Kola 2007 15. - 17. cervna
Ú 2007 SABO
- 20 -
-1-
Uvodnı a zaverecny obrazek - zdroj: http://cyklo.webpark.cz
-2-
- 19 -
U VOD
-3-
INFORMACE O TRASE
-3-
VZDA LENOST:.......................................................................- 3 PR EVYS ENI:...........................................................................- 3 OBC ERSTVENI:......................................................................- 3 D˚ LEZITA TEL. C I SLA
-3-
ZAJI MAVOSTI NA TRASE
-4-
STOHA NEK -4POPIS:....................................................................................- 4 HRAD - POUSTEVNA:.............................................................- 5 HISTORIE: .............................................................................- 5 PR ISTUPNOST:.......................................................................- 6 ZAJIMAVOSTI:.......................................................................- 6 LITERATURA: ........................................................................- 6 ZDROJ: ..................................................................................- 6 PAMA TNI K A. SOCHORA -7KDO BYL ANTONIN SOCHOR?...............................................- 7 FOTOGRAFIE: ......................................................................- 10 ZDROJ: ................................................................................- 10 HRADC ANY - VOJENSKE LETIST - 11 POPIS:..................................................................................- 11 POUZ ITA LITERATURA: .......................................................- 13 FOTOGRAFIE: ......................................................................- 13 ZDROJ: ................................................................................- 16 -
Uvod Pratelš, kamaradi, rok se s rokem sesel a nadesel dlouho ocekavany vıkend, pri kteršm mame opet tu jedinecnou moznost procvicit nase svalstvo (hlavne v urcitš partii o kterš se nebudu blıze zminovat, neboů tusım, ze mne do techto mıst budete v duchu, ti otrlejsı z vas nahlas, posılat). ;) Prevzetım tšto brozurky se zavazujes k tomu, ze za jakškoli vulgarnı sluvko kterš bude smerovat na mou osobu mi odevzdas 1,-Kc. MOTO: áDoba je zla a plınky jsou drahe!ř S ohledem na tuto skutecnost jsem vybıral takš narocnost letosnı trasy! Proti tomuto rozhodnutı nenı odvolanı!!! ;) Nasledujıcı brozurku jsem vytvoril pro tebe, kdo budes mıt chuů a hlavne dostatek sil sledovat okolı. Najdes v nı par informacı o zajımavych mıstech po trase. Slavek
Informace o trase Vzdalenost: Trasa merı 67km. Prevysenı: Nebylo jak ho zmerit, ale nenı to narocna trasa. Obcerstvenı: Drobnš obcerstvenı po celš trase (viz. mapka). Obed je planovan v obci Osecna (pokud nebude dohodnuto jinak).
Dulezita tel. cısla Slavek: Zdenek: Ales:
Hasici
- 18 -
775 230 973 777 227 259 608 983 366
Zdrav.zachr sluzba
- vedoucı trasy - popohanec odpadlıku - servis + hledac zbloudilcu
Policie
-3-
Mestska policie
Jednotnš evropskš cıslo tısnovšho volanı
Zajımavosti na trase
STOHANEK Vyrazny skalnı suk (397 mnm) se stopami hradu a poustevny v byvalem vojenskem prostoru Ralsko - k.Č. Svšborice, dnes Cerna Novina (Ralska pahorkatina / Mimonsko)
