Kojení v porodnicích - dětské sestry versus porodní asistentky

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra porodní asistence

Autor práce: Eva Sokelová

Kojení v porodnicích - dětské sestry versus porodní asistentky

Bakalářská práce v oboru porodní asistentka

Vedoucí práce: Mgr. Ivana Stehlíková

Brno 2008

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Ivany Stehlíkové a všechny použité prameny literatury jsem uvedla v seznamu použité literatury.

V Brně dne 24. dubna 2008

…............................ Eva Sokelová

PODĚKOVÁNÍ

Tímto bych chtěla poděkovat Mgr. Ivaně Stehlíkové za odborné vedení, trpělivost a poskytnutí cenných rad při zpracovávání mé bakalářské práce. Děkuji také pracovníkům zdravotnických zařízení, u nichž probíhal sběr informací.

…........................ Eva Sokelová

OBSAH ÚVOD………………………………………… .................................................................. 7 CÍLE A HYPOTÉZY……………… .................................................................................. 8 1

NEJLEPŠÍ ZAČÁTEK……… ................................................................................. 9

1. 1

Kojit a ještě jednou kojit…............................... ........................................................ 9

1.1.2 Mateřské mléko je darem nejcennějším ................................................................... 10 1.1.2.1 Složení mateřského mléka……… ........................................................................... 12 1.2

Radostné očekávání příchodu dítěte………… ......................................................... 16

1.2.1 Užitečné přípravy…………… ................................................................................. 16 1.2.2 Péče o prsa v těhotenství…… .................................................................................. 18 1.3

Novorozené dítě je na světě…………… .................................................................. 21

1.3.1 Zázračná první hodinka…… .................................................................................... 21 2

ZAČÍNÁME KOJIT- ANEB DĚŤÁTKO U PRSU ................................................. 23

2.1

Přiložit a kojit………………………………………………………………. .......... 23

2.2

Technika kojení…………………………………………………………….. .......... 24

2.2.1 Pohodlné polohy při kojení…………………………………………………........... 24 2.2.2 Prostředí pro kojení……………………………………………………….... .......... 29 2.3

Jen tak se novorozené dítě skutečně nasytí……………………………….... .......... 29

2.3.1 Je lepší kojit vždy jen z jednoho nebo obou prsů?………………………..... .......... 31 2.3.2 Jak dlouho dítě zůstává u prsu?……………………………………………. ........... 32 2.3.3 Odříhnutí………………………………………………………………….... ........... 33 2.3.4 Dítě po pití blinká…………………………………………………………... .......... 33 2.3.5 Jak často by novorozené dítě mělo pít?.......................................................... .......... 35 3

PRSA V DOBĚ KOJENÍ…………………………………………………. ........... 36

3.1

Anatomie mléčné žlázy a fyziologie laktace……………………………….. .......... 36

3.1.1 Anatomie prsů……………………………………………………………............... 36 3.1.1.1 Vývoj mléčné žlázy………………………………………………………... .......... 37 3.2

Zvyšování tvorby mléka……………………………………………………. .......... 39

3.3

Jak snížit tvorbu mléka?................................................................................. .......... 42

3.4

Péče o prsa v době kojení…………………………………………………... .......... 43

3.4.1 Masáže prsů………………………………………………………………… .......... 43 3.5

Krmení dítěte odsátým mlékem……………………………………………. ........... 44

3.5.1 Způsoby odstříkávání mateřského mléka…………………………………..... ........ 45 3.5.2 Uchování mateřského mléka………………………………………………… ........ 46 3.5.3

Krmení dítěte odstříkaným mateřským mlékem…………………………..... ........ 46

3.5.3.1 Alternativní způsoby krmení dítěte………………………………………… ......... 46 4

RYCHLÉ ŘEŠENÍ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ S KOJENÍM ……...... ............ 49

4.1

Rychlá pomoc při problémech s prsy……………………………………..... ......... 49

4.1.2

Obtíže s bradavkami………………………………………………………... ......... 49

4.1.3

Bolestivé nalití prsů………………………………………………………… ......... 51

4.1.4

Ucpané mlékovody, zadržení (retence) mléka a zánět prsu „mastitida“…… ......... 52

4.2

Co dělat, když dítě nepije pořádně?......................................................................... .55

4.2.1

Spavé dítě………………………………………………………………….. .......... .55

4.2.2 Neklidné dítě………………………………………………………………............ 56 4.2.3

Dítě u prsu pláče……………… .............................................................................. 56

4.3

Překážky ze strany matky…………………………………………………... ......... 57

5

ÚLOHA PORODNÍ ASISTENTKY A DĚTSKÉ SESTRY V PODPOŘE KOJENÍ…………………………… ....................................................................... 58

5.1

Profesní role porodní asistentky…………………………………………….. ......... 58

5.2

Osobnost porodní asistentky………………………………………………... .......... 59

5.3

Osobnost dětské sestry…………………………………………………….............. 60

5.4

Úloha porodní asistentky a dětské sestry v oblasti kojení…………………... .........61

6

PRAKTICKÁ ČÁS………………………………………………………….......... 62

6.1

Metodika průzkumu………………………………………………………… ......... 62

6.2

Zpracování a tvorba dotazníku……………………………………………... ......... 62

6.3

Cíle…………………………………………………………………………........... 64

6.4

Hypotézy……………………………………………………………………. ......... 64

6.5

Výsledky průzkumu a jejich analýza……………………………………….. ......... 65

7

DISKUZE…………………… ................................................................................ 139

ZÁVĚR ................................................................................................................................ 142 ANOTACE .......................................................................................................................... 146 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………………… ..................................................... 148

SEZNAM GRAFŮ……… .................................................................................................. 153 SEZNAM TABULEK………………… ............................................................................. 155 SEZNAM PŘÍLOH…………………………… ................................................................. 158

ÚVOD „ Málokdy se všechno sejde dohromady tak, jak jsme si to vysnili. A každé vychýlení z rovnováhy, každý moment změny je tou nejlepší situací, jakou si můžeme přát - situací, v níž se nedá uvíznout a v níž přitom můžeme zcela otevřít svoje srdce a mysl. Jsou to chvíle s otevřeným koncem, v nichž se skrývá cosi velmi vlídného a nenásilného“. Pema Čhödrön V okamžiku, kdy matka poprvé drží své novorozené dítě v náručí, si uvědomuje, jak moc její dítě potřebuje lásku a péči. Její přítomnost, něžný hlas a starostlivé doteky jsou prvními vjemy, které dítě instinktivně očekává a při, kterých se začíná vytvářet jeho harmonický vztah k matce a ke světu. Od samého začátku je proto pro každé novorozené dítě důležitý stálý kontakt s matkou, zdravá výživa, péče a mazlení. Tyto všechny potřeby matka dítěti uspokojuje kojením. Již od pradávna je nejkrásnějším symbolem mateřství kojící matka. Matka, která plní svůj přirozený, ale zároveň krásný úděl ženství. Úspěšné kojení přináší matce i dítěti mnoho radostných a příjemných prožitků a pozitivního naplnění života. Pozitivní postoj matky ke kojení, její vůle, oddanost kojit a důvěra v samu sebe, jsou předpokladem úspěšného kojení. Matka si musí věřit, být vyrovnaná a klidná a to by měl být hlavní úkol porodních asistentek a dětských sester. Jsou to právě ony, které jsou největším pomocníkem matky, otce a jejich dítěti. Jejich práce chování je častým rozhodujícím vlivem na začátek a průběh kojení. Pokud porodní asistentka či dětská sestra svým chováním a svojí prací vytváří v matce negativní prožitky, které se projevují sníženou důvěrou ve schopnosti kojit, skleslostí a úzkostí. Vytváří se tím bludný kruh. Matka není schopna se vypořádat s problémy s kojení a díky tomu se kojení pro ni stává traumatizující. Proto porodní asistentka a dětská sestra musí mít vysokou profesionální úroveň a také pozitivní přístup ke své práci. Tuto práci jsem proto zaměřila právě na práci dětských sester a porodních asistentek. Chtěla jsem zjistit, do jaké míry edukace porodních asistentek a dětských sester a jejich přístup k matkám ovlivňuje začátek a průběh kojení. (Švejcar, 2003; brožurka Johnson’s baby)

7

CÍLE Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, do jaké míry edukace porodních asistentek a dětských sester a jejich přístup k matkám ovlivňuje začátek a průběh kojení. -

Zjistit, kdo lépe edukuje v oblasti kojení, zda porodní asistentky nebo dětské sestry.

-

Zjistit, zda klientky po odchodu z porodnice umí kojit.

-

Zjistit, jaký vliv má práce porodních asistentek a dětských sester na průběh kojení a na kojení dalšího dítěte.

-

Zjistit, zda klientky chodí do porodnice informované.

HYPOTÉZY H1- Lze předpokládat, že dětské sestry z pohledu svého i z pohledu klientek edukují o kojení lépe než porodní asistentky. H2- Lze předpokládat, že většina klientek po odchodu z porodnice umí kojit. H3- Lze předpokládat, že práce porodních asistentek a dětských sester má vliv na průběh kojení a na kojení dalšího dítěte. H4- Lze předpokládám, že většina klientek chodí do porodnice informovaná v oblasti porodu a kojení.

8

„Srdce a mléko matky jsou nenahraditelné“ (Velemínský, 1993 str. 58)

1.

NEJLEPŠÍ ZAČÁTEK

1.1 Kojit a ještě jednou kojit Pro každého z rodičů je narození dítěte jeden z nejkrásnějších okamžiků v životě. Od tohoto okamžiku ví, že chtějí dítěti dát to nejlepší, co mohou nabídnout. Proto se většina žen po porodu rozhodne kojit své novorozené dítě. Ví, že mateřské mléko je nejpřirozenější a nejlepší způsob stravy pro jejich dítě. Je to takový velký „ dar pro budoucí život“. V čem spočívá jeho jedinečnost? Tělo matky jej tvoří na míru novorozenci. Jeho složení se mění nejen v průběhu jednoho kojení, ale i během celého laktačního období. Tím se dítěti zabezpečuje optimální fyziologický a mentální vývoj. Důležitou předností mateřského mléka je ochrana dítěte proti nemocem. Mateřské mléko obsahuje potřebné imunitní látky, které dítě po narození nemá. Je to takový „ preventivní balíček“, díky němuž má dítě snížené riziko vzniku vážnějších chorob v pozdějším věku. Je prokázáno, že kojené děti mají nižší počet infekcí trávicího a dýchacího systému a také nižší riziko vzniku potravinových alergií. Bezesporu další výhodou kojení je snížené riziko vzniku obezity, vlivem toho, že si dítě řídí přívod mléka samo, tak jak to potřebuje jeho organismus. Proto je u něj překrmování prakticky vyloučeno. Taktéž snižuje pravděpodobnost vzniku diabetu a přispívá k prevenci aterosklerózy. Novorozené dítě, které je výlučně kojeno po dobu 6 měsíců, je chráněno před vznikem anémií. (Klímová, 1998; Frühauf, 2005 str. 44 - 49; Weigert, 2006; Fialková; 2005 str. 22 - 28) V neposlední řadě se kojením vytváří pevné pouto mezi matkou a dítětem. „Zahraniční statistiky hovoří také o výrazně nižším počtu týraných dětí mezi skupinou dětí kojených ve srovnání s dětmi uměle živenými“. (Fialková, 2005 str. 22) Tyto výhody mateřského mléka dávají dítěti pevný základ pro jeho zdravý vývoj. Tento vývoj samozřejmě není jen po stránce tělesné, ale i duševní. To znamená, že dítě se kojením nesytí pouze na tělesné úrovni, ale i duševní. „Když saje mléko z matčina prsu,

9

vytváří se mezi ním a matkou jedinečný vzájemný vztah, který ho duševně natolik uspokojuje, že v něm vytváří hlubokou základní životní důvěru“. (Weigert, 2006 str. 15) Je důležité podotknout, že kojení není zdravé jen pro dítě, ale i pro matku. Vlivem kojení se rychleji stahuje děloha a díky tomu dochází k menší poporodní ztrátě krve. Také zabraňuje tzv. městnání očistků1, což je důležité pro ochranu těla matky před infekcemi. Další velmi potěšující výhodou je rychlejší návrat k původní váze, vlivem zvýšené spotřeby energie, vynaložené pro tvorbu mléka. A v neposlední řadě kojení snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků a osteoporózy. Časté kojení oddaluje menstruaci a do jisté míry chrání ženu před dalším otěhotněním, pokud matka plně a často kojí. Mateřské mléko je kdykoliv přístupné, je bez bakterií, má vždy přiměřenou teplotu, proto je pro ženu kojení pohodlnější než příprava umělé výživy. V neposlední řadě je kojení levnější než umělá strava. (Fialková, 2005 str. 22-28; Weigert, 2006)

1.1.2 Mateřské mléko je darem nejcennějším Složení mateřského mléka se dynamicky přizpůsobuje potřebám dítěte. Jeho složení respektuje potřeby jednotlivých systémů organismu (zejména trávicího a nervového) k jejich dozrání. První mléko, které se po porodu začne tvořit, je tzv. kolostrum neboli mlezivo. Je bohaté na energii, imunitní látky a protilátky. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) je to „ potrava i lék“. Kolostrum

je

totiž

bohaté

na

leukocyty

(bílé

krvinky),

podílející

se

na obranyschopnosti organismu dítěte. Tato podpora je velmi důležitá z důvodů prvního kontaktu dítěte se zevním prostředím. Nejčastější vstupní branou v tomto období je trávicí ústrojí. Pro kolostrum je charakteristické velké množství bílkovin, převážně imunoglobulinu A ( IgA), lysozymu a laktoferinu a také vitaminů a to hlavně hořčíku, který zvyšuje činnost střev.

1

Očistky neboli lochia vznikají z povrchové části sliznice dělohy, krve a lymfatické tkáně. Mění se v průběhu šestinedělí.

Rozlišujeme očistky s příměsí krve (1. až 3. den), očistky serózní (narůžovělé až hnědé barvy, odchod 3. - 10. den) a očistky bílé (10. -14. den, mohou trvat až 6 týdnů). Vrchol odchodu očistků je zhruba ve třetím až čtvrtém poporodním dni. Jejich vylučování je zvýšené pokud žena kojí, vstane z lůžka apod. (Roztočil, 2001)

10

o Imunoglobulin

A

-

jeho

funkcí

je

chránit

organismus

před choroboplodnými zárodky, které se usazují na sliznici. Vlivem toho, že se IgA

v žaludečním a střevním traktu neštěpí a nevstřebává, chrání střevní

a žaludeční sliznici před proniknutím cizorodých látek, způsobující onemocnění (převážně potravinové alergie). o Laktoferin - tvoří vhodné prostředí pro růst bakteriálního kmene Lactobacillus bifidus (bakterie důležitá pro správnou činnost střev). Také je důležitý pro příjem potravy. Díky němu může dítě přijmout železo z více než 50 % na rozdíl od pouhých 10 % u umělé výživy. o Lysozym - jeho funkcí je opět chránit organismus před bakteriemi, tím že bakterie jednoduše rozpustí. První dny po porodu dítě vypije zhruba 10 ml při každém kojení. Není nutné se obávat, že dítě bude hladné. Důvody jsou jednoduché. Prvním důvodem je malinký ještě nedozrálý žaludek a dalším důvodem je vysoká kvalita mléka, protože obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin a tím dvakrát více kalorií než „zralé mléko“. Mlezivo má také nezastupitelný význam pro vyloučení první stolice tzv. mekonia někdy také nazývané smolkou. Mekonium je černá stolice s tuhou konzistencí, díky níž novorozenec lépe odbourává bilirubin a tím se snižuje riziko vzniku novorozenecké žloutenky. Zhruba v druhém týdnu po porodu vytváří mléčná žláza tzv. „zralé“ mléko. Dělí se na přední a zadní mléko. Přední mléko má více vody a cukrů, plní tedy funkci utišení žízně. Zadní mléko má naopak větší podíl tuku a tedy plní funkci zasycení. (viz tab. 1, příl. 1) Jak napsala ve své knize Weigertová2 „ Děťátko nejprve utiší žízeň, potom hlad a nakonec dostane malou porci „šlehačky“ jako zákusek“. (Weigert, 2006; Hanreich, 2000; Paulová, 1998) Je nutné si uvědomit, že během kojení dostává novorozené dítě vše, co potřebuje a to v takovém množství, které jeho organismus potřebuje. Čím více se kojí, tím více se mléka tvoří. Po porodu je zcela normální, že děti ztrácejí na váze (zhruba 5 - 10 % své váhy), příčinou není nedostatek živin či mléka, nýbrž měnící se rozložení vody v těle. Od třetího dne začíná váha stoupat a k původní váze se dítě vrací za týden až 14 dní. (Švejcar, 1975) 2

(Weigert,V:Vše o kojení,Portál, s.r.o, 2006)

11

Podle světové zdravotnické organizace je nutné výlučně kojit do 6. měsíců, od 6. měsíce

v kojení pokračovat s postupně zaváděným příkrmem do 2 roků věku dítěte

i déle.

1.1.2.1 Živiny v mateřském mléce Bílkoviny: o Mají v mateřském mléce obzvláště vysokou biologickou hodnotu, to znamená, že jsou tvořeny z mnoha esenciálních aminokyselin, které jsou lehce stravitelné pro novorozence. o Jen velmi malé množství bílkovin je pro organismus nestravitelná - tyto bílkoviny neslouží ke stavbě buněk, nýbrž k obranyschopnosti. K nim patří imunoglobuliny, laktoferin, lyzosym. (viz kap. 1. 1. 2) o Hlavní bílkovinou je laktalbumin a kasein (v poměru 60 : 40); vlivem nízké hladiny kaseinu je mateřské mléko pro novorozence stravitelnější než kravské mléko, ve kterém je tento poměr opačný. „ Z tohoto důvodu je sraženina vznikající v žaludku kojeného dítěte jemná a opouští žaludek dříve než hrubá sraženina v žaludku uměle živeného dítěte“. (Paulová, 1998 str. 40) Proto kojené dětí chtějí častěji pít a intervaly mezi kojeními jsou kratší než u dětí krmených umělou výživou. (Paulová, 1998;Weigert, 2006)

o Mateřské mléko patří mezi mléka s nejnižším obsahem bílkovin. Vlivem toho nejsou ledviny novorozence přetěžovány zplodinami vznikající při metabolismu bílkovin. o Obsah bílkovin je do značné míry nezávislý na obsahu bílkovin v potravě matky. Tuky: o „ Jsou v mateřském mléce jemně roztroušeny v podobě nepatrných kuliček se složitou stavbou a jádrem z triglyceridů a jsou doplněny enzymem pro snadnější trávení tuků (lipáza)“. (Weigert, 2006 str. 17) o Jejich množství kolísá od 2 g / 100 ml v mlezivu do 4-4,5 g / 100 ml ve zralém mléce, to znamená, že se množství mléka mění v průběhu dne (nejvíce pozdě odpoledne), ale také i v průběhu jednoho kojení. o Tuky jsou hlavním zdrojem energie dítěte a to převážně zadní mléko (30 – 50 % energie).

12

o Velká část tuků je tvořena nenasycenými mastnými kyselinami (převážně linolová, linoleová a arachidonová kyselina), které jsou důležité pro neurokongitivní vývoj dítěte.3 „ Zde tkví jedno z možných vysvětlení skutečnosti, že kojené děti se v inteligenčních testech umisťují daleko vpředu“. (Zemanová, 2005) Dokazuje to několik studií Americké pediatrické asociace. Jedná se hlavně o studie Dr. Lucase, Dr. Jacobsona a Dr. Andersona. Podle Dr Lucase včasné kojení zvyšuje IQ dítěte. Mozek dítěte je mateřským mlékem podporován a udržován, proto by všechny děti především nedonošené měly být kojeny. Další studie byla provedena Dr. Jacobsonem, který posuzoval vliv mateřského mléka na IQ dítěte v závislosti na sociální skupině a stupni vzdělanosti matky. Z jeho práce vyplývá, že děti kojené mají výraznější IQ skóre než nekojené. Podle třetí studie, kterou provedl Dr. Anderson, vychází skutečnost, že IQ dítěte nezávisí na IQ matky ani na sociálně ekonomických faktorech, ale závisí na délce kojení. Děti, které jsou dlouhodobě kojené, mají vyšší IQ skóre než děti uměle krmené. (Zemanová, 2005) o Mateřské mléko také obsahuje velké množství cholesterolu (16mg / 100 ml). Předpokládá se, že vlivem většího přísunu cholesterolu v raném období, se dítě naučí zpracovávat cholesterol a tím si snižuje riziko vzniku aterosklerózy a výskyt kardiovaskulárních chorob v pozdějším věku. (Paulová, 1998, Weigert, 2006) Sacharidy: o Ve zralém mateřském mléce je obsah sacharidů asi 7 g / 100ml, v mlezivu 4 g / 100 ml. o Poskytují dítěti zhruba 40 % energie. o „Jsou v mateřském mléce obsaženy jako mléčný cukr (laktóza), z toho desetina - což je jedinečné - ve formě více než 130 různých oligosacharidů“. (Weigert, 2006 str. 17) o Tyto jednoduché cukry slouží částečně k vývoji mozku a k vybudování obranného systému dítěte proti infekcím. Posilují zdravou bakteriální mikroflóru, ta má za úkol bránit organismus před vniknutím cizích bakterií. Vitamíny: o U vitamínu rozpustných v tucích (ADEK) je po porodu nejdůležitější vitamín K4. Při jeho nedostatku může vzniknout krvácivá nemoc novorozenců. Podle současných 3

Neurokongitivní vývoj dítěte = proces mozkového zrání

4

Vitamín K – antihemoragický vitamín; účastní se při zástavě krvácení. Je přítomný především v zelenině, v mléce a také je

tvořen v tlustém střevě účinkem bakterií. (Rokyta a kol., 2000)

13

výzkumů není u novorozence po porodu dostatek tohoto vitamínu, proto se dětem dodává. Ve 3. týdnu po porodu je vytvořena stabilní střevní mikroflóra, která společně s mateřským mlékem zásobuje novorozence vitaminem K. o K další vitamínům, které jsou obsaženy v mateřském mléce, patří vitamín D5 a E6. U vitamínu D se mělo dlouho za to, že je ho v mléce nedostatek a nepokryje potřeby novorozence. V poslední době byla v mateřském mléce objevená část vitamínu D v jiné formě, která je rozpustná ve vodě. Spolu se slunečními paprsky je dodávka vitamínu D u novorozence dostatečná. o Mateřské mléko obsahuje také vitamíny rozpustné ve vodě (skupina vitamínu B

a C)7. Jejich množství závisí na příjmu matky v potravě. Pokud je matka přísná vegetariánka, pak musí být tyto vitamíny dodávány, zvláště vitamín B128. (Paulová, 1998; Weigert, 2006)

Minerální a stopové prvky o V mateřském mléce je jejich obsah nižší než v mléku kravském. I přesto mateřské mléko tyto látky dodává v dostatečné míře. Důležitou roli zde nehraje obsah těchto látek v mateřském mléce, ale jejich využitelnost pro organismus novorozence. Tomuto jevu se říká biologická dostupnost. Například mateřské mléko je relativně chudé na přítomnost železa, ale jeho využitelnost je 49 %, zatímco u kravského mléka je to pouze 10 %. Samotný příjem železa by novorozenci i přes jeho vysokou biologickou dostupnost nestačil. Proto je tělo novorozence naprogramované tak, aby si v průběhu těhotenství vytvořilo velké zásoby železa. Díky těmto mechanismům je schopen organismus pokrýt potřebu železa v prvních 4 - 6 měsících. Po šestém měsíci musí být kojenému novorozenci železo dodáváno v podobě masových kaší, šťávách z červeného ovoce apod. o Vápník a fosfor jsou minerální látky, které jsou obsaženy v mateřském mléce

v poměru 2 : 1, tím je zabezpečeno optimální vstřebávání obou prvků. 5

Vitamin D - antirachitický vitamin, to znamená, že zabraňuje vzniku křivice. Má také význam pro metabolismus vápníků

a to zejména pro jeho vstřebávání ve střevě a v ledvinách. Játra, rybí tuk, rybí maso, bílek má vysoký obsah tohoto vitamínu. (Rokyta a kol., 2000) 6

Vitamín E – antisterilní vitamín; při jeho nedostatku vznikají poruchy plodnosti. Patří také mezi základní antioxidanty

v lidském organizmu. Zpomaluje stárnutí, brání nádorovému bujení, podporuje metabolismus a metabolické pochody. Vyskytuje se ve všech potravinách, nejvíce v rostlinných olejích a obilných klíčcích. (Rokyta a kol., 2000) 7

Tyto vitamíny jsou důležité pro správnou funkci nervů, svalů, kůže apod. (Rokyta a kol., 2000)

8

Vitamín B12 - podílí se na krvetvorbě, tedy tvorbě červených krvinek. Najdeme ho v játrech a živočišných bílkovinách

a také jej částečně tvoří střevní mikroflóra. (Rokyta a kol., 2000)

14

V poslední době se do popředí medií dostávají otázky typu: „ Obsahuje mateřské mléko více škodlivin než umělé?, Jsou tyto látky pro dítě nebezpečné?“ Na tyto otázky není jednoduchá odpovědět. „ Mateřské mléko je tekutina vytvářená lidským tělem, a tak se do ní může dostat to, co se dostává do našeho těla“. (Paulová, 2000 str. 5) Zatímco umělá strava je kontrolována, co do obsahu škodlivin, tak u mateřského mléka

záleží na matce, co do svého mléka „pošle“. Proto je důležité, aby kojící žena dbala na svoji stravu. V žádném případě by neměla pít alkohol a kouřit. Měla by se vyhýbat konzumaci uzenin, potravin neznámého původu. Také se nedoporučuje redukční dieta v období kojení. V našich potravinách je nepatrné množství těžkých kovů (např. olova, kadmia a rtuti) a také zbytky postřikových látek. Většina těchto látek se v průběhu celého života ukládá v našem tělesném tuku. Při hubnutí by tyto látky byly vyplavovány do mateřského mléka, protože tukové rezervy se podílejí na jeho tvorbě. Každá žena by se již před těhotenstvím měla starat o to, aby v její potravě bylo co nejméně škodlivých látek. „ Je rozhodně moudřejší starat se o to, aby v naší potravě bylo co nejméně těžkých kovů, polychlorovaných bifenylů a dalších jedů, než ochudit děti o nejcennější tekutinu, kterou jim můžeme poskytnout“. (Paulová, 2000 str. 5) Závěrem je potřebné dodat, že „ správná výživa novorozence, je jednou ze základních podmínek

optimálního

vývoje

organismu

a

základem

zdraví

pro

celý

život“.

(Kopřivová, 2005 str. 57) Pro děti do jednoho roku je charakteristický rychlý tělesný růst -

jejich tělesná hmotnost se zdvojnásobuje v průběhu 4 – 5 měsíců a ztrojnásobuje ke konci prvního roku života. (Paulová, 1998, Hanreich, 2000) Dále mají novorozené děti po porodu velmi malé rezervy, ze kterých mohou čerpat v případě potřeby (horečka, změna teploty prostředí…). Díky tomu mají vyšší požadavky na výživu než dospělí. Zároveň jejich kapacity trávení a metabolismu jsou sníženy, během prvních dnů života novorozenec může zadržet v žaludku maximálně 60 ml mléka, proto jeho denní dávka je rozdělena do několika menších dávek. Také množství a složení potravy nemůže zatěžovat zažívací orgány a nedozrálé ledviny. Samozřejmostí je, že potrava musí být bakteriologicky nezávadná, nesmí obsahovat chemické látky ve vyšší koncentraci, než povoluje hygienická norma. V prvním půlroce života tyto požadavky splňuje pouze přirozená výživa - kojení. (Kopřivová, 2005)

15

1.2 Radostné očekávání příchodu dítěte Těhotenství je období, ve kterém dochází k vývoji ještě nenarozeného dítěte, období fyzických a psychických změn matčina organismu, ale také období dlouhého čekání na příchod dítěte. Mělo by to být období radosti a štěstí, postupem času, ale na povrch mohou vyplavat různé pochybnosti a obavy z neznáma. Není nutné se obávat, těhotenství je dlouhé období, ve kterém je dostatek času připravit se na novou etapu života a tím získat potřebné zkušenosti a pocit jistoty, že vše dobře dopadne.

