STRUKTURÁLNÍ FONDY VE VAZBĚ NA AGROENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAMY

STRUKTURÁLNÍ FONDY VE VAZBĚ NA AGROENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAMY

STRUKTURÁLNÍ FONDY VE VAZBĚ NA AGROENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAMY editorka Helena Součková

editorka Ing. Helena Součková, CSc. STRUKTURÁLNÍ FONDY VE VAZBĚ NA AGROENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAMY

Vydala Vyšší odborná škola zahradnická a Střední zahradnická škola Na Polabí 411, Mělník [email protected], www.zas-me.cz tel.: +420 315 623 023–5, +420 602 232 333, fax: +420 315 623 009 v rámci projektu OP VK Environmentální výchova v zemědělských a zahradnických školách č. CZ 1.07/1.1.00/08.0042 ve spolupráci s nakladatelstvím Rebo Productions CZ, spol. s r. o., Obchodní 106, Čestlice, 251 70 Dobřejovice www.rebo.cz, [email protected]

Editorka: Ing. Helena Součková, CSc. Fotografie na obálce a ilustrační fotografie: Ing. Helena Součková, CSc. Technická spolupráce: Miroslava Štochlová Oponent: Ing. Michal Ornst Redakce: Mgr. Ivana Nováková, Mgr. Marie Zelinová Sazba a příprava pro CTP: Artedit, spol. s r.o., Vladislavova 16, 110 00 Praha 1 1. vydání 2012 004280101 ISBN 978-80-87610-01-5 © VOŠZa a SZaŠ Mělník, 2012 Cover Design © Michal Dusil, 2011

Tato publikace je financována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Obsah 1. kapitola Přehled o strukturální politice a strukturálních fondech................................................................... 9 1.1 Směrnice Evropské unie............................................................................................................... 9 1.2 Legislativa Evropských společenství........................................................................................... 15 1.3 Programovací období Evropské unie.......................................................................................... 16 1.4 Regiony Evropské unie označované jako NUTS......................................................................... 18 2. kapitola Operační programy a přehled kapitol................................................................................................ 23 2.1 Předvstupní fondy, jejich přehled a význam v ekologické výchově............................................. 28 2.2 Programovací období do roku 2006............................................................................................ 31 2.3 Období tematické, regionální a mezinárodní spolupráce 2007–2013......................................... 37 2.4 Program rozvoje venkova............................................................................................................ 43 2.4.1 Přehled o Programu rozvoje venkova................................................................................ 43 2.4.2 SWOT analýza................................................................................................................... 52 2.4.3 Agroenvironmentální opatření............................................................................................ 55 3. kapitola Zpracování projektové žádosti...........................................................................................................85 3.1 Projektový záměr, logický rámec projektu................................................................................... 85 3.2 Příprava projektů z hlediska softwaru......................................................................................... 88 4. kapitola Monitoring a hodnocení projektů....................................................................................................... 91 Slovníky................................................................................................................................................95 Výkladový slovník odborných pojmů..................................................................................................... 95 Česko-anglický slovník vybraných pojmů.............................................................................................. 99 Seznam použité literatury....................................................................................................................101 Seznam zkratek...................................................................................................................................102

6 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy

Úvodem Tato učebnice je příspěvkem k ekologické výchově z hlediska strukturálních fondů. Cílem je představit žákům středních škol zemědělského zaměření základní materiály strukturální politiky a naučit je rozumět projektovým žádostem za účelem získání dotačních prostředků ze strukturálních fondů. Zvláštní pozornost je zaměřena na agroenvironmentální programy. Informace o strukturálních fondech a strukturální politice jsou zpracovány na základě řady podkladů z příspěvkových organizací příslušných resortů, z příruček Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva zemědělství a dalších institucí.

Přehled o strukturální politice a strukturálních fondech | 7

1

Český venkov přežil mory, třicetiletou válku, protireformaci, obě války světové, kolektivizaci a střediskovou sídelní soustavu. Dnes žije v době, která se vyznačuje největším tempem změn, jaké lidstvo v dějinách zažilo. Bylo by tragickou chybou, kdybychom nenahlédli, že český venkov má přicházející civilizaci co nabídnout. Bohuslav Blažek

1 Přehled o strukturální politice a strukturálních fondech

1.1 Směrnice Evropské unie Co je to evropská politika soudržnosti?

Při studiu strukturální politiky se setkáváme se stále se opakujícími výrazy, jako je udržitelný rozvoj, inovace, konkurenceschopnost, kvalita života či šetření nezaměstnanosti, a je pouze na nás, zda se tato slova nestanou prázdnou frází. Evropská unie prostřednictvím politiky soudržnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Cílem je, aby se zmírnily rozdíly v životní a ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími zeměmi EU a zároveň se zlepšovalo fungování Evropské unie jako celku. Toto úsilí se souhrnně nazývá evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti, či krátce kohezní politika (koheze = soudržnost). Hospodářská a sociální soudržnost patří vedle zemědělské politiky k nejvýznamnějším evropským agendám a Evropská unie na ni vynakládá více než třetinu svého společného rozpočtu.

Co je to hrubý domácí produkt?

Hrubý domácí produkt (dále HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky. Může být definován, resp. vypočten třemi způsoby: (1) produkční metodou, (2) výdajovou metodou a (3) důchodovou metodou. (1) Produkční metodou se HDP vypočítává jako součet hrubé přidané hodnoty jednotlivých institucionálních sektorů nebo odvětví a čistých daní na produkty (které nejsou rozvrženy do sektorů a odvětví). Je to také vyrovnávací položka účtu výroby za národní hospodářství celkem, kde se na straně zdrojů zachycuje produkce a na straně užití mezispotřeba. Hrubá přidaná hodnota je rozdílem mezi produkcí a mezispotřebou. Vzhledem k tomu, že produkce se oceňuje v základních cenách a užití v kupních cenách, je strana zdrojů za národní hospodářství celkem doplněna o daně snížené o dotace na výrobky. HDP = Produkce mínus Mezispotřeba plus Daně z produktů mínus Dotace na produkty. (2) Výdajovou metodou se HDP vypočítává jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami (skutečná konečná spotřeba a tvorba hrubého kapitálu) a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb. Skutečná konečná spotřeba je odvozena prostřednictvím naturálních sociálních transferů od výdajů na konečnou spotřebu domácností, vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem. Tvorba hrubého kapitálu se člení na tvorbu hrubého fixního kapitálu, změnu zásob a na čisté pořízení cenností. HDP = Výdaje na konečnou spotřebu plus Tvorba hrubého kapitálu plus Vývoz výrobků a služeb mínus Dovoz výrobků a služeb

1 2 3 4

10 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy (3) Důchodovou metodou se HDP počítá jako součet prvotních důchodů za národní hospodářství celkem: náhrad zaměstnancům, daní z výroby a z dovozu snížených o dotace a hrubého provozního přebytku a smíšeného důchodu (resp. čistého provozního přebytku a smíšeného důchodu a spotřeby fixního kapitálu). HDP = Náhrady zaměstnancům plus Daně z výroby a z dovozu mínus Dotace plus Čistý provozní přebytek plus Čistý smíšený důchod plus Spotřeba fixního kapitálu

Co to jsou fondy Evropské unie?

Dne 31. července 2006 byla v Úředním věstníku EU publikována nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti pro období 2007–2013: • Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999 • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999 • Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1164/94 • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) Strukturální fondy byly zřízeny Radou evropského společenství (Rada ES) za účelem snižování rozdílů mezi rozvinutými a hospodářsky zaostalými regiony, dále pak za účelem hospodářské a společenské přeměny oblastí se strukturálními problémy a v neposlední řadě ke zlepšení vnitřní politiky jednotlivých členských zemí a vzdělávání obyvatelstva. Strukturální fondy slouží rovněž ke zlepšování životního prostředí, přispívají k výstavbě a vybudování municipálních i dalších infrastruktur, podpoře konkurenceschopnosti a zvýšení kvality produkce, podpoře investic do lidských zdrojů a zlepšení podnikatelského prostředí. Nařízením Rady ES č. 1260/1999 byly strukturální fondy stanoveny následovně: • Evropský regionální a rozvojový fond (ERDF) – podporuje investice do výroby určené k nárůstu nebo zachování pracovních míst; investice do infrastruktury pro regiony, investice do vzdělání a zdraví; dále podporuje místní rozvoj a rozvoj malého a středního podnikání v problémových regionech, výzkum a rozvoj a investice zaměřené na životní prostředí; • Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF), sekce orientační – podporuje mladé farmáře, konverzi, diverzifikaci, změnu orientace a podporu kvality zemědělské produkce, rozvoj venkovské infrastruktury a cestovního ruchu, prevenci přírodních kalamit, ochranu venkovského kulturního dědictví, rozvoj a využití lesů; • Evropský zemědělský orientační a záruční fond (EAGGF), sekce garanční s odlišným systémem financování, řešeným v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie – podporuje farmáře hospodařící v méně příznivých oblastech, ochranu životního prostředí a krajiny, předčasný odchod farmářů do důchodu a zalesňování zemědělské půdy; • Evropský sociální fond (ESF) – řeší problematiku dlouhodobé nezaměstnanosti, integraci mladých lidí do pracovního procesu, integraci osob vyloučených z trhu práce, podporuje rovné příležitosti na trhu práce, adaptaci pracovníků, systém vzdělávání a další kvalifikace; • Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (FIFG) – podporuje změny v rybářském sektoru, rozvoj chovu ryb, modernizaci loďstva, vybavení přístavů, výrobu a obchod s rybími výrobky. Celkové roční příjmy každého členského státu ze strukturálních fondů ve spojení s pomocí poskytovanou v rámci Fondu soudržnosti by dle nařízení Rady ES č. 1260/1999 neměly překročit 4 % HDP členského státu. Fond soudržnosti nepatří mezi strukturální fondy vyjmenované v nařízení Rady ES č. 1260/1999 a slouží ke kofinancování transevropských dopravních sítí a velkých projektů v oblasti životního prostředí členských států EU s hrubým národním produktem na hlavu menším, než je 90 % průměru Evropské unie.


Finanční prostředky strukturálních fondů lze použít na cíle stanovené nařízením Rady ES č. 1260/1999 za předpokladu, že kofinancování projektů z fondů EU činí 75 %, přičemž zbývajících 25 % musí být financováno z národních zdrojů. Cíle regionální politiky EU byly pro současné programovací období redukovány z šesti směrů na současné tři hlavní cíle. Jedním z cílů, který byl v dokumentu Agenda 2000 vyškrtnut, je například udržení osídlení arktických regionů. Současné tři hlavní cíle regionální politiky EU jsou: Cíl 1 – povzbuzování rozvoje a strukturálních změn regionů, jejichž rozvoj zaostává. V rámci tohoto cíle mohou získat finanční prostředky ty regiony, v nichž HDP na hlavu je nižší než 75 % průměru EU. Oblasti spadající pod tento cíl mají možnost získat vyšší finanční částky ze strukturálních fondů, neboť pro podporu oblastí spadajících do Cíle 1 směřuje EU v rámci svého rozpočtu 69,7 % ze všech finančních prostředků určených pro strukturální fondy EU. Cíl 2 – podpora hospodářské a společenské přeměny oblastí, které čelí strukturálním obtížím. Cíl 2 pokrývá regiony se strukturálními problémy, které nespadají do Cíle 1 a procházejí sociálně-ekonomickou přestavbou v odvětví průmyslu a služeb, a dále upadající venkovské regiony. Pro Cíl 2 je v rámci rozpočtu EU přidělováno 11,5 % prostředků ze strukturálních fondů. Cíl 3 – podpora přizpůsobování a modernizace politiky a systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti. V rámci Cíle 3 mohou získávat podpory ty oblasti, které nespadají do Cíle 1 nebo Cíle 2. Pro Cíl 3 je v rámci rozpočtu přidělováno 12,3 % prostředků ze strukturálních fondů. Česká republika je zařazena do Cíle 1 s výjimkou Prahy, která spadá pod Cíle 2 nebo 3.

Kolik může Česká republika z evropských fondů získat?

Na právě probíhající programové období 2007–2013 má Česká republika z evropských fondů k dispozici 26,69 miliardy €. Abychom si mohli udělat představu, jak velkou sumu to představuje, lze ji přirovnat přibližně ke ¾ ročního státního rozpočtu ČR.

Cíle stanovené agrární politikou

Směry agrární politiky České republiky pro období po vstupu do Evropské unie (2004–2013) jsou orientovány na tyto hlavní cíle: • Zvyšování konkurenceschopnosti podniků agrárního sektoru ČR vůči zemím Evropské unie a třetím zemím na základě zvyšování efektivnosti výroby, kvality výrobků založené na environmentálně šetrných výrobních postupech včetně plošného rozvoje ekologického zemědělství, potravinové bezpečnosti a zajištění sledovatelnosti původu produkce (traceability) v celém řetězci přidané hodnoty a regionální pestrosti produkce. • Zachování zaměstnanosti v zemědělství a zlepšení životní úrovně zemědělské populace jako součásti venkovské populace snižováním důsledků zvýšené rizikovosti podnikání v zemědělství, řešením transformační zátěže zemědělských podniků a stimulováním multifunkčního charakteru zemědělství včetně diverzifikace zemědělství do nepotravinářského užití zemědělské produkce a do nezemědělských činností venkova. • Snižování rizik opouštění zemědělské půdy tam, kde by to mohlo vést ke ztrátám hodnot či funkčnosti krajiny, při preferování konzervace dočasně nadbytečné zemědělské půdy pro možné budoucí zemědělské využití; zlepšování scenerické hodnoty a rekreační funkce zemědělské kulturní krajiny a vesnice včetně zvyšování rekreační hodnoty zemědělských vodních ploch a uchovávání národního kulturního dědictví významných zemědělských vodních děl, krajinných celků a kulturního dědictví venkova. • Zvyšování schopnosti zemědělsky užívaných ploch zadržovat vodu při zohledňování přírodě blízkých způsobů udržení (retence) vod, např. stimulováním přeměny orné půdy na trvalé travní porosty především v záplavových územích a v nivách vodních toků, urychlením pozemkových úprav a revitalizací zemědělských vodních toků a mokřadů, podporou odbahňování rybníků při zachování jejich mimoprodukčních funkcí. • Zlepšení kvality a čistoty povrchových a podzemních vod, které přicházejí do styku se zemědělstvím, s ohledem na ochranu biologických vlastností a kvality půdního fondu ČR. • Soustavné zvyšování biotopické hodnoty zemědělského půdního fondu ČR, např. stimulací snižování spotřeby průmyslových hnojiv a ochranných látek či zalesňováním dlouhodoběji nevyužívané zemědělské půdy s nízkou bonitou.

1 2 3 4

12 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy • Zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie ze zemědělství na celkové spotřebě energie v ČR a postupné směřování k energetické soběstačnosti venkova z vlastních zdrojů. Prostřednictvím fondů Evropské unie se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony. Evropská unie disponuje hlavními fondy uvedenými v tabulce podle programovacích období. Tab. 1 Fondy Evropské unie Přehled fondů

Předvstupní období do roku 2004

Předvstupní fondy

PHARE

Programovací období 2004–2006

Programovací období 2007–2013

Evropský fond pro regionální rozvoj

Evropský fond pro regionální rozvoj

Evropský sociální fond


SAPARD ISPA Strukturální fondy

Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu (FIFG) Fond soudržnosti (CF)

Fond soudržnosti (CF)

Fond soudržnosti (CF)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD)

Evropský rybářský fond (EFF)

Evropský rybářský fond (EFF)

Fond solidarity (EUSF) Finanční nástroje regionální politiky

Fond solidarity (EUSF)

Fond solidarity (EUSF) JASPERS JEREMIE JESSICA



European Social Fund (ESF) ESF byl vytvořen v roce 1957. Je hlavním nástrojem Evropské unie pro rozvoj lidských zdrojů a zlepšování stavu na trhu práce. Podporuje činnosti, které předcházejí nezaměstnanosti a bojují s ní, a aktivity, které rozvíjejí lidské zdroje. Hlavním smyslem ESF je zvýšit stupeň zaměstnanosti, propagovat rovný přístup mezi muži a ženami, celkový udržitelný rozvoj a ekonomickou a sociální soudržnost. Aktivity, které ESF podporuje, zahrnují: • vzdělávací a odborná školení, předběžná školení v učňovské sféře, rozvíjení základních schopností • pomoc v zaměstnání a pomoc pro osoby samostatně výdělečně činné • školení v oblastech výzkumu, vědy a technologie • rozvoj nových zdrojů zaměstnanosti • rozvoj a zlepšování školení, vzdělávání a získávání dovedností včetně školení učitelů • modernizace a zlepšení efektivity služeb v zaměstnávání • vývoj vztahů mezi světy práce, vzdělávání a výzkumu • rozvoj systémů pro předvídání změn v zaměstnanosti a změn v kvalifikačních potřebách • podpora při poskytování služeb příjemcům včetně rodinných příslušníků • inovační aktivity a pilotní projekty pro trh práce, zaměstnanost a odborná školení Existuje pět hlavních oblastí podpory pro aktivity v rámci ESF: • rozvoj a propagace aktivní politiky trhu práce • podpora rovných příležitostí pro všechny, kteří vstupují na trh práce • podpora a zlepšování školení, vzdělávání a poradenství jako části politiky celoživotního učení • podpora dovedných, vyškolených a přizpůsobivých pracovních sil • zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce

K čemu je Evropský sociální fond?

V minulém programovacím období ESF poskytoval finanční pomoc systémům odborného školství, přeškolování a tvorby pracovních míst v rámci Cíle 3, ale i projektům Cílů 1 a 2 strukturálních fondů. Pomoc ESF je zaměřena především na nezaměstnanou mládež, dlouhodobě nezaměstnané a sociálně znevýhodněné skupiny a ženy. ESF je hlavním finančním nástrojem, přes který Evropská unie převádí své cíle strategické politiky zaměstnanosti do praxe. ESF byl založen již Římskou dohodou, a je tudíž nejstarším strukturálním fondem, který přes 40 let v partnerství s členskými státy investuje do programů na rozvoj lidských dovedností a pracovního potenciálu. ESF se nyní nachází v důležitém bodě svého vývoje. V roce 2000 začalo pro ESF nové sedmileté období, během něhož byl jeho vlastní potenciál plně začleněn – v oblasti politiky i řízení – do činnosti na úrovni členských států, aby se zavedla do praxe Evropská strategie zaměstnanosti. V rámci této strategie spolupracuje 15 členských států na dosažení společně dohodnutých cílů, aby lidé byli připraveni na práci a bylo vytvořeno lepší prostředí pro pracovní místa. Zaměření ESF spočívá nejen v rozvíjení vhodných pracovních dovedností, ale i schopností společenských vazeb (interakcí) občanů, čímž je zvyšována jejich sebedůvěra a schopnost přizpůsobit se trhu práce. ESF směřuje svou podporu do strategických dlouhodobých programů, které pomáhají regionům po celé Evropě, zvláště těm zaostávajícím, aktualizovat a modernizovat dovednosti pracovní síly a pěstovat podnikatelské iniciativy. Tato podpora láká do těchto regionů domácí i zahraniční investice, a pomáhá jim tak dosáhnout větší ekonomické konkurenceschopnosti a prosperity. Členské státy plánují programy spolu s Evropskou komisí a tyto programy se dále realizují prostřednictvím široké škály zajišťujících organizací jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru. Mezi tyto organizace patří národní, regionální a místní úřady, vzdělávací a školicí ústavy, dobrovolné organizace a sociální partneři, tj. odbory a závodní výbory, průmyslové a profesní asociace a jednotlivé společnosti. ESF působí jako katalyzátor nových přístupů k projektům a spojuje a využívá kombinované zdroje všech zúčastněných. Pěstuje partnerství na mnoha různých úrovních a podněcuje přenos znalostí, sdílení myšlenek a nejlepších zvyků po celé Evropě, čímž zajišťuje, aby nejúčinnější nová řešení byla začleněna do politické praxe jednotlivých zemí.

1 2 3 4


Evropský fond regionálního rozvoje

European Regional Development Fund (ERDF) Cílem ERDF je podporovat ekonomickou a sociální soudržnost vyrovnáváním důležitých rozdílů v regionech a podílet se na rozvoji a přestavbě regionů. ERDF tak zároveň přispívá k udržitelnému rozvoji a tvorbě udržitelných pracovních míst. ERDF byl založen v roce 1975, aby poskytoval finanční podporu programům regionálního rozvoje zaměřeným na nejvíce znevýhodněné regiony. Jeho cílem je pomoci snížit socioekonomickou nerovnováhu mezi regiony zemí Evropské unie. V období 2000–2006 poskytoval ERDF finanční pomoc v rámci prvních dvou cílů strukturálních fondů.

K čemu slouží ERDF?

Jeho hlavním cílem je prosazovat hospodářskou a sociální soudržnost v Evropské unii snižováním rozdílů mezi regiony nebo sociálními skupinami. Jeho zdroje se alokují do určitých znevýhodněných regionů podle Cílů 1 a 2 strukturálních fondů. Finanční pomoc z ERDF je zaměřena především na: • podporu malých a středních podniků • prosazování produktivních investic • zlepšování infrastruktury • pokračování místního rozvoje Konečným cílem pomoci ERDF je vytvořit pracovní místa podporováním konkurenceschopného a udržitelného rozvoje.

Evropský řídící a garanční fond pro zemědělství

European Agricultural Guidance and Guarantee Fund (EAGGF) EAGGF je zčásti podporou pro Cíl 1 a zčásti zárukou pro Cíle 2 a 3, poskytuje finanční prostředky pro politiku rozvoje venkovských oblastí EU. Cílem je zlepšit efektivitu hospodářských struktur, podporovat investice do zpracování potravin a marketingového sektoru a poskytovat finanční kompenzace znevýhodněným zemědělským oblastem. EAGGF je finančním nástrojem pro politiku rozvoje venkova, druhého pilíře společné zemědělské politiky. Financuje rozvoj venkovských oblastí po celé Evropské unii. EAGGF je rozdělen do dvou sekcí: řídící sekce podporuje opatření pro rozvoj venkova v oblastech Cíle 1, zatímco garanční sekce působí v ostatních oblastech.

Finanční nástroj pro usměrňování rybolovu

Financial Instrument of Fisheries Guidance (FIFG) FIFG byl vytvořen Evropskou unií za účelem zlepšení konkurenceschopnosti v oblasti rybolovu skrze jeho restrukturalizaci. Opatření zahrnují úpravy a modernizaci lodí, rozvoj akvakultury, zlepšení zpracování a obchodu v rybím průmyslu a v rámci produktů akvakultury a zlepšení výbavy rybářských přístavů.

Fond soudržnosti neboli Kohezní fond

Kohezní fond má poskytovat finanční prostředky na projekty životního prostředí a infrastrukturu TEN-T (Transevropské dopravní sítě) v členských státech Evropské unie, jejichž HDP je nižší než 90 % průměru Evropské unie. Fond založila Maastrichtská smlouva v roce 1993 a jeho smyslem je posílit ekonomickou a sociální soudržnost tím, že pomáhá nejméně prosperujícím státům účastnit se hospodářské a měnové unie. Fond umožnil Španělsku, Portugalsku, Irsku a Řecku splnit kritéria sbližování pro hospodářskou a měnovou unii a zároveň nadále investuje do budování infrastruktury, aby urychlil rozvoj těchto zemí. Čtyřmi příjemci v období 2000–2006 byly jako dříve (1993–1999) Španělsko, Portugalsko, Řecko a Irsko. I když tyto země udělaly velký pokrok, jejich HDP je stále pod hranicí 90 % průměru Společenství. Jejich nárok se však bude znovu posuzovat podle aktualizovaných údajů o HDP.


1.2 Legislativa Evropských společenství Orgány Evropské unie ve vztahu k právním předpisům

Evropská společenství (ES) je společný název pro Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství pro uhlí a ocel a Evropské společenství pro atomovou energii. Smlouvou o Evropské unii (EU), která byla uzavřena v roce 1993, byl tento název změněn na Evropskou unii. V oficiálních dokumentech, tedy i právních předpisech, se stále používá název Evropská společenství. Právním subjektem zůstávají Evropská společenství. Zákonodárná moc v Evropské unii přísluší Radě (Rada ministrů) a Komisi. Rada ministrů vydává právní předpisy zásadního významu. Právní předpis vydaný Radou je podepsán prezidentem Rady. Komise vydává právní předpisy, které jsou odvozené od právních předpisů zásadního významu vydávaných Radou ministrů. Právní předpisy vydané Komisí jsou podepsány členem Komise, který je odpovědný za příslušnou oblast. Veškeré právní předpisy v Evropské unii vydané z podnětu Rady nebo Komise jsou zpracovávány Komisí. Činnosti a vztahy v Evropské unii jsou upraveny velkým množstvím právních předpisů. Ročně vychází několik tisíc sekundárních právních předpisů, které mají značný význam pro každodenní praxi. Pro přehlednost je vydáván aktuální přehled právních předpisů ve 20 kapitolách. Zemědělství tvoří kapitolu č. 3 v tomto registru Společenství.

Základní skupiny právních předpisů ES

Právní předpisy ES lze rozdělit do následujících základních skupin: a) smlouvy (Treaties) b) právní předpisy vznikající na základě vnějších vztahů ES a vnějších vztahů členských států c) sekundární právní předpisy d) doplňující právní předpisy

Sekundární právní předpisy Legislativa ES rozeznává pět druhů sekundárních právních předpisů: a) nařízení (Regulations): R b) směrnice (Directives): L c) rozhodnutí (Decisions): D d) doporučení (Recommendations) e) názory (Opinions) Nařízení a směrnice jsou závazné pro všechny členské země EU. Nařízení platí ihned po svém zveřejnění v Úředním věstníku. Směrnice je po zveřejnění nejdříve převedena do legislativy členského státu. Rozhodnutí jsou závazná nejen pro členské státy, ale i pro organizace a jednotlivce. Doporučení a názory nejsou závaznými právními předpisy.

Úřední věstník Evropských společenství

Úřední věstník Evropských společenství (Official Journal of European Communities) slouží ke zveřejňování právních předpisů Evropských společenství. Pouze zde uvedená znění právních předpisů jsou právně závazná. Úřední věstník Evropských společenství je vydáván od roku 1968 ve třech řadách: • řada L – Právní předpisy • řada C – Informace a oznámení • řada S – Veřejné zakázky a tendry Úřední věstník Evropských společenství je vydáván v oficiálních jazycích všech členských států. Překlady a ověřování přeložených právních předpisů jsou finančně a časově náročné.

1 2 3 4


1.3 Programovací období Evropské unie Plánování je jedna z hlavních činností každého manažera. Smyslem plánování je stanovení cílů v čase a vymezení postupů, jak těchto cílů dosáhnout. Bez správně stanoveného cíle, strategie a postupů k jeho dosažení nelze provádět výběr spolupracovníků, účinně organizovat činnosti a provádět kontrolu. Každý plán by měl dát odpověď na otázky Co?, Kdo?, Kdy? a Jak?. Evropská unie realizuje cíle své regionální a strukturální politiky v rámci sedmiletých cyklů, pro něž členské země zpracovávají vždy nové plánovací dokumenty, které po schválení v institucích Evropské unie nazýváme programy. V těchto programech je stanoven rozpočet a jsou v nich definovány a nastaveny nové cíle a priority, jichž se členské státy v daném období snaží dosahovat a naplňovat je v souladu se základními strategickými dokumenty Evropské unie. Předposlední programovací období probíhalo v letech 2000–2006 a ČR do něj vstoupila v roce 2004. Navazující programovací období probíhá v letech 2007–2013. Jednotlivým prioritám jsou přiřazeny návrhy opatření na jejich plnění včetně rozpočtu. Např. pro cestovní ruch jsou v programovacím období 2007–2013 relevantní tyto programy: Integrovaný operační program (IOP), Regionální operační programy (ROP), Programy přeshraniční spolupráce a Program rozvoje venkova (PRV).

Jak se připravuje plánování v EU?

Jako dva hlavní dokumenty lze uvést Agendu pro reformovanou kohezní politiku (známá spíše jako Barcova zpráva) a Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku vypracovaný evropským komisařem Pawlem Sameckým. Tyto dva dokumenty pochopitelně nejsou jediné, které na dané téma vznikly. Diskuze na téma budoucnosti kohezní politiky začala již v roce 2007. Tehdy byla vydána tzv. Čtvrtá kohezní zpráva (Čtvrtá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti). V září 2007 se také v Bruselu uskutečnilo první setkání – tzv. Kohezní fórum. Připomínky jednotlivých států k dané diskuzi vydalo DG REGIO v dokumentu známém jako Pátá průběžná zpráva (za ČR připomínkovaly pouze kraje v čele s Jihočeským krajem). Na konci června 2009 byla vydána Šestá kohezní zpráva představující faktory, které mohou podpořit a „nastartovat“ kreativitu a inovace v rozvinutých i méně rozvinutých regionech. Tato zpráva se týká nejen technologických inovací, ale také inovací v jiných oblastech, např. sociální, umělecké, kulturní, ale i inovací v různých procesech a službách. Tím byl vykonán velký krok pro počátky reforem kohezní politiky.

Jak bude vypadat budoucí kohezní politika Evropské unie pro roky 2014 a další?

Její přesná podoba bude známa v budoucnu, ale na základě vydaných dokumentů a zpráv si lze vytvořit představu o tom, co se změní a jaké budou nové priority. Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva podle autora Fabrizia Barcy, generálního ředitele na italském ministerstvu financí a hospodářství) přináší revizi současného stavu kohezní politiky a navrhuje možné kroky. Prvním krokem bude nezbytná reforma rozpočtu Evropské unie, který by měl lépe odpovídat současným a především budoucím potřebám a oprostit se od současných stereotypů – byrokratických i administrativních. Kohezní politika je chápána jako nástroj k naplňování práv občanů Evropské unie v oblasti získávání prospěchu z ekonomických přínosů evropské integrace a sjednocení. Hlavním předmětem reformy by měla být identifikace skutečných priorit a koncentrace na konkrétní místo propojená s koncentrací na věcné priority. Reforma by se měla zaměřit na 10 pilířů: 1) inovativní koncentrace na klíčové priority a konzervativní teritoriální alokace 2) nový strategický rámec pro kohezní politiku 3) nový smluvní vztah, implementace a podávání zpráv zaměřené na výsledky 4) posílené řízení klíčových priorit 5) podpora doplňkového, inovativního a flexibilního vynakládání finančních prostředků 6) podpora experimentalismu a mobilizace lokálních hráčů 7) podpora výukového procesu, pohyb směrem k předpokládanému hodnocení dopadu 8) změna orientace a posílení úlohy komise jako centra pravomocí 9) řešení problematiky finančního řízení a kontroly 10) posílení systému kontrol a vyváženosti na vysoké politické úrovni


Barcova zpráva je materiál hodně diskutovaný a odbornou veřejností silně reflektovaný. Jedná se o první obsáhlý a ucelený dokument zaměřený na budoucnost kohezní politiky, který již přináší návrhy. Barcova zpráva představuje impuls pro zahájení skutečné a věcné debaty o budoucnosti kohezní politiky EU. Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku (Orientation Paper) evropského komisaře pověřeného řízením regionální politiky Pawla Sameckého lze považovat za volné pokračování Barcovy zprávy. Hlavním tématem je opět budoucí kohezní politika Evropské unie, její předmět zájmu a cíle, kterých by mělo být dosaženo. V textu jsou uvedeny tři hlavní osy: • Osa 1 – poslání a úkoly evropské kohezní politiky • Osa 2 – zvýšení účinnosti politiky • Osa 3 – zvýšení efektivnosti politiky Každá z os obsahuje prvky, které jsou podstatné pro budoucí kohezní politiku. Osa 1. Do této osy lze zařadit vypořádání se s aktuálními výzvami a hrozbami nové rostoucí ekonomiky konkurující Evropské unii (Čína, Brazílie), boj proti změnám klimatu, zdroje energie a úspory energií, demografické změny, nezaměstnanost, sociální exluze. Dnes je třeba tyto hrozby identifikovat a přijmout strategie, které na ně budou schopny reagovat. Úlohou kohezní politiky je podpora dlouhodobého růstu a prosperity pomocí odstraňování bariér růstu a zjednodušování procesů strukturálních úprav. Zaměření přístupů na konkrétní místo vytváří rámec pro integrovaná řešení upravená na míru znalostem a preferencím lidí. Kohezní politika investuje do zlepšování kapacity národní a regionální administrativy a je schopna mobilizovat aktéry napříč hranicemi Evropské unie. Osa 2. Zvýšení účinnosti politiky vyžaduje několik důležitých kroků, které je třeba přijmout k jejímu uskutečnění: koncentraci politiky na omezený počet priorit (podpora znalostní základny, podpora podmínek pro propojenou a zelenou ekonomiku, podpora zaměstnanosti a sociální soudržnosti); silnější strategickou dimenzi politiky; diskuzi o efektivitě politiky; koherenci a koordinaci s odvětvovými politikami na národní/EU úrovni; posun k jednoduššímu, účinnějšímu a transparentnějšímu řízení a kontrolnímu systému. Osa 3. Poslední osa přináší zjištění, že je nutné revidovat stávající koordinační mechanismy a překonat hranice mezi funkčně rozdělenými systémy v zájmu zajištění politické koordinace. Dalším hlavním cílem je zvýšení efektivity kohezní politiky Evropské unie: Je třeba najít rovnováhu mezi pravidly pro zabezpečení legality a regulérnosti výdajů EU na jedné straně a orientací na výkonnost a nákladovou úspornost na straně druhé. Hlavními body zvýšení efektivnosti jsou: 1. zvýšená koherence při realizaci strategických priorit a 2. účinnější a jednodušší řídící a kontrolní systémy. Každý bod má určité prostředky, jak dosáhnout svého cíle, ale všechny by se daly shrnout do pojmů: racionalizace, logické zjednodušení, přesné definice, harmonizace, transparentnost.