Popis: Vyrazny osamúly skalnı suk ze svrchnokrıdovych kvadrovych pıskovcu strednıho turonu, pripomınajıcı malou stolovou horu. Nad pseudokupu, na jejımz vrcholu stojı, vystupuje o 23 - 25 m. Delsı osa suku orientovana ve smeru severovychod Š jihozapad. Pri pate suku i na jeho vrcholovš plosine rada stop po stredovekšm (hrad) i novovekšm (poustevna) osıdlenı, tesanych do skaly. Vetsina dodnes dochovanych stop patrı poustevne. Stopy skalnıho hradku a poustevny od sebe lze jen obtızne rozlisit. Zdena architektura se nedochovala a s ohledem na absenci destruovanš malty a jakychkoliv kamenu nenı jejı existence ani predpokladana. Pri pate suku lze predpokladat hospodarske zazemı hradu (proti okolı vymezenš pravdepodobne pouze lehkym, dnes jiz nedochovanym opevnenım), z nehoz dochovany necetnš zasahy do skalnıch sten na severnı az zapadnı skalnıho suku (na severnı strane vysekana nika se znacne zkorodovanym povrchem, pod previslou stenou na zapadnı strane asi 11 m dlouhy Čsek skaly upraveny do vyse 1,7 m). Tesana nika pri jihovychodnı pate skaly patrne az vysledek cinnosti poustevnıku. Prıstup na vrchol skaly, kde byvalo jadro hradu (a pozdeji poustevna) schodistúm v uzke skalnı spare v severovychodnı casti skalnıho suku. V dolnı casti schodiste dodnes dobre patrnš stopy dverı, kterymi bylo moznš na zavoru sparu uzavrıt. V levš strane prurvy do skaly vysekana kruhova mıstnost, povazovana za straznici. V pravš stene spary vytesany vyklenky na obrazky krızovš cesty. Nejvyssı mısto nahornı plosiny lezı na jihovychodnı strane. Zde lze tusit prıtomnost zaniklš hlavnı stavby. Severovychodne od neho obdelny zahloubeny objekt kaple 4,5 x 6 m, jez mohla vyuzıt starsı podvalı a nove jej upravit prisekanım. Vstup s nekolika schudky je vysekan ze severozapadnı strany. ve vychodnım narozı kaple vysekano nekolik nik, pravdepodobne na obrazy. Na podvalı navazuje do skaly vytesana svetnicka 6 x 4m, jejız puvod je nejasny. Na zapadnı a severnı strane plosiny dosud patrnš terasovitš Čpravy zahradek poustevnıku.
-4-
- 17 -
V severozapadnım letiste je velky opraven...
cıpu areal
Hrad - poustevna: Dodnes zde stojı hangar puvodne urceny pro dvouplosnıky nası predvalecnš armady
Zdroj: http://www.montanya.org/VOJ/HRADCANY/LETISTE/LETISTE.htm http://www.stormbirds.com/project/index.html http://www.military.cz/russia/air/mig/Mig_21/mig_21.htm http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=5063 http://velenice.turistik.cz/cs/detail/ http://www.vojna.net/nemecko/afrika/index.htm http://new.podzemi-cma.cz/prostory/ralsko/index.htm
Historie: Hrad vznikl nekdy mezi lety 1427 (rozdelenı majetku zemrelšho Petra z Vartenberka na Devıne mezi jeho tri syny) a 1431 (prvnı zmınka) jako centrum samostatnšho statku, vydelenšho z devınskšho panstvı. Okolo roku 1440 byl Stohanek opetovne pripojen k panstvı Devın, i nadale vsak zrejme zustal samostatnym spravnım Čtvarem. Nekterı autori predpokladajı jeho znicenı pri vojenskšm tazenı Sestimestı do Cech
- 16 -
-5-
roku 1444, avsak jeste roku 1457 je uvaden Janas ze Stohanku (pravdepodobne man Jana z Vartenberka, majitele devınskšho panstvı). Pobyt loupeznıku na hrade v nasledujıcıch stoletıch je pravdepodobne mozno odkazat do rıse povestı, osıdlenı mezi polovinou 15. stol. a 18. stol. zde nenı dolozeno ani archeologicky.
...uvnitr kazdšho bunkru jsou ctyri obrovskš nadrze na letecky benzın. Jedna se vlastne o zeleznicnı cisterny postavenš na vysku, z nichz vycnıva jen hornı cast. Kazda nadrz obsahovala 50 000 litru paliva.
Poustevna zde byla zrızena roku 1740 (dle jinych pramenu az 1760). Dolozeno je zde pusobenı dvou poustevnıku (postupne). Fungovala do roku 1773, potš byla coyb nevyuzita vrchnostı zborena a jejı drevo bylo vyuzito na stavbu domu c.p. 44 ve Svšboricıch. Konecnš Čpravy hradu podniknuty pri jeho turistickšm zprıstupnovanı (hrad byl v tš dobe uzavıratelny, klıc si bylo moznš vypujcit od nadlesnıho ve Svšboricıch). Ve 2. pol. 20. stol. soucast vojenskšho prostoru Ralsko. V roce 1996 prohlasen skalnı suk prırodnı pamatkou (0,26 ha).