1.2.1 Užitečné přípravy V dnešní době existuje pestrá nabídka předporodních kurzů. Tyto kurzy jsou vedeny zkušenými asistentkami, které ženě pomohou získat nejrůznější informace v oblasti těhotenství, porodu a šestinedělí. Základním cílem těchto kurzů je snížení úzkosti a strachu z porodu, nabytí reálného postoje k porodu a kojení na základě poznání. Každý kurz se skládá z minimálně šesti lekcí, z nichž dvě probíhají v první polovině těhotenství a další čtyři lekce po 32. týdnu těhotenství. Množství lekcí je individuální, mohou být doplněny těhotenským cvičením, jógou, plaváním nebo relaxačním cvičením. (Šulcová, 1998) Klady předporodních kurzů jsou následovné: o setkání s novými lidmi, možnost podělit se s nimi o zkušenosti s těhotenstvím, získání cenných informací. o snižují porodní bolesti a úzkost - nastávající matky se učí jak správně dýchat a relaxovat mezi kontrakcemi. o snižují nutnost aplikace léků, jako jsou uterokinetika9, spasmolytika10 a jiné. o

zkracují porod.

o

zvyšují sebekontrolu rodičky.

9

„Uterokinetika jsou preparáty vyvolávající pravidelné kontrakce myometria. Používají se k indukci porodu, léčbě primárně

a sekundárně slabých děložních kontrakcí a spolu s uterotoniky k léčbě poporodního atonického krvácení“. (Roztočil, 2001; www. neonatologie.cz) 10

Spasmolytika jsou preparáty používající se v dávkách, které bolest za porodu nevyřadí, pouze jí ztlumí.

(Roztočil, 2001; www. neonatologie. cz)

16

o

umožňují rodičce lépe prožít porod.

o kromě rodičky samotné se dnes v těchto kurzech věnuje pozornost budoucím otcům otcové se seznámí s alternativními technikami vedoucími ke zmírnění bolestí, učí se motivovat ženu při porodu, učí se aktivnímu přístupu při porodu atd. o

žena prožívá radost ze spolupráce s manželem.

o

vytváří se pozitivní vztah matky k novorozenci, otce k novorozenci.

o

jsou vytvořeny předpoklady pro zdárný průběh šestinedělí - rodičky se učí správným technikám kojení, poporodnímu cvičení atd. (www.tehotenstvi.sk) Je nutné podotknout, že každému vyhovuje něco jiného. „Některým dvojicím

prospívá získávání zkušeností ve skupině, jiné se ve skupině necítí dobře a jen nerady sdílejí své pocity s ostatními“. (www.tehotenstvi.sk) Ty dvojice, které patří mezi druhou skupinu lidí, nemusí mít obavy. Existují i jiné možnosti. Na trhu lze najít spousty velmi dobrých publikací a také existují internetové servery, kde se žena dozví důležité informace a odpovědi na její otázky. Nastávající rodiče mohou také vyhledat soukromé porodní asistentky nebo duly, které je v průběhu těhotenství navštěvují doma, mohou být přítomny jejich porodu a také v období šestinedělí. Více informací o těchto službách lze získat na internetových stránkách (např. www.aperio.cz, www.duly.cz, www. ckpa.cz) Pokud nastávající matky mají obavy se začátkem kojení, mohou ještě před porodem navštívit svou budoucí laktační poradkyni a domluvit se s ní, že jí po porodu budou moci zavolat, pokud by měly problémy s kojením. Kontakty a adresy mnoha laktačních poradkyň lze nalézt na adrese Laktační ligy na internetu (www.laktacniliga.cz). (Weigert, 2006) V neposlední řadě je důležité vybrat si vhodné porodnické zařízení, které je alespoň částečně schopno splnit představy budoucích rodičů. (viz příl. 1). V každé dobré porodnici umožňují prohlídku porodního sálu, včetně zodpovězení všech otázek týkajících se porodní a poporodní péče. Také je důležité se informovat o podpoře kojení v daném zařízení. „ Protože porodnice hraje klíčovou úlohu v úsilí, aby období kojení bylo úspěšné a dostatečně dlouhé, stanovila Světová organizace (WHO) a UNICEF následujících „ Deset kroků k úspěšnému kojení“, které mají sloužit jako směrnice pro porodnice“. (Weigert, 2006 str. 23) Každá porodnice, která podporuje kojení a nepropaguje umělou stravu a splňuje těch

deset daných kroků, obdrží označení „Baby Friendly Hospital“.

17

Deset kroků k úspěšnému kojení jsou následující: 1. Mít písemně vypracovanou strategii přístupu ke kojení, která je rutinně předávána všem členům zdravotnického týmu. 2. Školit veškerý zdravotnický personál v dovednostech nezbytných k provádění této strategie. 3. Informovat všechny těhotné ženy o výhodách a správném způsobu kojení. 4. Umožnit matkám zahájit kojení do půl hodiny po porodu. 5. Ukázat matkám způsob kojení a udržení laktace i pro případ, kdy jsou odděleny od svých dětí. 6. Nepodávat novorozencům žádnou jinou potravu ani nápoje kromě mateřského mléka, pokud to není indikováno lékařem. 7. Praktikovat rooming-in - umožnit matkám a dětem zůstat pohromadě 24 hodin denně. 8. Podporovat kojení podle potřeby dítěte (nikoli podle předem stanoveného časového harmonogramu). 9. Nedávat kojeným novorozencům žádné náhražky, šidítka, dudlíky apod. 10. „Podněcovat zakládání podpůrných skupin pro kojení a matkám na ně při propuštění z porodnice poskytnout kontakt“. (Weigert, 2006 str. 23; Klímová, 1998 str. 97)

1.2.2 Péče o prsa v těhotenství V době těhotenství je důležité věnovat zvýšenou péči ženskému poprsí. Již na začátku těhotenství nastávající matka pociťuje zvetšení prsou, ale také jejich zvýšenou citlivost a dochází ke tmavnutí bradavky. „ Prsa se mohou už v v prvních třech měsících těhotenství zvětšit o jedno až dvě čísla“. (Weigert, 2006 str. 24) Jelikož nejde o zvětšení svalového, ale vazivového rázu, mohlo by dojít k jejich poklesu. Proto zvláště v tomto období je nutné nosit těhotenské podprsenky. „ Neexistuje žádné pevné pravidlo, kdy pořídit právě těhotenskou podprsenku. Všeobecně platí: zakoupit těhotenskou podprsenku ve chvíli, kdy se v normální podprsence necítíte příjemně a pohodlně“. (Bartošová, 2007)

18

Těhotenská podprsenka by měla splňovat následující pravidla: o

Pohodlí „V těhotenství dochází ke zvýšenému pocení, podprsenka by tedy měla obsahovat co nejvíce bavlny, která umožní pokožce dýchat.

o

Podpora Dostatečnou podporu a zpevnění poprsí zajistí pevná a širší elastická ramínka a dále pak spodní a postranní pás podprsenky.

o

Ochrana Pro větší pohodlí z důvodu zvýšené citlivosti je důležité mít u takovéto podprsenky více vrstev látky přes oblast prsou.

o

Nastavitelnost Minimálně tři řady zapínání. Ženy tímto předejdou častému měnění podprsenky při nárůstu hrudníku“.

(Bartošová, 2007)

Při zvětšování prsou je kůže namáhána a vznikají těhotenské strie – jizvičky. Jejich prevencí jsou pravidelné masáže zpevňujícím krémem určený přímo pro období těhotenství. Dalším důležitým pomocníkem pro nastávající matky a jejich prsy jsou mateřské „ kojící“ podprsenky. Nejlepší čas ke koupi je od 36. týdne těhotenství. Dobře navržená podprsenka ke kojení by měla mít všechny vlastnosti těhotenské podprsenky – podporu, ochranu, nastavitelnost a zvýšené pohodlí, kromě toho by ženě měla poskytnout možnost diskrétního a komfortního kojení. (Weigert, 2006; Bartošová, 2007)

Jak vybrat tu správnou velikost? o

Žena by měla dbát na to, aby košíčky přesně padly a překrývaly co možná největší plochu prsou.

o

Při nákupu podprsenky na začátku těhotenství je nutné, aby se žena prstem ruky přesvědčila, zda se dá podprsenka zapnout na první řadu oček a tím tak získává prostor pro případné nastavování.

o

Většina podprsenek určených pro období kojení je již vybavena systémem rychloupínání, takže košíček podprsenky nastávající matka otevřete jednoduše jednou rukou a dítě tak zůstává po celou dobu kojení v matčině náruči. (Bartošová, 2007)

19

Mají se bradavky v těhotenství připravovat? V naprosté většině není nutná žádná zvláštní péče. „ Bradavkám dopřávejte v těhotenství jen vodu, vzduch a slunce“. (Weigert, 2006 str. 24) V minulosti bylo doporučováno otužovat bradavky, aby odolávaly zátěži při kojení. Tato představa je mylná, příroda je na kojení dostatečně připravila. (www. webnet.wz.cz) Větší pozornost zasluhují vpáčené a ploché bradavky. „ Jak pozná žena, že její bradavky jsou ploché nebo vpáčené?“ Při doteku nebo masírováním se bradavky napřímí, pokud se bradavky nenapřímí a spíše se vtáhnou dovnitř, pak se mluví o vpáčených bradavkách. (viz obr. 1, příl. 1) Pokud si žena není jista, může se zeptat svého gynekologa. V období těhotenství by každý gynekolog měl alespoň jednou ženská prsa prohlédnout. (www.medela.cz)

Kojení v obou případech je možné. V období těhotenství je doporučováno nošení formovačů bradavek v podprsence. (viz obr. 2, pří. 1) „Tyto formovače lze používat již od šestého měsíce těhotenství. Při nošení formovačů vyvíjí podprsenka na formovače jemný tlak a tento tlak potom pomáhá bradavce se vztyčit. Svrchní část formovače má otvory umožňující cirkulaci vzduchu a dostatečná vzdálenost mezi podprsenkou a bradavkou zamezuje odírání bradavky. Formovače se nepoužívají přes noc“. (www. medela.cz) Pokud žena zjistí až po porodu, že má vpáčené nebo ploché bradavky i v tomto případě je možné použít formovače. Nosí se vždy půlhodiny před kojením. Existují také tzv. kontaktní kojící kloboučky (viz obr. 3, příl. 1), pomáhající kojícím matkám v případě vpáčených nebo plochých bradavek. „Tvar kloboučku umožňuje zachovat kontakt dítěte s vůní matčina prsu“. (www.medela.cz) Je důležité vědět, že na tvaru a velikosti prsou při kojení vůbec nezáleží, protože každý novorozenec si zvykne na „ svůj prs“. (Weigert, 2006) Je nutná trpělivost, dostatek času a správná technika (viz kap. 2.2).

20

1.3 Novorozené dítě je na světě „ V první hodině po porodu není pro matku a otce na světě nic důležitějšího, než že se mohou na své dítě dívat, dotýkat se ho, seznamovat se sním a svým vlastním způsobem ho spontánně vítat. K tomu nepotřebují nic jiného než klid - na teplém, chráněném místě, kde je nikdo nesleduje a neruší“. (Weigert, 2006 str. 26) Pokud probíhá porod bez komplikací, je novorozené dítě ponecháno u matky, co nejdéle. Vytváří se tím prostor pro navázání hlubokých citových vazeb mezi matkou, otcem a dítětem. Něžné doteky, tlukot matčina srdce a bezpečná mateřská náruč dodává novorozenci tolik potřebnou energii pro zvládnutí poporodního stresu a díky tomu jsou také uspokojovány všechny jeho potřeby, z nichž nejkrásnější a nejdůležitější je láska. (Šulcová, 1998)

1.3.1 Zázračná první hodinka V první hodině po porodu novorozenec vnímá věci, které pro něj byly doposud neznámé.

„Cítí vzduch kolem sebe, jeho oči mrkají a mžourají v nebývalém světle“.

(Weigert, 2006 str. 26) Hlasem, gesty a výrazem své tváře reaguje na zvuky a matčin hlas,

který doposud slyšel tlumeně přes břišní stěnu. Postupem času si dítě zvyká na nezvyklý jas, otevírá víčka a hledá matčin obličej a hlubokým pohledem se jí zadívá do očí. Toto prvotní setkání si oba vryjí navždy do paměti. „Většina dětí už během první hodinky projevují, chuť pít. Pátravě pohybují hlavičkou, ručičku přibližují k ústům a ocucávají všechno, co se jim nabídne“. (Weigert, 2006 str. 26) Proto se bezprostředně po porodu dítě přikládá k matčinu prsu. „ Novorozené děti dokážou jednoznačně odlišit svou matku od jiných žen svým jemným čichem“. (Weigert, 2006 str. 28) Je-li dítě na břiše matky je schopno se samostatně obrátit k prsu a vzít bradavku do úst a sát. Je to tzv. „rooting-reflex“. (Šulcová, 1998; Kameníková, 2004, Weigert, 2006)

Při prvním přiložení by bylo vhodné mít na zřeteli, že nejde tak o naplnění malého žaludku novorozence, spíše je to součástí intimního rituálu. Z psychologického hlediska dochází k vzájemnému poznávání a k rozvoji sociální interakce. Z fyziologického hlediska dochází ke spouštění ochranných faktorů. Patří mezi ně tvorba hormonů, důležitých pro rychlý návrat organismu do původního stavu před porodem. Řadíme sem Oxytocin, jehož 21

tvorba je stimulována sáním dítěte, kdy dochází k silným stahům dělohy a tím rychlejší vypuzení placenty a menší krevní ztrátě. Jeho hodnoty v první hodině po porodu dosahují maxima za celý život. Dále se vyplavují endorfiny. „ Ty u matky působí prožitky štěstí a radosti, pomáhají zapomenout na bolest a námahu při porodu, oslabují vnímání bolestímají určitý analgetický účinek“. (Šulcová, 1998 str. 29) V neposlední řadě je to Prolaktin, hormon tvorby mléka, přítomný již během těhotenství. Jeho tvorba je však tlumena placentárními hormony, které se po vypuzení placenty přestávají tvořit. Pro všechna tato pozitiva je důležité neodkládat první přiložení, pokud to není nezbytně nutné. Nejenže to matce přinese nezapomenutelné zážitky, ale zvyšuje si tak sebedůvěru a jistotu ve vlastní schopnost kojit a v neposlední řadě dítěti vytváří láskyplné prostředí a tolik potřebné bezpečí. Je dokázáno, že děti, u kterých bylo kojení odkládáno, často pláčí, neustále si dávají do úst prsty, pěstičku a hledají matčin prs. Všechny tyto aktivity jsou marné a přináší novorozenému dítěti stres, zklamání, úzkost. „ Obraz světa, který v těchto okamžicích vnímá, je lhostejný, neosobní, chladný až nepřátelský“. (Šulcová, 1998 str. 28)

U matek, které přiložit v prvních hodinách nemohly, není nutné vzbuzovat obavu, vždy je lepší začít později, než nikdy. Všechno se dá dohonit s vědomím, že matka dělá pro své novorozené dítě maximum. (Weigert, 2006, Šulcová, 1998)

22

„Kojení miminka je niterný a intimní zážitek, který

obohatí život matky i jejího dítěte“. (www.medela.cz)

2. ZAČÍNÁME KOJIT - ANEB DÍTĚ U PRSU 2.1 Přiložit a kojit Kojení je nejpřirozenější věcí na světě. Bohužel už nestačí novorozené dítě po porodu vzít, přiložit a nakojit. „V minulosti ženy získávaly jistotu v zacházení s malými dětmi už v mládí; dnes však žena, která porodila své první dítě, drží kojence v náručí často vůbec poprvé“. (Weigert, 2006 str. 33) Proto se matky teprve musí naučit své novorozené dítě kojit. S dostatkem času, trpělivosti a dobrým vedením se to určitě podaří. Těchto pár kroků, které jsou popsány dále, pomůže každé ženě si osvojit vše, co je pro bezproblémové kojení klíčové. 1.

Dítě žena drží co nejtěsněji u prsu

Při kojení platí pravidlo „břicho na břicho“. To znamená, že dítě je k ní obráceno celým svým tělíčkem. Leží tedy rovně - uši, ramena a kyčle tvoří jednu osu. Dítě se dotýká jejího prsu třemi body - tváří, nosem a bradou. 2.

Dítě bere prs správně do úst

Žena lehce prs volnou rukou pozvedne, aby ho dítěti podala. Prs musí být přidržován tak, aby se její prsty nedotýkaly dvorce - prsty leží pod prsem, a palec nad bradavkou. (viz obr. 4 a 5, příl. 2) Tím matka umožňuje dítěti uchopit větší část bradavky do úst. Pak je nutné dítě bradavkou jemně pošimrat na dolním rtu. Vyvolá se tím hledací reflex novorozence, projevující se doširoka otevřenými ústy, v tomto okamžiku může matka dítě přitisknout k prsu. Je vhodné si zapamatovat, že platí dítě k prsu nikoliv prs k dítěti a také se nepokoušet přikládat bradavku křičícímu dítěti. (Mydlilová, 1998; Zamarská, 2005; Velemínský 1993; Lees, 2002, Weigert, 2006)

3.

Při kojení by měla být žena uvolněná

„ Dýchejte zhluboka a nechte přitom od sebe odplynout veškeré „ muset“ a „chtít“. (Weigert, 2006 str. 40) Matka si tak kojení více užije a mléko se lépe uvolňuje.

23

4.

Dítě žena bere od prsu jemně

Jestliže je dítě dostatečně nasyceno, prs pustí samo. Pokud matka potřebuje dítě vzít dříve, je nutné uvolnit vakuum vytvořené sáním. Neodtahuje prs od dítěte, způsobilo by jí to bolest. Stačí vložit dítěti do koutku úst malíček a jemně ho táhnout směrem k tvářičce, pak stačí malíček zevnitř vysunout. (viz obr. 6, příl. 2) 5.

Bradavku nechávejte uschnout na vzduchu

Kapičky mléka, které matce zůstávají po kojení na jejich bradavkách, není nutné otírat. Je lepší je nechat uschnout. „Obsahují enzymy a imunoglobuliny a antibakteriálním účinkem“.

(Weigert, 2006 str. 40) Ženská prsa, tak dostávají nejlepší možnou péči. Má-li

žena citlivé bradavky, může po krmení dodatečně vytlačit pár kapek mléka, prsty ho ťukavými pohyby nanést dokola a nechat uschnout. (Zamarská, 2005; Mydlilová, 1998; Weigert, 2006)

2.2 Technika kojení Kojení ovlivňuje: o Poloha při kojení o Prostředí pro kojení o Správné oblečení o Správná strava

2.2.1 Pohodlné polohy při kojení Poloha při kojení by měla být pro matku a její dítě co nejpohodlnější. Každý den tráví kojením mnoho hodin, proto je velký rozdíl, zda přitom má pohodlí, uvolní se a odpočinete si, nebo ne. (Weigert, 2006) Je naprosto normální, že několik dní po porodu žena bude preferovat jednu polohu, časem až získá jistotu a zkušenosti, bude pro ni snadné, nabídnou prs i v nějaké jiné poloze. Střídání poloh má svůj velký význam. Tím, že dítě není drženo pokaždé stejně, nejsou zatěžovány bradavky. „ Brada děťátka prs masíruje na různých místech, takže tkáň bradavek

24

je méně jednostranně namáhána a všechny mlékovody jsou vyprazdňovány stejnoměrně“. (Weigert, 2006 str. 41) Brání se tak vzniku retence mléka v prsou.

Poloha vleže na boku (viz obr. 7, příl. 2) Tato poloha je velmi oblíbená a to hlavně při nočním kojení, kdy matky mohou podřimovat. o S lehce pokrčenými koleny žena leží na boku a je mírně prohnutá v zádech. o Hlava musí být podložena polštářem, tím se vyrovná poloha hlavy s výší ramen. To umožňuje uvolnění krčních, šíjových a ramenních svalů a matka tak může své novorozené dítě sledovat při kojení. o Dítě leží také na boku, přitisknuté těsně k matce, obličejem ve výši matčiných prsou (bradavka proti ústům dítěte). o Dítě leží v ohbí paže a matka jej přidržujete svou paží za záda a ramena. o V žádném případě by se žena neměla opírat o loket, zvedat ruku na straně prsu, ze kterého dítě právě pije, nebo ji dávat pod hlavu, vytahovala by dítěti prs z úst. Poloha na zádech (viz obr. 8, příl. 2) Tato poloha je vhodná zejména pro matky po císařském řezu a u dětí, které se špatně přisávají, u nedonošených dětí a u dětí s břišní kolikou. o Žena leží na zádech ve zcela vodorovné poloze, hlava je podložena polštářem, aby viděla na dítě i svá prsa. o Dítě leží bříškem na břichu matky, tím tak snadněji může matka své dítě přesunout k prsu bez tlaku na jizvu. o Jednou rukou přidržuje dítě a druhou rukou, nabízí svůj prs. o Tuto polohu může matka také využít při nadbytku mléka (tím, že dítě leží na bříšku a bradavku uchopuje do úst shora, saje proti gravitaci a snadněji tak polyká mléko. (Mydlilová, 1998; Zamarská, 2005, Schneidrová, 2002; Kopřivová, 2005; Weigert, 2006; www. kojení.net, www.medela)

Jiná varianta polohy na zádech o Dítě při ní neleží před matkou, ale na vysokém polštáři vedle ní. o Pije-li dítě z levého prsu, drží matka hlavičku ve své levé ruce. o Zádíčka podpírá levým předloktím, zadeček dítěte leží volně na polštáři (tedy pod matčiným ramenem). o Nožičky směřují k jejím zádům. 25

o Při této poloze je nutný dostatečně vysoký polštář, který podpírá matčinu paži i ruku. o Tato poloha je také vhodná jako prevence retence mléka (lépe jsou vyprazdňovány mlékovody na spodní vnější straně prsu, kde je uložena většina prsních žláz). o Zpočátku je toto držení vhodné při velmi plochých a vpáčených bradavkách. Poloha vsedě „ bříško na bříško“ někdy označována za polohu „ kolébky“ (viz obr. 9 a, b, příl. 2) Nejčastější používaná poloha pro kojení dítěte na veřejnosti. o Nejideálnější je použít židli s vysokým opěradlem, kdy matčina záda zůstávají vzpřímená a rovná. o

Chodidla je vhodné mít podepřena stoličkou.

o Je potřeba, aby matka měla dobře podepřenou ruku, v níž dítě drží, zamezí tak vzniku křečí, které se mohou objevit po dlouhém kojení. o Hlava dítěte leží v ohbí paže a druhou rukou matka přidržuje prs. o Dítě leží na boku, bříško těsně u matčina břicha a kolénka směřují k druhému prsu. o Spodní ručka dítěte je položena buď pod prsem matky, nebo otočena kolem jejího pasu. o Předloktím podpírá matka dítěti záda a její prsty spočívají na zadečku. o Při této poloze může matka využívat speciální polštáře, určené pro kojení; obloží se jim dokola a dítě na něm leží. o Tato poloha může být u maminek, které mají šitou hráz, velmi obtížná. Hojící se hráz způsobuje bolesti. Těmto bolestem může žena předejít, tím, že si vezmete nafouknutý kruh do vody a na něm může zcela uvolněně sedět, aniž by na ránu tlačila. Je důležité nezapomínat, že dítě musí být k matce natočeno celým tělem, ne jen hlavou, musí být vzájemně v pozici „ bříško na bříško“. (Mydlilová,

1998;

Zamarská,

2005,

Schneiderová,

2002;

Kopřivová,

2005;

Weigert,

2006;www.medela.cz)

Poloha tanečníka (viz obr. 10, příl. 2) Tuto polohu lze využít u nedonošených dětí, protože dítě tak díky jemnému tlaku na týl lépe setrvává u prsu. „ V normální poloze kolébky se tyto děti stejně jako děti se slabým svalovým tonusem rády stáčejí do embryonální polohy, takže dostatečně nenapřimují 26

hlavičku, aby uchopily prs“. (Weigert, 2006 str. 44) Pokud už dítě pije dobře, je lepší zvolit polohu kolébky. o Dítě leží na matčině předloktí (vzdálenější prsu), která rukou podpírá ramena dítěte. o Hlavička leží v matčině ruce. o Dítě leží na boku na polštáři bříškem na matčině břiše a zadeček je v loketním ohybu. o Při této poloze žena objímá týl a šíji dítěte tak, že palec a špičky prstů leží za jeho oušky. o Prs je podpírán zevnějšku rukou téže strany. Boční fotbalové držení (viz obr. 11, příl. 2) Vhodné pro ženy s velkými prsy, plochými bradavkami a pro ženy po císařském řezu (jizvy jsou chráněny před kontaktem s tělem miminka). o Dítě leží na ženině předloktí, která rukou podpírá ramena dítěte. o Hlavička leží v její ruce. o Prsty matky spočívají na hýždích nebo stehýnku výše umístěné dolní končetiny dítěte. o Prsty podpírají hlavičku dítěte. o Nožky směřují podél matčina boku. o Předloktí, na kterém matka drží dítě, je opět podepřeno polštářem. o V této poloze se může zdát, že dítě má obtíže s dýcháním. Opak je pravdou. Novorozenci mají malý tupý nosík, který zaručuje dostatečný prostor mezi nosem a bradavkou. Při obtížích s dýcháním by dítě okamžitě uvolnilo bradavku. o „ Chodidla dítěte se nesmí o nic opírat“ (Zamarská, 2005 str. 24) Kojení v polosedě s podloženýma nohama (viz obr. 12, příl. 2) Doporučována u matek po císařském řezu. o Dítě leží v ohbí nebo na předloktí matčiny paže. o Díky polštáři na břichu matky je bráněno tlaku na jizvu. o Polštář pod koleny podpírá končetiny matky. ( Mydlilová, 1998; Zamarská, 2005; Schneidrová, 2002; Kopřivová, 2005; Weigert, 2006)

27

Kojení obouruč (viz obr. 13, příl. 2) Poloha je využívána ženami s velkými prsy. Nevýhodou je, že je nutná přítomnost druhé osoby. o Žena uchopí prs oběma rukama, tak že palce jsou shora a ostatní prsty podpírají prs zespodu. o Druha osoba musí dítě položit na klín matky a k prsu jej přiložit. Vzpřímená poloha (viz obr. 14, příl. 2) Tuto polohu je možno opět použít u nedonošených dětí, dětí s malou bradou a dětí, které mají problémy s přisáváním. o Novorozené dítě sedí na stehně matky obkročmo, obličejem k ní. o Jednou rukou (bližší k prsu, ze kterého dítě saje), podpírá matka hlavičku a krk dítěte. o Druhou rukou (prsu vzdálenější) drží svůj prs Je nutné nezapomínat, že dítě se musí bříškem opírat o bříško matky. Pokud ještě samo nesedí, nemělo by ani tady sedět Kojení dvojčat (viz obr. 15, příl. 2) Dvojčata může žena kojit současně, zvyšujete tím tvorbu prolaktinu. Při kojení dvojčat je možno použít více poloh, nejběžnější bývá boční fotbalové držení. Každé dítě má dlouhodobě svůj vlastní prs, ze kterého saje. Kojení trojčat Je obdobné jako u dvojčat. Dvě děti jsou kojeny v bočním fotbalovém držení současně, třetí dítě leží v klíně matky a pak je kojeno samostatně. (Mydlilová, 1998; Zamarská, 2005; Schneidrová, 2002; Kopřivová, 2005; Weigert, 2006)

28

2.2.2 Prostředí pro kojení Správné prostředí by mělo být klidné a tiché. Každé kojení se pro matku a její dítě stává krásným rituálem, při kterém se jí na chviličku pozastaví čas a na světě je jen ona a její dítě. Každé kojení ženě přináší spousty nových zkušeností a okamžiků. Proto je důležité vytvořit si prostředí, které pro oba bude, co nejpříjemnější. o Ideální je najít si „koutek“ jedno místečko, kde žena své dítě bude kojit a které pro něj bude dostatečně známé. o Pokud žena kojí v jiném prostředí, měla by si sednout tak, aby její dítě mělo, co nejmenší výhled a také, aby toto místo nebylo příliš frekventované. Zamezí tím možnému rozptylování dítěte při kojení. Ze začátku se novorozené dítě jen tak něčím od kojení vyrušit nedá, ale postupem času, kdy začíná vidět, zjišťuje jak je svět kolem něj zajímavý a tím je kojení snadno přerušováno. o Žena by neměla zapomínat ani na své potřeby. Na místě, kde obvykle kojí,

by měla mít připravenou láhev s vodou nebo konvici bylinkového čaje a něco zdravého na mlsání: směs ořechů, semínek a sušeného. (Hanzlová, 2006; Weigert, 2006)

2.3 Jen tak se novorozené dítě skutečně nasytí Jakmile novorozené dítě uchopí správně prs do úst, začíná sát. Ze začátku jsou to lehké, rychlé pohyby, čímž se spouští takzvaný ejekční neboli vypuzovací reflex. Tato fáze může trvat od několika málo vteřin až po několik minut. Pokud začalo téct mléko dobře, dítě začíná pít v klidnějším rytmu hlubokými pravidelnými tahy. Tato fáze trvá deset minut i déle. Je to období, kdy dítě vypije hlavní porci mléka. Říká se tomu „ nutritivní sání“. Po této fázi se pohyby stávají opět nepravidelné, dítě polyká stále řidčeji, až nakonec přestane pít. Tato fáze se označuje „ nenutritivní sání“. Uspokojuje emoční potřebu dítěte. (Weigert, 2006; Schneidrová, 2002)

Je nutné si zapamatovat, že dítě musí uchopit nejen bradavku ale i co největší část dvorce. Právě pod ním jsou uloženy splavy mlékovodů, z kterých dítě jazykem vytlačuje mléko. (Paulová, 2000)

29

Jak se mléko dostává při sání z prsu? V ústní dutině se vytváří prostor nižšího tlaku, vlivem tohoto tlaku vzduchu mléko proudí z mléčné žlázy do mlékovodů až k bradavce. Stisknutím čelisti dítěte dochází k vyprazdňování mlékovodů do úst dítěte, které mléko spolkne. Lze to přirovnat k pumpování. (Švejcar, 1975) Jak probíhá správné sání? o

Jazyk dítěte přesahuje spodní ret, stáčí se do pohárku a uchopí bradavku a dvorec.

o

Dásně stlačují dvorec, tím se bradavka protahuje do zadní části ústní dutiny ( viz obr. 16, příl. 2).

o

Dásně posunují mléko od bradavky směrem ven.

o

Jazyk se pohybuje zepředu dozadu a tím se bradavka a dvorec posunují na patro dítěte.

o

Jazyk tlačí na zásobníčky mléka v prsu „sinusy“ (viz kap. 3) a tím je vytlačuje do úst dítěte.

o

Vytlačené mléko dítě polyká (ve fázi nutritivní po jednom až dvou sacích pohybech, ve fázi nenutritivní po každém čtvrtém až pátém sacím pohybu (Zamarská, 2006)

Je nutné podotknout, že mechanismus sání z prsu se liší od mechanismu sání s láhve. Dítě, které dostává kojeneckou láhev, si zvyká na snadnější způsob sání. Může se stát „zmateným“, protože není schopno zvládat obě techniky, což může vést k neúčinnému kojení. Podá - li žena mléko láhví až po 4. - 6. týdnu, poskytuje dítěti dostatek času, aby zvládlo správnou techniku kojení. Pokud dítě skutečně potřebuje dokrmit dříve, mělo by být první volbou alternativní způsob dokrmování lžičkou, kádinkou, stříkačkou, kapátkem nebo speciálním aplikátorem.(viz obr. 31 – 36, příl. 3 ) Jak se liší sání z láhve od sání z prsu? o

Dítě nepotřebuje široce otevírat ústa, díky tomu se naučí otevírat ústa jen částečně a při sání z prsu, uchopí jen menší část. Mléko se tak do úst dítěte dostává v nedostatečném množství, díky nedostatečnému plnění sinusů mléčné žlázy.

o

Dítě při pití z láhve nepotřebuje příliš používat pohyby dolní čelisti.

o

Jazyk dítěte nemůže dostatečně stisknout tuhý dudlík. To vede k slabé činnosti jazyka a proto při kojení z prsu, mléko neteče dostatečně.

