10/2007
KŘÍŽOVKA Spojení svalů
Lesní zvíře
Tohle
Judský král
Vzletný přednes
Sušené cihly
Označení anonyma
Opravna lodí
Asijská šelma
Část hlavy
Jméno prozaika France
Jeden z evangelistů
Tvůrce
Tím způsobem
Kód Itálie
Hořké žaludeční léky
2. díl tajenky
Učební hodina (slangově)
Dlouhá chvíle
M Ě S Í Č N Í K K O N C E R N U P R A Ž S K Á P LY N Á R E N S K Á , a . s . w w w. p p a s . c z
Somatolog 1. díl tajenky Vysoké karty Vozidlo
Jak
Značka miliampéru
Značka koupelové pěny
Značka aktinia
Čára
Čas
SPZ Náchoda
Starý nástroj
Druh pcháče
Asijský stát Součást udice
Plavidlo z klád
Zhoubná nemoc
Paznehtník 4. díl tajenky Antická hra v kostky
Minulého roku
Kilogram (obecně)
Vřesovec
Řecký bůh války
Rozsáhlá epická báseň
Mohamedův druh Iniciály herečky Konvalinkové
Hřmot
Zkr. Egypt. republiky Mladí úhoři Značka ceru
Název značky metru
Dravý pták
Fota Petr Hejna
Osobní zájmeno
Oslava 160 let českého plynárenství
Okovy
Líčení
Rostlina kolokázie
Zápasník s býky Odborník v poetice
Hluk Přesně
Keramická tvárnice
Předložka
Rozpouštědlo
Fotografie
Výměšek těla
Falzet
Jeden i druhý
Označení našich letadel
Mravní základ
Italská řeka
Trnovník
Káva (hovorově)
Kolem Obyvatel Sumatry Sázková otázka
Jméno herečky Westové
Biblická postava
Způsob držení zbraně
Část kartotéčního lístku
Bůh stád
Zámezí Model letadla
Poštovné
Značka fotoaparátu
Model fordu
Předložka
Evropan
Viďte (hovorově) Značka vápníku Důstojník (obecně)
3. díl tajenky
Alkan
Pomůcka: adobe,Arno, Batak, EAR lur, monté, reta, taro
Záchrana (zastar.)
Okovat
Dceřiné společnosti
Kde nás najdete
Pražská plynárenská Distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
Sídlo společnosti Pražská plynárenská, a. s. Praha 1-Nové Město, Národní 37, 110 00 Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele: • Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00–18.00 hodin Pátek od 9.00 do 12.00 hodin
Služby pro střední odběratele a velkoodběratele: Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle, budova č. 37 Tel.: 267 174 404–422 • Fax: 267 174 414
Zákaznická linka Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00–19.00 hodin Tel.: 840 555 333 • Fax: 267 174 222 www.ppas.cz • www.spoluproprahu.cz
Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4 Tel.: 267 171 111 Fax: 267 171 030 www.ppdistribuce.cz Pražská plynárenská Servis distribuce, a. s., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 171 245, 267 172 451 Fax: 267 174 245 e-mail:
[email protected] • www.ppsd.cz Informační služby – energetika, a. s.
U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 903 Fax: 267 174 903 e-mail:
[email protected] • www.ise.cz
Prometheus, energetické služby, s. r. o.
U Plynárny 500, 140 00 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 935, 267 172 255 Tel./fax: 267 174 300 e-mail:
[email protected] www.prometheusgas.cz Pražská plynárenská Správa majetku, s. r. o., člen koncernu Pražská plynárenská, a. s.
U Plynárny 500, 145 08 Praha 4-Michle Tel.: 267 172 397 Fax: 267 173 438 www.ppsm.cz Pragoplyn, a. s.
Jungmannova 36/31, 110 00 Praha 1-Nové Město Tel.: 221 092 253 Fax: 267 174 253 www.ppdistribuce.cz
Adresa redakce: Národní 37, 110 00 Praha 1. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: předseda Ing. Milan Jadlovský, 1. místopředseda Ing. Dagmar Hartmanová, 2. místopředseda Mgr. Štepán Švenda. Členové redakční rady: Miroslav Vránek, Ing. Jana Hnízdilová, Ing. Oldřich Nechanický, Ing. Jiří Šach, Ing. Jana Frýdecká, Ing. Marek Sukup, Ing. Tomáš Svatoň, František Erben, Jiřina Nováková, Ivo Kult, Ing. Zuzana Brožová, Kateřina Kadlecová, Rudolf Novák. Sekretariát: Renáta Váňová, tel.: 221 092 718, e-mail:
[email protected]. • www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, s. r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
© Zdenka Reisenauerová
Setina hektaru Střetnutí
Londýn slavil 200. výročí plynového osvětlení První použití netradiční bezvýkopové metody v Praze
Kolena už musím zkoušet Zdeněk Svěrák uvádí na pravou míru zvěsti, že Cimrmani končí
AKTUALITY
ZE SPOLEČNOSTI
Oslava 160 let českého plynárenství
Nová služba Pražské plynárenské, a. s.
Dne 15. září 1847 byla zprovozněna první karbonizační plynárna v tehdy předměstské obci Prahy-Karlíně. Ještě téhož dne bylo ve významnějších pražských ulicích rozžehnuto prvních více než 200 plynových lamp a další desítky osvětlovacích lamp v některých obchodech a budovách.
1
2
13. a 14. září si významné jubileum připomenuli bývalí i současní pracovníci Pražské plynárenské, a. s. U příležitosti 160. výročí bylo deset zaměstnanců, kteří nejdéle pracovali v pražském plynárenství, oceněno pamětní medailí (obr.1). Pro veřejnost a všechny zájemce o historii i současnost plynárenství Česká plynárenská unie ve spolupráci s Pražskou plynárenskou, a. s., uspořádala v sobotu 15. září 2007 oslavu jeho 160 let. Hlavním lákadlem oslav v areálu Pražské plynárenské, a. s., v Michli byl »Den otevřených dveří Plynárenského muzea.« Návštěvníci obdivovali plynárenské kuriozity jako např. jeden z prvních plynových motorů z 19. století o výkonu 1 a 1/2 muže, automatickou plynovou pračku Moretta, mincový plynoměr, plynový mandl, ledničku, želízka na kadeření vlasů, řadu historických plynových žehliček nebo plynový interiérový secesní lustr. Všem zájemcům byl podáván odborný výklad (obr. 2). Na zachované historické lucerně z 19. století si mohli návštěvníci vyzkoušet dřívější práci lampáře, po prohlídce muzea pak prověřit nově získané informace v krátkém testu znalostí plynárenské historie a v poznávání v plynárenství dříve používaných předmětů, např. pyrometr, ruční pumpa pro čištění potrubí, plynový podpalovač koksu... (obr. 3). Úspěšní řešitelé obdrželi užitečné dárky. V přednáškovém sále celý den probíhalo promítání filmů z minulosti plynárenství z televizního cyklu »Hledání ztraceného času«. Jen pro připomenutí názvy jednotlivých dílů: Pražské obecní plynárny, Plyn z Michle, Věrný pomocník, Z plynárny do ulic velkoměsta. Průvodcem byl filmový historik Karel Čáslavský, který seznámil přítomné s ohlasy na jednotlivé »plynárenské« díly, zákulisím tvorby i s tím, co nového do historického, již více než 400dílného, seriálu nyní připravuje. V areálu plynárny v Michli čekaly na návštěvníky také různé atrakce jako horolezecká stěna, pavoučí síť, chůdy, dvoukolky, soutěže pro děti i dospělé a také občerstvení. Jelikož v areálu Pražské plynárenské, a. s., je plnicí stanice stlačeného zemního plynu – CNG, byla oslava 160 let plynárenství zároveň spojena s propagací tohoto moderního, ekologického paliva. Zájemci si mohli prohlédnout většinu továrně vyráběných vozidel na pohon CNG dostupných v České republice – FIAT Panda, Multipla, Doblo, Ducato, OPEL Zafira, VW Caddy, Renault Kangoo, Citroën C3, získat užitečné informace a také samozřejmě si jízdu vyzkoušet (obr. 4). Navíc každý soukromý majitel vozidla na zemní plyn obdržel od Pražské plynárenské dárek – bezplatné naplnění vozidla zemním plynem (obr. 5). Oslava 160 let plynárenství v Čechách proběhla za krásného slunečného dne, s vysokým počtem návštěvníků všech věkových kategorií i CNG motoristů a s potěšujícím zjištěním, že plynárenství, nejen jeho historie a vývoj, ale i současnost, je pro mnoho lidí zajímavým tématem. Text Jan Žákovec • Foto Jan Žákovec, Petr Hejna
3
4 2
Nezapomeňte! U příležitosti 160 let českého plynárenství bude 11. 11. 2007 odpoledne v ČT, v cyklu Hledání ztraceného času, uveden díl »Věrný pomocník«
5
Mobilní kancelář zahajuje v říjnu Pražská plynárenská, a. s., opět připravila pro své zákazníky z kategorií Domácnost a Maloodběratel novou službu – mobilní obchodní kancelář. Od října bude pravidelně a v předem stanovený čas navštěvovat vybrané městské části a přilehlé obce v okrajových částech hlavního města Prahy. V mobilní obchodní kanceláři si zákazníci budou moci pohodlně vyřídit všechny »obchodní« i »distribuční« záležitosti spojené s odběrem zemního plynu od Pražské plynárenské, a. s. Služby budou poskytovány v obdobném rozsahu jako v běžných obchodních kancelářích. Pojízdná kancelář bude navíc výhodou pro zdravotně postižené, nemohoucí nebo jinak handicapované klienty.