A jaká je situace v České republice?

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo v roce 2009 dokument s názvem Rámcová pozice ČR za rok 2009, který schválila česká vláda. Podle navazujících dokumentů musí ČR pokračovat v zavedení strukturálních reforem tak, aby se jednotlivá opatření doplňovala a podporovala. Dokument vytyčil několik budoucích potřeb, kterými by se ČR měla zabývat. Mezi nejdůležitější lze zařadit: propojování infrastruktury (dopravní i v oblasti životního prostředí), podporu zaměstnanosti, podporu obchodu a investic mezi regiony, podporu inovací a nových technologií, podporu bydlení, zvýšení dostupnosti veřejných služeb, networking sídel a regionů, rozvoj e-governmentu a podporu celkové konkurenceschopnosti regionů ČR. Dalším důležitým určujícím bodem budoucí kohezní politiky bude vývoj ekonomik a stav veřejných financí ve státech Evropské unie, neboť jak ukazuje i současný vývoj v některých evropských zemích, situace se může nečekaně a výrazně měnit, a celé Společenství tak může náhle čelit jiným problémům, než které lze v současnosti předvídat.

1 2 3 4


1.4 Regiony Evropské unie označované jako NUTS1 Administrativní členění

Usnesením vlády ČR č. 707 ze dne 26. října 1998 k návrhu na vymezení územních jednotek NUTS v ČR pro potřeby statistické a analytické a pro potřeby Evropské unie vláda doporučila předsedovi ČSÚ, aby po dohodě se Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostatem) vymezil statistické územní jednotky NUTS na území ČR dle návrhu předloženého vládě. Dopisem ze dne 22. ledna 1999 sdělil generální ředitel Eurostatu Y. Franchet, že po konzultaci s hlavními uživateli regionální statistiky v Komisi přijímá Eurostat návrh na regionální průřezy ČR (jedna územní jednotka na úrovni NUTS 1, osm jednotek na úrovni NUTS 2 a 14 jednotek na úrovni NUTS 3). Územní jednotky NUTS v ČR pro potřeby statistické a analytické a pro potřeby Evropské unie se vymezují takto: a) územní jednotky NUTS 5 – obce b) územní jednotky NUTS 4 – okresy c) územní jednotky NUTS 3 – kraje d) územní jednotky NUTS 2 – regiony Administrativně se ČR dělí na 14 samosprávných krajů a 6246 obcí (stav k 1. 1. 2011). Podle údajů MV ČR ke dni 1. 1. 2011 z celkového počtu 6246 obcí v ČR mělo 4841 obcí méně než 1000 obyvatel, z toho 3482 méně než 500, z toho 452 méně než 100 obyvatel. Populačním a velikostním kritériím pro vymezení statistických regionů soudržnosti odpovídá osm regionů úrovně NUTS 2. Z hlediska státní administrativy byla působnost z úrovně 77 okresů NUTS 4 přenesena na 205 obcí s rozšířenou působností (Malý lexikon obcí ČR, 2004) a 393 pověřených obcí (stav k 1. 1. 2003, ČSÚ). Výlučné postavení v ČR má hlavní město Praha, které se řídí zvláštním zákonem o Hlavním městě Praze. Za účelem srovnatelnosti jednotlivých statistických celků v Evropské unii jsou pro jednotlivé úrovně soustavy NUTS doporučena rozhraní počtu obyvatel. Je-li počet obyvatel celého členského státu menší než minimální hranice pro danou úroveň NUTS, pak celý stát tvoří jedinou územní jednotku NUTS pro tuto úroveň. Tab. 2 Počty obyvatel podle NUTS v EU Statistická jednotka

Nejvyšší počet obyvatel

Nejnižší počet obyvatel

NUTS 1

7 000 000

3 000 000

NUTS 2

3 000 000

800 000

NUTS 3

800 000

150 000

Tab. 3 Přehled regionů NUTS 2 a krajů NUTS 3 Region soudržnosti NUTS 2

Kraj NUTS 3

Severovýchod

Liberecký, Královéhradecký, Pardubický

Severozápad

Ústecký, Karlovarský

Jihozápad

Plzeňský, Jihočeský

Jihovýchod

Vysočina, Jihomoravský

Střední Morava

Olomoucký, Zlínský

Moravskoslezsko

Moravskoslezský

Střední Čechy

Středočeský

Praha

Praha

Různorodost území z hlediska geomorfologie i klimatických poměrů v konfrontaci s administrativním rozdělením republiky se projevuje malou homogenitou území v rámci okresů a v řadě případů i na území jednotlivých obcí. 1

Nomenclature des Unites Territoriales Statistique


1 2 3 4

Operační programy a přehled kapitol | 21

2

Strom, zvláště pak ovocný, dovede krajinu nejen krášlit, ale jest jako jistina, která nejen úroky vydává, ale sama rok od roku se zvětšuje, každým vysazeným stromem je statek náš cennějším, dražším, o mnohý požitek příjemný a výnos hojný, bohatší. Kde stromoví, tam ptactvo, které pomáhá pilnému rolníku hmyz škodlivý ničit a tím poskytnutý útulek skvěle odměňuje, v krajině i na statku. Kde stromoví ovocné pěstováno, daří se i pilným včelkám, neboť nalézají hojně pastvy, dosti látek ke zpracování na med i vosk se hodících, za to pak opět pomáhají přenášení pelu z květu na květ, že stromoví ovocné je mnohem úrodnější nežli v krajinách, kde včel málo neb nic si nehledí. V přírodě vše jako články v řetězu jedno z druhého se vyvinuje, jeden prospěch, druhý užitek tvoří, kdežto jedna chyba – škodu a zlý následek v zápětí rodí. Josef Dumek (r. 1878)

2 Operační programy a přehled kapitol

Co je to operační program?

Rámec podpory Společenství je základní programový dokument schválený Komisí a členskými státy, který stanovuje plány na podporu daných regionů ze zdrojů strukturálních fondů. Definuje konkrétní problémy, jež se týkají trhu práce, strategii, priority a vhodné aktivity pro přidělení finanční podpory. V rámci každého Rámce podpory Společenství pak operační programy (OP) přesně stanovují způsob, jakým budou zdroje použity. Operační program je soubor priorit, opatření a podopatření, které mohou být financovány z jednoho nebo více strukturálních fondů.

Jak se finanční podpora z Evropské unie získává?

Operační programy jako oficiální dokumenty schválené Evropskou komisí definují, které problémy chce Česká republika za prostředky získané z evropského rozpočtu řešit a čeho chce v programovém období 2007–2013 dosáhnout. Zajišťují, aby projekty nebyly k financování vybírány nahodile, nýbrž podle toho, zda pomáhají uskutečňovat záměry kohezní politiky. Operační programy se dělí na prioritní osy, které konkrétněji vymezují, na co mohou být finance přidělené danému operačnímu programu vynaloženy. Prioritní osy se dále skládají z oblastí podpory, případně i z podoblastí podpory, opatření a podopatření. Každý subjekt, jenž chce požádat o finanční podporu z fondů EU, musí předložit projekt řídicímu orgánu operačního programu. Řídicími orgány operačních programů jsou u tematicky zaměřených OP resortní ministerstva, u územně vymezených OP regionální rady regionů soudržnosti, což jsou územní celky odpovídající jednomu nebo více českým krajům, zřízené za účelem přijímání dotací z evropských fondů. Projekt je dokumentem dokládajícím, jak aktivity žadatele přispějí k cílům stanoveným v operačním programu, a tím i k uskutečňování evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Žadatel proto musí znát prováděcí dokumenty operačního programu a řídit se jeho prioritními osami. Řídicí orgány operačních programů vyhlašují pravidelně časově vymezené výzvy k předkládání projektů v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Sledovat výzvy je nejsnazší na internetových stránkách příslušných resortů. Pro vyhlášení výzev Programu rozvoje venkova je dobré sledovat výzvy na www.szif.cz nebo na www.mze.cz. Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy, které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech. Jsou to strategické dokumenty představující průnik priorit politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU a individuálních zájmů členských států. Česká republika si pro současné programovací období vyjednala 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřeno tematicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, životní prostředí) a sedm regionálně (na Střední Čechy, Střední Moravu, Moravskoslezsko atd.) Ostatní OP umožňují přeshraniční, meziregionání a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudržnosti.

1 2 3 4

24 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Členské státy předkládají Komisi řady buď odvětvových (např. cestovní ruch, školení a lidské zdroje), nebo regionálních OP, které stanovují detailní plány pro zavedení (implementaci) Rámce podpory Společenství. Rámec podpory Společenství, jak napovídá jeho název, je širší rámcový dokument, zatímco OP poskytuje mnohem detailnější informaci o tom, jak bude s financemi z fondu naloženo, jaký je očekávaný dopad a jak budou programy monitorovány a hodnoceny.

Monitorovací výbor

Na jednotlivé Rámce podpory Společenství, operační programy a jednotné programové dokumenty dohlíží Monitorovací výbor, jenž je ustanoven členským státem v dohodě s řídicím orgánem. Role Monitorovacího výboru zahrnuje kontrolu zavedení programů v praxi dohlížení nad dodržováním stanovených cílů. Výbor také vyhodnocuje a schvaluje roční a finanční zprávy o implementaci programů předtím, než jsou zaslány Evropské komisi.

Řídicí orgán

Řídicí orgán nese celkovou odpovědnost za realizaci konkrétního programu pomoci EU v ČR. Každý Řídicí orgán má rovněž za úkol připravit odpovídající institucionální strukturu, vymezit pravomoci a úkoly jednotlivých článků včetně nastavení pravidel pro efektivní vzájemnou spolupráci. Řídicí orgán je samozřejmě také odpovědný za včasné a adresné poskytování aktuálních informací ohledně realizace programu, zejména všem potenciálním předkladatelům projektů (konečným příjemcům). Zprostředkující subjekt je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovědnosti Řídicích orgánů nebo provádí jejich jménem činnosti týkající se konečných příjemců. Zprostředkující subjekty jsou zpravidla zodpovědné za vymezení obsahu opatření a přípravu tzv. zásobníku projektů (seznamu projektů vhodných pro financování) a současně poskytují informace konečným příjemcům o náležitostech projektových žádostí.

Konečný příjemce

Konečný příjemce je veřejný nebo soukromý subjekt, který na základě předložené projektové žádosti o pomoc prostřednictvím operačního programu obdrží finanční prostředky ze strukturálních fondů. Konečný příjemce předkládá projekt, současně však prokazuje zajištění spolufinancování na jeho realizaci, odpovídá za vlastní provedení projektu a za nakládání s prostředky. Dále odpovídá za dodržení základních principů politiky EU. Koneční příjemci si musí být vědomi požadavků na publicitu, výběrová řízení a zpracování monitorovacích zpráv. Konečný příjemce předkládá žádosti o platby, je zodpovědný za předkládání pouze uznatelných výdajů a výdajů, které jsou v souladu se schválenými podmínkami projektu. Dále musí zajistit, že všechny nároky na platby jsou podloženy přijatými fakturami. Ve výjimečných případech mohou být tyto faktury nahrazeny účetními dokumenty průkazné hodnoty. Konečný uživatel je subjekt, který obdrží dotaci ze strukturálních fondů od konečného příjemce a který realizuje projekt (např. v rámci grantového schématu). Koneční uživatelé jsou odpovědní konečnému příjemci (správci grantového schématu) za dodržení všech podmínek a pravidel grantového schématu a souvisejících právních předpisů. Konečný uživatel je takový typ subjektu, pro který by bylo příliš obtížné žádat o pomoc ze strukturálních fondů přímo (jako pro konečného příjemce). Nejedná-li se o grantové schéma, je tento subjekt totožný s konečným příjemcem.

Co najdeme v operačních programech?

V každém operačním programu najdeme nejprve analýzu oboru a směry či strategie rozvoje, SWOT analýzu a přehled prioritních os, opatření a podopatření. Pro ilustraci uvádíme rámcový obsah Programu rozvoje venkova.

1. Název Programu rozvoje venkova 2. Členský stát a správní region – popisná charakteristika 3. Analýza situace z hlediska silných a slabých stránek, zvolená strategie pro jejich řešení a vyhodnocení ex ante • Analýza situace s ohledem na silné a slabé stránky • Všeobecná socioekonomická charakteristika • Ekonomická situace v zemědělství, lesním hospodářství a potravinářském průmyslu


• • • • • •

Celková situace v oblasti životního prostředí Celková hospodářská a společenská situace ve venkovských oblastech SWOT analýza Zvolená strategie k dosažení cílů rozvoje venkova využitím silných a eliminací slabých stránek Vyhodnocení ex ante Vliv předcházejících programů a návaznost opatření PRV na opatření z předcházejících programů (SAPARD, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Horizontální plán rozvoje venkova, LEADER) • Návaznost opatření z předcházejících programových období

4. Odůvodnění zvolených priorit s ohledem na Strategické pokyny Společenství a Národní strategický plán rozvoje venkova • Strategické pokyny Společenství pro rozvoj venkova, Národní strategický plán České republiky na období 2007–2013 a jejich reflexe v Programu rozvoje venkova • Předpokládané dopady Programu podle hodnocení ex ante a zvolených priorit

5. Informace o osách a opatřeních navrhovaných pro každou osu a jejich popis, včetně konkrétních ověřitelných cílů a ukazatelů, které umožňují měřit pokrok, účinnost a účelnost programu Přehled os, priorit a opatření a jejich popis: OSA I – ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ I.1 Skupina opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací I.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství I.1.2 Investice do lesů I.1.2.1 Lesnická technika I.1.2.2 Technické vybavení provozoven I.1.2.3 Lesnická infrastruktura I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.1 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství I.1.4 Pozemkové úpravy I.2 Skupina opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU I.2.1 Seskupení producentů I.3 Skupina opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti I.3.4 Využívání poradenských služeb

OSA II – ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY II.1 Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání zemědělské půdy II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech (LFA) II.1.2 Platby v rámci oblastí NATURA 2000 a Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES (WFD) II.1.2.1 Platby v rámci NATURA 2000 na zemědělské půdě II.1.2.2 Rámcová směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES II.1.3 Agroenvironmentální opatření II.1.3.1 Podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí

1 2 3 4

26 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy II.1.3.1.1 Titul ekologické zemědělství II.1.3.1.2 Titul integrovaná produkce II.1.3.1.2.1 Management integrovaná produkce ovoce II.1.3.1.2.2 Management integrovaná produkce révy vinné II.1.3.1.2.3 Management integrovaná produkce zeleniny II.1.3.2 Podopatření ošetřování travních porostů II.1.3.2.1 Louky II.1.3.2.2 Pastviny II.1.3.3 Podopatření péče o krajinu II.1.3.3.1 Titul zatravňování orné půdy II.1.3.3.2 Titul pěstování meziplodin II.1.3.3.3 Titul biopásy II.2 Skupina opatření zaměřená na udržitelné využívání lesní půdy II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy II.2.1.1 První zalesnění zemědělské půdy II.2.2 Platby v rámci NATURA 2000 v lesích II.2.2.1 Zachování hospodářského souboru lesního porostu z předchozího produkčního cyklu II.2.3 Lesnicko-environmentální platby II.2.3.1 Zlepšování druhové skladby lesních porostů II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích

OSA III – KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVA III.1 Skupina opatření k diverzifikaci hospodářství venkova III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3 a) Podpora cestovního ruchu III.1.3 b) Podpora cestovního ruchu III.2 Skupina opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby III.2.1.1 a) Obnova a rozvoj vesnic III.2.1.1 b) Obnova a rozvoj vesnic III.2.1.2 a) Občanské vybavení a služby III.2.1.2 b) Občanské vybavení a služby III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova III.3 Skupina opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů působících v oblastech, na něž se vztahuje Osa III III.3.1 Vzdělávání a informace

OSA IV – LEADER IV.1.1 Místní akční skupina IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1 Realizace projektů spolupráce


OSA V – TECHNICKÁ POMOC V.1 Příprava, sledování, hodnocení, informování a kontrola v rámci programu V.2 Zřízení a provoz Celostátní sítě pro venkov V.2.1 Struktury potřebné pro provoz sítě V.2.2 Akční plán • Souhrnná tabulka operativních, specifických a celkových cílů a indikátorů jejich výstupů, výsledků a dopadů pro jednotlivá opatření Programu rozvoje venkova • Legislativní rámec Programu

6. Finanční plán

• Tabulka uvádějící celkovou podporu z fondu plánovanou na každý rok • Finanční plán podle os (v €, za celé období)

7. Indikativní členění financování podle opatření Programu rozvoje venkova z hlediska veřejných a soukromých výdajů (v €, za celé období) 8. Doplňkové vnitrostátní financování 9. Prvky potřebné pro hodnocení podle pravidel hospodářské soutěže, případně seznam programů podpory schválených na základě článků 87–89 Smlouvy k využívání při provádění programu 10. Informace o doplňkovosti programu ve vztahu k opatřením financovaným dalšími nástroji Společné zemědělské politiky, prostřednictvím Politiky soudržnosti a nástroje podpory Společenství pro rybolov • Doplňkovost Programu ve vztahu k opatřením financovaným dalšími nástroji Společné zemědělské politiky • Doplňkovost Programu ve vztahu k Politice soudržnosti • Doplňkovost Programu ve vztahu k nástroji podpory Společenství pro rybolov

11. Prováděcí opatření k programu

Prováděcí opatření k Programu, tj. Určení orgánů pověřených prováděním Programu • Řídicí orgán • Platební agentura • Kompetentní orgán • Certifikační subjekt • Kontaktní bod AFCOS • Sankce a pokuty • Nesrovnalosti a boj proti podvodům • Finanční toky • Popis systémů monitorování a hodnocení, tj. složení Monitorovacího výboru, úkoly Monitorovacího výboru, monitorování Řídicím orgánem, zpracování Výroční zprávy o pokroku, monitorovací systém a hodnocení Programu a v neposlední řadě zajištění propagace Programu

12. Určení partnerů a výsledky konzultací s partnery 13. Mapové přílohy

1 2 3 4


2.1 Předvstupní fondy, jejich přehled a význam v ekologické výchově Předvstupní pomoc byla soustředěna do tří hlavních programů, a to: • PHARE, se kterým již existovaly značné zkušenosti při tvorbě a realizaci projektů v různých oblastech hospodářství včetně programů přeshraniční spolupráce PHARE-CBC, • ISPA pro oblast budování dopravní infrastruktury a pro investiční projekty ochrany a zlepšování životního prostředí, • SAPARD pro oblast zemědělství a venkova.

Předvstupní fond PHARE

Důležitým úkolem v procesu přípravy na vstup do Evropské unie a s tím související decentralizací řízení finančních prostředků bylo posílení a zdokonalení funkcí jednotlivých zaváděcích (implementačních) agentur tak, aby byly schopny zajistit efektivní komunikaci s konečnými příjemci a převzít odpovědnosti za aktivity související s rozhodováním o projektech, se schvalováním veřejných zakázek a s uzavíráním smluv. V roce 1994 byla Evropskou radou schválena tzv. Předvstupní strategie pro nové členy a program PHARE byl potvrzen jako hlavní nástroj pomoci Evropské unie kandidátským zemím s tím, že bude systémově využíván jako finanční prostředek orientovaný na přípravu těchto zemí na vstup do Evropské unie. Program PHARE spolufinancuje jednotlivé programy a projekty, a to za spoluúčasti národních zdrojů ze státního i soukromého sektoru, případně využívá doplňující podpory i z mezinárodních finančních institucí. Mezi ně patří zejména Evropská investiční banka, dále Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a další. Program PHARE byl realizován prostřednictvím tří typů programů, a to národních programů, programů přeshraniční spolupráce a tzv. mnohonárodních (mezinárodních) programů. Národní program PHARE vycházel z Přístupového partnerství, z Národního programu přípravy ČR na členství v Evropské unii a z pravidelné hodnotící zprávy Evropské komise v jednotlivých letech. Pokrýval klíčové oblasti týkající se příprav institucionálního zajištění České republiky pro vstup do Evropské unie. Program se soustřeďoval na tyto hlavní priority: • posílení demokratického systému, právního státu, lidských práv a ochrany menšin • hospodářská a sociální soudržnost včetně podpory malých a středních podniků a opatření na podporu aktivní politiky zaměstnanosti • posílení a vytváření institucí a reformy veřejné správy obecně při provádění acquis communautaire (tj. legislativy EU) a celková podpora slaďování legislativy České republiky a Evropské unie • soudnictví a vnitro • účast na komunitárních programech a programu Tempus • příprava projektů realizovaných z podpory PHARE na další období • posílení institucí odpovědných za implementaci acquis communautaire v sociální oblasti a za reformu sociálního systému V národních programech byly řešeny vybrané problémy nutné k zajištění dlouhodobého ekonomického růstu. Orientovaly se proto na podporu integračních procesů, které vycházely z konkrétních priorit stanovených příslušnou zemí. Jednalo se zejména o státní správu, její rekonstrukci na centrální a regionální úrovni, o decentralizaci státní správy a o zavádění samosprávy. Úroveň fungování státní správy, kvalita působnosti regionálních orgánů a místních správ byly v centru pozornosti Evropské unie i při posuzování přípravy České republiky. Další klíčovou oblastí bylo zemědělství, kde se pomoc z programu PHARE soustřeďovala na restrukturalizaci výroby, podporu konkurenceschopnosti zemědělských a potravinářských výrobků a podporu institucionálního zabezpečení budoucího uplatňování Společné zemědělské politiky. Významná podpora byla z programu PHARE orientována na vzdělávací programy spojené s rekvalifikací pracovních sil a s přechodem na nové pracovní aktivity. Vzhledem k tomu, že hospodářský rozvoj je z velké míry ovlivněn stavem infrastruktury, řada podpor z programu PHARE se týkala jejího rozvoje a dosažení standardů zavedených v zemích Evropské unie (rekonstrukce a zkvalitnění dopravy,


napojení na transevropské dopravní sítě, rozvoj telekomunikačních sítí a služeb, podpory ekologicky orientovaných projektů, využívání energie apod.). Značný objem podpor směřoval do sociální oblasti, a to na zlepšení služeb, zaměstnanecké politiky, zdravotní péče ve spolupráci s místními iniciativami a nevládními organizacemi. Řada projektů PHARE směřuje do soukromého sektoru na podporu podnikání, zlepšení managementu, bankovnictví, poradenství atd. V letech 1990–2001 bylo v rámci programu PHARE alokováno pro Českou republiku (včetně ČSFR) celkem 813,51 milionů €. Od roku 1994 se zvýšil podíl projektů PHARE ve prospěch programů přeshraniční spolupráce, tzv. PHARE-CBC2, s cílem rozvíjet spolupráci v příhraničních regionech sousedících států na problémech, které jsou pro ně důležité. Jde o problémy z oblasti obchodní, společenské, kulturní, turistické, ekologické apod. V rámci členských států EU existovala iniciativa – program INTERREG III, který je propojen při spolufinancování projektů na PHARE-CBC. Program se řídí nařízeními EK 1628/1994 (pro programy vyhlašované v letech 1994–1997) a 2760/1998 (pro programy od roku 1998). Podmínkou získání prostředků bylo zpracování tzv. Společného programového dokumentu, který slouží ke sladění priorit sousedících zemí. Program PHARE-CBC byl orientován na: • podporu hospodářského rozvoje příhraničních regionů posilováním stávajících struktur, posilování konkurenceschopnosti českých podniků a celkové oživování hospodářství na obou stranách hranic, • překonávání problémů zatěžujících regiony na obou stranách hranic, např. znečišťování životního prostředí a nedostatečná infrastruktura., • snižování periferního charakteru těchto oblastí a tím zvyšování životní úrovně obyvatel, • prohlubování spolupráce mezi občany hraničních regionů.

Předvstupní fond ISPA

(Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) Cílem finančního nástroje ISPA (Nástroj předvstupních strukturálních politik) byla pomoc kandidátským státům v předvstupním období splnit standardy EU týkající se životního prostředí a vyvinout kvalitní dopravní infrastrukturu potřebnou pro hospodářský rozvoj. Česká republika jej využívala teprve od roku 2000, přičemž do května 2003 bylo pro ČR alokováno 350 milionů € (10,8 mld. Kč). Zařazení finančního nástroje ISPA do předvstupních programů podpory poskytované EU kandidátským státům vytvořilo základní předpoklad pro následné úspěšné využití možností Fondu soudržnosti po vstupu ČR do EU. Od 1. 3. 2003 Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) zřídilo odbor Řídicího orgánu Fondu soudržnosti, jehož cílem je mimo jiné zajistit úspěšné dokončení využívání nástroje ISPA. Pro Českou republiku byl významný speciální přípravný program pro strukturální fondy ustanovený v roce 1998 pro přípravu na využívání předvstupních finančních nástrojů od roku 2000 a na využívání strukturálních fondů po vstupu do Evropské unie. Jednalo se o ověření a osvojení si principů a mechanismů strukturální politiky Evropské unie s cílem naučit české úředníky evropské administrativě a financování. Předvstupní nástroj ISPA byl zaměřen na podporu investičních projektů, které přispívají ke zlepšení infrastruktury životního prostředí a dopravních sítí (transevropských koridorů). Kandidátským zemím tak byla poskytnuta pomoc při uplatňování legislativy Evropských společenství zejména v oblastech znečištění vod a ovzduší a odpadového hospodářství. V případě dopravní infrastruktury nástroj ISPA poskytl investiční podporu při výstavbě, rekonstrukci a propojování národních dopravních sítí, jejichž kvalita a průchodnost je nezbytná pro hospodářský rozvoj zemí a regionů. Kandidátské země využívaly nástroj ISPA v časovém rozmezí let 2000–2006, maximálně však do konkrétního data vstupu do Evropské unie. Rozhodnutí Komise 229/2000 ze dne 7. března 2000 o indikativní alokaci mezi přijímající země v rámci ISPA stanovilo roční alokaci pro Českou republiku v rozmezí 57,2–83,2 milionu €/rok. Minimální výše projektu pro čerpání z fondu ISPA činila 5 milionů €. Pro každý projekt se podepisovalo zvláštní finanční memorandum. Prostředky z fondu ISPA byly rozděleny mezi oblasti dopravy a životního prostředí v poměru obecně 50 : 50. Za přípravu dopravních projektů odpovídá Ministerstvo dopravy a spojů a za projekty v oblasti životního prostředí odpovídá Ministerstvo životního prostředí. Priority ISPA jsou stanoveny v Národní strategii ISPA pro dopravu a Národní strategii pro životní prostředí. Oba 2

Cross Border Cooperation = přeshraniční spolupráce

1 2 3 4

30 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy strategické dokumenty byly předloženy a odsouhlaseny Evropskou komisí. Nástroj ISPA se řídil Nařízením Rady 1267/1999 ze dne 21. června 1992 a koordinačním Nařízením Rady 1266/1999.

Předvstupní fond SAPARD

Program SAPARD byl určen pro 10 kandidátských zemí a na základě návrhu Evropské komise napomáhal kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis communautaire vztahujícího se ke Společné zemědělské politice (CAP/SZP), strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově. Program SAPARD měl tyto hlavní cíle: • přispět k zavádění acquis communautaire v oblasti společné zemědělské politiky a připravit na využití strukturálních fondů EU • řešit prioritní a specifické problémy spojené s trvale udržitelnými změnami v sektoru zemědělství a ve venkovských oblastech kandidátských zemí Česká republika stanovila v programu SAPARD v letech 2002–2004 následující priority a opatření: I. Zvyšování konkurenceschopnosti zemědělství a zpracovatelského průmyslu • investice do zemědělského majetku • zlepšování zpracování a marketingu zemědělských produktů a produktů rybolovu • zlepšení struktur pro kontrolu kvality, kvalitu potravin a ochranu spotřebitele • meliorace a pozemkové úpravy II. Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí • obnova a rozvoj vesnic a venkovské infrastruktury • rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, zajišťující rozmanitost činností a alternativní zdroje příjmu • metody zemědělské produkce určené k ochraně životního prostředí a uchování krajiny III. Podmínky pro plné využití plánu SAPARD • zlepšování profesního vzdělávání • technická pomoc Česká republika plně využila příležitosti a výzvy poskytnuté EU prostřednictvím programu SAPARD. Finanční alokace EU pro program SAPARD byly navrženy ve výši 163 056 175 € (v cenách roku 2002) na období 2000–2004 s roční alokací ve výši cca 23 milionů €.


2.2 Programovací období do roku 2006 Základními programovými dokumenty po vstupu ČR do EU byly SOP RVMZ3 a HRDP4. Na základě usnesení vlády ČR č. 159/1998 je gescí správy Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF) a Finančního nástroje pro usměrňování rybolovu (FIFG) pověřeno MZe. Pro získání finančních prostředků z EAGGF byly MZe připraveny tyto programové dokumenty: • Sektorový operační program (SOP) „Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství“ (RVMZ), který sloužil k příjmu finančních prostředků z orientační sekce EAGGF a dále umožnil žádat o finanční prostředky i na projekty Iniciativy Evropského společenství LEADER+ a z Finančního nástroje pro usměrňování rybolovu. • Horizontální plán rozvoje venkova (HRDP) byl podkladem k příjmu finančních prostředků z garanční sekce EAGGF. Při využívání strukturálních fondů na MZe byly využity veškeré zkušenosti nabyté v průběhu programovacího a implementačního období programu SAPARD. Tab. 4 Struktura finanční pomoci pro opatření venkovského rozvoje 2004–2006 z EAGGF pro oblasti Cíle 1 EAGGF/sekce Garance Programový dokument: HRDP

EAGGF/sekce Orientace Programový dokument: SOP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

Čtyři doprovodná opatření Společné zemědělské politiky (SZP): • předčasný odchod do důchodu • méně příznivé oblasti • zalesňování zemědělské půdy • agroenvironmentální opatření

Tematické okruhy: • investice do zemědělských podniků • začínající mladí zemědělci • školení • lesnictví • zpracování a marketing • adaptace a rozvoj venkovských oblastí • iniciativa LEADER+ • sektor rybářství

1 2 3 4 3

Sektorový operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

4

Horizontální program rozvoje venkova


Porovnání SOP a HRDP

SOP

HRDP

1. Adaptace českého zemědělství na podmínky evropského trhu a zvýšení jeho konkurenceschopnosti

1. Méně příznivé oblasti a oblasti s ekologickými omezeními (LFA)

2. Rozvoj multifunkčního zemědělství včetně jeho krajinotvorné funkce

2. Zemědělství šetrné k životnímu prostředí

3. Trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí a jejich adaptace

3. Zalesňování zemědělské půdy

4. Zefektivnění multifunkční role lesů

4. Předčasný odchod do důchodu

5. Rozvoj vodního hospodářství a zkvalitnění vodohospodářské infrastruktury


Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství

Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství je zkráceně nazýván OP Zemědělství. OP Zemědělství je základní programový dokument5, který byl schválen Evropskou komisí 2. července 2004. OP Zemědělství umožňoval čerpání prostředků z fondů EU určených pro podporu zemědělství, a to pro období 2004–2006. Celkem bylo za toto období vyplaceno českým zemědělcům, zpracovatelům a rybářům přibližně 250 milionů €.

