prohlédnout na obrázku

Nechali jsme jim zápis v návštěvní knize, aby o nás dlouho věděli. Tím skončila povinná část. Kdo chtěl, mohl doprovodit paní profesorku Kabátkovou na výstavu POKLADY MORAVY – PŘÍBĚH JEDNÉ HISTORICKÉ ZEMĚ, která byla také v ceně. Kromě toho, chápejte, pro paní Kabátkovou je to srdeční záleţitost. Čekali jsme nějaké tradiční kroje, vinice a tak podobně. Místo toho se jednalo vlastně o výstavu historie Moravy. Některé exponáty jsou staré aţ 800 let. Všechno jsme prošli, prohlédli a zavzpomínali také na pana plukovníka Petráška a jeho kořeny. Nestal se ani ţádný trapas, coţ je pro nás úspěch. A tím pro nás před Vánoci skončila škola. Šimon Svoboda 3. D

DROGA ROKU 2010 (informace z Národní protidrogové centrály) Mefedron táhne Evropou. Jedná se o syntetický derivát účinné látky kathinonu, který je v přírodní formě obsaţen v rostlině s názvem kata jedlá – Catha edulis. Během roku se dostal mefedron do popředí zájmu uţivatelů stimulačních drog. Tato relativně nová droga se poprvé objevila v roce 2007 v legálním přípravku z laboratoří v Izraeli, který byl záhy staţen z prodeje. Ale to uţ se informace o této droze dostaly prostřednictvím médií do povědomí široké veřejnosti. Evidence internetových obchodů, které ji prodávaly pod různými názvy výrobků, postupovala od západního pobřeţí směrem na východ. Droga byla zachycena ve formě prášku i tablet s různým logem. Psychoaktivní vlastnosti mefedronu se blíţí jiným stimulantům, ale vzhledem k jeho struktuře molekul hůře prostupují hematoencefalitickou bariérou, coţ způsobuje zpomalení nástupu psychoaktivních účinků. Informace o vedlejších účincích jsou dostupné nejen z několika případů hospitalizací uţivatelů, ale i z jejich internetových diskusních fór. Jsou popsány rozvinuté psychózy spojené s halucinacemi i řada úmrtí po celé Evropě. Velké nebezpečí tkví především v tom, ţe se jedná o látku s neexistující klinickou studií, a tedy s nedostupnými daty o účincích při chronickém působení. Mefedron představuje nový směr „designer drugs“. V současné době je evidováno na území ČR několik záchytů o celkové váze téměř 22 kg. Povzbudivá je reakce legislativních orgánů v celé řadě zemí EU a tím významné sníţení dostupnosti mefedronu pro uţivatele. Ing. Eva Vacková

POPRASK – TURNAJ V BASKETBALE Letošní ročník středoškolského basketbalového turnaje pro nás začal aţ v lednu 2011. Byli jsme nasazeni (díky loňskému třetímu místu) do jedné z posledních skupin jako favorit. I

49

kdyţ nikdy nevíte, na jak silné protivníky narazíte. Sloţení školních reprezentací se kaţdým rokem mění. V pátek 14.1. 2011 jsme se sešli v stařičké tělocvičně Sokola Ţiţkov v tomto sloţení: Jan Lejčko (4.B), Renda Stochla (4.A), Tomáš Haltmar, Jan Nevyjel (3.C), Jan Panský (3.A), Lukáš Méri (2.B), Filip Mandel(2.A), Michal Steinhauser(2.D), Filippo Ghibellini(2.L), Tobiáš Pikart(1.A). V prvním zápase se proti nám postavili „amatéři“ z Malostranského gymnázia. Uţ při úvodním „rozskoku“ bylo poznat, ţe to bude hra na „jeden koš“. A taky byla. Vystřídali jsme dvě pětky, zahráli si všichni hráči. Konečné skóre bylo 66:8, a kdybychom chtěli, tak soupeř skončil s nulou na straně vstřelených košů. I druhý zápas ve skupině byl jednoznačný. A opět v náš prospěch. Studenti ze SPŠST Podskalská se sice snaţili, ale herně na náš tým neměli. Pouze s naší „druhou“ pětkou sehráli trochu vyrovnanou partii. Konečné skóre 42:11 hovoří za vše. Třetí zápas byl nejdůleţitější a také nejvyrovnanější. Vítěz postupoval do praţského semifinále. Proti nám nastoupili hráči OA Holešovice. Papírově jsme byli jasnými favority. Soupeři měli pouze jednoho velmi dobrého „rozehrávače“, kterého jsme museli pokrýt. Na začátku utkání jsme působili trochu nervózně. Špatně jsme bránili a byli nepřesní v protiútoku i v zakončení. Brzy jsme se však uklidnili a zápas dohrávali v absolutní pohodě. Vyhráli jsme 48:35 a zaslouţeně postoupili do dalšího kola. Smíchovská SPŠ – Malostranské g., Josefská ul. 66 : 8 Body: 16 - Mandel, 13 - Stochla, 12 – Steinhauser, 8 – Lejčko, 6 – Haltmar, 3 – Panský, 2 – Méri, Ghibellini, Pikart, Nevyjel Smíchovská SPŠ – SPŠST Podskalská 42 : 11 Body: 11 – Lejčko, 10 – Stochla, 8 - Mandel, 7 – Steinhauser, 6 – Ghibellini, 2 – Haltmar, Panský, Pikart Smíchovská SPŠ – OA Holešovice 48 : 35 Body: 15 - Stochla, 12 – Mandel, 10 – Lejčko, 7 – Steinhauser, 4 – Haltmar