Jizne od letiste, v lese mezi bazinami a rybnıkem Drznık, lezı velky sklad munice a pohonnych hmot.
Prıstupnost: Volne prıstupnš, mimo znacenš turistickš cesty.
Nejkratsı cesta k nemu vede po hrazi mezi bahnitymi rybnıcky vlevo.
Zajımavosti: - Jmeno odvozeno od tvaru skaly (v minulosti tšz Stoh, Nemci zkomoleno na Struhanken) - Z vrcholu pekny vyhled na Machuv kraj, Ralsko, Jelenı vrchy, Hamersky Spicak, Siroky kamen Jested„ a zejmšna protejsı Dlouhy kamen. - Na mırne vapnitych vrstvach po obvodu plosiny rostou nekterš v tšto oblasti vzacnújsı rostliny - kakost krvavy, hvozdık karouzek, kostrava siva, jetel alpınsky, pupava obecna.
Pohled na sklad v dobe, kdy jeste nebyl zarostly mladymi stromky. Sklad byl chranen dvojitym oplocenım a nezbytnymi hromosvody. Munice se skladovala v betonovych Čkrytech a palivo pod sirym nebem, v nastohovanych kovovych sudech mezi protivybuchovymi valy.
Literatura: - Frantisek Gabriel, Jaroslav Panacek: Hrady okresu Ceska Lıpa (Praha 2000) - Tomas Durdık: Ilustrovana encyklopedie ceskych hradu (Praha 1999) - Zdenek Fisera: Skalnı hrady zemı koruny ceskš (Praha 2004) - Rudolf Andel a kol.: Hrady, zamky a tvrze v Cechach, na Morave a ve Slezsku III - Severnı Cechy (Praha 1984) - Peter Mackovcin, Jaromıra Kuncova a kol.: Chranena Čzemı CR III. Liberecko (Brno, Praha 2002) aktualizovano: srpen 2005 Zdroj: http://zabrdka.wz.cz/Devin/Stohanek.htm
-6-
- 15 -
Na jihovychodnım okraji letiste jsou mezi stromy stojanky vrtulnıku
Pamatnık A. Sochora
V lese, severne od pojezdovš drahy, se skryvajı sklady pohonnych hmot...
Kdo byl Antonın Sochor?
...dobre maskovanš betonovš bunkry do nichz se vstupuje nekolikrat zalomenou chodbickou...
I kdyz jej casto automaticky povazujeme za duchcovskšho rodaka, Antonın Sochor se narodil dne 16. cervence 1914 ve vestfalskšm Lobernu, kam jeho rodice odesli, stejne jako stovky dalsıch severoceskych havıru, za pracı. Nutno zduraznit, ze se narodil tesne pred vypuknutım 1. svetovš valky, ktera tezce zasahla do zivota otce. Matka se s detmi vratila do Cech jiz roku 1916; otec je po case nasledoval jako valecny invalida. K podobnšmu Čdelu patrila tšmer symbolicky trafika a nenı treba dodavat, ze se Sochorova rodina mela co ohanet, aby nezila v nouzi. Otec vsak byl presvedceny socialnı demokrat a v souladu se svym nejlepsım svedomım vychovaval i svš deti k lasce k vlasti a obdivu k demokratickym idealum prezidenta Masaryka. Uz od detstvı chodil Tonık cvicit do Delnickš telocvicnš jednoty “JarostŘ, s jejımz ochotnickym souborem si v sale U Kuncıru (Austria) zahral i divadlo. Silnym vlivem na neho zapusobil i skauting, pro nejz zahorel asi ve dvanacti letech. Prave v tšto dobe si duchcovsky oddıl Junaka vybudoval klubovnu v pravšm krıdle zahradnıho domku v zameckš zahrade. Ve skole si Tonıka Sochora chvalil ucitel Vaclav Lustig i rıdıcı ucitel Karel Lım, jehoz vypravenı o prırode a historii naseho kraje bylo rovnez inspirativnı. Velmi rad jezdil na hrad
- 14 -
-7-