Přehled a popis opatření

OP Zemědělství byl koncipován do tří priorit, které byly dále rozpracovány na jednotlivá opatření a podopatření:

Priorita I. Podpora zemědělství, zpracování zemědělských produktů a lesnímu hospodářství Opatření 1.1 Investice do zemědělského majetku/zemědělských podniků Toto opatření je zaměřeno na investice do zemědělského majetku a podporu mladým začínajícím zemědělcům a na prohlubování diverzifikace zemědělských činností. V rámci osmi investičních záměrů lze podpořit racionalizaci a přestavbu stávajících zařízení v chovu skotu, prasat, ovcí, koz a nosnic, zlepšení míst pro skladování kejdy a chlévské mrvy, investici na rekonstrukce a technologie na skladování ovoce a zeleniny, stroje pro zemědělskou výrobu, dále pak výrobu, zpracování a přímý prodej zemědělských výrobků, výrobu a zpracování nepotravinářských zemědělských výrobků, biomasy pocházející z vlastní zemědělské činnosti a jejich uvádění na trh. Opatření 1.2 Zlepšení zpracování zemědělských výrobků a jejich marketing V rámci tohoto opatření lze získat podporu na zlepšení zpracování masa (včetně drůbeže) a jedlých hub, na zlepšení zpracování mléka a mléčných výrobků, ovoce (včetně ořechů) a zeleniny, dále pak na zlepšení zpracování výrobků mlýnského průmyslu a na zlepšení zpracování škrobu. Opatření 1.3 Lesní hospodářství Podporu je možné poskytnout prostřednictvím čtyř podopatření na obnovu lesního potenciálu poškozeného přírodními kalamitami a požárem a zavádění příslušných ochranných preventivních opatření, dále pak na investici do lesů (např. výstavba, rekonstrukce a modernizace lesní dopravní sítě, zařízení upravující vodní režim, podpora činností k usměrňování návštěvnosti lesa a bezpečnosti jeho návštěvníků, pořízení strojů a zařízení na údržbu lesní dopravní sítě a vodní sítě, pořízení ekologických technologií užívaných v lesnictví), na sdružování majitelů lesa (např. výdaje na zařízení kancelářských prostor a jejich vybavení pro činnost sdružení, včetně výpočetní techniky), a na zalesňování zemědělsky nevyužívaných půd a péči o mladé lesní kultury do zajištění lesního porostu.

Priorita II. Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání Opatření 2.1 Posílení přizpůsobivosti a rozvoje venkovských oblastí V rámci tohoto opatření je možné podpořit pozemkové úpravy (např. geodetické práce pro vytvoření návrhu pozemkových úprav, vyměřování pozemků, realizaci společných pozemkových úprav – polní cesty, protierozní opatření), obnovu potenciálu a zachování zemědělského krajiny (např. obnova zemědělského produkčního potenciálu, prevence před povodněmi), řízení a zajištění funkčnosti zemědělských vodních zdrojů (např. obnova a rekonstrukce rybníků a zemědělských vodních nádrží, rekonstrukce bezpečnostních přelivů a výpustných zařízení, pořízení a obnova staveb k vodohospodářským melioracím pozemků), diverzifikace zemědělských aktivit a aktivit blízkých zemědělství (např. výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení pro agroturistiku, zařízení a vybavení pro volný čas, podpora pro využívání alternativních zdrojů energie do 5 MW). Součástí tohoto opatření je i podopatření 2.1.4 – Rozvoj venkova (podopatření typu LEADER+). LEADER+ je určen venkovským oblastem a jeho cílem je podněcovat a podporovat subjekty na místní úrovni k úvahám nad možnostmi jejich území v dlouhodobější perspektivě. Záměrem je podporovat 5 Podrobněji ve Zprávě o stavu zemědělství České republiky za rok 2003.

1 2 3 4

34 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy realizace originálních strategií udržitelného rozvoje, jejichž cílem je uplatnění nových forem zhodnocení přírodního a kulturního dědictví, zlepšování kvality života, životního prostředí a také posílení ekonomického prostředí. Jsou podporovány územní strategie, které jsou příkladem kvalitních pilotních projektů spolupráce a mohou být realizovány i v dalších venkovských oblastech. Opatření 2.2 Odborné vzdělávání Účelem tohoto opatření je zabezpečování a provádění vzdělávacích aktivit (kurzy, semináře, workshopy), které odpovídají účelu podpůrného opatření a jsou určeny pro zemědělce, pracovníky lesního hospodářství a zpracovatele produktů rostlinné a živočišné výroby. Opatření 2.3 Rybářství Toto opatření je zaměřeno na zpracování ryb a jejich marketing, na chov vodních živočichů – akvakulturu, na činnosti prováděné odborníky v rybářství a na propagační opatření. V rámci pěti investičních záměrů lze podpořit výstavbu nových zpracovatelských zařízení nebo rekonstrukce stávajících zařízení za účelem splnění výrobních, hygienických a sanitárních podmínek podle standardů EU, modernizaci nebo pořízení nového technologického vybavení na zpracování ryb, dále pak zvýšení produkční kapacity akvakultury a modernizace existujících jednotek akvakultury, založení producentských organizací, investici na snížení patologických rizik při chovu ryb a investici na podporu hledání nových odbytišť.

Priorita III. Technická pomoc Opatření 3.1 Technická pomoc Opatření Technická pomoc je zaměřeno na financování úkolů, které jsou spojeny s realizací operací souvisejících s řízením, implementací, monitorováním a kontrolou podpor Operačního programu Zemědělství.

Horizontální plán rozvoje venkova6 – HRDP

Cílem programu HRDP je především ekonomická stabilizace zemědělského podnikání v horších přírodních podmínkách prostřednictvím programu „Méně příznivé oblasti“, opatření „Předčasné ukončení zemědělské činnosti“ a „Zakládání skupin výrobců“ a dále uplatňování principů udržitelného rozvoje v celém zemědělském sektoru prostřednictvím programů agroenvironmentálních opatření.

Zemědělství v méně příznivých oblastech

Zemědělské využívání půdy v méně příznivých podmínkách bylo na území Čech, Moravy a Slovenska dlouhodobě podporováno diferencovanými příplatky, daňovými úlevami i jiným zvýhodněním. V roce 2004 po vstupu ČR do EU byl systém pomoci zemědělcům hospodařícím v méně příznivých podmínkách plně podřízen kriteriím NR (EC) 1257/1999. Rozloha vymezených méně příznivých oblastí ČR se tím snížila z 62 % na 50 % z celkové výměry zemědělské půdy podle katastru nemovitostí. Vyrovnávací příspěvek byl poskytován jen na hektar travních porostů, sazba je diferencovaná podle typu znevýhodnění a je na rozdíl od předchozího období pevná po celé programové období. Méně příznivé oblasti stanovené na území obcí a na katastrální území pro roky 2004–2006 znázorňuje následující obrázek. Pod označením H jsou horské oblasti, pod S specifické oblasti a pod O ostatní oblasti.

6 Horizontal Rural Development Plan


Méně příznivé oblasti stanovené pro roky 2004–2006

Rozdíly ve výsledcích hospodaření mezi podniky v rozdílných přírodních podmínkách jsou v České republice značné, a to u právnických i fyzických osob. Dokládají to výsledky podniků v síti testovacích podniků tříděných podle oblasti, ve které hospodaří. V roce 2004 byl vyplacen téměř dvojnásobný objem finančních prostředků pro méně příznivé oblasti než před vstupem ČR do EU. Největší objem prostředků plynul do horské oblasti, a to zejména díky podstatnému zvýšení sazby vyrovnávacího příspěvku a rovněž nárůstu oprávněné plochy, tj. trvalých travních porostů (dále TTP) v horské oblasti.

Vyhodnocení dopadu jednotlivých opatření

Podpory na opatření „Méně příznivé oblasti“ jsou vypláceny na travní porosty, mají nejen charakter sociálně-ekonomických podpor, směřujících k udržení příjmové stability zemědělců hospodařících v horších přírodních podmínkách, ale také povahu restrukturalizačního opatření, které podporuje chov skotu a dalších zvířat, využívajících travní porosty. V rámci agroenvironmentálních opatření byla v roce 2004 zemědělci využita opatření ve prospěch údržby TTP. Z porovnání celkového počtu dotovaných hektarů (701 tisíc ha) a rozsahu disponibilních ploch TTP v ČR (např. v roce 2004 o celkové výměře 972 tisíc ha) vyplynulo, že toto podpůrné opatření se týkalo 72 % veškerých TTP v ČR. Opatření tedy působí výrazně celoplošně a směřuje k minimalizaci aplikací pesticidů a průmyslových hnojiv. To znamená, že ekologický efekt tohoto opatření je zřetelný. Bez konkrétního výsledku jsou doposud opatření podporující vytváření protierozních travnatých pásů. Zamýšlený protierozní efekt nebyl tímto opatřením dosažen. Některé typy opatření, které byly do HRDP zahrnuty jako pokračování zonálních opatření předchozího programu SAPARD, mají výrazný lokální význam, ale zároveň se týkají jen nízkého počtu podniků, které toto opatření mohou využít. Výrazný protierozní efekt mělo však opatření zaměřené na pěstování meziplodin. V tomto případě zájem zemědělců výrazně překročil původní expertní odhady a meziplodiny byly zasety na více než 192 tisících ha orné půdy. Vzhledem k tomu, že opatření vykazuje další pozitivní dopady, zejména v souvislosti se snahou zlepšit strukturu půdy, je možno konstatovat, že působí nejen plošně, ale i velmi pozitivně z hlediska ochrany životního prostředí. V oblasti podpory rozvoje ekologického zemědělství do roku 2006 nebyl zaznamenán zvýšený zájem. Podle dostupných informací kontrolní organizace KEZ, o. p. s., nedošlo k nárůstu registrovaných ploch

1 2 3 4

36 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy ekologicky obhospodařovaných vinic, zeleniny a ovoce, ani registrovaných ploch orné půdy. Opatření tedy nepřineslo očekávaný pozitivní dopad na zvýšení výměry obhospodařované orné půdy v systému ekologického zemědělství. Ostatní opatření byla aplikována na předem určených plochách, jejich vliv na životní prostředí lze hodnotit pozitivně, ale ekologické efekty těchto opatření lze očekávat až v dlouhodobějším časovém horizontu.

Podopatření 2.1.4 LEADER+

Bruselská exekutiva usměrnila přípravu na využívání evropských fondů tak, že realizace projektů dle principů iniciativy LEADER+ po vstupu České republiky do Evropské unie není možná v rámci samostatného programu, ale jen v rámci Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, který je v gesci Ministerstva zemědělství. Cílem iniciativy LEADER+ podle Oznámení Evropské komise ze 14. dubna 2000, která stanoví zásady pro iniciativu společenství pro rozvoj venkova, je „povzbuzovat ty, kteří působí na venkově, aby se zamýšleli nad dlouhodobým potenciálem svých oblastí, podporovat zavádění integrovaných, vysoce kvalitních a regionálních strategií pro trvale udržitelný rozvoj s cílem vyzkoušet nové formy • podpory přírodního a kulturního dědictví, • upevnění ekonomického prostředí s příspěvkem k tvorbě pracovních míst a • zlepšení organizačních schopností komunity“. Přestože iniciativa LEADER+ Evropského společenství nebyla v letech 2000–2006 pro Českou republiku přístupná, vzhledem k důležitosti uplatňování tohoto principu v rozvoji venkova se Česká republika na aplikaci tohoto přístupu začala připravovat s předstihem a již v průběhu uplynulých let vytvářela pro mikroregiony a postupně vznikající místní akční skupiny finanční i organizační podmínky pro rozvoj jejich činnosti a osvojování si potřebných schopností.


2.3 Období tematické, regionální a mezinárodní spolupráce 2007–2013 Pro využití zdrojů fondů EU v období 2007–2013 bylo v ČR sestaveno a obhájeno celkem 26 operačních programů, které se dále dělí na tematické a regionální (Cíl Konvergence), programy pro Prahu (Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) a programy spadající pod Cíl Evropská územní spolupráce a PRV. Tab. 5 Přehled operačních programů na období 2007–2013

Operační programy na období 2007–2013

Přidělená finanční částka v €

OP Podnikání a inovace OP Doprava OP Životní prostředí OP Lidské zdroje a zaměstnanost Tematické OP

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

21 271,1 milionu (79,5 %)

OP Výzkum a vývoj pro inovace Integrovaný operační program OP Technická pomoc Program rozvoje venkova ROP NUTS 2 Jihovýchod Regionální OP (ROP)

ROP NUTS 2 Jihozápad ROP NUTS 2 Moravskoslezsko ROP NUTS 2 Severovýchod ROP NUTS 2 Severozápad

4 659 milionu (17,6 %)

ROP NUTS 2 Střední Čechy ROP NUTS 2 Střední Morava OP Praha

OP Praha konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita

372,2 milionu (1,4 %)

OP Mezinárodní spolupráce OP Nadnárodní spolupráce Evropská územní spolupráce

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko

389 milionu (1,5 %)

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko OP INTERACT II OP ESPON 2013 Pramen: Abeceda fondů Evropské unie 2007–2013

OP Podnikání a inovace

OP Podnikání a inovace je zaměřen na podporu průmyslu a malého a středního podnikání s cílem zkvalitnit infrastrukturu, zvýšit inovační činnost a zavádění nových technologií, výrobků a služeb. Má podnítit zájem malých a středních podniků o vstup na zahraniční trhy a posílit propojení průmyslu s výzkumem a vědou.

1 2 3 4


OP Doprava

OP Doprava slouží ke zlepšení všech typů dopravy a dopravní infrastruktury, které vede ke zvýšení dostupnosti dopravy. Nezbytná je vazba na minimalizaci škod v životním prostředí. Železniční a silniční síť je modernizována v úsecích patřících do sítě TEN-T (Transevropská dopravní síť) i mimo ni. Zvýšená pozornost je soustředěna také na zkvalitnění dálniční sítě, pražské metro a vnitrozemskou lodní dopravu.

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

OP Lidské zdroje a zaměstnanost (dále OP LZZ) je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech. Nejlépe poznáme význam OP LZZ podle zaměření prioritních os: Prioritní osa 1 – Adaptabilita Cílem prioritní osy 1 je předcházení nezaměstnanosti prostřednictvím podpory investic do rozvoje lidských zdrojů a moderních systémů jejich řízení. Prioritní osa 2 – Aktivní politika trhu práce Cílem prioritní osy 2 je zlepšení přístupu k zaměstnání, trvalé začlenění osob hledajících zaměstnání a prevence nezaměstnanosti skupin ohrožených na trhu práce. Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti Cílem prioritní osy 3 je pomoc osobám ohroženým sociálním vyloučením, zvyšování kvality a dostupnosti sociálních služeb a zavedení opatření vedoucích ke zvyšování zaměstnatelnosti těchto osob včetně prosazování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce. Prioritní osa 4 – Veřejná správa a veřejné služby Cílem prioritní osy 4 je zvýšení institucionální kapacity, kvality, efektivnosti a transparentnosti činností institucí veřejné správy a zvyšování kvality a dostupnosti veřejných služeb. Prioritní osa 5 – Mezinárodní spolupráce Cílem prioritní osy 5 je podpora mezinárodní spolupráce v rámci rozvoje lidských zdrojů.

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (dále OP VK) je víceletým tematickým programem v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT), v jehož rámci je možné v programovacím období 2007–2013 čerpat finanční prostředky z Evropského sociálního fondu, jednoho ze strukturálních fondů Evropské unie. OP VK se zaměřuje na oblast rozvoje lidských zdrojů prostřednictvím vzdělávání ve všech jeho rozmanitých formách s důrazem na komplexní systém celoživotního učení, utváření vhodného prostředí pro výzkumné, vývojové a inovační aktivity a stimulace spolupráce participujících subjektů. Hlavním cílem Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost je rozvoj vzdělanostní společnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti ČR prostřednictvím modernizace systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Specifické cíle OP VK jsou uvedeny v následujících směrech: 1. Rozvoj a zkvalitňování počátečního vzdělávání s důrazem na zlepšení klíčových kompetencí absolventů pro zvýšení jejich uplatnitelnosti na trhu práce a zvýšení motivace k dalšímu vzdělávání. 2. Inovace v oblasti terciárního vzdělávání směrem k propojení s výzkumnou a vývojovou činností, větší flexibilitě a kreativitě absolventů uplatnitelných ve znalostní ekonomice, ke zatraktivnění podmínek pro výzkum a vývoj a k vytvoření komplexních a efektivních nástrojů, které by podporovaly inovační proces jako celek.


3. Posílení adaptability a flexibility lidských zdrojů jako základního faktoru konkurenceschopnosti ekonomiky a udržitelného rozvoje ČR prostřednictvím podpory dalšího vzdělávání jak na straně nabídky, tak poptávky. 4. Vytvoření moderního, kvalitního a efektivního systému celoživotního učení prostřednictvím rozvoje systému počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání včetně propojení těchto jednotlivých částí v systému celoživotního učení.

OP Výzkum a vývoj pro inovace

Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období 2007–2013 je zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR, a to především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání. Ve zmíněném operačním programu jsou podporována Centra excelence, což jsou jednotky nebo organizační struktury zapojené do základního výzkumu a vyvíjející špičkové postupy světové úrovně. Centra excelence mají v oblasti přírodních, sociálních a ekonomických věd spojovat teoretický a aplikovaný výzkum a současně s tím v maximálně možné míře využívat multidisciplinárních přístupů.

OP Životní prostředí

Cílem operačního programu je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. OP Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech: • Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. Podporuje projekty, které směřují ke zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, zlepšení jakosti a dodávek pitné vody a snižování rizika povodní. • Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. Podporuje projekty, které jsou zaměřeny na zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. • Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie. Podporuje projekty zaměřené na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů energie, a prosazování úspor energie. Dlouhodobým cílem programu je zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a tepla a efektivnější využití odpadního tepla. • Prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. Podporuje projekty, které se zaměřují na zkvalitnění nakládání s odpady, snížení produkce odpadů nevhodných pro další zpracování a odstraňování starých ekologických zátěží. • Prioritní osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik. Nabízí podporu formou dotací projektům zaměřeným na omezování průmyslového znečištění a s ním souvisejících rizik pro životní prostředí s důrazem na prevenci a výzkum v oblasti znečišťujících látek a jejich monitorování. • Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny. Podporuje projekty, které přispívají ke zpomalení či zastavení poklesu biodiverzity, ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajištění ekologické stability krajiny a podporují vznik a zachování přírodních prvků v osídlených oblastech. • Prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. Nabízí podporu při budování široké sítě center environmentálního vzdělávání a informačních center zaměřených na ochranu životního prostředí ve všech krajích České republiky a na zabezpečení kvalitních odborných materiálů pro environmentální vzdělávání, včetně internetových řešení či naučných stezek.

OP Technická pomoc

OP Technická pomoc je určen pro zajištění aktivit podporujících efektivní řízení, kontrolu, sledování a vyhodnocování využití prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Hlavním příjemcem je Ministerstvo pro místní rozvoj.

1 2 3 4


Prioritní osy Operačního programu Životní prostředí

Prioritní osa 1 FS

Prioritní osa 2 FS

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

Snížení znečištění vod

Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

Zlepšení kvality ovzduší

Zlepšení jakosti pitné vody Omezování rizika povodní

Omezování emisí

Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Prioritní osa 3 FS

Udržitelné využívání zdrojů energie

Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry Environmentálně šetrné systémy vytápění a přípravy teplé vody pro fyzické osoby

Zkvalitnění nakládání s odpady Prioritní osa 4 FS

Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

Prioritní osa 5 ERDF

Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

Odstraňování starých ekologických zátěžívyužití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry

Omezování průmyslového znečištění


Implementace a péče o území soustavy Natura 2000 Podpora biodiverzity Obnova krajinných struktur


Zlepšování stavu přírody a krajiny

Optimalizace vodního režimu krajiny Podpora regenerace urbanizované krajiny Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod


Prioritní osa 8 FS

Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

Technická pomoc financovaná z Fondu soudržnosti

Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací soustavy Natura 2000

Technická asistence při přípravě, realizaci, monitorování a kontrole operací OP Životní prostředí Ostatní výdaje technické asistence OP Životní prostředí Omezování rizika povodní


Technická pomoc financovaná z ERDF

Technická asistence při přípravě, realizaci, monitorování a kontrole operací OP Životní prostředí soustavy Natura 2000 Ostatní výdaje technické asistence OP Životní prostředí

1 2 3 4


Regionální operační programy (ROP)

Regionální operační programy jsou vedle tematických operačních programů dalším typem programových dokumentů určených pro podporu a rozvoj regionů ČR. Programy ROP jsou zaměřeny na konkrétní region soudržnosti a řešení jeho typických problémů. V současném programovacím období se uskutečňují záměry sedmi regionálních operačních programů. Za řádné provádění regionálního operačního programu odpovídá regionální rada příslušného regionu jakožto řídicí orgán. Jejím výkonným orgánem je Úřad regionální rady, který sídlí ve významném centru daného regionu. Společným cílem regionálních operačních programů je urychlení rozvoje regionů ČR, posilování jejich konkurenceschopnosti vůči ostatním regionům a zvyšování jejich atraktivity, která jim zajistí další významné investory. Z programů ROP můžeme financovat např. podporu měst a venkovských sídel, rozvoj cestovního ruchu, zlepšování dostupnosti měst a regionu, podporu veřejné dopravy.

Integrovaný operační program

Integrovaný operační program (dále IOP) je určen k rozvoji veřejné správy, cestovního ruchu, kultury, informační společnosti, podpoře zaměstnanosti, péči o zdraví obyvatelstva, ke zlepšení bydlení a bezpečnosti obyvatel. Jeho hlavním cílem je zlepšení kvality života ve městech i na venkově. Příklady typových aktivit: modernizace veřejné správy, zvýšení kvality veřejných služeb, podpora cestovního ruchu, podpora bydlení ve vybraných sídlech. IOP je realizován prostřednictvím devíti prioritních os, z toho šest prioritních os umožňuje podporu v regionech spadajících do cíle Konvergence. Tři prioritní osy umožňují podporu v regionu cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost (dále RKaZ). Tab. 6 Prioritní osy Integrovaného operačního programu Číslo prioritní osy / oblasti intervence

Název prioritní osy/oblasti intervence

1a

Modernizace veřejné správy – cíl Konvergence

1.1a

Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě

1b

Modernizace veřejné správy – cíl RKaZ

1.1b

Rozvoj informační společnosti ve veřejné správě

2

Zavádění ICT v územní veřejné správě

2.1

Zavádění ICT v územní veřejné správě

3

Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb

3.1

Služby v oblasti sociální integrace

3.2

Služby v oblasti veřejného zdraví

3.3

Služby v oblasti zaměstnanosti

3.4

Služby v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik

4a

Národní podpora cestovního ruchu – cíl Konvergence

4.1a

Národní podpora cestovního ruchu

4b

Národní podpora cestovního ruchu – cíl RKaZ

4.1b

Národní podpora cestovního ruchu

5

Národní podpora územního rozvoje

5.1

Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

5.2

Zlepšení prostředí v problémových sídlištích

5.3

Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik

6a

Technická pomoc – cíl Konvergence

6.1a

Aktivity spojené s řízením IOP

6.2a

Ostatní náklady technické pomoci IOP

6b

Technická pomoc – cíl RKaZ

6.1b

Aktivity spojené s řízením IOP

6.2b

Ostatní náklady technické pomoci IOP

Pramen: Příručka pro žadatele a příjemce IOP, MMR 2011


OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita

Region Praha patří mezi nejvyspělejší regiony EU, nesplňuje tak některá kritéria stanovená pro problémové a zaostalé oblasti. Nemůže proto čerpat prostředky ve většině regionálních a tematických operačních programů. Z toho důvodu byly pro hlavní město Prahu sestaveny dva speciální operační programy podpory – Konkurenceschopnost a Adaptabilita. Program Konkurenceschopnost má za cíl především zlepšení dopravy, kvality životního prostředí a celkové zlepšení městského prostředí Prahy. Program Adaptabilita je zaměřen na podporu zaměstnanosti v Praze. Program je určen i na prevenci nezaměstnanosti a podporu celoživotního a odborného vzdělávání.

Evropská územní spolupráce

Evropská územní spolupráce je představena v řadě operačních programů meziregionální spolupráce a přeshraniční spolupráce. Z přeshraniční spolupráce můžeme financovat např. tyto aktivity: podpora podnikání, vědy a výzkumu, rozvoj lidských zdrojů ve vzdělávacích institucích, podpora cestovního ruchu a zachování tradic, rozvoj území a zlepšení životního prostředí, zlepšení dopravní dostupnosti.

2.4 Program rozvoje venkova 2.4.1 Přehled o Programu rozvoje venkova Program rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013 vychází z Národního strategického plánu rozvoje venkova. Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR přispěje k dosažení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program dále umožní vytvoření podmínek konkurenceschopnosti České republiky v základních potravinářských komoditách. Program také podporuje rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Program rozvoje venkova České republiky na období 2007–2013 lze stáhnout ve formátu .pdf z internetových stránek Ministerstva zemědělství ČR www.mze.cz, popř. Státního zemědělského intervenčního fondu www.szif.cz.

1 2 3 4 Ekologicky stabilní krajina je jedním z cílů Programu rozvoje venkova

44 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Žádosti o dotaci jsou přijímány prostřednictvím regionálních odborů Státního zemědělského intervenčního fondu. Obecné podmínky Pravidel se vztahují na následující priority, opatření/podopatření v rámci Programu rozvoje venkova:

OSA I – ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍ

Tato osa je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Finanční alokace na Osu I činí 22,39 % celkových prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále EZFRV). Podpory v rámci Osy I nepovedou ke zvýšení zemědělské prvovýroby. Prioritní oblastí je modernizace zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům, proto je na tyto účely soustředěno největší množství finančních prostředků. Priorita I.1. – Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací Cílem Priority I.1 je vytvořit silné zemědělsko-potravinářské odvětví, modernizovat zemědělské podniky, zavádět inovace a zvýšit kvalitu produktů. I.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.1.1 Modernizace zemědělských podniků I.1.1.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství I.1.2 Investice do lesů I.1.2.1 Lesnická technika I.1.2.2 Technické vybavení provozoven I.1.2.3 Lesnická infrastruktura I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.1 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům I.1.3.2 Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství I.1.4 Pozemkové úpravy Priorita I.2 – Přenos znalostí Cílem Priority I.2 je vytvořit dynamické zemědělsko-potravinářské prostředí, rozšířit vzdělávání a poradenství a snížit věkový průměr pracovníků v zemědělství. I.2.1. Seskupení producentů I.3.1 Další odborné vzdělávání a informační činnost I.3.2 Zahájení činnosti mladých zemědělců I.3.3 Předčasné ukončení zemědělské činnosti I.3.4 Využívání poradenských služeb

OSA II – ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINY

Cílem Osy II je podpora zemědělských postupů šetrných k životnímu prostředí a vedoucích k biologické rozmanitosti a podpora vhodných zemědělských systémů pro zachování venkovské krajiny, podpora ochrany životního prostředí na zemědělské půdě a v lesních oblastech s vysokou přírodní hodnotou. Priorita II.1 – Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přírodní hodnotou a tradičních zemědělských krajin II.1.1 Platby za přírodní znevýhodnění poskytované v horských oblastech a platby poskytované v jiných znevýhodněných oblastech II.1.2.Platby v rámci Natury 2000 II.1.2.1 Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě a Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES – Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě II.1.2.2 Platby v rámci Natury 2000 na zemědělské půdě a Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES – Rámcové směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES (WFD) II.1.3. Agroenvironmentální opatření II.1.3.1 Agroenvironmentální opatření (dále AEO) – Postupy šetrné k životnímu prostředí (vč.ekologického zemědělství a integrované produkce) II.1.3.2 Agroenvironmentální opatření – Ošetřování travních porostů II.1.3.3 Agroenvironmentální opatření – Péče o krajinu


Priorita II.2 – Ochrana vody a půdy Cílem podpory ochrany jakosti povrchových a podzemních vodních zdrojů je zaměření na protierozní ochranu a vhodné používání zemědělského půdního fondu, využívání obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím stávajícího lesního potenciálu a možností jeho rozšíření a zachování pozitivních funkcí lesa. II.2.1 Zalesňování zemědělské půdy II.2.2 Platby v rámci Natury 2000 v lesích II.2.3 Lesnicko-environmentální platby II.2.4 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a podpora společenských funkcí lesů II.2.4.1 Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření II.2.4.2 Neproduktivní investice v lesích

OSA III – KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVA Priorita III.1 – Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání OZE Cílem priority III.1. je vytvořit pracovní místa a zajistit vyšší příjmovou úroveň obyvatel venkova rozvojem a diverzifikací aktivit na venkově a podporou venkovské turistiky, zajistit naplnění závazků ČR v oblasti využití OZE. III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje III.1.3 Podpora cestovního ruchu Priorita III.2 – Podmínky růstu a kvalita života na venkově Cílem priority III.2 je vytvořit podmínky růstu ve venkovských oblastech, zlepšit vybavení a vzhled vesnic a veřejných prostranství a posílit sounáležitost obyvatel s místním prostředím a dědictvím venkova, zabezpečit rozvoj venkovské infrastruktury s cílem rozvoje malého a středního podnikání a zlepšení životního prostředí venkovských sídel. III.2.1 Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic III.2.1.2 Občanské vybavení a služby III.2.2 Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Priorita III.3 – Vzdělávání Cílem priority III.3 je přispět k vyšší úrovni vzdělanosti a uplatnění na trhu práce venkovských obyvatel rozvojem poradenství a vzdělávání a zvýšit používání informačních a komunikačních technologií. III.3.1 Vzdělávání a informace

OSA IV – LEADER

Účelem Osy IV je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova spolu s posílením řídicích a administrativních schopností na venkově. Priorita IV.1 – Zlepšení řízení a mobilizace přirozeného vnitřního rozvojového potenciálu venkova Cílem priority IV je uskutečnit místní rozvojové strategie a spolupráci místních partnerství. IV.1.1 Místní akční skupina IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie IV.2.1 Realizace projektů spolupráce

OSA V – TECHNICKÁ POMOC

1 2 3 4


Hodnocení ex ante

Hodnocení ex ante je hodnocení plnění v průběhu řešení a naplňování cílů Programu rozvoje venkova. V hodnocení ex ante (viz TIMA 2010) se potvrdila důležitost dotací PRV s ohledem na mírnění negativních dopadů současné ekonomické krize na zemědělský a potravinářský sektor a venkov jako takový. Osa I představuje významný zdroj finančních prostředků pro financování investičních akcí českých zemědělských, potravinářských a lesnických subjektů. Opatření zaměřená na produktivní investice vykazují pozitivní vliv na konkurenceschopnost podpořených podniků z hlediska zvýšení efektivity výroby a produktivity práce a mají významný vliv na modernizaci podpořených podniků z hlediska zavádění nových technologií. U téměř poloviny podniků vedla podpora k zavedení nových produktů. Opatření I.1.4 významnou měrou přispívá k akceleraci fyzické realizace pozemkových úprav. Vedle investičních opatření je Osa I implementována též prostřednictvím aktivit, jejichž cílem je zlepšení lidského potenciálu. V tomto směru jsou zatím největším přínosem opatření přispívající ke změně vzdělanostní a věkové struktury českého zemědělství. Opatření Osy II jsou široce využívána a celkově podporují zachování udržitelných systémů zemědělského hospodaření z hlediska ochrany přírody a krajiny. Opatření přispívají k udržení hospodaření na podporovaných plochách a zabraňují tak jejich opouštění, čímž se jednak udržuje venkovská krajina a zachovává dobytek v krajině, ale také se vytváří atraktivní prostředí pro život lidí na venkově. Agroenvironmentální opatření jako nejvýznamnější opatření Osy II mají pozitivní vliv na ochranu biologické rozmanitosti zejména z hlediska ohrožení stanovišť a druhů hnojením. Z provedených analýz byl patrný pozitivní vliv opatření na hromadění organické hmoty a rovněž zamezení šíření invazních druhů. Jejich pozitivní dopad je však limitován tím, že významná výměra ploch cenných biotopů se nachází mimo půdní bloky zemědělské půdy, a tudíž možný vliv opatření na zlepšení biodiverzity je poněkud zúžen. Ze srovnání dopadů na jednotlivé skupiny organismů lze soudit, že příznivější dopady mají jednotlivá opatření na rostliny než na hmyz nebo ptáky. Z hlediska vlivu opatření na kvalitu vody jsou významná podopatření nebo tituly, které se podílejí na snižování vstupů na zemědělskou půdu. AEO opatření ochraňují taktéž půdu před vodní erozí – v hodnoceném období se jednalo o cca 392 tisíc tun zeminy v hodnotě 78,2 milionu Kč. Navíc oproti sledovaným ukazatelům mohou AEO opatření působit na zmírňování klimatických změn, jelikož redukují emise skleníkových plynů. Lesnická opatření Osy II s výjimkou opatření (II.2.4) zatím nejsou plně žadateli využívána. Všechna podporovaná lesnická opatření mají potenciál přispívat k udržitelnému obhospodařování lesní půdy. Cíli intervence v rámci realizovaných opatření Osy III jsou zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a podpora různorodosti venkovské ekonomiky. Přestože některé dopady realizovaných akcí přímo nevedou k naplňování stanovených cílů, lze považovat jejich příspěvek za významný. Z hlediska zlepšení kvality života ve venkovských oblastech je patrné velmi vysoké čerpání alokovaných částek v opatřeních ke zvyšování kvality života, zejména v poskytovaných službách. Významná část širokého spektra realizovaných akcí je zaměřena na akce v oblasti kultury a společenského života, spektrum dalších podporovaných akcí je dostatečně široké a vyrovnané. Realizované akce přispívají ke zlepšování vybavenosti a využívání různorodosti poskytovaných služeb na venkově. Vliv intervence na zastavení vylidňování venkova se přímo neprojevuje, je však možné konstatovat růst počtu obyvatel v dotčených oblastech. Příspěvek na zkvalitňování života na venkově se jeví jako uspokojivý zaměřením realizovaných aktivit především na základní obecní infrastrukturu, která dává předpoklad dalšího rozvoje občanské vybavenosti. Obnovou a zachováním kulturního dědictví venkova dochází k pozitivním kvalitativním změnám, ze kterých mají přímý užitek obyvatelé dotčených obcí, ale i návštěvníci oblastí, kde proběhla intervence. Nejvýznamnější příspěvek je v obnově nevyužívaných objektů a budov a řešení havarijních stavů objektů kulturního dědictví venkova. Realizované intervence se nerovnoměrně podílejí na tvorbě pracovních míst, která jsou považována za jeden ze základních předpokladů pro uchování atraktivity venkovského prostoru. Podpora různorodosti venkovské ekonomiky u podpořených hospodářských subjektů se v současném období neprojevila ve zvýšení přidané hodnoty vytvořené nezemědělskou činností. Přes významný propad nezemědělské přidané hodnoty se podpořené podniky s hospodářskou krizí vyrovnávaly lépe než podniky nepodpořené. Pozitivním aspektem realizace opatření je také významný příspěvek intervence k diverzifikaci nezemědělských aktivit. Podíl nezemědělských činností u příjemců má rostoucí tendenci. Opatření Osy IV má pozitivní vliv na rozvoj venkova ČR. Působí v souladu s prioritami tematické Osy I a zejména Osy III. Opatření Osy IV podstatným způsobem podpořilo spolupráci místních akčních skupin. Prokazatelný výskyt předávání osvědčených postupů je však velmi malý.