Přesný rozpis trasy a termínů návštěv mobilní obchodní kanceláře v jednotlivých lokalitách bude k dispozici na webových stránkách Pražské plynárenské, a. s., stránkách příslušných městských částí a obcí a dále v obecních zpravodajích. Zahajujeme 1.10. v Modřanech, dále následují postupně Libuš, Praha 13, Praha 14, Hovorčovice, Klánovice, Šestajovice, Praha 9, Kbely, Suchdol, Nebušice, Dolní Břežany, Jesenice, Ďáblice, Dolní Chabry, Řepy, Šeberov, Kolo-
vraty, Radotín, Újezd nad Lesy, Uhříněves, Zbraslav, Kunratice, Průhonice, Praha 15 a Petrovice. Mobilní obchodní kancelář je provozována ve spolupráci s dceřinou společností Pražské plynárenské, a. s., Prometheus energetické služby, s. r. o. Mobilní kancelář poznají lidé na první pohled – dodávkový vůz je polepen logem Pražské plynárenské, a. s., a dalšími identifikačními nápisy. Dagmar Hartmanová
Více informací mohou získat zájemci na telefonních číslech 221 092 202 a 221 092 174, a to od pondělí do čtvrtka od 7.30 do 16 hodin a v pátek do 14.45 hodin, nebo prostřednictvím e-mailových adres
[email protected] a
[email protected].
Bezpečnost počítačové sítě v Pražské plynárenské Dnes už nestačí k obraně soukromí a bezpečnosti stavět vysoké hradby. Novodobí útočníci dokáží nepozorováni proniknout k důvěrným informacím a odhalit nejtajnější skrýše. Významně jim v tom pomáhají informační technologie, které jsou naštěstí zároveň i mocnou zbraní na straně obránců. V době Internetu tak je stejně jako ve středověku důležité být připraven předvídat směr možného útoku a dokázat mu odolat. Dnešní obranné valy a hradby se jmenují síťový perimetr, antivirové brány, šifrování dat, autentizace, firewall. Strategie obrany pak má svou jasnou politiku – Systém řízení informační bezpečnosti. První etapa postupného zavedení takového systému právě startuje v Pražské plynárenské. Tvůrcem řešení pro bezpečnou komunikaci je její dceřiná společnost Informační služby – energetika, a. s. (ISE), která si pro spolupráci vybrala renomované firmy v oblasti bezpečnosti informačních systémů Corpus Solutions a YOUR SYSTEMS. 10/2007
Zavedením celkové bezpečnostní politiky splní Pražská plynárenská všechny požadavky, které na informační bezpečnost klade mezinárodní norma ISO 27 001. Zajistí tím bezpečnost počítačové sítě a ochranu dat zákazníků na úrovni, kterou používají významné společnosti ve světě. Tento krok přispěje k ještě vyšší úrovni zabezpečení externí komunikace, například při správě informací pro zákazníky Pražské plynárenské, a. s., na portálu Magistrátu hlavního města Prahy. Díky systému zabezpečené komunikace jak uvnitř firmy, tak ve vztahu se zákazníky a partnery se podaří vyloučit rizika a zbavit se závislosti na chybě či úmyslném poškození. Ze zmíněných cílů vyplývá, že komplexní bezpečnosti lze dosáhnout nejen s pomocí nasazení moderních informačních a komunikačních technologií. Záleží také na přístupu a chování zaměstnanců celé organizace. Prostřednictvím časopisu U Plynárny vás seznámíme s postupem zavádění politiky Systému informační bezpečnosti v Pražské plynárenské, a. s. Tomáš Svatoň
3
Generální partner výstavy – Pražská plynárenská, a. s.
PODPORUJEME
Zákaznická karta Pražské plynárenské, a. s.
Lázně Poděbrady Do tohoto vydání časopisu jsme připravili rozhovor, který nám blíže představí partnera z oblasti lázeňství. Jsou jím Lázně Poděbrady, které neslouží jen k léčbě nemocných, ale jsou vyhledávány desetitisíci návštěvníky z Čech i zahraničí pro své příjemné prostředí k rekreaci, sportu, kultuře a ke společenskému životu. Oslovili jsme paní Moniku Štočkovou, která nám věnovala čas a odpověděla na pár otázek. Lázně Poděbrady jsou známým pojmem, můžete nám říci, jak a kdy vzniklo lázeňství v tomto městě? Nejvýznamnějším rokem v dějinách města a posléze i lázní byl rok 1905, kdy pruský proutkař Karl Bülow na přání knížete Hohenlohe označil na zámeckém nádvoří místo, kde vytryskl 1. srpna z hloubky 96,7 m pramen minerální vody. Tradice lázeňství započala svoji éru až
Jaroslav Weigel / Petr Brukner / Jan Hraběta
Výstava v galerii Smečky od 10. 10.–10. 11. 2007 Galerii Smečky najdete v ulici Ve Smečkách 24, 110 00 Praha 1. Otevřeno je od úterý do soboty od 11 do 18.30 hodin. Děti, studenti, důchodci a zdravotně postižení mají vstup zdarma, stejně jako držitelé Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Ostatní zaplatí 10 korun. Tel.: +420 222 210 268 • Tel./fax: +420 222 210 272, e-mail:
[email protected], www.galeriesmecky.cz Vypadá to, jako by v DJC byla samá nemehla. Já, Smoljak, Čepelka, Vondruška… Jen tři jsou šikovní: Brukner, Hraběta a Weigel. To samozřejmě není pravda. Kdyby byl zájem, mohl bych vám dlouze vyprávět, na co všechno jsem šikovný například já. Ale to by zabralo tolik času, že bych to radši nechal najindy. Dnes mám zahájit výstavu, která má ozdobit 40. výročí Cimrmanova divadla. Náš Mistr je jedinečným příkladem šikovnosti v mnoha oborech, a tak není od věci připomenout, že interpreti jeho komedií mají i jiné dovednosti než zapamatovat si text, a po pětisté či po tisící ho nahlas veřejně opakovat. Tříčlenná skupina výtvarně nadaných cimrmanologů si dala název Šikovní evidentně proto, aby navázala na slavnou skupinu francouzských Nezávislých, českých předválečných Tvrdošíjných, nejspíše však na poválečné Zaostalé. Abych byl upřímný, nejstarší z Šikovných, Jaroslav Weigel, podle mě mezi Šikovné tak úplně nepatří, a nepříjemně ze skupiny vyčnívá, protože je to výtvarník z povolání, a kdo ví, jestli jeho šikovnost není vydřená studiem na vysoké škole. A kromě toho byl kdysi, spolu s Adolfem Bornem a jinými, členem skupiny Polylegran, což je matoucí. Ale poněvadž jeho díla zabírají na výstavě nejvíc místa, nelze se o něm nezmínit. Škoda že my ostatní šikovní z Cimrmanova divadla nemůžeme svou šikovnost vystavit na odiv jako jmenovaná trojice. Smoljak umí řídit náklaďáky a plachetní lodě, Vondruška umí dirigovat orchestr a mluví pěti cizími jazyky, Čepelka umí psát básně, já …, ale to by bylo na dlouho. Berte proto Weigela, Hrabětu a Bruknera jako malý vzorek nás ostatních šikovných.