Ryzmburk i Kostomlaty, kde se o zjistenš poznatky delil s ostatnımi skauty. Pozdeji, kdyz uz byl studentem teplickš Obchodnı akademie, sam organizoval junackš prazdninovš tabory. Jeho prvnım trıdnım ucitelem byl Wolfgang Jankovec a i mezi spoluzaky objevıme radu zvucnych jmen, jako byli Vera Hynkova nebo Richard Dvorak; do vyssıho rocnıku chodil Frantisek Fajtl, Pavel Kohn i Antonın Zimmer. Sochor byl oblıbenym clenem studentskšho kolektivu, rad se zČcastnoval beznych klukovi a zadnou zabavu nezkazil, i kdyz u tabule svadel casto nerovnš boje s kupeckymi pocty a ani prof. Ludmila Jankovcova nebyla prılis nadsena jeho “nedosti ČhlednymŘ krasopisem. Bezstarostna skolnı lšta vsak skoncila naprosto necekane Š otec onemocnel a Tonık musel jıt vydelavat. Hospodarska krize stale jeste doznıvala, a tak byl rad, kdyz nasel prılezitostnš prace na silnici, v kamenolomu nebo v Lukesove sklarne. Na vojnu rukoval v roce 1936, kdy jiz bylo cıtit zretelnš fasistickš nebezpecı. V roli prıslusnıka ceskoslovenskš armady Čzkostlive sledoval beh udalostı, smerujıcıch k Mnichovskš dohode. V nezavidenıhodnš roli vojaka, ktery nesmı branit svou vlast, jej zastihla okupace severoceskšho pohranicı. Uz tehdy dospel k rozhodnutı zapojit se do boje za nase osvobozenı.
Pouzita literatura: Pruvodce byvalym vojenskym prostorem Ralsko, Ladislav Lahoda, neverejna publikace, 1990-2003 Tajnostmi podzemı, Ladislav Lahoda, 2004 Ruznš internetovš zdroje Fotografie: Severne od letiste se rozklada technologickš zazemı, budovy velitelstvı a bytovky. Je tu i teplarna, ktera mela vyhrıvat pristavacı drahu
Kratce jeste pobyl doma, ale pro nesmiritelny postoj vuci henleinovcum byl deportovan na nucenš prace do Sandorfu u Lipska. Tak se pro zmenu podılel na sabotazıch, ale ze strezenšho a dratem obehnanšho tabora nebylo Čniku. Vyuzil nakonec svšho narozenı “v RısiŘ, a kdyz wehrmacht verboval jednotku dobrovolnıku, prihlasil se. Mohl se vratit do Duchcova a vyrizovat si dokumenty, ale mısto toho nemyslel na nic jinšho nez na Čtek. Na rozloucenou s Duchcovem provedl jeste kousek vskutku husarsky, kdyz hodil do rybnıka nacistickšho starostu mesta Kutscheru-Hasslingera. V lšte 1939 byl jiz v Krakove, kde se hlasil u svšho budoucıho velitele, podplukovnıka Ludvıka Svobody.
Podšl dvou pojızdecıch ranvejı jsou ve skupinach rozmısteny desıtky maskovanych Ulu.
Prestoze vıteznš ceste ceskoslovenskych vojaku v SSSR bylo za minulšho rezimu venovano mnoho publicity, jejı pocatky jsou stale zamlzeny. Jako dalsı zradu nasi vojaci nejprve prozıvali neblahy pakt Hitlera se Stalinem. V zarı 1939 Nemci prepadli Polsko, kde se formoval i nas “legionŘ; behem Čstupu do bezpecı narazili na jednotky Rudš armady, obsazujıcı vychodnı oblasti Polska„ Soveti je donutili odevzdat zbrane a jako zajatce odvedli do internace. V Kamenci Podolskšm, Olchovicıch, Jarmolincıch a Orankach byli zadrzovani do konce cervence 1940. Az ze Suzdalu byla pak vetsina nasich vojaku presunuta na Strednı vychod a nebyt prepadenı Sovetskšho svazu, asi bychom se o Buzuluku ani nedozvedeli. Muzi pripravenı k okamzitšmu nastupu do boje za svobodu tak prisli o dalsı dva roky, naplnenš nejistotou a zbytecnym cekanım. Za tu dobu byli do jednotky nasazeni lidš, kterı tam nepatrili, nejruznejsı politruci a agenti NKVD, s jejichz Člohou se opravdovı bojovnıci nemohli nikdy ztotoznit.