Díky podpoře PRV došlo k výraznému zvýšení kapacit podpořených místních akčních skupin (dále MAS). Další rozvoj vnitřních kapacit MAS však naráží na bariéry plynoucí z pravidel PRV (administrativní a kontrolní postupy platební agentury) a na nedostatečnou podporu dalších, v PRV dosud nepodpořených, maximálně 13 aktivních MAS.

Příklady dobré praxe z Programu rozvoje venkova č. 1

Příklady pro mladé zahradníky Na webových stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu (dále SZIF) byla uveřejněna informace o schválených žádostech o dotaci v opatření prioritní Osy I.3.2 – Zahájení činnosti mladých zemědělců. V rámci prvního kola Státní zemědělský intervenční fond dne 7. září 2007 schválil celkovou podporu na uvedené opatření ve výši 223 392 tis. Kč. Opatření je spojeno se strategickým cílem zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství. Zaměřuje se na podporu rozvoje dynamického podnikání u zemědělců v nižší věkové kategorii, čímž bude příznivě ovlivňovat věkovou strukturu zemědělců. Bude tak působit proti odchodu mladých pracovníků ze zemědělství a zlepšovat procento zaměstnanosti ve venkovských oblastech. V programovacím období 2004–2006 nebyl tento typ podpory poskytován, jedná se o nové opatření, proto se mu věnujeme podrobněji. Mladý začínající zahradník může získat nevratnou přímou dotaci na zahájení své činnosti ve výši 1 100 000 Kč. Jmenujme si pro inspiraci některé názvy projektů, které svým žadatelům tyto první finance zaručily: • Zahájení činnosti – pěstování okrasných dřevin • Nákup zemědělské techniky pro zahájení podnikání • Zahájení činnosti ekozemědělce • Rekonstrukce skladu a nákup zemědělské půdy • Nákup traktoru pro zemědělskou výrobu • Nákup zemědělské půdy • SHR pro lepší, hezčí okolí venkova • Navázání na zemědělské tradice rodiny a místa • Ekologické ovocnaření v Šachově u Borohrádku • Pořízení základního technického vybavení pro zajištění zahájení vinohradnické produkce • Nákup budovy sloužící ke zpracování hroznů a výrobě a uskladnění vína • Zemědělské podnikání zaměřené na hospodaření podporující trvalou udržitelnost agrární krajiny • Ekoagropodnikání zaměřené na rozvoj mimoprodukčních funkcí agrární krajiny • Obnova sadů • Založení sadových kultur • Zbudování a údržba bioextenzivního sadu • Místní bioprodukty z Bouzovska • Založení ekologického hospodaření • Produkce ekologického ovoce a provozování diverzifikovaných činností • Zmechanizování vybraných prací v okrasné školce • Pěstování léčivých a aromatických rostlin Charakteristika opatření I.3.2 podle Programu rozvoje venkova – Zahájení činnosti mladých zemědělců Podpora je zaměřena na stimulaci zahájení podnikání mladých zemědělců, a tedy i zahradníků. Doba pro zachování účelu podpory činí pět let. Podpora se poskytuje na základě podnikatelského záměru, jehož posouzení provádí akreditovaná platební agentura SZIF. Podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců je možné doplňovat podporou z opatření I.3.3 – Předčasné ukončení zemědělské činnosti. Cílem opatření je podpora mladých zemědělců a strukturálních změn, dále rozvoj znalostí a zvýšení lidského potenciálu a v neposlední řadě zvýšení konkurenceschopnosti. Projekt je uskutečněn na území České republiky mimo území Prahy.

1 2 3 4

48 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Podmínky poskytnutí podpory • projekt musí být v souladu s příslušnou právní úpravou; • pro každý schválený projekt se může použít pouze jeden zdroj financování ze zdrojů EU; • žadatel předloží podnikatelský záměr na rozvoj své zemědělské činnosti, ve kterém je minimálně uvedeno: 1) Popis plánovaného rozvoje zemědělské činnosti a) zaměření činnosti (předmět podnikání, hlavní podnikatelské aktivity a jejich struktura) b) současná ekonomicko-finanční situace žadatele c) místo podnikání d) popis produktů a zajištění marketingu 2) Rozpočet podnikatelského záměru, včetně analýzy cash-flow 3) Plán investic (zaměření a rozsah investic, harmonogram pořízení, případně uvažovaný leasing a doba splatnosti) 4) Časový harmonogram podnikatelského záměru 5) Personální zajištění (počet vytvářených pracovních míst, způsob řízení firmy apod.) a odborná způsobilost žadatele 6) Informace, zda podnikatelský záměr navazuje na podporu z opatření I.3.3 − žadatel splňuje odbornou způsobilost. V případě potřeby může být poskytnuta lhůta maximálně 36 měsíců od schválení podpory ke splnění podmínky odborné způsobilosti, pokud je toto uvedeno v podnikatelském záměru. Kategorie příjemců podpory Zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba, která nedosáhla věku 40 let a zahajuje zemědělskou činnost poprvé, provozuje zemědělskou výrobu jako soustavnou a samostatnou činnost vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. V případě, že mladý zemědělec zahajuje činnost jako právnická osoba, musí tento podnik řídit a zároveň se podílet na základním jmění z více než 50 %. Způsobilé výdaje Podporu lze poskytnout na tzv. způsobilé výdaje: • investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb), včetně nezbytných manipulačních ploch • investice do zemědělských staveb (rekonstrukce a výstavba nových staveb) pro rostlinnou výrobu, včetně výstavby či rekonstrukce skladovacích prostor pro produkty rostlinné výroby, dále výstavby či rekonstrukce nosných konstrukcí trvalých kultur a nezbytných manipulačních ploch • investice do techniky a technologií pro rostlinnou výrobu • stavební a technologické investice do zpracování a využití záměrně pěstované i zbytkové a odpadní biomasy pro energetické a materiálové účely, včetně nezbytných manipulačních ploch • nákup půdy • investice do techniky pro tvorbu a údržbu krajiny Forma a výše podpory Podpora je poskytována ve dvou splátkách, a to po schválení žádosti a po posouzení realizace podnikatelského záměru. Výše dotace činí přibližně 1 100 000 Kč, maximálně však 40 000 € dle aktuálního kurzu. Výše první splátky je maximálně 500 000 Kč, výše druhé splátky je cca 600 000 Kč, maximálně však dopočet do částky 40 000 € dle aktuálního kurzu. Druhá splátka je vyplácena po uzavření účetního roku, ve kterém byla předložena žádost o dotaci, a po předložení žádosti o platbu, nejpozději však 18 měsíců od podpisu dohody. Podrobnosti se nacházejí na www.szif.cz anebo na regionálních pracovištích Státního zemědělského intervenčního fondu. Lze doufat, že díky této podpoře bude více zájemců o zahájení činnosti mladých zahradníků, krajinářů, školkařů, ovocnářů.


Adresy regionálních odborů Státního zemědělského intervenčního fondu NUTS 2

Název RO SZIF

Adresa

Střední Čechy

Praha a Střední Čechy

budova ÚZPI, Slezská 7 120 56 Praha 2

Jihozápad

České Budějovice

Rudolfovská 80 370 21 České Budějovice

Severozápad

Ústí nad Labem

Masarykova 19/275 403 40 Ústí nad Labem

Severovýchod

Hradec Králové

Ulrichovo náměstí 810 500 02 Hradec Králové

Jihovýchod

Brno

Kotlářská 53, 602 00 Brno

Střední Morava

Olomouc

Blanická 1, 772 00 Olomouc

Moravskoslezsko

Opava

Horní náměstí 2, 746 57 Opava


Výstavba a rekonstrukce skladů na ovoce a zeleninu Řada zahradníků se během praxe může setkat se situací, kdy celý porost je zničen určitým škůdcem, chorobou, nebo je úroda zničena živelní klimatickou pohromou. Nepříjemná situace nastane i tehdy, když zelinář dopěstuje kulturu do konečné sklizně, ale nemá nasmlouván odbyt zeleniny a celá několikahektarová úroda se zaorává. Mnozí zelináři mají tyto zkušenosti… Již předvstupní fond SAPARD řešil zlepšení skladování ovoce a zeleniny v opatření týkajícím se rekonstrukce skladů na zeleninu a ovoce. Základním cílem rekonstrukce je uchování zeleniny a ovoce v čerstvém stavu a možnost dodání na trh v období nejvyšších cen. V prioritní Ose I v podopatření I.1.1 – Modernizace zemědělských podniků bude zahradníky podrobněji zajímat záměr b), kam náleží financování nových nebo rekonstrukce starších skladových prostor pro ovoce a zeleninu. Ze základního OP Program rozvoje venkova uvádíme základní informace. Za příjemce dotace se může považovat zemědělský podnikatel, tzn. fyzická nebo právnická osoba podnikající v zemědělské výrobě v souladu se zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, nebo podnikatelský subjekt, který je z převážné většiny vlastněn zemědělskými prvovýrobci a předmětem jeho činnosti je poskytovat práce, výkony nebo služby, které souvisejí výhradně se zemědělskou výrobou a při nichž se využijí prostředky nebo zařízení sloužící zemědělské výrobě. Pro potřeby zvýhodnění vyšší mírou podpory z titulu mladých zemědělců může být příjemcem fyzická osoba, která nedosáhla ke dni podání žádosti věku 40 let, nebo právnická osoba, která je řízena mladým zemědělcem, který splňuje definici příjemce dotace fyzické osoby. Mladý zemědělec řídí, tj. plní funkce statutárního orgánu, a zároveň se podílí na základním jmění z více než 50 % minimálně po dobu vázanosti realizace projektu. Druh a výše dotace Druh dotace je definován jako přímá nenávratná dotace právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost. Maximální výše dotace činí: • 60 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace na investice pořízené mladými zemědělci ve znevýhodněných oblastech • 50 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace na investice pořízené ostatními zemědělci ve znevýhodněných oblastech • 50 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace na investice pořízené mladými zemědělci v jiných než znevýhodněných oblastech • 40 % způsobilých výdajů, ze kterých je stanovena dotace na investice pořízené ostatními zemědělci v jiných než znevýhodněných oblastech Částka způsobilých výdajů, z nichž je stanovena dotace na jeden projekt, činí od 100 tisíc Kč do 30 milionů Kč. Maximální výše dotace na jednoho příjemce v rámci podopatření činí 90 milionů Kč za období 2007–2013. Je dobré si uvědomit, že příspěvek EU činí 75 % veřejných zdrojů a příspěvek ČR činí 25 % veřejných zdrojů.

1 2 3 4

50 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Výdaje způsobilé ke spolufinancování Ze záměru b) stavby a technologie pro rostlinnou výrobu lze spolufinancovat následující aktivity: • investice do výstavby a rekonstrukce skladovacích kapacit pro ovoce a zeleninu a školkařské výpěstky včetně souvisejících technologií • investice do výstavby a rekonstrukce skladovacích kapacit pro obiloviny a olejniny včetně souvisejících technologií • investice do výstavby a rekonstrukce skladovacích kapacit chmele a investice do technologií česání, sušení, lisování a skladování chmele • výstavba a rekonstrukce skleníků, fóliovníků a dalších speciálních pěstebních ploch, tj. pařenišť, kontejneroven a školek, včetně nezbytných technologií • nosné konstrukce trvalých kultur chmelnic, vinic a sadů • výstavba a rekonstrukce hlavních závlahových zařízení, jako jsou podzemní trubní řady, závlahové kanály, čerpací stanice, odběrné objekty, akumulační závlahové nádrže včetně šachtic a souvisejících technologií vyjma mobilních zavlažovačů • technologie na zpracování a využití odpadní a cíleně pěstované biomasy pro vlastní potřebu V následující tabulce je pro inspiraci uveden přehled úspěšných žadatelů o dotaci na skladování ovoce a zeleniny v prvním kole, kdy Státní zemědělský intervenční fond dne 8. 11. 2007 schválil 135 žádostí v záměru I.1.1.1.b) v celkové výši 302 866 561 Kč. Tab. 7 Schválené žádosti 1. kola PRV týkající se skladů ovoce a zeleniny Kraj

Název subjektu

Název projektu

Středočeský

Zemědělské družstvo Mořina

Sklady ZD Mořina

3 000 000

Předměřická a.s.

Technologie expediční úpravy cibule

2 338 000

Pavel Reš

Komplexní rekonstrukce expedičního skladu ovoce

Karel Dryák

Technologická linka pro vážení a balení ovocnářské produkce

Zdeněk Moc

Rekonstrukce vlastního chlazeného skladu zeleniny

Zahradnictví LITOL s.r.o.

Skladovací prostory pro dlouhodobé skladování cibule

Agro Liblice spol. s r.o.

Komplexní rekonstrukce skladů na zeleninu

13 262 650

Jihočeský

Korunka s.r.o.

Výstavba mrazírenského skladu na ovoce a zeleninu

7 421 000

Karlovarský

REGENT PLUS Žlutice spol. s r.o.

Komplexní rekonstrukce skladu včetně technologie sušení ovoce

6 853 450

Ústecký

Otakar Trojáček

Obnova existující budovy na sklad zeleniny

6 255 911

Sady Klášterec nad Ohří spol. s r.o.

Kvalitní skladování a třídění ovoce ve společnosti SADY KLÁŠTEREC

7 838 152

Roman Polák

Posklizňová úprava cibule na farmě Polák

Malus spol. s r.o.

Rekonstrukce skladu na ovoce – druhá etapa

Královéhradecký

Požadovaná dotace v Kč

11 984 000 3 272 710 693 000 5 728 000

305 696 4 370 000


Pardubický

Jaroslav Nevole

Rekonstrukce skladu na ovoce – druhá etapa – Sady Svinčany

Jihomoravský

ökoplant international s.r.o.

Výstavba haly pro skladování školkařských výpěstků

2 717 920

Lukop spol. s r.o.

Přestavba stodoly na sklad jablek z ekologických sadů

1 802 993

Olomoucký

ZELTR AGRO a.s.

Rekonstrukce skladu zeleniny

Zlínský

Sady Živoříce spol. s r.o.

Modernizace technologie skladování jablek

Celkem ČR 1. kolo Sklady ovoce, zelenina

800 000

633 120 1 839 549 81 116 151

Pramen: SZIF Poznámka: Výše uvedení příjemci pomoci souhlasili se zveřejněním uvedených údajů podle zákona č. 106/1999 Sb.,o svobodném přístupu k informacím

Ve druhé tabulce jsou uvedeni příjemci dotace z opatření I.1.3.1 ze druhého kola příjmu žádostí, kterým byly schváleny dotace na přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Z celkového přehledu jsou vybráni úspěšní žadatelé z řad zpracovatelů ovoce a zeleniny. Tab. 8 Schválené žádosti 1. kola PRV týkající se přidané hodnoty při zpracování ovoce a zeleniny Kraj

Název subjektu

Název projektu

Požadovaná dotace v Kč

Středočeský

P.P spol. s.r.o.

Přidávání hodnoty ovoci, zelenině, kořenům a hlízám

11 988 000

AGRIMEX Vestec a. s.

Zvýšení kvality zpracování čerstvé zeleniny a ovoce prostřednictvím zmrazovacího fluidního tunelu

5 260 000

Jihočeský

Karel Gregora

Nákup technologického zařízení na zpracování ovoce a související stavební úpravy

1 939 522

Ústecký

Sady a školky Vlčice spol. s r. o.

Zpracování ovocných a zeleninových šťáv

2 488 000

Vysočina

Agrico Bohemia s. r. o.

Investice do finální úpravy jedlé zeleniny

4 408 000

Zlínský

Eva Macková

Sušička ovoce na ekofarmě U Macků

Antonín Světinský

Mycí, třídící a balící linka na zeleninu

OTMA – SLOKO s. r. o.

Rekonstrukce výrobny na rajčatovou šťávu

237 000 1 386 225

1

384 240

2

Pramen: SZIF

Do roku 2013 se každým rokem opakuje příležitost a je dobré sledovat výzvy na stránkách www.mze. cz a podrobnosti na www.szif.cz.

3 4



Zahradnické centrum V historických dobách jsme jezdili obdivovat zahradnická centra do Německa, Dánska či Nizozemska. Správně založené zahradnické centrum je jedním z předpokladů zahradnického maloobchodu. Naleznete zde inspiraci, poučení a odborné poradenství, rostliny jsou důkladně označené jmenovkami s uvedením původu, nároků na stanoviště a cenou. Ta lepší zahradní centra nabízejí zdarma katalog nebo třeba dětský koutek, kde se děti učí přesazovat květiny, v příjemném prostředí si návštěvník může dát dobrou kávu. Jedno takové vzorové specializované zahradnické centrum se nachází ve Středočeském kraji při silnici spojující Slaný a Louny v obci Třebíz. Dokončením projektu pro OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství zde vzniklo moderní zahradnické centrum evropské úrovně. Příjemcem dotace je Vlastimil Kastner a projekt byl realizován v období duben 2005 až březen 2006. Základním cílem projektu bylo: • vybudování zahradnického centra • vytvoření pěstební a prodejní plochy • vybudování jezera pro pěstování vodních a bažinných rostlin Zahradnické centrum Třebíz se specializuje na živé bambusové rostliny pro zahrady a interiéry. V nabídce mají přes 25 druhů ve velikostech od 0,3 m až po 5 m v různě objemných kontejnerech. V zahradnickém centru si lze objednat realizaci zahrady a odborníci vám se smyslem pro umění japonských zahrad pomohou vybrat nejen rostliny, ale i přírodní kámen a další doplňky. Kámen je tvarově velmi rozmanitý a pro každou konkrétní zahradu je třeba volit velikost, tvar a množství kamenných prvků velmi střídmě. Skladba kamenů má svá pravidla a vždy musí něco vyjadřovat. Tyto přírodní unikáty dodají zahradě určitý smysl.

2.4.2 SWOT analýza SWOT analýza je metoda, jejíž pomocí je možno identifikovat silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a rizika spojená s určitým projektem, záměrem nebo opatřením. Jedná se o metodu analýzy užívanou především v marketingu, projektovém plánování, ale také např. při analýze a tvorbě politik. Díky tomu je možné komplexně vyhodnotit fungování firmy, nalézt problémy nebo nové možnosti růstu. Je součástí strategického (dlouhodobého) plánování společnosti. Tato analýza byla vyvinuta Albertem Humpreym, který vedl v 60. a 70. letech 20. století výzkumný projekt na Stanfordově univerzitě, při němž byla využita data od 500 nejvýznamnějších amerických společností. Zkratka SWOT pochází ze čtyř anglických slov: • S = Strenghts (silné stránky) • W = Weaknesses (slabé stránky) • O = Opportunities (příležitosti) • T = Threats (hrozby) Základ metody spočívá v klasifikaci a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř výše uvedených základních skupin. Vzájemnou interakcí faktorů silných a slabých stránek na jedné straně vůči příležitostem a nebezpečím na straně druhé lze získat nové kvalitativní informace, které charakterizují a hodnotí úroveň jejich vzájemného střetu. SWOT analýzu je dále možno členit pomocí mřížky: kladné aspekty rozvoje

záporné aspekty rozvoje

aspekty vycházející ze současného stavu, dobře ovlivnitelné

silné stránky

slabé stránky

aspekty vycházející z budoucího stavu a z vnějších okolností, hůře ovlivnitelné

příležitosti

rizika


Příklady SWOT analýzy

Příklad č. 1 Hodnocení záměru vydávání časopisu AGROENVI s pomocí SWOT analýzy Aspekty záměru vydávání časopisu AGROENVI rozebereme z pozice čtyř oblastí. V silných stránkách uvažujeme, že plánovaný časopis bude první a zatím jediný na trhu, že bude mít silnou základnu předplatitelů, distribuci ve všech typech prodejen, a to nejen tam, kde se prodávají noviny a časopisy, ale i v obchodech s biopotravinami po celé republice i na Slovensku. Zdůrazníme časový náskok, který bude mít před potenciální konkurencí; tím zároveň ztížíme vstup dalšího podobného časopisu na trh. Určitě zmíníme silný management, naše zkušenosti, pokročilost v přípravě časopisu a blížící se termín prvního vydání. Je třeba zmínit, že kromě příjmů z ceny časopisu jsou tu i další zdroje jako reklama, letní univerzita, hodnota specializované databáze atd. To vše (a určitě mnohem více) budou silné stránky. Oblast slabých stránek je většinou bolestná, protože v procesu získávání investice jsme nutně odhalili i své slabiny, ale cílem je předejít investora a říci mu: „Na všechno jsem pomyslel!“ Slabou stránkou může být minimální kapitálové zázemí. Uvedeme, že naše investiční předpoklady společně s vypracovanými hotovostními toky ukazují, že i při pesimistickém scénáři jsme schopni překonat přechodné výkyvy. Záměr letní univerzity je neotestovaný, ale uvedeme, že existuje potřeba, která je v okolních zemích uspokojena, a že čeští fanoušci dnes jezdí vylepšit své dovednosti do zahraničí. Uvádíme tedy potenciální slabiny, ale vzápětí na ně odpovíme řešením. Příležitosti jsou všude. V našem případě může jít o to, že pokud se počet měsíčních vydání dostane nad určitou hranici, náklady na tisk i na distribuci se oproti původním předpokladům velmi sníží, a tím pádem pozitivně ovlivní ziskovost. Prostřednictvím webových stránek můžeme prodávat produkty ekologického zemědělství. Zdůrazníme, že tento další potenciál ale není v našich současných finančních předpokladech. Další příležitostí bude naše cenová politika, která znamená, že jak cena časopisu, tak reklamní sazebník jsou pod tržním průměrem podobných časopisů. Dostanou-li se naše ceny na tržní průměr, vyčíslíme, o kolik procent se zvýší ziskovost. Nadnárodní vydavatelské společnosti pečlivě sledují svůj trh a je možné, že v horizontu 2–3 let projeví zájem o zakoupení AGROENVI časopisu, čímž se naše investice mnohonásobně zhodnotí. Hrozby a rizika jsou nepříjemné, ale logika, kterou zde sledujeme, zůstává stejná – ujistit investora, že jsme na vše pomysleli a že nás nic nepřekvapí. Proto lze např. zmínit, že nikomu nelze zabránit dva či tři měsíce po našem vstupu na trh vyjít s konkurenčním časopisem, zároveň však dodáme, že jeho vydavatelé budou v mnohem obtížnější situaci a že jejich segment trhu už bude mnohem menší, a proto i méně zajímavý. Můžeme zmínit, že pokud nastane silná recese, lidé omezí své náklady v oblastech, které nejsou zcela nezbytné, jako je nájemné a potraviny. Nicméně dodáme, že řada pěstitelů málokdy omezí své radosti a bude se jim věnovat i na úkor dovolené či vybavení domácnosti elektronikou. Skončíme třeba tím, že pokud se investice uskuteční až po letní sezóně, tak naše letní univerzita nebude mít možnost pozitivně ovlivnit letošní výsledky, nicméně dodáme, že nám to dá mnohem více času získat pozornost trhu, a tím pádem připravit profesionální program. Tak jako u slabých stránek víme o potenciálních hrozbách, ale vždy odpovíme, že věříme v nové řešení, které předvedeme. SWOT analýza je standardní metoda používaná k přehlednému, v podstatě tabelárnímu znázornění silných a slabých stránek posuzovaného objektu, tedy jeho pozitiv a negativ z hlediska zamýšleného použití. Výhodou SWOT analýzy je možnost rychlé orientace v pozitivech a negativech posuzovaného objektu. Je však nutné mít na paměti, že předpokladem této výhody je provedení vyčerpávající a objektivní analýzy posuzovaného objektu, oddělení nepodstatných rysů od podstatných a co nejstručnější a zároveň co nejvýstižnější popsání uvedených atributů. Příklad č. 2 Dalším vzorovým příkladem SWOT analýzy je zpracování prioritní Osy II zaměřené na agroenvironmentální projekty a tvorbu a ochranu kulturní krajiny.

1 2 3 4

1. horší ekonomické výsledky podniků a nedostatek pracovních příležitostí v méně příznivých oblastech 2. místní pokles biodiverzity a úbytek přírodních hodnot na druhově cenných stanovištích 3. nízká ekologická stabilita krajiny, zejména její postupující fragmentace a nedostatek krajinných prvků 4. vysoký podíl půd v méně příznivých oblastech nebo ohrožených erozí a degradací 5. snížená retence vody v půdě a krajině 6. plošné znečištění povrchových i podzemních vod a lokálních zdrojů pitné vody 7. ochuzená prostorová a věková struktura a nevhodně pozměněná druhová skladba lesů 8. antropogenní poškození lesů a degradace lesních a zemědělských půd 9. malý podíl ploch energetických plodin 10. narušení funkčnosti drobných vodních toků a jejich zapojení do krajiny

1. rozmanitost krajiny s vysokou přírodní diverzitou 2. systém ochrany přírody na evropské úrovni, systém chráněných území 3. zajištěná správa vodních toků 4. podíl lesní půdy na úrovni průměru EU 5. systém certifikace ekologického zemědělství na evropské úrovni a podíl ekologického zemědělství na celkové rozloze zemědělské půdy vyšší než průměr EU 6. tradice zemědělství a hospodaření na půdě i v méně příznivých oblastech 7. lesnická legislativa zohledňující principy trvale udržitelného hospodaření

Pramen: Program rozvoje venkova ČR, 2007, Programový dokument

slabé

silné

Osa II

1. rostoucí zájem společnosti o ochranu životního prostředí, přírody a krajiny 2. všeobecná mezinárodní podpora udržitelného rozvoje zemědělského a lesního hospodaření 3. budování soustavy evropsky chráněných území Natura 2000 4. veřejná poptávka po mimoprodukčních funkcích lesa 5. požadavky Kjótského protokolu a růst zájmu o využívání alternativních zdrojů energie v souvislosti s růstem cen pohonných hmot a energie – závazek EU zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie – obilovin a olejnin 6. velký potenciál využití zemědělské půdy k nepotravinářské produkci 7. zlepšení retenční schopnosti krajiny 8. rostoucí úloha ekonomických a osvětových nástrojů v ochraně přírody a krajiny

příležitosti

1. klimatické změny a změny v hydrologických cyklech – záplavy, vichřice, sucho 2. snížení zásob podzemní vody 3. zvyšování aplikace hnojiv a pesticidů v produkčních oblastech, vlivem snižování obsahu humusu a živin 4. vysoké procento půd ve zranitelných oblastech a ve zvláště chráněných územích 5. nástup GMO 6. nekontrolované opouštění půdy 7. ohrožení cenných stanovišť, vzácných rostlin a živočichů

hrozby



2.4.3 Agroenvironmentální opatření Proč zavádíme agroenvironmentální opatření?

Zemědělství a krajina českých zemí se za uplynulých 50 let velmi změnily. Mezníkem byla kolektivizace v 50. letech 20. století, spojená s rozoráváním mezí a scelováním pozemků. Zmizela velká část rozptýlené zeleně, která plní důležitou funkci pro zachování ekologické rovnováhy krajiny. Vedle travnatých mezí pokleslo množství remízků, zmizela většina stromů a ubylo nivních luk. Další vlna scelování proběhla v 70. letech 20. století, kdy byl těžkou technikou často upravován reliéf krajiny. Došlo k narušení odtokových poměrů, k půdní erozi, snížení počtu druhů rostlin a živočichů i četnosti zastoupení jednotlivých druhů v zemědělské krajině. Charakteristickým příkladem je rapidní pokles početnosti koroptve polní ze šesti milionů jedinců v roce 1935 na několik desítek tisíc jedinců v roce 2010. Erozí je dnes ohroženo 42 % výměry zemědělské půdy. Po roce 1989 došlo sice ke snížení spotřeby hnojiv a pesticidů, což mělo pozitivní dopad na životní prostředí, avšak ráz naší venkovské krajiny se nijak významně nezměnil a většina problémů přetrvává. Procento zornění zemědělské půdy je stále příliš vysoké (71,9 %) a vzhledem k ochraně kvality půdy a vody je třeba podstatně rozšířit plochu trvalých travních porostů. Podrobněji se věnujeme agroenvironmentálním opatřením, pro které je používána zkratka AEO. AEO zahrnují tři podopatření, která se dělí na tituly. Cílem AEO je podpora způsobů využití zemědělské půdy, které jsou v souladu s ochranou a zlepšením životního prostředí a krajiny, podpora zachování obhospodařovaných území vysoké přírodní hodnoty, přírodních zdrojů, biologické rozmanitosti a údržby krajiny. Stěžejním předpisem pro žadatele o tento typ podpory je nařízení vlády č. 79/2007 Sb. Toto nařízení vlády bylo v letech 2008, 2009 a 2010 novelizováno, a to novelami nařízení vlády č. 114/2008 Sb., č. 45/2009 Sb., č. 83/2009 Sb., č. 480/2009 Sb., č. 78/2010 Sb., č. 112/2010 Sb., č. 369/2010 Sb. Legislativní rámec NV 79, ke kterému je vydávána tato metodika, je tvořen dvěma základními předpisy v ČR, a to: • zákonem č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů • zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Přímo použitelné předpisy ES vztahující se k NV 79 jsou: • Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v platném znění. • Nařízení Komise (ES) č. 1974/2006 ze dne 15. prosince 2006, kterým se stanoví podrobná pravidla pro použití nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), v platném znění. • Nařízení Komise (EU) č. 65/2011 ze dne 27. 1. 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č.1698/2005, pokud jde o provádění kontrolních postupů a podmíněnosti s ohledem na opatření na podporu rozvoje venkova, v platném znění. • Nařízení Komise (ES) č. 1320/2006 ze dne 5. září 2006, kterým se stanoví pravidla pro přechod na podporu pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. • Základní podmínkou pro poskytování finanční podpory v AEO je uzavření pětiletého závazku podáním žádosti o zařazení na počátku pětiletého období a v rámci tohoto závazku každoroční podávání žádosti o poskytnutí dotace. Gesci za administraci žádostí a vyplácení za NV 79 má v rámci MZe odbor environmentálních podpor PRV.