Výstava skupiny Šikovných
Zdeněk Svěrák
Jaroslav Weigel se narodil roku 1931 v Rychnově nad Kněžnou jako syn sládka. Jak jeho otec střídal pivovary (Rychnov nad Kněžnou, Police nad Metují, Olivětín), měnil malý Jaroslav svá stálá bydliště a školy, až nakonec zakotvil v Praze, kde se učil malířství u Martina Salzmanna, kreslení u Cyrila Boudy a sochařství u Karla Lidického. Svého vzdělání však nevyužil jako pedagog, ačkoli k tomu byl cvičen, nýbrž jako výtvarný redaktor a grafik časopisu Mladý svět, kde se věnoval hlavně ilustraci a kreslenému humoru. V tomto oboru také dosáhl věhlasu, dočkav se mnoha výstav. Do Divadla Járy Cimrmana vstoupil v r. 1970 v roli továrníka Bierhanzla ve hře Vražda v salonním coupé. Vtiskl výtvarnou podobu našim divadelním programům, plakátům, publikacím a obalům gramofonových desek, a počínaje hrou Němý Bobeš, stal se autorem výpravy a kostýmů všech inscenací. Jan Hraběta je šikovný od přírody. Narodil se roku 1940 v Praze-Vršovicích. Hraběta rozumí elektřině, neboť se jí vyučil. Řadu let byl řidičem z povolání. Další řadu let byl osvětlovačem V Divadle Na zábradlí. Toto řemeslo vykonával pak v Divadle Járy Cimrmana, než jsme ho z osvětlovací kabiny přenesli na jeviště, aby zahrál roli Bedřicha Síry ve hře Akt. Hraběta je řezbář. Všechno, co je na této výstavě ze dřeva, je od Hraběty. Petr Brukner se narodil roku1943 v Písku. Vystudoval průmyslovou školu strojní, a pak střídal různá podivná povolání: byl redaktorem pohlednic v podniku Pressfoto, byl zaměstnán jako technická síla na zámku v Brandýse nad Labem a pak se stal lodníkem stále zakotvené lodi v podniku Čs. plavba labsko-oderská. V Divadle Járy Cimrmana působí od samého začátku, nejprve jako oponář, potom jako neherec malých rolí a nakonec jako herec rolí velkých. Na výstavě jsou k vidění jeho fotografické portréty.
o tři roky později 5. června 1908, kdy na doporučení městského lékaře Dr. Boučka nechal kníže slavnostně vysvětit Knížecí lázně. Lázeňská sezona přinesla nečekaný úspěch, který byl počátkem nového »zlatého« věku. Do historie lázní se nesmazatelně zapsal prof. Dr. Václav Libenský, zakladatel a první prezident České kardiologické společnosti, jehož zásluhou získaly lázně velké renomé po celé Evropě. Z ospalého městečka, kterým Poděbrady před rokem 1908 byly, se stalo atraktivní lázeňské místo s mnoha možnostmi. Ačkoliv od založení lázní uběhly desítky let, zachovalo si město svoji příjemnou lázeňskou atmosféru 20. století dodnes. Na jaká onemocnění se lázně zaměřují? Lázně Poděbrady se specializují na léčbu onemocnění oběhového systému – léčba po operacích srdce, infarktu myokardu či chronické formy ischemické choroby srdeční. Dále cévní choroby, vysoký krevní tlak a onemocnění žilního systému dolních končetin. Další specializací lázní jsou nemoci z poruch výměny látkové (cukrovka, metabolické choroby vč. obezity.) Rozsáhlý a moderní balneoprovoz dává také širokou možnost pro racionální léčení pohybového ústrojí a bolestivých stavů páteře. Unikátností lázní je »centrum časné rehabilitace«, kam jsou klienti překládáni přímo z kardiochirurgické kliniky.Tato obdoba jednotky intenzivní péče, vybavená všemi potřebnými přístroji umožňuje bezpečné sledování stavu klientů v úvodu kardio-rehabilitačního pobytu. Je město zajímavé i jinak než lázněmi? Poděbrady jsou městem s bohatou kulturní a společenskou tradicí. Leží v Polabské nížině, která patří k nej-
úrodnějším oblastem země. Historické lázeňské centrum skryté v zeleni parků poskytuje návštěvníkům atmosféru příjemného prázdninového střediska s mnoha možnostmi pro relaxaci i zábavu. Okolní lužní lesy a jejich romantické prostředí působí uklidňujícím dojmem. Rovinatá krajina je ideálním místem pro rekreační sport, zejména pěší turistiku, vyjížďky na kole, in-line bruslení, ale i dalším příležitostem, jako je tenis, golf, nordic walking, jezdectví, plavání, cyklistika, rybolov, fitness centra a další. Takto by bylo možné jmenovat další řadu atraktivit města. Lázně jsou nejen pro nemocné, ale i pro zdravé klienty. Můžete čtenářům představit další programy, které lázně nabízejí? Lázně jsou letoviskem, kde se příjemně relaxuje a kam mohou přijíždět klienti, kteří chtějí udělat něco pro své zdraví. Těm jsou určeny pobyty a služby, které krátce uvedu: • Relaxační lázeňské pobyty – odpočinek bez lékařského doporučení s vodoléčebnými procedurami, které mají příznivý vliv na cévní a srdeční systém a preventivní význam pro předcházení civilizačním chorobám, • Týden pro ženy, Dámský víkend – relaxační pobyty určené ženám bez rozdílu věku se zajímavým programem, který dovolí zapomenout na shon všedních dnů a věnovat se na okamžik sama sobě, • Dovolená šitá na míru – široká nabídka sportovních možností a doplňkových služeb dle přání klienta, • Lázeňské pobyty pro seniory – odpočinek s účinky koupelí, doplněné o kulturní pořady, • Welness pobyty – aktivně odpočinkový týdenní pobyt pro muže i ženy s lázeňskými procedurami a bohatým programem, • In-Line skating – na kolečkových bruslích stezkou vedoucí podél řeky Labe s instruktorem, • Vánoční a silvestrovský pobyt v Poděbradech – svátky s bohatým programem, v klidu a pohodě s lázeňskými procedurami. Nabídka je široká a je stále upravována potřebám a přáním klientů. Novinkou roku 2007 je Regenerační centrum, kde jsou využity stroje Vacu Well a Vibrosauna. Mezi účinky strojů patří podpora zdravotního stavu, zeštíhlení a regenerace organismu a velká řada dalších pozitivních účinků. Více na našich www stránkách. Chtěla bych pozvat vaše zákazníky do příjemného prostředí Lázní Poděbrad, které jsou vyhledávány všemi klienty všech věkových skupin, ale i významnými osobnostmi. Za všechny, kteří v minulosti trávili čas v Poděbradech, ať již jako jejich obyvatelé, pacienti či rekreanti, jmenuji dr. T. G. Masaryka, dr. E. Beneše, dr. Kramáře, F. Kafku, V. Buriana, E. Destinnovou, V. Havla, M. Formana a další. O lázních by se dalo hovořit určitě dlouho, zdaleka nejsou vyčerpány všechny otázky a proto řekněte našim čtenářům, kde si mohou najít více informací a v případě zájmu kontakty? Lázně Poděbrady, a. s. Jiřího náměstí 39/1, 290 33 Poděbrady Telefon: 325 606 500 e-mail:
[email protected] www.lazne-podebrady.cz Paní Štočková, děkuji vám za čas věnovaný našemu rozhovoru a přeji mnoho spokojených klientů. Ivana Kocmanová
Nezapomeňte se zúčastnit čtenářské soutěže s Lázněmi Poděbrady na straně 11. Na vylosované výherce čekají zajímavé ceny.
