Kolektivní investování s implementací na vybrané fondy finanční skupiny ČSOB

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví

Kolektivní investování s implementací na vybrané fondy finanční skupiny ČSOB. Bakalářská práce

Autor:

Petra Cihlářová Pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Janegová

Květen, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Liberci dne 25. 5. 2009

Petra Cihlářová

2

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala Ing. Heleně Janegové za vedení bakalářské práce a týmu pracovníků ČSOB, a. s. za spolupráci při zpracování tohoto tématu, za jejich rady, připomínky a kladný profesní přístup. Dále děkuji své rodině za podporu.

3

Anotace Bakalářská práce se zabývá investováním finančních prostředků pomocí vybraných fondů kolektivního investování u finanční skupiny ČSOB, a. s. Cílem práce je formulování investičního doporučení drobným investorům. Z hlediska zpracování bakalářské práce je její obsah členěn do čtyř základních úrovní: První část se zabývá historií a počátky kolektivního investování v České republice i ve světě. Druhá část poskytuje informace z oblasti teorie investic do cenných papírů. Třetí část informuje čtenáře o základech a analýze kolektivního investování. Ve čtvrté části jsem pak formou srovnávacích tabulek a modelových příkladů zhodnotila dosaţené výsledky jednotlivých skupiny podílových fondů.

Annotation The bachelor thesis reviews the investment of financial resources through the use of chosen funds of collective investment with the financial group ČSOB, a. s. The goal of my thesis is to formularize the investment recommendation for small investors. The bachelor thesis consists four basic parts: In the first part I describe the history of the collective investments in the Czech Republic and in the world as well. The second part is dedicated to share investments theory. The third part provides information about bases and analyses of collective investments and in the last part I am comparing performance of particular groups of shares funds by the help of conversion tables and model examples.

‘

4

Obsah Obsah ......................................................................................................................................... 5 Seznam použitých zkratek ......................................................................................................... 7 Úvod ........................................................................................................................................... 8 1 Historie kolektivního investování ........................................................................................ 10 1.1 Historie kolektivního investování v České republice ............................................................. 12 1.1.1 Obecná charakteristika kuponové privatizace .................................................................................... 13 1.1.2 První vlna kuponové privatizace ........................................................................................................ 14 1.1.3 Druhá vlna kuponové privatizace ....................................................................................................... 14 1.1.4 Zhodnocení kuponové privatizace ...................................................................................................... 15

2 Teorie investic do cenných papírů ....................................................................................... 16 2.1 Finanční trh ............................................................................................................................... 16 2.1.1 Peněţní trh .......................................................................................................................................... 16 2.1.2 Kapitálový trh ..................................................................................................................................... 17 2.1.3 Primární trh ......................................................................................................................................... 17 2.1.4 Sekundární trh .................................................................................................................................... 18 2.1.5 Úvěrový trh ......................................................................................................................................... 18

2.2 Burza .......................................................................................................................................... 19 2.2.1 Funkce a význam burzy v trţní ekonomice ........................................................................................ 19 2.2.2 Dělení burz z hlediska svého významu............................................................................................... 20 2.2.3 Burzovní indexy ................................................................................................................................. 21

2.3 Obchodování s cennými papíry na kapitálovém trhu v ČR .................................................. 22 2.3.1 Středisko cenných papírů.................................................................................................................... 22 2.3.1.1 Základní činnosti SCP ................................................................................................................ 22 2.3.1.2 Okruh uţivatelů sluţeb SCP ....................................................................................................... 23 2.3.2 RM-Systém ......................................................................................................................................... 24 2.3.3 Převod a přechod CP .......................................................................................................................... 24

2.4 Kolektivní investování .............................................................................................................. 25 2.4.1 Druhy cenných papírů kolektivního investování ................................................................................ 25 2.4.2 Základní členění fondů ....................................................................................................................... 28

3 Analýza kolektivního investování ........................................................................................ 30 3.1 Kam umístit volné finanční prostředky .................................................................................. 30 3.2 Několik rad pro správné investování....................................................................................... 32 3.3 Vlivy cenových pohybů ............................................................................................................. 33

4 Analýza vybraných podílových fondů .................................................................................. 34 4.1 ČSOB Investiční společnost, a. s. ............................................................................................. 34 4.2 Charakteristika jednotlivých podílových fondů ..................................................................... 34 4.2.1 ČSOB bond mix ................................................................................................................................. 35 4.2.2 ČSOB dluhopisových příleţitostí ....................................................................................................... 37 4.2.3 ČSOB bohatství .................................................................................................................................. 40 4.2.4 ČSOB středoevropský ........................................................................................................................ 42 4.2.5 Realitní mix ........................................................................................................................................ 45 4.2.6 Akciový mix ....................................................................................................................................... 47

4.3 Porovnání jednotlivých fondů .................................................................................................. 50 4.4 Rekapitulace .............................................................................................................................. 56

5

Závěr ........................................................................................................................................ 57 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 59 Seznam grafů, tabulek a obrázků ........................................................................................... 60

6

Seznam použitých zkratek apod.

a podobně

atd.

a tak dále

BCPP

Burza cenných papírů Praha

CP

cenný papír

IPF

investiční privatizační fond

IS

investiční společnost

KCP

komise pro cenné papíry

NAV

čisté obchodní jmění

PL

podílový list

RM-S

RM-Systém

SCP

Středisko cenných papírů

7

Úvod Ţijeme v době, kdy se inflace stala standardní součástí našeho ţivota. Kaţdý občan se musí neustále rozhodovat, kam umístí své volné finanční prostředky. Dnes si můţe vybrat od nízko úročených vkladních kníţek nebo termínovaných vkladů aţ po vysoce rizikové finanční produkty. Ale většina klasických bankovních produktů s sebou nese určitá úskalí. Jestliţe peněţní prostředky potřebujeme náhle, je předčasný výběr sankcionován. Coţ samozřejmě sniţuje výnos. Bohuţel většina domácností v ČR stále preferuje právě klasické bankovní vkladové produkty. Někteří si vůbec nepřipouštějí moţnost existence jiného způsobu zhodnocení jejich úspor, jiní jsou příliš opatrní a nedůvěřiví. Česká společnost je příliš ovlivněna tradicemi z minulosti (úspory pomocí vkladních kníţek) a zároveň i počátečními nezdary v transformující se ekonomice počátkem 90. let 20. století. Investování je pro většinu občanů relativně nový pojem. V ne příliš dávných dobách naprostá většina domácností pouze spořila. Aţ s rozvojem moderního bankovnictví a s obnovením kapitálových trhů se začal posuzovat zájem občanů od většinou méně výnosných spořících produktů směrem k investicím. Ty se od spořících v některých ohledech liší. Odlišnost můţe být nejen v potenciálním výnosu, ale i např. v kolísavosti investice. Investorem můţe být kaţdá osoba starší 18 let, která se rozhodla starat se o své úspory sama. Dobrým investorem nemusí být vţdy ten, kdo dokonale rozumí dějům na kapitálových trzích. Dobře investovat můţe kaţdý. Ale je nutné, aby se choval racionálně a podle určitých zásad, které v této oblasti panují. V této bakalářské práci se zaměřuji na analýzu a komparaci investování volných finančních prostředků pomocí fondů kolektivního investování, které nabízí finanční skupina ČSOB, a. s. Tato investiční společnost má ve své nabídce celou škálu různých druhů otevřených podílových fondů (fondy peněţního trhu, dluhopisové, smíšené a akciové). Hlavním cílem mé práce je na základě analýzy a porovnání podílových fondů z hlediska profilu investora (vztah k riziku, výkonnost) formulovat investiční doporučení drobným investorům pro alokaci finančních prostředků. V teoretické části bakalářské práce seznámím čtenáře s finančním trhem a popíšu, jaké moţnosti investování jsou na trhu k dispozici 8

V praktické části se zabývám analýzou vybraných podílových fondů z hlediska jejich rizikovosti, výkonnosti, investičního zaměření, atd. Celou bakalářskou práci doplním o ukázky praktických příkladů.

9

1 Historie kolektivního investování

[4]

Prvotním impulsem pro vznik fondů kolektivního investování byla snaha umoţnit malým investorům podnikat na trhu s cennými papíry při vyuţití profesionálně spravovaných portfolií. Uţ v červnu roku 1774 zakládá broker amsterodamské burzy Abraham van Ketwich subjekt zvaný „Endragt Maagt Magt“ volně přeloţeno: „V jednotě je síla“. Tento subjekt měl investovat do dluhopisů vydaných zahraničními státy a bankami do tzv. farmářských půjček. Investorům byl garantován dividendový výnos 4 %, který mohl být vyšší, pokud by se zvýšila i výnosnost podkladových aktiv. Původně měl tento subjekt existovat 25 let, přičemţ zůstatky z likvidace měly být rozděleny mezi vlastníky podílů, jichţ bylo celkem vydáno 2 000. Další podíly vydávány nebyly. Jejich nákup bylo pak moţno realizovat pouze od předchozího vlastníka a byly tedy volně obchodovatelné. Lze tedy konstatovat, ţe „Endragt Maagt Magt“ vydal omezený počet dluhopisů, které představovaly vlastnictví portfolia obchodovatelných cenných papírů. Formálně odpovídal anglosaskému „Closed-end investment trust“ a měl velmi blízko k uzavřenému investičnímu fondu, který zná i české právo. Principy a systém organizace a fungování fondu byly sepsány na listině, která byla uloţena u amsterodamského veřejného notáře. V moderní terminologii se tedy jednalo o prospekt fondu, který obsahoval 17 článků, popisujících skladbu portfolia, správcovské poplatky, podmínky a způsob vyplácení výnosů. Jeho text byl také předtištěn na certifikáty prokazující vlastnictví podílu. Na investiční politiku fondu dohlíţeli dva komisaři a samotný van Ketwich zajišťoval jeho řízení a kaţdodenní administrativu. Prospekt mu také stanovil povinnost předkládat kaţdoročně komisařům účetní zprávu a na poţádání musel poskytovat zainteresovaným osobám informace o hospodaření fondu. Za tyto sluţby vybíral správcovský poplatek 0,5 % z nominální hodnoty podílu při jeho zakoupení prvním vlastníkem a roční poplatek 0,2 % hodnoty celkových aktiv ve fondu. Pro podílníky byla také organizována komplikovaná loterie, jejímţ vítězům byla vyplacena prémie nebo byl zvýšen dividendový výnos, připadající na některé podílové listy. Nominální hodnota jednoho dluhopisu v portfoliu fondu činila většinou 1 000 a více guldenů. Pro participaci na portfoliu sloţeném z několika takových dluhopisů by bylo třeba několika tisíc guldenů. Podílový list na „Endragt Maagt Magt“ se prodával za 500 guldenů. Abraham van Ketwich fond zaloţil také proto, ţe si byl jako broker vědom výhod diverzifikace a také proto, ţe byl svědkem krachu mnoha britských bank po dramatickém poklesu výnosů z Britské východoindické společnosti.

10

V roce 1776 zakládá Abraham van Ketwich další fond, nazvaný „Concordia Res Patvae Crescunt“, neboli „Malí ve svornosti rostou“. Jménem a strukturou byl fond podobný van Ketwichově prvnímu fondu, jeho investiční politika byla však stanovena volněji. Prospekt obsahuje ustanovení, které říká, ţe fond bude investovat pouze do solidních cenných papírů. „Concordia Res Patvar Crescunt“ je povaţován za předchůdce tzv. růstových fondů. Osud prvních podílových fondů byl úzce spojen s tím, ţe investovaly převáţně do farmářských půjček v Západní Indii. Vypuknutí války v koloniích v roce 1780 znamenalo přerušení dodávek zboţí do Evropy a cena farmářských půjček prudce klesala. V roce 1792 byl van Ketwich donucen pozastavit zpětný odkup podílových listů a vyplácení dividend. Ke konci století se oba fondy přestaly obchodovat na Amsterodamské burze. V roce 1824 byl „Endragt Maagt Magt“ zlikvidován. „Concordia Res Patvar Crescunt“ byl oficiálně rozpuštěn aţ v roce 1893 a byl pravděpodobně nejdéle existujícím podílových fondem na světě. Další obrovskou investiční příleţitostí byla americká válka za nezávislost koncem 18. století. Nově vznikající americké státy potřebovaly nějakým způsobem pokrýt dluhy spojené s výdaji na financování armády. V letech 1787 aţ 1803 bylo na amsterodamskou burzu úspěšně umístěno 29 fondů nebo spíše trustů, které měly v portfoliu dluhopisy nově vznikajících amerických států. Španělsko, Francie a Holandsko tak z velké části financovaly americký boj za nezávislost. Kupř. amsterodamští bankéři Pieter Stadnitski a Hendrik van Hallendhoven zaloţili v roce1788 fond, do jehoţ portfolia nakoupili dluh v nominální hodnotě 840 000 USD za 60 centů za dolar. Dluhopisy přitom navíc slibovaly úrok 6 %. Drobným investorům tak vlastně umoţnili podílet se na výnosech z dluhopisů aţ se 40% slevou a jejich dosaţený zisk byl rovněţ nezanedbatelný. Dalším instrumentem hojně uţívaným v mezinárodním obchodě, principielně souvisejícím s kolektivním investováním, byl tzv. depository receipt neboli depozitní poukázka. V roce 1824 zaloţila skupina holandských bankéřů v čele s van Ketwichem, Voombergem a Borskim společnost „Office of Administration of Hope“, která se, jakoţto velký investor splňující mnohá přísná kriteria, mohla stát kupcem dluhopisů vydávaných americkou vládou. Ta vedla svůj vlastní seznam věřitelů, kterým za nákup dluhopisů vydávala potvrzení opravňující k periodické výplatě úroku. Společnost pak prodávala holandským investorům za úplatu certifikát, který je opravňoval k výplatě podílu z úroků plynoucích z dluhopisů. Drobný investor tak mohl zprostředkovaně vyuţívat výhod vlastnictví výnosných cenných papírů, aniţ by splňoval podmínky pro jejich nákup a aniţ by některý z nich plně vlastnil. Certifikáty byly volně prodejné na amsterodamské burze a omezení vztahující se pro prodej původních dluhopisů tak byla v podstatě obcházena. 11