30

o

Při pití z kojenecké láhve mléko vytéká rychleji, pokud je láhev nakloněna a pomaleji pokud je láhev vodorovně, po přiložení dítěte k prsu, je dítě „zmateno“, protože mléko neteče okamžitě do úst.

o

Dítě často obemyká dudlík rty, totéž dělá s bradavkou při přiložení k prsu a tím matce působí bolest.

Saje dítě dobře? To, zda dítě pije dobře, může každá posoudit pomocí svého zraku a sluchu. Sluchem nejenže může vnímat pravidelné polykání, ale i sací vakuum, doprovázející ukončení sání. Jak toto polykání zní, si může vyzkoušet každá sama na sobě. Stačí polknout a přitom nosem vydechnout, právě tak to zní u vašeho dítěte. (Weigert, 2006) Pokud není s ukončováním sání něco v pořádku, matka slyší nepatrné mlaskavé nebo klapavé zvuky, které dítě při pití vydává. Sací pohyby jsou také velmi dobře pozorovatelné - čelisti a spánky dítěte se při sání pohybují. Dále matky mohou pozorovat, že dítě nešpulí rty, nevpadávají mu tváře a volně dýchá. (Weigert, 2006,Zamarská, 2005, Schneiderová, 2002)

2.3.1Je lepší kojit vždy jen z jednoho prsu nebo z obou? Zpočátku se doporučuje střídat při kojení oba prsy. Nejenže jsou stimulovány častěji, čímž je podporována tvorba mléka, ale také se snižuje riziko ucpání mlékovodů v období mezi kojeními. Později je vhodné kojit pouze z jednoho prsu, aby dítě dostalo výživné zadní mléko. Při dalším kojení matka použije druhý prs. (Paulová, 2000) Existuje výjimka, kdy matky kojí dítě už od začátku jen z jednoho prsu. Je to situace, při které se ženě delší dobu tvoří více mléka, než je dítě schopno vypít. Z každého prsu tak dítě pije jen jednou za čtyři až šest hodin, tím nejsou tak prsy stimulovány pro tvorbu mléka. Děti, které sají pokaždé jen z jednoho prsu, přijímají během 24 hodin stejné množství energie jako dětí, které sají z obou prsů. Rozdíl je pouze v délce kojení. U dětí, které jsou kojeny jen z jednoho prsu, trvá kojení podstatně déle. Při každém kojení je potřebné, nabízet oba prsy. Z prvního dítě necháváme pít tak dlouho, dokud samo neskončí nebo nezačne prs jen tak cumlat. Nyní je vhodná doba vzít

31

novorozenci prs a po malém odříhnutí nabídnout druhy prs. Při příštím kojení bude tento prs nabízen jako první. Je nutné podotknout, že dítě si samo rozhodne, jak mnoho chce pít. Některým dětem stačí pít pouze z jednoho prsu, jiné vyžadují oba. Důležité pravidlo, které tu platí, je, nikdy nebrat prs příliš brzy, mohlo by se stát, že dítě z každého prsu vypije pouze kaloricky chudé přední mléko. Dlouhodobě by to vedlo k nedostatečnému přibývání na váze. Také se může stát, že dítě bude preferovat jeden prs. Příčin může být několik. „Každá žena má určité rozdíly ve tvaru, velikosti pravého a levého prsu“. (Schneidrová, 2002 str. 19) Na jedné straně může být více vývodů a tím mléko teče rychleji a snadněji. Dítě také může tímto způsobem reagovat na nový parfém, prací prášek apod. Aby dítě pilo z obou prsů, je potřeba menší nácvik, který je nutný důkladně opakovat. Při kojení se dítě přikládá k prsu, kterému dává přednost. Jakmile se dostaví spouštěcí reflex, je nutné přesunout dítě k méně oblíbenému prsu, aniž se zásadně změní jeho i matčina poloha. V praxi to vypadá následovně: žena začne kojit běžným způsobem vsedě a pak si dítě přesune do fotbalového držení na druhé straně. Dítě tak méně vnímá to, že pije z méně oblíbeného prsu. Kojení se zakončí opět u preferovaného prsu. (Schneidrová, 2002; Weigert 2006; Paulová, 2000)

2.3.2. Jak dlouho dítě zůstává u prsu? Dítě se nechává u každého prsu tak dlouho, dokud není syté a nepřestane pít. Každé novorozené dítě si samo určí, kolik množství a jak dlouho u prsu chce být. (Weigert, 2006) „Syté dítě se uvolní a spokojeně usne nebo si bdělým zájmem prohlíží obličej své matky, popřípadě si s ní v pozdějším věku „povídá“. (Weigert, 2006 str. 48) Pokud si žena není jista, zda je její dítě dostatečně nakrmené, nepřestává prs nabízet. Některé děti po ukončení pití rády cumlají prs, tím si uspokojují potřebu dumlání, ale i pocit útěchy. Pokud má žena bradavky v pořádku, může nechat dítě si dumlat. Jsou-li ženiny bradavky naopak citlivé, pak raději nechávat dítě pouze pít a dopřávat prsům odpočinek. „ Kůže se vám časem zpevní a vy pak budete moci své děťátko nechat cumlat podle libosti“. (Weigert, 2006 str. 49)

32

2.3.3 Odříhnutí Při kojení dítě často polyká i trochu vzduchu, není to ale vždycky. U novorozeného dítěte vzduch způsobuje pocit tlaku, pocit plnosti a necítí se dobře.“ Dítě je pak rozmrzelé a nemůže usnout“. (Weigert, 2006 str. 50) Někdy se také stává, že vzduchové bublinky v žaludku vedou k falešnému pocitu nasycenosti. „ Dítě se cítí plné, přestává pít a až později, když vzduch unikne, se jeho zpola prázdný žaludek opět hlásí o jídlo“. (Weigert, 2006 str. 50) Tím dítě dostane hlad dříve než se čekalo - a to je matoucí a náročné. Čím hltavěji a překotněji dítě saje, tím více mléko tryská vstříc, tím více přitom spolyká vzduchu a naopak. Podle toho se matka může rozhodnout, zda nechá dítě krátce odříhnout, než mu dá další prs. Jestliže dítě po několika minutách sání zneklidní, pustí prs a kroutí se, je vždy nutné dítě nechat odříhnout. Jaké se dá dítěti pomoct, aby si odříhlo: vzduch stoupá vzhůru, proto je nutné zvednout dítě do vzpřímené polohy. Existují vhodné úlevové polohy (viz dále). Novorozené dítě matka drží opřeného o její rameno a masíruje mu zádíčka (viz obr. 17, příl. 2) nebo může dítě naklonit dopředu na klíně přes koleno a hlavičku podepírá pod bradou. Pokud matka chce vidět do obličejového dítěte, položí si dítě před sebe zády o její pokrčená předloktí. Palci obou rukou přidržuje dítě pod ramínky a zbývajícími prsty podpírá hlavičku (viz obr. 18, příl. 2). Další polohu, kterou může matka použít je, tzv. úlevová poloha. Dítě leží bříškem na jejím předloktí ruky, kterou dítě drží za stehýnko, záda jsou opřena o matčino tělo a hlava je volně v matčině loketním ohybu (viz obr. 19, příl. 2). Tato poloha je také vhodná u dětí s kolikou, nebo při nadýmání. (Gregora, 2002, Weigert, 2006)

2.3.4 Dítě po pití blinká Skoro každé novorozené dítě občas po pití nebo mezi dvěma krmeními vyblinkají malé množství mléka. Není potřeba žádných obav, postupem času, jak dítě roste, blinkání samo přejde. I když dítě blinká pravidelně, měla by mu matka dát možnost pít tak dlouho, jak potřebuje. Pokud dítě dobře prospívá, není nutné navštívit lékaře. Je, ale důležité odlišit ublinknutí od zvracení. Jestliže dítě blinká, mléko mu vytéká volně z úst. Připomíná to řídký tvaroh s vůní mléčně nakyslou. Zatímco když dítě zvrací, 33

velké množství mléka tryská obloukem, někdy i metr daleko. Občas se to může stát. Opět zde, ale platí, že žena nemusí mít důvod k obavám, jestliže se její dítě jinak cítí dobře, nepláče a dobře prospívá. Některé matky mívají obavy z toho, aby dítě neublinklo ve spánku a nevdechlo mléko. Této obavy se není potřeba bát. Novorozené děti mají obranný reflex, díky kterému se při ublinknutí či zvracení částečně probudí, začnou polykat a vstup do dýchacích cest se sevře a tím jsou chráněny před vniknutím tekutiny. Nedoporučuje se dávat novorozené dítě na bříško. V této poloze je za prvé obranný reflex snížený a za druhé je zde vyšší riziko syndromu náhlého úmrtí kojenců11. Proto je doporučováno nechávat novorozené děti na břiše pouze bdělé, krátce a vždy pod dohledem. Jak pomoci dítěti, které často ublinkává velké množství mléka? o Dítě je dobré kojit častěji a méně. Zkracují se také noční pauzy mezi kojeními na čtyři až pět hodin. o Při kojení je vhodné držet dítě ve vzpřímené poloze, aby zadeček byl o něco níže než horní polovina těla. o Věnovat delší dobu dítěti na odříhnutí nebo přerušované kojení s odříhnutím. o Zvýšit polohu dítěte v postýlce. o Po pití se vyhnout prudkým pohybům s dítětem a určitou dobu nepokládat dítě na břicho ani ho nenechávat hopsat. (Weigert, 2006; Paulová, 2000) o U nekojeného dítěte podávat zahuštěné mléko. o Někdy časté ublinkávání souvisí s rychlým vypuzovacím reflexem nebo s příliš nalitými prsy. „ Poznáte to podle toho, že dítě pije velmi chvátavě a také se snadno zakuckává“. (Weigert, 2006 str. 52) Tato situace má jednoduché řešení. Matka dítě po počátečním sání

vezme na chvilku od prsu a tryskající mléko zachytí kouskem látky a pak znovu dítě přiloží.

11

SIDS-syndrom náhlého úmrtí kojence je nejčastější příčinou úmrtí dítěte do jednoho roku věku. Většinou se jedná o děti

zdánlivě zdravé, které se po usnutí již neprobudí. „Příčina vzniku není jasná, předpokládá se vliv více faktorů: poruchy řízení dechu (dítě se "zapomene" nadechnout), nezralost nervové soustavy, poruchy srdečního rytmu či přechod mezi REM a non-REM fází spánku.“ (www.babysense.cz)

34

2.3.5 Jak často by novorozené dítě mělo pít? V prvních týdnech po porodu by matka měla novorozenému dítěti dopřávat častější kojení. Má to několik důvodů. Prvním důvodem je, že mléčné žlázy se snadněji přeorientují z mleziva na zralé mateřské mléko - tím se zmírňují příznaky nástupu tvorby mléka a méně bolestivých retencí. Dalším důvodem, který je důležitý pro novorozené dítě, je podpora jeho organismu, který se tím lépe a rychleji vypořádává s odbouráváním bilirubinu12. Díky tomu se snižuje výskyt novorozenecké žloutenky a také to napomáhá jejímu lehčímu průběhu. Pro orientaci se novorozené dítě v prvním dnu hlásí k pití 3 - 4 krát denně, od druhého dne častěji zhruba 8 - 20 krát denně, tj obvykle po 2 - 3 hodinách. U spavých dětí (bývá to po nadměrné medikaci matky, po pozdním přiložení, nízké teplotě nebo při silnější žloutence) je potřeba budit a přikládat po 3 - 4 hodinách. Postupem času, kdy dítě roste, se některým matkám může stát, že najednou není možné dítě dostatečně nasytit. Dítě je neklidné, pláče. V žádném případě nejde o to, že by matky dítě nedokázaly dostatečně nasytit. Je to zcela normální. Matka i dítě přechází do období tzv. růstových skoků. Je to období, kdy novorozenec žádá vydatnější stravu. Je dobré počítat s tímto jevem v období šestého a dvanáctého dne, dále mezi šestým a osmým týdnem, ve třetím měsíci a zhruba v polovině čtvrtého a také kolem šestého měsíce. (Weigert, 2006; Liška, a kol., 1996)

V žádném případě není potřeba začít dítě dokrmovat umělou stravou. Existuje zde jediné řešení a tím je co nejčastější kojení. Díky tomu se během několika dní mléčné žlázy přeprogramují na vyšší tvorbu mléka. V této době je pro matku nejdůležitější nestresovat se, dobře jíst, pít a co nejvíce spát. „ Kojení je v těchto dnech skutečně prácí na plný úvazek, ale vyplatí se“. (Weigert, 2006 str. 53)

12

Bilirubin je produkt, který vzniká při rozkladu červených krvinek. V rámci metabolizmu bilirubinu rozlišujeme dva typy,

nekonjugovaný a konjugovaný. Nekonjugovaný bilirubin je ve vodě nerozpustný přeměňující se v játrech na rozpustnýkonjugovaný bilirubin. Ten je vylučován žlučí do duodena a ve střevě se mění pod vlivem střevních bakterií na barviva, která způsobují hnědavé zbarvení stolice. U novorozených dětí je vytvořena tzv. enterohepatální cirkulace, ta způsobuje, že již jednou konjugovaný bilirubin se mění zpět na nekonjugovaný a ten je vstřebáván do krve novorozence. To vede k jeho zvyšování v krvi novorozence a tím je zvyšováno riziko vzniku novorozenecké žloutenky. Protože smolka obsahuje velké množství bilirubinu, je nutné, aby ji dítě vyloučilo, co nejdříve. Dokud není vyloučena, podporuje rozvoj novorozenecké žloutenky. U kojených dětí je rychlejší odchod první stolice, bývá objemnější a řidší než u dětí nekojených. Díky tomu je nižší riziko rozvoje novorozenecké žloutenky nebo její lehčí průběh. (Roztočil, 2001)

35

3. PRSA V OBDOBÍ KOJENÍ

3.1 Anatomie mléčné žlázy a fyziologie laktace Pro pochopení mechanismu tvorby a uvolňování mléka je důležité poznat stavbu prsou a vývoj mléčné žlázy. Proto je tato kapitola věnována anatomií prsou a také fyziologií laktace neboli tvorbou mléka.

3.1.1 Anatomie prsou Prsy leží podle velikosti velkého prsního svalu nad třetím žebrem a dosahují k šestému žebru. Velký prsní sval se rozprostírá od klíční kosti a hrudní kosti až ke kosti ramenní (viz obr. 20, příl. 3) Ženský prs se skládá z tukové tkáně, vaziva a žlázového systému, kde se tvoří mateřské mléko (viz obr. 21, příl. 3). Právě tuková tkáň, která je uložena v tukovém polštáři a vazivová tkáň rozhoduje o tvaru a velikosti prsou. Pro tvorbu mléka je důležitý systém žlázový, který se skládá ze žlázových lalůčků a ty z menších alveol. Tyto lalůčky jsou složeny z vlastních sekrečních buněk tvořící mléko z živin, které přitékají z krve matky. Sekreční buňky jsou opleteny buňkami, které jsou schopny se stahovat (kontrahovat), tím umožňují pohyb mléka z místa tvorby, z alveolu nebo lalůčku, do stromovitě rozvětveného vývodního systému směrem k bradavce, odkud je dítě může sát. Vývodní systém se skládá z jednotlivých vývodů, které se spojují ve stále větší a pod bradavkou se rozšiřují do malých nádržek (sinusů), plnící funkci pumpy při kojení. Mléčné cesty ústí v počtu 10 až 15 po celém obvodu bradavky. Mléčná žláza je dobře zásobená cévami, nervovými zakončeními a mízními cévami. Krevní cévy v prsu přicházejí ze směru dutiny a ze středu prsu. Sbíhají se do jednoho bodu, který vede těsně k bradavce. Plní funkci zásobovací (kyslíkem a živinami) a vylučovací (odvádějí produkty metabolismu s prsní tkáně). (Pařízek, 2005, www.breastcancer.cz) Mléčné vývody ústí do prsní bradavky. Ta je tvořena hladkou svalovinou s nervovými zakončeními, které reagují na bolest, tlak a změny teploty.

36

Tmavší centrální část žlázy, dvorec, je po obvodu opatřen mazovými žlázami, produkující mírně antiseptický sekret, který zvláčňuje povrch bradavky i dvorce. (Pařízek, 2005)

3.1.1.1 Vývoj mléčné žlázy: „ Začátek vývoje mléčné žlázy je asi v 6. týdnu nitroděložního života“.(Paulová, 1998 str. 35) Ve 32. týdnu nitroděložního vývoje je patrno všech 15 až 25 vývodů. Po porodu dítěte

je mléčná žláza schopna tvořit mléko. Tomuto ději říkáme „ hormonální reakce“. Takto organismus dítěte reaguje na změnu hormonů v krvi, které dítě získalo od matky v období placentárního vývoje. Po novorozeneckém období nastává klidové období. „Hormony jsou již z krve vyloučeny a žádné další se netvoří. Proto i tkáně jimi ovlivňované jsou ve stadiu funkčního klidu. Prsní krajina je stejná u dívek i chlapců“. (www. porodnice.cz) Klidové období je ukončeno pubertou. Vlivem působení pohlavních hormonů, dochází k diferenciaci prsní tkáně. „Tkáně tvořící mléčnou žlázu se zmnožují, dvorec se pigmentuje a bradavka se stává zřetelnější“. (Paulová, 1998 str. 35) Další růst a vývoj mléčné žlázy nastává vždy s menstruačním cyklem zhruba do 30. věku života ženy (viz obr. 22a, b, c, příl. 3). V období těhotenství dochází k největšímu rozvoji mléčné žlázy. Pod vlivem progesteronu (hormon, který je produkován v prvním trimestru žlutým tělískem, později placentou) dochází k stimulaci vývoje sekrečních duktů v mléčné žláze, vlivem estrogenů se vyvíjí vývodný systém. „Od druhého trimestru těhotenství se do hormonální souhry zapojuje přední lalok podvěsku mozkového, hypofýzy, uvolňováním prolaktinu, což se projeví vznikem prvních kapiček mleziva“. (Pařízek, 2005 str. 353) Prolaktin je v této době tlumen těhotenskými hormony, zvláště gestageny. Proto po porodu placenty zaniká tlumivý vliv na prolaktin a jeho hladina stoupá. (Weigert, 2006,; Pařízek, 2005; Paulová, 1998) „Prolaktin se také nazývá „ hormon mateřství“, protože je spojen s touhou mít dítě u sebe, pečovat o něj a chránit ho.“ (Weigert, 2006 str. 64) U matek zvyšuje citlivost na reakce dítěte. Díky němu dávají bedlivý pozor na své dítě, zabraňuje jim, aby upadly do hlubokého spánku, a zároveň působí matce relaxaci, takže je schopna dostatečného odpočinku, i když kojí i v noci. Více prolaktinu se tvoří v noci, noční kojení je pro udržení tvorby mléka zvláště účinné a v neposlední řádě přispívá k potlačení ovulace. „Tento efekt je silnější pokud matka neomezeně kojí i v noci a pauza mezi kojení není delší jak 6 hodin“ (Bloudíček, 2008) 37

Tvorba mléka je řízena hormonálně - nervovým systémem. Zvláštní nervovými drahami v bradavce je podnět, který vzniká vlivem sání dítěte veden do hypotalamu, endokrinnímu centru v mozku a tím podnítí hypofýzu, aby uvolnila hormon prolaktin. Nejvyšší hladina prolaktinu je první týden po porodu, po třetím měsíci jeho hodnota klesá k normálu, ale tvorba mléka už pokračuje dál. ( viz obr. 23, příl. 3) Dalším důležitým hormonem, který je nezbytný pro laktaci a který je v průběhu sání vyplavován do krve je oxytocin. „ Zatímco prolaktin je odpovědný za produkci mléka, oxytocin působí na jeho uvolňování do vývodného systému žlázy a jeho dostupnost dítěti“. (Pařízek, 2005 str. 355) Tento reflex, prostřednictvím kterého se tak děje, se nazývá „ let-

down-reflex“ neboli ejekční. Vypuzovací reflex je ze začátku nepodmíněný, kdy stahem myoepiteliálních buněk tvořící síť okolo lalůčků a vývodů se mléko dostává pod bradavku a odtud k dítěti. „ Pocity při vybavení ejekčního reflexu popisují ženy různě, od trhnutí či brnění nebo pocitu uvolnění napětí bradavky po odkapávání mléka z druhého prsu. (Pařízek, 2005 str. 355)

Postupně se tento nepodmíněný reflex mění na podmínění a spouští se pohledem matky na dítě, zaslechnutí jeho pláče, jeho vůně nebo vzpomínkou na dítě. Oxytocin nejenže ovlivňuje buňky mléčné žlázy, ale také má nezastupitelný význam pro svalové buňky dělohy. Po porodu vyvolává stahy děložních svalových buněk a tím rychlejší vypuzení placenty a menší krevní ztráty. Proto je velmi důležité časné přiložení dítěte po porodu. V období šestinedělí napomáhá zavinování dělohy a odchodu očistků. Právě zvýšený odchod očistků a stahy děložního svalstva pociťuje každá žena při kojení, jako reakci na vyplavování oxytocinu. „Oxytocin je také nazýván „ hormon pouta“, protože provází pocit hlubokého vzájemného uspokojení, jež posiluje pouto k dítěti“. (Weigert, 2006 str. 64) Tvorba oxytocinu je narušována stejně tak jak u prolaktinu napětím, nejistotou, bolestí, nadměrným stresem tedy negativními emocemi. Naopak pro zvýšenou tvorbu oxytocinu hraje důležitou roli pozitivní emoce, masáže, teplé obklady, klid, relaxace a samozřejmě pohled na své dítě a radost ze svého dítěte (viz obr. 24, příl. 3). (Weigert, 2006; Paulová, 1998; Pařízek 2005; Bloudíček, 2008)

38

3.2 Zvyšování tvorby mléka Každá žena se v průběhu „ kojného“ období, dostane do situace, kdy je přesvědčena, že dítě není dostatečně kojeno. Buď dítě dostává málo mléka, co do množství, jindy má podezření, že mléko je „slabé“, málo tučné. Skutečný nedostatek mléka má jen velmi málo matek, z těch, které jsou o tom přesvědčeny. Bývají to ženy, které mají nízkou sebedůvěru, podceňují své schopnosti kojit a neposlední řade se domnívají, že velikost prsou rozhoduje o dostatečné tvorbě mléka. „Často k tomu přispívá i netaktní okolí, kdy „zkušené“ babičky přecitlivělou maminku zkritizují za pláč dítěte a hledají důvod“. (Paulová, 2000 str. 11) Již od pradávna, co lidstvo existuje, uměly matky své děti kojit, i když ony samy téměř bojovaly o přežití. Jde tu jen o to, aby žena byla v klidu, důvěřovala si, naučila se správnou techniku. Ne nadarmo je kojení nazýváno trikem důvěry a úspěch je založen na vyhovění potřebám dítěte i matky. „Zdravé dítě nejlépe ví, co potřebuje, a dovede to dát jaksepatří najevo“.(Gregora, 2002 str. 51) A jak bylo výše uvedeno, množství tvořeného mléka se hravě přizpůsobí potřebám

dítěte: čím více dítě saje, tím více se mléka tvoří. Pokud je žena přesvědčena, že nemá dostatek mléka, je nutné zjistit, v čem tkví příčina - většinou se jedná o nedostatečně stimulovanou tvorbu mléka. o Dítě špatně saje, protože není správně přiloženo (viz kap. 2. 2) o Matka dává jiné tekutiny, používáte dudlík, nebo jste předčasně zavedla příkrm. o Žena kojí-li krátce nebo uspěchaně, tím dítě dostává jen přední mléko. o Používá-li kloboučky ke kojení, je sací podnět slabší, díky tomu se v endokrinní soustavě tvoří méně hormonu Prolaktinu. o Pokud je žena ve stresu nebo má nadměrnou zátěž, můžete mít potlačený vypuzovací reflex. o Když novorozené dítě někdy spí déle; prsa jsou dlouho přeplněny, mléka rychle ubude. o Používá-li žena velké množství léků, alkoholu, nikotinu, kofeinu. (Weigert, 2006; Zamarská, 2005; Paulová 2000; Gregora, 2002)