LYŢAŘSKÝ VÝCVIK Jednoho chladneho sobotního rána studenti 1.C společně s 1.D vyrazili do Špindlerova Mlýna na lyţařský výcvik. Jako vedoucí zajezdu a instruktor jel pan profesor Matoušek, v pozici instruktora jel také pan profesor Palek, Martin jako instruktor snowboardistů a také paní profesorka Parkanová, která se výcviku zúčastnila, ale jela jako zdravotnice. Hned po příjezdu jsme dostali oběd. Po něm jsme se společně vydali na prohlídku terénu. Z našeho hotelu nás čekala cca kilometr dlouhá cesta do centra Špindlerova Mlýna. Kaţdé ráno jsme měli snídani, na které jsme si připravili i oběd. Poté jsme se vydali na svah. Teplota aţ -20 stupňů nás nezastrašila, volné sjezdovky a čerstvě napadaný prašan zde byly kaţdodenní odměnou. Vše by bylo perfektní, aţ na to, ţe po pár hodinách v takové teplotě člověku začne být neskutečná zima, a tak jsme většinou opouštěli sjezdovku uţ před zavíráním. Občas se jelo skibusem, občas se šlo pěšky, ale vţdy jsme měli po příchodu moţnost zajit si do welnessu, ve kterém byla sauna, pára, vířivka a bazén. K večeřím nikdo neměl ţádné výhrady, švédské stoly, na kterých jsme si mohli vybrat ze spousty

50

druhů jídel a příloh, byly perfektní. Po nabitém denním programu nás čekala vţdy ve 22:30 večerka. Týden ve Špindlu utekl jako voda, jsem si jistý, ţe na něj budou všichni vzpomínat v dobrém. Jan Setínský

VYSOKÉ ŠKOLY PRO ROZHODČÍ FOTBALU A HOKEJE – to není vtip Také jsem s velkým údivem zaregistroval, ţe se chystá na brněnské Masarykově universitě otevření nového bakalářského studia pro rozhodčí kolektivních sportů. K tomu jsem nalezl dle mého velmi výstiţný článek v deníku Sport od komentátora Miloše Čermáka ze dne 14. ledna 2011. Níţe cituji některé vybrané pasáţe z tohoto jeho komentáře. „Vysoká škola pro rozhodčí? V zemi, kde máme policejními odposlechy zdokumentováno, ţe sportovní činovníci neumějí říci ani holou větu bez vulgárního slova (oni to neumějí ani televizní moderátoři), a kdy právě profese fotbalového rozhodčího patří mezi ty s nejpochybnější pověstí. Co se budou tři roky studia učit? Spoustu uměle vytvořené učební látky a balastu. Základy psychologie, nějakou tu biologii, trochu matematiky a fyziky, určitě dojde i na pár paragrafů. Prostě další zbytečný studijní obor. Beru to jako důkaz hluboké krize českého školství či vzdělání obecně. Uţ se nám úplně podařilo zničit institut maturity. Takzvanou zkoušku dospělosti by dnes udělal i mluvící papoušek a pochybuji, ţe na tom projekt státních maturit něco změní. Teď se mezi papíry bez jakékoli vypovídající hodnoty hodlá zařadit ještě bakalářský diplom. Jsme jen kousek od nového studijního oboru zvaného „sportovní fanoušek“. Absolventi poznají rozdíl mezi dělbuchem a granátem, znají termín „la ola“ a dokáţí bez trenýrek přeběhnout alespoň půlku fotbalového hřiště. Kdo přeběhne celé, můţe se pokusit o doktorát.“ připravil Ing. Radko Sáblík

ZVĚTŠOVÁNÍ DÁMSKÉHO POPRSÍ Surfoval jsem na internetu a zaujal mě nadpis článku o stále se zvětšujícím dámském poprsí nutící vyrábět extrémně velké podprsenky velikosti L. Docela mě zaráţí představa, ţe bych měl mít doma holku s poprsím o velikosti 14. Vědci se domnívají, ţe tato velká prsa má na svědomí jeden z problémů dnešní doby – obezita a dále hormonální antikoncepce. O problému jménem obezita v dnešní době všichni víme, ale jak škodí antikoncepce? Hormonální antikoncepce se začala uţívat v polovině 20. století. Začaly ji tedy uţívat naše matky. Vědci se domnívají, ţe tyto hormony ovlivňují genetický vývoj dětí ţen, které hormonální antikoncepci uţívají. Funkce těchto léku je prospěšná, ale všeho s mírou, jak se říká. Je fajn, ţe si partnerka můţe oddálit datum své menstruace nebo zvýšit procento ochrany před početím, nicméně vše má své mouchy.