V roce 1822 vznikla v Belgii společnost „Societé Generále de Belgique“, která byla investičním fondem a v roce 1852 vzniká první investiční fond ve Francii s názvem „Crédit Mobilier“. „V roce 1860 vznikla ve Skotsku „Scottish-American Investment Copany“. Prvním trustem, zaloţeným mimo Holandsko, byl britský „Foreign and Colonial Government Trus“, který investoval do státních dluhopisů. Byl vytvořen po vzoru holandských trustů v tom smyslu, ţe skutečné příjmy měly převýšit vyplácené dividendy, přičemţ zůstatek měl být vyuţit pro zpětný odkup podílů po dobu existence fondu. Do roku 1875 vzniklo v Londýně dalších 18 podobných trustů. V devadesátých letech 19. století vznikaly první trusty také ve Spojených státech. Byly to uzavřené podílové fondy, které vydávaly omezený počet podílových listů. Občas bylo nutno vypustit do oběhu novou emisi či podílové listy zpětně odkoupit. Stále však nešlo o klasický otevřený podílový fond. Cena podílového listu při nové emisi či odkupu totiţ nebyla vyjádřením poměru mezi počtem podílových listů a hodnotou podkladového portfolia, neboť podílové listy fondu byly kotovány na burze a jejich cena odráţela pouze nabídku a poptávku. To se změnilo aţ v roce 1924, kdy byl zaloţen „Massachusetts Investor Trust of Boston“. Tento otevřený podílový fond umoţňoval průběţné vydávání nových podílových listů a jejich zpětný odkup investiční společností za cenu, která je vţdy v poměru k aktuální hodnotě cenných papírů v portfoliu. Právě otevřená kapitalizace se stala dominantním modelem organizace podílových fondů do budoucna a byla inovací, která zajistila kolektivnímu investování nynější popularitu a úspěch.

1.1 Historie kolektivního investování v České republice Na vývoj kolektivního investování v České republice měla vliv celá řada faktorů. Vzhledem k pohnuté historii Československa a České republiky lze hovořit o existenci moderního kapitálového trhu vlastně jen v období První republiky, protoţe obchod na praţské burze byl zastaven v roce 1938 a po válce jiţ nebyl obnoven. V roce 1953 byly v rámci peněţní reformy zrušeny závazky a pohledávky z tuzemských cenných papírů, a tak byla existence kapitálového trhu prakticky zrušena. Po roce 1989 bylo tedy nutno 40 let neexistující odvětví znovu vytvořit a stalo se tak právě v návaznosti na proces kuponové privatizace. Kuponová privatizace měla dvě vlny, které proběhly v letech 1992 – 1994. V devadesátých letech probíhala v ČR transformace, kdy se postupem času měnilo hospodářství z centrálně plánovaného na hospodářství trţní. Více neţ 1 700 podniků se přeměnilo na akciové společnosti s veřejně obchodovatelnými cennými papíry. To mělo za následek, ţe téměř 12

kdokoli, kdo disponoval s volnými finančními prostředky, mohl tyto své prostředky investovat do některých z těchto společností a mohl získat určitý podíl v dané společnosti. Tomu, kdo nechtěl investovat přímo do společností nebo nenašel odvahu, ale přesto chtěl své finanční prostředky někam „vhodně“ uloţit, byla otevřena cesta investování, a to v podobě fondů.

1.1.1 Obecná charakteristika kuponové privatizace Jiţ v roce 1990 se začalo s plánováním kuponové privatizace, která měla umoţnit rychlý převod státního majetku do vlastnictví jiných osob. Cílem tohoto procesu mělo být také vytvoření silného kapitálového trhu, na kterém by participovalo co nejvíce osob, na kterém by bylo obchodováno co nejvíce společností a který by byl co nejvíce likvidní. Kuponová privatizace proběhla ve dvou částech, tzv. vlnách, v letech 1991 – 1995 a její právní rámec byl vymezen zejména zákonem č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, jenţ byl novelizován zákonem č. 210/1993 Sb. Tyto zákony byly doplněny dvěma nařízeními vlády, a to nařízením č. 383/1991 a č. 222/1993 Sb. První vlna proběhla ještě za existence Československé federativní republiky, zatímco druhá vlna proběhla jiţ v nově vzniklé České republice. Dalším podstatným rozdílem mezi oběma vlnami bylo to, ţe na první vlně se podílely pouze investiční privatizační fondy (dále jen IPF) se speciálním povolením, zatímco druhé vlny kuponové privatizace se jiţ zúčastnily i uzavřené a otevřené podílové fondy zřízené podle zákona č. 248/1992 Sb., jeţ měly povolení Ministerstva financí. Obě vlny byly rozděleny do dvou částí, nabídkové a poptávkové. Cílem nabídkové části kuponové privatizace bylo stanovit, které akciové společnosti budou prodány. Výběrem společností, které měly být zprivatizovány, bylo pověřeno Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci a Fond národního majetku, ve druhé vlně se na tomto procesu podílel i Pozemkový fond. Poptávková část byla zajišťována Ministerstvem financí a jím zaloţenými organizacemi, Centrem pro kuponovou privatizaci a Komisí pro stanovení kurzů v jednotlivých kolech. Tato část byla rozdělena do několika fází: 

Registrace kuponových knížek – občané si v této fázi mohli zaregistrovat jednu kuponovou kníţku (pouze jednu pro jednu vlnu), která se pro registraci stala investičním kuponem, jenţ představoval 1 000 investičních bodů. V této fázi se také registrovaly IPF, jeţ se chtěly zúčastnit dané vlny kuponové privatizace. 13



Předkolo – majitelé kuponových kníţek, neboli DIKové, mohli v této fázi svěřit část, nebo všechny investiční body investičnímu privatizačnímu fondu.



Prodej akcií za investiční body (samotná vlna kuponové privatizace) – tato fáze se skládala z několika privatizačních kol, kdy v rámci kaţdého kola byly nejdříve zveřejněny kurzy akcií prodávaných akciových společností a následně si DIKové a IPF objednávali akcie, o které měli zájem.



Předání akcií – akcie, jeţ se podařilo prodat v předchozí fázi, byly předány novým vlastníkům, a to v podobě zaknihovaných cenných papírů, jeţ jim byly připsány na účet zřízený Střediskem cenných papírů.

1.1.2 První vlna kuponové privatizace Jak jiţ bylo uvedeno výše, tato vlna proběhla ještě za existence ČSFR a pouze za účasti investičních privatizačních fondů. Jednotlivá privatizační kola, kterých bylo v této vlně pět, probíhala od května do prosince roku 1992. Oficiálně byla tato vlna ukončena 31. ledna 1993. K předání akcií jednotlivých společností a IPF docházelo v období od května 1993 do října 1994. Do této vlny se zaregistrovalo 8 541 tis. občanů ČSFR (z toho 5 948 tis. občanů ČR) a celkem bylo dáno do aukce 1 491 akciových společností s celkovou účetní hodnotou 299,4 mld. Kč, ze kterých nakonec zůstalo 21,6 mld. Kč neprodáno. Licenci investičního privatizačního fondu obdrţelo 429 subjektů a tyto subjekty v prvním kole shromáţdily celkem 71,9 % investičních bodů. Nashromáţděné body byly mezi jednotlivými investičními privatizačními fondy rozděleny velice nerovnoměrně, coţ nutně vedlo k jejich slučování. Mimo investičních privatizačních fondů, téţ nazývaných jako kupónové fondy, existovaly fondy korunové, jeţ představovaly „klasické“ fondy kolektivního investování, ale na rozdíl od IPF se nepodílely na privatizaci.

1.1.3 Druhá vlna kuponové privatizace Celkem šest privatizačních kol této vlny proběhlo od dubna do prosince roku 1994 a oficiálně byla tato vlna ukončena 31. prosince 1994. K předávání akcií docházelo v letech 1995 a 1996. Tato vlna jednak probíhala na území samostatné České republiky a byla ovlivněna tím, ţe jiţ platil nový zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Tento zákon dal vzniknout novému typu subjektů kolektivního investování, tzv. podílových fondům, kterým bylo umoţněno podílet se na této vlně. 14

Pro druhou vlnu bylo zaregistrováno 6 161 tis. občanů ČR a 353 IPF, které dokázaly nashromáţdit 63,5 % investičních bodů. Těchto 353 subjektů mohlo investovat do 861 akciových společností v celkové účetní hodnotě 155 mld. Kč. Neprodány zůstaly akcie v celkové hodnotě 5,7 mld. Kč. Svěřené investiční body byly opět rozděleny nerovnoměrně mezi jednotlivé IPF, coţ opět vedlo ke slučování. Cenné papíry, které byly předmětem obchodování v druhé vlně kuponové privatizace, byly uvedeny na veřejné trhy cenných papírů ve 2. čtvrtletí roku 1995. Po ukončení druhého kola privatizace dochází k přeměně některých fondů v holdingové společnosti, coţ bylo motivováno snahou vyhnout se plnění poţadavků právních norem, které se vztahovaly na subjekty kolektivního investování. Tyto transformace měly na následek, ţe investoři ztratili kontrolu nad svými investicemi, a to proto, ţe holdingové společnosti přestaly plnit informační povinnosti, přestaly diverzifikovat rizika a vymanily se z kontroly depozitářem. Později docházelo k vyvádění aktiv fondů a jimi vlastněných podniků (tzv. tunelování). Nejznámějšími případy podvodného jednání na investorech jsou Harvardské fondy Viktora Koţeného, C.S.Fond nebo fondy Trend a Mercia.

1.1.4 Zhodnocení kuponové privatizace Kuponová privatizace a její důsledky pro českou ekonomiku jsou i nadále hodnoceny velice rozporuplně. Na jedné straně stojí lidé, často samotní vůdcové celého procesu privatizace, ale i jiných společenských změn v té době se odehrávajících. Tito lidé hodnotí kuponovou privatizaci velice pozitivně a tvrdí, ţe to byl nejlepší způsob, jak rychle a efektivně převést státní majetek do soukromých rukou. Mezi těmito osobami se např. nachází Václav Klaus, Jan Skalický nebo Dušan Tříska. Přesto i tyto osoby byly časem donuceny ke zmírnění svých původních prohlášení o výsledcích kuponové privatizace, které pocházejí z doby těsně po jejím ukončení. Na druhé straně se nacházejí osoby, které celý proces hodnotí kriticky, resp. odhalují jeho negativní dopady na český kapitálový trh a jeho rozvoj. A jelikoţ si tvůrci kuponové privatizace kladli za cíl i vytvoření dobře fungujícího kapitálového trhu, tak je zkoumáno, zda k tomu došlo, a tím je i ověřováno, zda kuponová privatizace splnila jeden ze svých základních cílů.

15

2 Teorie investic do cenných papírů 2.1 Finanční trh Jako kaţdý jiný trh je i finanční trh zaloţen na nabídce relativně volných peněz (které jejich majitelé nechtějí nechat napospas inflaci, ale chtějí je zhodnotit) a poptávce po penězích (podnikatelé vědí jak vydělat, ale nemají dostatek finančního kapitálu). Finanční trh tak představuje místo, kde se setkává poptávka po finančních prostředcích s jejich nabídkou. Na tomto trhu tedy dochází k přelévání velkých finančních prostředků od těch, kteří je vlastní a momentálně nepotřebují, k těm, kteří jimi chtějí disponovat. Hlavní zásadou tohoto přesunu je, ţe probíhá zcela dobrovolně, na základě dohody zúčastněných stran. Existují různá členění finančního trhu (podle různých hledisek), která se však vzájemně prolínají. Obvykle se finanční trh člení na: 1. peněţní trh 2. kapitálový trh 3. primární trh 4. sekundární trh 5. úvěrový trh

2.1.1 Peněžní trh Peněţní trh je místo, kde se setkává nabídka a poptávka po krátkodobě uvolněném kapitálu. Na tomto trhu se tedy obchoduje s aktivy, která byla uvolněna na velmi krátkou dobu (do jednoho roku). Charakteristické znaky peněţního trhu: 

velký objem transakcí,



krátká doba splatnosti,



niţší výnosy,



poskytování a čerpání krátkodobých úvěrů,



emise krátkodobých cenných papírů. 16

Mezi nástroje peněţního trhu patří: 

pokladniční poukázky,



depozitní certifikáty,



bankovní akcepty.

2.1.2 Kapitálový trh Kapitálový trh je místo, kde se setkává nabídka a poptávka po dlouhodobě (nebo střednědobě) uvolněném kapitálu. Na tomto trhu (na rozdíl od trhu peněţního) převaţuje přelévání kapitálu prostřednictvím emise cenných papírů. Důvod je jasný a snadno srozumitelný. Emise cenných papírů totiţ umoţňuje podnikům získat jednorázově velké mnoţství finančních prostředků. Charakteristické znaky kapitálového trhu: 

velký objem transakcí,



vyšší výnosy,



vyšší rizika,



doba splatnosti delší neţ jeden rok.