-8-
UL zodolneny letadel.
Čkryt
Mezi Uly je obcas i kryt pro pozemnı personal
- 13 -
instalovanš malš betonovš bunkry z prefabrikovanych skruzı. V roce 1996 se zde testoval tajny svycarsky prototyp bezpilotnıho letounu. Severne od pristavacı drahy stojı rada zelezobetonovych bunkru, jejichz stropy jsou zarostlš, aby nebyly pozorovatelnš z vysky. V bunkrech byly vzdy ctyri pancšrovš cisterny, kazda s objemem 50 000 litru leteckšho benzınu. Podobnš podzemnı nadrze a rozsahlš sklady munice jsou na jih od letiste. *)
Cca 2 km od Velenic smerem na obec Svitavu. Se nachazejı podzemnı prostory byvalš nemeckš tovarny Nautilus, vyrabejıcı protiletadlovš kulomety, ktera sem byla evakuovana v prubehu druhš svetovš valky z Polska pred postupujıcı rudou armadou.
**) Zacatkem roku 1941 privedla britska vojska do nesnazı italskou armadu v Libyi.Mussolini zadal Hitlera o pomoc.3 Čnora Hitler poveril generalporucıka Rommela Čkolem sestavit Afrikacorps,protoze se domnıval,ze tento Čkol muze splnit jen tvrdy muz."Rommela pokladam za neobycejnšho velitele"rekl starsımu pobocnıkovi plukovnıku Schmundtovi.O ctyri dny pozdeji vydal Hitler Rommelovi instrukce a vyslal ho na novš bojiste.12 Čnora se vylodili prvnı jednotky Afrikacorpsu v Tripolisu,a Rommel hned nechal par svych tanku objızdet blok budov aby to vypadalo jakou ohromnou sılu jiz ma.Rommel nelenil,a hned zahajil ofenzivu proti prekvapenym Anglicanum - v rozporu s tım,co bylo dohodnuto na vrchnım velitelstvı pozemnıho vojska,a aniz byl informovan italsky vrchnı velitel general Gariboldi.Nemecky Afrikacorps dobyl Marsa el Brengu,zmovnil se Agedabie,dostal pod kontrolu dulezitš pitnš zdroje vody a nekonec padlo Mechilli a Sollum.Kdyz Rommelova vojska dosahla egyptskš hranice(tam se musela zastavit pro nedostatecny prısun),Nemecko jasalo.Rommel se behem nekolika mesıcu stal nejpopularnejsı osobnostı nemeckšho naroda.Rommelovo jmšno bude spojovano vzdy s mestem a pevnostı TobrČk.Odvaznym Čtokem odrızl britskou posadku od zbytku armady,vetsı castı svšho sboru podnikl vypad smerem na vychod a v okamziku,kdy byl protivnık oslaben natolik,ze nemohl prispet k ulehcenı situace,provedl 19.cervna 1942 castı sboru obrat o 180 stupnu.22.6 1942 se vydalo 33.000 Britu vcetne 5 generalu na pochod do zajetı.Rommel byl povysen na polnıho marsala.Ale velky nezajem Berlına o jeho mistrovskš akce,privedl Afrikacorps do zahuby.Rommel marne zadal Hitlera o posily,pohonnš hmoty,ale bylo mu jen slibovano.Zatım co nove jmenovany anglicky General Mongomery mel vse.Kdyz zbyvalo Afrikacorpsu uz jen 70 tanku,presto se pokusil o ofenzivu u El Alamejnu a vbehl do pasti.Mongomery mel 150.000 vojaku,vıce jak 1000 tanku,a hlavne taky letectvo.Zde zpecetil Rommel svou karišru v Africe.