51

Zamýšlel jsem se nad tímto problémem a napadla mě jen jedna moţnost jak tento problém řešit. Tou moţností je plastická operace, která je dnes velmi populární jak v oblasti zvětšování, tak zmenšování poprsí. Ovšem kolik ţen si toto bude moci dovolit? Je to finančně náročná operace a vyřeší to tento problém jen u ţen finančně zajištěných. Kdyţ si mám já sám za sebe vybrat holku, volil bych lehce při těle s trochu větším poprsím, které se mi líbí. Nechci zacházet do detailů, ale velikost poprsí 14 a obří zadek zabírající dvě sedačky v metru mi nepřijde moc přitaţlivý. Jakub Vileta 4.D

NOVÝ CHEMICKÝ PRVEK objevení nového chemického prvku do aktuální tabulky soustavy prvků Prvek: Chemická značka: Atomová hmotnost:

ŢENA (Womanium) Wo 54,6 kg

Poločas rozpadu: Výskyt:

(přijato dohodou, můţe se však vyskytovat v rozmezí 40 - 200 kg) průměrně 72 let (podle zacházení aţ 80-85 let) ve větším mnoţství (hlavně v obydlených oblastech)

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Fyzikální vlastnosti Povrch obvykle pokryt barevným filmem sloţeným ze směsi jiných chemických prvků Bod varu velice nízký, na druhou stranu ale mrzne bez jakékoliv známé příčiny Taje při speciálním zacházení Hořká při nesprávném pouţití Vyskytuje se v různých stavech od panenského kovu aţ po vytěţenou rudu Poddajná při aplikaci tlaku na správném místě Čistý vzorek má v přirozeném stavu růţovou barvu V blízkosti kvalitnějšího vzorku se barva mění na zelenou Vykazuje periodickou nestabilitu v závislosti na lunárním měsíci

1. 2. 3. 4. 5.

Chemické vlastnosti Výborně přitahuje zlato, stříbro a většinu drahých kamenů Absorbuje větší mnoţství drahých látek Spontánně exploduje bez předešlého upozornění a jakékoliv známé příčiny Nerozpustná v kapalinách, ale její aktivita se zvyšuje po nasycení alkoholem Ze všech známých prvků nejlépe redukuje peníze aţ na nulovou úroveň

Běţné pouţití 1. Dekorativní účely, obzvláště ve sportovních autech 2. Můţe být dobrou pomůckou při relaxaci 3. Velmi efektní čistič Moţná rizika 1. V nezkušených rukou velmi nebezpečná. 2. Je nelegální vlastnit více jak jeden exemplář, je však moţné spravovat více exemplářů, které se nacházejí na různých místech a nejsou spolu v přímém kontaktu.

52

3. Má velký vliv na psychiku člověka, většinou negativní aţ zničující. Pouze ve výjimečných případech duševně nemocných lidí došlo po přechodnou dobu k mírnému zlepšení jejich

VÝSTRAHA DLOUHODOBÉ VYSTAVOVÁNÍ SE ÚČINKŮM TOHOTO ELEMENTU JE ŢIVOTU NEBEZPEČNÉ! VŠECHNY ZNÁMÉ PŘÍPADY ZÁVISLÝCH SKONČILY JEJICH SMRTÍ V ABSOLUTNÍ BÍDĚ A CHUDOBĚ DUCHA !!! zdravotního stavu. Tento článek poskytla Ing. Olga Kaiferová, vyučující programování

Řešení pro hádanku ze strany 44: (Poměr stran těch vnitřních trojúhelníků je odlišný, což vytváří různý sklon jejich přepon a jsou trochu "prohnuté". Což nám při přeskupení nechá jeden čtvereček navíc  )

Střední

Těţká

9 2

6 8

3 4

7 5

1 6

8 9

5 3

4 7

2 1

7

5

1

3

4

2

8

9

6

6

1

8

4

5

7

2

3

9

4

2

5

9

3

6

1

8

7

3

9

7

2

8

1

6

5

4

5 8 1

4 3 7

2 9 6

6 1 8

7 2 9

3 4 5

9 7 4

1 6 2

8 5 3

2

3

9

6

4

1

8

5

7

5

4

1

2

8

7

9

6

3

6

8

7

9

5

3

1

4

2

7

1

6

4

9

5

2

3

8

4

9

8

1

3

2

5

7

6

3

5

2

7

6

8

4

1

9

8

7

4

3

1

9

6

2

5

1

2

5

8

7

6

3

9

4

9

6

3

5

2

4

7

8

1

53