Mezi nástroje kapitálového trhu patří: 

obligace (dluhopisy),



akcie,



hypoteční zástavní listy,



podílové listy,



dlouhodobé úvěry bank.

2.1.3 Primární trh Primární trh je spojován s vydáváním emisí a prodejem cenných papírů. Velmi důleţitým znakem je to, ţe jde o prvotní prodej těchto cenných papírů, proto byl také tento trh nazván trhem primárním. Vydání nových emisí cenných papírů můţe být spojeno s různými technikami prodeje. Rozlišuje se proto: a) Veřejný úpis – koupě následuje aţ po inzerci ve finančním tisku. b) Uzavřená emise – emitent jiţ předem dojedná s potenciálními investory odprodej cenných papírů. Jejich následné uvedení na trh je oznamováno finančním tiskem. 17

c) Tender – představuje modifikaci veřejného úpisu, kdy emitent vyhlašuje celkovou hodnotu cenných papírů a jejich nominální hodnotu. Zájemci o tyto cenné papíry uvádějí cenu, kterou jsou ochotni akceptovat a zároveň i mnoţství poţadovaných cenných papírů. Po vypršení lhůty jsou načítány nabídky od nejvyšší směrem dolů. V okamţiku uspokojení deklarované hodnoty jsou ostatní nabídky odmítnuty. Vyhlášenou platnou cenou tendera, která je závazná pro všechny investory, je poslední cena vtěsnaná do hodnoty emise.

2.1.4 Sekundární trh Na sekundárním trhu se obchoduje s jiţ dříve vydanými (emitovanými) cennými papíry. Důleţitým prvkem sekundárních trhů je likvidita. Obchodování na sekundárních trzích dává investorům moţnost kdykoliv se svých cenných papírů zbavit, ale i moţnost zakoupit poţadované cenné papíry nové.

2.1.5 Úvěrový trh Na tomto trhu dochází k výměně finančních prostředků mezi těmi, kteří finanční prostředky vlastní a těmi, kteří je nemají a chtějí získat (podniky, podnikatelé, stát). Úvěry se dělí podle délky časového období, na které jsou poskytovány: a) úvěry krátkodobé (do jednoho roku), b) úvěry dlouhodobé (nad jeden rok), které mohou být: 

investiční (na investiční výstavbu),



hypoteční,



pozemkový dluh (majetek je zatíţen novým dluhem, za existence starého dluhu).

Dále lze rozdělit úvěry na: 

úvěry bankovní,



úvěry obchodní,



úvěry mezibankovní,



úvěry devizové,



úvěry zboţové.

18

2.2 Burza [2] Místem střetu nabídky a poptávky je burza cenných papírů. Jedná se o vrcholovou instituci kapitálového trhu. Je to vysoce organizovaná forma trhu, která se od jiných trhů odlišuje určitými specifickými rysy a zároveň plní i určité specifické funkce. Vývoj kurzů na burze ovlivňuje celá řada faktorů: 

ekonomická situace emitenta cenného papíru,



ekonomická situace státu,



mezinárodní ekonomická situace (např. asijská finanční krize z konce roku 1997 se promítla i na naší burze),



stabilita politické scény domácí i zahraniční,



politické skandály,



přírodní katastrofy apod.

Kapitál citlivě „vnímá“ jakékoli riziko (třeba i jen potencionální) a při sebemenším náznaku ohroţení se stahuje do bezpečí, coţ se projevuje okamţitě řetězovým pádem kurzů na burze, které mohou vyústit aţ v krach burzy (všichni by chtěli prodávat, ale není poptávka, coţ vede k pádu kurzu k nule). Burza je velmi dobrým barometrem ekonomiky, odráţí se v ní veškerá pozitivní očekávání, ale i obavy o další vývoj.

2.2.1 Funkce a význam burzy v tržní ekonomice 

Burzy zprostředkovávají financování rozsáhlých dlouhodobých investic, k nimţ by jinak nedošlo.



Usnadňují umísťování nových emisí dluhopisů a akcií, coţ by nešlo, pokud by tyto cenné papíry nebylo opět moţno prodat za trţní kurz.



Další velkou předností burzy je stanovování kurzů. V jejich pohybech se projevuje nejen současný, ale i očekávaný vývoj emitentů, jakoţ t i poměry na peněţním a kapitálovém trhu, posuzování hospodářských procesů jak v současnosti, tak i blízké budoucnosti, a rovněţ i působení vnitropolitických a zahraničně politických opatření.



Burzy vznikly z pravidelných schůzek obchodníků na určených místech. Jsou ve své podstatě trhem zboţí jako kaţdý jiný trh, ale v důsledku specifičnosti obchodů se oproti trhům normálním vyznačují určitým specifickými rysy:

19

o K provozování burzovních obchodů je potřeba zvláštního povolení. Bez tohoto povolení nemůţe obchodník sám na burze obchodovat. o Jednotlivé druhy a postupy při uzavírání burzovních obchodů jsou přesně stanoveny. Jedná se o burzovní předpisy, které musí odpovídat zákonům příslušné země. o Zboţí obchodované na burzách musí být připuštěno a schváleno vedením burzy. Jedná se o to, ţe kaţdá burza má schváleno, jaké obchody spadají do její kompetence. o Obchoduje se s určeným minimálním mnoţstvím (tzv. loty). o Čas a místo obchodů jsou přesně a s předstihem určeny. Burzou je přesně předem určeno, kde, v jakých hodinách a které dny se obchoduje s jakým druhem komodity, a minimálně s předstihem půl roku je vydáván tzv. burzovní kalendář. o Obchoduje se se zastupitelným zboţím. Především se jedná o tu skutečnost, ţe předmětem obchodu jsou zastupitelné předměty, které jsou určitým způsobem standardizovány (obchodované nerostné suroviny musí mít přesně vymezeny své vlastnosti, např. u kovů musí být přesně vymezena jejich specifická hmotnost, tvrdost, vodivost apod.). Obchodované zboţí není fyzicky přítomno. Výše uvedená skutečnost umoţňuje, ţe se předmět obchodu nemusí fyzicky přepravovat na trh, takţe je obchodován bez své fyzické přítomnosti. o Burzovní trh má formu oboustranné aukce, přičemţ existuje flexibilita cen, mnoţství, nabídky i poptávky.

2.2.2 Dělení burz z hlediska svého významu 

Nadnárodní burzy: mají celosvětový charakter a probíhá na nich velké mnoţství obchodů jak s domácími, tak i zahraničními instrumenty (New York Stock Exchange, International Stock Exchange London, Tokyo Stock Exchange apod.).



Mezinárodní burzy: oproti burzám nadnárodním mají především podstatně niţší trţní kapitalizaci, niţší objem obchodů a téţ i poměrně niţší podíl zahraničních obchodovatelných

cenných

papírů.

(Frankfurter

Wetpapierborse,

Zurcher

Effektenborse, Amsterodame Effectenbeurs, Bourse des Valeurs de Paris, Toronto Stock Exchange).

20



Národní burzy: mají především podstatný význam v národním měřítku, však z mezinárodního pohledu jsou téměř bezvýznamné (Vídeň, Milán, Brusel, Kodaň, Stockholm).



Regionální burzy: vykazují uţ i z národního pohledu poměrně malý počet jak obchodů, tak i obchodovaných instrumentů (v Německu to jsou např. Hannover, Mnichov, Brémy, Stuttgart, Düsseldorf, Berlín, v Kanadě Montreal a Vancouver).



Burzy na nově vznikajících kapitálových trzích: jsou charakteristické velmi nízkým objemem obchodů, nízkou likviditou zde obchodovaných cenných papírů, vysokou volatilitou,

nekvalitní

burzovní

infrastrukturou,

nedostatkem

informací,

nedostatečnými odbornými znalostmi jak investorů, tak i obchodníků a analytiků i nedostatečně rozvinutými regulatorními institucemi (Praha, Budapešť, Varšava, Nairobi, Casablanca). 

Burzy lokální: jedná se především o komoditní burzy mající význam pro úzce vymezenou geografickou oblast nebo obor (Brno, Kladno).

2.2.3 Burzovní indexy Vývoj cen na burzách zachycují burzovní indexy. Pohyby indexů jsou indikátorem finančního trhu a jejich pokles či růst do jisté míry můţe odráţet stav národních ekonomik. Mezi nejsledovanější burzovní indexy patří: 

Index DAX XETRA v Německu – jedná se o index Frankfurtské burzy.



Index STANDART POOR´S 500 – akciový index v USA.



Index NIKKEI 225 v Japonsku – jde o index Tokijské burzy.



IBEX 35 ve Španělsku



Index FINANCIAL TIMES ve Velké Británii – měří vývoj cen na Londýnské burze.



Index DOW JONES INDUSTRIAL AVERAGE (DJIA) – nejznámější akciový index měřící vývoj cen na New Yorské burze v USA. Tento index je tvořen akciemi 30 nejdůleţitějších průmyslových amerických firem.



DOW JONES 20 – bond index (USA) – měří vývoj cen obligací.



Také vývoj cen na Burze cenných papírů v ČR měří indexy. Nejznámější z nich je index PX 50. Do tohoto indexu se zahrnují akcie vybraných 50 akciových společností.



Vývoj cen v RM-Systému je měřen pomocí indexu PK 30. 21

2.3 Obchodování s cennými papíry na kapitálovém trhu v ČR 2.3.1 Středisko cenných papírů Středisko cenných papírů (dále jen SCP) vzniklo počátkem roku 1993 jako instituce na podporu rozvoje kapitálového trhu, která plní úkoly stanovené v zákoně č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (v platném znění). SCP bylo zřízeno Ministerstvem financí v právní formě tzv. příspěvkové organizace (ve smyslu zákona o rozpočtových pravidlech). Statutárním orgánem SCP je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr financí. Středisko ale přes tuto právní formu není institucí státní správy. S ohledem na specifičnost svých úkolů má SCP ze zákona zvláštní postavení, které se blíţí komerčním podnikům - zapisuje se do Obchodního rejstříku a vztahy s uţivateli jeho sluţeb se řídí přednostně přepisy obchodního práva. Tomu odpovídá i skutečnost, ţe veškerou svoji činnosti financuje SCP z trţeb za poskytované sluţby a nemá určen ţádný finanční vztah ke státnímu rozpočtu. Na druhou stranu ale zákon o cenných papírech stanoví, ţe stát ručí za závazky SCP. 2.3.1.1 Základní činnosti SCP 1. Vedení jednotné evidence zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírů formou registru emitentů (emisí) a na účtech majitelů těchto cenných papírů. Zaknihované cenné papíry mají listinnou podobu, ale jsou emitentem trvale uloţeny do depozitáře, přičemţ evidence o jejich majitelích je vedena obdobně jako u zaknihovaných cenných papírů (zatím takový cenný papír v evidenci SCP není). 2. Další sluţby související s těmito cennými papíry a směřující ke sníţení nákladů a k vyšší efektivnosti operací na českém kapitálovém trhu 3. Informační servis pro účastníky kapitálového trhu, obsahující především informace o rozhodnutích Komise pro cenné papíry (dále jen KCP) a vyhláškách Ministerstva financí ČR a informace poskytnuté emitenty, případně majiteli veřejně obchodovatelných cenných papírů. Většina sluţeb je samozřejmě placena – ceník poplatků je moţné nalézt na webových stránkách www.scp.cz. Ke zrušení účtu můţe dojít pouze tehdy, pokud na něm nejsou 22

registrovány ţádné CP a pak mohou o toto zrušení poţádat. Ke zrušení účtu dojde automaticky také v případě, ţe na něm jeden rok není evidován ţádný cenný papír. SCP vede jmenovité hodnoty zaknihovaných či imobilizovaných cenných papírů. 2.3.1.2 Okruh uživatelů služeb SCP 

emitenti zaknihovaných cenných papírů (akcií, dluhopisů, podílových listů),



fyzické a právnické osoby, pro které SCP vede účet majitele zaknihovaných cenných papírů (s velmi diferencovaným objemem majetku),



licencovaní obchodníci s cennými papíry,



burzovní trh cenných papírů, organizovaný Burzou cenných papírů Praha, a. s. (dále jen BCPP) na základ zvláštního zákona (č. 214/1992 Sb.), který se diferencuje na několik relativně samostatných trhů (s odlišnými obchodními podmínkami),



mimoburzovní veřejný trh cenných papírů v současné době organizovaný společností RM-Systém,



další instituce, které vyuţívají výhradně sluţeb informačního servisu SCP, od specializovaných agentur aţ po denní tisk.

SCP v ţádném případě není trhem ani obchodníkem s cennými papíry – zákon mu tyto aktivity zakazuje. Úkolem evidence cenných papírů vedené SCP je registrace změn majitelů zaknihovaných cenných papírů, tedy výsledků jiţ sjednaných kontraktů, ať jiţ na burze nebo v RM-S, či přímo mezi jednotlivými investory na neorganizovaném trhu. Mimoto je třeba upozornit, ţe SCP zatím nezajišťuje některé sluţby, které v zahraničí provádějí tzv. centrální depozitáře cenných papírů, přestoţe k nim bývá SCP občas přirovnáváno. Rozdíly jsou dány platnou legislativou, která chápe povahu evidence vedené SCP jinak, neţ je tomu u těchto zahraničních centrálních depozitářů. Cenné papíry se v evidenci označují pomocí jejich identifikačních čísel. Kaţdá emise CP má své mezinárodní identifikační číslo ISIN, které se skládá z CS nebo CZ plus 10 číslic. Podnik můţe mít pro své různé emise různá identifikační čísla. ISIN měl být nahrazen identifikačním číslem BIC, ale uţívají se obě. Příklad BIC: BAAUNIPE – kde B znamená český (Bohemic), AA znamená akcie a UNIPE znamená Unipetrol. Majitelem zaknihovaných cenných papírů je osoba, která je má evidovány na svém účtu majitele cenných papírů. Práva spojená se zaknihovaným cenným papírem má tedy zásadně 23

osoba, která je zapsána jako jeho majitel v evidenci SCP. Jedinou osobou, která můţe rozhodovat o svých cenných papírech, je tedy jejich majitel. Zápis práv do evidence SCP má konstitutivní charakter (tzn., ţe změna majitele CP je platná aţ po zápisu do SCP).