Kdo se může AEO opatření zúčastnit?

O účast na opatření mohou zažádat soukromě hospodařící rolníci, firmy podnikající v zemědělské prvovýrobě, ale i nepodnikatelé (obce, fyzické osoby, školy aj.) jestliže mají v LPIS (tj. v registru půdních bloků MZe) evidovanou minimální výměru zemědělské půdy pro daný způsob obhospodařování a podávají žádost o zařazení na minimální výměru. Registraci půdních bloků v LPIS zařizují Agentury pro zemědělství.

1 2 3 4


Co je třeba splnit k využití dotačních titulů v rámci agroenvironmentálních opatření?

Při zahájení vstupu do AEO programů byl žadatel povinen: • zavázat se, že bude po dobu minimálně pěti let plnit podmínky příslušného dotačního titulu; • obhospodařovat a podávat žádost o zařazení minimálně na: –– 5 ha zemědělské půdy nebo –– 2 ha na území chráněné krajinné oblasti (CHKO) či národního parku (NP) nebo –– 1 ha v systému ekologického zemědělství nebo –– 0,5 ha pro pěstování zeleniny a speciálních bylin v systému ekologického zemědělství nebo –– 0,25 ha v případě trvalých kultur v systému ekologického zemědělství nebo –– 1ha ovocných sadů v systému integrované produkce ovoce nebo –– 0,5 ha vinic v systému integrované produkce révy vinné nebo –– 0,5 ha v systému integrované produkce zeleniny nebo –– 1 ha zemědělské půdy v systému zatravňování orné půdy • splňovat kritéria a podmínky pro poskytování dotací uvedené v zákoně č. 252/1997 o zemědělství v platném znění; • zavázat se, že bude dodržovat Podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu, které jsou součástí nařízení vlády č. 79/2007 Sb., a sice že na celé farmě: –– nedochází k rušení krajinných prvků, kterými jsou meze, terasy, skupiny dřevin, stromořadí a travnaté údolnice; –– kukuřice, brambory, řepa, bob setý, sója nebo slunečnice nejsou pěstovány na půdních blocích, popřípadě jejich dílech s průměrnou sklonitostí převyšující 12 stupňů; –– zapravování kejdy nebo močůvky do půdy nejdéle do 24 hodin po jejich aplikaci, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory, na půdních blocích, popřípadě jejich dílech s evidovaným druhem zemědělské kultury orná půda a s průměrnou sklonitostí převyšující 3 stupně, pokud tuto aplikaci nevylučuje zvláštní právní předpis (zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 103/2003 Sb.); –– nedošlo ke změně zemědělské kultury travní porost na zemědělskou kulturu orná půda; –– nedošlo k pálení bylinných zbytků na půdních blocích, popřípadě jejich dílech. Tab. 9 Přehled sazeb dotací agroenvironmentálních opatření v roce 2011 Titul/management

Dotace (€/ha)

Podopatření postupy šetrné k životnímu prostředí Ekologické zemědělství – travní porosty – pouze ekologické T

89,00

Ekologické zemědělství – travní porosty

71,00

Ekologické zemědělství – ovocné sady – intenzivní

849,00

Ekologické zemědělství – ovocné sady – ostatní

510,00

Ekologické zemědělství – vinná réva

849,00

Ekologické zemědělství – chmelnice

849,00

Ekologické zemědělství – orná půda

155,00

Ekologické zemědělství – speciální byliny

564,00

Ekologické zemědělství – zelenina

564,00

Integrovaná produkce ovoce

435,00

Integrovaná produkce vinné révy

507,00

Integrovaná produkce zeleniny

440,00

Podopatření ošetřování travních porostů Louky*

75,00

Mezofilní a vlhkomilné louky, přepásané – seč – do 31. 7. *

100,00

Mezofilní a vlhkomilné louky, přepásané – seč – do 30. 6. *

100,00


Mezofilní a vlhkomilné louky, přepásané – seč – od 15. 7. do 31. 8. *

100,00

Mezofilní a vlhkomilné louky, nepřepásané – seč – do 31. 7. *

100,00

Mezofilní a vlhkomilné louky, nepřepásané – seč – do 30. 6. *

100,00

Mezofilní a vlhkomilné louky, nepřepásané – seč – od 15. 7. do 31. 8. *

100,00

Mezofilní a vlhkomilné louky – bez hnojení – seč – do 31. 7. *

116,00

Mezofilní a vlhkomilné louky – bez hnojení – seč – do 30. 6. *

116,00

Mezofilní a vlhkomilné louky – bez hnojení – seč – od 15. 7. do 31. 8. *

116,00

Mezofilní a vlhkomilné louky – bez hnojení, pásy – seč – do 31. 7. *

135,00

Mezofilní a vlhkomilné louky – bez hnojení, pásy – seč – do 30. 6. *

135,00

Mezofilní a vlhkomilné louky – bez hnojení, pásy – seč – od 15. 7. do 31. 8. *

135,00

Horské a suchomilné louky, přepásané – seč – do 31. 7. *

120,00

Horské a suchomilné louky, přepásané – seč – od 15. 7. do 31. 8. *

120,00

Horské a suchomilné louky, přepásané – seč – od 15. 8. do 30. 9. *

120,00

Horské a suchomilné louky, nepřepásané – seč – do 31. 7. *

120,00

Horské a suchomilné louky, nepřepásané – seč – od 15. 7. do 31. 8. *

120,00

Horské a suchomilné louky, nepřepásané – seč – od 15. 8. do 30. 9. *

120,00

Horské a suchomilné louky – bez hnojení – seč – do 31. 7. *

130,00

Horské a suchomilné louky – bez hnojení – seč – od 15. 7. do 31. 8. *

130,00

Horské a suchomilné louky – bez hnojení – seč – od 15. 8. do 30. 9. *

130,00

Horské a suchomilné louky – bez hnojení, pásy – seč – do 31. 7. *

150,00

Horské a suchomilné louky – bez hnojení, pásy – seč – od 15. 7. do 31. 8. *

150,00

Horské a suchomilné louky – bez hnojení, pásy – seč – od 15. 8. do 30. 9. *

150,00

Trvale podmáčené a rašelinné louky – seč – od 15. 5. do 30. 6.

417,00


417,00


417,00


417,00

Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště bahňáků*

202,00

Ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště chřástala polního*

183,00

Pastviny*

112,00

Druhově bohaté pastviny*

169,00

Suché stepní trávníky a vřesoviště – pastva – od 1. 5. do 31. 10. *

308,00


308,00


308,00

Suché stepní trávníky a vřesoviště – pastva – od 15. 4. do 30. 6. a od 1. 8. do 30. 9. *

308,00

1

Zatravňování orné půdy **

270,00

Zatravňování orné půdy – vodní útvar **

295,00

2

Zatravňování orné půdy – ZCHÚ **

350,00

Zatravňování orné půdy – ZCHÚ vodní útvar **

374,00

Pěstování meziplodin

104,00

Biopásy

401,00

Podopatření péče o krajinu

Pramen: MZe 2011 * znamená snížení o 112 €/ha v 1. zóně ZCHÚ ** znamená snížení o 89 €/ha v 1. zóně ZCHÚ

3 4

58 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Pro rok 2011 se na všechny žadatele o přímé platby, některé podpory z Osy II Programu rozvoje venkova a některé podpory v rámci společné organizace trhu s vínem vztahovala povinnost plnit: • standardy Dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC – Good Agricultural and Environmental Conditions) a dodržování poměru stálých pastvin • povinné požadavky na hospodaření (SMR – Statutory Management Requirements) • minimální požadavky pro použití hnojiv a přípravků na ochranu rostlin v rámci agroenvironmentálních opatření (AEO požadavky) – vztahuje se na všechny žadatele o podporu v rámci agroenvironmentálních opatření

KONTROLA PODMÍNĚNOSTI (CROSS COMPLIANCE) v prioritní Ose II Programu rozvoje venkova Podmínky pro žadatele agroenvironmentálních opatření

Od 1. 1. 2009 je poskytnutí dotace v AEO podmíněno plněním kontrolních požadavků cross compliance (kontrola podmíněnosti). Cross compliance zahrnují podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) a povinné požadavky na hospodaření (SMR). Kontrolám podmíněnosti se detailně věnuje speciální publikace vydaná MZe – Průvodce zemědělce kontrolou podmíněnosti platný pro rok 2011. Vedení evidence o hnojivech, pomocných látkách, upravených kalech a sedimentech (§ 4 odst. 2 písm. d) NV 79) Podmínka: V případě použití hnojiv žadatel v souladu s § 9 zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, v platném znění a s vyhláškou č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, v platném znění, vede evidenci o hnojivech, pomocných látkách, upravených kalech a sedimentech. Při vedení evidence o hnojivech, pomocných látkách, upravených kalech a sedimentech je nutno dodržovat zejména následující obecné zásady: • evidence musí být vedena soustavně a řádně (je nutno zaznamenávat i pastvu hospodářských zvířat) • záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití • vede se evidence o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných hnojiv, upravených kalů a sedimentů • při vedení evidence nezáleží na formě, ale na obsahu • evidence může být vedena několika způsoby (v papírové podobě, pomocí počítačových programů, s využitím Portálu farmáře) • záznamy v evidenci mohou být řazeny podle pozemků, podle plodin nebo podle let • evidence se uchovává 7 let a musí být na požádání předložena kontrolnímu orgánu, kterému také musí být umožněno ověření údajů v ní uvedených (na základě dodacích listů, faktur apod.) Za porušení podmínky se považuje i nepředložení evidence o hnojivech, pomocných látkách, upravených kalech a sedimentech v průběhu fyzické kontroly na místě. Vedení evidence o používání přípravků na ochranu rostlin (§ 4 odst. 2 písm. e) NV 79) V případě použití přípravků na ochranu rostlin žadatel v souladu s § 49 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin, ve znění pozdějších předpisů, vede evidenci o používání přípravků na ochranu rostlin. Při vedení evidence o používání přípravků na ochranu rostlin je nutno dodržovat zejména následující obecné zásady: • evidence o používání přípravků na ochranu rostlin musí být vedena bezodkladně (údaje o použití přípravků musí být zaznamenány nejpozději následující den) • při vedení evidence nezáleží na formě, ale na obsahu • evidence může být vedena několika způsoby (v papírové podobě, pomocí počítačových programů, s využitím Portálu farmáře) • evidence se uchovává 5 let a musí být na požádání předložena kontrolnímu orgánu, kterému také musí být umožněno ověření údajů v ní uvedených (na základě dodacích listů, faktur apod.)


Kontrola evidence se zaměřuje na shodu evidovaných údajů s předepsanými relevantními údaji, kterými jsou: • ošetřovaný objekt (plodina, kultura, skleník apod.) • rozsah, velikost (plocha, výměra apod.) • datum aplikace (použití) • přípravek • způsob aplikace (použití) • celkové množství aplikovaného (použitého) přípravku • dávkování (dávka na jednotku v litrech, kg) • účel aplikace (cílový škodlivý organismus nebo jiný účel) Za porušení podmínky se považuje i nepředložení evidence o používání přípravků na ochranu rostlin v průběhu fyzické kontroly na místě.

Minimální požadavky na údržbu travních porostů Obhospodařování travních porostů Žadatel zajistí, aby na půdních blocích/dílech se zemědělskou kulturou travní porost evidovanou v LPIS byl travní porost alespoň 1x ročně spasen hospodářskými zvířaty nebo alespoň 2x ročně posečen. Pro provedení sečí jsou závazné termíny provedení první seče s odklizením biomasy do 31. 7. a provedení druhé seče s odklizením biomasy do 31.10. Provedení dvou sečí a dodržení výše uvedených termínů není závazné, pokud: • je na půdním bloku/dílu uplatňován některý z titulů v rámci podopatření ošetřování travních porostů podle NV 79, který stanovuje možnost provedení pouze jedné seče nebo jiné termíny provádění sečí • žadatel doručí souhlasné vyjádření OOP s posunem termínu seče nebo s vynecháním seče SZIF nejpozději v den, kdy měla být podmínka seče splněna Pokud se jedná o plochu označenou jako nevhodná pro AEO v LPIS nebo o plochu, u které není vhodný žádný z titulů navrhovaných v rámci podopatření ošetřování travních porostů z hlediska ochrany krajiny a přírody, a žadatel doloží tuto skutečnost v žádosti o zařazení souhlasným vyjádřením příslušného OOP, není podmínka obhospodařování travního porostu sečemi či pastvou povinná. Pokud žadatel nedodá včas SZIF souhlasné vyjádření příslušného OOP s odložením nebo vynecháním jedné ze sečí, nebude na dodatečné doložení souhlasného vyjádření OOP brán zřetel. Za odklizení biomasy se považuje i nabalíkování biomasy. Balíky lze na půdních blocích/dílech ponechat, pokud jejich ponechání nebrání plnění dalších podmínek NV 79. Místně příslušnými OOP se rozumí: • na území NP nebo CHKO příslušná správa NP nebo CHKO • na území národních přírodních rezervací a národních přírodních památek správa CHKO • na území ptačích oblastí, které se alespoň částečně překrývají s NP, CHKO, národní přírodní rezervací nebo národní přírodní památkou příslušná správa NP nebo CHKO • na území přírodní rezervace, přírodní památky a ptačích oblastí, které se ani částečně nepřekrývají s NP, CHKO, národní přírodní rezervací nebo národní přírodní památkou krajské úřady • ve vojenských újezdech újezdní úřady • na ostatním území obce s rozšířenou působností Konkrétní místně příslušné úřady veřejné správy lze nalézt na stránkách http://geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/. Obnova travního porostu V nastavení GAEC je jednou z podmínek pro obdržení plné výše dotací uveden zákaz změny kultury travní porost na kulturu orná půda (zákaz rozorání). Zákon o zemědělství v rámci definice kultury travní porost však dovoluje jednou za pět let travní porost za účelem zúrodnění rozorat. Rozorání za účelem zúrodnění a provádění obnovy travního porostu se nepovažuje za změnu kultury travní porost na kulturu orná půda v LPIS. Obnova travních porostů patří mezi radikální způsoby zlepšení druhové skladby porostů, a proto je vhodné vycházet z druhového složení stávajícího porostu a ekologických podmínek stanoviště. Primárním účelem obnovy travních porostů je zlepšení mimoprodukčních a produkčních

1 2 3 4

60 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy funkcí travního porostu. V rámci provádění obnovy travního porostu je vyžadováno, aby se do 31. srpna nacházel na obnovované ploše souvislý travní porost a byla buď provedena první seč spolu s odklizením biomasy, nebo byla sklizena krycí plodina (zde sklizeň krycí plodiny nahrazuje první seč). Zemědělec v případě provádění obnovy musí dodržovat všechny ostatní podmínky rozhodné pro poskytnutí dotace. Výjimka se tedy vztahuje jen na termín provedení první seče s odklizením biomasy, pokud je termín první seče v rámci NV 79 stanoven před 31. 8. U půdních bloků/dílů, které jsou zařazeny v podopatření ošetřování travních porostů a nacházejí se v ZCHÚ, OP NP nebo PO, je povolení obnovy travních porostů závislé na souhlasném vyjádření OOP. U titulu trvale podmáčené a rašelinné louky a suché stepní trávníky a vřesoviště je po dobu závazku zakázáno provádět obnovu travního porostu. Posuzování užívané výměry, kultury a období rozhodné pro poskytnutí dotace Období rozhodné pro posuzování dotačních podmínek v pětiletém závazku je pro všechny tituly od 1. 1. do 31. 12. kalendářního roku, s výjimkou titulu pěstování meziplodin a biopásy, kdy je od 1. 4. do 31. 3. kalendářního roku. Období rozhodné pro posuzování užívání výměry zemědělské půdy a kultury podle LPIS pro účely posouzení každoročně podávané žádosti o poskytnutí dotace je pro všechny tituly ode dne podání žádosti o poskytnutí dotace do 31. 12. kalendářního roku, s výjimkou titulu pěstování meziplodin a biopásy, kdy je ode dne podání žádosti o poskytnutí dotace do 31. 3. následujícího kalendářního roku. Vykázání veškeré zemědělské půdy Žadatel musí v jednotné žádosti vykázat veškerou zemědělskou půdu, kterou má k dispozici, bez ohledu na to, zda na ni žádá podporu či nikoliv. Jestliže tak neučiní, bude mu udělena sankce, o kterou se sníží vyplácená podpora. Jestliže žadatel užívá zemědělskou půdu, kterou nemá vedenou v evidenci, je nutné, aby ji do evidence nahlásil, a to bez ohledu na to, zda na ni bude žádat o poskytnutí dotace či nebude. Sankce je odstupňována podle výše rozdílu mezi celkovou plochou vykázanou v jednotné žádosti a souhrnem této plochy a plochy v žádosti nevykázané. Výše sankce: a) 1 % – pokud je tento rozdíl vyšší než 3 %, avšak nižší nebo roven 4 % plochy vykázané v jednotné žádosti b) 2 % – pokud je tento rozdíl vyšší než 4 %, avšak nižší nebo roven 5 % plochy vykázané v jednotné žádosti c) 3 % – pokud je tento rozdíl vyšší než 5 % plochy vykázané v jednotné žádosti Kombinovatelnost AEO s dotacemi poskytovanými MŽP Na půdních blocích/dílech zařazených do AEO je možné provádět z dotací MŽP takové činnosti, které jsou svým charakterem odlišné od činností financovaných v AEO (a pokud jsou v souladu s pravidly pro evidenci ploch plnících mimoprodukční funkce v LPIS, tj. metodika LPIS). Jedná se například o výsadbu linií, skupin dřevin nebo tvorbu tůněk a malých vodních ploch, revitalizace vodních toků, revitalizace blat, revitalizace nivy nebo mokřadu, odstranění nežádoucích náletových a invazních dřevin, ošetření památného stromu, údržbu tůňky pro obojživelníky, výstavbu oplocení mokřadu atd.

Vývoj ekologického zemědělství

Ekologické zemědělství je perspektivní způsob hospodaření, který vytváří nový trh s produkty již od roku 1990. Přispívá, kromě nových pracovních příležitostí, k rozvoji a údržbě venkovské krajiny a k ochraně všech složek životního prostředí, a nejvíce se tak přibližuje pojetí udržitelného způsobu hospodaření. Konvenční zemědělství zatěžuje půdu a vodu nadbytkem živin z používaných průmyslových hnojiv, zejména lehce rozpustných hnojiv dusíkatých v ledkové formě, dále zbytky pesticidů, zhoršuje strukturu půdy, snižuje obsah humusu a snižuje přítomnost mikroorganismů v půdě. Některé pesticidy jsou neselektivní a působí i na jiné druhy organismů, než na které byl zásah zaměřen. Cílové druhy (např. svilušky) bývají navíc často mnohem odolnější vůči pesticidům než ostatní živočichové. Mezi další následky patří vedle nepřirozených změn v ekosystémech i vliv na zdraví člověka.


Čemu prospějeme ekologickým zemědělstvím? • zvýšíme úrodnost půdy, obsah humusu, mikrobiální aktivitu v půdě, zlepšíme strukturu půdy • omezíme pronikání rozpustných živin do podzemních i povrchových vod • zamezíme kontaminaci vody a půdy zbytky pesticidů • zajistíme produkci nutričně i hygienicky vysoce kvalitních potravin • zajistíme pohodu zvířat přirozeným způsobem chovu • zvýšíme biodiverzitu a pestrost krajiny na své farmě Jaké podmínky ekologického zemědělství je třeba dodržet? • podat žádost o registraci pro ekologické zemědělství u Ministerstva zemědělství ČR • přijmout taková opatření, aby bylo maximálně omezeno riziko negativních vlivů na pozemky (živé ploty, travnaté pásy, větrolamy atd.) • nepoužívat geneticky modifikované organismy (GMO) • používat pouze taková hnojiva, krmiva, pomocné půdní látky a substráty, přípravky na ochranu rostlin a rozmnožovací materiál, které jsou uvedeny ve vyhlášce č. 16/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství • nepoužívat jiné materiály a postupy pro zpracování bioproduktů, než stanoví vyhláška č. 16/2006 Sb. • dodržovat vyvážený osevní postup a dbát o zvyšování půdní úrodnosti • zvířatům vytvořit podmínky ochrany zdraví, prevence onemocnění a jejich pohody, zajistit jim podmínky ustájení, které budou odpovídat jejich etologickým a fyziologickým potřebám • chovat maximálně 1,5 VDJ hospodářských zvířat na hektar zemědělské půdy • zvířata nechovat v uzavřených prostorách bez přístupu do výběhu nebo na pastvu • nepoužívat trvalé vazné ustájení skotu a klecové chovy, rošty • nepoužívat přenos embryí, hormonální látky, stimulátory růstu atd. • vést předepsanou evidenci (krmiva, léčiva, evidenční karty hospodářských zvířat) O příspěvek na travní porosty lze žádat v případě, že intenzita chovu hospodářských zvířat uvedených v příloze č. 4 nařízení vlády č. 79/2007 Sb. k 31. 7. příslušného roku je nejméně 0,2 VDJ/ha travního porostu a nejvýše 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy. Jaká je legislativa pro ekologické zemědělství? Pravidla v oblasti ekologického zemědělství jsou dána především evropskou legislativou ekologického zemědělství. Konkrétně jde o nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) 2092/91 a prováděcí nařízení Komise (ES) 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) 834/2007. Soubor nové legislativy doplňuje nařízení Komise (ES) 1235/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro dovoz biopotravin ze třetích zemí, nařízení Komise 710/2009, kterým se upravují podmínky v oblasti ekoakvakultury, a nařízení Komise (ES) 271/2010, kterým je stanoveno nové evropské logo pro biopotraviny. Dále platí národní legislativa – zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, který upravuje především proces registrace pro ekologické zemědělství, kontrolní systém a systém sankcí za porušení pravidel ekologického zemědělství. V roce 2010 byl zahájen legislativní proces přípravy novely zákona o ekologickém zemědělství, který zpracovává novou evropskou legislativu ekologického zemědělství. Předpokládaná nová účinnost novely zákona je od 1. 1. 2012. Kolik je ekologicky hospodařících zemědělců v ČR? Počet ekologicky hospodařících zemědělců za rok 2010 významně narostl. K 31. 12. 2010 jich hospodařilo již 3 517, a to na celkové výměře téměř 450 tisíc ha, což představuje podíl více než 10,55 % z celkové výměry zemědělské půdy. Stabilně se zvyšuje výměra orné půdy, která dosáhla 55 tisíc ha, což znamená nárůst o 10 tisíc ha za rok 2010. Zvýšila se také výměra vinic v ekologickém zemědělství na současných 803 ha. Počet ekofarem se tak zvýšil za rok 2010 o 31 %, počet výrobců biopotravin o 26 % a počet provozoven se zvýšil na téměř 630. Výměra rybníků v ekologickém zemědělství dosáhla 54 ha. Zvýšila se pohoda zvířat, posílila se důvěra spotřebitele, zkvalitnila se propagace, zpracování a marketing, schopnost podnikat a ekonomická životaschopnost v ekologickém zemědělství je výrazně vylepšená, nové směry najdeme i ve výzkumu, vzdělávaní a v poradenství.

1 2 3 4

62 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Tab. 10 Srovnání základních statistických ukazatelů ekologického zemědělství 31. 12. 2009

31. 12. 2010

497

626

129

26

2 689

3 517

828

31

Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha)

398 407

448 202

49 795

13

Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%)

9,38

10,55

1,17

-

44 906

54 937

10 031

22

Výměra trvalých travních porostů (ha)

329 232

369 272

40 040

12

Výměra trvalých kultur (sady) (ha)

3 678

5 128

1 450

39

Výměra trvalých kultur (vinice) (ha)

645

803

158

25

8

8

0

0

19 890

18 054

-1836

-9

Počet výrobců biopotravin Počet ekofarem

Výměra orné půdy (ha)

Výměra trvalých kultur (chmelnice) (ha) Ostatní plochy (ha)

Nárůst v roce 2010

Nárůst v roce 2010 (%)

Pramen: MZe

V následující tabulce je předložen každoroční nárůst zemědělských organizací a obhospodařované výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství od roku 1990. Nejvyššího nárůstu bylo dosaženo v letech s dotační podporou z operačního programu. Z pohledu velikostní struktury ekologických podniků je nejčastější rozloha ekofarem v rozmezí 10–50 ha, což je také kategorie s trvale největším nárůstem počtu ekofarem. Hlavními oblastmi ekologického zemědělství jsou tradičně méně příznivé horské a podhorské oblasti ČR. Největší plochy ekologicky obhospodařované půdy se nacházejí v pohraničních hornatých částech okresů Jihočeského, Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. V uvedených krajích se nachází více než polovina ploch. Tab. 11 Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (EZ) ČR Rok

Počet podniků celkem

Výměra zemědělské půdy Procentuální podíl v EZ v ha ze zem. půdního fondu

1990

3

480

-

1991

132

17 507

0,41

1992

135

15 371

0,36

1993

141

15 667

0,37

1994

187

15 818

0,37

1995

181

14 982

0,35

1996

182

17 022

0,40

1997

211

20 239

0,47

1998

348

71 621

1,67

1999

473

110 756

2,58

2000

563

165 699

3,86

2001

654

217 869

5,09

2002

721

235 136

5,50

2003

810

254 995

5,97


2004

836

263 299

6,16

2005

829

254 982

5,98

2006

963

281 535

6,61

2007

1318

312 890

7,35

2008

1 946

341 632

8,04

2009

2 689

398 407

9,38

2010

3 517

448 202

10,55

Pramen: MZe

Tab. 12 Počet výrobců biopotravin v letech 2001–2010 Rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

75

92

96

116

125

152

253

422

497

626

Počet výrobců biopotravin Pramen: MZe

Tab. 13 Vývoj struktury půdního fondu v ekologickém zemědělství ČR v ha rok 2001 výměra

Druh pozemku Orná půda Trvalý travní porost

rok 2002 výměra

rok 2004 výměra

19 637

19 694

20 766

23 478

195 633

211 924

231683

235 379

209 956

232 189

963

898

928

1 170

820

1 195

2 354

2 778

2747

7 056

23 440

24 671

218 114

235 136

254 995

263 299

254 982

281 535

Celkem

rok 2007 výměra

Orná půda

rok 2008 výměra

rok 2009 výměra

rok 2010 výměra

29 505

35 180

44 906

54 937

257 899

281 596

329 232

369 272

Trvalé kultury

1 870

3 105

4 331

5 939

Ostatní plochy

23 616

21 753

19 890

18 054

312 890

341 632

398 407

448 202

Celkem

rok 2006 výměra

19 536

Ostatní plochy

Trvalý travní porost

rok 2005 výměra

19 164

Trvalé kultury

Druh pozemku

rok 2003 výměra

Pramen: MZe

1

Tab. 14 Podíl jednotlivých kultur na celkové výměře ekologického zemědělství v % Druh pozemku

rok 2001

Orná půda

8,78

8,31

7,70

7,50

8,1

Trvalé travní porosty

89,69

90,13

90,86

89,40

82,4

Trvalé kultury

0,45

0,38

0,36

0,40

0,30

Ostatní plochy

1,08

1,18

1,08

2,70

9,2

Celkem Pramen: MZe

100

rok 2002

100

rok 2003

100

rok 2004

100

rok 2005

100

rok 2006 8,34

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

9,43

10,30

11,38

12,27

82,42

82,42

82,63

82,38

0,42

0,60

0,91

1,08

1,33

8,74

7,55

6,37

4,91

4,02

82,5

100

100

100

100

100

2 3 4

64 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Dotace v ekologickém zemědělství Od roku 2007 je podpora ekologickým zemědělcům na plochu vyplácena v rámci Programu rozvoje venkova. V roce 2009 bylo celkem proplaceno 980 809 tis. Kč. Výše dotace byla pro rok 2010 následující: • 155 €/ha při hospodaření na orné půdě, s výjimkou pěstování zeleniny nebo speciálních bylin; • 89 €/ha při hospodaření na travních porostech pro 100% ekologického zemědělce (bez souběhu s konvenčním zemědělstvím), 71 €/ha pro zemědělce se souběhem; • 849 €/ha při obhospodařování vinic, ovocných sadů nebo chmelnic, 510 €/ha při obhospodařování extenzivních ovocných sadů; • 564 €/ha při pěstování zeleniny nebo speciálních bylin na orné půdě. Ústav zemědělské ekonomiky a informací uvádí následující informace o ekonomické výhodnosti ekologických farem: Pokud se zaměříme na ekonomiku ekologicky hospodařících farem, zůstává z celkového počtu 2739 respondentů přibližně 1788 ekofarem, z nichž 90 % uvedlo, že v roce 2008 byl jejich hospodářský výsledek kladný. Záporný výsledek uvedlo 9,6 % ekofarem, tj. 172 subjektů. Sedm subjektů tuto otázku odmítlo zodpovědět. V posledních letech na ekologických farmách pracovalo 7928 pracovníků, z toho 98,9 % na plný úvazek, 8,7 % na částečný úvazek, 22,4 % tvořili sezónní pracovníci. Od roku 2007 jsou ekologičtí zemědělci a výrobci biopotravin bodově zvýhodněni také v následujících pěti investičních opatřeních Programu rozvoje venkova v prioritní Ose I a III: 1. modernizace zemědělských podniků 2. zahájení činnosti mladých zemědělců 3. přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům 4. podpora cestovního ruchu 5. diverzifikace činností nezemědělské povahy Loga pro ekologické zemědělství Biopotraviny vyrobené v České republice musí být označené jak národní značkou, tzv. biozebrou, tak i novým evropským logem. Biopotraviny z dovozu mohou být označeny biozebrou, ale nemusí.