39

Dalším krokem je příčinu odstranit a tvorbu mléka zvýšit: o Správným sáním o Častějším a delším krmením - tzn. 10 až 12 krát v průběhu 24 hodin, z toho v noci 2 až 3krát; někdy se může stát, že tvorba mléka takřka ustane například po nemoci. Jediným řešením je častější kojení i v noci. o Kojením z obou prsů - žena by měla nabízet oba prsy při každém kojení, díky tomu se každému prsu dostane častý impulz k tvorbě mléka. o Výlučným kojením - do 6 měsíců dostává zdravé dítě z prsů všechno, co právě v tomto období potřebuje. Nepoužívat dudlík ani láhev, pokud je nutné dokrmování, používat alternativní způsoby dokrmování. (viz obr. 31 – 36, příl. 3) o Dodatečným odsáváním - pije- li dítě krátce z každého prsu, může žena stimulovat tvorbu mléka dodatečným odsátím. o K podpoře lze použít i přírodní léčebné prostředky. Ve výjimečných situacích (těžké krize, nemoc) může lékař předepsat Oxytocin v nosním spreji k podpoře tvorby mléka. Vždy se jedná o přechodnou pomoc. Kdy jsou obavy matky zbytečné? o Pokud dítě saje velmi často - mateřské mléko je lehce stravitelné, proto u kojeného dítěte bývá normální interval mezi kojeními od 1,5 do 3 hodin. Stolice kojeného dítěte je žluté barvy, někdy i nazelenalé, má řídkou konzistenci. Od čtvrtého týdne pak stolice nemusí být několik dní a týdnů, je to důkaz lehké stravitelnosti mateřského mléka. U starších dětí má stolice hustší konzistenci, je barvy žluté až do oranžova. o Dítě chce sát častěji než obvykle - dítě pije na „žízeň „ hlavně v teplém počasí nebo období tzv. růstových skoků. o Dítě často pláče - když novorozené děti pláčou, nemusí to hned znamenat, že mají hlad. Pláčem novorozené děti vyjadřují i jiné pocity: bolesti bříška, nadýmání, pocit chladu apod. o Dostatečně kojené děti mají dostatek promočených plen - od třetího až čtvrtého dne je to zhruba šest až osm mokrých plen, po čtvrtém měsíci aspoň čtyři. (Gregora, 2002; Paulová, 2000; Zamarská 2005; Weigert, 2006)

40

Naopak, jak matka pozná, že dítě není dostatečně kojeno: o Dítě je neklidné, nevydrží dlouho spát po krmení a zejména v noci se často budí. o Někdy se naopak dítě stává spavé až apatické. o Nepřibývá na hmotnosti. o Má málo promočených plen. o Frekvence stolice je menší, má nahnědlou barvu s příměsí hlenu – tzv. hladová stolice. (Gregora, 2002; Zamarská 2005)

Další překážky, které matku mohou potkat: Opožděný nástup laktace Některé ženy mají pozdní nástup laktace, to znamená, že tvorba mléka začíná zhruba v 5 až 6 dnu po porodu, kdy už většina matek začala kojit. Tento stav se dá upravit správně zvládnutou technikou kojení. Růstové spurtu Po propuštění z porodnice se může stát, že v určité době má žena méně mléka, než dítě potřebuje. Slabý vypuzovací reflex V tomto případě není problém v tvorbě mléka, ale v jeho uvolňování. Dítě saje správně, ale je hladové, nespokojené. Vypuzovací reflex bývá utlumen vnějšími vlivy - stresem, nemoci, při omezovaném kojení apod. Řešením této situace je masáž prsou (viz obr. 25, příl. 3) a vytřásání prsů v předklonu (viz obr. 26, příl. 3). (Zamarská, 2005; Gregora, 2002; Paulová, 2000; Liška a kol., 1996)

41

3.3 Jak snížit tvorbu mléka? Některým ženám se může stát, že mají na začátku kojení naopak nadbytek mléka. Ani trvalá zvýšená tvorba mateřského mléka není žádoucí. Pro dítě je pití obtížné, mléko mu vytéká z úst, musí často říhat, po kojení velmi často ublinkává. I pro matku to nemusí být příjemné. Mléko jí často vytéká z prsů i během kojení. V tomto případě je vhodné mateřské mléko zachycovat buď do vložek od podprsenky, nebo do speciálních zachycovačů (viz obr. 27 a, b, příl. 3) Každopádně lze vyzkoušet několik následujících rad: o

Nechávat novorozené dítě pokaždé pít jen z jednoho prsu

o

Méně odsávat - přebytečné mléko by matka měla odsávat pouze rukou, stimulujete tak tvorbu prolaktinu méně než odsávačka.

o

Nedoporučuje se pít málo tekutin, ale také ne příliš mnoho.

o

Při kojení využívat gravitaci - tím se dítě lépe vyrovnává s větším tokem mléka. Při kojení je dítě položeno tak vysoko, aby byl jeho obličej při pití lehce nakloněn dolů k bradavce. Velmi vhodnou polohou k vyřešení této situace, je poloha na zádech.

o

Když mléko vytéká z prsů – žena může provádět tlakovou masáž; paže pevně překříží před prsy a tlačí přitom pěstmi na bradavky.

o

K zachycení mléka může žena použít speciální vložky do podprsenky v tomto období je vhodné nosit maskující oblečení, kde skvrny od mléka budou méně nápadné.

o

Opět se dají využívat přírodní léčivé prostředky. (Weigert, 2006; Zamarská, 2005)

42

3.4 Péče o prsy v období kojení Prsy v období kojení nepotřebují žádnou zvláště nákladnou péči. Před porodem i po něm stačí omývat prsy čistou vodou bez používání parfémovaných mýdel a jiných kosmetických přípravků. Mohly by narušit ochrannou vrstvu a zasahovat, tak nepříznivě do přirozeného zvlhčování pokožky prsu. Tuto funkci plní mazové žlázky při okrajích dvorce, které stačí jemnou tkáň bradavky udržovat vláčnou a mají významný protibakteriální účinek. V neposlední řadě je novorozené dítě zvyklé na vůni své matky, proto výrazný parfém a změna chuti při používání kosmetických prostředků a léků může způsobit, že dítě prs odmítá. Pokud jde o pokožku, může si žena i v těhotenství a stejně tak po porodu tu a tam dopřát příjemnou masáž. Některé typy masáží se dají využívat při problémech s prsy (viz dále). Už ke konci těhotenství vychází u některých žen z prsů občas pár kapek mléka. Je to zcela normální, žena tím získává jistotu, že vše funguje tak jak má. Pokud však do porodu nevyjde ani kapka, je to také v pořádku. Mléko, které prsní žlázy tvoří před porodem, mají schopnost znovu se vstřebávat. Teprve po porodu placenty dochází k té pravé tvorbě. V prvních týdnech kojení jsou prsa plná a velká jako nikdy předtím, je to způsobeno enormním prokrvením tkáně a také protékáním velkého množství lymfy. Tento stav trvá nejméně po dobu dvou měsíců, později se prsa vracejí do původní velikosti. Tu ostatně neurčují mléčné žlázy, nýbrž tloušťka tukové tkáně, která nemá vliv na množství ani kvalitu vytvářeného mléka. „ Prsa nejsou lahvička - jejich velikost nevypovídá nic o množství mléka, jež mohou produkovat“.(Weigert, 2006 str. 60) Mléčná žláza vyrábí mléko neomezeně dlouho, dokud je správným způsobem stimulována.

3.4.1 Masáž prsů Masáž prsů nemusí trvat dlouho. I krátký čas jí věnovaný, prsům udělá dobře. Skvělým pomocníkem při těchto masážích jsou blahodárné oleje.

Doporučované jsou méně

aromatické, neboť nenarušují přirozenou vůni matky. Vhodný je např. třezalkový, který blahodárně povzbuzuje funkci prsních žláz. V prvních dnech po porodu přispívá pravidelná masáž k tomu, aby nástup tvorby mléka nebyl tak prudký. (Weigert, 2006; www. webnet.wz.cz)

43

První typ se provádí následovně - obě ruce jsou položeny kolem prsu, přejíždíme jimi od hrudníku k prsnímu dvorci. Ruce se přitom mohou pohybovat kolem prsu krouživými pohyby. Masáž mléčných žláz podle Chele Marmetové (viz obr. 25, příl. 3) Je vhodná k řešení slabého vypuzovacího reflexu, protože uvolňuje a otevírá mlékovody. Nepřejíždí se při ní po kůži, ale využívá se zde jemného tlaku, díky kterému se masíruje tkáň ležící pod kůží. Dvěma nebo třemi špičkami prstů se krouží od místa, kde prs u hrudníku začíná, spirálovitě k prsnímu dvorci. Na místech, kde žena cítí zatvrdlinu, se doporučuje setrvat déle. Při ucpání mlékovodu je účinné jemné vibrování konečků prstů. Každý silnější tlak na prs by způsobil bolest. Masáž žena může zakončit jemným vytřásáním svých prsů v předklonu. Současně kolem nich přejíždí plochými dlaněmi od hrudníku k bradavce a přes ni. (viz obr. 26, příl. 3). (Weigert, 2006)

3.5 Krmení dítěte odsátým mlékem V průběhu období kojení se každé ženě může přihodit, že z různých důvodů musí mléko odsát nebo odstříkat. Nejčastější příčinou bývá to, že se žena potřebuje od dítěte na čas odloučit - jde do společnosti, nastupuje do zaměstnání nebo to mohou být překážky ze strany dítěte, příkladem může být novorozenec umístěný v inkubátoru, předčasně narozené dítě, které nemá dostatek sil na sání mléka z prsu. Mezi další příčiny, které se mohou neočekávaně vyskytnout, patří nadbytek a retence mateřského mléka. Jak si matka udrží tvorbu mléka v případě jejího odloučení? o Pokud matka je oddělena od dítěte nebo dítě od matky hned po porodu je nutné, aby začala odstříkávat co nejdříve, cca 6 hodin po porodu, ale nejpozději 12 hod. po porodu. o Jestliže matka nemůže přechodně kojit, například z důvodu nemoci, měla by mléko odsávat tak často, jak by se novorozené dítě krmilo za normální situace (6 až 8 krát denně, z toho 2krát v noci). o Jakmile to situace dovolí, přiložit novorozené dítě k matčinu prsu, byť i na krátkou dobu. 44

3.5.1 Způsoby odstříkávání mateřského mléka Existují dva způsoby - ruční odstříkání a odsávání mateřského mléka pomocí odsávačky. Je lepší odsávat, nebo odstříkávat rukou? Záleží na situaci a také na matce, který způsob pro ni a pro její dítě bude nejlepší. Chce-li žena dát dítěti mateřské mléko z lahvičky jen příležitostně, postačí zde mléko ručně odstříkané. Má-li se však mléko odsávat na více krmením za den, a to po více dní v týdnu, vyplatí se pořízení elektrické odsávačky. Pokud je potřeba odsávat velké množství mléka na přechodnou dobu, například u předčasně narozených dětí, je nejlepší si vypůjčit elektrickou odsávačku přímo z nemocnice. Ruční odstříkání mateřského mléka Ruční odstříkání je alternativní metodou, chceme-li odlehčit obzvláště plným prsům matky, zabránit retenci a ulehčit dítěti začátek sání. Výhodou této techniky je, že napodobuje přirozené sání, proto se jí obvykle dává přednost před odsávačkou. (Weigert, 2006; Zamarská, 2005; Mydlilová, 1998; www. webnet.wz.cz)

Jak správně potupovat: Mléčné kanálky se snadněji otevřou, jsou-li prsy dobře prohřáté. Toho před odsáváním docílíte teplým obkladem. V každém případě se doporučuje začít masáží dle Marmetové. Při masáži není vhodné používat oleje, malé množství by se mohlo dostat do mléka. Aby mléko teklo, je nutné napodobit špičkami prstů to, co dítě dělá při sání svým jazykem. „Špička palce se položí nad dvorec a špička ukazováku pod dvorec, tak aby prsty tvořil písmeno C“ (viz obr. 28, příl. 3). Prsty s bradavkou tvoří jenu linii. Zbylé prsty a dlaň tlačí celý prs k hrudníku. Pohybem prstů směrem k bradavce se ze splavů vytlačuje mléko. „Pohyb by měl mít tři doby: přitisknout dlaní, stlačit špičky prstů, posunout“. (Paulová, 2000 str. 21) Palec s ukazováčkem nesmějí vytahovat bradavku dopředu, mohlo by dojít k jejímu

poškození. Jakmile je jedna mléčná nádržka vyprázdněna, lehkým pootočením ruky ve směru hodinových ručiček se uchopí prs stejným způsobem o centimetr dál. Při odstříkávání je důležité vystřídat několikrát oba prsy. Odsávání pomocí odsávačky Principem odsávačky je podtlak, díky kterému je mléko z prsu vysáváno. Na trhu existují ruční (viz obr. 29, příl. 3) a elektrické odsávačky (viz obr. 30, příl. 3).

45

Při manipulaci platí několik zásad. Mezi ně patří dostatečná informovanost matky, vždy používat vysterilizovanou odsávačku, odsávačku vždy správně přiložit (bradavka leží uprostřed odsávacího trychtýře), odsávání provádět v předklonu, aby se mléko nevracelo zpět.

3.5.2 Uchovávání mateřského mléka Mléko uchovávané při pokojové teplotě vydrží nezávadné několik hodin, v chladničce déle, nanejvýš však 24 hodin. Zmrazené mléko vydrží v mrazicím boxu bez rozmrazení po několik týdnů až 3 měsíce. Jednou rozmrazené mléko už nesmí být znovu zmrazeno. Láhev s mlékem se rozmrazuje pouze ve vodní lázni nebo při pokojové teplotě. Závěrem je nutné dodat, že při jakékoliv manipulaci s mateřským mlékem stejně tak i při odstříkávání, je důležitá dostatečná hygiena. Všechny nádobky a díly odsávačky, s nimiž mléko přichází do styku, musí být sterilní. (Weigert, 2006; Zamarská, 2005; Mydlilová, 1998; Paulová, 2000)

3.5.3 Krmení dítěte odstříkaným mateřským mlékem V prvních čtyřech týdnech života by kojenec, který z určitých důvodů nepije přímo z mateřského prsu, neměl dostávat z lahvičky s umělohmotnou savičkou. Mohlo by to vést k nesprávnému sání. Zde je vhodné využívat takzvané alternativní způsoby krmení (viz dále). Od druhého měsíce už nic nebrání tomu, aby matka dávala dítěti mléko z lahvičky.“ Pro otce je to dobrá příležitost, jak může svého potomka také někdy „nakojit“ ve vlastní náruči“. (Weigert, 2006 str. 75)

3.5.3.1 Alternativní způsoby krmení dítěte Jsou takové způsoby krmení, které nenarušují přirozený mechanismus sání. Používají se především u nedonošených dětí a u dětí, které z jakéhokoliv důvodu nemohou být kojeni v průběhu první čtyř týdnů. Další výhodou alternativních způsobů krmení je, že vyžadují aktivní pohyb jazyka a u nedonošených dětí umožňují štěpení tuků již v dutině ústní.

46

Do alternativních způsobů krmení řadíme: o krmení lžičkou o krmení kapátkem či stříkačkou o krmení po prstu o krmení s kádinky či hrníčku o krmení pomocí cévky (ze suplementoru) Krmení lžičkou (viz obr. 31, příl. 3) Tento způsob krmení patří k nejpoužívanějším u matek v domácnostech. o Matka drží dítě ve svislé poloze. o Lžičku s mlékem přikládá ke rtům dítěte a vyčkává, dokud dítě nezačne provádět sací pohyby. o Lžičku nakloní, tak aby mléko mohlo ze lžičky vytéci. Je vhodné ponechat dítěti čas k polknutí mléka. (Zamarská, 2005; Mydlilová, 1998; www.mamita.cz)

Krmení stříkačkou (viz obr. 32, příl. 3) Metoda často využívaná v porodnicích. o Matka dítě držíme opět ve svislé poloze. o Stlačí jemně bradu dítěte směrem dolů k hrudníku. o Vkládá kapátko či stříkačku do úst dítěte a jemně a pomalu mléko do úst vstřikuje. o Velmi důležité je, aby dítě při sání spolupracovalo a aktivně táhlo píst stříkačky (mléko nesmí chabě stékat do úst dítěte). Krmení po prstu pomocí silikonové cévky a stříkačky (viz obr. 33, příl. 3) o Dítě matka drží ve svislé poloze naproti ní. o Ukazovák vsunuje do úst dítěte po polovinu druhého článku tak, aby nehet směřoval k jazyku. Bříškem prstu se matka lehce dotýká, kde je sací bod, po jehož podráždění začne dítě pohybovat jazykem. o Podél prstu matka vkládá silikonovou cévku připojenou na stříkačku s mateřským mlékem, popřípadě je mléko vstřikováno přímo na prst a nechat vtékat do úst dítěte. Krmení s kádinky a hrníčku (viz obr. 34, příl. 3) Technika používaná převážně u nedonošených dětí. Výhodou tohoto způsobu krmení je snadnější přechod dítěte k vlastnímu kojení. 47

o Matka dítě drží ve vzpřímené poloze, kdy ruce dítěte jsou přivinuty v zavinovačce. Nakloněnou kádinkou se matka dotkne rtů dítěte. o Dítě reaguje na tento podnět vysunutím jazyka a jeho stočení do pohárku. o Pomalu matka vlévá mateřské mléko do vytvořeného pohárku. o Vždy je nutné počkat, až dítě mateřské mléko polkne. Krmení pomocí suplementoru (viz obr. 35, příl. 3) Odstříkané mléko je uloženo v nádobce tzv. suplementor (viz obr. 36, příl. 3), kterou má matka zavěšenou na krku, z ní vede tenká cévka po prsu kolem bradavky dítěti do úst. Krmení pomocí suplementoru má několik výhod. Dítě saje z prsu, tím dostává mléko přímo z prsní žlázy, ale zároveň pije mléko přiváděné cévkou z nádoby. Prsy jsou současně stimulovány pro tvorbu dalšího mléka. o Dítě se nejprve přiloží k prsu a pak se vkládá cévka. o Před vložením cévky je nutné prs jemně stlačit na jednu stranu tak, aby koutek úst dítěte zůstal volný. o Cévka se uchopí mezi ukazovák a palec a vloží se do koutku úst dítěte tak, aby směřovala do zadní části dutiny ústní a zároveň k patru. o Cévka je správně umístěna, pokud jí mléko teče přiměřenou rychlostí. o Obvykle není nutné plnit cévku mlékem před jejím vložením do úst dítěte. (Zamarská, 2005; Mydlilová, 1998; www.mamita.cz)

48

4. RYCHLÉ ŘEŠENÍ PŘÍPADNÝCH PROBLÉMŮ S KOJENÍM 4.1 Rychlá pomoc při problémech s prsy 4.1.2 Obtíže s bradavkami Bolestivé bradavky - v prvním týdnu kojení je zcela normální, že bradavky zarudnou a stanou se citlivější. Některé ženy pociťují po několika prvních sacích pohybech mírnou bolest. Bradavky se tímto způsobem přizpůsobují nově vzniklé situaci. Tyto příznaky jsou obvyklé kolem dvacátého kojení, trvají den až dva, pak zase samy od sebe vymizí. Pokud bradavky bolí i nadále nebo je jejich viditelné poškození, je třeba zjistit příčinu vzniku. Příčin existuje několik: 1. Bradavka dítěte není dostatečně hluboko v ústech - bradavka neleží dostatečně hluboko v ústech, to znamená, že na přední části jazyka dítěte leží bradavka, namísto vzadu, tím dochází k bolestivému tření a na bradavce vznikají citlivá místa, puchýřky nebo praskliny. Příčina pravděpodobně tkví v nesprávném přikládání dítěte matkou. Příčiny: -

Nesprávné přikládání dítěte matkou; bradavka během pití vyklouzne ven z úst dítěte.

-

Žena jedním prstem tlačí na prs, aby uvolnila nos dítěte; bradavka opět může vyklouznout.

-

Nesprávné sání dítěte; dítěte se rodí již s problémy se sáním, které se projevují už od prvního dne po porodu. Dítě se během vývoje v děloze naučí cucat si jazyk, prsty nebo palec, díky tomu si narušuje schopnost přirozeného sání.

-

Dítě má příliš krátkou podjazykovou uzdičku; v tomto případě jazyk nepřesahuje dolní dáseň nebo k ní nedosahuje, vlivem toho dochází k omezené pohyblivosti jazyka.

2. Pokožka bradavky je vytahována nebo péče o ni je nesprávná - na prsou vznikají malé ranky tzv. ragády. Tyto ragády jsou při kojení silně bolestivé a mohou být 49

vstupní branou pro mikroorganismy. (Weigert, 2006; Zamarská, 2005; Paulová 2000, Mydlilová; Paulová, 1998; Paulová, 2002)

Příčiny: -

Nesprávná poloha při kojení; při nevhodné poloze dítě tahá za bradavku.

-

Matka dítě bere od prsu, aniž by uvolnila sací vakuum.

-

Dítě saje nesoustředěně a hýbe hlavičkou, aniž by předtím pustilo bradavku; bradavka je natahována a trhána.

-

Nadměrným sáním odsávačky; vznikají tmavá bolestivá zarudnutí kolem bradavky.

-

Vlhké bradavky vlivem nesprávné péče.

-

Plísňová infekce prsou; někdy také nazývána moučnivka. Způsobuje zarudnutí, svědění, pálení, otok a prudké bolesti. Bradavka je buď šupinatá a suchá nebo rudá a lesklá, pergamenově bílá až růžová. S velkou pravděpodobností se plíseň rozšíří do úst dítěte někdy i na zadeček, projevující se silným opruzením s malými rudými pupínky.

Terapie: o Nepřestávat kojit; pokud žena potřebuje dopřát bradavce oddech, doporučí se jí jeden až dva dny odsávat mléko rukou, aby nedošlo k ucpání mlékovodů. První den po přestávce je podán bolavý prs při každém druhém nebo třetím krmení a v dalších dnech stále častěji. o Častější kojení; zamezíme tím silnému uchopování bradavky příliš hladového dítěte. o Měnit polohy při kojení; bradavky nejsou tolik zatěžovány. o Začátek sání usnadní matka teplým obkladem na bolavý prs nebo může využít masáž prsu, tím se zmírní bolest bradavky. o Dítě je potřeba přikládat nejprve ke zdravému prsu a později k bolavému; dítě saje ze zdravého prsu, tak dlouho dokud nezačne téct mléko, pak je nutné přiložit ho na bolavou stranu. o Pokud jsou postiženy obě bradavky je vhodné ruční odstříkání mléka, dochází stimulaci spouštěcího reflexu. Zkrátí se tím doba, kdy dítě saje na „prázdno“ a deformuje dvorec velkou silou.

50

o Po kojení se doporučuje, nechat bradavku s malým množstvím mléka a slin uschnout na vzduchu. V tomto období je vhodné nošení chráničů bradavek (viz obr. 37, příl. 4) o Používání absorpčních hedvábných vložek do podprsenky; hedvábí díky svým vlastnostem působí blahodárně na poraněnou pokožku. Umožňuje cirkulaci vzduchu, odvádí vlhkost. Na trhu existují i speciální gelové vložky, plnící stejnou funkci. o Při hojení platí zásada „ kožní poranění se hojí rychleji, když se jejich povrch udržuje vlhký“. (Weigert, 2006 str. 127) Proto se bradavky po uschnutí poklepávají lanolinem nebo třezalkovým olejem. Oba mají výhodu v tom, že se nemusejí před kojením otírat. Bradavky nejsou zbytečně vystavovány nadměrnému tření. o Jedná-li se o plísňovou infekci, první možnou volbou je návštěva lékaře; při podezření na tuto infekci není doporučováno vytlačovat několika kapek po kojení. Léčba je pomocí antimykotik v podobě mastí a gelu do úst dítěte a také zvýšená hygiena. Vložky do podprsenky používat jen jednou, prádlo denně vyměňovat a v neposlední řadě je nutné všechny věci, které přijdou do kontaktu s ústy dítěte denně 20 minut vyvářet. o Ženy i v této situaci mohou využít přírodní léčivé prostředky. (Weigert, 2006; Zamarská, 2005; Paulová 2000, Mydlilová; Paulová, 1998; Paulová, 2002)

4.1.3 Bolestivé nalití prsů „ Jedná se o stav, kdy jsou prsa doslova přeplněná mlékem, jsou bolestivá, oteklá, tvrdá“. (Zamarská, 2005 str. 41) Toto městnání se objevuje nejčastěji mezi 3. a 5. dnem po porodu. Je-li dítě krmeno méně často nebo má nesprávnou techniku sání, objeví se toto nalití i později. Jak tomuto stavu předejit? o Kojení zahájeno do půl hodiny po porodu. o Společný pobyt matky a dítěte v porodnici- rooming-in. o Kojení on-demand- kojení dle potřeby dítěte, bez omezování délky a frekvence. o Nepodávat dítěti jiné tekutiny nežli mateřské mléko. o Nepoužívat dudlíky, ani láhev.

51

Řešení této situace je následující: o Kojit častěji během dne i v noci. o Stimulace bradavek masážemi. o Před začátkem kojení odstříkat trochu mléka pro změkčení dvorce. Pro dítě je uchopení a přisátí jednodušší. o Měnit polohu při kojení. o Mezi kojeními je vhodné podávat studené obklady při otoku a teplé obklady na uvolnění mléka. o Použití vhodné podprsenky, která prsy podpírá a není těsná. (Zamarská, 2005; Mydlilová; Paulová, 1998, Paulová; 2000)

4.1.4 Ucpané mlékovody a zadržení (retence) mléka a zánět prsu „ mastitida“ „Je-li některý prs příliš napjatý, tvrdý a citlivý na tlak, pak se v mlékovodech nashromáždilo příliš mnoho mléka“. (Weigert, 2006 str. 129) V tomto případě se mléko v prsu tvoří normálně, ale neodtéká z důvodů vzniklé překážky v mlékovodu, např. ze zaschlého mléka. Vlivem retence mléka se na prsou mohou objevit bolestivé zatvrdnutí a zarudnutí, většinou na jednom určitém místě (např. na spodní vnější straně jednoho prsu). Podobné příznaky má v prvním stádiu i zánět prsu - mastitida. Proto je někdy v počátcích onemocnění obtížné rozlišit, zda se jedná o zadržení mléka či zánět prsu. Mastitida vzniká zhoršením včas neodstraněného ucpání mlékovodu nebo jí mohou způsobit bakterie, které do prsu pronikly popraskanými bradavkami. Postihován je většinou jen jeden prs v jeho dolní a boční časti. Žena již na začátku může pociťovat příznaky podobné chřipce, jako jsou bolesti hlavy, bolesti kloubů a svalů, únava, nevolnost, zvracení a horečka; pokud tyto symptomy přetrvávají déle než dva dny nebo se stav náhle zhorší během jednoho dne, je třeba navštívit lékaře, který ženě předepíše antibiotika. Léčba trvá zhruba 8 až 10 dní (viz tab. 2, příl. 4). (Weigert, 2006; Zamarská, 2005; Mydlilová, Paulová, 1998; Paulová 2000)

52

Prevence: o „Brzy kojit, často kojit a výhradně kojit“(www.laktacniliga.cz) – v prvním týdnu po porodu se nedá zcela vyhnout příznakům retence, je to způsobeno přeměnou mleziva na zralé mléko, čím ale matka dříve a častěji novorozence kojí, tím mírnější průběh retence má. o Dostatečné vyprazdňování prsů – pokud dítě nevyprázdnilo dostatečně prs, je nutné prs prohřát a zbylé mléko odsát ručně nebo pomocí odsávačky, aby nedocházelo k retenci. o Správná technika kojení - matka by se měla vyhnout přílišnému střídání prsou při jednom kojení. Prsy nejsou schopné se dostatečně vyprázdnit a vytváří tím překážku odtoku při dalším kojení. Poloha při kojení by měla být volena tak, aby brada dítěte směřovala k postiženému místu. o Nenarušovat vypuzovací reflex- nejčastější příčinou vzniku retence mléka je stres matky; stres potlačuje tvorbu oxytocinu, který plní funkci spouštěče vypuzovacího reflexu. Při jeho nedostatku mléko neteče a snadněji se hromadí v prsních lalůčcích. o Zabránit ztíženému odtoku mléka - velmi častou chybou matek je odtahování tkáně prsu prstem ve snaze udělat dítěti prostor před nosem na dýchání. Tlakem prstů na bradavku žena způsobí poruchu odtoku mléka při spouštěcím reflexu a snížené vyprazdňování prsů. Matkám s většími prsy je doporučována vhodná podprsenka, která zabraňuje protažení a ucpání vývodu. (Weigert, 2006; Zamarská, 2005; Mydlilová; Paulová, 1998; Paulová 2000)

Účinný postup při retenci mléka a mastitidě: V první řadě je nejdůležitější aby matka nepřestávala kojit, právě naopak kojit častěji a vydatněji. Mléko musí ven. Dítě je nejvhodnější kojit každou hodinu a půl, nejlépe z postiženého prsu. „ Je prokázáno, že vytrvalé kojení podporuje hojení prsu i při těžkém jednostranném zánětu prsu a takové mléko zdravému novorozenci neškodí“. (Weigert, 2006 str. 134)

Polohy při kojení by měly být voleny tak, aby spodní čelist dítěte masírovala zatvrdlé místo. Většinou dochází k zatvrdnutí spodní vnější straně prsu, takže dítě pak leží v boční poloze, viz kapitola 2.