2.3.2 RM-Systém Kromě klasické burzy (v České republice se jedná o Burzu cenných papírů Praha, a. s.) je na českém kapitálovém trhu moţnost obchodování s cennými papíry prostřednictvím Akciové společnosti RM-SYSTÉM, který je organizátorem mimoburzovního veřejného trhu s cennými papíry. Firma vznikla díky kuponové privatizaci, která si vyţádala vybudování rozsáhlé počítačové sítě po celé ČR. Společnost RM-S pak tuto síť převzala a vyuţila k mimoburzovním obchodům s CP. Na trhu RM-S lze obchodovat se všemi veřejně obchodovatelnými cennými papíry zaknihovanými v SCP s výjimkou těch, které mají omezenou převoditelnost. RM-S není zaloţen na členském principu, přímým účastníkem obchodů se můţe stát kaţdá právnická či fyzická osoba, občan ČR i cizinec. Systém obchodování je zde jiný neţ na burze. Cenné papíry mají kaţdý den zveřejňované rozpětí kurzů, ve kterém se můţe konkrétní cena pohybovat.

2.3.3 Převod a přechod CP Ke změně majitele cenného papíru můţe dojít převodem zaknihovaného cenného papíru na nového majitele uskutečněným mezi dvěma osobami na základě smlouvy nebo přechodem, kdy dojde ke změně majitele zaknihovaných cenných papírů na základě jiných právních skutečností, tedy nikoliv na základě smluvního ujednání například o koupi a prodeji. K převodu zaknihovaného CP dochází tedy na základě smlouvy. V případě, ţe jde o úplatný převod, tak se jedná o kupní smlouvu a v případě, ţe jde o bezúplatný převod, tak se jedná o darovací smlouvu. K registraci převodu je nutná osobní účast stran nebo zmocněnce s plnou mocí (notářsky ověřený podpis). Nejběţnějším případem přechodu zaknihovaných cenných papírů, se kterým se běţný uţivatel sluţeb SCP setkává, je dědictví. Jiným příkladem můţe být například rozvod. Kaţdá změna majitele zaknihovaného cenného papíru je registrována v evidenci SCP na základě příkazu k registraci podaného do SCP o sobou, která je ke zprostředkování převodu oprávněna – tato osoba musí mít pravomocné rozhodnutí.

24

2.4 Kolektivní investování [4] Kolektivní investování je v podstatě podnikáním, jehoţ předmětem je shromaţďování peněţních prostředků, jejich následné reinvestování na principu rozloţení rizika a obhospodařování k tomuto účelu speciálně vytvořenými a státem regulovanými finančními institucemi. Cenné papíry kolektivního investování lze povaţovat za investiční majetkové cenné papíry, emitované buď investičními společnostmi nebo investičními fondy. Jedná se o cenné papíry, které jsou sice do jisté míry podobné klasickým majetkovým finančním instrumentům – např. podnikovým akciím, nicméně jejich vnitřní hodnoty a potaţmo i jejich trţní ceny (kurzy) závisejí na jiných faktorech, neţ je klasické hospodaření podniku, především pak na vývoji trţních cen (kurzů) jiných investičních instrumentů, jeţ jsou obsaţeny v portfoliích příslušných fondů. Přitom se můţe jednat o portfolia tvořená nejen rozličnými druhy finančních aktiv, ale např. i různými aktivy reálnými. Jaký druh cenných papírů investor za své peníze obdrţí, závisí na tom, pro který investiční model kolektivního investování se rozhodne.

2.4.1 Druhy cenných papírů kolektivního investování AKCIE INVESTIČNÍCH FONDŮ Akcie získá investor v případě, ţe investuje své peněţní prostředky do některého investičního fondu. Je tomu tak proto, ţe investiční fondy mají právní subjektivitu (většinou jde o akciové společnosti). Z toho vyplývá, ţe nákupem akcií se investor stává akcionářem a to se všemi právy, povinnostmi i riziky, které spoluúčast na podnikání kaţdé akciové společnosti s sebou přináší. Zároveň to ovšem znamená, ţe investované peněţní prostředky se stávají součástí vlastního kapitálu akciové společnosti – investičního fondu. Investiční fondy se mohou spravovat buď samy (díky právní subjektivitě) nebo mohou být spravovány některou investiční společností. Jelikoţ se jedná o instituce kolektivního investování, vztahují se na jejich hospodaření přísnější pravidla neţ na standardní akciové společnosti.

25

Investiční fondy rozlišujeme dvojího typu: 

Investiční fondy uzavřené

Investiční fond své akcie po celou dobu existence od svých akcionářů neodkupuje. I kdyţ převoditelnost akcií nesmí být stanovami fondu omezena, nemusejí být vţdy snadno přeměnitelné na hotové peníze. Tato skutečnost je důvodem, proč bývá ve většině zemí maximální délka trvání investičních fondů uzavřeného typu časově omezena. Akcie investičních fondů bývají zpravidla po celou dobu existence investičního fondu obchodovány na akciových burzách. Jejich kurzy se však prakticky nikdy nerovnají tzv. „aktuálním hodnotám akcií“, definovaným jako „podíl vlastního kapitálu investičního fondu připadajícího na jednu akcii“. Většinou bývá kurz o něco niţší, přičemţ rozdíl, o který je kurz akcie uzavřeného investičního fondu proti její aktuální hodnotě niţší, se označuje jako „diskont“. Diskont = [1 – (kurz akcie / aktuální hodnota akcie)] * 100

[%]

Někdy ovšem můţe výjimečně nastat i situace, ţe „aktuální hodnota akcie“ bude dočasně niţší neţ její kurz. Tento rozdíl, který by v rámci výpočtu vyšel jako záporné číslo, se potom označuje jako „prémie“. 

Investiční fondy otevřené

V některých zemích existují vedle uzavřených investičních fondů i investiční fondy otevřeného typu. Ty jsou charakteristické tím, ţe umoţňují svým akcionářům odprodej jimi drţených akcií, které od nich, na základě jejich ţádosti, odkupuje samotný investiční fond. PODÍLOVÉ LISTY PODÍLOVÝCH FONDŮ Při nákupech podílových listů je třeba brát v úvahu skutečnost, ţe podílové fondy nejsou právními subjekty, nýbrţ pouze soubory majetku, náleţícího podílníkům příslušného podílového fondu v poměru podle počtu vlastněných podílových listů. Podílový fond je spravován vţdy některou investiční společností. Vloţené investiční prostředky investorů zůstávají jejich majetkem a investiční společnost jim je pouze v souladu se statutem příslušného podílového fondu spravuje. Podílové fondy existují také ve variantách uzavřeného a otevřeného typu. Jejich základní vzájemné odlišnosti jsou podobné jako u fondů investičních. Pouze v důsledku toho, ţe podílové fondy nejsou právními subjekty, je zakládání otevřených podílových fondů snazší 26

(odpadají problémy s registrací základního kapitálu společnosti a tím i s prováděním zpětných odkupů podílů) a v investiční praxi také mnohem častější.



Podílové fondy uzavřené

Uzavřené podílové fondy jsou charakteristické tím, ţe investiční společnost, která je spravuje, neodkupuje po celou dobu jejich existence podílové listy, které vydala. Ty mohou být, pokud je to ovšem zakotveno ve statutu fondu, veřejně obchodovatelné, a to i na některé burze cenných papírů. V těchto případech se však, stejně jako tomu bylo u akcií uzavřených investičních fondů, prakticky vţdy vytvoří diskont. Při investování je nutno brát navíc v úvahu i to, ţe vzhledem k tomu, ţe podílový fond není právním subjektem, neexistuje ani valná hromada, kde by mohl investor své zájmy jakkoli prezentovat. Je proto po celou dobu trvání investice do značné míry závislý na serióznosti a odborných kvalitách investiční společnosti, která fond spravuje. Jakákoli případná nedůvěra vůči ní se proto vţdy promítá do zvýšení velikosti diskontu (pokud jsou ovšem předmětné podílové listy obchodovatelné). Z uvedených důvodů bývají proto tyto fondy prakticky ve všech zemích, pokud v nich vůbec smějí být zakládány, velmi přísně regulovány, přičemţ doba jejich existence bývá zpravidla legislativně časově omezena. 

Podílové fondy otevřené

Specifickými vlastnostmi otevřených podílových fondů je především to, ţe ve srovnání s fondy uzavřenými nesmí být počty jimi emitovaných podílových listů nijak omezovány a závisí pouze na zájmu investorů a mnoţství peněz, které do příslušného podílového fondu vloţí. V souvislosti s tím nebývá nijak omezována ani doba upisování podílových listů, ani doba existence fondu. Nejvýznamnějším charakteristickým rysem je právo investora kdykoli poţádat investiční společnost, která fond spravuje, o odkoupení svých podílových listů za cenu odpovídající aktuální hodnotě podílového listu, kterou lze definovat jako hodnotu vlastního kapitálu fondu připadajícího na jeden podílový list. Z toho vyplývá, ţe podílové listy otevřených podílových fondů nebývají obchodovány na veřejných organizovaných sekundárních trzích a neexistuje u nich diskont.

27

2.4.2 Základní členění fondů a) Podle rizika jednotlivých investic 

Fondy peněžního trhu – investují zejména do krátkodobých, vysoce bezpečných dluhopisů tak, aby jejich průměrná doba splatnosti byla kratší neţ jeden rok. Pro své investování mohou rovněţ vyuţít termínovaných vkladů u bank. Kolísání kursu bývá zpravidla nízké, za vysokou míru bezpečí však investor platí relativně nízkým dlouhodobým výnosem. Tyto fondy se hodí pro krátkodobé investice a úloţky peněz.



Dluhopisové fondy (obligační) – investují hlavně do dluhopisů, podíl akcií nesmí překročit 10 %. Dlouhodobé zhodnocení bývá obvykle vyšší neţ u fondů peněţního trhu, ale niţší neţ u akciových fondů. Jsou vhodné pro střednědobý investiční horizont.



Akciové fondy – mají minimálně 66 % svého majetku investovaného do akcií. Vyznačují se výrazným kolísáním kursu, třeba i desítek procent v několika měsících. Jsou to rizikové fondy vhodné pro nejdelší investiční horizont, protoţe dlouhodobě mají nejvyšší zhodnocení.



Smíšené fondy (balancované) – stojí mezi fondy akciovými a dluhopisovými. Investují do akcií, dluhopisů a nástrojů peněţního trhu současně a manaţer portfolia přizpůsobuje v rámci statutu rozloţení investic aktuální situaci na trhu. Investiční politika některých balancovaných fondů je velmi flexibilní, čímţ však můţe být pro investora málo předvídatelná. Jsou vhodné pro delší investiční horizont.



Fondy fondů – jsou to fondy, které neinvestují přímo do akcií nebo dluhopisů, ale vytvářejí portfolio sloţené ze specializovaných fondů. Investice do podílových listů jiných fondů znamená pro podílníky lepší rozloţení rizika spojeného s investováním.



Garantované fondy – jsou to fondy, které garantují investorovi návratnost části nebo celé investice a někdy i minimální zaručený výnos v přesně daném investičním období (většinou několika let). Výhodou je omezené mnoţství ztráty, nevýhodou delší doba vázání investičních prostředků.



Fondy derivátové – z obecného pohledu se jedná o velmi rizikové fondy investující do vybraných finančních nebo komoditních derivátů, zejména pak do obchodovatelných kontraktů typu futurem nebo opcí. 28



Fondy

indexové

–

vyznačují

se

poměrně

vysokou

výnosností

a transparentností. Jejich aktiva jsou uspořádána podle vybraných, často nejvýznamnějších světových akciových indexů. 

Fondy reálných aktiv – předmětem investičního zaměření bývají reálné investice, a to jak do nemovitostí, tak i do různých movitých věcí (staroţitnosti, umělecké předměty apod.) nebo do komodit. Fondy vykazují nejvyšší zhodnocení v dobách vysoké inflace.

b) Podle distribuce zisku 

Výnosové fondy – v pravidelných intervalech vyplácejí výnosy (dividendy). Takovou podobu mívají zejména fondy investující převáţně do bankovních vkladů a dluhopisů.



Růstové fondy – výnosy nevyplácejí. Podílník můţe výnos realizovat kdykoliv prodejem podílových listů. Typické jsou pro rizikovější a dynamičtější akciové a balancované fondy. Většina fondů v České republice je koncipována jako fondy růstové.

29

3 Analýza kolektivního investování 3.1 Kam umístit volné finanční prostředky Kaţdá investice má tři základní parametry, které jsou propojeny časovým horizontem, a o které by se měl kaţdý investor vţdy zajímat. Jsou jimi výnos, riziko, likvidita. Tyto parametry společně vytvářejí tzv. „magický trojúhelník“. Obrázek č. 1: Magický trojúhelník

Zdroj: [13] + vlastní úprava

Postoj investora k výnosu, riziku a likviditě je vyjádřen jeho investičním profilem. Neexistuje zázračná investice s nulovým rizikem, velkým výnosem a vysokou likviditou. Stále se musíme rozhodovat, které vlastnosti investice jsou pro nás v daný okamţik důleţitější, a podle toho si vybereme konkrétní produkt. 