Národní značení Grafický znak BIO, tzv. biozebra, s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a s číslem kontrolní organizace CZ-BIO-001, CZ-BIO-002 nebo CZ-BIO-003, se v ČR používá jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny. K jejímu udílení jsou Ministerstvem zemědělství pověřeny kontrolní organizace KEZ o.p.s.., ABCERT AG a Biokont CZ, s.r.o. Logo je možné použít pouze v souladu s ustanovením zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 16/2006 Sb., ze dne 6. ledna 2006, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství. Evropské značení Grafický znak loga společenství označující ekologickou produkci je definován v nařízení Rady 834/2008 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č.2092/91. Grafickou podobu loga, podmínky pro jeho užívání, tvar číselného a kódu kontrolního subjektu stanovuje nařízení Komise (EU) č. 271/2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o logo Evropské unie pro ekologickou produkci. Jeho užívání je od 1. července 2010 povinné. Vedle povinného užívání loga EU pro ekologickou produkci na balených biopotravinách platí od 1. července 2010 také povinnost označovat na obalu rovněž místo, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá. Pro biopotraviny dovezené do EU ze třetích zemí je evropské logo dobrovolné.


Integrovaná produkce

Cílem integrované produkce je využití přirozených zdrojů a regulačních mechanismů za současného snížení potřeby uměle dodávané energie a látek, jejichž využívání je nákladné a zatěžuje životní prostředí. Aby mohla být minimalizována potřeba závlahy, aplikace hnojiv nebo pesticidů, popřípadě aby měly tyto zásahy maximální účinnost a nemusely být častěji opakovány, musí mít zemědělec dobrý přehled o aktuálním obsahu živin na jednotlivých pozemcích, průběhu počasí a momentálním výskytu škodlivých organismů. Tyto informace získává zemědělec zajištěním pravidelných rozborů půdy, sledováním zařízení zaznamenávajících průběh teploty a vlhkosti vzduchu a pomocí zařízení k odchytu patogenních organismů. Na základě získaných údajů pak dodá do půdy pouze chybějící živiny v potřebné formě nebo provede správně načasovaný zásah proti škodlivým organismům, které se rozvíjejí za určitých klimatických podmínek. K chemické ochraně je v určitých případech možno přistoupit až při prokázání kritické hranice výskytu konkrétního škodlivého organismu. K takovému zásahu je pak možno využít např. selektivní, k přírodě šetrnější přípravek. Jaká jsou rizika současného hospodaření? Současné hospodaření stále ještě nedostatečně využívá možnosti průběžného získávání informací o veličinách, které přímo ovlivňují růst, vývoj a obranyschopnost zemědělských plodin, jako je např. teplota a vlhkost vzduchu. Vzájemné působení těchto veličin ovlivňuje rašení pupenů, rozkvétání, zrání plodů atd. Rostliny bývají v různých fázích růstu více či méně náchylné k napadení chorobami a škůdci. Též patogenní organismy vykazují v odlišných podmínkách různou aktivitu a ochranné prostředky vykazují různou účinnost. Jde tedy o značně provázaný systém, který je nutno neustále sledovat a veškeré zásahy optimalizovat. Nesoustředěný (neintegrovaný) přístup vede snadno ke zbytečnému nadužívání hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, s negativními dopady na životní prostředí i kvalitu samotných produktů. Čeho lze dosáhnout využitím systému integrované produkce? • snížení spotřeby pesticidů a hnojiv • omezení vstupů do porostů na nejnutnější mez a zároveň snížení spotřeby fosilních paliv • omezení zatěžování půdy chemickými látkami a pojezdem • zvýšení kvality produktů • zvýšení efektivity jednotlivých zásahů Do titulu Integrovaná produkce je možno vstoupit se třemi typy registrovaných kultur: a. ovocný sad b. vinice c. orná půda – s cílem pěstování zeleniny Na obhospodařování jednotlivých kultur jsou v rámci integrované produkce kladeny specifické požadavky:

A. Kultura ovocný sad – integrovaná produkce ovoce

Co musíme udělat? • Nesmíme aplikovat přípravky na ochranu rostlin obsahující alespoň jednu účinnou látku uvedenou v nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění AEO. • Budeme provádět pravidelný prosvětlovací řez v předepsané části vegetačního období • V průběhu vegetačního období povedeme každodenní záznamy o teplotě a vlhkosti vzduchu, naměřené na jednotlivých půdních blocích. • Povedeme záznamy o výskytu škodlivých organismů, zjištěném pomocí vhodných lapačů či dalších vybraných prostředků pro monitoring umístěných v kultuře. • Nejpozději do konce třetího roku pětiletého období zajistíme rozbor vzorků půdy odborně způsobilou osobou. • Každoročně zajistíme odběr a rozbor vzorků ovoce odborně způsobilou osobou. • Budeme pěstovat předepsaný počet životaschopných jedinců /ha, tj. v průměru 500 ks u jádrovin, 200 ks, u peckovin a 2000 ks u bobulovin.

1 2 3 4


B. Kultura vinice – integrovaná produkce révy vinné

Co musíme udělat? • Nesmíme aplikovat přípravky na ochranu rostlin obsahující alespoň jednu účinnou látku uvedenou v nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění AEO. • S měďnatými přípravky aplikujeme maximálně 2 kg mědi/ha vinic za rok. • Aplikujeme maximálně 50 kg N č.ž./ha v průměru na celkovou výměru vinic za kalendářní rok, včetně hnojiv, statkových hnojiv a upravených kalů. • Provádíme pravidelné prosvětlení rostlin (odstraňováním zálistků nebo listů v okolí hroznů) v období od 1. června do 31. srpna. • Každoročně provedeme nejvýše šest aplikací povolených přípravků proti plísni révové a nejvýše šest aplikací povolených přípravků proti padlí révovému. • Do tří let po výsadbě zajistíme pokrytí každého druhého meziřadí bylinným porostem. • Budeme pěstovat v průměru 1800 ks životaschopných jedinců révy/ha.

C. Kultura orná půda – integrovaná produkce zeleniny

Co musíme udělat? • Musíme každoročně předložit Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu zákres a výměru ploch určených v daném roce k pěstování zeleniny (s uvedením druhu). • Nesmíme aplikovat přípravky na ochranu rostlin obsahující alespoň jednu účinnou látku uvedenou v nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění AEO. • V průběhu vegetačního období povedeme každodenní záznamy o teplotě a vlhkosti vzduchu, naměřené na jednotlivých půdních blocích. • Povedeme záznamy o výskytu škodlivých organismů, zjištěného pomocí vhodných lapačů či dalších vybraných prostředků pro monitoring umístěných v kultuře. • Nejpozději do konce třetího roku pětiletého období zajistíme rozbor vzorků půdy odborně způsobilou osobou. • Každoročně zajistíme odběr a rozbor vzorků zeleniny odborně způsobilou osobou. • Provedeme před každým výsevem nebo výsadbou druhu zeleniny rozbor půdy na zjištění obsahu minerálního dusíku. • Musíme dodržet maximální limit aplikace N/ha podle druhu zeleniny – v souladu s nařízením vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění AEO. • Vedeme evidenční kartu půdního bloku/dílu v souladu s nařízením vlády č. 79/2007 Sb. • Můžeme používat pouze uznané osivo.

Travní porosty Základní podmínky pro ošetřování travních porostů Travní porosty v našich podmínkách vytvořil a dlouhodobě udržoval člověk. Hospodaření na těchto pozemcích probíhalo často několik staletí, čímž vznikly podmínky pro život mnoha druhů živočichů a rostlin. Tyto druhy jsou na travní porosty a na sebe navzájem vázány tak úzce (např. housenky některých motýlů se dokáží živit pouze jediným druhem rostliny), že se jinde téměř nemohou vyskytovat. Způsoby využívání travních porostů jsou velmi rozmanité, např. různý počet sečí za rok, pastva ovcí, koz či dobytka, hnojení, a proto se nachází v naší krajině pestrá paleta prostředí obývaná spoustou druhů. Je známo, že v travních porostech se téměř stejné množství rostlinné hmoty, která je nad zemí, nachází i pod zemí, tedy hlavně v kořenech. Díky tomu mají travní porosty obrovskou schopnost zadržovat vodu, a přispívat tak k prevenci proti škodám z přívalových dešťů. Nejjednodušší rozdělení travních porostů je dáno hlavním způsobem obhospodařování – na louky a pastviny. Jelikož na loukách fungují jiné přírodní zákonitosti než na pastvinách, liší se podle toho i zásady šetrného hospodaření, které představíme v následujících kapitolách. Jaká jsou rizika současného hospodaření? Intenzivní využívání luk a pastvin z nich vytlačuje jak konkurenčně slabší druhy rostlin, tak hnízdící ptáky nebo četné druhy hmyzu. Pokud se travní porosty nadměrně hnojí, posiluje se tím nárůst několika málo druhů, zejména trav, na úkor ostatních. Paradoxem je, že jiné louky a pastviny (zejména v odlehlejších oblastech pohraničí) se naopak přestávají využívat. Opuštěné lokality zarůstají, navrátit


je do původního stavu je s přibývajícím časem stále obtížnější. Přicházíme tak o prostředí, které plní v krajině důležité funkce a zároveň je kulturním dědictvím po našich předcích. Proč bychom měli udržovat travní porosty šetrným hospodařením? • Udržíme stálé životní podmínky pro mnoho vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. • Omezíme zatěžování půdy a vody nadbytkem živin. • Zvýšíme schopnost krajiny zadržovat vodu. • Poskytneme kvalitnější potravu hospodářským zvířatům. • Zachováme rozmanitost kulturní krajiny. Členění dotačních titulů pro ošetřování travních porostů Pro účely čerpání dotací s cílem ochrany přírody jsou travní porosty v rámci půdních bloků členěny takto: 1. Základní tituly • louky • pastviny Vstup do těchto titulů ve zvláště chráněných územích (ZCHÚ, tj. národní park NP, chráněná krajinná oblast CHKO, národní přírodní rezervace a národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka), ochranných pásmech NP a ptačích oblastech musí být žadateli schválen příslušným orgánem ochrany přírody (OOP). Bez schválení je v ZCHÚ, ochranných pásmech NP a ptačích oblastech možno využívat jen tituly nadstavbové, které jsou v LPIS na daných půdních blocích vymezeny. 2. Nadstavbové tituly V ZCHÚ, ochranných pásmech NP a ptačích oblastech jsou vymezeny následující nadstavbové tituly: • mezofilní a vlhkomilné louky – s variantami hnojené, nehnojené nebo nehnojené s neposečenými pásy • horské a suchomilné louky – s variantami hnojené, nehnojené nebo nehnojené s neposečenými pásy • druhově bohaté pastviny • trvale podmáčené a rašelinné louky • ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště bahňáků • ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště chřástala polního • suché stepní trávníky a vřesoviště V případě vymezení těchto titulů v LPIS je v ZCHÚ, ochranných pásmech NP a ptačích oblastech vstup do těchto nadstavbových titulů pro žadatele povinný. Pokud žadatel nesouhlasí s navrženým optimálním titulem, může požádat OOP o souhlas k zařazení do základního titulu louky nebo pastviny. LPIS v některých případech nabízí tyto kombinace: • mezofilní a vlhkomilná louka/druhově bohatá pastvina • horská a suchomilná louka/druhově bohatá pastvina Z pohledu ochrany přírody je na těchto lokalitách možné použít oba způsoby hospodaření, tedy jak pastviny, tak i louky. Je ponecháno na zemědělci, jaký způsob obhospodařování si pro závazné období zvolí. Pokud je v LPIS vymezena louka s variantou „hnojená“ (jak mezofilní a vlhkomilné louky, tak horské suchomilné louky), má zemědělec možnost během podávání žádostí o zařazení do AEO zvolit variantu „nehnojená“ či „nehnojená s ponecháním neposečených pásů“. Následující nadstavbové tituly jsou vymezeny i v krajině mimo ZCHÚ, ptačí oblasti a ochranná pásma NP: • trvale podmáčené a rašelinné louky • ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště bahňáků • ptačí lokality na travních porostech – hnízdiště chřástala polního • suché stepní trávníky a vřesoviště V krajině mimo ZCHÚ a ptačí oblasti je pro žadatele vstup do nadstavbových titulů dobrovolný.

1 2 3 4

68 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů: 1. Do titulů pro travní porosty musíme vstoupit se všemi pozemky, které máme zaregistrované jako travní porosty (ke dni podání žádosti o zařazení), vyjma žádostí o zařazení pozemků: • nevhodných pro AEO • nevhodných pro žádný ze způsobů ošetřování travních porostů v rámci AEO, a to se souhlasem OOP • zařazených do titulu zatravňování orné půdy (týká se i pozemků zařazených do tohoto titulu dle předchozího nařízení vlády č. 242/2004 Sb.) • zařazených do titulu tvorba travnatých pásů na svažitých půdách dle nařízení vlády č. 242/2004 Sb. 2. K hnojení nebudeme používat upravené kaly a nebudeme aplikovat odpadní vody na půdních blocích/dílech zařazených do podopatření ošetřování travních porostů. 3. Minimální intenzita chovu hospodářských zvířat uvedených v příloze č. 4 nařízení vlády č. 79/2007 Sb. k 31. 7. příslušného roku je nejméně 0,2 VDJ/ha travního porostu a nejvýše 1,5 VDJ/ha zemědělské půdy (neplatí pro tituly trvale podmáčené a rašelinné louky a ptačí lokality na travních porostech).

Louky

Z lučního porostu se rostlinná hmota neodstraňuje průběžně jako na pastvině, ale naráz – pokosením. Louka tedy zůstává po většinu roku nedotčená, což umožňuje mnoha druhům rostlin a živočichů nerušeně dokončit svůj vývoj (např. dozrání semen orchidejí, vývin housenek motýlů okáčů). Luční porost je také díky tomu vyšší a rovnoměrně narostlý, takže jeho celková listová plocha dokáže odpařit ohromné objemy vody zachycené hustou sítí kořenů. Louky proto mají zásadní význam pro udržení vody v krajině. Rozmanitost bylin na louce neznamená jen nabídku potravy a úkrytů pro hmyz a půdní organismy, ale také obohacení sena o minerály, vitaminy a jiné látky pro hospodářská zvířata. Jaká jsou rizika současného hospodaření? Pokud se louka neposeče, hromadí se v porostu stařina. Ta na jaře brání růstu semenáčků a nižších rostlin a porost tak ochuzuje. Nesečenou louku dokáží také velmi snadno ovládnout některé druhy trav. Rychloobnova luk přeoráním a dosetím zcela znemožňuje, aby se porost obohatil o další druhy a dovedl účinně zadržet vodu. Nadbytek živin v půdě způsobený nevhodným kosením nebo nadměrným hnojením s výhodou využívají např. šťovíky nebo pcháče na úkor ostatních druhů rostlin. Proč bychom měli šetrně hospodařit na loukách? • Snížíme tak zatížení krajiny nadbytkem živin. • Přispějeme k zadržení vody v krajině. • Zabráníme poškozování půdy, • Umožníme dalším druhům živočichů a rostlin osídlit luční prostředí. Co je třeba udělat? • Aplikujeme hnojiva maximálně do výše 60 kg N/ha v průměru na celkovou výměru těchto luk za rok, včetně dusíku dodaného při přepásání (neaplikujeme kejdu, s výjimkou kejdy skotu). • Travní porost posečeme minimálně dvakrát ročně (v odůvodněných případech schválených OOP jedenkrát ročně), první seč do 31. 7., druhou seč do 31. 10. Posečenou hmotu z pozemku odklidíme. • Přepásání hospodářskými zvířaty je možné od 15. 8. • Neprovádíme mulčování, obnovu a přísev travních porostů v ZCHÚ, v ochranných pásmech NP a v ptačích oblastech bez povolení OOP. • V ZCHÚ, ochranných pásmech NP a ptačích oblastech jsme povinni si tento management nechat schválit OOP. • Dodržíme základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů.

Trvale podmáčené louky a rašelinné louky

Trvale podmáčené a rašelinné louky se vytvořily na místech se zvýšenou hladinou podzemní vody. Většinou se jedná o luční prameniště a zrašelinělá nebo podmáčená místa na okrajích rybníků, podél toků a v údolních sníženinách. Díky pravidelnému kosení hostí dnes tyto louky řadu ohrožených rostlinných druhů – např. prstnatec májový nebo kosatec sibiřský. Stejně tak jsou ale nezbytné pro celou řadu živočichů. Pro chřástala, bekasinu, rosničku, skokana zeleného či modráska bahenního to jsou místa, kde mohou hnízdit, klást vajíčka a najít dostatek potravy. Velký podíl na úbytku podmáčených luk měly nesprávně provedené meliorace, které odvedly vodu z krajiny, takže původní společenstvo


rostlin a živočichů už nedokázalo v lokalitě přežít a bylo nahrazeno jiným. Podmáčené louky jsou často velmi citlivé na nadměrný přísun živin, neboť většina zde rostoucích druhů je přivyklá na jejich trvale nízký obsah. Vzhledem k těmto faktorům jsou podmáčené a rašelinné louky v naší zemi společenstvem skutečně ohroženým. Jaká jsou rizika současného hospodaření? Pokud nejsou podmáčené louky pravidelně koseny, velmi rychle zarůstají a celá řada vzácných druhů se z nich vytrácí. Kosení zemědělskou mechanizací však může porosty také poškodit, neboť pojíždění velmi zhutňuje půdu. Proto je nezbytné kosení ruční nebo lehkou mechanizací. Svůj díl na úbytku druhové pestrosti má i aplikace hnojiv nebo vápnění. Pokud se podmáčená nebo rašelinná louka odvodní, je to již tak výrazná změna, že vede k jejímu téměř jistému zániku. Proč bychom měli udržovat trvale podmáčené a rašelinné louky? • Zachováme nebo dokonce rozšíříme životní prostor rostlinným a živočišným druhům, pro něž je trvale vlhké prostředí základní životní podmínkou. • Přispějeme k zadržení vody v krajině a k jejímu přirozenému odtoku. • Zachováme specifický ekosystém, který se kvůli necitlivým hospodářským zásahům stal velmi vzácný. Co musíme udělat? • Na plochách vyznačíme a udržujeme v terénu zřetelnou hranici trvale podmáčených a rašelinných luk. • Na takto určených místech nebudeme aplikovat hnojiva, vápnit ani provádět odvodnění. • Travní porost posečeme minimálně jednou ročně jen lehkou mechanizací, a to ve stanoveném termínu uvedeném v LPIS (od 15. 5. do 30. 6., od 15. 6. do 31. 7., od 15. 7. do 31. 8., od 15. 8. do 30. 9.). Pokosenou hmotu z pozemku odklidíme. • Travní porost nelze přepásat. • Nebudeme provádět mulčování, obnovu a přísev travního porostu. • Smykování provedeme jen s povolením OOP. • Dodržíme základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů

Mezofilní a vlhkomilné louky

Jako mezofilní označujeme louky, jejichž místní podmínky, především obsah živin, vlhkost a půdní reakce, se pohybují v průměrných hodnotách. Jsou to louky nížin a pahorkatin, na kterých je častou travinou ovsík vyvýšený nebo podhorské louky, ve kterých převažují trávy nižšího vzrůstu, zejména kostřavy. K typickým bylinám těchto luk patří jetel luční, řebříček nebo kopretina. Vlhkomilné louky se vyskytují buď na pozemcích s vyšší hladinou podzemní vody, nebo tam, kde dochází k častému zaplavování pozemku. Z trav zde nacházíme psárky, metlice, z bylin např. pryskyřníky. Mezofilní a vlhkomilné louky jsou pestrá společenstva, schopná produkovat i při šetrném hospodaření značné množství biomasy. Rizika současného hospodaření V případě intenzivního hospodaření, kdy se louky hnojí, se do půdy dostává větší množství živin, než je pro ni přirozené. Přebytečné živiny se pak hromadí na pozemku a dostávají se i do okolní krajiny. Přísun živin odstartuje nárůst mohutnějších rostlinných druhů, které začnou vytlačovat druhy méně konkurenceschopné. Většina luk se navíc seče naráz ve velmi krátké době na přelomu května a června. Velké množství živočichů tak najednou přijde o potravu i úkryt. Některé druhy rostlin ještě nemají dozrálá semena, luční společenstva se tak ochuzují. Na některých lokalitách hrozí naopak zánik hospodaření a zarůstání luk náletem. Čemu prospějeme šetrnějším hospodařením na mezofilních a vlhkomilných loukách? • Zabráníme nárůstu bujnějších rostlinných druhů a ochuzení porostu. • Snížíme zatížení půdy nadbytkem živin. • Zajistíme lepší funkce půdy. • Podpoříme druhovou rozmanitost rostlin a živočichů. • Zajistíme větší rozmanitost lučních porostů v krajině. • Umožníme lučním druhům živočichů průběžně nacházet potravu a úkryt.

1 2 3 4


Mezofilní a vlhkomilné louky – titul má tři varianty: 1. varianta – hnojené MVL

Co musíme udělat? • Aplikujeme hnojiva max. do 60 kg N/ ha v průměru na celkovou výměru těchto luk za rok, včetně dusíku dodaného při přepasení, ke hnojení použijeme pouze kompost nebo hnůj. • Travní porost posečeme minimálně dvakrát ročně (jedenkrát ročně v odůvodnitelných případech), a to ve stanoveném termínu uvedeném v LPIS. • Pokud máme na půdních blocích v LPIS danou možnost pastvy, můžeme přepásat hospodářskými zvířaty od 15. 8. • Na přepásané ploše nebudeme provádět příkrm hospodářských zvířat. • Kosení porostů provedeme vždy od středu ke krajům nebo od jedné strany pozemku ke druhé. • Posečenou hmotu z pozemku odklidíme. • Nebudeme provádět mulčování, obnovu a přísev travního porostu bez povolení OOP. • Dodržím základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů

2. varianta – nehnojené MVL

Co musíme udělat? • Nebudeme aplikovat hnojiva. • Travní porost posečeme minimálně dvakrát ročně (jedenkrát ročně v odůvodnitelných případech schválených OOP), a to ve stanoveném termínu uvedeném v LPIS. Travní porost nebudeme přepásat. • Kosení porostů provedeme vždy od středu ke krajům, nebo od jedné strany pozemku ke druhé. • Posečenou hmotu z pozemku odklidíme. • Nebudeme provádět mulčování, obnovu a přísev travního porostu bez povolení OOP. • Dodržíme základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů.

3. varianta – MVL s neposečenými pásy

Co musíme udělat? • Nebudeme aplikovat hnojiva. • Travní porost posečeme minimálně dvakrát ročně (jedenkrát ročně v odůvodnitelných případech schválených OOP), a to ve stanoveném termínu uvedeném v LPIS (první seč od 30. 6. do 31. 7. nebo od 15. 7. do 31. 8., druhou seč do 31.10.). Travní porost nebudeme přepásat. Při první seči necháme na louce neposečené pásy o šířce 6–12 m, které budou zaujímat 5–10 % rozlohy příslušného půdního bloku/dílu, které posečeme až na jaře příštího roku, nejpozději však v první seči. • Posečenou hmotu z pozemku odklidíme. • Nebudeme provádět mulčování, obnovu a přísev travního porostu bez povolení OOP. • Dodržíme základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů.

Horské a suchomilné louky

Horské louky najdeme ve všech horských a podhorských polohách, většinou na chudých, kyselých půdách. Mohou být buďto přirozené, nebo se při osídlování krajiny staly náhradní vegetací po různých typech lesů. Uplatňují se v nich především nižší, často trsnaté druhy trav (smilka) a horské byliny (jestřábníky). Suchomilné louky jsou porosty s převahou nižších trav (kostřava žlábkatá, ostřice nízká, ostřice drobná) v suchých a teplých oblastech, na výslunných svazích, ale i v chladnějších a vlhčích polohách, pokud je půda dosti vysychavá. Rizika současného hospodaření Špatná přístupnost pro zemědělskou techniku a nižší produkce vedla v minulosti k upuštění od hospodaření na mnoha horských a suchomilných loukách a k jejich postupnému zániku. U těch, které přetrvaly do současnosti, bývá údržba nesprávná. Přílišný přísun živin ve snaze o zvýšení produkce způsobuje zaplevelení nežádoucími bylinami (u horských luk zejména rdesnem a šťovíkem), odnos posečené hmoty bez přihnojování porost oslabuje, při nedostatečné péči v porostech mizí cenné druhy a zarůstají náletem. Nevhodně zvolené hospodaření má u těchto porostů výrazný vliv na samotnou produkci a kvalitu získávané rostlinné hmoty.


Čemu prospějeme šetrným obhospodařováním horských a suchomilných luk? • zabráníme nárůstu bujnějších rostlinných druhů a ochuzení porostu • snížíme zatížení půdy nadbytkem živin • zabráníme zarůstání luk náletovými dřevinami • zajistíme lepší funkce půdy • podpoříme druhovou rozmanitost rostlin a živočichů • zamezíme zhoršování kvality produkované biomasy

Horské a suchomilné louky – titul má tři varianty: 1. varianta – hnojené HSL

Co musíme udělat? • Aplikujeme hnojiva max. do 60 kg N/ha v průměru na celkovou výměru těchto luk za rok včetně dusíku dodaného při přepasení, ke hnojení použijeme pouze hnůj nebo kompost. • Travní porost posečeme minimálně jednou ročně, a to ve stanoveném termínu uvedeném v LPIS (do 31. 7., od 15. 7. do 31. 8. nebo od 15. 8. do 30. 9.). • Pokud máme na svých půdních blocích v LPIS danou možnost pastvy, můžeme přepásat hospodářskými zvířaty od 15. 8. • Na přepásané ploše nebudeme provádět příkrm hospodářských zvířat. • Kosení porostů provedeme vždy od středu ke krajům nebo od jedné strany pozemku ke druhé. • Posečenou hmotu z pozemku odklidíme. • Nebudeme provádět mulčování, obnovu a přísev travního porostu bez povolení OOP. • Dodržíme základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů.

2. varianta – nehnojené HSL

Co musíme udělat? • Nebudeme aplikovat hnojiva. • Travní porost posečeme minimálně jednou ročně, a to ve stanoveném termínu uvedeném v LPIS (do 31. 7., od 15. 7. do 31. 8. nebo od 15. 8. do 30. 9.). • Travní porost nebudeme přepásat. • Kosení porostů provedeme vždy od středu ke krajům nebo od jedné strany pozemku ke druhé. • Posečenou hmotu z pozemku odklidíme. • Nebudeme provádět mulčování, obnovu a přísev travního porostu bez povolení OOP. • Dodržíme základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů.

3. varianta – HSL s neposečenými pásy

Co musíme udělat? • Nebudeme aplikovat hnojiva. • Travní porost posečeme minimálně jednou ročně, a to ve stanoveném termínu uvedeném v LPIS (do 31. 7., od 15. 7. do 31. 8. nebo od 15. 8. do 30. 9.). • Travní porost nebudeme přepásat. • Při první seči necháme na louce neposečené pásy o šířce 6–12 m, které budou zaujímat 5–10 % rozlohy příslušného půdního bloku nebo dílu a budou posečeny na jaře příštího roku, nejpozději však v první seči. • Posečenou hmotu z pozemku odklidíme. • Nebudeme provádět mulčování, obnovu a přísev travního porostu bez povolení OOP. • Dodržíme základní soubor podmínek pro vstup do titulů ošetřování travních porostů.

Ptačí lokality na travních porostech – chřástal polní

Chřástal polní je ohroženým ptačím druhem, jehož početnost v celé Evropě velmi rychle klesá. Prostředím, kde chřástal dokáže hnízdit a přežívat, jsou vlhké louky. Ve vysokých porostech dokáže chřástal dobře ukrýt své hnízdo a také tam nalezne dostatek potravy. Jelikož však vlhké louky ubývají nebo se nevhodně využívají, mizí z krajiny i chřástal. Lokality, na nichž se tento vzácný a velmi zajímavý pták ještě vyskytuje, je proto třeba obhospodařovat se zvláštním ohledem na jeho potřeby. Chřástal žije skrytým způsobem života a je velmi těžké se s ním setkat. O jeho přítomnosti se můžeme přesvědčit během letních večerů, kdy se samci ozývají. Na území naší republiky se dnes vyskytuje kolem 1500

1 2 3 4

72 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy volajících samců, což je jedna z nejvyšších početností v Evropě. Vymezení titulu Ptačí lokality na travních porostech – chřástal polní bylo zaznamenáno do LPIS především na základě monitoringu výskytu chřástala polního Českou ornitologickou společností (s přihlédnutím k dalším faktorům – přítomnost pastevního areálu, velikost půdního bloku aj.). Jaká jsou rizika současného hospodaření? Chřástala ubývá zejména proto, že jeho hnízda jsou zničena při sečení luk. Nezřídka se stává, že je zničeno hnízdo i se samicí sedící na vejcích. Nebezpečí pro chřástala se ještě více zvyšuje, pokud se pozemky sečou od okrajů ke středům – ptáci nemají možnost úniku a sekačkám padne za oběť mnoho rodin. Možnost přemístění se pro chřástala snižuje také tím, že se všechny louky posekají během velmi krátkého období. Chřástalovi také nesvědčí celoroční využití travních porostů pro pastvu dobytka. Pokud se dobytek pase zejména v hnízdní době, chřástal lokalitu rychle opouští. K těmto vlivům je třeba připočíst i to, že ubylo hodně mokřadů, pramenišť a dalších lokalit potřebných pro přežití chřástala. Proč bychom měli hospodařit na pozemcích s ohledem na chřástala? • Vytvoříme mu dostatečné podmínky pro hnízdění. • Zabráníme ničení jeho hnízd zemědělskou činností. • Celkově udržíme nebo zvýšíme populaci chřástala polního v naší krajině. Seč od středu ke kraji nebo od jedné strany ke druhé

Zdroj: IPCC

Ptačí lokality na travních porostech – bahňáci

Vlhké louky jsou místem, které vyhledává za účelem hnízdění i při shánění potravy řada ptačích druhů. Zvláště úzce je na vlhké louky, především kolem rybníků, vázaná skupina, které se říká bahňáci. Tito ptáci se bez vlhkého prostředí skutečně neobejdou, jak ostatně napovídá jejich název. Patří mezi ně např. všem známá, ale dnes rychle mizející čejka chocholatá nebo kdysi hojná bekasina otavní. S mnoha dalšími druhy, jako jsou břehouš černoocasý, vodouš rudonohý nebo koliha velká, se dnes v naší krajině takřka nemáme možnost setkat. Vymezení titulu Ptačí lokality na travních porostech – bahňáci bylo zaznamenáno do LPIS především na základě monitoringu výskytu bahňáků Českou ornitologickou společností (s přihlédnutím k dalším faktorům – přítomnost pastevního areálu, velikost půdního bloku aj.). Jaká jsou rizika současného hospodaření? Vlhké louky jsou tradičním místem, kde bahňáci hnízdí a získávají potravu, a proto zde mohou tito ptáci přežít díky dlouhodobému udržování takových luk a správnému hospodaření na nich. Pokud se však louky zalesní, odvodní nebo nejsou-li obhospodařovány a zarůstají, bahňáci na nich nedokáží dlouhodobě hnízdit a opouštějí je. Mnoho hnízd bahňáků se zničí při smykování a časném kosení luk. Stejně tak bahňákům nesvědčí, když se během jejich hnízdní doby pase na travních porostech dobytek, a proto lokalitu často opouštějí. Proč bychom měli hospodařit na pozemcích s ohledem na bahňáky? • Vytvoříme podmínky pro jejich hnízdění. • Zabráníme ničení hnízd zemědělskou činností (smykování, časné kosení). • Umožníme bahňákům nalézat příznivé lokality a přesouvat se na ně. • Udržíme celkovou populaci těchto vzácných ptáků v naší krajině.