Jaroslav Weigel: Vražda v salonním coupé, malba na skle, 34×42 cm
4
Jan Hraběta: Plod moře (vyplavilo moře), dřevo, 17×12 cm
Petr Brukner (foto-autoportét)
Naše čtenáře informujeme o tom, že se Zákaznickou kartou Pražské plynárenské, a. s., mají u Lázní Poděbrady slevu 10 % z ceny víkendových pobytů (Pá–Ne) – Dámský víkend, In-line skating víkend apod. 15 % z ceny 5-ti denních pobytů (Ne–Pá) – Wellness pobyt, Týden pro ženy, Lázeňský pobyt pro seniory, In-line skating týden, Dovolená šitá na míru. 10/2007
Představení partnerů Pražské plynárenské, a. s., pro držitele Zákaznické karty Montana Swiss sport je profesionální lyžařské a servisní centrum v Praze, v Galerii Butovice. Náš servisní automat Montana »Crystal Diamond« jako jediný v ČR umožňuje přelomovou novinku v carvingovém lyžování »Radiální tuning«. Další novinkou je sezonní půjčovna lyží s úplně novým vybavením od společnosti Rossignol a cenami začínajícími na 2 990 Kč za celý komplet na zimní sezonu. Vybavení si zcela jednoduše na podzim vypůjčíte a po zimě vrátíte. Nabízíme modely nejen pro děti, ale i pro dospělé. Jelikož sami sportujeme, jsme si dobře vědomi, jak obtížná může být bolest chodi-
del v lyžařské obuvi. Jistě to znáte. Rozepínání přezek, bolest, špatná nálada. Máme pro vás řešení. Nabízíme komplexní diagnostiku chodidel společně s výrobou individuálních vložek »ušitých přímo na míru« vašemu chodidlu. Samozřejmostí je kvalitně vybavený obchod, sortiment renomovaných výrobců jako je např. Rossignol, Vist, Kjus, Carrera, Bolné. Další služby: půjčovna lyží a SNB, testcentrum, in-line park s půjčovnou, Funpark Sněhulák v Krkonoších. Poskytovaná sleva pro držitele Zákaznické karty PP, a. s.: 10 % – servis lyží, 5 % – půjčovna a testcentrum (vyjma sezonní půjčovny), 5 % – obchod (vyjma sortimentu značky Kjus), 10 % – Funpark Sněhulák – Krkonoše, 7 % – zdraví (wellness, diagnostika chodidel, trenéři...), 10 % – týmové aktivity (sportovně společenské akce, párty, narozeniny) Adresa: Montana Swiss sport Galerie Butovice, Radlická 117, 158 00 Praha 5 Tel.: +420 739 220 330, +420 234 141 999 www.montanasport.cz e-mail:
[email protected] Aktuální informace o Zákaznické kartě a přehled partnerů naleznete na www.ppas.cz, nebo v letáku v našich obchodních kancelářích. Přejeme vám hodně příjemných zážitků s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s. Připravuje Zuzana Floriánová
5
ROZHOVOR V říjnu 2007 uplynulo neuvěřitelných čtyřicet let Divadla Járy Cimrmana. Povídání a vzpomínání s jedním z jeho zakladatelů, Zdeňkem Svěrákem, se odehrálo v domovské scéně Žižkovského divadla. Jeden z našich nejznámějších scenáristů, textařů a herců v jedné osobě byl otevřený a projevil i maximální vtipnost. Psaný rozhovor má proti živému výhodu, že umožňuje seskládat jednotlivá témata k sobě, i když se o nich hovoří napřeskáčku. V případě pana Svěráka je jen škoda, že papír nedokáže zprostředkovat smích, intonaci a neopakovatelné kouzlo, které v sobě má jak on sám, tak všechen cimrmanovský humor. Jak si ale přečtete, jde o humor nejednou těžce vykoupený a vydolovaný.
Sranda se nedá dělat s černými myšlenkami Stává se, že přijdete do šatny, podíváte se do zrcadla a položíte si otázku: »Už tady na sebe takhle hledím čtyřicet let. Jak dlouho na sebe budu ještě koukat a co bude s kolegy, až za sebou tyhle dveře zavřu naposled?« Jo, jo, stává. To víte, že tuhle otázku jsem si položil už vícekrát a nejste ani první, komu na ni odpovídám. Po těch čtyřiceti letech mě napadá, že kdybych už na jeviště nevylezl, ještě je tu Láďa Smoljak, který by to určitě utáhl. My oba si tohle všechno uvědomujeme a jsme rádi, že tady jsme stále ještě v relativně skvělé fyzické i duševní kondici. Ale abych vás uklidnil, takové myšlenky se objevují jen jako občasné záblesky a nedá se na to myslet neustále. To by nás jen ochromovalo a nemohli bychom pracovat a hrát. Tyhle »černé« myšlenky přicházejí v blbé náladě, někdy po ranním probuzení. A také občas, když stojím při představení v kulisách, čekám a těším se na svůj výstup a hlavou se mihne – ono to jednou skončí. To musíte zahnat, s takovými myšlenkami by se nedala dělat sranda. Nikdy jste se o tom v šatně s kolegy nebavili? Nebo při cestě na zájezd? Nepadla otázka: Hele, Zdeňku, až odejdeš do penze, kdo to vezme místo tebe? Čím se my teď budeme živit? Přece jen jste autorské divadlo, jehož známost je založena na dvojici SvěrákSmoljak. Tak zaprvé, je nás v souboru hodně, kteří už jsou v penzi. My jsme silný kolektiv pracujících důchodců. Nejde však o to nebýt v penzi, ale být zdravý důchodce. Schopný na jevišti praktikovat to, co děláme, a praktikovat to tak, aby to bavilo diváky. Aby to nebyly odvary. Asi jste před třiceti nebo dvaceti lety po jevišti poskakovali bystřeji než dnes. Pohybujete se dnes opatrněji? My jsme naštěstí tzv. sedavé divadlo, pohybu na scéně moc nemáme. Ale jsou třeba dřepy ve Vraždě v salonním coupé,kde jich mám několik. Před představením si musím kolena vyzkoušet, jestli to půjde a nebude to praskat, že by to slyšeli až na balkóně. Po těch dřepech jsem dříve udýchaný nebyl a dnes jsem. Přizpůsobujete tomu životosprávu? Bujarý život umělce ustupuje myšlenkám na co nejdelší uchování zdraví... Myslím na to pořád, neboť mám patnáct kostýmů a kdybych se spravil, tak by se muselo patnáctero, minimálně kalhot, přešívat. S tím není legrace. V již zmiňované Vraždě v salonním coupé mám vestu, přijdu na jeviště, sednu si a vystřelí knoflík z břicha. To se už stalo, to není fikce. Takže pozor, linie se musí hlídat. Odpíráte si? To víte, že si odpírám. Jdu kolem cukrárny, kde mají mé zamilované větrníky, a já do nich nejdu. Dříve jsem do nich šel bez obav. Ale nejde jen o tloušťku. Musím si vzhledem k věku dávat pozor na zvýšený cholesterol, ten také člověku říká, že by neměl. Mírně se hlídám. Víno, ponocování... Ponocuji, když je k tomu příležitost. Člověk nemusí žít dlouze, ale měl by žít pěkně. 6
Jsme sice sedavé divadlo, ale při některých scénách se už zadýchávám
Zdeněk Svěrák uvádí na pravou míru zvěsti, že Cimrmani končí
Kolena už musím zkoušet Jednou se tím budete živit, pánové
se tím budete jednou živit. A nám to přišlo k smíchu. Nepřemýšleli jsme dopředu. Až přestanou chodit na první hru, budeme mít v záloze ještě jednu a pak možná ještě jednu. Jenomže lidi chodit nepřestávali a derniéra žádná nebyla. V logice věci by bylo, že se zájem vyčerpá, ale ono ne. Tak jsme přidávali další a další, až jich bylo a dodnes je čtrnáct. Kde nastal okamžik, že už to nešlo táhnout amatérsky a padlo rozhodnutí věnovat se divadlu na plný úvazek, nemít ho jako koníček po zaměstnání? Určitě v roce 1969, kdy Miloň Čepelka a já jsme dali výpověď v Československém rozhlase. Divadlo se stalo nepostradatelným zdrojem příjmů, i když malých. Na uživení to ale ještě nebylo, ale z rozhlasu jsme přesto odešli. Oni by nás, mimochodem, stejně vyhodili. My jsme se zúčastnili v srpnu 1968 protiokupantského vysílání, takže bychom déle než ještě rok nevydrželi.