S cílem ušetřit = SPOŘENÍ

o vkladní knížka - klient si můţe vybrat z různých druhů vkladních kníţek (s výpovědní lhůtou od 1 měsíce do 2 let, či bez výpovědní lhůty), vklad je ze zákona pojištěn, úrokové sazby jsou v současné době velmi nízké, o vkladový účet - lze jej zaloţit na pevnou dobu splatnosti (od 7 dnů do 4 let) nebo s revolvingem, vklad je ze zákona pojištěn, úrokové sazby jsou o trochu vyšší neţ u vkladních kníţek,

30

o stavební spoření - státní podpora aţ 3000 Kč ročně, osvobození úroků od daně z výnosu, vklad je ze zákona pojištěn, o penzijní připojištění - doba spoření je neomezená, peníze jsou vypláceny formou pravidelné výplaty penze nebo jednorázového vyrovnání, státní příspěvek dle výše příspěvku klienta aţ 1800 Kč ročně, uplatnění daňového odpočtu, aktivní smlouva pouze u jednoho penzijního fondu. 

S cílem zhodnotit = INVESTOVÁNÍ

a) Investor poţaduje plnou návratnost investované částky o investiční životní pojištění - je moderním pojistně-investičním produktem, který výhodně zhodnotí jednorázový vklad. Je zde moţnost uplatnění odpočtů od daně z příjmu, o prémiové vklady - úrokový výnos se skládá z pevné sazby s moţností jejich zvýšení formou prémie, záruka na vyplacení vkladu a základního úrokového výnosu, vklad i výnosy jsou ze zákona pojištěny, přiznání prémiového výnosu závisí výhradně na vývoji trhu a splnění stanovené podmínky odvozené od směnného kurzu koruny, ceny vybrané komodity, akciového indexu nebo jiné trţní podmínky, u fyzických osob podléhá výplata úrokových výnosů 15% sráţkové dani, o prémiové dluhopisy - u výnosů s prémií moţnost výrazného převýšení výnosů hypotečních zástavních listů, investice na kapitálovém i komoditním trhu bez rizika ztráty, vyplacení jistiny i základního výnosu zaručeno, přiznání prémiového výnosu závisí výhradně na vývoji trhu a splnění stanovené podmínky, o hypoteční zástavní lity - jistina a výnosy zajištěny portfoliem hypotečních úvěrů, výnosy bez zdanění, moţnost odprodání zástavních listů finanční společnosti, která je vydala, za aktuální cenu před datem splatnosti, o zajištěné fondy - návratnost investované částky, omezená doba trvání fondů a časové omezení jejich nákupu. b) Investor poţaduje mít moţnost vydělat více peněz o otevřené podílové fondy - moţnost okamţité směny investic či jejich částí za hotové peníze, bez zajištění plné návratnosti investované částky, je nutné si dát pozor na výši poplatků při nákupu podílových listů. Fyzická osoba vlastnící podílové listy déle neţ 6 měsíců je osvobozena od daně z jejich výnosu. - fondy peněţního trhu 31

- fondy dluhopisové - fondy akciové

3.2 Několik rad pro správné investování Vytváření kapitálu je dlouhodobá záleţitost. Postupné investování drobných částek je pro investora bezpečnější neţ jednorázové investování větší částky. Při postupném investování dochází k rozloţení rizika v čase (nemůţe se stát, ţe by investor vše vsadil v jeden okamţik na jednu kartu). Při investování hraje proto významnou roli i věk. Investor, který jiţ brzy očekává odchod do důchodu, nebude patrně investovat do rizikových produktů, protoţe v případě ztráty hodnoty investice jiţ není schopen tento propad vyrovnat svými jinými příjmy. Naopak mladý člověk má jednak před sebou více let produktivního ţivota a proto je schopen případně ztráty „dohonit“. Jeho investiční horizont je také delší a proto můţe mít větší část investic v rizikovějších produktech. Riziková sloţka portfolia je však vţdy v určité míře nezbytná. Produkty s nízkým rizikem jsou totiţ vázány na úrokové sazby a ty zase na vývoji inflace. V případě portfolia sloţeného pouze z konzervativních produktů se výnos opět znehodnocuje díky inflaci a skutečná hodnota peněz se pak příliš nemění. Rizikové produkty (akcie) však nejsou vázány na vývoj úrokových sazeb a jejich zhodnocení v dlouhodobém horizontu (10 aţ 20 let) vnáší investorovi do portfolia nezbytnou sloţku skutečně generující reálné zhodnocení kapitálu. 

Alokace aktiv je důležitá

Někteří experti nepovaţují za hlavní výběr určitého fondu, ale upřednostňují celkové rozloţení investice mezi hlavní typy cenných papírů, tedy akcie, obligace a peněţní instrumenty. Na toto je třeba myslet i při výběru fondů, do kterých budete investovat. 

Nesázet vše na jednu kartu - diverzifikovat

Ačkoli fondy samy jsou jiţ diverzifikovaným portfoliem, můţe být moudré investovat do několika typů fondů a ještě více tak riziko rozloţit. 

Sledování své investice

O svých investicích by měl mít investor stále přehled. Je dobré pravidelně kontrolovat, zda rozloţení investic ještě stále nejlépe odpovídá stanoveným cílům.

32



Investice není spekulace

Jestliţe investor vloţil své prostředky například do akciového fondu a nestanovil si hranici maximální ztráty, kterou je ochoten akceptovat, měl by být trpělivý, neboť krátkodobé výkyvy jsou v této oblasti běţné. Zkušenost však hovoří o tom, ţe akcie se dlouhodobě zhodnocují. 

Nedoporučuje se věřit slibům vysokých výnosů

Mnozí lidé jsou ochotni svěřit své peníze komukoliv, jen kdyţ jim slíbí vysoký výnos. Není radno svěřovat peníze bezejmenným, neznámým společnostem, ani těm, kteří slibují vysoké výnosy a přitom se ani nezmíní o riziku.

3.3 Vlivy cenových pohybů O ceně cenného papíru a o dlouhodobých cenových pohybech rozhodují v podstatě dva vlivy. Jsou to základní (fundamentální) ekonomické kvality vydavatele cenného papíru nebo celé ekonomiky a obchodní nálada investorů (sentiment). V klidných ekonomických a politických situacích a u klidného zákazníka jsou oba vlivy více či méně v rovnováze a je moţné s dostatečnou mírou pravděpodobnosti předvídat cenový vývoj trhu či cenného papíru. V situacích neklidu (ekonomického či politického) se poměr oněch dvou vlivů začíná obracet ve prospěch sentimentu. V době obecné paniky převládá v investičním chování sentiment. Jen konzervativní a silní investoři vyuţívají propadů cen k nákupům.

33

4 Analýza vybraných podílových fondů K analýze investic do otevřených podílových fondů jsem si vybrala podílové fondy spravované ČSOB Investiční společností, a. s. Z těchto fondů jsem si vybrala vţdy dva z kaţdého trhu (dluhopisový, smíšený a akciový.). Snaţila jsem se vybrat fondy, které jsou ve své kategorii nejsrovnatelnější. Pro investování do podílových fondů jsem si zvolila pětiletou časovou řadu, aby byl dodrţen minimální doporučený časový horizont u akciových fondů.

4.1 ČSOB Investiční společnost, a. s. [12] ČSOB Investiční společnost (dále jen ČSOB IS) je významnou společností obhospodařující podílové fondy. Společnost vznikla 3. července 1998 přeměnou ze společnosti O.B. INVEST, investiční společnost, spol. s. r. o. Od 1. ledna 2007 se stala distributorem KBC fondů pro ČR a podílí se na přípravě produktů pro celou skupinu ČSOB ČR. V roce 2007 pokračovala ČSOB IS v posilování svého postavení na trhu v oblasti fondů a potvrdila svou pozici hlavního inovátora, a to zejména v oblasti zajištěných fondů. Společnost uvedla na trh dva nové fondy, ČSOB akciový fond – Střední a Východní Evropa a ČSOB korporátní fond. Ve spolupráci s KBC uvedla na trh 8 nových fondů a 66 fondů zajištěných. Mezi fondy, které ČSOB IS v současnosti obhospodařuje, patří: ČSOB bond mix, ČSOB akciový mix, ČSOB bohatství, ČSOB středoevropský, ČSOB nadační, ČSOB dluhopisových příleţitostí, ČSOB realitní mix, ČSOB bytových druţstev, ČSOB korporátní, ČSOB akciový fond – Střední a Východní Evropa, ČSOB Properte fund.

4.2 Charakteristika jednotlivých podílových fondů Pro účely své bakalářské práce jsem si k porovnání vybrala tyto otevřené podílové fondy: A) Dluhopisové fondy:

- ČSOB Bond mix - ČSOB Dluhopisových příleţitostí

B) Smíšené fondy:

- ČSOB Bohatství - ČSOB Středoevropský

34

C) Akciové fondy:

-ČSOB Realitní mix - ČSOB Akciový mix

4.2.1 ČSOB bond mix Informace o fondu Fond je otevřeným podílovým fondem, který není právnickou osobou a je zaloţen na dobu neurčitou. Fond je standardním fondem ve smyslu zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Podílové listy fondu lze nabízet v České republice a téţ v jiných členských státech Evropské unie. Stručná charakteristika investičních cílů fondu Fond investuje peněţní prostředky shromáţděné vydáváním podílových listů převáţně do dluhových cenných papírů a nástrojů peněţního trhu denominovaných v CZK, včetně zahraničních cenných papírů, nebo je ukládá na korunové účty u bank vedené pro fond. Cílem investiční strategie fondu je vhodným výběrem investic a jejich strukturou dosahovat trvalého růstu hodnoty podílového listu fondu při řízeném omezení rizik – fond je růstovým fondem. Ţádné záruky třetích stran nejsou při investicích do tohoto fondu poskytovány. Fond svou investiční strategií zamýšlí jako benchmark sledovat výnosový index českých státních dluhopisů s modifikovanou durací 3 roky GPRI3M. Fond můţe podle situace na finančních trzích přizpůsobovat modifikovanou duraci v rozmezí od 1 do 5 roků v zájmu minimalizace rizika a maximalizace výnosů fondu. Investiční politika fondu Fond je svým investičním zaměřením dluhopisovým fondem a investuje do těchto aktiv: a) tuzemské dluhové cenné papíry denominované v CZK b) zahraniční dluhové cenné papíry denominované v CZK c) nástroje peněţního trhu denominované v CZK d) cenné papíry fondu kolektivního investování denominované v CZK e) vklady v bankách na účty vedené v CZK Pro koho je fond určen Fond je určen pro defenzivního investora, který má minimální zkušenosti s investováním na kapitálovém trhu. Riziko fondu odpovídá stupni 2 (nízký) na stupnici od 1 (nejniţší moţná 35

míra rizika) do 5 (vysoká míra rizika). Doba, po kterou by měla být investice drţena, aby investor mohl dosáhnout očekávaného výnosu, je minimálně 3 roky. Fond je vhodný pro investory, kteří jsou ochotni akceptovat riziko z moţné koncentrace investice do stejného druhu investičních nástrojů. Informace o historické výkonnosti Výkonnost fondu je hodnocena jako změna čistého obchodního jmění (NAV) připadajícího na jeden podílový list fondu (PL), čili (NAV/PL). Výkonnost fondu je porovnána s výkonností benchmarku, kterým je pro tento fond výnosový index státních dluhopisů s modifikovanou durací 3 roky GPRI3M. Připojený graf znázorňuje vývoj roční výkonnosti fondu a benchmarku za období od 1.1.2000 do 31.12.2007, tj. za osm ročních období. Ke stanovení benchmarku, se kterým je porovnána výkonnost fondu, došlo dne 1. 1. 2004, proto je vývoj benchmarku uváděn aţ od tohoto data. Graf č. 1: Výkonnost fondu ČSOB bond mix

Roční výkonnost fondu a benchmarku 6 4

VÝKONNOST (%)

2 0 -2

2005 2006 2002 2003 2004 2005 2006 2007 FOND BENCHMARK

-4 -6 -8 -10 -12 ROKY

Zdroj: [13] + vlastní úprava

Celková průměrná historická výkonnost činí k 31.12.2007 za 3 roky 1,60 % za 5 let 2,25 % a od 30.8.1999 do 31.12.2007 0,95 %. Sledování celkové průměrné výkonnosti za období od 1.1.2004 do 31.12.2007 s vývojem benchmarku sledovaného fondem činí -0,80 %. 36

Uvedená výkonnost nezahrnuje poplatky spojené s vydáváním nebo odkupováním podílových listů fondu. Souhrn základních informací o fondu (k 26. 2. 2009) Tabulka č. 1: Základní informace o fondu ČSOB bond mix Typ

dluhopisový

Vlastní kapitál (mil.)