53

Dalším krokem je nahřívání a masáže postiženého prsu. Teplo způsobuje otevírání mlékovodů a masáže snadnějšímu odtoku mateřského mléka. Postup je následující: o Půl hodiny před kojením je dobré přiložit na postižený prs například dětskou ohřívací láhev, nahřátý polštář nebo horký bylinkový obklad. o Během kojení může matka provádět jednoduchou masáž, díky které se mléko uvolní i ze zatvrdlých míst; zatímco dítě pije, matka spojenými špičkami prstů přejíždí po začervenalém místě vždycky směrem k bradavce. o Je- li prs tak plný, že dítě stěží bradavku uchopí, je nejvhodnější ještě před kojením trochu mléka odstříkat. o Po kojení žena může vyzkoušet studené zábaly. V neposlední řadě je nutné, aby si každá matka dopřávala dostatek odpočinku. Žádný stres, dostatek spánku a duševní klid jsou věci, které matka v tento okamžik potřebuje ze všeho nejvíce, k tomu, aby kojení bylo úspěšné. Při zánětu prsu je bezpodmínečný nutný klid na lůžku a léčba antibiotiky.

4.2 Co dělat, když dítě nepije pořádně?

4. 2.1 Spavé dítě Novorozené děti mají velmi silný sací reflex. „ Pokud se však matce během porodních bolestí podávaly silné léky, novorozenec může být v důsledku toho v prvních dnech ještě omámený“. Jiné příčiny spavosti v prvních týdnech po porodu mohou být následující: nízká porodní váha, předčasný porod, novorozenecká žloutenka. Pokud se dítě samo nehlásí, je nutné ho každé 2 až 3 hodiny budit. Snazší je ho probudit ve fázi snění. V této fázi se oči dítěte pohybují pod zavřenými víčky, výraz v obličeji se mění, dítě sebou někdy trhne. Při buzení není vhodné používat třesení bradou apod. Matka může využít několik technik, viz dále, je nutné podotknout, že každé dítě je jiné, proto je třeba zkoušet, co na dítě nejdéle působí. Techniky usnadňující probuzení dítěte: o Studenou žínkou omýt dítěti obličej. o Palcem třít chodidla dítěte. o Mokrýma rukama masírovat končetiny dítěte. 54

o Některé děti se probudí i při přebalování. o Technika „ oči mrkající panenky“- matka vezme dítě do obou rukou tak, že dítě drží v podpaží, prsty a palci obou rukou mu podpírá hlavičku. Tělo dítěte leží na matčině předloktí. Konec zavinovačky je opřen o klín matky. Matka pak pohybuje novorozencem dopředu a dozadu. Jakmile dítě otevře oči, matka se snaží zachytit jeho pohled. Před kojením matka může dítěti usnadnit kojení, pokud si na prsy přiloží teplý obklad, aby se uvolnil vypuzovací reflex. Také se doporučuje vymačkat před kojením několik kapek mateřského mléka k navození chutí dítěte, nebo otřít rty dítěte mateřským mlékem. Při kojení je vhodné střídavě nabízet oba prsy. Pokud dítě během kojení opět usíná, stačí ho zvednout od boků tak, aby jeho horní polovina těla byla ve svislé poloze. Je důležité, aby matka při kojení slyšela dítě polykat po jednom až dvou sacích pohybech. Dítě by mělo ve dne pít po dobu dvaceti až třiceti minut každé dvě až tři hodiny v noci po čtyřech hodinách.(Weigert, 2006; Zamarská; 2005, Paulová, 2002)

4.2.2 Neklidné dítě Dítě zneklidní většinou ze dvou důvodů, buď došlo ke zpomalení mléka, nebo naopak je mléka příliš mnoho. Pokud se jedná o zpomalení mléka, je vhodné ještě před kojením nahřát prsa teplým obkladem, po několika minutách se prsa odsávají ruční odsávačkou tak dlouho, dokud mléko neteče. Nyní je ta správná doba pro přiložení dítěte. Po jednom nebo dvou dnech se tato situace sama upraví. Jedná-li se o druhou příčinu, tedy o silný vypuzovací reflex, při kterém proud mléka kape nebo tryská i poté co dítě bradavku pustilo. Dítě při sání není schopno dostatečně polykat. V této situaci je nejlepší před kojením, odsát trochu mléka z prsou, aby dítěti mléko tolik netryskalo do úst.

4.2.3 Dítě u prsu pláče Prvním krokem je zjistit důvod, proč dítě pláče. Nejdůležitější nápovědou nečasový bod, kdy dítě začíná křičet. Odmítá bradavku předem, nebo pláče až poté co ji mělo v ústech? Pláče předtím než začne mléko pořádně téct, nebo až po několika horlivých hltech? 55

Dítě pláče před pitím, aniž by uchopilo prs Příčin může být opět několik. Pokud to vypadá, že dítě není schopno si poradit s bradavkou, může být příčina v nesprávném sání. S tímto problémem se lze častěji setkávat v prvních čtyřech týdnech po porodu u předčasně narozených dětí. V tomto období by se dítěti nemělo nabízet nic jiného kromě prsu. Pokud dítě nadále odmítá prs, je nevhodnější způsobem alternativní krmení. Další příčinou mohou být ploché nebo vpáčené bradavky. Dítě pláče během krmení Z jednou mnoha příčin je zvýšená tělesná zátěž před kojením, anebo silně kořeněný pokrm, který matka snědla. Obojí způsobí přechodnou chuť mléka. V tomto případě je řešení velmi jednoduché, stačí, když žena sní něco, co obsahuje vanilku, a všechno se zase velmi brzy dá do pořádku. Další možnou příčinou je rychlé sání dítěte, při kterém se dítě zakucká a to ho bolí. Matka může dítěti pomoct, pokud ho podrží v poloze k odříhnutí. Stává-li se to častěji, dítěti by během pití mohla pomoct ohřívací láhev na bříšku. (Weigert, 2006; Paulová; 2002, Mydlilová, 1998; Paulová, 1998)

Tuto reakci může způsobit i bolest bříška. Matka může slyšet jak dítěti v bříšku „rachotí“ a škrundá. Střevo tímto způsobem reaguje, jakmile mléko dorazí do žaludku. V neposlední řadě možnou příčinou pláče dítěte během kojení je preferování jednoho prsu před druhým. Dítě pláče po pití Projevuje se u dítěte, které pilo příliš chvatně anebo je dítě v období, kdy má střevo dítěte sklon ke kolikám. I tady matka uleví dítěti, pokud dítě zvedne do polohy určené k odříhnutí. Pomoci by mohla i ohřívací láhev na bříšku popřípadě masáž nožiček, kdy matka svým palcem jemně krouží ve středu paty- leží zde reflexní zóny zažívacích orgánů.

56

4.3 Překážky ze strany matky Pokud matka onemocní infekční chorobou, ve většině případů se kojení nepřerušuje. Dítě dostává v mateřském mléce potřebné protilátky, které zabraňují přenosu onemocnění matky na dítě, nebo způsobí velmi lehký průběh onemocnění u dítěte. Ženy se nemusí obávat braní léků v období kojení. V dnešní době existuje překvapivě jen malé množství léků, které jsou nevhodné (viz dále). Léky zcela kontraindikované jsou takové, které přecházejí do mateřského mléka ve větším množství, které je nebezpečné pro dítě. Do této skupiny patří: o Cytostatika13 o Radiofarmaka o Tyreostatika14 o Lithium a námelové preparáty o Imunosupresiva15

Léky relativně kontraindikované škodí dítěti při dlouhodobém užívání a při vysokých dávkách. Kojení je možné, pokud je dítě pod lékařským dohledem. Patří sem: o Sulfonamidy (Biseptol, Bismoral) o Diuretika, antiepileptika a sedativa o Některé hormony- estrogeny I bezpečné léky by měla žena užívat s rozvahou. Je vhodné je brát dlouho před kojením nebo těsně po kojení, tím se jejich hladina v matčině krvi sníží. Při krátkodobém užívání léků kontraindikovaných a relativně kontraindikovaných může žena kojení přerušit. Po tuto dobu je nutné dítě krmit umělou výživou pouze pomocí alternativního způsobu krmení. Mateřské mléko se musí po celou dobu pravidelně odstříkavat k udržení tvorby mléka a také jako prevence retence. ( Zamarská, 2005; Klímová, 1998; Paulová, 2002)

13

Cytostatika jsou skupina léků používána k léčbě nádorových onemocnění.

14

Tyreostatika se používají k léčbě zvýšené funkce štítné žlázy

15

Imunosupresiva jsou léky k tlumení imunitní reakci

57

5. ÚLOHA PORODNÍCH ASISTENTEK A DĚTSKÝCH SESTER V PODPOŘE KOJENÍ „Zdravotnický personál hraje důležitou roli při prosazování, podpoře a ochraně kojení“(Mydlilová, 1996) Proto je vhodné se zmínit o kompetencích zdravotnického personálu. (porodních asistentek a dětských sester).

5.1 Profesní role porodních asistentek a dětských sester Sestra stejně tak jako porodní asistentka plní profesní roli advokátky pacienta. Tato role zahrnuje tři kategorie: advokáta – obhájce - ochránce, a to ve zcela specifickém kontextu oboru ošetřovatelství. Advokáta v ošetřovatelství chápeme jako člověka, který prosazuje právo, zastupuje klienta tam, kde on sám toho není schopen. Klíčová je znalost právních norem, cit pro spravedlnost, nestrannost, úcta a respekt k zákonům. Obhájce je člověk, který obhajuje zájmy jiného člověka (klienta). Tento člověk musí odvahu, jistou míru sebevědomí a schopnost komunikovat. Ochránce je typ člověka, který: saturuje pocit bezpečí a jistoty, brání poškození a ublížení. Je potřeba nutná dávka intuice, empatie a předvídavosti. Sesterská role advokátky se uplatňuje tam, kde pacient nezná, neumí nebo je pro něj obtížné účinně saturovat své potřeby, problémy a přání. Sesterská role zahrnuje: saturování potřeb, řešení ošetřovatelských problémů pacientů, které sestry samy identifikují a posléze je řeší dle svých kompetencí. Pokud porodní asistentka a dětská sestra má zastávat roli advokátky pacienta, musí mít vysokou úroveň profesionality. To znamená: o Zaměřit se na pacienta, na kvalitu poskytování péče a na bezpečnost. o Využívat metody ošetřovatelského procesu. o Mít vysokou míru osobní odpovědnosti a angažovanosti, pravidelné vzdělávání. o Mít zdravou míru profesního sebevědomí. o Umět komunikovat neagresivně, znát asertivní techniky. 58

o Umění argumentace a přesvědčování. o Schopnost práce s velkým rizikem. (Špirudová, Králová, 2006)

5.2 Osobnost porodní asistentky Porodní asistentka je osoba, která byla řádně přijata do vzdělávacího programu pro porodní asistentky, ukončila daný vzdělávací program, a získala tak požadovanou kvalifikaci a registraci pro výkon povolání. Charakteristika profese: „Porodní asistentka asistuje normálnímu porodnímu procesu, podporuje jej, pečuje o něj, hýčká jej.“ (Štromerová, 2003 str. 8 - 11) V ČR se dají porodní asistentky rozdělit na dvě skupiny: o

ty, které říkají, že mají na zřeteli především prospěch klientek

o

ty, které říkají, že mají na zřeteli prospěch žen, ale jejich hlavní náplní je

přizpůsobovat se přáním lékařů. První skupina porodních asistentek prosazuje: o Práci bez závislosti na lékaři. o Právo ženy na výběr a způsobu porodu, místa porodu. o Porodnickou péči bezpečnou matce i dítěti. Druhá skupina asistentek: o Souhlasí s prací pod vedením lékaře. o Spíše než právu ženy se věnuje právu lékaře. o Prosazuje bezpečnou péči během porodu. o Podporuje porod vedený pod dozorem lékaře. Porodní asistentka může vykonávat svou profesi v jakémkoliv prostředí (ambulantních zdravotnických zařízení, nemocnic a také v domácím prostředí). Porodní asistentka hraje také velmi důležitou roli ve zdravotním poradenství a vzdělávání žen. Tato práce zahrnuje předporodní přípravu a přípravu k rodičovství.

59

Kompetence porodní asistentky: o Edukuje klientky o životosprávě v těhotenství a při kojení, o přípravě k porodu, poskytuje rady a pomoc v otázkách sociálně - právních. o Provádí návštěvy v rodinách těhotných, šestinedělek a sleduje jejich zdravotní stav. o Podporuje a edukuje ženu v péči o novorozence, podporuje kojení. o Diagnostikuje těhotenství, doporučuje nebo provádí vyšetření nutná během sledování fyziologického těhotenství. o Sleduje stav plodu v děloze, rozpoznává případné patologie. o Pečuje o rodičky ve všech dobách porodních a vede fyziologické porody, v neodkladné situaci vede porody i koncem pánevním. o Ošetřuje porodní a poporodní poranění. (zákon 424/2004; Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2000; Eliášová, 2000; Štromerová, 2003 str. 8 - 11)

5. 3 Osobnost dětské sestry Dětská sestra poskytuje péči zdravím i nemocným dětem, včetně novorozenců a adolescentů. Výjimku tvoří děti, u kterých dochází k selhání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí nebo mají patologické změny psychického stavu, které vyžadují stálý dozor. Kompetence dětské sestry: o Připravuje stravu novorozeným dětem, kojencům a batolatům. o

Edukuje matky v technice kojení a dohlíží na jeho správné provedení,

o Provádí první ošetření novorozence na porodním sále, včetně případného zahájení okamžité resuscitace. o Zajišťuje screeningová vyšetření, učí matky správnému ošetřování novorozence. o Vyhledává rizikové faktory ohrožující vývoj dítěte. o Provádí psychickou přípravu dítěte na diagnostické a léčebné výkony. o Poskytuje ošetřovatelskou péči v rámci primární péče, a to zejména v oblasti péče o dítě, tj. ve výživě, kojení, hygieně, v ošetřování dětí, zajišťuje dodržování plánu povinného očkování a preventivních prohlídek.

60

o Edukuje matky ve výchově a péči o děti v jednotlivých vývojových obdobích. (zákon 424/2004, www.mzcr.cz)

5.4 Úloha porodních asistentek a dětských sester v oblasti kojení Prenatální péče V prenatálních poradnách je důležité, aby žena dostala dostatek informací v oblasti kojení. Během těchto sezení by měla sestra, zjisti, co již žena o kojení ví, a cíleně jí učit, jak kojení ovlivňovat. Je nutné podotknout, že každá žena má právo se rozhodnout, zda kojit bude či ne. V prenatálních poradnách by sestra či porodní asistentka měla: o Vysvětlit fyziologii tvorby mléka a výhody kojení. o Povzbudit klientku ke kojení. o Přesvědčit matku, že je schopna překonat problémy, které se mohou vyskytnout. o Věnovat zvláštní pozornost prvorodičkám a ženám, které mají špatnou předchozí zkušenost. o Poskytnout rady ženám, které mají problémy s bradavkami. V porodnici je potřeba, aby sestra či porodní asistentka: o Umožnila společný pobyt matce a dítěti. o Nabídla matce pomoc při kojení. o Vysvětlila správnou techniku kojení. o Povzbuzovala matku ke kojení, pokud se vyskytnou komplikace. o Naučit matku správné péči o prsy. o Podporovat kojení on-demand (podle potřeby dítěte). o Nedovolit propagaci umělé výživy. Po propuštění domů je nutné: o Nabídnout pomoc matce, pokud by se vyskytly problémy. o Poučit matku o výlučném kojení do 6. měsíců. o Varovat před podáváním dudlíků či láhve.

(Mydlilová, 1998) 61

6. PRAKTICKÁ ČÁST 6. 1 Metodika průzkumu Cílem bakalářské práce bylo zjistit, do jaké míry edukace a přístup dětských sester a porodních asistentek k matkám, ovlivňuje začátek a průběh kojení. Dalším cílem bakalářské práce bylo zjištění, zda rodičky chodí do porodnice informované o porodu a kojení a v neposlední řadě, zda po odchodu z porodnice umí kojit. Po prostudování literatury byly stanoveny konkrétní cíle a hypotézy. Pro zpracování metodické části bakalářské práce byla zvolena jedna z metod sociologického výzkumu, a sice dotazník. Dotazník byl vybrán z několika důvodů a to: o

Získání velkého počtu informací.

o

Otevřenost respondentů z důvodu anonymity.

o

Operativnost a menší časová náročnost této techniky.

Před samotnou realizací výzkumu byla provedena mezi matkami pilotní studie, na jejímž základě byly upraveny testové otázky. Sběr dat probíhal od ledna do konce února. Studovaný soubor zahrnoval matky na oddělení šestinedělí, porodní asistentky, dětské sestry.

6. 2 Zpracování a tvorba dotazníků Dotazníky byly rozdány na oddělení šestinedělí v Bohunicích a v porodnici na Obilném trhu. Při sběru dat bylo využito také internetových stránek časopisu Aperio, kde měly některé matky možnost vyplnit tento dotazník. Celkem bylo matkám rozdáno 120 dotazníků. Návratnost činila 83, 33 %. Celkem bylo dětským a porodním asistentkám rozdáno 60 dotazníků. Návratnost v Bohunicích byla 100% stejně tak jako na Obilném trhu. Studovaný vzorek v konečné fázi tvořil 50 matek z porodnice Bohunice, 50 matek z Obilného trhu, 15 dětských sester a 15 porodních asistentek z Bohunic a 15 dětských sester a 15 porodních asistentek z Obilného trhu. Dotazníky určené pro matky obsahují 34 otázek. Převládají v něm otázky uzavřené nebo výběrové. 62

Dotazník se skládá ze tří částí. První část dotazníku se týká těhotenství a porodu. Položky 1 - 3 zjišťují věk, porodnici, ve které ženy rodily a počet porodů. Položky 4 - 10 zjišťují průběh těhotenství, způsob získávání informací a mají za úkol ověřit hypotézu H4 Položky 11 - 17 zjišťují názor matek na práci porodní asistentky a průběh porodu. Dalším cílem bylo zjistit, jakou úlohu mají asistentky při prvním přiložení dítěte. Druhá oblast dotazníku obsahuje otázky týkající se oddělení šestinedělí. Tyto otázky měly ověřit hypotézu H1, H2. Třetí oblast dotazníku se týkala samotného kojení. Otázky měly za úkol zjistit názory matek na kojení a také ověřit hypotézu H3. Dotazník určený porodním asistentkám a dětským sestrám: Dotazník byl vytvořen z důvodu zjištění názoru porodních asistentek a dětských sester na vlastní práci. Některé otázky byly podobné jako v dotazníku u matek. Tím mohl být srovnán, pohled matek na danou problematiku s pohledem dětských sester a porodních asistentek. Dotazník obsahuje 18 otázek. Převládají, zde otevřené otázky. Položky 1 - 3 jsou kontaktní, zjišťují, věk dotazovaných, pracoviště a počet let v oboru. Položky 4 – 18 jsou postojové, zjišťují názory dětských sester a porodních asistentek na jejich práci, pobyt matek na oddělení šestinedělí apod. Mají také za úkol ověřit hypotézy H1 H4.

63

6. 3 Cíle Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, do jaké míry edukace porodních asistentek a dětských sester a jejich přístup k matkám ovlivňuje začátek a průběh kojení. -

Zjistit, kdo lépe edukuje v oblasti kojení, zda porodní asistentky nebo dětské sestry.

-

Zjistit, zda klientky po odchodu z porodnice umí kojit.

-

Zjistit, jaký vliv má práce porodních asistentek a dětských sester na průběh kojení a na kojení dalšího dítěte.

-

Zjistit, zda klientky chodí do porodnice informované.

6. 4 Hypotézy H1- Lze předpokládat, že dětské sestry z pohledu svého i z pohledu klientek edukují o kojení lépe než porodní asistentky. H2- Lze předpokládat, že většina klientek po odchodu z porodnice umí kojit. H3- Lze předpokládat, že práce porodních asistentek a dětských sester má vliv na průběh kojení a na kojení dalšího dítěte. H4- Lze předpokládám, že většina klientek chodí do porodnice informovaná v oblasti porodu a kojení.

64

6. 5 Výsledky průzkumu a jejich analýza První oblast dotazníku se týkala těhotenství, předporodní přípravy a porodu samotného. Cílem bylo, zjisti, jak průběh těhotenství a porodu samotného ovlivňuje začátek kojení, jestli rodičky chodí do porodnice informované a jak tyto informace získávaly. V neposlední řadě získat názory klientek na prací porodní asistentky a celého porodního sálu.

6.5.1 Dotazník určený ženám po porodu Otázka č. 1 Místo výběru dotazníků. Zkoumaný vzorek zahrnuje 50 maminek po porodu z oddělení šestinedělí z porodnice Bohunice a 50 maminek po porodu z oddělení šestinedělí z porodnice Obilný trh. Otázka č. 2 Věk zkoumaného vzorku a) 18- 29 b) 30-39 c) 40 a více Z tabulky číslo 3 vyplývá, že největší počet dotazovaných žen patří do věkové skupiny 30 až 39 let (51 %), dále je to věková skupina 18-29 let (36 %) a nejméně žen patří do věkové skupiny 40 let a více (13 %). Tab. 3: Věk dotazovaných respondentek Věk žen

Počet v %

Počet (n)

18-29

36%

36

30-39

51%

51

40 a více

13%

13

65

Graf č. 1: Věk dotazovaných respondentek

Otázka č. 3 Byla jste a) prvorodička b) druhorodička c) vícerodička Z uvedené tabulky, je zřejmé, že největší počet dotazovaných žen bylo prvorodiček (44 %), dále to byly ženy druhorodičky 41 % a v 15 – ti % vícerodičky. Tab. 4: Počet porodů Počet porodů

Počet v % Počet (n)

prvorodička

44%

44

Druhorodička

41%

41

vícerodička

15%

15

66

Graf č. 2 : Počet porodů

Otázka č. 4 Probíhalo Vaše těhotenství bez komplikací? a) ano b) ne Z uvedených hodnot jednoznačně vyplývá, že 63 % žen nemělo komplikované těhotenství. U zbývajících 37 % žen se v průběhu těhotenství vyskytly nějaké komplikace. Tab. 5: Probíhalo těhotenství bez komplikací? Odpovědi na otázku

Počet v %

Počet (n)

Ano

63%

63

Ne

37%

37

Graf č. 3: Probíhalo těhotenství bez komplikací? 67

Pokud se vyskytly komplikace, tak jaké? Tab. 6: Nejčastější komplikace vzniklé v těhotenství Počet odpovědí

Počet (n)

2 ženy

2

Snížená srdeční činnost dítěte 1 žena

1

Gestační diabetes mellitus

3 ženy

3

Gestační hypertenze

4 ženy

4

Hematom, placenta previa

1 žena

1

Krvácení v těhotenství

2 ženy

2

Tvrdnutí břicha

3 ženy

3

Pootevřený děložní čípek

1 žena

1

Astma

1 žena

1

Neurologické obtíže

2 ženy

2

Nejčastější problémy Předčasný odtok vody

plodové

Mezi nejčastější komplikace, které provázely těhotenství dotazovaných žen, patří gestační hypertenze, tvrdnutí břicha a gestační diabetes mellitus.

68

Otázka č. 5 Chodila žena během těhotenství do některého centra, pořádající předporodní přípravu? a) ano b) ne Z průzkumu vyplynulo, že 39 % žen navštívilo během těhotenství předporodní kurzy, 61 % žen nikoliv. Tab. 7: Chodila žena během těhotenství do předporodní přípravy? Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

39%

39

ne

61%

61

Graf č. 4 : Chodila žena během těhotenství do předporodní přípravy?

69

Pokud ne, kde jinde žena získávala informace. a) z knih, časopisů, publikací b) z medií c) od kamarádky d) od gynekologa e) jiné…. Nejvíce respondentek z Bohunic čerpalo informace z knih, časopisů a publikací (54 %), 22 % žen z médií, 20 % od kamarádky a nejméně informací čerpaly od svého gynekologa (12 %). Respondentky z Obilného trhu volily nejčastěji opět odpověď a, tedy z knih a medií a odpověď e, tedy jiné. Jiným zdrojem informací ženy uváděly internet (14 žen), předporodní kurz před prvním dítětem (12 žen), minulé zkušenosti (8 žen) a návštěva porodního sálu (3 ženy). Tab. 8 : Kde jinde žena získávala informace? Odpovědi

Respondentky B

Respondentky O

z knih, publikací…

54%

66%

z médií

22%

47%

od kamarádky

20%

53%

od gynekologa

12%

13%

jiné

10%

60%

70

Graf č. 5 : Kde jinde žena získávala informace? Otázka č. 6 Dostala žena v tomto centru dostatek informací? a) ano b) ne Z průzkumu vyplynulo, že 90 % žen dostalo dostatek informací a jen 4 % žen dostatek informací neobdrželo. Rozdíl lze vidět u respondentek z Bohunic, které z 21 % nebyly spokojeny s dostatkem informací naopak u respondentek z Obilného trhu, byla 100 % spokojenost s dostatkem informaci. Tab. 9 : Dostala žena v tomto centru dostatek informací?

Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

Ano

90%

35

Ne

10%

4

Graf č. 6 : Dostala žena v tomto centru dostatek informací?

71

Otázka č. 7 Byly informace získané z kurzu pro ženu srozumitelné? a) srozumitelné b) méně srozumitelné c) nesrozumitelné Pro 46 % žen získané informace byly plně dostačující, pro 39 % žen méně dostačující a pouze pro 15 % žen byly nedostačující. Je zajímavé, že i když 100 respondentek z Obilného trhu dostalo dostatek informací, pro 25 % respondentek byly nesrozumitelné. Tab. 10: Byly informace získané z kurzu pro ženu srozumitelné? Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

srozumitelné

46%

18

méně srozumitelné

39%

15

nesrozumitelné

15%

6

Graf č. 7: Byly informace získané z kurzu pro ženu srozumitelné?

Graf č. 7: Byly informace získané z kurzu pro ženu srozumitelné?

72

Otázka č. 8 Připravovala se žena během těhotenství na kojení? a) ano b) ne Z tabulky číslo 11. je zřejmé, že pouze 33 % žen se připravuje na kojení již v těhotenství, 67 % žen tak nečiní. Tab. 11: Připravovala se žena během těhotenství na kojení? Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

Ano

33%

33

Ne

67%

67

Graf č. 8: Připravovala se žena během těhotenství na kojení?

73

Otázka č. 9 Prohlížel gynekolog někdy v průběhu těhotenství ženiny prsy? a)ano b) ne Z uvedených hodnot jednoznačně vyplývá, že převážná většina gynekologů v průběhu těhotenství prsy neprohlíží. Tab. 12: Prohlížel gynekolog někdy v průběhu těhotenství ženiny prsy? Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

Ano

20%

20

Ne

80%

80

Graf č. 9: Prohlížel gynekolog někdy v průběhu těhotenství ženiny prsy?

74

Otázka č. 10 Probíhal porod bez komplikací? a) ano b) ne U 72 % žen porod probíhal bez komplikací, pouze u 28 % žen se vyskytly komplikace. Tab. 13: Probíhal porod bez komplikací? Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

Ano

72%

72

Ne

28%

28

Graf č. 10: Probíhal porod bez komplikací?

75

Pokud byla odpověď ne, tak jaké komplikace se vyskytly? Mezi nejčastější komplikace porodu patří dle tab. 14 porod kleštěmi, pomalé otevírání porodních cest a také císařský řez. Tab. 14: Nejčastější komplikace vzniklé při porodu Nejčastější odpovědi

Počet

porod kleštěmi

8 žen

hypoxie plodu

3 ženy

konec pánevní

1 žena

pupečník kolem krku dítěte

1 žena

poporodní krvácení

1 žena

císařský řez

8 žen

velké dítě

1 žena

pomalé

otevírání

porodních

cest

8 žen

slabá děložní činnost

3 ženy

76

Otázka č. 11 Splnil průběh porodu představy ženy? a) ano b) ne Z tabulky č. 15 jednoznačně vyplývá, že 70 % žen byla se svým porodem spokojena, 30 % žen nikoliv. Tab. 15: Splnil průběh porodu představy ženy? Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

Ano

70%

Ne

30%

70 30

Graf č. 11: Splnil průběh porodu představy ženy?