S jakými pocity jste stál před čtyřiceti lety na jevišti při závěrečném potlesku? Napadlo vás, že to dojde až sem, na začátek 21. století? První představení bylo takzvaně průjmové. My všichni jsme měli strašlivou trému a paní režisérka Helena Phillipová nám naordinovala prášek, aby nás uklidnil. On nás prohnal. Vždyť to bylo představení hlavně pro známé a kamarády. To jste se před nimi tak třásli? Tam byli i představitelé státního divadelního studia, pod které jsme měli patřit, takže to bylo důležité. Kamarádi, nekamarádi, bylo to poprvé před lidmi. Věřte, že před kamarády a příbuznými se hraje nejhůř. Hlavně před manželkami. To máme dodnes. Kolikrát vidím na kolegovi nervozitu, říkám si, co blbne, a pak zjistím, že v jevišti má ženu. To není uklidňující moment. Takže rodinu nezvete? Ale zvu. Jenže neustále myslím, jestli se jí to líbí, jestli to dělám dobře a jestli doma neřekne – prosím tě, to jsme se styděli za tebe... To je zajímavé, jaký mají rodinní příslušníci vliv. S jakým úmyslem jste do »toho« v roce 1967 šli? Zahrajeme si a když to půjde, tak to párkrát zopakujeme? Nebo jste si připustili, že to bude na dýl? Nevěděli. Helena Phillipová, naše první režisérka, která se nesmírně o divadlo zasloužila, nám Cimrmani nekončí, jen už nebudou pojmenovávat ulice a hory. řekla, když jsme byli neuDomovskou scénu našli po letech putování na Žižkově. káznění: Neblbněte, vždyť
Hlavně zdraví je umělcova zásada, protože divadlo baví tisíce diváků a živí dvacet lidí
Bavič Petr Novotný se jednou svěřil, že jste mu byl v těch dnech při jedné příležitosti přidělen jako technik a že jste ho prý strašně popouzel, neboť jste přicházel s vlastní představou jeho redaktorské práce. Jo, to jsem někde slyšel. Je v tom pochopitelně mírná nadsázka. Petr dostal za úkol natočit reportáž a neměl magnetofon, já jsem byl redaktor,magnetofon jsem měl, tak mě poslali s ním. A já jsem se asi pořád nechtěl chovat jako jeho podřízený, protože on byl tehdy z mého pohledu cucák, že ano.
Sláva přišla (naštěstí) po třicítce Když tedy nebylo divadlo na pořádné uživení, proč jste si nenašli jiné zaměstnání? Bláhově jsme si mysleli, že máme v rozhlase tolik kamarádů, že sice nebudeme zaměstnanci, ale budou nám dávat kšefty, pořady pro děti a podobně. To šlo jen chvíli, ale kupodivu se vždy nacházelo něco jiného. V rozhlase jsme nesměli, ale třeba v televizi ano. Nebožtík Vladimír Dvořák nám vzal několik televizních mikrokomedií, které jsme s Čepelkou napsali, abychom se uživili. Měl jsem knihu, kam jsem si zaznamenával, kolik peněz jsem vydělal za měsíc a jestli to rodinu uživí. Tu mám dodnes. Naštěstí zájem o Cimrmana stoupal, hráli jsme víc a víc. Zpočátku bývala jen dvě představení v týdnu, středa a čtvrtek. Pak přibylo třetí, čtvrté, až jsme hráli skoro denně. Co na to manželka? Neměla obavy o rodinu? Kolik bylo tehdy dětem? Dceři Hance bylo v roce 1967 šest, Honzovi dva. Nejisté to bylo. Manželka chodila do práce. Dokonce si vzpomínám, jak mě jednou potkal soused, na ulici si mě vzal pod paždí a domlouval mi, abych si uvědomil, že mám dvě děti, které bych měl živit, a že divadlo je hezký koníček, ale že bych si to měl rozmyslet. Já nevěděl, co na to odpovědět, protože jsem samozřejmě netušil, že mě to bude jednou slušně živit. Žije ještě soused? Žije a mnohokrát jsme se potkali. Na tohle téma jsme už ale nemluvili, ale jistě změnil názor. Myslel to dobře, o tom nepochybuji. V podobné situaci jste ale mezi cimrmanovci nebyl sám. Jak se k tomu stavěli ostatní? Na volné noze jsem byl já s Čepelkou, ostatní pracovali. Láďa Smoljak byl v pracovním poměru v nakladatelství Mladá fronta, Petr Brukner v nakladatelství Pressfoto a dělal pohlednice. Teď už je to naše hlavní zaměstnání a není možné při tom dělat něco jiného. Takřka všechny to uživí. S tím, jak stoupal věhlas divadla, jak se začaly točit vaše filmy, najednou jste vy i ostatní přestali být anonymní. Narostla vám ramena? Upřímně řečeno, když se člověk dá na tohle povolání v divadle a filmu, tak chce, aby ho lidé poznávali. Hele, 10/2007
to je ten Smoljak, slýchávali jsme, protože on byl z filmů k poznání. Mě si ale zprvu nikdo nevšímal, protože jsem normálně nosil vousy, jen ve filmech jsem byl oholený. A to mě mrzelo, přísahám. Kdo říká, že to je jinak, tak nemluví pravdu. V takové branži chcete, aby vaše tvář byla známá. To je součástí profese. Herec chce být známý herec, aby na vás lidé chodili. Pak přijde chvíle, kdy se toho nabažíte a začne vám to vadit. Jak se to projevuje? Jdete po ulici, proti vám škola a vy se před nimi schováte do průjezdu nebo přejdete na druhý chodník, protože nechcete, aby si na vás děti pokřikovaly – hele, to je von, Svěrák. Aby na vás pokřikovaly hlášky. Najednou byste chtěl mít obojí. Jít po ulici, mít soukromí a současně být známý. To nejde. Převlékáte se? Schováváte? Bojím se do hospod. Jde-li někam vniknout do koutku, kde mám soukromí, tak jsem rád. Běda,když přijdete do hospody, která je rozjetá, každý si chce přiťuknout, dát si s vámi frťana. Tam je těžké vniknout a pobýt. Obzvláště po Koljovi. Nebo se mýlím? Nás to naštěstí potkalo už po třicítce. To není jako u zpěváků, kdy jim je dnes osmnáct, dvacet a najednou je zná celá republika. My jsme si k tomu přicházeli krůček po krůčku. Nikdo z toho nezblbnul. Co popularitě tatínka říkaly vaše děti? Děti to nechtěly. Hanička ve škole tvrdila, když se ptali, jestli ten Svěrák, co ho znají, je její tatínek, tak řekla, že jsem pokrývač. Zatloukala. Nestyděla se, jen nechtěla, aby se jí pořád vyptávali. Chtěla být za sebe. A vnoučata? Jeden, ten od Haničky, a proto se nejmenuje Svěrák, mi povídal – dědo, zase jsme zpívali při hodně vaše písničky. Tak jsem se s potěšením zeptal, jestli řekl, že to napsal děda. Ne, to prý nikdo neví.
Známe své mouchy Čtyřicet let jste měli před sebou divadlo, nová představení, nové filmy. Co máte před sebou teď? Zastihl jste mě v období, kdy jsem smířen s tím, že Vratné láhve jsou možná můj poslední scénář. Zdůrazňuji »možná«, zadní vrátka si otevřená nechávám. Žádný záchytný bod? Láhve mě vyčerpaly. Honza zatím pracuje s jinými scénáristy. Třeba ale ještě dostanu nějaký stařecký nápad. Budu rád, když utáhnu divadlo. To je velký závazek. Dvacet lidí je závislých, abychom byli zdraví.
Pověstný »sebák« – jídlo, které připravují manželky hercům na představení, aby netrpěli hladem. »Ani je mezi sebou moc neochutnáváme,« říká Zdeněk Svěrák.