732,94 CZK

Datum vzniku

1990

Měna

CZK

Typ výnosu

kapitalizační

Cena

1,18 CZK/1podílový list

ISIN

770000001147

Vstupní poplatek

0,50 % z investovaných prostředků

Minimální investice Stupeň rizika Zdroj: [13] + vlastní zpracování

jednorázově od 5 000 Kč pravidelně od 500 Kč 2

4.2.2 ČSOB dluhopisových příležitostí Informace o fondu Fond je otevřeným podílovým fondem, který není právnickou osobou a je zaloţen na dobu neurčitou. Fond je speciálním fondem ve smyslu zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Stručná charakteristika investičních cílů fondu Peněţní prostředky shromáţděné vydáváním podílových listů investiční společnost pouţívá ke koupi cenných papírů, včetně zahraničních cenných papírů, nebo je ukládá na vklady u bank vedené pro fond. Cenné papíry mohou být denominovány v CZK nebo v jiné měně. Cílem investiční strategie fondu je vhodným výběrem investic a jejich strukturou dosahovat trvalého růstu hodnoty podílového listu fondu při řízeném omezení rizik – fond je růstovým fondem. Investiční strategií fondu je alokovat peněţní prostředky shromáţděné vydáváním podílových listů zejména do dluhopisů. Fond koncentruje své investice převáţně v zemích bývalého východního bloku (s výjimkou Německa), včetně nástupnických států bývalého Sovětského svazu, bývalé Jugoslávie a Turecka, zejména pak ve středoevropském regionu, včetně České republiky. Ţádné záruky 37

třetích stran nejsou při investování do fondu poskytovány. Fond nezamýšlí sledovat určitý index nebo ukazatel (benchmark).

Investiční politika fondu Fond je svým investičním zaměřením dluhopisovým fondem a investuje do těchto aktiv: a) zahraniční dluhové cenné papíry b) domácí dluhové cenné papíry c) cenné papíry fondu kolektivního investování d) nástroje peněţního trhu e) cenné papíry opravňující k nabytí cenných papírů f) vklady v bankách g) finanční deriváty, včetně derivátů nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu Styl obhospodařování fondu je zaloţen na taktickém umisťování aktiv. Své portfolio přizpůsobuje fond aktuální situaci na trhu, obvykle s frekvencí jeden měsíc. Pro koho je fond určen Typickým investorem do fondu je investor s nadprůměrnými zkušenostmi s investováním na kapitálovém trhu. Vzhledem k tomu, ţe fond investuje do dluhopisů a nástrojů peněţního trhu, je pro fond nejvýznamnější riziko trţní, včetně rizika měnového. Při pouţití stupnice 1 aţ 5, kde 1 znamená nízkou míru rizika a 5 vysokou míru rizika, lze rizikovost investice do tohoto fondu hodnotit známkou 3. Investiční horizont, pro který lze investici do fondu doporučit, lze stanovit na 3 roky. Fond je vhodný pro investory, kteří jsou ochotni akceptovat riziko z moţné koncentrace investice do stejného druhu investičních nástrojů a riziko regionální koncentrace investice. Jedná se zejména o investici do dluhopisů národních měn zemí Střední a Východní Evropy a USA a jako takové typicky podléhají vyšším výkyvům trţních cen. Přitom k poklesu či růstu dochází zpravidla na více či všech trzích v regionu současně. Informace o historické výkonnosti Výkonnost fondu je hodnocena jako změna čistého obchodního jmění (NAV) připadajícího na jeden podílový list (PL), čili (NAV/PL).

38

Připojený graf znázorňuje vývoj roční výkonnosti fondu za období od jeho vzniku do 31.12.2007, tj. za tři roční období, přičemţ za rok 2005 jde vzhledem k datu vzniku fondu o období od 25.5.2005 do 31.12.2005. Graf č. 2: Výkonnost fondu ČSOB dluhopisových příleţitostí Roční výkonnost fondu 8

VÝKONNOST (%)

6

4

2

FOND

0 2005

2006

2007

-2

-4 ROKY

Zdroj: [13] + vlastní úprava

Celková průměrná historická výkonnost činí od vzniku fondu dne 25.5.2005 do 31.12.2007 0,71 %. Uvedená výkonnost fondu nezahrnuje poplatky spojené s vydáváním a odkupováním podílových listů fondu. Souhrn základních informací o fondu (k 26.2.2009) Tabulka č. 2: Základní informace o fondu ČSOB dluhopisových příleţitostí Typ

dluhopisový

Vlastní kapitál (mil.)

123,75 CZK

Datum vzniku

9.5.2005

Měna

CZK

Typ výnosu

kapitalizační

Cena

0,93 CZK/1podílový list

ISIN

CZ0008472131

Vstupní poplatek

1,00 % z investovaných prostředků

Minimální ivestice Stupeň rizika Zdroj: [13] + vlastní zpracování

jednorázově od 5 000 Kč pravidelně od 500 Kč 3

39

4.2.3 ČSOB bohatství Informace o fondu Fond je otevřeným podílovým fondem, který není právnickou osobou a je zaloţena na dobu neurčitou. Fond je speciálním fondem podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Stručná charakteristika investičních cílů fondu Peněţní prostředky shromáţděné vydáváním podílových listů investiční společnost pouţívá ke koupi cenných papírů, včetně zahraničních cenných papírů, nebo je ukládá na vklady u bank vedené pro fond. Cenné papíry mohou být denominovány v CZK nebo v jiné měně. Investiční strategií fondu je alokovat peněţní prostředky shromáţděné vydáváním podílových listů zejména do dluhopisů a akcií. Poměr mezi dluhopisy a akciemi v portfoliu se můţe lišit v závislosti na podmínkách na kapitálovém trhu. Neutrální poměr je 50:50. Skutečný poměr se však můţe výrazně lišit, a to takovým způsobem, ţe v portfoliu budou pouze dluhopisy či pouze akcie. Cílem investiční strategie fondu je vhodným výběrem investic a jejich strukturou dosahovat trvalého růstu hodnoty podílového listu fondu při řízeném omezení rizik – fond je růstovým fondem. Ţádné záruky třetích stran nejsou při investování do tohoto fondu poskytovány. Fond nezamýšlí sledovat určitý index nebo ukazatel (benchmark). Investiční politika fondu Svým zaměřením se fond řadí do skupiny smíšených fondů a své prostředky investuje do těchto aktiv: a) tuzemské dluhové cenné papíry b) zahraniční dluhové cenné papíry c) tuzemské akcie d) zahraniční akcie e) cenné papíry fondu kolektivního investování f) nástroje peněţního trhu g) cenné papíry opravňující k nabytí cenných papírů h) vklady v bankách i) finanční deriváty, včetně derivátů nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu. Styl obhospodařování fondu je zaloţen na taktickém umisťování aktiv. Své portfolio přizpůsobuje fond aktuální situaci na trhu, obvykle s frekvencí jeden měsíc. 40

Pro koho je fond určen Typickým investorem fondu je investor s nadprůměrnými zkušenostmi s investováním na kapitálovém trhu. Vzhledem k tomu, ţe fond můţe investovat do investičních cenných papírů bez měnového, oborového nebo teritoriálního omezení, včetně moţného vysokého podílu akcií, je pro fond nejvýznamnější riziko trţní (včetně rizika měnového). Při pouţití stupnici od 1 aţ 5, kde 1 znamená nízkou míru rizika a 5 vysokou míru rizika, lze rizikovost investice do fondu ohodnotit známkou 3 – 4. Investiční horizont, pro který lze investici do fondu doporučit, lze stanovit na čtyři roky. Fond je vhodný pro investory, kteří jsou ochotni akceptovat riziko z moţné koncentrace investice do stejného druhu investičních nástrojů. Informace o historické výkonnosti Historická výkonnost fondu jako otevřeného podílového fondu je s ohledem na přeměnu fondu Restituční investiční fond České republiky, a. s., na otevřený podílový fond v říjnu 2000 sledována od 23.10.2000. Výkonnost fondu je hodnocena jako změna čistého obchodního jmění (NAV) připadajícího na jeden podílový list fondu (PL), čili (NAV/PL). Připojený graf znárodňuje vývoj roční výkonnosti fondu za období od 15.10.2000 do 31.12.2007, tj. za osm ročních období, přičemţ za rok 2000 jde o období od 15.10.2000 do 31.12.2000. Graf č. 3: Výkonnost fondu ČSOB bohatství Roční výkonnost fondu 25

VÝKONNOST (%)

20 15 10 FOND 5 0 2000

2001

2002

2003

2004

-5 -10 ROKY

Zdroj: [12] + vlastní úprava

41

2005

2006

2007

Celková průměrná historická výkonnost za poslední tři roky činí 9,05 %, za posledních 5 let 6,75 % a za období od 15.10.2000 do 31.12.2007 2,36 %. Uvedená výkonnost fondu nezahrnuje poplatky spojené s vydáváním nebo odkupováním podílových listů fondu. Souhrn základních informací o fondu (k 26.2.2009) Tabulka č. 3: Základní informace o fondu ČSOB bohatství Typ

smíšený

Vlastní kapitál (mil.)

2897,66 CZK

Datum vzniku

17.9.2003

Měna

CZK

Typ výnosu

kapitalizační

Cena

1,29 CZK/1 podílový list

ISIN

770000002244

Vstupní poplatek

2,00 % z investovaných prostředků

Minimální ivestice Stupeň rizika Zdroj: [13] + vlastní zpracování

jednorázově od 5 000 Kč pravidelně od 500 Kč 3

4.2.4 ČSOB středoevropský Informace o fondu Fond je otevřeným podílovým fondem, který není právnickou osobou a je zaloţen na dobu neurčitou. Fond je speciálním fondem cenných papírů podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Stručná charakteristika investičním cílů fondu Peněţní prostředky shromáţděné vydáváním podílových listů investiční společnost pouţívá ke koupi cenných papírů, včetně zahraničních cenných papírů, nebo je ukládá na vklady u bank vedené pro fond. Cenné papíry mohou být denominovány v CZK nebo v jiné měně. Cílem investiční strategie fondu je alokovat peněţní prostředky shromáţděné vydáváním podílových listů zejména do dluhopisů a akcií. Poměr mezi dluhopisy a akciemi v portfoliu se můţe lišit v závislosti na podmínkách na kapitálovém trhu. Neutrální poměr je 50:50. Skutečný poměr se však můţe výrazně lišit, a to takovým způsobem, ţe v portfoliu budou pouze dluhopisy či pouze akcie. Fond hodlá koncentrovat své investice pouze v zemích bývalého východního bloku s výjimkou Německa, včetně nástupnických států bývalého 42

Sovětského svazu a Jugoslávie, zejména pak ve středoevropském regionu, včetně České republiky. Investice do dluhopisů a akcií v České republice, Polsku, Maďarsku a Slovensku budou tvořit nejméně 70 % portfolia fondu. Ţádné záruky třetích stran nejsou při investicích fondu poskytovány. Fond nezamýšlí sledovat určitý index nebo ukazatel. Investiční politika fondu Fond je svým investičním zaměřením fondem smíšeným a investuje do těchto aktiv: a) tuzemské dluhové cenné papíry b) zahraniční dluhové cenné papíry c) tuzemské akcie d) zahraniční akcie e) cenné papíry fondu kolektivního investování f) nástroje peněţního trhu g) cenné papíry opravňující k nabytí cenných papírů h) vklady v bankách i) finanční deriváty, včetně derivátů nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu Styl obhospodařování fondu je zaloţen na taktickém umisťování aktiv. Fond přizpůsobuje své portfolio aktuální situaci na trhu, obvykle s frekvencí jeden měsíc. Pro koho je fond určen Typickým investorem tohoto fondu je investor s nadprůměrnými zkušenostmi s investováním na kapitálovém trhu. Vzhledem k tomu, ţe fond investuje do akcií a dluhopisů emitentů středoevropského regionu, bez měnového, oborového nebo dalšího teritoriálního omezení, je pro fond nejvýznamnější riziko trţní, včetně rizika měnového. Kreditní riziko je méně významné, protoţe fond investuje výhradně do dluhopisů emitentů s vysokým kreditem, zejména státních dluhopisů. Při pouţití stupnice 1 aţ 5, kde 1 znamená nízkou míru rizika a 5 vysokou, lze rizikovost investic do tohoto fondu ohodnotit známkou 3 – 4. Investiční horizont, pro který lze investici do fondu doporučit, lze stanovit na 5 let. Informace o historické výkonnosti Historická výkonnost fondu jako otevřeného podílového fondu je hodnocena od data uplynutí zákonné lhůty tří měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí KCP, kterým bylo povoleno sloučení otevřených podílových fondů obhospodařovaných investiční společností, a to fondu

43

majetku, Fondu prosperity a Fondu pravidelných příjmů s přejímajícím Středoevropským fondem, tj. od 1.9.2001, vţdy pro roční období. Připojený graf znázorňuje vývoj roční výkonnosti fondu za období od 11.8.2000 do 31.12.2007, tj. za osm ročních období, přičemţ za rok 2000 jde o období od 11.8.2000 do 31.12.2000. Graf č. 4: Výkonnost fondu ČSOB středoevropský Roční výkonnost fondu 30 25

VÝKONNOST (%)

20 15 10 FOND 5 0 -5

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

-10 -15 ROKY

Zdroj: [13] + vlastní zpracování

Celková průměrná historická výkonnost činí za 3 roky10,33 %, za 5 let 13,12 % a od 1.8.2000 6,46 %. Uvedená výkonnost nezahrnuje poplatky spojené s vydáváním nebo odkupováním podílových listů fondu. Souhrn základních informací o fondu (k 26.2.2009) Tabulka č. 4: Základní informace o fondu ČSOB středoevropský Typ

smíšený

Vlastní kapitál (mil.)