- 12 -
Jako velitel samopalnıku se Antonın Sochor vyznamenal jiz pri bojovšm krtu ceskoslovenskš jednotky v bitve u Sokolova. Se svou cetou pronikl horıcı vsı az do tyla nemeckšho vojska, kde za nejprudsı palby postupovali proti neprıteli. I v bojıch o hlavnı mesto Ukrajiny Kyjev se osvedcili predevsım nasi samopalnıci a tankistš. Sochor byl jiz velitelem roty, jejız pocınanı bylo neobycejne statecnš. Behem svšho postupu na tancıch obsadili zavod Bolsevik, zıskali strategicky velmi dulezitš nadrazı a dospeli az k rece Dnepru. Spolu s Richardem Tesarıkem a Josefem Bursıkem byl tehdy Antonın Sochor vyznamenan Zlatou hvezdou Hrdiny SSSR. Tım vsak vıtezny postup nası vojenskš jednotky zdaleka nekoncil a stejne tvrde se bojovalo u Bılš Cerekve i u Zaskova. S heslem “Ukol musı byt splnen!Ř prichazeli jeho vojaci i na bojiste u Dukly, kde byl prunik pres hranice nası vlasti vykoupen mnozstvım padlych. Pri dobyvanı dukelskšho prusmyku a zneskodnovanı silnšho opevnenı koty 534 byl vazne zranen i Antonın Sochor. Lškari vyjmuli z jeho tela celkem 218 strepin. Nemohl se ani dockat uzdravenı a po vylšcenı se jeste zČcastnil dalsıho osvobozovanı naseho Čzemı. V bojıch za osvobozenı zıskal celkem 18 vysokych vyznamenanı a nechybı mezi nimi ani Rad bılšho lva vedle vyznamenanı jugoslavskšho, rumunskšho i polskšho a rady sovetskych. Po valce nezapomneli Junaci ani socialnı demokracie Š z jejıho popudu byly dne 5. kvetna 1946 odevzdany dekrety o cestnšm obcanstvı mesta Duchcova dvema vyznamnym Čcastnıkum boje proti fasismu Š spolu se stkpt. Antonınem Sochorem i JUDr. Frantisku Trzickšmu, pusobıcımu ve funkci Narodnıho prokuratora. Predanı bylo spojeno s oslavou prvnıho vyrocı osvobozenı a oba vzacnı hostš hovorili o vyznamu kvetnovš revoluce z tribuny na zaplnenšm duchcovskšm namestı. Obyvatelš mesta jim projevovali neobycejnou vdecnost a nikdo netusil, ze se oba muzi zakratko stanou obetmi totalitnı diktatury, pricemz dozivotnı trest JUDr. Trzickšho bude mnohem “vyhodnejsıŘ nez tragicka smrt Antonına Sochora. Se svymi nazory na Bedricha Reicina se Sochor netajil uz za valky a bohuzel ani po valce, kdy se dotycny postupne stal nacelnıkem vojenskš kontrarozvedky a tım i nejmocnejsım muzem nası armady. Az do listopadu 1989 byly peclive utajovany zasluhy A. Sochora na vybudovanı izraelskš armady. Ve Strazi pod Ralskem byl tehdy velitelem vycviku specialnıch jednotek HAGANA. Behem nekolikamesıcnı prıpravy vybudoval dve perfektne vycvicenš brigady, s nimiz pak odletel do Izraele, kde pusobil ve funkci poradce operacnı spravy izraelskš armady. Jak znamo, prıznivš vztahy s Izraelem rychle ochladly a ostrelovanı letadla, kterym se Sochor vracel domu, bylo prvnım atentatem na jeho osobu. Potom se dvakrat vratil ze sluzebnı cesty s prostrelenou karoseriı auta. Poslednı obdobı zivota Hrdiny SSSR pripomına spıse podivnou gangsterskou historii. Od tš doby, kdy se poprvš pokusili inscenovat autonehodu, jezdil do vojenskšho prostoru zasadne s ostre nabitym samopalem. Druhy pokus, vykonany vecer 15. srpna 1950, byl Čspesny a Reicin, ktery se dostavil v rekordnım case, byl
-9-