V novinách se objevily zprávy, že hrát budete ale už jenom v Praze. Co si počnou na venkově? To je obrovské nedorozumění. Dezinformace a nepochopení. My jsme nikdy neřekli, že budeme hrát jen v Praze. Naopak jsme řekli, že se chceme věnovat divadlu naplno. Víc. Tím, že omezíme mimodivadelní aktivity, jako je Altaj a pojmenovávání ulic. Už odmítáme nabídky firem, které pořádají akce a chtěly by je udělat v duchu Járy Cimrmana. To skončilo. Potkala divadlo někdy ponorková nemoc? Nevzpomínám si. Noví členové, kteří do souboru přicházeli a přicházejí, nikdy nebyli cizí lidé. Byli, jak se říká, léty a praxí prověřeni, dobře jsme je znali a vždycky u nás pracovali, třeba jako kulisáci, technici, zvukaři, znáte je ze zájezdů, kde je všechno jinak než v Praze. Známe své mouchy, víme, na co si dát pozor, na co je kdo háklivý. Hlavní je to, že každá role je obsazena dvakrát a party se neustále míchají. Rozpis vytváří Geňa Rumlena, tajemník souboru, podobně jako ředitel rozvrh hodin. Sestavuje představení tak, aby si každý zahrál a někdo neměl pět a někdo patnáct vystoupení a všechno bylo vyrovnané. Takže já kouknu do fermanu, jednou jedu s Boříkem Pencem, jednou s Jardou Weiglem, á – s tímhle jsem dlouho nehrál. A těším se. Podobně to dělá Honza Kašpar pro techniku. Tam je to o to složitější, že ti ze zákulisí jsou v některých hrách herci a v některých obsluha. Občas jsem si všiml, že od vás novináři vyžadují humor a na všechno vtipnou odpověď, ale na vás je vidět, jak moc se trápíte, protože je nechcete zklamat a zrovna nic světoborného na jazyku nemáte. To jste si všiml správně. Lidé mají zafixováno, že jsme vtipní, ale humor na jevišti je léty ověřený, předem připravený a nacvičený. Co Cimrman a Čáslav? Prosím? Taky koukáte, jako někdy koukám já? To je nejčastější otázka – co Jára Cimrman a město iks ypsilon zet. Mikrofon běží a žurnalista očekává přednášku. Takže jak odpovíte? Cimrman bohužel v Čáslavi nebyl, ale do svého cestovního deníčku si poznamenal: »Škoda že jsem se nedostal do Čáslavi.« Pavel Hrabica • Foto: Petr Hejna
Pražská plynárenská, a. s., je se jménem Divadla Járy Cimrmana spojena již řadu let a je jedním z dlouholetých partnerů. Podílí se pravidelně na podpoře souboru a všech jeho aktivit. Zdeněk Svěrák řekl, že hrát pro sponzory může být někdy obtížné, protože leckdy věnují vstupenky na představení i lidem, kterým není tento druh divadla a humoru blízký. »Plynárenská ale už své diváky vychovala a pečlivě si vybírá, koho k nám do hlediště pozve a posadí,« zdůraznil. 7
INFORMUJEME
VÝROČÍ
Nové projekty prodeje tepla
Londýn slavil 200. výročí plynového osvětlení
I na nových projektech oddělení prodeje tepla je vidět, jak čas velmi rychle běží. Na přelomu roku finišovala výstavba a dnes již majitelé bytů využívají teplo a teplou užitkovou vodu vyrobenou v plynových kotelnách Pražské plynárenské, a. s. I okolí domů snese přísnější kritéria. Jako příklad ukazujeme bytový soubor v Hostivicích, kde jsou dvě plynové kotelny, každá o výkonu 375 kW (obr.1). Obr. 2 je z podzimu, obr. 3 je celkový pohled z července 2007. Podobná situace byla i s 910 kW plynovou kotelnou kterou vybudovala PP, a. s., v bytovém domě Mlynářka na Plzeňské ulici. V současné době se připravuje výstavba kotelen v obytných souborech Nové Stodůlky ( 2x 900 kW), Panoráma Radlice (1150 kW), Pitkovice (1020, 1020, 480kW). Při pohledu na staveniště objektu Barrandov Hills z července 2007 (obr.4), se nechce věřit, že koncem roku bude zemní plyn »přetavený« do tepelné energie v kotelně sloužit novým obyvatelům. Text a foto Jan Jindra
1
2
3
4
První použití netradiční bezvýkopové metody v Praze – silnější potrubí do slabšího Bezvýkopová sanační metoda berstlining byla poprvé v Praze aplikována při rekonstrukci ocelového plynovodu a přípojek v Zenklově ulici poblíž stanice metra Palmovka. Na podrobnosti jsme se zeptali Ing. Michala Nebeského ze společnosti Pražská plynárenská Distribuce, a. s.
Pane inženýre, v čem nová metoda spočívá? V principu se jedná o rozříznutí stávajícího ocelového potrubí při souběžném zatažení stejné či větší dimenze PE potrubí – v našem případě PE dn 110. Proč musela být tato netradiční metoda použita? Obecně šlo o úsek velmi složitý. Masivní betony, železobetonové panely, množství inženýrských sítí (zvláště kabelů) vedené přímo nad našimi plynovody nebo v jejich těsné blízkosti (viz foto) v podstatě neumožňovaly použití »klasických« rekonstrukčních metod spojených s provedením otevřeného výkopu a pokládkou nového potrubí. Situaci zásadně komplikovala také přítomnost tramvajového tělesa, které neumožnilo ani po opakovaných pokusech napojení na protilehlý plynovodní řad. Tímto byl dotčený úsek zcela izolován. Šlo o cca 120 m dlouhý úsek ocelového potrubí o světlosti DN 100 s pěti přípojkami pro činžovní domy. Potrubí bylo částečně zanesené usazeninami. Můžete ve zkratce popsat technologii berstliningu? Tato technologie umožňuje provést bezvýkopovou opravu potrubí výměnou za nové. S destrukcí starého vedení probíhá současně zatahování nového potrubí. Nejprve je staré potrubí na dvou místech odkryto a pře8
rušeno. V první startovací jámě začne hydraulické zařízení tlačit pevné tyče starým potrubím až ke koncové jámě. Zde je na tyče připojena trhací hlava, ve které je napojeno nové potrubí. Zapnutím zpětného chodu se tyče s trhací hlavou a novým potrubím vrací zpět ke startovací jámě a tím je staré potrubí nahrazováno novým. Přípojky se dodělávají dodatečně.
Jaké jsou její přednosti? Přednosti vyplývají z výše uvedeného. Především je to využití původní trasy, kratší doba výstavby, nižší náklady oproti klasickým výkopovým technologiím, zvětšení průměru o jednu až dvě dimenze oproti původnímu potrubí a v neposlední řadě ochrana životního prostředí a plynulost dopravy při výstavbě. Byla již někdy výše uvedená metoda naší společností využita ? Tato metoda byla vyzkoušena již v minulosti, ale pouze při rozřezávání či rozbití starých litinových potrubí, které je křehké např. v Bělehradská ulici. Ještě nikdy nebyla použita na ocelovém potrubí. Tudíž v ul. Zenklova to vlastně byla premiéra a hned ve velmi obtížných podmínkách. Vyskytly se během použití této netradiční technologie nějaké potíže – problémy ? Náročnost místních podmínek kladla zvýšené nároky na všechny zúčastněné. V této souvislosti se pak jeví jako zásadní poznatek »do budoucna« nutnost prvotního provedení detailního průzkumu trasy (včetně průzkumu kamerového) ze strany dodavatele. Stávající potrubí může v pražských podmínkách skýtat mnohá překvape-
ní a nástrahy. S ohledem na nutnost operativního jednání byl tento aspekt dodavatelem podceněn a v konečném důsledku došlo k časové prodlevě v rámci realizace. Zcela konkrétně došlo při prvotních pracích bez kamery k vyvedení vodící tyče mimo trasu, přičemž až následné použití kamery odhalilo na začátku trasy shybku v ocelovém potrubí. Potrubí se muselo ve složitých podmínkách,
kde bylo velmi málo místa mezi sloupem veřejného osvětlení a silničním tělesem, navíc s množstvím kabelů na plynovém potrubím, vykopat, kritické místo vyřezat a zatažení vodicí tyče opakovat. Stihly se všechny práce včas ? Jelikož v pěti objektech byla přerušena dodávka plynu, musely být všechny práce provedeny během 48 hod. První den se muselo pracovat do pozdních nočních hodin a protože ani napodruhé vodicí tyč v noci neprošla celým úsekem, musela se druhý den v brzkých ranních hodinách prokopat ještě jedna menší jáma. Teprve poté se povedlo celou vodicí tyč protáhnout a cca po dvou hodinách bylo PE potrubí úspěšně zataženo. Díky obětavosti zúčastněných pracovníků a dobré spolupráci firmy Revak se zhotovitelem celé rekonstrukce firmou K+J, s. r. o., byla obnovena dodávka plynu zákazníkům ve sjednaných termínech. Co byste ještě řekl na závěr. Chtěl bych na závěr poděkovat pracovníkům obou zmíněných firem a našim technickým dozorům za celkové zabezpečení úspěšné akce.