1118,29 CZK

Datum vzniku

1.10.1993

Měna

CZK

Typ výnosu

kapitalizační

Cena

1,074 CZK/1 podílový list

ISIN

770000001881

Vstupní poplatek

2,00 % z investovaných prostředků

Minimální ivestice Stupeň rizika Zdroj: [13] + vlastní zpracování

jednorázově od 5 000 Kč pravidelně od 500 Kč 4

44

4.2.5 Realitní mix Informace o fondu Fond je otevřeným podílovým fondem, který není právnickou osobou a je zaloţen na dobu neurčitou. Fond je standardním fondem ve smyslu zákona o kolektivním investování. Stručná charakteristika investičním cílů fondu Peněţní prostředky shromáţděné vydáváním podílových listů investiční společnost pouţívá ke koupi cenných papírů, včetně zahraničních cenných papírů, nebo je ukládá na vklady u bank vedené pro fond. Cenné papíry mohou být denominovány v CZK nebo v jiné měně. Investiční strategií fondu je alokovat peněţní prostředky shromáţděné vydáváním podílových listů zejména do likvidních akcií obchodovatelných na regulovaném trhu, jejich emitent zaměřuje své aktivity do oblasti realit a developmentu (výstavba, správa, provozování nemovitostí či obchodování s nimi). Fond necílí na určitý segment realitního trhu. Portfolio fondu je rozloţeno globálně, ve fondu tak jsou zastoupeny realitní trhy Evropy (zejména Střední a Východní), Ameriky i Asie. Cílem investiční strategie fondu je vhodným výběrem investic a jejich strukturou dosahovat trvalého růstu hodnoty podílového listu fondu při řízeném omezení rizik – fond je fondem růstovým. Ţádné záruky třetích stran nejsou při investicích do tohoto fondu poskytovány. Fond nezamýšlí sledovat určitý index nebo ukazatel (benchmark). Investiční politika fondu Jedná se o fond akciový, který investuje do těchto aktiv: a) tuzemské akcie a obdobné cenné papíry b) zahraniční akcie a obdobné cenné papíry c) cenné papíry fondů kolektivního investování d) indexové certifikáty, jejích podkladových aktivem je koš akcií či akciový index e) nástroje peněţního trhu f) cenné papíry opravňující k nabytí cenných papírů g) vklady v bankách h) finanční deriváty, včetně derivátů nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu Styl obhospodařování fondu je zaloţen na taktickém umisťování aktiv. Své portfolio fond přizpůsobuje aktuální situaci na trhu, obvykle s frekvencí jeden měsíc.

45

Pro koho je fond určen Typickým investorem fondu je investor s nadprůměrnými zkušenostmi s investováním na kapitálovém trhu. Vzhledem k tomu, ţe fond můţe investovat do investičních cenných papírů bez měnového, nebo teritoriálního omezení, s deklarovanou orientací na oblast trhu nemovitostí a developmentu, je pro fond nejvýznamnější riziko trţní. Při pouţití stupnice od 1 do 5, lze rizikovost investice do fondu ohodnotit známkou 4 – 5. Investiční horizont, pro který lze investici do fondu doporučit, lze stanovit na 6 let. Fond je vhodný pro investory, kteří jsou ochotni akceptovat riziko z moţné koncentrace investice do stejného druhu investičních nástrojů bez výrazné oborové diverzifikace. Informace o historické výkonnosti Připojený graf znázorňuje vývoj roční výkonnosti fondu za období od zaloţení fondu do 31.12.2007, tj. za dvě roční období. Přičemţ za rok 2006 jde vzhledem k datu zaloţení fondu o období od 1.2.2006 do 31.12.2006.

Graf č. 5: Výkonnost fondu ČSOB realitní mix Roční výkonnost fondu 30

VÝKONNOST (%)

20

10

0

FOND 2006

2007

-10

-20

-30 ROKY

Zdroj: [13] + vlastní úprava

Výkonnost fondu od zaloţení dne 1.2.2006 do 31.12.2007 činí –1,38 %. Uvedená výkonnost fondu nezahrnuje poplatky spojené s vydáváním nebo odkupováním podílových listů fondu.

46

Souhrn základních informací o fondu (k 26.2.2009) Tabulka č. 5: Základní informace o fondu ČSOB realitní mix Typ

akciový

Vlastní kapitál (mil.)

190,58 CZK

Datum vzniku

1.2.2006

Měna

CZK

Typ výnosu

kapitalizační

Cena

0,28 CZK/1 podílový list

ISIN

CZ0008472222

Vstupní poplatek

2,50 % z investovaných prostředků

Minimální ivestice Stupeň rizika Zdroj: [13] + vlastní zpracování

jednorázově od 5 000 Kč pravidelně od 500 Kč 5

4.2.6 Akciový mix Informace o fondu Fond je otevřeným podílovým fondem, který není právnickou osobou a je zaloţen na dobu neurčitou. Fond je standardním fondem ve smyslu zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Podílové listy fondu lze nabízet v České republice a téţ v jiných členských státech Evropské unie. Stručná charakteristika investičních cílů fondu Peněţní prostředky shromáţděné vydáváním podílových listů investiční společnost pouţívá ke koupi cenných papírů, včetně zahraničních cenných papírů, nebo je ukládá na vklady u banky vedené pro tento fond. Cenné papíry mohou být denominovány v CZK nebo v jiné měně. Cílem investiční strategie fondu je vhodným výběrem investic a jejich strukturou dosahovat trvalého růstu hodnoty podílového listu fondu při řízeném omezení rizik – fond je růstovým fondem. Fond svou investiční strategií zamýšlí investovat především do investičních cenných papírů obsaţených v následujících akciových indexech: SPX, PX-D, SX5E, NKY, UKX, případně jejich ekvivalentních nástupcích, přičemţ můţe podle situace na finančních trzích přizpůsobovat váhu jednotlivých indexů v rozmezí od 0 % do 100 % v zájmu minimalizace rizika a maximalizace výnosů fondu. 47

Investiční politika fondu Fond je svým investičním zaměřením fondem akciovým a investuje do těchto aktiv: a) tuzemské akcie b) zahraniční akcie c) cenné papíry fondu kolektivního investování d) vklady v bankách e) finanční deriváty, včetně derivátů nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu Pro koho je fond určen Typickým investorem fondu je investor s vysoce nadprůměrnými zkušenostmi s investováním na kapitálovém trhu. Při pouţití stupnice od 1 aţ 5 lze rizikovost investice do tohoto fondu ohodnotit známkou 4 – 5. Investiční horizont, pro který lze investici do fondu doporučit, lze stanovit na 6 let. Fond je vhodný pro investory, kteří jsou ochotni akceptovat riziko z moţné koncentrace investice do stejného druhu investičních nástrojů. Informace o historické výkonnosti Výkonnost fondu je porovnána s výkonností benchmarku, kterým je pro fond syntetický index sestavený z několika dalších indexů. Připojený graf znázorňuje vývoj roční výkonnosti fondu za období od 1.1.2000 do 31.12.2007, tj. za osm ročních období. Ke stanovení benchmarku, se kterým je porovnána výkonnost fondu, došlo dne 1.1.2004.

48

Graf č. 6: Výkonnost fondu ČSOB akciový mix

Roční výkonnost fondu a benchmarku 30

VÝKOÍNNOST (%)

20

10 FOND

0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

BENCHMARK

-10

-20

-30 ROKY

Zdroj: [13] + vlastní úprava

Celková průměrná historická výkonnost činí k 31.12.2007 za 3 roky 9,57 %, za 5 let 12,35 % a od zaloţení fondu 1,42 %. Srovnání celkové průměrné výkonnosti za období od 1.1.2004 do 31.12.2006 s vývojem benchmarku sledovaného fondem činí -2,25 %. Uvedená výkonnost fondu nezahrnuje poplatky spojené s vydáváním nebo odkupováním podílových listů fondu. Souhrn základních informací o fondu (k 26.2.2009) Tabulka č. 6: Základní informace o fondu ČSOB akciový mix Typ

akciový

Vlastní kapitál (mil.)

746,34 CZK

Datum vzniku

31.7.2003

Měna

CZK

Typ výnosu

kapitalizační

Cena

0,42 CZK/1 podílový list

ISIN

770000001170

Vstupní poplatek

2,50 % z investovaných prostředků

Minimální ivestice Stupeň rizika Zdroj: [13] + vlastní zpracování

jednorázově od 5 000 Kč pravidelně od 500 Kč 4

49

4.3 Porovnání jednotlivých fondů 1. NA ZÁKLADĚ OBECNÝCH PARAMETRŮ A) FONDY DLUHOPISOVÉ Tabulka č.7: Porovnání fondů dluhopisových – obecné parametry

Srovnávací kritéria

Název fondu ČSOB bond mix

Vstupní poplatek (%) Poplatek za obhospodařování (%) Stupeň rizika Vlastní kapitál (mil.) 1 měsíc (%) 3 měsíce (%) Výkonnost 6 měsíců (%) v měně fondu 1 rok (p.a., v %) 2 roky (p.a., v %) 3 roky (p.a., v %) Průměrný roční výnos (v %) Zdroj: [13] + vlastní zpracování

0,5 1 2 732,94 -1,8 -1,67 0,26 2,75 1,5 1,47 1,9

ČSOB dluhopisových příležitostí 1 1 3 123,75 -3,65 -1 -9,05 -2,95 -4,31 -2,12 -3,13

Tato tabulka znázorňuje, ţe se v případě podílových fondů ČSOB bond mix a ČSOB dluhopisových příleţitostí jedná o podobné dluhopisové fondy. Oba fondy mají stejný poplatek za obhospodařování. Drobný rozdíl mezi oběma fondy je však ve stupni rizika, zatímco ČSOB bond mix je ohodnocen stupněm 2, u ČSOB dluhopisových příleţitostí je to jiţ stupeň 3. Významnější rozdíl je pak ve výkonnosti obou fondů. Zatímco průměrný roční výnos za poslední 3 roky u ČSOB bond mix je mírně kladný, fond ČSOB dluhopisových příleţitostí skončil s výnosem záporným.

50

B) FONDY SMÍŠENÉ Tabulka č. 8: Porovnání fondů smíšených – obecné parametry

Srovnávací kritéria Vstupní poplatek (%) Poplatek za obhospodařování (%) Stupeň rizika Vlastní kapitál (mil.) 1 měsíc (%) 3 měsíce (%) 6 měsíců (%) Výkonnost v 1 rok (p.a., v %) měně fondu 2 roky (p.a., v %) 3 roky (p.a., v %) 4 roky (p.a., v %) Průměrný roční výnos (v %) Zdroj: [13] + vlastní zpracování

Název fondu ČSOB bohatství 2 2 3 2 897,66 -4,59 -7,08 -17,7 -22,86 -14,35 -8,85 -3,83 -12,47

ČSOB středoevropský 2 2 3 1 118,29 -7,98 -11,49 -25,68 -28,04 -18,63 -10,59 -5,97 -14,32

Tato tabulka ukazuje, ţe se v případě podílových fondů ČSOB bohatství a ČSOB středoevropský jedná o velmi podobné fondy. Oba fondy mají stejný vstupní poplatek, poplatek za obhospodařování a dokonce i stupeň rizika. Drobný rozdíl najdeme pouze v případě průměrné roční výkonnosti. Zatímco průměrný roční výnos za poslední 3 roky u ČSOB bohatství činí -12,47 %, ČSOB středoevropský vykazuje -14,32 % .

51

C) FONDY AKCIOVÉ Tabulka č. 9: Porovnání fondů akciových – obecné parametry

Srovnávací kritéria

Název fondu ČSOB realitní mix 2,5 1,5 4 190,58 -15,74 -19,37 -60,38 -67,6 -53,66

Vstupní poplatek (%) Poplatek za obhospodařování (%) Stupeň rizika Vlastní kapitál (mil.) 1 měsíc (%) 3 měsíce (%) 6 měsíců (%) Výkonnost v měně fondu 1 rok (p.a., v %) 2 roky (p.a., v %) 3 roky (p.a. v %) 4 roky (p.a., v %) 5 let (p.a., v %) Průměrný roční výnos (v %) Zdroj: [13] + vlastní zpracování

-60,63

ČSOB akciový mix 2,5 2 4 746,34 -13,04 -21,4 -48,99 -53,58 -36,08 -24,25 -16,17 -10,76 -44,83

Tato tabulka znázorňuje, ţe se v případě podílových fondů ČSOB realitní mix a ČSOB akciový mix jedná o podobné akciové fondy. Oba fondy mají stejný vstupní poplatek a stejný stupeň rizika. Drobný rozdíl mezi oběma fondy je však v poplatku za obhospodařování fondu, zatímco ČSOB realitního mixu je tento poplatek 1,5 %, u akciového mixu 2 %. Významnější rozdíl je pak ve výkonnosti obou fondů. Zatímco průměrný roční výnos za poslední 2 roky u ČSOB realitní mix je – 60,63 %, fond ČSOB akciový mix vykazuje za to samé období výnos – 44,83 %.

52

2. NA ZÁKLADĚ VÝKONNOSTI A) FONDY DLUHOPISOVÉ PŘÍKLAD Č. 1 Tento modelový příklad předpokládá, ţe investor 1.2.2006 nakoupí podílový fond za 100 000 Kč a prodá ho 1.2.2009. Záměrně jsem zvolila délku 3 roky, jelikoţ dluhopisové fondy mají doporučený investiční horizont minimálně 3 roky. Tabulka č. 10: Porovnání fondů dluhopisových - výkonnost

Fondy dluhopisové Nákup PL 1.2.2006 Hodnota jednoho PL (Kč) Investovaná částka (Kč) Počet PL Poplatky

Prodej PL 1.2.2009 Hodnota jednoho PL (Kč) Počet PL Získaná částka (Kč) Skutečný výnos/ ztráta Roční ztráta/výnos Zdroj: [13] + vlastní zpracování

ČSOB bond mix ČSOB dluhopisových příležitostí 1,1328 100 000 88 277 0,50 % 500 Kč

0,98052 100 000 102 020 1% 1 000 Kč

ČSOB bond mix ČSOB duhopisových příležitostí 1,2063 88 277 106 489 6 489 Kč 6,49 % 2,16 %

0,9462 102 020 96 531 -3 469 Kč -3,47 % -0,29 %

Tato tabulka dokazuje, ţe kdyţ si investor uloţil 100 000 Kč do podílového fondu ČSOB bond mix, jeho výnos za 3 roky byl 6,49 %, tj. 2,16 % ročně. 1.2.2009 si tedy klient odnesl 106 489 Kč. Pokud si investor ve stejnou dobu uloţil tutéţ částku do podílového fondu ČSOB dluhopisových příleţitostí, jeho výnos za to samé období byl záporný, konkrétně – 3,47 %, tj. -0,29 % ročně. 1.2.2009 si tedy klient odnesl o 3 469 Kč méně, neţ před 3 roky vloţil. V tomto případě můj výpočet ukázal, ţe ve sledovaném období se lépe dařilo podílovému fondu ČSOB bond mix. V případě prodeje po 3 letech si klient odnesl o 9 958 Kč více neţ v případě ČSOB dluhopisových příleţitostí.