Pastviny

Z naší krajiny téměř vymizely extenzivně pasené travní porosty, které dotvářely ráz především podhorských a horských oblastí. Pravidelně přepásané pozemky se vyznačují nízkým a hustým drnem plazivých a při zemi rostoucích druhů. Oč nižší jsou rostliny na povrchu, o to spletitější síť kořenů vytvářejí pod zemí, čímž půdu zpevňují, chrání ji před erozí a zároveň účinně zadržují vodu. Přednost pastvy oproti kosení spočívá v tom, že pasoucí se zvířata rozrušují souvislý drn, a tím vytvářejí místa vhodná pro klíčení a růst druhů rozmnožujících se semeny, např. vzácných hořců a hořečků. Extenzivní pastva se také projevuje nerovnoměrným vypasením – méně spasené plochy jednak umožňují vykvetení rostlin, jednak skýtají různorodé úkryty a zdroje potravy pro brouky, čmeláky a motýly. Charakteristickým rysem pastvin bývají také skupinky trnitých nebo pro dobytek potravně nezajímavých rostlin (šťovíky, pcháče, bodláky aj.). Tyto druhy lze potlačit včasným kosením nedopasků, a to předtím než stačí odkvést a vysemenit se. Jaká jsou rizika současného hospodaření? Opuštěné pastviny zarůstají náletem dřevin a zároveň na nich převládají vysoké trávy, které zastíní a vytlačí většinu bylin nižšího vzrůstu. Naopak následkem intenzivního vypásání vznikají jednotvárné porosty s převahou jetele plazivého a pampelišky, ze kterých mizí pro pastviny typické byliny (černohlávek, světlík, mateřídouška aj.). Velká koncentrace zvířat na jednom místě také vede k nadměrnému sešlapu a narušení travního drnu zejména v místech odpočinku. Zvýšený přísun živin v podobě výkalů pasených zvířat, přihnojování kejdou a velké plochy holé půdy potom podporují šíření kopřivy a šťovíků. Volně přístupná podmáčená místa a okolí toků jsou též náchylné k rozdupání, zvláště v případě pastvy skotu. Proč bychom měli pečovat o pastviny? • Podpoříme ustupující druhy závislé na pastevním obhospodařování, např. hořce a hořečky. • Pravidelným kosením nespasených nežádoucích rostlin předejdeme zaplevelení pastvin. • Zachováme vhodné lokality pro hnízdění ptačích druhů. Co musíme udělat? • Hnojiva aplikujeme maximálně do výše 80 kg N/ha v průměru na celkovou výměru těchto pastvin. Pastvou ročně dodáme minimálně 5 kg N/ha každého půdního bloku/dílu, maximálně však 55 kg N/ha v průměru na celkovou výměru těchto pastvin. Je povolena kejda skotu. • Po skončení pastvy na půdním bloku/dílu provedeme do 30 dnů sečení nedopasků. • Pokud chemicky likvidujeme plevele, můžeme herbicidy použít jen bodově. • Travní porost přepaseme minimálně jednou ročně do 31.10. • Nebudeme provádět mulčování, obnovu a přísev travního porostu v ZCHÚ, ochranných pásmech NP a ptačích oblastech bez povolení OOP. • Zvířatům zajistíme napájení a pastviny zajistíme technicky nebo organizačně proti úniku zvířat. • V ZCHÚ, ochranných pásmech NP a ptačích oblastech jsme povinni si management nechat schválit OOP.

Druhově bohaté pastviny

Mnohá zvláště chráněná území chrání druhově bohatá společenstva pastvin. Většinou jde o bývalé obecní pastviny na málo produktivních půdách, kde se v minulosti pásly především ovce a kozy. Po zániku pastvy se dříve běžné byliny, které vyžadují pravidelné spásání, staly opravdovou raritou – např. vstavač kukačka nebo všivec ladní. Zároveň s těmito rostlinnými společenstvy přišli o svůj životní prostor na ně vázaní motýli, střevlíci, mravenci a řada dalších živočichů. Jaká jsou rizika současného hospodaření? Na travních porostech v mnoha zvláště chráněných územích bylo hospodaření omezeno jen na nezbytně nutnou míru, nebo byla tato území ponechána zcela bez péče. Velmi často se také na bývalých pastvinách místo pasení uplatňuje kosení, které však není plnohodnotnou náhradou pastvy (nevytváří se rozmanitá mozaika různě intenzivně spasených míst ani plošky obnažené půdy nezbytné pro klíčení ohrožených druhů). Málo účinný bývá i celoroční pobyt zvířat v rámci jednoho pastevního areálu – zvířata si pak vybírají jen některé části pastviny a zůstává velký podíl nedopasků. Lépe je stádo přehánět mezi několika pastvinami.

1 2 3 4

74 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Co musíme udělat? • Nebudeme aplikovat hnojiva. Pastvou ročně dodáme minimálně 5 kg N/ha každého půdního bloku/ dílu, maximálně však 40 kg N/ha v průměru na celkovou výměru těchto pastvin. • Travní porost přepaseme minimálně jednou ročně do 31. 10. • Po skončení pastvy na půdním bloku/dílu provedeme do 30 dnů sečení nedopasků. • Pokud chemicky likvidujeme plevele, můžeme herbicidy použít jen bodově (v systému EZ nelze používat ani bodově). • Nebudeme provádět mulčování, obnovu a přísev travního porostu bez povolení OOP. • Zvířatům zajistíme napájení a pastviny zajistíme technicky nebo organizačně proti úniku zvířat.

Suché stepní trávníky a vřesoviště

Suché stepní trávníky nalezneme hlavně v nejteplejších a nejsušších oblastech ČR, mimo ně pak na prudkých svazích a skalnatých stráních. Mnohde tvoří jen malé plochy nebo ostrůvky v okolní vegetaci. Porosty mají zpravidla nízkou produkční schopnost, jsou však druhově bohaté. Dominují jim trsnaté trávy, z bylin se zde vyskytují vstavače, mochny, hvozdíky nebo mateřídouška. Přítomny bývají roztroušené keře, v některých lokalitách jalovce. Pro špatnou přístupnost bývají tyto lokality obhospodařovány sečením, lehkou mechanizací a přepásáním ovcí a koz. Rizika současného hospodaření Suché stepní trávníky a vřesoviště nejvíce ohrožuje zánik obhospodařování pozemků a s ním spojený rozvoj křovin a zarůstání pozemků náletovými dřevinami, zejména akátem a borovicí. Mnoho lokalit podlehlo cílenému zalesňování. Nadbytek dusíku v půdě je příčinou šíření nežádoucích druhů rostlin. Vážné problémy na suchých pozemcích způsobuje travina třtina křovištní. Vyznačuje se bujným růstem, poskytuje však velmi nekvalitní píci a její likvidace na místech, která ovládla, je téměř nemožná. Čemu prospějeme správným obhospodařováním stepních trávníků a vřesovišť? • Podpoříme druhovou rozmanitost rostlin a živočichů. • Zabráníme nárůstu bujnějších rostlinných druhů a ochuzení porostu. • Snížíme zatížení půdy nadbytkem živin. • Zamezíme zhoršování kvality produkované píce. Co musíme udělat? • Nebudeme aplikovat hnojiva. Pastvou ročně dodáme minimálně 5 kg N/ha každého půdního bloku/ dílu, maximálně však 30 kg N/ha v průměru na celkovou výměru těchto pastvin. • Travní porost přepaseme minimálně jednou ročně pouze ovcemi nebo kozami, a to ve stanoveném termínu uvedeném v LPIS (od 1. 5. do 31. 10., od 15. 4. do 30. 6., od 15. 7. do 30. 9., nebo od 15. 4. do 30. 6. a od 1. 8. do 30. 9.). • Do 30 dnů po skončení pastvy provedeme seč stanovených nežádoucích expanzivních plevelů vypsaných v nařízení vlády č. 79/2007 Sb. (např. kopřiva dvoudomá, šťovík tupolistý a kadeřavý, třtina křovištní aj.) • Nebudeme používat herbicidy k chemické likvidaci plevelů. • Nebudeme provádět mulčování, obnovu a přísev travního porostu. • Zvířatům zajistíme napájení a pastviny zajistíme technicky nebo organizačně proti úniku zvířat.

Biopásy

Životu v otevřené kulturní krajině je přizpůsobeno mnoho druhů živočichů, zejména ptáků a drobných savců. Strnadi, koroptve, křepelky, stehlíci, zajíci, drobní hlodavci aj. si na zemědělskou krajinu navykli proto, že jim poskytovala různá místa k hnízdění a hlavně dostatečnou potravní nabídku po celý rok včetně zimních měsíců. V minulosti byla totiž krajina bohatě členěna na drobná políčka, která byla oddělena mezemi, skupinami keřů a remízky. Na polích se sklízelo v různou dobu, leckde se strniště ponechávala přes zimu, na mezích rostlo mnoho planých rostlin, takže v každém ročním období nalezli živočichové pro svou obživu různá semena, plody, listy, hmyz. Jaká jsou rizika současného hospodaření? Dnes se hospodaří na rozlehlých pozemcích, mezi nimiž se téměř žádné meze nevyskytují. Pesticidy používané na ochranu plodin spolehlivě vyhubí hmyz a plevelné rostliny, kterými by se ptáci a drobní


savci mohli živit. Navíc se většina plodin sklidí beze zbytku během několika dnů. Krajina již neposkytuje dostatek potravy a živočichové se z ní vytrácejí. Obnovení krajiny schopné tyto živočichy uživit je náročné a velmi dlouhodobé, proto je zpočátku třeba jim pomoci napodobením původních příznivých podmínek. Čemu pomůžeme vytvořením biopásů? • Nabídneme živočichům dostatek semen dozrávajících postupně během roku. • Zajistíme jim potravu přes zimu ponecháním plodin na biopásu. • Poskytneme prostor hmyzu, kterým se na jaře živí mláďata ptáků. • Přispějeme k pestrosti a rozmanitosti krajiny. Co musíme udělat? • Vytvoříme pásy o šíři 6–12 m, které budou umístěny na okraji ploch orné půdy nebo uvnitř polí (uvnitř polí minimálně 50 m od sebe a ve směru orby). • Biopásy musejí být vzdáleny minimálně 50 m od dálnice nebo silnice I. a II. třídy. • Plochu určenou pro pásy osejeme na jaře nejpozději do 31. 5. jarní obilovinou (nejméně 65 kg/ha), pohankou (nejméně 30 kg/ha), prosem (nejméně 15 kg/ha), krmnou kapustou (nejméně 0,4 kg/ha) a lupinou bílou (nejméně 2 kg/ha). • Pásy ponecháme bez jakéhokoli zásahu (mechanizací, chemickými přípravky) nebo přejezdu do 31. 3. následujícího roku. • Polohu biopásů můžeme v rámci půdního bloku/dílu v průběhu pětiletého období měnit v závislosti na osevním postupu.

Vývoj vztahu zemědělství a životního prostředí

Vstup ČR do EU a rostoucí tlak na zvyšování konkurenceschopnosti zemědělských podniků může vést k intenzifikaci hospodaření na půdě. Na druhou stranu může současně v oblastech se ztíženými podmínkami docházet k upouštění od hospodaření a k nárůstu výměry zemědělsky nevyužívané půdy. Oba extrémy působí negativně na životní prostředí, vedou k degradaci druhové rozmanitosti, poškozování krajiny apod. Implementace agroenvironmantálních opatření a nových nástrojů v rámci Nařízení Rady o rozvoji venkova pozitivně ovlivní vztah zemědělství a životního prostředí. Možné je očekávat celkové mírné zlepšení, popř. zpomalení negativních trendů souvisejících s erozí a znečištěním vodních toků z plošných zdrojů znečištění. Zpomalení negativních tendencí, nebo dokonce zvýšení biodiverzity lze předpokládat pouze lokálně, vzhledem k tomu, že obnova dlouhodobě poškozovaných ekosystémů je velmi pomalá. Překážkou jsou také převažující nájemní vztahy k půdě a malý zájem uživatelů půdy o udržitelné způsoby hospodaření. Biodiverzita a zemědělství Území České republiky se vyznačuje velkou diverzitou krajiny i vysokou diverzitou stanovišť, což krajině dává vysoký potenciál pro biologickou rozmanitost. K jejímu zvýšení v minulosti značně přispělo i samotné zemědělství. V posledních 50 letech však díky změně technologií bylo zemědělství naopak hlavní příčinou snížení diverzity venkovské krajiny. K největšímu poklesu druhové rozmanitosti došlo v typických agrárně-produkčních oblastech se silně narušenou strukturou krajiny a s velkou spotřebou agrochemikálií. V dnešní zemědělské krajině se negativně projevuje zejména malý počet stanovišť pro planě rostoucí druhy rostlin a úkrytů, resp. potravních základen pro volně žijící živočichy. Charakteristickým příkladem je úbytek druhů zemědělské krajiny závislých na drobných ploškách rozptýlené zeleně, polních okrajích a celkově nižší intenzitě hospodaření. Alarmující je pokles početnosti koroptve polní z cca 6 milionů jedinců v roce 1935 na několik desítek tisíc jedinců v roce 2010 a podobný trend u zajíce polního. Tab. 15 Vývoj početnosti koroptve polní a zajíce polního (v tisících ks) Rok

1969

1970

1980

1985

1990

1995

2000

2003

2010

koroptve

927

855

164

82

60

85

56

63

44

zajíci

982

989

707

608

484

414

375

298

308

Zdroj: Statistika Českého mysliveckého svazu, ČSÚ.

1 2 3 4

76 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Podrobné sledování početnosti indikačních druhů ptáků zemědělské krajiny během posledních 20 let znovu ukazuje na celkově klesající trend křivky početnosti jednotlivých druhů. Začátkem 90. let 20. století došlo v celkově klesajícím trendu ke krátké epizodě vzrůstu početnosti řady druhů ptáků. Tento fakt je ve shodě s poklesem intenzity hospodaření na zemědělské půdě v důsledku politických a ekonomických změn na počátku devadesátých let. Unifikované velkoplošné hospodaření se podepsalo na značném ohrožení řady biotopů na travních porostech. Je odhadováno, že z celkové rozlohy trvalých travních porostů v ČR je cca 40 tisíc ha zachovalých druhově bohatých luk a pastvin (značná část ve stávajících chráněných územích) a dalších přibližně 300 tisíc ha jich vykazuje znaky určité degradace. Zbytek trvalých travních porostů je představován zcela přeměněnými intenzivně obhospodařovanými trávníky s chudým druhovým složením. Nejčastějším příčinným faktorem degradace travních společenstev je celková eutrofizace lokalit z důvodu zvýšeného hnojení (buď přímo travních porostů nebo okolních pozemků). Další příčinou je opakované kosení travních porostů v přibližně stejném časovém a vegetačním období, kterým dochází k neustálému ochuzování lučních společenstev o některé druhy bylin s pozdějším termínem kvetení. Vzhledem k silné vazbě entomofauny na fytocenózy pak degradující trendy probíhají i v této složce ekosystému. Biodiverzita luk tak postupně klesá, ve společenstvech postupně začínají převažovat druhy snášející intenzivní a uniformní způsob hospodaření. Specifická část biotopů byla poškozena opačným trendem – ústupem pravidelného obhospodařování, zejména pak ústupem od pastvy nebo kosení. Taková travinná společenstva následně podléhají zarůstání náletem dřevin, šíření invazních nebo expanzivních druhů, popř. jsou zalesněna, čímž dotčené biotopy zanikají. Jedná se zejména o cenné biotopy podmáčených luk, stepí a těžko přístupných horských a podhorských druhově pestrých travních porostů. Všechny uvedené ekosystémy se v případě extenzivního obhospodařování vyznačují velmi vysokou biodiverzitou, v případě dlouhodobého ponechání ladem v nich převládne uniformní složení několika dominant. Stejný trend pak projevují na daný biotop vázané entomocenózy. Stepi byly postiženy upuštěním od ekonomicky nerentabilní tradiční pastvy lehkých hospodářských zvířat (ovce, kozy), podmáčené louky zase přerušením kosení. Rašelinná a prameništní společenstva však byla navíc kromě uvedených faktorů výrazně zasažena i melioracemi nebo v případě pastevních areálů přímou fyzickou destrukcí biotopu dobytkem. Ohrožení zemědělské krajiny představuje i spontánní šíření invazních druhů rostlin a záměrné rozšiřování nepůvodních druhů rostlin a živočichů. Ty zcela mění původní rostlinná společenstva a expandují na úkor původních druhů. Značným problémem jsou také domácí expanzivní druhy rostlin, které se za příznivých podmínek mohou velice rychle a masově šířit na úkor kvality okolních porostů. Mezi ně patří zejména širokolisté druhy šťovíků, některé druhy pcháčů nebo třtina křovištní. Významnou složku biodiverzity zemědělské krajiny představuje diverzita genofondu hospodářských zvířat a plodin. Řadě z nich však hrozí vymizení. Mezi ohrožená plemena patří např. česká červinka (skot) nebo ovce valaška (nízké stavy geneticky původního plemene). Existuje velké množství tzv. krajových a starých odrůd ovocných stromů, z nichž počty některých se odhadují pouze na desítky jedinců. Snižování biodiverzity a mizení chráněných, vzácných a ohrožených druhů se v několika posledních desetiletích nevyhnulo ani vodním a mokřadním organismům v rybničních ekosystémech z důvodu intenzivního rybářského hospodaření. Intenzivní chov ryb je spojen s přikrmováním a hnojením rybníků, což způsobuje kumulování živin (hlavně N a P) v bahně a zvyšování trofické úrovně rybničního ekosystému nad přijatelnou mez, což má za konečný důsledek např. kyslíkové deficity, botulismus, přemnožení planktonních sinic a řas a další problémy. Celkově se tím snížila kvalita vody v rybnících a vyplavováním živin došlo následně k znečištění povrchových tekoucích vod. Vysazování některých druhů ryb se též podílí na devastaci vodních i mokřadních druhů rostlin. Mezi významné a vzácné druhy vázané na vodní prostředí patří např. vydra říční. Přes uvedené silně negativní trendy došlo v posledním desetiletí k částečnému snížení intenzity narušování přírodních zdrojů. Výrazný pokles spotřeby hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, snížení počtu skotu znamenaly menší tlak na životní prostředí, který se částečně odrazil v mírném zvýšení početnosti některých druhů savců a ptáků (křeček polní, křepelka obecná, ťuhýk obecný, bramborníček hnědý). Odvrácenou stranou této tendence je pokles konkurenceschopnosti řady zemědělců zejména v produkčně nepříznivých oblastech. Důsledkem je dnes téměř 7 % zemědělské půdy ohroženo opuštěním a s tím souvisejícími procesy degradace druhově pestrých částí zemědělských ekosystémů (již uváděné mokřadní, stepní a podhorské, druhově pestré travní porosty). Je tedy zcela v souladu s celospolečensky potřebnou „objednávkou“ podporovat vyvážené hospodaření zejména v těchto výše specifikovaných oblastech a chov skotu (resp. přežvýkavců) s pevnou vazbou na TTP je bezesporu optimální


variantou. Značné ztráty hrozí zejména při zanechání hospodaření v chráněných územích, kde dochází ke značnému snížení hodnoty přírodních stanovišť spojenému často s poklesem početnosti zvláště chráněných druhů. Ochrana přírody a Natura 2000 Ochrana přírody v ČR má dlouhou tradici a zakládá se zejména na zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona existuje ochrana přírody a krajiny obecná a speciální. Obě tyto kategorie se dále člení na druhovou a územní ochranu. Z hlediska vzájemných vztahů se zemědělským sektorem je významná především ochrana územní. V rámci obecné ochrany jsou před ničením, poškozováním a snižováním ekologické stability chráněny tzv. významné krajinné prvky. Ze zákona jsou těmito prvky lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, údolní nivy a dále ty prvky, které jsou příslušným úřadem zaregistrovány, jako např. mokřady nebo trvalé travní plochy. Tyto prvky se často nacházejí na zemědělsky využívaných pozemcích, a i když řada z nich zemědělskou činností vznikla, mohou být některými jejími formami dnes naopak ohrožovány. Estetické hodnoty krajiny jsou chráněny prostřednictvím ochrany krajinného rázu. Zvýšené nároky na ochranu krajinného rázu jsou především v přírodních parcích. V rámci speciální ochrany se pro ochranu konkrétních přírodních a krajinných hodnot včetně ochrany biodiverzity vyhlašují zvláště chráněná území (ZCHÚ). Zákon rozeznává 6 kategorií, které lze rozlišit na velkoplošné a maloplošné (viz následující tabulka). Mezi velkoplošná ZCHÚ řadíme národní parky a chráněné krajinné oblasti, mezi maloplošná ZCHÚ národní přírodní rezervace a národní přírodní památky a dále přírodní rezervace a přírodní památky. Z hlediska způsobu využívání území hrají ve vztahu k zemědělství největší roli velkoplošná ZCHÚ, tedy čtyři národní parky a 24 CHKO. Tato území se člení u národních parků do tří a u CHKO do čtyř zón s odstupňovaným režimem ochrany. Jádrová (1.) zóna zahrnuje obecně území nejcennější z přírodovědeckého hlediska, přechodová (2.) zóna kombinuje přírodní a člověkem ovlivněné nebo přeměněné biotopy, ve 3. a 4. zóně probíhá extenzivní hospodaření, a to na travních porostech i na orné půdě. Národní parky a maloplošná zvláště chráněná území mají navíc i ochranná pásma. Vlastnictví pozemků v ZCHÚ je smíšené; není zde výhradní či převládající vlastnictví státu. Tab.16 Zvláště chráněná území (ZCHÚ) v ČR Kategorie ZCHÚ

Počet

Výměra (ha)

Podíl území v ČR (%)

Velkoplošná ZCHÚ Národní parky (NP)

4

119 020

1,51

Chráněné krajinné oblasti (CHKO)

24

1 034 465

13,12

Celkem

28

1 153 485

14,63

Národní přírodní rezervace (NPR)

110

27 873

0,35

Národní přírodní památka (NPP)

101

2 691

0,03

Přírodní rezervace (PR)

710

33 839

0,43

Přírodní památka (PP)

1 121

26 616

0,34

Celkem

2 042

91 019

1,15

ZCHÚ celkem*

2 070

1 244 504

15,78

38

693 615

8,8

Evropsky významné lokality

864

724 413

9,2

Natura 2000 celkem

902

1 046 313

13,2

-

1 618 246

20,5

Maloplošná ZCHÚ

Natura 2000 Ptačí oblasti

Natura 2000 a ZCHÚ* Zdroj: (AOPK, 2004)

* včetně ochranných pásem

1 2 3 4

78 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Zvláště chráněná území a lokality soustavy Natura 2000


1 2 3 4


Vliv zemědělství na krajinu

Poškození krajiny bylo často způsobeno zemědělskými aktivitami, jejichž důsledky i nadále setrvačně působí, např. odvodněním nebo zcelováním pozemků, likvidací polních cest, mezí, rozptýlené zeleně a dalších prvků v krajině během kolektivizace. Důsledkem těchto historických změn je snížená ekologická stabilita krajiny, narušený krajinný ráz. Je zřejmé, že nevhodné formy hospodaření nabyly v minulosti značného rozsahu a následky nemohou být odstraněny bez dlouhodobého úsilí. V posledních 15 letech existuje snaha o nápravu nepříznivého stavu zemědělské krajiny. Odezva v krajině na zásahy směřující ke zlepšení životního prostředí má však vždy určitý časový posun. Tab. 17 Odhad ztráty krajinných prvků Krajinné prvky

1949–1955

1986–1996

stavy ploch travních porostů

1 400 000 ha

828 000 ha

stromořadí

-

ztráta 4000 km

rozptýlená zeleň

-

ztráta 3600 ha

meze

-

ztráta 49 000 km

polní cesty

-

ztráta 158 000 km

2000–2003 968 000 ha

Zdroj: Figala, 1998

Historické zhoršování stavu krajiny lze přičíst následujícím důvodům: • zničení součástí krajiny (druhových) kvůli narůstající velikosti pozemků (intenzifikace) • růst křovin a náhodných lesů v důsledku ukončení obdělávání půdy • zjednodušení systémů střídání plodin, specializované formy hospodaření, monokultury • odvodňování vodních nalezišť, drenážování travních porostů (intenzifikace) • distribuce lidského a zvířecího odpadu do zemědělských oblastí • ukončení údržby člověkem vytvořených součástí krajiny • neregulovaný rozvoj regionů, snížení zemědělské výměry ke stavbě komunikací a sídel Výše uvedené aspekty umocňuje dramatický pokles stavů přežvýkavců na území státu v tzv. porevolučním období na zhruba 50% úroveň oproti konci 80. let 20. století, čímž se jen více otevřel nepoměr mezi stavem ploch TTP a jejich smysluplným využitím. Výhledový nárůst ploch na úroveň, která koresponduje s poválečným rozměrem TTP, je třeba vyvážit adekvátním nárůstem stavů skotu a ovcí. Vzhledem k limitu celonárodní mléčné kvóty je nutno klást akcent na chov krav bez tržní produkce mléka a chov ovcí a koz.

Znečištění ovzduší a změny klimatu

V období 1990–2000 se v ČR výrazně snížily emise hlavních znečišťujících látek. K nejvýraznějšímu zlepšení došlo u emisí tuhých látek (více než desetkrát) a u oxidu siřičitého (více než sedmkrát). Tato zlepšení byla způsobena poklesem průmyslové produkce s nejvyššími exhalacemi, vlivem masivních investic do koncových čisticích zařízení a dokončením rozsáhlé plynofikace vytápění. V současné době je většina velkých a středních zdrojů znečišťování uvedena do souladu s limity na ochranu ovzduší. Celkové měrné emise skleníkových plynů v České republice, vyjádřené v ekvivalentních hodnotách oxidu uhličitého, poklesly vůči referenčnímu roku 1990 o 26,6 %. Zřetelně sestupný trend z počátku 90. let 20. století, který byl výsledkem poklesu spotřeby energie v souvislosti s výraznými změnami ve struktuře primárních energetických zdrojů a celkovou transformací hospodářství, se po roce 1993 zastavil. V České republice, obdobně jako i ve všech ostatních zemích EU, je zemědělství hlavním zdrojem emisí amoniaku jako jedné ze čtyř látek znečišťujících ovzduší s globálním účinkem, pro které mají státy EU, ČR nevyjímaje, stanoveny emisní stropy. Emisní strop stanovený pro Českou republiku ve výši 80 kt NH3/rok 2010 koresponduje s roční emisí zemědělského sektoru (celková roční emise čpavku ze stacionárních zdrojů v ČR byla 75,1 kt/r. 2004) a je důležitým faktorem podmiňujícím rozvoj živočišné výroby. Řešení problémů se snížením emisí je součástí instalací alternativních zdrojů energie a využití biotechnologie. Globální změna klimatu vede nejen k postupnému růstu teploty zemského povrchu, ale i ke změně rozdělení srážek a zvýšenému výskytu extrémních atmosférických událostí (přívalové deště, větrné smršti, sucha, vedra apod.). Globální oteplování tak působí jako významný stresový faktor na ekosystémy, živé organismy a lidskou civilizaci. Podle dlouhodobého trendu je jako důsledek klimatických změn


v České republice uvažován např. posun vegetační stupňovitosti ve prospěch teplo- a suchomilné vegetace. Prognózy hovoří o rozšíření plochy s klimatickými podmínkami současného 1. a 2. vegetačního stupně z 15,51 % v roce 1990 na 46,55 % plochy v roce 2030. Naopak k velmi výraznému omezení dojde v územích s podmínkami v současné době vhodnými pro existenci druhů středoevropských listnatých lesů, vázaných na vyrovnaný teplotní a vlhkostní režim (3., 4. a 5. vegetační stupeň klesne z 80,80 % v roce 1990 na 52,24 % v roce 2030). Problematika změny klimatu a snižování emisí skleníkových plynů je v současnosti jedním z klíčových témat environmentální politiky ve světě, které je třeba řešit formou spolupráce na mezinárodní úrovni. ČR se stala smluvní stranou jak Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, tak i Kjótského protokolu, a zavázala se k redukci emisí skleníkových plynů v kontrolním období 2008–2012 o 8 % v porovnání s výchozím rokem 1990. Za účelem definování politiky v oblasti změny klimatu na národní úrovni byl usnesením vlády č. 87/2004 přijat dokument „Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR“, který aktualizuje a rozšiřuje původní dokument s názvem „Strategie ochrany klimatického systému Země v ČR“ a který tuto problematiku zařadil mezi prioritní otázky životního prostředí. Jeho příprava vyplývá ze zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, z požadavků daných Rozhodnutím Rady 99/296/EC a z Evropského programu ke změně klimatu (ECCP).

1 2 3 4

Zpracování projektové žádosti | 83

3

Lidé pláčí nad strništěm budoucnosti, a nevidí plné stodoly minulosti. Michal Viewegh

3 Zpracování projektové žádosti

3.1 Projektový záměr, logický rámec projektu Projektový záměr je konkrétní představa o budoucím projektu. Pokud si žadatel napíše projektový záměr na papír, mělo by se jednat přibližně o dvoustránkový dokument, který podává základní informace o projektu – cíle projektu, zdroje financování, způsoby realizace, časový harmonogram a předpokládané výstupy projektu. Na následující stránce je příklad formuláře projektového záměru.

Projektový záměr – komentář

Projektový záměr od různých institucí i jednotlivců slouží vedení města k získání informací o potřebách a úmyslech a cílech v oblasti rozvoje města. Tento jednoduchý podklad ukazuje základní údaje, promyšlenost a připravenost záměru a instituci nebo osobu, která má zájem na jeho realizaci.

Jednotlivé položky dotazníku znamenají:

1. Název vyjadřuje činnost, službu nebo objekt, který by měl vzniknout. 2. Lokalizace je místo nebo území, ve kterém bude záměr realizován a kterému bude sloužit. 3. Cíl informuje o cílovém stavu, kterého má být dosaženo. Cíl musí být konkrétní a kvantifikovatelný. 4. Popis charakterizuje stručně celý záměr a postup jeho realizace. V případě rozsáhlého a nákladného záměru jsou popsány jeho etapy a předpokládaný výsledný stav. 5. Výchozí stav je popisem současného stavu a z toho vyplývající potřeby, aby se ze záměru stal projekt. 6. Předpokládané finanční náklady jsou odhadem celkové ceny projektu (popř. etap), udané ve statisících Kč. 7. Období realizace udává doporučený začátek a konec realizace (měsíc/rok). 8. Instituce odpovědná za přípravu a realizaci by měla z hlediska své působnosti nést hlavní záštitu, odpovědnost za realizaci záměru. Vyplňování strukturovaného dotazníku pomůže autorovi slovně upřesnit jeho myšlenku a záměr tak, aby byl sdělitelný ostatním a mohl být diskutován. Zároveň se musí zamyslet nad finanční náročností (hrubě odhadnout) a doporučit dobu, ve které by byla vhodná nebo nutná realizace. V regionu v působnosti Regionální rozvojové rady Ústeckého kraje jsou např. projektové záměry evidovány v Registru, ve kterém jim je přiděleno číslo. Nejlépe hodnocené záměry budou navrhovány k dalšímu rozpracování do podoby řádného projektu, pro který se zpracuje potřebná technická a ekonomická dokumentace a bude se hledat spolufinancování z vnějších zdrojů (dotací poskytovaných Ústeckým krajem, Českou republikou, Evropskou unií, popř. z jiných zdrojů). Vzor formuláře projektového záměru je uveden na následující stránce. Logický rámec projektu je základem pro řízení projektu, umožňuje identifikovat a analyzovat problémy a současné definovat cíle a stanovit konkrétní aktivity k jejich řešení. Metoda logického rámce

1 2 3 4


Projektový záměr Evidenční číslo:

1. Název (pokuste se stručně nazvat to, co byste chtěli, aby se ve městě udělalo, řešilo, případně změnilo):

2. Lokalizace (uveďte, na jaké části území města by měl být Váš námět zrealizován; jakého území se přímo dotýká):

3. Cíl (uveďte hlavní cíl, kterého by mělo být uskutečněním Vašeho námětu dosaženo):

4. Popis (stručně popište podstatu Vašeho námětu – co by se mělo udělat):

5. Výchozí stav (stručně popište současnou situaci, kterou chcete realizací Vašeho námětu řešit, změnit):

6. Předpokládané celkové finanční náklady v Kč (velmi hrubý odhad): 7. Období realizace (uveďte období, kdy by se měl Váš námět zrealizovat): 8. Instituce odpovědná za přípravu a realizaci (kdo by měl nést hlavní záštitu, odpovědnost za realizaci záměru):

V ............................. dne .......... 20….