77

Pokud žena odpověděla ne, co se jí nelíbilo? Z tabulky číslo 16 je zřejmé, že nejvíce žen bylo nespokojeno s přístupem porodní asistentky, dále také byly nespokojeny s provedením císařského řezu a komplikacemi, které vznikly během porodu. Tab. 16: Co se ženě na porodu nelíbilo? Nejčastější odpovědi

Počet

Počet (n)

špatná práce porodní asistentky

8 žen

8

provedení císařského řezu

8 žen

8

špatná páce lékaře

3 ženy

3

komplikace vzniklé při porodu

8 žen

8

nepodání epidurální analgezie

2 ženy

2

1 žena

1

samotný porod - matka si myslela, že bude lehčí

Otázka č. 12 Proběhlo u ženy první přiložení dítěte v průběhu dvou hodin po porodu? a) ano b) ne Velmi potěšující je, že u 72 % žen bylo přiloženo dítě k prsu do dvou hodin po porodu. U 26% z nějakého důvodu (viz dále) přiložení nebylo provedeno. Tab. 17: Proběhlo u ženy první přiložení dítěte v průběhu dvou hodin po porodu? Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

74%

ne

26%

74 26

78

Graf č. 12: Proběhlo u ženy první přiložení dítěte v průběhu dvou hodin po porodu?

Pokud nebylo u ženy provedeno první přiložení dítěte v průběhu dvou hodin po porodu, z jakého důvodu? Z tabulky číslo 18. vyplývá, že nejčastější příčiny nepřiložení dítěte v průběhu dvou hodin po porodu, jsou hypoxie plodu, předčasné narození dítěte a císařský řez. Tab. 18: Nejčastější důvody ne provedení první přiložení dítěte? Nejčastější odpovědi

Počet

Počet (n)

předčasné narození dítěte

4 ženy

4

hypoxie plodu

6 žen

6

konec pánevní

1 žena

1

císařský řez

8 žen

8

matka se necítila dobře

2 ženy

2

spavé dítě

1 žena

1

kleště- dítě bylo odneseno

1 žena

1

79

Otázka č. 13 Jak reagovalo dítě na první přiložení? a) přisálo se hned b) přisálo se pomocí porodní asistentky c) nepřisálo se Více jak třetina dětí se přisála hned, ve 36 – ti % se přisálo s dopomocí porodní asistentky a 22 % dětí se nepřisálo vůbec. Tab. 19: Jak reagovalo dítě na první přiložení? Odpovědi

Počet v %

dítě se přisálo hned přisálo se s pomocí porodní asistentky

42 %

nepřisálo se

22%

Počet (n) 42 36

36% 22

Graf č. 13: Jak reagovalo dítě na první přiložení?

80

Otázka č. 14 Dostávala žena potřebné informace před porodem, v průběhu porodu od porodní asistentky nebo se musela ptát? a) ano b) ne Potřebné informace před porodem a v průběhu porodu dostalo 83 % žen od porodní asistentky včas, pouze 17 % žen se musela sama ptát. Tab. 20: Dostávala žena potřebné informace od porodní asistentky včas? Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

83%

83

ne

17%

17

Graf č. 14: Dostávala žena potřebné informace od porodní asistentky včas?

81

Otázka č. 15 Jak by žena ohodnotila práci porodní asistentky? a) naprosto vyhovující b) uspokojující c) neuspokojivé Velmi příjemné je zjištění, že 69 % žen by ohodnotilo práci porodní asistentky naprosto vyhovující, jen 16 % respondentek z Bohunic práci porodní asistentky hodnotí jako neuspokojivou.

Tab. 21: Jak žena hodnotí práci porodní asistentky? Odpovědi

Počet v %

naprosto vyhovující

69%

Počet (n) 69

uspokojující

23%

23

neuspokojivé

16%

8

Graf č. 15: Jak žena hodnotí práci porodní asistentky?

82

Otázka č. 16 Jak by žena ohodnotila porodní asistentky, lékaře a prostředí na porodním sále? a) naprosto vyhovující b) uspokojující c) neuspokojivé (proč?) V naprosté většině ženy hodnotí porodní sál (porodní asistentky, lékaře a prostředí) naprosto vyhovující. Pouze 3% žen nebylo spokojeno. Nejčastějším důvodem byla nespokojenost s prací lékaře (3 ženy napsaly tuto odpověď) a také se sprchami, které nejsou na pokoji.

Tab. 22: Jak žena hodnotí porodní asistentky, lékaře a prostředí na porodním sále? Odpovědi

Počet v %

naprosto vyhovující

76%

Počet (n) 76

uspokojující

21%

21

neuspokojivé

3%

3

Graf č. 16: Jak žena hodnotí porodní asistentky, lékaře a prostředí na porodním sále?

83

Otázka č. 17 Jak hodnotí samotný porod, porodní asistentky, lékaře, prostředí lidé, kteří byli s rodičkou u porodu? a) naprosto vyhovující b) uspokojující c) neuspokojivé (proč?) Lidé, kteří byli přítomní porodu, hodnotí z 66 % porodní sál naprosto vyhovující, pouze 2 % byla s porodním sálem nespokojena. Jako nejčastější důvod nespokojenosti je práce lékaře. Tab. 23: Jak hodnotí samotný porod, porodní asistentky, lékaře, prostředí lidé, kteří byli s rodičkou u porodu? Odpovědi

Počet v % Počet (n)

naprosto vyhovující

66%

66

Uspokojující

33%

33

neuspokojivé

2%

2

Graf č. 17: Jak hodnotí samotný porod, porodní asistentky, lékaře, prostředí lidé, kteří byli s rodičkou u porodu?

84

Druhá oblast dotazníku byla zaměřena na oddělení šestinedělí. Cílem této části dotazníku bylo zjistit, jaké jsou nejčastější komplikace vzniklé při kojení, jak hodnotí klientky práci sester a porodních asistentek a také kdo lépe vysvětluje a pomáhá klientkám řešit vzniklé problémy s kojením. Otázka č. 18 Bylo u ženy snadné kojit hned od začátku nebo měla s kojením nějaké problémy? a) ano b) ne Z tabulky číslo 24 vyplývá, že 57 % žen nemělo žádné problémy s kojením, u 43 % žen se komplikace vyskytly. U respondentek z Obilného trhu se vyskytovaly častěji problémy než u respondentek z Bohunic (o 10 % více). Tab. 24: Bylo u ženy snadné kojit hned od začátku nebo měla s kojením nějaké problémy? Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

Ano

57%

57

Ne

43%

43

Graf č. 18: Bylo u ženy snadné kojit hned od začátku nebo měla s kojením nějaké problémy

85

Jaké komplikace se u žen vyskytly, ukazuje tabulka č. 25

Tab. 25: Nejčastější komplikace vzniklé při kojení Nejčastější odpovědi

Počet

Počet (n)

problémy s polohou při kojení

5 žen

5

pozdní laktace

4 ženy

4

obtížné přisávání dítěte

13 žen

13

citlivé bradavky

5 žen

5

spavé dítě

6 žen

6

křičící dítě

1 žena

1

císařský řez

4 žen

4

malé dítě- velká prsa

1 žena

1

ploché nebo vpáčené bradavky

4 ženy

4

Mezi nejčastější komplikaci, která u žen vyvolala problém s kojením, je obtížné přisátí dítěte.

86

Otázka č. 19 Informace o kojení ženě podávala? a) porodní asistentka b) dětská sestra c) obě Informace o kojení nejčastěji podávala dětská sestra (57 %), v 27 - ti % to byla jak porodní asistentka, tak dětská sestra. Tab. 26: Informace o kojení ženě podávala? Odpovědi porodní asistentka

Počet v %

Počet (n)

16%

16

dětská sestra

57%

57

obě

27%

27

Graf č. 19: Informace o kojení ženě podávala?

87

Otázka č. 20 Při kojení ženě pomáhala? a) porodní asistentka b) dětská sestra c) obě Z tabulky číslo 27 vyplývá, že ženám při kojení pomáhají nejvíce dětské sestry (78 %). Jen 15 % porodních asistentek pomáhá klientkám v oblasti kojení. Tab. 27 : Kdo ženě pomáhal s kojením? Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

porodní asistentka 15%

15

dětská sestra

78%

78

obě

7%

7

Graf č. 20: Kdo ženě pomáhal s kojením?

88

Otázka č. 21 Při podávání informací o kojení používala dětská sestra nebo porodní asistentka nějaké ukázkové materiály? a) ano b) ne Jen velmi malé procento (5 %) porodních asistentek a dětských sester při edukaci využívá ukázkové materiály. Pokud ano, jaké? Nejčastěji ženy uváděly brožurky a názornou ukázku. Tab. 28:Používala při podávání informací dětská sestra nebo porodní asistentka ukázkové materiály? Odpovědi

Počet v%

Počet (n)

ano

5%

5

ne

95%

95

Graf č. 21: Používala při podávání informací dětská sestra nebo porodní asistentka ukázkové materiály?

89

Otázka č. 22 Podané informace byly a) srozumitelné b) méně srozumitelné c) nesrozumitelné Pro většinu žen podávané informace byly srozumitelné. U 25 % žen byly podávané informace méně srozumitelné. Jen 5 % žen uvedlo, že podávané informace byly nesrozumitelné. Tab. 29: Podané informace byly Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

srozumitelné méně srozumitelné

70%

70

25%

25

nesrozumitelné

5%

5

Graf č. 22: Podané informace byly

90

Otázka č. 23 Pokud se vyskytly problémy s kojení, kdo ženě pomáhal? a) porodní asistentka b) dětská sestra c) obě Z tabulky číslo 30 je zřejmé, že pokud se vyskytují problémy, pomáhají nejčastěji porodní asistentky i dětské sestry současně. Problémy s kojením se vyskytly u 35 žen z 50. Tab. 30: Pokud se vyskytly problémy s kojení, kdo ženě pomáhal? Odpovědi porodní asistentka

Počet v %

Počet (n)

20%

dětská sestra

40%

7 14

obě

40%

14

Graf. 23: Pokud se vyskytly problémy s kojení, kdo ženě pomáhal?

91

Jaké informace ženě podávala dětská sestra nebo porodní asistentka k vyřešení problému? Tab. 31 Informace podané k vyřešení problému Odpovědi

Počet

vysvětlení správné techniky

22 žen

chlazení v případě bolestivých prsou

21 žen

ukázka masáží

10 žen

pomoc při přisátí dítěte

18 žen

ošetření bradavek

7 žen

žádné, předpokládali, že vše matka ví

8 žen

Odstříkání

4 ženy

žádné problémy se nevyskytly

7 žen

jen teoretické informace

2 ženy

psychická podpora

1 žena

Nejčastější pomoc při problémech s kojením dětské sestry nebo porodní asistentky řešily, vysvětlením správné techniky, pomoc při přisávání dítěte a v neposlední řadě, pomohly s chlazením prsou.

92

Otázka č. 25 Když se vyskytly problémy s kojením, povzbuzovala ženu porodní asistentka nebo dětská sestra? a) ano b) ne V 63 % dětské sestry nebo porodní asistentky povzbuzovaly ženy ke kojení, pokud se vyskytly problémy. Podle grafu je zřejmé, že 37 % porodních asistentek nebo dětských sester nepovzbuzují klientky ke kojení, pokud se vyskytnou problémy Tab. 32: Povzbuzují porodní asistentky nebo dětské sestry matky ke kojení? Odpovědi

Počet v%

Počet (n)

Ano

63%

41

Ne

37%

24

Graf. 24: Povzbuzují porodní asistentky nebo dětské sestry matky ke kojení?

93

Otázka č. 26 Kdo podle ženy lépe edukuje? a) porodní asistentky b) dětské sestry c) obě stejně Podle respondentek v 62 % obě edukují stejně, 33 % dotazovaných žen si myslí, že lépe edukují v oblasti kojení dětské sestry a pouze 5 % žen si myslí, že lépe edukují porodní asistentky. Tab. 33: Kdo lépe edukuje podle matek? Odpovědi porodní asistentka

Počet v %

Počet (n)

5%

5

dětská sestra

33%

33

Obě

62%

62

Graf č. 25: Kdo lépe edukuje podle matek?

94

Otázka č. 27 Umí po odchodu z porodnice ženy kojit? a) ano b) ne Tabulka číslo 34 ukazuje, že 83 % žen po odchodu s porodnice umí kojit, jen 17 % žen si to nemyslí. Tab. 34: Umí po odchodu z porodnice ženy kojit? Odpovědi

Počet v%

Ano

83%

Počet (n) 83

Ne

17%

17

Graf č. 26: Umí po odchodu z porodnice ženy kojit?

Pokud ne tak z jakého důvodu? Nejčastější odpovědí je neochota dětských sester podávat informace.

95

Otázka č. 28 Pokud žena po odchodu neumí kojit, vyhledává nějakou pomoc? a) ano b) ne Pokud ženy neumí kojit po odchodu z porodnice, snaží se vyhledat pomoc. Nejčastěji volí laktační poradkyni. Tab. 35: Pokud žena neumí kojit, vyhledává pomoc? Odpovědi

Počet v%

Počet (n)

Ano

94%

16

Ne

6%

1

Graf č. 27: Pokud žena neumí kojit, vyhledává pomoc?

96

Otázka č. 29 Jak by žena ohodnotila oddělení šestinedělí? a) naprosto vyhovující b) uspokojující c) neuspokojivé (proč?) Většina žen hodnotí oddělení šestinedělí jako uspokojující, v 7 % dotazované ženy označily oddělení šestinedělí za neuspokojivé. Nejčastějším důvodem je prostředí. Tab. 36: Jak by žena ohodnotila oddělení šestinedělí? Odpovědi naprosto vyhovující

Počet v %

Počet (n)

31%

31

uspokojující

62%

62

neuspokojivé

7%

7

Graf č. 28: Jak by žena ohodnotila oddělení šestinedělí?

97

Třetí část dotazníku se týkala všeobecných otázek ke kojení. Otázka č. 30 Kdy (během těhotenství, porodu) se žena rozhodla kojit a proč? Většina dotazovaných žen se rozhodla kojit již během těhotenství. Pro většinu žen je to nejlepší strava pro dítě. Tab. 37 a: Kdy se žena rozhodla kojit? Odpovědi

Počet

Počet (n)

během těhotenství

95 žen

95

po porodu

5žen

5

Odpovědi

Počet

Počet (n)

nejlepší strava pro dítě

78 žen

78

je to přirozené

22 žen

22

Tab. 37 b: Proč se žena rozhodla kojit?

Otázka č. 31 Co pro ženu kojení znamená, a zda bude kojit další děti? Nejvíce žen udávalo, že kojením posilují vzájemný vztah mezi ní a dítětem. Pro 27 žen je kojení relaxace. Z tabulky číslo 38 b vyplývá, že 96 žen ze 100 bude kojit i své další dítě. Tab. 38 a: Co pro ženu kojení znamená? Odpovědi Počet posílení vzájemných vztahů mezi dítětem a 71 žen matkou každé kojení je pro matku nový zážitek, 27 žen relaxace 2 ženy

utrpení

98

Počet (n) 71 27 2

Tab. 38 b: Bude kojit žena i své další dítě? Odpovědi

Počet

ano (bude matka kojit další dítě

96 žen

Počet (n) 96

ne (nebude kojit další dítě)

4 žen

4

Otázka č. 32 Pokud je žena vícerodička, kojila i své předešlé dítě, jak se změnila práce dětských sester, a jaké se vyskytly problémy s kojením? Ve většině případů žena kojila i své předešlé děti. Podle 30 žen se práce sester nezměnila. 15 žen si myslí, že se práce sester zlepšila a 11 žen je s prací sester nespokojeno. Nejčastější uváděné problémy s kojením předešlého dítěte označily ženy málo mléka, poškozené bradavky a bolestivé nalití prsou. Tab. 39 a: Kojila žena své předešlé dítě? Odpovědi

Počet

Počet (n)

Ano

43 žen

43

Ne

13 ženy

13

Tab. 39b: Zlepšila se práce sester? Odpovědi

Počet

Počet (n)

práce sester se nezměnila

30 žen

30

práce sester se zlepšila

15 žen

15

práce sester se zhoršila

11 žen

11

Tab. 39 c: Jaké problémy se vyskytly? Odpovědi

Počet

málo mléka

11žen

Počet (n) 11

spavé dítě

10 žen

10

bolestivé nalití prsou

8 ženy

8

poškozené bradavky

14 žen

14 99

Otázka č. 33. Jaký si žena myslí, že je názor na kojení? Podle většiny žen je všeobecný názor na kojení kladný. Kojit co nejdéle. Tab. 40: Jaký názor mají ženy na kojení? Odpovědi

Počet

Počet (n)

kladny - kojit, co nejdéle kladný - kojení je prospěšné jak pro dítě, tak pro matku

59 žen

59

40 žen

40

ženy, které nekojí, jsou out

1 žena

1

Otázka č. 34 Je dostatečná podpora ke kojení ze strany zdravotníků? a) ano b) ne Pro 45 žen je dostatečná podpora kojení ze strany zdravotníků a médií. 5 žen je jiného názoru. Jako řešení navrhují snížit propagaci umělé stravy. Tab. 41: Je dostatečná podpora ke kojení ze strany zdravotníků? Odpovědi

Počet

Počet (n)

ano

94 žen

94

Ne

6 žen

6

100

6. 5. 2 Dotazník určený porodním asistentkám Místo výběru dotazníků. Zkoumaný vzorek zahrnuje 15 porodních asistentek z oddělení šestinedělí z porodnice Bohunice a 15 porodních asistentek z oddělení šestinedělí z Obilného trhu. Otázka č. 2 Věk zkoumaného vzorku a) 18- 29 b) 30-39 c) 40 a více Z průzkumu plyne, že největší počet dotazovaných porodních asistentek patří do věkové skupiny 30 až 39 let (40 %), dále je to věková skupina 18-29 let (37 %) a nejméně sester patří do věkové skupiny 40 a více (23 %). Tab. 42: Věk dotazovaných porodních asistentek

Porodní asistentky Věk

Počet v %

Počet (n)

18-29

37%

11

30-39

40%

12

40 a více

23%

7

Graf č. 29: Věk dotazovaných porodních asistentek 101

Otázka č. 2 Jak dlouho pracuje dětská sestra v oboru? a) 0-10 let b) 11-20 let c) 21 a více let 27 % dotazovaných porodních asistentek z Bohunic pracuje ve svém oboru 11- 20 let, 30 % porodních asistentek pracuje ve svém oboru 21 a více let, naopak 43 % porodních asistentek pracuje ve svém oboru 0-10 let.

Tab. 43: Počet let v oboru

Porodní asistentky Počet let v oboru

Počet v %

Počet (n)

0-10

43%

13

11- 2O

27%

8

21 a více

30%

9

Graf č. 30: Počet let v oboru

102

Otázka č. 4 Co pro porodní asistentku znamená její práce? Pro většinu porodních asistentek jejich práce znamená zaměstnání (finanční jistotu). Také jim dopřává pocit uspokojení, radosti, naplnění a možnost pracovat s lidmi. Tab. 44: Co pro porodní asistentku znamená její práce? Odpovědi

Počet odpovědí PA B

Počet odpovědí PA O

zaměstnání- peníze 5 sester radost a 5 sester spokojenost

7 sester

být potřebná

4 sestry

1 sestra

práce s lidmi

5 sester

5 sester

pocit naplnění

7 sester

1 sestra

4 sestry

103

Otázka č. 5 Chodí podle porodních asistentek rodičky dostatečně informované do porodnice? a) ano b) ne Podle 57 % porodních asistentek chodí rodičky do porodnice dostatečně informované, 43 % sester není téhož názoru. Z grafu č. 31 je zřejmé, že porodní asistentky z Bohunic si z 53 % myslí, že tomu tak není, naopak u porodních asistentek z Obilného trhu převažuje odpověď ano, rodičky chodí do porodnice informované.

Tab. 45: Chodí podle porodních asistentek rodičky dostatečně informované do porodnice?

Porodní asistentky Odpovědi Počet v % Počet (n) ano

57%

17

ne

43%

13

Graf č. 31: Chodí podle porodních asistentek rodičky dostatečně informované do porodnice

104

Otázka č. 6 Vyskytují se často problémy s kojením? a) ano b) ne U dotazovaných porodních asistentek z Bohunic převládá názor, že se často vyskytují problémy s kojením, naopak porodní asistentky z Obilného trhu mají opačný názor (PA B 67 % ano, PA O 60 % ne).

Tab. 46: Vyskytují se často problémy s kojením?

Porodní asistentky Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

53%

16

ne

47%

14

Graf č. 32: Vyskytují se často problémy s kojením?

105

Pokud se vyskytují, tak jaké jsou nejčastější? Nejčastější komplikace vyskytující se při kojení, jsou podle porodních asistentek z Bohunic bolestivé nalití prsů, vpáčené nebo ploché bradavky a problémy s přiložením novorozence k prsu. Podle dětských sester z Obilného trhu jsou to problémy s přiložením dítěte, vpáčené nebo ploché bradavky a opět bolestivé nalití prsů a také nešikovnost matky.

Tab. 47: Nejčastější problémy s kojením podle porodních asistentek Odpovědi

Počet odpovědí PA B

Počet odpovědí PA O

problémy s přiložením dítěte

4 sestry

3 sestry

špatná technika

2 sestry

2 sestry

neumí odstříkávat

3 sestry

0 sester

vpáčené nebo ploché bradavky teoretické informace, matky moc přemýšlí

5 sester

3 sestry

1 sestra

1 sestra

bolestivé nalití prsů

4 sestry

3 sestry

křičící dítě

2 sestry

0 sester

nešikovnost matky

0 sester

2 sestry

106

Otázka č. 6 Edukujete o kojení klientky? a) ano b) ne Všechny dotazované porodní asistentky edukují své klientky. Tab. 48: Edukujete o kojení klientky?

Porodní asistentky Odpovědi

Počet v %

Počet v %

ano

100%

30

ne

0%

0

Graf č. 33: Edukujete o kojení klientky?

107

Pokud ano, používají porodní asistentky nějaké ukázkové materiály? a) ano b) ne

Z tabulky 49 je zřejmé, že většina dotazovaných porodních asistentek při své edukaci žádné ukázkové materiály nepoužívají. Pouze 27 % dotazovaných asistentek z Bohunic a 7 % dotazovaných asistentek z Obilného trhu využívá ukázkové materiály. Nejčastěji byla uváděna názorná ukázka. (viz tab. 50)

Tab. 50: Používají porodní asistentky při edukaci ukázkové materiály?

Porodní asistentky Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

17%

5

ne

83%

25

Graf č. 34: Používají porodní asistentky při edukaci ukázkové materiály? Pokud ano, jaké? Tab. 50: Jaké ukázkové materiály?

Porodní asistentky Odpovědi

Počet

Počet (n)

praktická ukázka 4 sestry

4

1 sester

1

brožůrky

108

Otázka č. 8 Bývají Vaše výklady vždy srozumitelné? a) ano b) ne Všechny dotazované porodní asistentky z Bohunic jsou si jisti, že jejich výklady bývají vždy srozumitelné pro klientku. 18 % dotazovaných porodních asistentek z Obilného trhu si myslí, že jejich výklady nebývají vždy srozumitelné, u 82 % dotazovaných asistentek z Obilného trhu jsou výklady vždy srozumitelné. Tab. 51: Bývají Vaše výklady vždy srozumitelné?

Porodní asistentky Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

90%

27

ne

10%

3

Graf č. 35: Bývají Vaše výklady vždy srozumitelné?

109

Otázka č. 9 Pokud se vyskytnou problémy s kojením, jaké informace podává porodní asistentka klientkám? Většina porodních asistentek nejčastěji vysvětluje klientkám správnou techniku, pomáhá při přisátí dítěte a podává informace o chlazení k prevenci nalitých prsou, ukázku masáží pro uvolnění mléka. Tab. 52 Jaké informace podává porodní asistentka k vyřešení problému s kojením? Odpovědi

Počet odpovědí PA B

Počet odpovědí PA O

vysvětlení správné techniky chlazení v případě bolestivých prsou

11 sester

13 sester

5 sester

7 sester

ukázka masáží

8 sester

3 sestry

pomoc při přisátí dítěte

10 žen

12 sester

ošetření bradavek

7 žen

4 sestry

pomoc při odstříkávání

3 sestry

2 sestry

110

Otázka č. 10 Kdo podle porodních asistentek lépe edukuje o kojení? a) dětské sestry b) porodní asistentky

Z tabulky číslo 53 vyplývá, že 40 % porodních asistentek, je přesvědčeno, že lépe edukují než dětské sestry, 60 % porodních asistentek se domnívá, že lépe edukují dětské sestry. Tab. 53: Kdo podle porodních asistentek lépe edukuje o kojení?

Porodní asistentky Odpovědi

Počet v %

Počet v %

dětské sestry porodní asistentky

60%

18

40%

12

Graf č. 36: Kdo podle porodních asistentek lépe edukuje o kojení?

111

Otázka č. 11 Myslí si porodní asistentky, že matky po odchodu umí kojit? a) ano b) ne Většina dotazovaných porodních asistentek se domnívá, že klientky po odchodu z porodnice umí kojit. Pouze 27 % asistentek z Bohunic a 13 % asistentek z Obilného trhu je opačného názoru. Tab. 54: Umí podle porodních asistentek po odchodu z porodnice kojit?

Porodní asistentky Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

80%

24

ne

20%

6

Graf č. 37: Umí podle porodních asistentek po odchodu z porodnice kojit?

112

Otázka č. 12 Jaký si myslí porodní asistentky, že je všeobecný názor na kojení? Podle vetšiny dotazovaných porodních asistentek je názor na kojení kladný. Tab. 55: Jaký je podle porodních asistentek názor na kojení? Počet odpovědí

Počet odpovědí Odpovědi PA B Počet (n) PA O Kladný - kojit co 13 sester 13 15 sester nejdéle Kladný – někdy až 2 sestry 2 0 sester přehnaný

Počet (n) 15 0

Otázka č. 13 Jaký máte názor na práci dětských sester na oddělení šestinedělí? Tabulka číslo 56 ukazuje, že mezi nejčastější odpovědi porodních asistentek na tuto otázku byly tyto: práce dětských sester je náročná, dětské sestry pracují dobře. Tab. 56: Jaký názor mají porodní asistentky na práci dětských sester na oddělení šestinedělí?

Odpovědi

Počet odpovědí Počet PA B (n)

Počet odpovědí PA O

Počet (n)

pracují dobře

10 sester

10

2 sestry

2

odvádějí také velmi důležitou práci 1 sester některé jsou ochotné, některé to 3 sestry berou jako nutnost

1

0 sester

0

3

1 sester

1

1 sestra

1

12 sester

12

náročná práce

113

Otázka č. 14 Myslíte si, že se na vašem pracovišti projevuje rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami? a) ano b) ne

Podle 33 % porodních asistentek se v porodnici Bohunice vyskytuje rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami, 67 % sester pracující v Bohunicích má názor opačný, 40 % porodních asistentek z porodnice na Obilném trhu udává, že existuje rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami. 60 % dětských sester z Obilného trhu tento názor nesdílí.

Tab.

57: Vyskytuje se na pracovišti rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými

sestrami?

Porodní asistentky Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

37%

11

ne

63%

19

Tab. 38: Vyskytuje se na pracovišti rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami?

114

Pokud ano, jak se tato rivalita projevuje? Podle dotazovaných porodních asistentek se rivalita projevuje arogancí dětských sester, hádkami v neposlední řadě neschopností najít společnou řeč. Tab. 58: Jak se rivalita projevuje? Počet odpovědí Odpovědi arogance některých dětských sester

PA B

Počet (n)

Počet odpovědí PA O

2 sestry

2

1 sestra

1

neschopnost komunikace

1 sestra

1

2 sestry

2

hádky, naschvály

2 sestry

2

1 sestra

1

každá říká matce něco jiného

0 sester

0

2 sestry

2

115

Počet (n)

Otázka č. 15 Jak si myslí porodní asistentky, že jejich práci hodnotí klientky? a) výborně b) velmi dobře c) dobře d) špatně

53 % porodních asistentek si myslí, že je klientky hodnotí velmi dobře, 33 % porodních asistentek odpovědělo výborně a 13 % dobře. Tab. 59: Jak si myslí porodní asistentky, že jejich práci hodnotí klientky?

Porodní asistentky Počet v Počet Odpovědi % (n) 33%

10

velmi dobře 53%

16

výborně dobře

13%

4

špatně

0%

0

Graf č. 39: Jak si myslí porodní asistentky, že jejich práci hodnotí klientky?