53

B) FONDY SMÍŠENÉ PŘÍKLAD Č. 2 Tento modelový příklad předpokládá, ţe investor nakoupí podílový fond 1.2.2005 za 100 000 Kč a odprodá ho za 4 roky, tj. 1.2.2009. Záměrně jsem zvolila tuto délku, jelikoţ minimální doporučený horizont u smíšených fondů je právě 4 roky. Tabulka č. 11: Porovnání fondů smíšených - výkonnost

Fondy smíšené Nákup PL 1.2.2005

ČSOB bohatství 1,4371 100 000 69 585 2% 2 000 Kč

Hodnota jednoho PL (Kč) Investovaná částka (Kč) Počet PL Poplatky

Prodej PL 1.2.2009

ČSOB bohatství

Hodnota jednoho PL (Kč) Počet PL Získaná částka (Kč) Skutečný výnos/ztráta Roční ztráta/výnos Zdroj [13] + vlastní zpracování

1,3619 69 585 94 768 -5 232 Kč -5,23 % -1,31 %

ČSOB středoevropský 1,2332 100 000 81 090 2% 2 000 Kč

ČSOB středoevropský 1,1219 81 090 90 975 -9 025 Kč -9,03 % -2,26 %

Tato tabulka dokazuje, ţe kdyţ si investor uloţil 100 000 Kč do podílového fondu ČSOB bohatství, jeho výnos byl za 4 roky -5,23 %, tj. -1,31 % ročně. 1.2.2009 si tedy tento klient odnesl částku pouze 94 768 Kč. Pokud si investor ve stejnou dobu uloţil tutéţ částku do podílového fondu ČSOB středoevropský, jeho ztráta za to samé období byla ještě vyšší, konkrétně -9,03 %, coţ je -2,26 % za jeden rok. 1.2.2009 si tedy tento klient odnesl částku ve výši 90 975 Kč, coţ je o 9 025 Kč méně, neţ před 4 roky vloţil. V tomto případě můj výpočet ukázal, ţe ve sledovaném období se lépe dařilo podílovému fondu ČSOB bohatství. V případě prodeje po 4 letech klient si klient odnesl o 3 793 Kč více neţ v případě ČSOB středoevropského fondu.

54

C)FONDY AKCIOVÉ PŘÍKLAD Č. 3 Tento modelový přiklad předpokládá, ţe investor nakoupí podílový fond ČSOB realitní mix 1.2.2007 za 100 000 Kč a odprodá ho 1.2.2009. U tohoto srovnání jsem bohuţel musela zvolit pouze dvouletý investiční horizont, jelikoţ podílový fond ČSOB realitní mix byl zaloţen aţ 11.4.2006. Tabulka č. 12: Porovnání fondů akciových - výkonnost

Fondy akciové Nákup PL 1.2.2007 Hodnota jednoho PL (Kč) Investovaná částka (Kč) Počet PL Poplatky

Prodej PL 1.2.2009 Hodnota jednoho PL (Kč) Počet PL Získaná částka (Kč) Skutečný výnos/ztráta Roční ztráta/výnos Zdroj: [13] + vlastní zpracování

ČSOB realitní mix 1,2845 100 000 77 851 2,50 % 2 500 Kč

ČSOB realitní mix 0,3363 77 851 26 181 -73 819 Kč -73,82 % -36,91 %

ČSOB akciový mix 1,0601 100 000 94 331 2,50 % 2 500 Kč

ČSOB akciový mix 0,4857 94 331 45 816 -54 184 Kč -54,20 % -27,10 %

Tato tabulka dokazuje, ţe kdyţ si investor uloţil 100 000 Kč do podílového fondu ČSOB realitní mix, jeho výnos za 2 roky dosáhl -73,82 %, coţ je 36,91 % ročně. 1.2.2009 si tedy tento klient odnesl pouze 26 181 Kč. Pokud si investor nakoupil v ten samý den podílový fond ČSOB akciový mix také za 100 000 Kč, jeho výnos za to samé období byl – 54,20 %, tj. -27,10 % ročně. V tomto případě mé srovnání ukazuje, ţe ve sledovaném období, se lépe dařilo podílovému fondu ČSOB akciový mix, jelikoţ jeho ztráta činila „jenom“ 54,20 %, to znamená, ţe si investor po 2 letech odnesl o 19 635 Kč více, neţ v případě ČSOB realitního mixu.

55

4.4 Rekapitulace Na závěr této kapitoly bych ráda zrekapitulovala dosaţené výsledky jednotlivých fondů a vyjádřila své doporučení. I kdyţ je na první pohled jasné, který fond z kaţdé skupiny v mém srovnání „dopadl lépe“, určitě to neznamená, ţe „horší“ fond z kaţdé skupiny se automaticky řadí, mezi fondy „špatné“. Podle mého názoru neexistuje špatný fond. Otevřené podílové fondy zaměřené na peněţní trh, dluhopisy a akcie mají tzv. doporučené investiční horizonty, jejichţ dodrţování, spolu s dalšími základními pravidly investování, významně ovlivňuje výkonnost daného fondu (investice). Celý svět nyní bojuje s finanční a ekonomickou krizí, coţ se neblaze podepsalo mimo jiné i na výkonnosti mnou sledovaných fondů. Jestliţe se investici v jednom roce nedaří, má moţnost v dalších letech tuto ztrátu dohnat. Mé doporučení tedy zní finanční prostředky rozkládat (diverzifikovat) a to jak mezi co největší počet investičních a spořících produktů, tak i formou pravidelného investování (rozloţení v čase) – pak se očekávaný výsledek (výnos) určitě dostaví.

56

Závěr Tato bakalářská práce je zaměřena na objasnění podstaty investování volných finančních prostředků pomocí fondů kolektivního investování a zhodnocení výhodnosti pravidelného investování. V závěru práce jsem provedla srovnání vybraných podílových fondů na modelových příkladech. Vydělávat peníze stojí nemalé úsilí a stejné úsilí je potřeba vynaloţit na starost a péči o peníze jiţ vydělané. Je třeba si např. uvědomit – jak pečujeme o své zdraví, o své děti, či o své čtyřnohé miláčky. To vše pro nás znamená určitou hodnotu, o které víme, ţe se bez naší péče nezachová, ale bude s postupem času klesat. S penězi to je úplně stejné. Peníze patří do kategorie statků, hmotných i nehmotných, které vyţadují neustálou péči, jestliţe chceme, aby jejich hodnota v čase rostla. Kaţdý člověk by si měl poloţit otázku: „Jsem natolik finančně nezávislý a zajištěný do budoucna, ţe si mohu dovolit neinvestovat?“ Většina lidí sice připustí, ţe je alespoň trochu na někom finančně závislá a není plně zajištěna do budoucna, ale hned dodá dvě nejčastější námitky: teď si nemůţe dovolit investovat a kdyţ, tak začne později. Taková úvaha však jenom zhoršuje jejich situaci. Ve skutečnosti je to přesně naopak. Čím je člověk bohatší, tím méně má zapotřebí investovat. Výkonnost fondů ČSOB bond mix, ČSOB bohatství a ČSOB akciový mix ve sledovaném období je vyšší neţ u fondů ČSOB dluhopisových příleţitostí, ČSOB středoevropský a ČSOB realitní mix. Ale při investování bychom se nikdy neměli řídit minulou výkonností či historickými údaji, protoţe, jak jiţ bylo řečeno, „minulost se neopakuje“. Velmi důleţitou metodou minimalizace rizika investice je pravidelné investování. I kdyţ samo o sobě nepřináší zisk ani ochranu před poklesem, tak dokáţe zmírnit důsledky výkyvů kurzů podílových fondů. Ale ať uţ jsou výhody a nevýhody pravidelného investování jakékoli, určitě by s nimi měli investoři počítat. Kolektivní investování je nejsnadnější formou investic do cenných papírů, přesto bychom neměli zapomínat na alternativní moţnosti investování. Lze na ně pohlíţet jak z hlediska 57

diverzifikace (bankovní vklad nekolísá, je ze zákona pojištěn) nebo z hlediska výnosnosti (stavební spoření je v současné době jedním z nejvýnosnějších a nejbezpečnějších finančních instrumentů, případně akcie, které se sice vyznačují vysokou rizikovostí, ale mnohé dosahují i značného zhodnocení). Rozhodnutí záleţí pouze na kaţdém, zda nechá své disponibilní prostředky doma „ve slamníku“ či pouze na termínovaném vkladu nebo převezme aktivitu a osvojí si základní pravidla individuálního investování na kapitálovém trhu. Kaţdý, kdo se rozhodne vyuţít individuálního investování, by měl ale dobře zváţit všechny moţnosti, které se mu naskýtají, a provést základní analýzu vybraných alternativ. Je důleţité vybrat si takovou investici, která odpovídá našemu investičnímu profilu. Podílové fondy prostřednictvím dlouhodobého a pravidelného investování mohou otevřít cestu k moţnosti vyšších výnosů a tím i k vyšší kvalitě ţivota. Čím dříve začneme, tím méně úsilí, peněz a rizika nás to bude stát.

58

Seznam použitých zdrojů Literatura: [1]

BLAKE, D. Analýza finančních trhů. První vydání. Grada Publishing, 1995. 624s. ISBN 80-7169-201-8.

[2]

KOHOUT, P. Investiční strategie pro třetí tisíciletí. Druhé rozšířené vydání. Grada Publishing, 2001. 232s. ISBN 80-247-0074-3.

[3]

KUNZ, V. Základy financí – cenné papíry. První vydání. RENECO, 1998. 60s. ISBN 80-238-2706-5.

[4]

LIŠKA, V., GAZDA, J. Kapitálové trhy a kolektivní investování. První vydání. Kamil Minařík Proffesional Publishing, 2004. 349s. ISBN 80-86419-63-0.

[5]

REJNUŠ, O. Teorie a praxe obchodování s cennými papíry. První vydání. Computer Press, 2001. 257s. ISBN 80-7226-571-7.

[6]

SEKERA, B. Cenné papíry a kapitálový trh. PROFESS, 2003. 179 s. ISBN 80-85235-41-2.

[7]

STEIGAUF, S. Fondy – jak vydělávat pomocí fondů. První vydání. Grada Publishin, 2003. 191s. ISBN 80-247-0247-9.

[8]

SYROVÝ P. Investování pro začátečníky. Druhé vydání. Grada Publishing, 2003. 105s. ISBN 80-259-0248-6.

Internetové odkazy: [9]

Akcie (online).2009. Dostupné z http://www.akcie.cz.

[10]

Burza cenných papírů Praha. (online). 2009. Dostupné z http://www.pse.cz

[11]

Československá obchodní banka, a. s. (online). 2009. Dostupné z http://www.csob.cz

[12]

ČSOB Investiční společnost. (online). 2009. Dostupné z http://www.csobis.cz

Ostatní zdroje: [13]

Propagační materiály ČSOB, ČSOB IS a ČSOB Pojišťovny

59

Seznam grafů, tabulek a obrázků Grafy: Graf č. 1: Výkonnost fondu ČSOB bond mix

………………………………

36

Graf č. 2: Výkonnost fondu ČSOB dluhopisových příleţitostí ………………

39

Graf č. 3: Výkonnost fondu ČSOB bohatství

42

………………………………

Graf č. 4: Výkonnost fondu ČSOB středoevropský Graf č. 5: Výkonnost fondu ČSOB realitní mix Graf č. 6: Výkonnost fondu ČSOB akciový mix

………………………

44

……….……………………

47

…………………………....

50

Tab. č. 1: Základní informace o fondu ČSOB bond mix ……………………...

37

Tab. č. 2: Základní informace o fondu ČSOB dluhopisových příleţitostí …….

40

Tab. č. 3: Základní informace o fondu ČSOB bohatství ……………………...

42

Tab. č. 4: Základní informace o fondu ČSOB středoevropský ………………...

44

Tab. č. 5: Základní informace o fondu ČSOB realitní mix …………………….

48

Tab. č. 6: Základní informace o fondu ČSOB akciový mix …………………….

50

Tab. č. 7: Porovnání fondů dluhopisových – obecné parametry ………………...

52

Tab. č. 8: Porovnání fondů smíšených – obecné parametry …………………….

53

Tab. č. 9: Porovnání fondů akciových – obecné parametry …………………......

54

Tab. č. 10: Porovnání fondů dluhopisových – výkonnost ………………………

55

Tab. č. 11: Porovnání fondů smíšených – výkonnost …………………………...

56

Tab. č. 12: Porovnání fondů akciových – výkonnost ……………………………

57

Tabulky:

Obrázky: Obr. č. 1: Magický trojúhelník …………………………………………………..

60

30

61

62

63

64

65