yužívat plyn pro pouliční osvětlení Londýňany napadlo jako vůbec první na světě. Letos oslavili 200. výročí této události. Výroční slavnosti byly zahájeny na Pall Mall, což není jen populární značka tabákové směsky, ale především ulička v centru britského hlavního města, na níž v roce 1807 byly umístěny první plynové lucerny. Ke konci 19. století v Londýně svítilo přes 60 tisíc takových plynových luceren, naprostá většina z nich později byla vyměněna za elektrická svítidla. Avšak z důvodů nejen nostalgických, ale také estetických, v památných místech, jako jsou Buckinghamský palác, Westminsterské opatství, zmíněná ulička Pall Mall, bylo ponecháno úctyhodné množství plynových lamp – celkem 1600. I když již před dvaceti lety zapalování těchto luceren bylo převedeno do automatického režimu pomocí relé, nyní z pietních důvodů na Pall Mall, za přítomnosti westminsterského starosty, proběhl obřad ručního rozsvícení. Lampářskou tyčí, jak se to dělalo na začátku 19. století, světlo zažehl nejstarší zaměstnanec »Londýnské plynárenské« 65tiletý Martin Calfield. Myšlenku používat plyn pro osvětlení ulic jako vůbec první pojal budoucí král Jiří IV., v té době ještě Princ z Walesu. Prví plynové svítidlo bylo zažehnuto v jeho sídle Carlton House o dva roky dříve než na zmíněné Pall Mall. V prvních prototypech zažehnutý plyn vycházel přímo z ústí rozvodové roury. Záhy však z bezpečnostních důvodů hořák byl osazen kovovým stínidlem s provrtanými otvory. Už v roce 1819 londýnské rozvodné potrubí čítalo 288 mílí a napájelo plynem 51 tisíc luceren. Do
V
deseti let si pak plynové osvětlení pořídila všechna největší anglická města. Mimochodem Londýn byl také prvním hlavním evropským městem, které později nahradilo plynová svítidla elektrickými obloukovými lampami, kterým se říkalo Jabločkovova nebo také ruská svíčka (podle ruského vynálezce Pavla Jabločkova). Již v roce 1881 v Londýně svítilo přes 4 tisíce takových obloukových lamp a je pozoruhodné, že v Anglii byl vynález ruského vědce prakticky využit podstatně dříve než v jeho vlasti. V dnešní době se celé pouliční osvětlení v Londýně, jak plynové, tak elektrické, zapíná automaticky z ústředního dispečinku 20 minut po západu slunce a zhasíná 20 minut před jeho východem.
Spojil jsem se spolupracovníkem Londýnského městského muzea Philippem Glanwillem, abych se ho zeptal: Bylo plynové osvětlení londýnských ulic před 200 lety důležitým mezníkem průmyslové revoluce? Nepochybně. Tato událost byla velkým výdobytkem Anglie té doby. I když jsme tehdy zrovna válčili s Napoleonem, dokázali jsme zároveň stavět nové silnice a razit kanály, využívat parní energii. Je v tom kus paradoxu, protože mnozí Angličané, zvlášť na venkově, byli velice chudí. Avšak Londýn zářil tisícery světel a nezadal si s jinými hlavními městy světa. Existovalo v Londýně nějaké pouliční osvětlení před zavedením svítiplynových lamp? Samozřejmě. V 16. století, když Londýn byl mnohem menší a jeho domy mnohem nižší než teď a jediným zdrojem světla byly voskové svíce, starosta londýnského City vydal nařízení, aby v noci majitelé domů rozsvěceli u domovních vrat lucerny s tlustou svící schopnou vydržet až do úsvitu. Takže nějaké veřejné osvětlení tu bylo, jenže to byla povinnost domácích pánů. Na co v naší době, v době elektřiny potřebuje Londýn plynové lampy na svých nejprestižnějších třídách? To je součást historického dědictví Velké Británie. Jde o to, že počátkem 19. století šlechtické kluby a paláce, kde svítily první plynové lucerny, byly symbolem moci. Proto jejich majitelé se i dnes pyšní touto symbolikou. Jsou pro nás důležité jako důkaz časové kontinuity našeho národního osudu. Jefim Fištejn • Foto Jan Žákovec
Děkuji za rozhovor. Ing. Jan Žákovec • Foto J. Görner, J. Salivar
10/2007
9
HISTORICKÝ SERIÁL
ČTENÁŘSKÉ SOUTĚŽE 10/2007
Soutěž pro děti s časopisem
Co přinesli Evropané světovému plynárenství – 8. část
Britové
(2. část)
V minulém díle našeho seriálu jsme se seznámili s významnými objevy v oblasti chemických a fyzikálních vlastností plynů, které učinili angličtí vědci Boyle, Priestley a Cavendish. Dnes budeme pokračovat povídáním o dalších významných britských chemicích a fyzicích, jejichž objevy také přímo zasáhly do vývoje plynárenského oboru. Byl to především John Dalton, který objevil důležité zákony o chování plynů, dále Humphry Davy, který stál na počátku elektrolytické ochrany kovových konstrukcí, zkonstruoval protizášlehovou síťku a objevil acetylén.
John Dalton (1766–1844) – obr. 1 John Dalton se narodil v chudé kvakerské rodině tkalce 6. 9. 1766 v obci Eaglesfield v Cumberlandu na severu Anglie. Už v jedenácti letech dospěl k názoru, že škola mu nemůže poskytnout potřebný objem vědomostí a uspokojit jeho touhu po vědění. Vzdělával se pak ve vědě skoro úplně sám. Přes svůj kritický vztah ke školnímu vzdělávání se ve dvaceti letech sám stal učitelem. Pedagogem pak byl celý život. Ač byl učitelem počtářství, měl živý zájem o meteorologii. 57 let si vedl meteorologický deník a zaznamenal přes 200 000 pozorování. To ho přivedlo ke studiu plynů, z nichž se sklá-
dá ovzduší. Studium vzduchu a atmosféry v něm vyvolalo zájem o vlastnosti plynů obecně. Zvláště ho zajímalo fyzikální chování a chemická skladba plynů. V r. 1801 uveřejnil některé výsledky svých pozorování z nichž vyplývá souhlas s měřeními Gay-Lussacovými. Všeobecně pak byl přijat zákon Dalton-Gay-Lussacův, tj. věta, že všechny plyny a páry se roztahují stejně. V r. 1803 nakreslil Dalton do svého poznámkového sešitu značky, které byly počátkem dnes užívané chemické symboliky (obr. 2). Ve stejném roce objevil zákon o parciálních tlacích, podle kterého je celkový tlak směsi plynů roven součtu parciálních tlaků jednotlivých složek. Dalton podrobil rozboru uhlovodík těžký a lehký. Zjistil, že oba se skládají z uhlíku a vodíku a určil jejich váhový poměr. Na základě takovýchto pokusů stanovil zákon poměrů násobných, který zněl: Slučuje-li se určité množství jednoho prvku s různými váhovými množstvími prvku druhého na více sloučenin, dá se poměr váhových množství prvku druhého vyjádřiti čísly celými. V r. 1805 začal Dalton svou atomovou teorii publikovat. Daltonovy chemické objevy byly vysoce ceněny a ve vědeckém světě uznávány. Bylo mu 56 let, když byl zvolen členem Royal Institution, což byla anglická královská vědecká společnost. Za svou pedagogickou kariéru vyučil mnoho žáků, z nichž někteří dosáhli ve vědě významných úspěchů. Ke konci jeho života se na něj hrnula jedna pocta za druhou. Stal se členem pařížské, petrohradské a mnichovské akademie. Dostalo se mu všech možných uznání, jejichž přirozeným důsledkem byla doživotní renta. Dožil se na tehdejší dobu dost vysokého věku. Bylo mu 78 let, když dne 27. 7. 1844 zemřel v Manchesteru.
na téma »Plynárenské kuriozity« – Plynová automatická pračka První mechanickou pračku sestrojil Angličan John Tyzacke v r. 1691. Byla to bubnová pračka (... tajenka osmisměrky). Ve 20. letech 20. století se začaly vyrábět pračky s přívodem a odpadem vody a elektrickým pohonem. Voda se v nich ohřívala nejdříve pevným palivem, později elektřinou nebo plynem. V 60. letech přišla firma Moravia na trh s velkým hitem – plně automatickou pračkou Moretta s elektrickým pohonem a plynovým (... tajenka písmenkového labyrintu). Svým vzhledem a technickým řešením se příliš nelišila od automatických praček současné doby. Vyprala v jednom pracím cyklu 3–5 kg suchého prádla asi za 75 minut. Plynovou pračku Moretta můžete vidět v Plynárenském muzeu v Praze Michli.