116

Otázka č. 16 Jak si porodní asistentky myslí, že klientky hodnotí práci dětských sester? a) výborně b) velmi dobře c) dobře d) špatně 33 % porodních asistentek z Bohunic se domnívá, že klientky hodnotí práci dětských sester výborně, 27 % porodních asistentek si myslí, že klientky hodnotí práci dětských sester velmi dobře a 40 % dobře. 20 % porodních asistentek z Obilného trhu si myslí, že klientky hodnotí práci dětských sester dobře, 33 % výborně a 47 % velmi dobře.

Tab. 60: Jak si porodní asistentky myslí, že klientky hodnotí práci dětských sester? Porodní asistentky Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

výborně

33%

10

velmi dobře

37%

11

dobře

30%

9

špatně

0%

0

Graf č. 40: Jak si porodní asistentky myslí, že klientky hodnotí práci dětských sester?

117

Otázka č. 17 Myslíte si, že práce porodní asistentky je dobře ohodnocena? a) ano b) ne

Podle 67 % porodních asistentek není práce porodní asistentky dobře ohodnocena. 33 % porodních asistentek tvrdí opak. Tab. 61 Je podle porodních asistentek jejich práce dobře ohodnocena?

Porodní asistentky Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

33%

10

ne

67%

20

Graf č. 41: Je podle porodních asistentek jejich práce dobře ohodnocena?

Pokud ne, v čem? Podle většiny porodních asistentek není jejich práce dostatečně finančně ohodnocena. Tab. 62: V čem práce porodní asistentky není ohodnocena? Odpovědi

Počet odpovědí PA Počet odpovědí PA B O

finančně

6 sester

7 sester

společensky

4 sestry

3 sestry

118

Otázka č. 18 Co porodním asistentkám tato práce dala a naopak vzala? Podle většiny porodních asistentek jim tato práce vzala čas a zdraví. Naopak dala pocit jistoty a peněz a v neposlední řadě pocit radosti a uspokojení.

Tab. 63 a: Co porodní asistence práce dala? Vzala

Počet odpovědí PA B

Počet odpovědí PA O

Iluze

3 sestry

2 sestry

Zdraví

14 sester

8 sester

Čas

14 sester

15 sester

Tab. 63 b: Co porodní asistence práce vzala? Dala

Počet odpovědí PA B

Počet odpovědí PA O

Zkušenosti

2 sestry

4 sestry

radost, uspokojení práci v relativně kolektivu

6 sester

5 sester

1 sestra

0 sester

pocit jistoty a peněz

5 sester

4 sestry

Kamarádky

2 sestry

1 sestra

dobrém

119

6.5.3 Dotazník určený dětským sestrám Místo výběru dotazníků. Zkoumaný vzorek zahrnuje 15 dětských sester z oddělení šestinedělí z porodnice Bohunice a 15 dětských sester z oddělení šestinedělí z Obilného trhu. Otázka č. 2 Věk zkoumaného vzorku d) 18- 29 e) 30-39 f) 40 a více Z průzkumu plyne, že největší počet dotazovaných dětských sester patří do věkové skupiny 30 až 39 let (46 %), dále jsou to věkové skupiny 18-29 let a 40 a více let (27 %). Tab. 64: Věk dotazovaných dětských sester?

Dětské sestry Věk

Počet v %

Počet (n)

18-29

27%

8

30-39

46%

14

40 a více

27%

8

Graf č. 42: Věk dotazovaných dětských sest 120

Otázka č. 2 Jak dlouho pracuje dětská sestra v oboru? d) 0-10 let e) 11-20 let f) 21 a více let 47 % dotazovaných dětských sester pracuje ve svém oboru 11- 20 let, 23 % dětských sester pracuje ve svém oboru 21 a více let, naopak 30 % dětských sester pracuje ve svém oboru 0-10 let. Tab. 65: Počet let v oboru

Dětské sestry Počet let v oboru

Počet v %

Počet (n)

0-10

30%

9

11- 2O

47%

14

21 a více

23%

7

Graf. 43: Počet let v oboru

121

Otázka č. 4 Co pro dětskou sestru znamená její práce? Pro většinu dětských sester jejich práce znamená zaměstnání (finanční jistotu). Také jim dopřává pocit uspokojení, radosti a možnost pracovat s lidmi. Tab. 66: Co pro dětskou sestru znamená její práce? Odpovědi zaměstnánípeníze Radost a spokojenost

Počet odpovědí DS B Počet odpovědí DS O 7 žen

7 sester

3 sestry

6 sester

být potřebná

1 sestra

1 sestra

práce s lidmi

7 sester

3 sestry

jen práce

1 sestra

3 sestry

zkušenosti

0 sester

4 sestry

příjemný kolektiv 0 sester

2 sestry

122

Otázka č. 5 Chodí podle dětských sester rodičky dostatečně informované do porodnice? c) ano d) ne Podle 87 % dětských sester z Bohunic chodí rodičky do porodnice dostatečně informované, 13 % sester je jiného názoru. U dětských sester z Obilného trhu je názor podobný, 60 % z nich si myslí, že rodičky informované jsou naopak 40 % nikoliv.

Tab. 67: Chodí podle dětských sester matky dostatečně informované do porodnice?

Odpovědi

Dětské sestry Počet v % Počet (n)

ano

70%

21

ne

30%

8

Graf č. 44: Chodí podle dětských sester matky dostatečně informované do porodnice

123

Otázka č. 6 Vyskytují se často problémy s kojením? c) ano d) ne U obou skupin dotazovaných sester je patrné, že se často vyskytují problémy s kojením. (DS B 60 %, DS O 73 %) Tab. 68: Vyskytují se podle dětských sester často problémy s kojením?

Dětské sestry Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

67%

20

ne

33%

10

Graf č. 45: Vyskytují se podle dětských sester často problémy s kojením?

124

Pokud se vyskytují, tak jaké jsou nejčastější? Nejčastější komplikace vyskytující se při kojení, jsou podle dětských sester z Bohunic nešikovnost matky, bolestivé nalití prsů. Podle dětských sester z Obilného trhu jsou to problémy s přiložením dítěte, vpáčené nebo ploché bradavky a opět bolestivé nalití prsů.

Tab. 69: Nejčastější problémy s kojením podle dětských sester Odpovědi

Počet odpovědí DS B Počet odpovědí DS O

Problémy s přiložením dítěte

3 sestry

5 sester

Křičící dítě

2 sestry

0 sester

Nedostatek mateřského mléka

1 sestra

1 sestra

Vpáčené nebo ploché bradavky

3 sestry

4 sestry

Ragády

1 sestra

2 sestry

Bolestivé nalití prsů

4 sestry

5 sester

Spavé dítě

2 sestry

0 sester

4 sestry Nešikovnost matky Špatná informovanost s předporodních 1 sestra kurzů

3 sestry

125

0 sester

Otázka č. 6 Edukujete o kojení klientky? c) ano d) ne Dětské sestry v 97 % edukují klientky v oblasti kojení. Tab. 70: Edukují dětské sestry klientky v oblasti kojení?

Dětské sestry Odpovědi

Počet v %

Počet v %

ano

97%

29

ne

3%

1

Graf č. 46: Edukují dětské sestry klientky v oblasti kojení?

126

Pokud ano, používáte nějaké ukázkové materiály? c) ano d) ne

Z tabulky číslo 71 je zřejmé, že většina dotazovaných dětských sester při své edukaci žádné ukázkové materiály nepoužívají. Pouze 31 % dotazovaných sester využívá ukázkové materiály. Nejčastěji byly uváděny brožury a názorné ukázky. (viz tab. 72)

Tab. 71: Používají dětské sestry při edukaci ukázkové materiály?

Dětské sestry Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

31%

9

ne

69%

20

Graf č. 47: Používají dětské sestry při edukaci ukázkové materiály? Pokud ano, jaké? Tab. 72: Jaké ukázkové materiály?

Dětské sestry Odpovědi

Počet

Počet (n)

praktická ukázka 7 sester

7

2 sestry

2

brožůrky

127

Otázka č. 8 Bývají Vaše výklady vždy srozumitelné? c) ano d) ne Všechny dotazované dětské sestry z Obilného trhu jsou si jisti, že jejich výklady bývají vždy srozumitelné. 7 % dotazovaných dětských sester z Bohunic si myslí, že jejich výklady nebývají vždy srozumitelné, u 93 % dotazovaných sester z Bohunic jsou výklady vždy srozumitelné. Tab. 73: Bývají podle dětských sester jejich výklady vždy srozumitelné?

Dětské sestry Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

93%

14

ne

7%

1

Graf č. 48: Bývají podle dětských sester jejich výklady vždy srozumitelné?

128

Otázka č. 9 Pokud se vyskytnou problémy s kojením, jaké informace podáváte klientkám? Většina dětských sester nejčastěji vysvětluje klientkám správnou techniku, pomáhá při přisátí dítěte a podává informace o chlazení jako prevenci nalitých prsou. Tab. 74: Jaké informace podává dětská sestra k vyřešení problému s kojením? Počet odpovědí DS B

Počet odpovědí DS P

vysvětlení správné techniky chlazení v případě bolestivých prsou

6 sester

8 sester

2 sestry

7 sester

ukázka masáží

4 sestry

4 sestry

pomoc při přisátí dítěte

5 sester

8 sester

ošetření bradavek

4 sestry

6 sester

pomoc při odstříkávání vysvětlení alternativních metod kojení vysvětlení techniky kojení s kloboučkem

3 sestry

2 sestry

1 sestra

0 sester

2 sestry

0 sester

psychická podpora

3 sestry

1 sestra

Odpovědi

129

Otázka č. 10 Kdo lépe edukuje o kojení? c) dětské sestry d) porodní asistentky

Z tabulky číslo 75 vyplývá, že 83 % všech dětských sester je přesvědčeno, že lépe edukují než porodní asistentky. Pouze 17 % sester z Bohunic si myslí, že lépe edukují porodní asistentky. Tab. 75: Kdo podle dětských sester lépe edukuje?

Dětské sestry Odpovědi

Počet v %

Počet v %

dětské sestry porodní asistentky

83%

25

17%

5

Graf č. 49: Kdo podle dětských sester lépe edukuje?

130

Otázka č. 11 Myslíte si, že matky po odchodu umí kojit? c) ano d) ne Většina dotazovaných dětských sester se domnívá, že klientky po odchodu z porodnice umí kojit. Pouze 27 % dětských sester z Bohunic je opačného názoru. Tab. 76: Umí podle dětských sester matky po odchodu z porodnice kojit?

Dětské sestry Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

87%

26

ne

13%

4

Graf č. 50: Umí podle dětských sester matky po odchodu z porodnice kojit?

Otázka č. 12 Jaký si myslíte, že je všeobecný názor na kojení? Podle všech dotazovaných dětských sester je názor na kojení kladný. Tab. 77: Jaký je podle dětských sester názor na kojení? Odpovědi

Počet odpovědí DS B

Kladný - kojit co nejdéle 15 sester

Počet (n)

Počet odpovědí DS O

Počet (n)

15

15 sester

15

131

Otázka č. 13 Jaký máte názor na práci porodních asistentek na oddělení šestinedělí? Tabulka číslo 78 ukazuje, že mezi nejčastější odpovědi dětských sester na tuto otázku byly tyto: práce porodní asistentky je náročná a potřebná, porodní asistentky poskytují kvalitní péči. Tab. 78: Jaký názor mají dětské sestry na práci porodních asistentek na oddělení šestinedělí? Počet odpovědí DS B

Počet (n)

Počet odpovědí DS O

Počet (n)

potřebná a náročná práce měly by se starat o ženy nikoliv o děti

6 sester

6

8 sester

8

0 sester

0

2 sestry

2

poskytují kvalitní péči

6 sester

6

0 sester

0

nemůže hodnotit

3 sestry

3

5 sester

5

Odpovědi

132

Otázka č. 14 Myslíte si, že se na vašem pracovišti projevuje rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami? c) ano d) ne

Dětské sestry ve 27 % udávají, že v porodnici Bohunice se vyskytuje rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami, 73 % sester pracující v Bohunicích má názor opačný, 16% dětských sester z porodnice na Obilném trhu udává, že existuje rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami. 84 % dětských sester z Obilného trhu tento názor nesdílí.

Tab. 79: Vyskytuje se na pracovišti rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami?

Dětské sestry Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

20%

6

ne

80%

14

Graf č. 51: Vyskytuje se na pracovišti rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami?

133

Pokud ano, jak se tato rivalita projevuje? Podle dotazovaných dětských sester se rivalita projevuje arogancí porodních asistentek a neschopností najít společnou řeč. Tab. 80: Jak se rivalita projevuje?

Odpovědi arogance některých dětských sester neschopnost komunikace

Počet odpovědí DS B

Počet (n)

Počet odpovědí DS O

Počet (n)

2 sestry

2

2 sestry

2

2 sestry

2

0 sester

0

Otázka č. 15 Jak si myslíte, že Vaši práci hodnotí klientky? a) výborně b)velmi dobře c) dobře d) špatně Dětské sestry si z 50 % myslí, že je klientky hodnotí velmi dobře, 43 % dětských sester odpovědělo výborně, 7 % dětských sester neví. Tab. 81 : Jak si myslí dětské sestry, že jejich práci hodnotí klientky?

Dětské sestry Počet v Počet Odpovědi % (n) 43%

13

velmi dobře 50%

15

výborně dobře

0%

0

špatně

0%

0

nevím

7%

2

134

Graf č. 52: Jak si myslí dětské sestry, že jejich práci hodnotí klientky?

Otázka č. 16 Jak si dětské sestry myslí, že klientky hodnotí práci porodních asistentek? a) výborně b) velmi dobře c) dobře d) špatně Podle 13 - ti % dětských sester z Bohunic hodnotí klientky práci porodních asistentek výborně, 53 % dětských sester si myslí, že klientky hodnotí práci porodních asistentek velmi dobře a 27 % dobře. 40 % dětských sester z Obilného trhu si myslí, že klientky hodnotí práci porodních asistentek dobře, 27 % výborně a 33 % velmi dobře.

Tab. 82: Jak si dětské sestry myslí, že klientky hodnotí práci porodních asistentek?

Dětské sestry Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

výborně velmi dobře dobře

21%

6

43% 33%

13 10

špatně

3%

1

135

Graf č. 53: Jak si dětské sestry myslí, že klientky hodnotí práci porodních asistentek

Otázka č. 17 Myslíte si, že práce dětské sestry je dobře ohodnocena? a) ano b) ne

Podle všech dětských sester z Bohunic není práce dětské sestry dobře ohodnocena, 20 % sester z Obilného trhu si myslí, že je práce dětské sestry dobře ohodnocena, 80 % sester tvrdí opak. Tab. 83: Je podle porodních asistentek jejich práce dobře ohodnocena?

Dětské sestry Odpovědi

Počet v %

Počet (n)

ano

10%

3

ne

90%

27

136

Graf č. 54: Je podle dětských sester jejich práce dobře ohodnocena?

Pokud ne, v čem? Podle většiny dětských sester není jejich práce dostatečně finančně ohodnocena. Tab. 84: V čem práce porodní asistentky není ohodnocena? Odpovědi

Počet odpovědí DS B

Počet odpovědí DS O

Finančně

12 sester

11 sester

Společensky

4 sestry

6 sester

Otázka č. 18 Co dětským sestrám tato práce dala a naopak vzala? Podle většiny dětských sester jim tato práce vzala čas a zdraví. Naopak dala pocit jistoty a peněz a v neposlední řadě pocit radosti a uspokojení.

Tab. 85 a: Co dětské sestře práce dala? Vzala

Počet odpovědí PA B

Počet odpovědí PA O

Iluze

1 sestra

0 sestry

Zdraví

7 sester

12 sester

Čas

12 sester

10 sester

137

Tab. 85 b: Co dětské sestře práce vzala? Dala

Počet odpovědí DS B

Počet odpovědí DS O

Zkušenosti

1 sestra

4 sestry

radost, uspokojení práci v relativně dobrém kolektivu

7 sester

9 sester

1 sestra

2 sestry

pocit jistoty a peněz

10 sester

4 sestry

Kamarádky

4 sestry

3 sestry

138

„Kojení je dar, který každá matka svému dítěti může dát“. „Dar, který si dítě ponese dále do života“.

7. DISKUZE Právo dítěte na kojení je zakotveno v článku 24 Úmluvy o právech dítěte, která má u nás platnost od roku 1991. V tomto článku se hovoří o povinnostech vlády: -

odstranit překážky kojení

-

vytvořit vhodné podmínky podpory kojení

-

poskytovat veřejnosti a převážně rodičům dostatek informací o výhodách kojení

-

snížit propagaci umělé stravy

Společně s obrovskou iniciativou ze strany zdravotníků byl položen základní kámen návratu ke kojení. Nikdy předtím jsme nepozorovali tolik aktivity ze strany zdravotníků, ale i zájmu od matek samotných. Nepochybně to souvisí s rozvojem informačních technologií, ale také zvyšující se vzdělaností zdravotníků. Příkladem zájmu o oblast kojení je stoupající zájem lékařů, porodních asistentek, dětských sester, ale také matek o kurzy laktačních poradců. Dalším z řady důkazů je vzrůstající počet Baby- friendly porodnic. Kojení je bezpochybně podporováno ze všech stran. (Paulová, 2005 str. 22 – 28) Jak ukazuje studie provedená v letech 1998 – 1999, šesti lékařskými fakultami, 90 % matek je motivováno své dítě kojit. Podle mého průzkumu 95 žen vědělo již v období těhotenství, že chtějí kojit své dítě a dalších 5 žen se rozhodlo po porodu. Tuto skutečnost také potvrzují statistické údaje ÚZIS ze kterých vyplývá, že pouze 3 % novorozenců jsou uměle živeny při odchodu z porodnice. Chtěla bych, zde podotknout, že i když je trend kojit, není kojení pro každou ženu. Každá žena má právo se rozhodnout, zda kojit bude či ne. Dnešní doba by měla být shovívavá, ale bohužel podle některých matek není. Problém vidí v obrovském tlaku, který je na ně vyvíjen nejen ze strany zdravotníků v porodnicích, ale také z okolí. Pokud se žena rozhodne nekojit, je na ní cituji: „ pohlíženo skrze prsty a jako na neschopnou matku“. Podle některých dětských sester a porodních asistentek je největším problémem přeinformovanost klientek. Z každé strany na ženu „útočí“ nové a nové informace. Ženy proto chodí do porodnice s přemírou informací. Striktně ví, co mohou a co ne. Bohužel 139

ne vždy, to co je psáno, musí výlučné platit. Kojit za každou cenu není ta správná volba. Podle mnoha dětských sester se z matek vytratila přirozenost. Některé ženy nejsou schopné své dítě ani přiložit pokud, to nemají teoreticky načteno. Díky tomu vznikají časté problémy s kojením a také konflikty mezi matkami a dětskými sestrami. Proto podle mého názoru některé sestry rezignovaly a nepomáhají a needukují klientky. Podle již zmíněné studie z roku 1998 – 1999 pociťuje potíže s kojením různé závažnosti asi polovina matek. Z mého průzkumu vyplynulo, že 43 % žen mělo s kojením problémy. Stejný názor sdílí i porodní asistentky a dětské sestry pracující v Bohunicích a na Obilném trhu. Při mém výzkumu mě zarazila rozdílnost názorů na tuto problematiku. U porodních asistentek pracující v Bohunicích z 53 % převládá názor, že se potíže s kojením nevyskytují, naopak u dětských sester ze stejného oddělení je názor opačný (87 %). Podle mého názoru je to tím, že z 88 % ženám pomáhají dětské sestry a porodní asistentky jen v 6 %. Z mého pohledu je největším problémem nedostatečná práce gynekologů v oblasti kojení, dále způsoby edukace a využívání ukázkových materiálů porodními asistentkami a dětskými sestrami a také rivalita, která mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami existuje. Velmi alarmující je, že jen 20 % gynekologů prohlíželo v průběhu těhotenství ženiny prsy. Důležité je podotknou, že v medicíně platí, že včasná diagnóza rovná se rychlé uzdravení, proto včasná detekce plochých a vpáčených bradavek, by vyřešila polovinu potíží s kojením. Dalším kamenem úrazu vidím edukaci a přístup zdravotníků ke své práci a také ke klientkám. Důkazem je studie, kterou provedla PhDr. Odriová a Mudr. Sinaiová, v níž pouze 15 % respondentek vyjádřilo pozitivní stanovisko k edukaci v období těhotenství, 25 % respondentek konstatovalo, že edukaci prováděly v rovině sebevzdělávání. Ostatních 60 % mělo pocit, že edukace před narozením není důležitá. (Ondriová, Sinaiová, 2008 str. 53 – 56) Podle mého výzkumu mohu konstatovat, že všechny prvorodičky navštěvovaly předporodní kurzy, ve kterých získaly dostatek informací, jen pro 46 % z nich byly tyto informace srozumitelné. Podle stejné studie kvalita edukace v období pobytu v porodnici je o něco lepší než v prenatálním

období.

65

%

respondentek

vyzdvihlo

práci

sester

pracujících

na novorozeneckém oddělení. 35 % respondentek popíralo edukaci na oddělení. (Ondriová; Sinaiová, 2008 str. 53 – 56) 140

Z mého dotazníku mohu tvrdit, že 90 % porodních asistentek a 93 % dětských sester je přesvědčeno, že jejich výklady jsou vždy srozumitelné. Pokud by tomu tak bylo, nemělo by 30 % matek pocit, že tyto informace nebyly dostatečně srozumitelné. Domnívám se, že je důležité si uvědomit, že to, co je srozumitelné pro jednu klientku, nemusí být srozumitelné pro další. Za prvé je potřeba, aby si dětské sestry i porodní asistentky ověřovaly, zda klientka všemu rozumí. V první řadě je žádoucí získávat od klientek zpětnou vazbu. Myslet si, že rozumí, opravdu nestačí. Pokud chceme, aby žena kojila, co nejdéle a bez problémů, je potřeba změnit přístup. Snažit se klientky povzbuzovat a být jim nápomocny. Co se týče rivality mezi dětskými sestrami a porodními asistentkami, z průzkumu vychází, že 20 % dětských sester si myslí, že rivalita na jejich pracovišti existuje a 80 % nikoliv. U porodních asistentek je to 37 %, které potvrdily, že na jejich pracovišti existuje rivalita. Podle mého názoru je to jeden s faktorů, které ovlivňují práci zdravotníků, ale také faktor, který ovlivňuje kojení. U každého pracoviště platí, že kvalita pracovního prostředí a zázemí se odráží na pracovních výkonech, ve zdravotnictví tomu není jinak. Bohužel je nutné si uvědomit, že práce ve zdravotnictví rovná se práce s lidmi. To znamená, že denně se zdravotníci setkávají s lidmi, kteří potřebují jejich pomoc, radu, podporu. Právě proto se domnívám, že pokud se na pracovišti bude vyskytovat rivalita, projeví se to na práci dětských sester, porodních asistentek a také na klientkách. Sestry budou vyhořelé, jejich práce se stane nutností, pouze zaměstnání. Je nutné si uvědomit, že jak na sebe budou pohlížet dětské sestry a porodní asistentky, tak na ně budou pohlížet jejich klienti. Vysoká úroveň profesionality, láska ke své práci a radost s práce s lidmi je nejdůležitější předpoklad kvalitní práce a samozřejmě úspěchu na poli osobním, ale také pracovním. Z mého hlediska pro vyřešení tohoto problému, je změna legislativy. Navrhnout semináře společné porodním asistentkám a dětským sestrám, mít přesně vymezené kompetence a v neposlední řadě je důležité dostatečné kvalitní ohodnocení.

141

ZÁVĚR

Cílem této bakalářské práce bylo upozornit, jak důležitá je kvalitní péče zdravotníků a jaký obrovský význam má pro klientky edukace o kojení. Teoretická část je zaměřena na výhody a složení mléka, důležitost prvního přiložení, techniku kojení a problémy, se kterými se rodička může setkat. Poslední kapitola teoretické části je věnována osobnosti dětské sestry a porodní asistentky. V praktické části jsou analyzovány získané informace z průzkumného šetření. Toto šetření je zaměřeno na práci porodních asistentek a dětských sester, a její vliv na klientky v oblasti kojení. V první části dotazníku určeným matkám vyplývá, že nejčastěji rodí ženy ve věkové kategorii 30 – 39 let (PB 54 %, PO 48 %). Bývá to převážně jejich druhý porod. Žen rodících po 40. věku života je velmi málo (PB 10 %, PO 16 %). Další otázky byly směřovány na průběh těhotenství a získávání potřebných informací v oblasti kojení a porodu. Z průzkumu je zřejmé, že většina prvorodiček navštěvovala předporodní kurzy, kde získala dostatek srozumitelných informací. Jen velmi malé procento (5 %) žen a to z porodnice Bohunice, nedostalo v tomto centru dostatek potřebných informací. Pokud se jednalo o druhorodičky a vícerodičky, čerpaly informace především z knih a publikací, dále z předešlých zkušeností a v neposlední řadě z předporodních kurzů navštěvovaných v průběhu prvního těhotenství. Velmi alarmující je zjištění, že jen 34 % matek rodících v Bohunicích a 32 % matek rodících na Obilném trhu se v průběhu těhotenství připravovalo na kojení. Stejně tak je překvapující, že jen malé procento gynekologů prohlíželo ženám v průběhu těhotenství prsy. (PB 24 %, PO 16 %). Naopak je nutné vyzvednout práci porodních asistentek. Většina žen z obou porodnic jejich práci hodnotí výborně. Z průzkumu také vyplývá, že mají nezastupitelný význam u prvního přiložení dítěte k prsu. U 62 % žen z porodnice Bohunice a u 82 % matek z porodnice na Obilném trhu bylo dítě přiloženo do dvou hodin po porodu. Třetina novorozených dětí se přisála pomocí porodní asistentky. Jen velmi malé procento dětí se nepřisálo vůbec. Nejčastějším důvodem proč děti nebyly přiloženy do dvou hodin po porodu, byly komplikace vzniklé při porodu a to převážně z indikace císařského řezu. 142