Předkládá: Telefon, fax: E-mail:

Zpracování projektové žádosti | 87

ověřuje projekt z hlediska vhodnosti a přiměřenosti pro řešení daného problému a dále z hlediska proveditelnosti a trvalé udržitelnosti projektu. Uplatnění metodiky logického rámce je důležité ve fázi přípravy projektu a současně je klíčovým nástrojem pro implementaci a hodnocení projektu. Logický rámec tvoří základ pro přípravu jednotlivých aktivit a rozvoj monitorovacího systému. Logický rámec je připravován spolu s vlastním projektem na základe principu partnerství za účasti všech zúčastněných skupin osob, obcí a institucí, které budou projekt realizovat nebo na které bude mít projekt nějaký vliv. Definování projektu s využitím metodiky logického rámce je základem pro řízení projektu. Logický rámec je vhodný pro identifikaci a analýzu problémů na straně jedné a definování cílů a stanovení konkrétních aktivit k řešení těchto problémů na straně druhé. Metodou logického rámce se připravovaný projekt testuje jak z hlediska vhodnosti a přiměřenosti pro řešení daného problému, tak z hlediska jeho proveditelnosti a trvalé udržitelnosti. Sestavení logického rámce projektu doprovází jako neoddělitelná část základní popis projektu, jehož minimální obsah je následující: • stručná situační analýza – název projektu, lokalizace projektu • stručná analýza zájmových skupin – identifikace předkladatele projektu, přehled všech partnerů projektu • identifikace hlavních problémů v zájmovém území ve vztahu k projektu (relevance projektu) • formulace cílů – celkový cíl v souladu s příslušnou prioritou programu, příslušnými programy snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší, specifické cíle projektu (účel projektu) včetně jejich kvantifikace a uvedení měřitelných indikátorů • stručný popis projektu s analýzou alternativ – výchozí situace a zdůvodnění projektu, obsah projektu (aktivity projektu), výsledky a dopady projektu, udržitelnost projektu a případně další navazující a související aktivity, předpoklady a možná rizika projektu • matice logických rámců

Závazná struktura logického rámce Logický rámec – projekt :

Název dotačního titulu: Operační program OP LZZ

Předkladatel projektu: (název)

Celkový rozpočet/náklady:

Sloupec Intervenční (strom cílů)

Sloupec – Zdroje a prostředky k ověření

Hlavní cíl(e)

Sloupec – Objektivně měřitelné ukazatele

Sloupec – Vnější předpoklady/rizika X

Účel projektu

1 Výstupy projektu

2 3

Aktivity projektu

Předběžné podmínky

4


3.2 Příprava projektů z hlediska softwaru Benefit 7+

Elektronický formulář sloužící k vyplňování projektové žádosti o prostředky ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. V případě schválení projektu slouží i nadále jako rozhraní mezi realizátorem projektu a jeho administrátorem, např. k předávání monitorovacích zpráv nebo podávání žádostí o platbu. Přístupný je na adrese www.eu-zadost.cz. Příručku pro užívání programu Benefit7+ najdeme na webových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, tj. www.msmt.cz. V zemědělství při podávání žádostí s agroenvironmentálními programy používáme projektových žádostí a softwaru uvedených na www.szif.cz.

Monitoring a hodnocení projektů | 89

4

Pole činí úrodná rolníkův pot. lidové přísloví

4 Monitoring a hodnocení projektů

Monitorování (monitoring) je proces, který by měl umožnit poskytování, sledování a vyhodnocování informací – detailních a agregovaných, týkajících se technické (věcné) i finanční oblasti monitoringu. Je to vytvoření systému sběru spolehlivých finančních a statistických informací o realizaci programu a projektů a o plnění stanovených cílů. Monitorování by mělo splnit hlavní účel – zda čerpání prostředků na národní, regionální a místní úrovni probíhá v souladu se společnými politikami a s legislativou, která se k užívání strukturální pomoci vztahuje, a zda jsou dodržována příslušná pravidla dohodnutá mezi ČR a EU v této věcné oblasti. Účelem systému je zajistit maximální efektivnost realizovaných programů a umožnit vyhodnocení dopadů jejich realizace do jednotlivých území – regionů a zjistit, zdali se dosahují cíle stanovené při programové přípravě. To se týká především regionálních a sektorových operačních programů, jejichž vzájemná provázanost a koordinace je rovněž předmětem sledování a vyhodnocování. Pro sledování a hodnocení projektů je zapotřebí vybudovat jak finanční, tak technický (fyzický) monitoring. Finanční monitoring je založen na sběru dat a informací týkajících se vynaložených finančních prostředků v průběhu životního cyklu programu, resp. projektu. Jde o pravidelné sledování, ověřování a hodnocení plánovaných dat a jejich srovnávání s předpokládaným postupem finanční realizace projektu. Monitorovací systém musí zahrnovat předpisy týkající se obsahu a formy sledovaných informací, závazné pro všechny subjekty, které se účastní přípravy a realizace programu. Respektování těchto předpisů musí být smluvně podepřeno. Monitorovací systém strukturálních fondů je speciální informační systém, který zajišťuje věcný a finanční monitoring projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie. Vytvoření monitorovacího systému vychází z požadavku Evropské komise na existenci systému pro monitorování pomoci z Evropské unie České republice (dle nařízení Rady (ES) č.1260/1999). Ministerstvo pro místní rozvoj je garantem systému ve spolupráci s věcně příslušnými orgány státní správy. Jako zřizovatel a provozovatel monitorovacího systému nese za systém odpovědnost a dále ho rozvíjí na základě připomínek. Systém je využíván na všech úrovních implementace a spolufinancování projektů. Jeho uživateli jsou zejména pracovníci řídicích orgánů operačních programů (ministerstev), zprostředkujících subjektů, platebního orgánu a platebních jednotek a dalších úrovní implementační struktury. Informační systém Monitorovacího systému strukturálních fondů je využíván k: • monitoringu projektů • vyhodnocování projektů • efektivní správě operačních programů • zajištění reportů pro příslušná generální ředitelství Evropské komise • zajištění reportů pro vládu, parlament, regiony a další

1 2 3 4


Co lze na webové vrstvě najít:

Na prezentační vrstvě Monitorovacího systému strukturálních fondů se prezentují vybraná data týkající se plánů, operačních programů a projektů. Pro získání požadované informace slouží následující moduly: • Přehledy poskytují celkový přehled se základními informacemi o programech a projektech uložených v databázi. Potřebné údaje lze vyhledat pomocí kritérií neboli filtrů, které si uživatel může vybrat z nabídky. • Sestavy s filtrem jsou předem definované tabulky, jejichž obsah si uživatel může přizpůsobit pomocí zvolených kritérií neboli filtrů. Tabulky neboli sestavy obsahují podrobnější informace věcného i finančního charakteru o jednotlivých programech a projektech. Vzhledem k širokému okruhu uživatelů je IS MSSF koncipován jako systém otevřený. Otevřenost systému umožňuje využívat již existující systémy (např. na zprostředkujících subjektech a příslušných ministerstvech) jako hlavní zdroje dat pro potřebu monitorování na centrální úrovni.

Hodnocení projektů

Pojmem „hodnocení“ rozumíme pravidelné sledování a analyzování důležitosti, efektivity, užitečnosti, dopadů, ekonomiky, finanční životaschopnosti a udržitelnosti projektu v souvislosti se stanovenými cíli. Účelem hodnocení je posuzování postupu projektu ve srovnání s očekávanými cíli a výsledky a využití získaných zkušeností ke zlepšování následných projektů. Základní kritéria pro hodnocení: • důležitost (závažnost) • příprava projektu a souvisejících dokumentů (logika a komplexnost plánovacího procesu, vnitřní vazby a ucelenost návrhu) • efektivita (náklady, schopnost managementu rychle převádět aktivity do výsledků, kvalita dosahovaných výsledků) • užitečnost (přínosy dosažených výsledků pro splnění stanovených cílů, jak mohou předpoklady a rizika ovlivnit výsledky projektu) • dopady (vliv projektu na okolí, životní prostředí a další širší cíle formulované v logickém rámci) • udržitelnost (pravděpodobnost pokračování přínosů projektu, zejména jeho aktivit a výsledků, se zvláštním zřetelem na očekávaný vývoj politické podpory, ekonomické a finanční faktory, sociálně-kulturní aspekty, rovný přístup k zaměstnávání žen a mužů, vhodnosti technologie, ekologie a kapacity institucí) Samostatným krokem hodnocení je hodnocení shody s logickým rámcem: • náklady (srovnání aktuálních nákladů s plánem) • aktivity (srovnání aktuálního průběhu aktivit s plánem) • výsledky (hodnocení, jak se prováděním aktivit zajišťuje dosahování výsledků, srovnání skutečnosti s hodnotami plánovaných měřitelných indikátorů) • bezprostřední cíl – účel (dosažení udržitelných přínosů pro cílové skupiny) • globální cíl (přínosy projektu pro širší sektorové a regionální cíle) Hodnocením v polovině období se prověřuje stupeň využití prostředků, účelnost programování EZFRV, jeho socioekonomický dopad a jeho vliv na priority Společenství. Podle potřeby jsou v rámci průběžného hodnocení navrhována nápravná opatření, aby se cíle programu podařilo účelně a hospodárně dosáhnout. Hodnocení bere v úvahu souvislosti, v jejichž rámci jsou opatření Programu rozvoje venkova použita, včetně případů, kdy některé opatření nebo část programu nedosahuje očekávaných výsledků. Průběžné hodnocení je „indikátorově orientované“, tzn. má se v co nejvyšší míře opírat o ukazatele, které charakterizují tu část reality, v níž se mohou projevit účinky PRV. Proto jsou předem stanoveny a průběžně sledovány indikátory vstupů, výstupů, výsledků a některých účinků (dopadů). Metodický základ hodnocení poskytuje soubor dokumentů Evropské komise „Příručka ke společnému rámci pro monitorování a hodnocení“.

Slovníky

Výkladový slovník odborných pojmů

Alokace znamená přidělený objem finančních prostředků. BENEFIT7 (Informační systém BENEFIT7) je informační systém pro žadatele a příjemce přístupný na www.eu-zadost.cz. Žadatel jeho prostřednictvím předkládá projektovou žádost v elektronické formě. Slouží pro další obousměrnou komunikaci při realizaci projektu – předkládání zjednodušených žádostí o platby, hlášení o pokroku a monitorovacích zpráv. Bezdlužnost žadatele znamená prokázání skutečnosti, že žadatel má vypořádány splatné závazky vůči SZIF a finančním úřadům. Potvrzení se předkládá při podpisu dohody, ale datum tohoto potvrzení nesmí být starší než datum zaregistrování žádosti o dotaci. Cíl Konvergence je cíl akce pro nejméně vyvinuté členské státy a regiony v souladu s právními předpisy Společenství upravujícími Evropský fond pro regionální rozvoj (dále jen EFRR), Evropský sociální fond (dále jen ESF) a Fond soudržnosti na období od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2013. EIA je zkratka pocházející z anglického výrazu Environmental Impact Assessment, což volně přeloženo znamená „posuzování vlivu na životní prostředí“. Základním významem procedury posuzování vlivů na životní prostředí je zjistit, popsat a komplexně vyhodnotit předpokládané vlivy připravovaných záměrů (staveb, činností a technologií) a formulovat tak opatření ke zmírnění negativních vlivů na životní prostředí, a tím i zakotvení politiky ochrany životního prostředí do rozhodovacího procesu. Probíhá v režimu zákona č. 100/2001 Sb., v novelizovaném znění zákona č. 93/2004 Sb. Finanční zdraví je posouzení ekonomických ukazatelů hospodaření žadatele/příjemce dotace, které se zakládá na účetních údajích za poslední 2–3 účetně uzavřená období. Posouzení finančního zdraví se provádí v případech, kdy je stanoveno ve specifických podmínkách Pravidel. Pokud byl žadatel v průběhu posledních tří účetně uzavřených let postižen při svém podnikání vážnou přírodní katastrofou, lze po prokázání a posouzení této skutečnosti upustit od zahrnutí příslušného roku (maximálně jednoho) do hodnocení finančního zdraví tohoto žadatele. Indikátory tvoří indikátorovou soustavu, která umožňuje měřit výstupy a výsledky projektů a programu jako celku. Slouží jako nástroj vyhodnocování plnění cílů programu. Investičním výdajem se rozumí takový výdaj, který musí splňovat podmínky pro klasifikaci hmotného a nehmotného majetku dle zákona č. 586/1992 Sb., tzn. jedná se 1) o samostatné movité věci (případně soubory movitých věcí), jejichž vstupní cena je vyšší než 40 000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok, 2) budovy, 3) stavby, 4) pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky, 5) jiný majetek, zejména technické zhodnocení, 6) předměty z práv průmyslového vlastnictví, projekty a programové vybavení a jiné technické nebo jiné hospodářsky využitelné znalosti, pokud je vstupní cena jednotlivého majetku vyšší než 60 000 Kč a doba jeho použitelnosti delší než jeden rok. Jednotný programový dokument je dokument, který předkládá členský stát EU zpravidla při realizaci pomoci EU podle Cílů 2 a 3. JPD je možné zpracovat i v rámci Cíle 1, a to pro celkovou výši podpory Společenství nižší než 1 miliarda €. Jednotný programový dokument představuje zjednodušený systém programovacího procesu, slučuje v sobě strategie RPS a OP a zahrnuje i programový dodatek.

1 2 3 4

96 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Kontrola ex ante je předběžná kontrola prováděná před vydáním Stanovení výdajů/Rozhodnutí ministra. Cílem je ověřit věcnou správnost údajů, které žadatel uvedl v žádosti. Má za úkol eliminovat případné budoucí problémy při realizaci projektu. Kontrola ex post je následná kontrola prováděná po ukončení realizace projektu, která zjišťuje, zda došlo k naplnění a udržení stanovených cílů projektu. Cílem je prověřit, zda příjemce dotace dodržuje závazky týkající se udržitelnosti projektu. Kontrola interim je kontrola prováděná v průběhu realizace projektu. Cílem je ověřit postup realizace projektu a případně navrhnout nápravná opatření. Hlavním cílem je zkontrolovat způsobilost výdajů projektu, které příjemce žádá k proplacení. Malý projekt je projekt, jehož celkové způsobilé výdaje dosahují maximálně 2 milionů Kč. Monitorovací výbor (MV) je nejvyšší orgán řídicího subjektu, který má dohlížet na účinnost a kvalitu provádění pomoci na úrovni konkrétního operačního programu. Členy MV jsou zástupci řídicích orgánů OP a RPS (jehož zástupce MV také předsedá) a zástupce platebního orgánu. MV se dále účastní řada podnikatelských a sociálních partnerů a dalších institucí (jako např. Hospodářská komora ČR, Agrární komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy, nevládní neziskové organizace, organizace zaměstnavatelů a další). Jako pozorovatel se zasedání MV účastní i zástupce EK, který má však pouze poradní funkci. Opatření vymezuje konkrétní obsahovou náplň pomoci, na kterou musí projekt svým cílem navazovat (představuje tak základní dotační titul OP se stanoveným finančním plánem, který zahrnuje uznatelné náklady spolufinancované z veřejných zdrojů EU a z veřejných zdrojů ČR). Opatření je soubor operací přispívajících k provádění prioritní osy. Opatřením se rozumí soubor podopatření, případně záměrů nebo operací přispívajících k provádění osy. Operační program (OP) je dokument určený pro realizaci pomoci ze strukturálních fondů v rámci Cíle 1 (na základě rozvojové strategie vymezené RPS). OP obsahuje soubor priorit zahrnujících víceletá opatření, která mohou být financována z jednoho nebo více strukturálních fondů. Platební jednotka je nezávislý subjekt organizačně oddělený od platebního orgánu (zpravidla zřízený v rámci řídicího orgánu OP), který vykonává část pravomocí platebního orgánu (např. provádí platby na účet konečného příjemce). Platební orgán spravuje finanční prostředky poskytnuté ČR ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a současně odpovídá za vypracování a předkládání žádostí o platby a přijímání plateb od EK. Podopatřením se rozumí soubor záměrů nebo operací přispívajících k provádění příslušného opatření. Na jednotlivé podopatření se předkládá žádost o dotaci jen v případě, že dané podopatření neobsahuje vymezení dalších záměrů. Priorita definuje cílovou oblast pomoci, která se bude prostřednictvím OP realizovat a která vychází z celkové strategie regionální a strukturální politiky EU, potažmo NRP ČR. Každá priorita se člení na jedno či více opatření, která se dále mohou dělit na podopatření. Prioritní osa je ucelená skupina opatření se specifickými cíli vyplývajícími přímo z jejich provádění a přispívajícími k plnění jednoho nebo více cílů stanovených v článku 4 nařízení Rady (dle článku 2 nařízení Rady /ES/1698/2005). Programování je proces organizace, přijímání rozhodnutí a financování v několika fázích určený k víceletému provádění společné akce Společenství a členských států k dosažení prioritních cílů EZFRV. Programové dokumenty jsou strategické materiály popisující realizaci strukturálních fondů v konkrétní členské zemi EU s jasně definovanou strukturou a obsahovými náležitostmi. Programovými doku-

VÝKLADOVÝ SLOVNÍK ODBORNÝCH POJMŮ | 97

menty jsou RPS, OP a PD (při vícestupňovém programovacím systému) a JPD pro zjednodušenou programovací proceduru. Programový dodatek operačního programu obsahuje podrobný popis jednotlivých opatření včetně vymezení potenciálních konečných příjemců a finančního plánu operačního programu. Projekt v Programu rozvoje venkova a v dalších OP jsou konkrétní operace k realizaci cílů opatření, na kterou žadatel předložil žádost o dotaci a která je popsaná dle závazné osnovy projektu. Každý projekt musí tvořit samostatnou funkční část. Projekt chápeme jako činnost prováděnou příjemcem směřující k předem stanovenému a jasně definovanému cíli se stanoveným začátkem a koncem a za účelem dosažení požadovaného výsledku. Jedná se o konkrétní aktivity realizované příjemcem a spolufinancované z prostředků EU a z národních veřejných zdrojů. Projekty v realizaci jsou takové projekty, které již mají podepsané Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Příjemce dotace je žadatel, jehož žádost o dotaci byla schválena a který podepsal dohodu o poskytnutí dotace. Příjemce je hospodářský subjekt, orgán nebo podnik, veřejný nebo soukromý, odpovědný za provádění operací nebo přijímající podporu. Publicita projektu. Příjemce dotační podpory má povinnost informovat veřejnost o tom, že jeho projekt je financován ze strukturálních fondů EU a státního rozpočtu ČR. Pod tím si představujeme informační panel, tabuli, plakát, leták s příslušným textem a vizuálním symbolem v podobě logolinku. Rámec podpory Společenství je společný dokument EK a členského státu EU vypracovaný na základě předloženého rozvojového plánu. RPS zajišťuje koordinaci pomoci ze strukturálních fondů v rámci Cíle 1. Je rozčleněný podle priorit a realizuje se prostřednictvím jednoho nebo více operačních programů. Region je územní jednotka odpovídající úrovni 1 nebo 2 klasifikace územních statistických jednotek (úroveň NUTS 1 a 2) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS). Registrované žádosti jsou projekty předložené žadateli, kteří se ucházejí o přidělení dotace. Řídicí orgán nese celkovou odpovědnost za realizaci konkrétního programu pomoci EU v ČR. Každý řídicí orgán má rovněž za úkol připravit odpovídající institucionální strukturu, vymezit pravomoci a úkoly jednotlivých článků včetně nastavení pravidel pro efektivní vzájemnou spolupráci. Řídícím orgánem Programu rozvoje venkova je Ministerstvo zemědělství ČR (MZe). Sankční systém je představen postupy pro snížení částky dotace, případně vratky, pokud je zjištěno nedodržení podmínek pro poskytnutí dotace. Schválené projekty jsou projektové žádosti, které úspěšně prošly hodnocením a byly vybrány výběrovou komisí. Společný rámec pro monitorování a hodnocení je společný přístup vypracovaný Komisí a členskými státy vymezující omezený počet společných ukazatelů, které se týkají výchozí situace a finančního provádění, výstupů, výsledků a dopadů programů. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) zřízený zákonem č. 256/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je akreditovaná platební agentura pro poskytování dotací v rámci PRV neboli poskytovatel dotace. RO SZIF znamená regionální odbor SZIF příslušný k administraci dané žádosti o dotaci. Strategie místního rozvoje je ucelený soubor operací, které slouží k plnění místních cílů a potřeb prováděných v rámci partnerství na náležité úrovni.

1 2 3 4

98 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy Udržitelnost projektu je doba, po kterou musí příjemce podpory udržet výstupy projektu v závislosti na typu dotačního programu (zpravidla pět let). Věcné plnění je forma realizace části projektu, kdy žadatel přispívá vlastní prací, poskytnutím materiálu, popř. jiného vybavení. Velký projekt je projekt, jehož celkové způsobilé výdaje přesahují 2 miliony Kč. Veřejný výdaj je jakýkoli příspěvek z veřejných zdrojů na financování operací pocházející z rozpočtu veřejnoprávních subjektů nebo sdružení jednoho nebo více regionálních nebo místních orgánů nebo veřejnoprávních subjektů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Vymezení území MAS. Území působnosti MAS se týká subregionálního venkovského území s 10–100 tisíci obyvatel na celém území České republiky, mimo území hl. města Prahy a měst s více než 25 000 obyvateli. Území je vymezeno hranicí, která obaluje katastrální území všech okrajových obcí zahrnutých do území působnosti MAS. Území je souvislé a má společnou charakteristiku a problémy. Jsou doloženy doklady o souhlasu všech obcí se zařazením do území působnosti MAS a o seznámení se Strategickým plánem Leader. Záměr je soubor operací přispívajících k provádění příslušného opatření/podopatření. Způsobilý výdaj znamená výdaj/náklad, na který může být z daného opatření/podopatření/záměru poskytnuta dotace a který byl specifikován v žádosti o dotaci (ve výjimečných případech, kdy to umožňují specifické podmínky Pravidel, se jedná o náklad). Pro některé způsobilé výdaje nebo pro jejich skupiny jsou stanoveny maximální hodnoty způsobilých výdajů (limity). V takovém případě se částka dotace vypočítává z těchto limitů. Žadatel je subjekt, který žádá v rámci PRV a je v souladu s definicí příjemce dotace příslušného opatření/podopatření/záměru. Žadatel bez historie je žadatel, který má účetně uzavřený pouze jeden nebo dosud žádný rok historie podnikání a není právním nástupcem žadatele s historií. Žadatel s historií je žadatel, který má účetně uzavřené dva roky nebo více let historie podnikání bezprostředně předcházející termínu podání žádosti o dotaci, nebo je právním nástupcem žadatele s historií. Žádost o dotaci z PRV představuje standardizovaný formulář vyplněný a předkládaný žadatelem na příslušný RO SZIF a skládající se z obecné části, případně specifické části. Žádost o dotaci dále zahrnuje projekt zpracovaný dle závazné osnovy a přílohy (povinné, příp. nepovinné); žádost o dotaci vymezuje plánovaný rozpočet projektu, na jehož základě je stanovena maximální výše dotace.

Česko-anglický slovník vybraných pojmů

anglický výraz

český výraz

AC Agragrian Chamber

Agrární komora

annex

příloha

appraisal study

hodnotící studie

approximation

sbližování, sjednocování

arrangement

dohoda, ujednání

be compiled

být sestaven

be instituted

být zaveden, být zřízen

CAP Common Agricultural Policy

Společná zemědělská politika

CBC Gross Border Cooperation

přeshraniční spolupráce

CE Council of Europe

Rada Evropy

CEECs Central and Eastern European Countries země střední a východní Evropy Centers of Excellence

centra excelence

Community Support Framework

Rámec podpory Společenství

competition

konkurence

concurrently

současně

Council of European Communities

Rada evropských společenství

CSO Czech Statistical Office

Český statistický úřad

deliberation

jednání, projednávání

deliver opinions

předkládat názory

DG Directorate General

generální ředitelství

documentary stamp

razítko

done

dáno

draft

návrh smlouvy

draft budget

návrh rozpočtu

draft opinion

návrh smlouvy

drafting

příprava návrhu

draw up

napsat, sestavit

educational establishment

vzdělávací instituce

efficiency

účinnost, efektivnost

ERDF – European Regional Development Fund

EFRR – Evropský fond regionálního rozvoje

European Parliament

Evropský parlament

ex ante

předběžný

ex post

následný

field of competence

oblast působení

GDP Gross Domestic Product

hrubý domácí produkt

Horizontal Rural Development Plan

Horizontální plán rozvoje venkova

implementation

zavedení

implementing regulations

prováděcí předpisy

legal entity

právnická osoba

1 2 3 4

100 | Strukturální fondy ve vazbě na agroenvironmentální programy anglický výraz

český výraz

LFA Less Favoured Areas

méně příznivé oblasti

Managing Authority

řídicí orgán

MAS

místní akční skupina

Measure

opatření

monitoring and assessment

monitorování a hodnocení

Monitoring Committee

monitorovací výbor

NP

Národní park

OJ Official Journal

Úřední věstník

Operational Programme

operační program

Paying Authority

platební orgán

Paying Unit

platební jednotka

Priority

priorita

Programming Documents

programové dokumenty

SAPARD Special Action Programme for Pre-accession Aid for Agriculture and Rural Development

Speciální akční program pro předvstupní pomoc v oblasti zemědělství a rozvoje venkova

State Environmental Fund

Státní fond životního prostředí

Steering Committee

řídicí výbor

take decisions

přijímat rozhodnutí

take into account

brát na vědomí

take up

čerpání, využívání

terms of reference

zadání, vymezení pravomoci

validate

ověřit

Seznam použité literatury Abeceda fondů Evropské unie 2007–2013. Praha: MMR, 2007. Dostupné také z: http://www.osf-mvcr.cz/abecedafondu-eu-2007-2013 Agroenvironmentální opatření České republiky 2007–2013. Praha: MŽP, AOPK, MZe, 2007. COMMISSION REGULATION (EC) No 2355/2002 amending Commission Regulation (EC) No 438/2001 laying down detailed rules for the implementation of Council Regulation (EC) No 1260/1999 as regards the management and control systems for assistance granted under the Structural Funds. 27th December 2002. COMMISSION REGULATION (EC) No 445/2002 laying down detailed rules for the application of Council Regulation (EC) No 1257/1999 on support for rural development from the European Agricultural Guidance and Guarantee Fund (EAGGF). 26th February 2002. COUNCIL REGULATION (EC) No 1257/1999 on support for rural development from the European Agricultural Guidance and Guarantee Fund (EAGGF) and amending and repealing certain Regulations. 17th May 1999. NV 242 Nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o provádění agroenvironmentálních opatření, v platném znění. FIGALA, J. Základy chronobiologie se zřetelem k ekologickým podmínkám, část speciální. Acta Universitatis Purkynianae, Studia oecologica 36-V. Ústí nad Labem: UJEP, 1998. ISBN 80-7044-218-2. Metodika k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů. Praha: MZe, 2010. Dostupné také z: http://eagri.cz/public/web/file/48127/ AEO_79_2010_web.pdf Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS). [online] 2003R1059— CS— 02.03.2007 — 002.001— 1 [cit. 2011-11-14]. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CONSLEG:2003R1059:20070302:CS:PDF Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Programový dokument MZe Operační program Životní prostředí, Programový dokument MŽP. [online] MŽP [cit. 2011-11-14]. Dostupné z: http:// www.opzp.cz/sekce/26/jak-podat-zadost/ POTLUKA, O. et al. Průvodce strukturálními fondy Evropské unie. Praha: IREAS, 2003. ISBN 80-86684-02-4. Program rozvoje venkova, Programový dokument MZe. [online] MZe [cit. 2011-11-14]. Dostupné z: http://eagri. cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/programove-dokumenty/program-rozvojevenkova-cr-3.html Průběžné hodnocení Programu rozvoje venkova ČR za období 2007–2013. [online] © Sdružení DHV CR, spol. s r.o. a TIMA Liberec, s.r.o., 2010 [cit. 2011-11-14]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/agriculture/rurdev/countries/cs/mterep-cz_cs.pdf Průvodce fondy EU. Praha: MMR, 2004. Dostupné také z: http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2004-2006/ Ramec-podpory-Spolecenstvi-2004-2006/Dokumenty/Publikace/Pruvodce-fondy-EU Příručka pro žadatele a příjemce IOP. Praha: MMR, 2011. Dostupné také z: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/ f2a39a97-9b1c-4461-b7ef-c9d1656fc6fd/Prirucka-pro-zadatele-a-prijemce-5-2 VILAMOVÁ, Š. Jak získat finanční zdroje Evropské unie. Praha: Grada 2004. ISBN 80-247-0828-0.

1 2 3 4


Seznam zkratek

AEO

agroenvironmentální opatření

AZV

Agentura pro zemědělství a venkov (regionální pracoviště MZe)

EAFRD

European Agricultural Fund for Rural Development (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova)

EAGGF

European Agricultural Guidance and Guarantee Fund (Evropský zemědělský orientační a záruční fond)

ECCP

Evropský program ke změně klimatu

ECEAT

European Centre for Eco Agro Tourism (Evropské centrum pro eko agroturistiku)

ES

Evropské společenství

EU nebo EU 15

Evropská unie po roce 1994 (připojeno Rakousko, Finsko, Švédsko)

EU 12

Evropská unie do roku 1994 (Belgie, Dánsko, Německo, Španělsko, Francie, Velká Británie, Řecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko)

EUR (€)

euro = společná měna Evropské měnové unie (platnost od 1. 1. 1999)

EUROSTAT

Evropské statistické centrum

EZ

ekologické zemědělství

EZFRV

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

FADN

Farm Accountancy Data Network (Síť testovacích podniků)

GAEC

Good Agricultural and Environmental Conditions (Standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu)

GMO

geneticky modifikované organismy

HACCP

Hazard Analysis Critical Control Points System (systém HACCP – analýza rizik a kritické kontrolní body)

HDE

Hlavní svaz německého obchodu

HDP

hrubý domácí produkt

HPH

hrubá přidaná hodnota

HRDP

Horizontal Rural Development Plan (Horizontální plán rozvoje venkova)

HZP

hrubá zemědělská produkce

CHKO

chráněná krajinná oblast

IFS

International Food Standard

IP

integrovaná produkce

IPPC

Integrated Pollution Prevention and Control (Integrovaná prevence a omezování znečištění)

KEZ

kontrola ekologického zemědělství

KPÚ

komplexní pozemkové úpravy

LEADER+ -

Liaison Entre Actions de Developpement de l´Economie Rurale (Iniciativa Společenství pro rozvoj venkova)

Seznam zkratek | 103

LFA

Less Favoured Areas (méně příznivé oblasti)

LPIS

Land Parcel Identification System – systém pro vedení a aktualizaci evidence půdy dle uživatelských vztahů dle zákona 252/1997 Sb., o zemědělství, rozšířený o další funkční vlastnosti potřebné především pro účely administrace dotací

MZe

Ministerstvo zemědělství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NUTS

Nomenclature des unités territoriales statistique (územní statistické jednotky)

NV

nařízení vlády

OECD

Organization for Economic Cooperation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj)

OOP

orgán ochrany přírody

PO

ptačí oblast

RO SZIF

regionální odbor Státního zemědělského intervenčního fondu

SAPARD

Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development (Speciální předvstupní program pro zemědělství a rozvoj venkova)

SAPS

Single Area Payment Scheme (jednotná platba na plochu)

SMR

Statutory Management Requirements (Povinné požadavky na hospodaření).

SWOT

Strengths – silné stránky, Weaknesses – slabé stránky, Opportunities – příležitosti, Threats – hrozby, analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení

SZIF

Státní zemědělský intervenční fond

SZP

Společná zemědělská politika

TTP

trvalý travní porost

UZEI

Ústav zemědělské ekonomiky a informací

VDJ

velká dobytčí jednotka

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZP

zemědělská půda

1 2 3 4


STRUKTURÁLNÍ FONDY VE VAZBĚ NA AGROENVIRONMENTÁLNÍ PROGRAMY

Recommend Documents