1
3
V r. 1815 udělal Davy jeden ze svých nejznámějších vynálezů, když zkonstruoval bezpečnostní důlní lampu (obr. 4). Objevil, že plynový plamen neprošlehne hustým drátěným sítem, umístěným nad plamenem i když jsou nad sítem hořlavé plyny. Zplodiny hoření prostupující sítem se tak ochladí, že nemají již potřebnou teplotu, aby zapálily plyny nad sítem. Síto s velkou hustotou ok se později osvědčilo jako pojistka proti zpětnému šlehnutí u řady plynárenských zařízení (na konci odvzdušňovacích potrubí, u plynových hořáků ap). Dodnes se k označení těchto sít používá pojem »Davyho síťka«. V roce 1817 učinil Davy další objev, jehož význam dosa-
Osmisměrka Vyškrtej pojmenování obrázků ve všech směrech – vodorovně, svisle i úhlopříčně, zprava doleva, shora dolů a opačně. Zbude ti 19 písmen. Přečteš-li je po řádcích, dozvíš se tajenku. Písmena mohou být vyškrtnuta víckrát. Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 11. 2007 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny, Renáta Váňová, Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení »Makovice 10/2007« a svoji zpáteční adresu i telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
10
Písmenkový labyrint
Dnešní otázka: Ve kterém roce začala lázeňská sezona v Poděbradech? Na vylosovaného výherce čeká poukaz v hodnotě 2 000 Kč na výběr služeb v Lázních Poděbrady.
Obr. 4 – Davyho bezpečnostní důlní kahan
huje až do dnešní doby. Objevil katalyzační vlastnosti platiny. V roce 1823 se Davymu spolu s Faradayem podařilo zkapalnit oxid uhličitý, a to buď snížením teploty nebo zvýšením tlaku. V r. 1824 dokázali Davy a Faraday na velkém počtu lodí, plujících z Anglie do Ameriky, že použitím železné nebo zinkové hmoty, připojené k měděnému obalu dna lodi, lze měď zachovat neporušenou. Byl to počátek elektrolytické ochrany. Dnes bychom přídavné hmoty nazvali obětními anodami. Později na stejném principu byla založena aktivní protikorozní ochrana plynovodů. V r. 1836 objevil Davy acetylén, který však doznal praktického užití až později, a to zejména pro osvětlování a svařování a řezání kovů. Davy byl neobyčejně pracovitým, schopným a obětavým chemikem. Zasahoval svým zkoumáním do řady vědních oborů. Směrů jeho bádání a objevů, v sovislosti s tímto bádáním učiněných, bylo nepochybně podstatně více, než by bylo únosné zde uvádět. Zemřel 29. 5. 1829 v Ženevě ve věku 51 let, když se vracel zpět do rodné Anglie. Rudolf Novák
Čtenářská soutěž s časopisem Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 11. 2007 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny Renáta Váňová Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení »Čtenářská soutěž 10/2007« a svoji zpáteční adresu i telefon. Na výherce čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. 1. Oblíbenou sladkostí Zdeňka Svěráka jsou: a) laskonky b) větrníky c) rakvičky 2. Lázně Poděbrady se specializují na léčbu nemocí: a) trávicího systému b) pohybového systému c) oběhového systému 3. První plynové lampy v roce 2007 v Londýně se rozsvítily: a) u Buckinghamského paláce 10/2007
Tradice lázeňství v Poděbradech sahá až do roku 1908. Specializací Lázní Poděbrady je prevence a léčba srdce, cév, rehabilitace pooperačních stavů, porucha látkové výměny (cukrovka) či přímo zprostředkování operace srdce. Okolní lužní lesy, poklidná atmosféra lázeňské kolonády, příjemné prostředí hotelů a kaváren vytvářejí dokonalý předpoklad pro strávení nenáročných dnů věnovaných odpočinku, ozdravným a relaxačním procedurám, kultuře, sportu či pouze procházkám. Bližší informace: Lázně Poděbrady, a. s. Jiřího náměstí 39/1, 290 33 Poděbrady Tel: 325 606 500, Fax: 325 612 748 www.lazne-podebrady.cz
[email protected] Slevy pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.: 10 % z ceny víkendových pobytů (Pá–Ne): Dámský víkend, In-line skating víkend apod. 15 % z ceny 5-ti denních pobytů (Ne–Pá): Wellness pobyt, Týden pro ženy, Lázeňský pobyt pro seniory, Inline skating týden, Dovolená šitá na míru
Správná odpověď z č. 7/8/2007: 1) Kris-kros: teplým vzduchem 2) Řetězovka: vyráběným z uhlí Výherci soutěže pro děti z č. 7/8/2007: Petr Budík, Čelákovice Veronika Sojková, Lobodice Petra Andělová, Praha 2
Řešení křížovky na str. 12: Pro snadnou komunikaci slouží zákaznická linka.
Obr. 2 – Daltonovy značky chemických prvků
Posláním soutěží se Zákaznickou kartou je představovat vám zajímavé partnery, kteří jsou zapojeni do programu Pražské plynárenské, a. s. Úkolem čtenáře je správně odpovědět na otázku, která souvisí s jednotlivými partnery. Soutěž je otevřena pro všechny čtenáře našeho časopisu bez rozdílu, tedy i pro ty, kteří dosud Zákaznickou kartu nevlastní. Na vylosované čtenáře čekají zajímavé dárky od představeného poskytovatele. Přejeme vám v soutěži hodně úspěchů!
Lázně Poděbrady
Sir Humphry Davy (1778–1829) – obr. 3 Humphry Davy se narodil 17. 12. 1778 v anglickém městě Penzanc (Cornwall). Vynikal neobyčejnou pamětí. Učil se u místního ranhojiče a lékárníka, kde měl možnost rozvíjet svůj zájem o chemii, zejména pak o chemii plynů. Brzy se ukázalo, že je obratným a odvážným podnikatelem pokusů. Davy byl přijat jako chemik Pneumatic Institution v Bristolu a později pověřen řízením tohoto ústavu, který zkoumal léčebné vlastnosti rozmanitých plynů. V této době učinil Davy jeden ze svých objevů, a to že oxid dusný je dokonale dýchatelný. V r. 1800 vydal významné dílo o oxidu dusném jakožto anestetiku (tzv. rajský plyn) a stal se rázem slavným. Hrabě Rumford právě zřídil Royal Institution a Davy zde byl r. 1801 jmenován profesorem chemie. Dál ale pokračoval ve svých pokusech a objevech. V r. 1807 objevil draslík a sodík, rok na to objevil princip obloukové lampy a prvky vápník, barium, stroncium, magnezium a bor (jako první získal tyto prvky elektrolýzou v čistém stavu). V r. 1809 tavil Davy elektrickým obloukem v kelímku železnou rudu obsahující kamenec a dostal slitinu »tvrdší než železo, ale mnohem lehčí«. Byl to hliník. V roce 1812 se stal Davy předsedou Royal Institution a navíc byl za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu. V roce 1813 začal pracovat s pozdějším vynikajícím anglickým vědcem Michalem Faradayem, který byl nejdříve jeho žákem a později více než rovnocenným spolupracovníkem.
Čtenářská soutěž s partnery Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s.
b) na ulici Pall Mall c) před Westminsterským opatstvím Správné odpovědi z č. 7/8/2007: 1b) Letošní »Literární výlet« Eugena Brikcia byl věnován osobě Tomáše Garrigue Masaryka 2c) Do konce září probíhá v Galerii Smečky výstava Eduarda Ovčáčka 3a) Největší plynojem na světě na 600 000 m3 svítiplynu typu Klönne byl postaven v roce 1933 v Gelsenkirchenu
Odpovědi prosíme zasílejte do 12. 11. 2007 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny Renáta Váňová, Národní 37, 110 00 Praha 1-Nové Město nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení ››Lázně Poděbrady‹‹ a svoji zpáteční adresu i telefon.
Správná odpověď z č. 7/8/2007: Starlux – pro interiér a pro exteriér Výherce z č. 7/8/2007: Renáta Syslová, Praha 2 Připravila Zuzana Floriánová
Výherci z č. 7/8/2007: Ing. Jiří Tichý, Praha 7, Jiří Pitín, Praha 4 Ing. Vít Šponer, Praha 10 Výherci soutěže s Divadlem Bez zábradlí Správná odpověď: 12 titulů Vylosováni byli: Karla Fišperová, Praha 10 Josef Valenta, Praha 4, Ing. Jitka Králíčková Praha 6
Co najdete v příštím čísle 11/2007 > Na návštěvě u zákazníka: Anežský klášter > Nová výstava v Galerii Smečky > Z historie: Co přinesli evropané světovému plynárenství 11