urcite spokojen. Podplukovnık Antonın Sochor zemrel 16. srpna ve tri hodiny rano v nemocnici v Jablonnšm v Podjestedı. Vinık havarie byl naoko odsouzen, ale jiz o vanocıch mu byl umoznen Čtek do zahranicı. Sochorovi spolubojovnıci, kterı si svšho velitele nesmırne vazili, byli o jeho zavrazdenı pevne presvedcenı, prave tak jako bratr Karel a ostatnı rodinnı prıslusnıci, ale oficialne se smelo hovorit jen o “nesůastnš nahodeŘ. Dne 21. 8. 1950 bylo telo Antonına Sochora zpopelneno ve strasnickšm krematoriu. Do roku 1955 byla urna s jeho ostatky ulozena v pamatnıku, vybudovanšm na mıste tragickš udalosti v Hamru na Jezere. Dne 6. 10. 1955 byla pietne ulozena v Narodnım pamatnıku na Zizkove. Po zrusenı kolumbaria v roce 1990 byla zcela absurdne ulozena do spolecnšho hrobu vyznamnych osobnostı KSC (vcetne Gottwalda) v Praze na Olsanskych hrbitovech. Dne 22. 6. 1994 byla odtud vyzvednuta a ulozena v rodinnšm hrobe v Dobrısi spolu s ostatky jeho zeny Stepanky Sochorovš, ktera zemrela 4. 5. 1994. Pavel KOUKAL Fotografie:
Porucık
General
Povalecna fotografie Hrdiny SSSR
Zdroj: http://www.duchcov.cz/noviny/200407/sochor/sochor.htm http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/33175 http://www.i-noviny.cz/z-mimone-do-hamru-na-jezere-16221.html
- 10 -
Hradcany - vojenske letistú Popis: Nachazı se nedaleko stejnojmennš obce, na mıste osady zminovanš jiz v roce 1711 jako Kummer s drevozpracujıcım prumyslem (nalezy pozustatku milıru). Pozdeji zde postavili pec na tavenı rudy dobyvanš v oblasti Bukovš. Provozovana byla v letech 17681800. Jiz za Rakouska-uherska okolı slouzilo pro vycvik armady. Presto zde u hradcanskšho rybnıka vyrostlo rekreacnı stredisko. Za prvnı republiky zde pak mela zazemı ceskoslovenska armada a za II. svetovš valky pro potreby Wehrmachtu bylo vybudovano vojenskš letiste (brezen 1945). Prave zde byla umıstena letka proudovych stihacek Messerschmitt Me 262, jejichz palubnı dela Mk 108 se vyrabely v nedalekš podzemnı tovarne Nautilus u Velenic *). Po valce byly z letiste odstraneny vraky letadel, znicenych dvema spojeneckymi nalety a prostor uzavrela cs. armada. Letiste bylo vyuzıvano Čtvarem Straznı letka. V 50. letech byly poblız na pısecnych mıstech, kde za II. svetovš valky se cvicili nemeckš jednotky Afrikacorps **), cviceny jednotky bojujıcı za samostatny Izrael. Po okupaci v roce 1968 si oblast zabrala Sovetska armada. To zde jiz byla vybudovana 2800 metru dlouha (nekterš zdroje uvadı dšlku jen 2700 m) a 90 metru siroka letistnı plocha s vıce nez ctyrmi desıtkami letistnıch hangaru, tzv. “ČluŘ pro stejny pocet stihacek Mig 21. Ty byly vybudovany po valce Izraele proti Syrii v 60. letech z obavy o nası vzdusnou letku. Krome stihacek Mig 21 zde byla i letka bojovych vrtulnıku Mi 24. Poblız hangaru se nachazejı bunkry pro piloty s trojicı vstupnach uzaveru proti tlakovš vlne, technologickš objekty a byvalš velitelstvı letectva. Pristavacı draha patrı mezi nejvetsı v Evrope a koluje o nı mnoho pover. Jednu z nich, ze je pod plochou systšm teplovodnıho potrubı, nam spravce letiste vyvratil. Nic takovšho pod drahou nenı, plocha byla od snehu odklızena snehovymi pluhy a v prıpade potreby byla odmrazena teplometnymi motory. Draha ma dve pridruzenš najezdovš drahy podšl kterš jsou v pravidelnych intervalech v zasypech
- 11 -