Druhá část dotazníku byla zaměřena na oddělení šestinedělí. Z průzkumu vyplynulo, že u 38 % matek z porodnice Bohunice a 48 % matek z Obilného trhu nebylo kojení vůbec snadné. Nejčastějším uváděným důvodem bylo problematické přiložení dítěte k prsu. Ženám, u kterých se vyskytly problémy s kojením, pomáhaly na Obilném trhu nejčastěji dětské sestry a v Bohunicích to byly jak porodní asistentky, tak dětské sestry. Důležité je podotknout, že jen 48 % porodních asistentek a dětských sester pracující na Obilném trhu povzbuzuje klientky ke kojení. Na otázku číslo 26 „ kdo lépe edukuje v oblasti kojení?“ odpovědělo 50 % matek rodících na Obilném trhu a 74 % žen rodících v Bohunicích, že obě stejně. Zbývající větší část matek odpovědělo, že dětské sestry edukují lépe než porodní asistentky. U otázky číslo 27 „ jestli klientky po odchodu umí kojit?“ odpověděla převážná část matek, že ano. Jen velmi malé procento (17 %) žen po odchodu z porodnice kojit neumí a jako důvod označují nedostatek informací od dětských sester. V otázkách hodnocení personálu (porodní asistentky a lékaře na porodním sále, porodní asistentky, lékaře a dětské sestry na oddělení šestinedělí) bylo hodnocení respondentek vesměs kladné. 70 % žen z Obilného trhu a 68 % žen z Bohunic hodnotí práci porodní asistentky známkou výborně. I porodní sál (prostředí, lékaři) byly vesměs hodnoceni pozitivně. Jen 6 % dotazovaných žen z Bohunic nebylo spokojeno s prací lékaře. Oddělení šestinedělí hodnotilo 64 % respondentek z Bohunic jako uspokojivé, podobně jako respondentky z Obilného trhu (60 %). Většina žen nebyla spokojena s prostředím. Poslední otázky dotazníku byly zaměřeny na kojení všeobecně. Většina žen z obou porodnic se rozhodla kojit své dítě již v průběhu těhotenství. V otázce číslo 31 „ co, pro matku znamená kojení?“ většina matek uvedla posílení vzájemných vztahů mezi matkou a dítětem. Také jsou rozhodnuty kojit i své další děti. U vícerodiček bylo důležité zjistit, do jaké míry se předešlá péče dětských sester a porodních asistentek změnila a jaké byly nejčastější komplikace při kojení předešlého dítěte. Z průzkumu je zřejmé, že 13 žen z 26 druhorodiček a vícerodiček z Bohunic a 17 respondentek z 30 žen z Obilného trhu si myslí, že práce dětských sester a porodních asistentek se nezměnila, 10 žen z Bohunic a 5 žen z Obilného trhu si myslí, že se jejich práce zlepšila a 3 ženy z Bohunic a 7 žen s Obilného trhu se domnívají, že se zhoršila. Zhodnocením dotazníků určených porodním asistentkám a dětským sestrám bylo zjištěno, že 47 % dotazovaných porodních asistentek pracujících v Bohunicích patří do 143

věkové skupiny 30 - 39 let, naopak 40 % dotazovaných porodních asistentek patří do věkové skupiny 18 - 29 let. Největší počet dotazovaných porodních asistentek pracuje v oboru 0 – 10 let. U dotazovaných dětských sester z Bohunic má největší zastoupení věková kategorie 30 - 39, naopak na Obilném trhu je to věková kategorie 18 - 29 let. Většina dětských sester z Bohunic pracuje v oboru více jak 11 let, ale méně jak 20 let, na Obilném trhu převládá kategorie 0 - 10 let v oboru. Další oblast otázek byla stěžejní pro bakalářskou práci. Díky těmto otázkám byly potvrzeny či vyvráceny stanovené hypotézy. Dotazník měl za úkol zjistit, do jaké míry podle dětských sester a porodních asistentek, chodí ženy do porodnice informované. Ukázalo se, že 57 % porodních asistentek a 70 % dětských sester s domnívá, že klientky chodí dostatečně informované v oblasti kojení. S informovaností matek byly nespokojeny převážně porodní asistentky z Bohunic. Další otázky se týkaly problematiky výskytu komplikací s kojením. Bylo potřeba zjistit, zda se často vyskytují problémy s kojením či ne. Jak vyplývá z výzkumu, opět většina dětských sester a porodních asistentek je přesvědčena, že problémy s kojením se často nevyskytují. Při srovnání s odpověďmi matek, je zřejmé, že se komplikace s kojením často nevyskytují. Další otázky byly zaměřeny na práci dětských sester a porodních asistentek. Dotazník měl zjistit, jestli edukují klientky v oblasti kojení, zda podávají vždy srozumitelné informace, kdo podle nich lépe edukuje a v neposlední řadě, zda klientky po odchodu z porodnice umí kojit. Z vyhodnocených odpovědí je jasné, že většina porodních asistentek a dětských sester edukuje své klienty. Podle porodních asistentek z Bohunic a dětských sester z Obilného trhu bývají výklady vždy srozumitelné, naopak 18 % porodních asistentek z Obilného trhu a 7 % dětských sester z Bohunic nemají výklady vždy srozumitelné. Pokud se výsledky srovnají opět s odpověďmi matek, zjistíme, že 26 % matek rodících v Bohunicích se domnívá, že podané informace byly méně srozumitelné a 4 % matek hodnotí výklady jako nesrozumitelné, u žen rodících na Obilném trhu je názor podobný. Některé matky se domnívají, že informace bývají nesrozumitelné díky tomu, že dětské sestry říkají něco jiného a také proto, že většina dětských sester předpokládá, že všechno matky ví, a proto jim nemusejí nic vysvětlovat. Co se týká otázky číslo 10 „ kdo lépe edukuje“ je z dotazníku zřejmé, že větší část porodních asistentek si myslí, že jsou to dětské sestry. Dětské sestry se domnívají, že jsou to ony, které lépe edukují. Většina matek je toho názoru, že obě edukují stejně dobře. 144

Ke konci dotazníku se vyskytovaly otázky, ze kterých se dalo zjistit, jaký názor mají dětské sestry na práci porodních asistentek a naopak, dále jestli se na jejich pracovišti vyskytuje rivalita a také, co jim práce dala a naopak vzala. Na otázku číslo 13 „jaký názor mají dětské sestry na práci porodní asistentky?“, dětské sestry nejčastěji odpovídaly: práce porodní asistentky je náročná a potřebná, zaznělo zde také, že by se porodní asistentky měly starat o ženy nikoliv o novorozence. Většina porodních asistentek si myslí, že dětské sestry pracují dobře, práce je náročná, ale najdou se i sestry, které jsou velmi neochotné a berou toto povolání jako nutnost. Co se týče rivality na pracovišti, 20 % dětských sester si myslí, že rivalita na jejich pracovišti existuje a 80 % nikoliv. U porodních asistentek je to 37 %, které potvrdily, že na jejich pracovišti existuje rivalita. Ve většině případů se tato rivalita projevuje arogancí některých porodních asistentek a dětských sester, neschopností najít řeč, hádkami apod. Největším problémem, který obě skupiny respondentek vidí ve své práci, je její nedostatečné ohodnocení. A to po stránce finanční, tak po stránce společenské. Z průzkumu také vyplynulo, že práce dětských sester a porodních asistentek je časově náročná a také narušující zdraví. Předpoklad, že dětské sestry z pohledu svého i z pohledu klientek umí lépe edukovat než porodní asistentky, se potvrdil jen částečně. Z průzkumu vyplynulo, že 83% dětských sester, je přesvědčeno, že lépe edukují . Podle 62 % klientek edukují obě stejně dobře. Hypotéza č. 2 : Lze předpokládat, že většina klientek po odchodu z porodnice umí kojit, byla potvrzena. 83 % klientek si myslí, že po odchodu z porodnice umí kojit. Jen 17 % dotazovaných si to nemyslí. Hypotéza č. 3 : Lze předpokládat, že práce porodních asistentek a dětských sester má vliv na průběh kojení a na kojení dalšího dítěte. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Velké procento matek chodí do porodnice informované, tudíž pomoc nepotřebují. Podle průzkumu vyšlo, že i když práce porodních asistentek a dětských sester byla horší, ženy kojily dále. Hypotéza č. 4 : Předpokládám, že většina klientek chodí do porodnice informovaná v oblasti porodu a kojení, se opět potvrdila. 39 % respondentek (prvorodiček) navštívilo předporodní kurzy. Zbývající respondentky získávaly nejčastěji informace z knih, publikací. Stejného názoru je 57 % porodních asistentek a 70 % dětských sester.

145

ANOTACE Příjmení a jméno autora: Eva Sokelová Instituce:

LF, MU Brno

Název práce:

Kojení v porodnici – dětské sestry versus porodní asistentky

Vedoucí práce:

Mgr. Ivana Stehlíková

Počet stran:

158

Počet příloh:

11

Rok obhajoby:

2007

Klíčová slova:

kojení edukace práce porodní asistentky a dětské sestry

Předkládaná bakalářská práce zjišťuje, do jaké míry edukace a přístup dětských sester a porodních asistentek k matkám, ovlivňuje začátek a průběh kojení. Teoretická část se zaměřuje na výhody a složení mléka, důležitost prvního přiložení, techniku kojení a problémy, se kterými se rodička může setkat. V praktické části jsou analyzovány získané informace z průzkumného šetření. Prostřednictvím dotazníkové metody bylo vyšetřeno 100 matek po porodu, 30 dětských sester a 30 porodních asistentek. Analýza získaných dat poskytuje informace o nejčastějších úskalích začátku a průběhu kojení, potížích v oblasti edukace a také náhled porodních asistentek a dětských sester na svou práci. Z výsledku lze konstatovat, jak je důležitá edukace pro začátek a průběh kojení. Dále výsledky ukazují na nutnou potřebu porodních asistentek a dětských sester vzdělávat se v oblasti edukace, ale také potřebu společných kurzů v oblasti kojení.

This bachelor thesis is concerned how education and accession to of children's nurse and midwifes has affect start and process of breast feeding. Theroretical part of thesis is focused on advantages and constitutions of breast milk, importance of first apposition, technique of breast feeding and issues which can happened. Practical part of bachelor thesis includes information from investigation. Through list of questions were investigated 100 birth-mothers, 30 children's nurses and 30 midwifes. Analysis of data it give us a information about difficulties in the begining and process of 146

breast feeding, problems in education, but also it give us a view about work of children's nurse and midwifes. From results it can be submited, how important education is on the begining and in process of breast feeding. Results showed on occasion of children's nurses and midwifes to educate in education, but also showed need of common courses in breast feeding.

147

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Anatomie prsu. [Online] [Citace: 05. 03 2008.] http://www.breastcancer.cz/main.php?section=prsa Bartošová, Lucie. 2007. Speciální podprsenky pro maminky. www.moda.cz. [Online] 21. 11 2007. [Citace: 05. 03 2008.] http://www.moda.cz/Kategorie/Obleceni_pro_zeny/20071120_Specialni_Podprsenky_Pro_M aminky.html. Černá, M. 2003. Je kojení snadné. Moderní babictví. 2003, 1. Fialková, M. 2005. Třikrát o kojení. Porodní asistence. 2005, 1, stránky 22- 23, ISSN 12146773 Frühauf, P. 2005. Výživa fyziologického kojence. Pediatrie po promoci. 2005, 5, stránky 44-49, ISSN 1214-6773 Fyzilogie laktace. www. porodnice. cz. [Online] [Citace: 01. 05 2008.] http://www.porodnice.cz/node/3659. Gregora, M. 2002. Péče o novorozence a kojence. Praha : Grada Publishing, a.s, 2002. str. 81. 80-247-0390-4. Hanreich, I. 2000. Výživa kojenců. Praha : Grada Publishing, 2000. str. 70. 80-7169-841-5. Hanzlová, L. 2006. Laktační krize a nedostatek mléka. Miminka.cz. [Online] 02. 03 2006. [Citace: 25. 02 2008.] http://www.miminka.cz/clanky/kojeni/laktacni-krize-nedostatekmleka.html?. Hanzlová, L. 2006. Technika kojení. www.miminka.cz. [Online] 03. 10 2006. [Citace: 01. 03 2007.] http://www.miminka.cz/stale_clanky.php?artID=338. Holoubková, H. 2006. Kojení- přípravy ještě v těhotenství. www.miminka.cz. [Online] 15. 05 2006. [Citace: 25. 02 2008.] http://www.miminka.cz/stale_clanky.php?artID=149. Ivanová, K a Juríčková, L. 2005. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2005. str. 93. 80-244-0992-5.

148

Kameníková, M. 2004. Důležitost prvního přiložení novorozence k prsu na porodním sále. Sestra. 2004, 11, str. 68, ISSN 1210-0404 Klímová, A a kol. 1998. Kojení dar pro život. Praha : Grada Publishing, 1998. str. 101. 807169-490-8. Kopřivová, Darina. 2005. Český průvodce mateřstvím aneb Péče o matku a dítě. Praha : Tvarohová- Kolář, 2005. str. 119. 80-86738-08-6. Lees, Christoph a kol. 2002. Těhotenství v otázkách a odpovědí. Praha : Euromedia Group, 2002. str. 240. 80-249-0017-3. Liška, K, Paulová, M a Peychel, I. 1996. Výživa novorozenců. [autor knihy] P, CSc Doc.Mudr.Zoban a a kol. Neonatologický edukační program- Modul V. Praha : Česká neonatologická společnost, 1996, str. 175. Mydlilová, A. 1998. Odstříkávání mateřského mléka. [autor knihy] A Klímová. Kojení- dar pro život. Praha : Grada Publishing, 1998, str. 101. Mydlilová, A. 1998. Technika kojení. [autor knihy] A Klímová. Kojení dar pro život. Praha : Grada Publishing, 1998, str. 101. Mydlilivá, A. 1998. Úloha zdravotní sestry v podpoře kojení. [autor knihy] A klímová. Kojení- dar pro život. Praha : Grada Publishing, 1998, str. 101. Mydlilová, A, Paulová, M. 1998. problémy a překážky kojení. [autor knihy] A Klímová. Kojení dar pro život. Praha : Grada Publishing, 1998, str. 101. Mydlilová, Alena, kol. Chcete kojit své děti? Připravujte se uz v těhotenství. www.webnet.wz.cz. [Online] [Citace: 11. 02 2008.] http://webnet.wz.cz/nem_priz/kojit.html. Fyziologie laktace. kojení.cz. [Online] [Citace: 30. 01 2008.] http://www.kojeni.cz/texty.php?id=7. Předporodní kurzy. Těhotenství, porod, těhotenský test, těhotenství týden po týdnu. [Online] 04. 11 2007. [Citace: 25. 01 2008.] http://www.tehotenstvi.sk/clanky/sestymesic/predporodni-kurzy. Obecné informace o kojení- Polohy při kojení. medela.cz. [Online] [Citace: 02. 03 2008.] http://www.medela.cz/informace-o-kojeni/?polohy-pri-kojeni. 149

Obecné informace o kojení- První kojení. medela.cz. [Online] [Citace: 02. 03 2008.] http://www.medela.cz/informace-o-kojeni/?prvni-kojeni. Obtíže při kojení. www. medela.cz. [Online] [Citace: 04. 03 2008.] http://www.medela.cz/obtize-pri-kojeni/?reseni-problemu-kojeni. Odriov á, I a Sinaiová, A. 2008. Aktivní podpora kojení v prenatálním a perinatálním období. Sestra. 2008, 18, stránky 53- 56, ISSN 1210-0404 Pařízek, A, 2005. Kniha o těhotenství@ porodu. Praha : Galén, 2005. 80-7262-411-3. Paulová, M, 1998. Složení mateřského mléka. [autor knihy] Anna Klímová. Kojení-dar pro život. Praha : Grada Publishing, 1998, str. 101. Paulová, M a Klímová, A. 1998. Kojení a léky. [autor knihy] A Klímová. Kojení dar pro život. Praha : Grada Publishing, 1998, str. 101. Paulová, M. 1998. Anatomie mléčné žlázy a fyziologie laktace. [autor knihy] A Klímová. Kojení dar pro život. Praha : Grada Publishing, 1998, str. 101. Paulová, M, 2005. Jak dál v podpoře kojení v ČR ? Porodní asistence. 2005, 1, stránky 2428, ISSN 1801-5808 Paulová, M, 2000. Kojení. Praha : Vasut, 2000. str. 32. 80-7236-194-5. Paulová, M, 1998. Složení mateřského mléka. [autor knihy] A Klímová. Kojení dar pro život. Praha : Grada Publishing, 1998, str. 101. Příprava na kojení. medela.cz. [Online] [Citace: 25. 02 2008.] http://www.medela.cz/informace-o-kojeni/?priprava-na-kojeni. Příručka WHO. [Online] [Citace: 03. 03 2008.] http://tehulka.szm.sk/rad/pr07.htm#A. Rokyta, R a kol., a. 2000. Fyziologie. Praha : ISV- nakladatelství, 2000. str. 349. 80- 8586645-5. Roztočil, A. Léky za porodu a poordní analgezie. www. neonatologie.cz. [Online] [Citace: 20. 04 2008.] Roztočil, A. Léky za porodu a porodní analgezie. www. neonatologie.cz. [Online] [Citace: 05. 03 2008.] http://www.neonatologie.cz/porod_13.html. 150

Roztožil, A. 2001. Porodnictví. Brno : NCONZO, 2001. str. 333. 80-7013-339-2. Schneidrová, D a kol. 2002. Kojeni- nejčastější problémy a jejich řešení. Praha : Grada Publishing, 2002. str. 117. 80-247-0112-X. Schubertová, Dana. 2001. Proč a jak úspěšně kojit. serverl.upol.cz. [Online] 03 2001. [Citace: 02. 03 2008.] http://serverl.upol.cz/utpo/multikultura/eduk_prace/schubertova/index.htm#kap1. SIDS -Syndrom náhlého úmrtí kojenců. www.babysense.cz. [Online] [Citace: 21. 02 2008.] http://www.babysense.cz/sids.php. Špirudová, L a Králová, J. 2006. Naplňují naše sestry důležitou profesní roli advokátky pacienta? Teorie a praxe moderního ošetřovatelství. 2006, Sv. 8, stránky 17- 20. Štromerová, Z. 2003. Analýza situace v porodnictví. Porodní asistence. 2003, 1- 2. Šulcová, E. 1998. Psychologie kojení. [autor knihy] Anna Klímová. Kojení- dar nejcennější. Praha : Grada Publishing, 1998, 3, str. 101. Švejcar, J. 1975. Péče o dítě. Praha : Avicenum, 1975. str. 363. Technika kojení. www. kojeni.net. [Online] [Citace: 01. 02 2008.] http://www.kojeni.net/polohy.php. Technika kojení. kojeni.net. [Online] [Citace: 03. 03 2008.] http://www.kojeni.net/technika.php. Velemínský, Miloš. 1993. Milá maminko, tatínku... České Budějovice : Dona, 1993. str. 117. 80-85463-24-5. Weigert, V. 2006. Všechno o kojení. Praha : Portál s.r.o, 2006. str. 159. 80-7367-071-2. Wilhelmová, R. 2007. Metodika pro zpracování absolventské práce. místo neznámé : Vyšší odborná zdravotnická škola J. Podsedníka, 2007. Zajac, R. 2006. Koncepcia odboru pôrodnej asistencie. Sestra - slovenská verze ,. 2006, 5- 6, stránky 16- 17, ISSN 1335-9444 Zamarská, J. 2006. Kojení- praktické rady pro kojící maminky. Brno : Computer Press, a.s, 2006. str. 82. 80-251-0772-8. 151

Zemanová, Dagmar. 2005. Strategie pro ochranu, rozvoj a podporu kojení. Závěrečná práce. 2005.

152

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Věk dotazovaných respondentek. ........................................................................ 66 Graf č. 2 : Počet porodů ....................................................................................................... 67 Graf č. 3 : Probíhalo těhotenství bez komplikací?............................................................... 67 Graf č. 4 : Chodila žena během těhotenství do předporodní přípravy? ............................... 69 Graf č. : Kde jinde žena získávala informace? ................................................................... 70 Graf č. 6 : Dostala žena v tomto centru dostatek informací? .............................................. 71 Graf č. 7: Byly informace získané z kurzu pro ženu srozumitelné? ................................... 72 Graf č. 8: Připravovala se žena během těhotenství na kojení? ............................................ 73 Graf č. 9: Prohlížel gynekolog někdy v průběhu těhotenství ženiny prsy? ......................... 74 Graf č. 10: Probíhal porod bez komplikací? ........................................................................ 75 Graf č. 11: Splnil průběh porodu představy ženy? .............................................................. 77 Graf č. 12: Proběhlo u ženy první přiložení dítěte v průběhu dvou hodin po porodu? ....... 79 Graf č. 13: Jak reagovalo dítě na první přiložení? ............................................................... 80 Graf č. 14: Dostávala žena potřebné informace od porodní asistentky včas? ..................... 81 Graf č. 15: Jak žena hodnotí práci porodní asistentky?. ...................................................... 82 Graf č. 16: Jak žena hodnotí porodní asistentky, lékaře a prostředí na porodním sále?...... 83 Graf č. 17: Jak hodnotí samotný porod, porodní asistentky, lékaře, prostředí lidé, kteří byli s rodičkou u porodu? .......................................................................................... 84 Graf č. 18: Bylo u ženy snadné kojit hned od začátku nebo měla s kojením nějaké problémy ............................................................................................................................................. 85 Graf č. 19: Informace o kojení ženě podávala? ................................................................... 87 Graf č. 20: Kdo ženě pomáhal s kojením?........................................................................... 88 Graf č. 21: Používala při podávání informací dětská sestra nebo porodní asistentka ukázkové materiály? ......................................................................................................... 89 Graf č. 22: Podané informace byly ...................................................................................... 90 Graf č.23: Pokud se vyskytly problémy s kojení, kdo ženě pomáhal? ................................ 91 Graf č.24: Povzbuzují porodní asistentky nebo dětské sestry matky ke kojení? ................. 93 Graf č. 25: Kdo lépe edukuje podle matek? ........................................................................ 94 Graf č. 26: Umí po odchodu z porodnice ženy kojit? .......................................................... 95 Graf č. 27: Pokud žena neumí kojit, vyhledává pomoc? ..................................................... 96 Graf č. 28: Jak by žena ohodnotila oddělení šestinedělí? .................................................... .97 153

Graf č. 29: Věk dotazovaných porodních asistentek ........................................................... 101 Graf č. 30: Počet let v oboru……………………………………………………………… 102 Graf č. 31: Chodí podle porodních asistentek rodičky dostatečně informované do porodnice?.. ............................................................................................................................................. 104 Graf č. 32: Vyskytují se často problémy s kojením?......................................................... .. 105 Graf č. 33: Edukujete o kojení klientky?................................................................. ............ 107 Graf č. 34: Používají porodní asistentky při edukaci ukázkové materiály?..................... ... 108 Graf č. 35: Bývají Vaše výklady vždy srozumitelné?........................................................ . 109 Graf č. 36: Kdo podle porodních asistentek lépe edukuje o kojení?.............................. ..... 111 Graf č. 37: Umí podle porodních asistentek po odchodu z porodnice kojit?................... ... 112 Graf č. 38: Vyskytuje se na pracovišti rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami? ........................................................................................... 114 Graf č. 39: Jak si myslí porodní asistentky, že jejich práci hodnotí klientky? .................... 116 Graf č. 40: Jak si porodní asistentky myslí, že klientky hodnotí práci dětských sester? ..... 117 Graf č. 41: Je podle porodních asistentek jejich práce dobře ohodnocena? ........................ 118 Graf č. 42: Věk dotazovaných dětských sester .................................................................... 120 Graf č. 43: Počet let v oboru………………………… ........................................................ 121 Graf č. 44: Chodí podle dětských sester matky dostatečně informované do porodnice?.... 123 Graf č. 45: Vyskytují se podle dětských sester často problémy s kojením?.................... .... 124 Graf č. 46: Edukují dětské sestry klientky v oblasti kojení?..................................... .......... 126 Graf č. 47: Používají dětské sestry při edukaci ukázkové materiály?.......................... ....... 127 Graf č. 48: Bývají podle dětských sester jejich výklady vždy srozumitelné?..................... 128 Graf č. 49: Kdo podle dětských sester lépe edukuje?....................................................... ... 130 Graf č. 50: Umí podle dětských sester matky po odchodu z porodnice kojit?........................... ............................................................................................................................................. 131 Graf č. 51: Vyskytuje se na pracovišti rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami? ......................................................................................... 133 Graf č. 52: Jak si myslí dětské sestry, že jejich práci hodnotí klientky?........................ ..... 135 Graf č. 53: Jak si dětské sestry myslí, že klientky hodnotí práci porodních asistentek?............ ............................................................................................................................................. 136 Graf č. 54: Je podle porodních asistentek jejich práce dobře ohodnocena?........................... ............................................................................................................................................. 137

154

SEZNAM TABULEK

Tab. 3 – Věk dotazovaných respondentek ...........................................................................65 Tab. 4 – Počet porodů ..........................................................................................................66 Tab. 5 – Probíhalo těhotenství bez komplikací? ..................................................................67 Tab. 6 – Nejčastější komplikace vzniklé v těhotenství........................................................68 Tab. 7 – Chodila žena během těhotenství do předporodní přípravy? .................................69 Tab. 8 – Kde jinde žena získávala informace? ...................................................................70 Tab. 9 - Dostala žena v tomto centru dostatek informací? .................................................71 Tab. 10 - Byly informace získané z kurzu pro ženu srozumitelné?.....................................72 Tab. 11 - Připravovala se žena během těhotenství na kojení? .............................................73 Tab. 12 - Prohlížel gynekolog někdy v průběhu těhotenství ženiny prsy? ..........................74 Tab. 13 - Probíhal porod bez komplikací?...........................................................................75 Tab. 14 – Nejčastější komplikace vzniklé při porodu .........................................................76 Tab. 15 - Splnil průběh porodu představy ženy? .................................................................77 Tab. 16 – Co se ženě na porodu nelíbilo? ............................................................................78 Tab. 17 - Proběhlo u ženy první přiložení dítěte v průběhu dvou hodin po porodu? ..........78 Tab. 18 – Nejčastější důvody ne provedení první přiložení dítěte? ....................................79 Tab. 19 - Jak reagovalo dítě na první přiložení? .................................................................80 Tab. 20 - Dostávala žena potřebné informace od porodní asistentky včas? ........................81 Tab. 21 - Jak žena hodnotí práci porodní asistentky? .........................................................82 Tab. 22 - Jak žena hodnotí porodní asistentky, lékaře a prostředí na porodním sále? … ...83 Tab. 23 - Jak hodnotí samotný porod, porodní asistentky, lékaře, prostředí lidé, kteří byli s rodičkou u porodu? ..............................................................................................84 Tab. 24 - Bylo u ženy snadné kojit hned od začátku nebo měla s kojením nějaké problémy? .............................................................................................................................................85 Tab. 25 – Nejčastější komplikace vzniklé při kojení ...........................................................86 Tab. 26 - Informace o kojení ženě podávala? ......................................................................87 Tab. 27 - Při kojení ženě pomáhala? ..................................................................................88 Tab. 28 -Používala při podávání informací dětská sestra nebo porodní asistentka ukázkové materiály? ...........................................................................................................................89 Tab. 29 – Podané informace byly? ......................................................................................90 155

Tab. 30 - Pokud se vyskytly problémy s kojení, kdo ženě pomáhal? ..................................91 Tab. 31- Informace podané k vyřešení problému byly ........................................................92 Tab. 32 - Povzbuzují porodní asistentky nebo dětské sestry matky ke kojení? .................. 93 Tab. 33 - Kdo lépe edukuje podle matek? ...........................................................................94 Tab. 34 - Umí po odchodu z porodnice ženy kojit? ...........................................................95 Tab. 35 - Pokud žena neumí kojit, vyhledává pomoc? ........................................................96 Tab. 36 - Jak by žena ohodnotila oddělení šestinedělí?.......................................................97 Tab. 37 a - Kdy se žena rozhodla kojit? ..............................................................................98 Tab. 37 b: Proč se žena rozhodla kojit? ..............................................................................98 Tab. 38 a - Co pro ženu kojení znamená? .......................................................................... 98 Tab. 38 b - Bude kojit žena i své další dítě? .......................................................................99 Tab. 39 a - Kojila žena své předešlé dítě? ...........................................................................99 Tab. 39b - Zlepšila se práce sester? .....................................................................................99 Tab. 39 c- Jaké problémy se vyskytly? ...............................................................................99 Tab. 40 - Jaký názor mají ženy na kojení? ..........................................................................100 Tab. 41 - Je dostatečná podpora ke kojení ze strany zdravotníků? .....................................100 Tab. 42 - Věk dotazovaných porodních asistentek ..............................................................101 Tab. 43 - Počet let v oboru...................................................................................................102 Tab. 44 - Co pro porodní asistentku znamená její práce?....................................................103 Tab. 45 - Chodí podle porodních asistentek rodičky dostatečně informované do porodnice? .............................................................................................................................................104 Tab. 46 - Vyskytují se často problémy s kojením? ............................................................. 105 Tab. 47 - Nejčastější problémy s kojením podle porodních asistentek ...............................106 Tab. 48 - Edukujete o kojení klientky? ................................................................................107 Tab. 49 - Používají porodní asistentky při edukaci ukázkové materiály? ...........................108 Tab. 50 - Jaké ukázkové materiály? ....................................................................................108 Tab. 51 - Bývají Vaše výklady vždy srozumitelné? ............................................................109 Tab. 52- Jaké informace podává porodní asistentka k vyřešení problému s kojením? .......110 Tab. 53 - Kdo podle porodních asistentek lépe edukuje o kojení? ......................................111 Tab. 54 - Umí podle porodních asistentek po odchodu z porodnice kojit? ........................112 Tab. 55 - Jaký je podle porodních asistentek názor na kojení? ...........................................113 Tab. 56 - Jaký názor mají porodní asistentky na práci dětských sester na oddělení šestinedělí? .............................................................................................................................................113 156

Tab. 57 - Vyskytuje se na pracovišti rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami? ..............................................................................................................................114 Tab. 58 - Jak se rivalita projevuje? .....................................................................................115 Tab. 59 - Jak si myslí porodní asistentky, že jejich práci hodnotí klientky? .......................116 Tab. 60 - Jak si porodní asistentky myslí, že klientky hodnotí práci dětských sester? .......117 Tab. 61 - Je podle porodních asistentek jejich práce dobře ohodnocena? ...........................118 Tab. 62 - V čem práce porodní asistentky není ohodnocena? .............................................118 Tab. 63 a: Co porodní asistence práce dala?........................................................................119 Tab. 63 b: Co porodní asistence práce vzala?......................................................................119 Tab. 64 - Věk dotazovaných dětských sester .....................................................................120 Tab. 65 - Počet let v oboru .................................................................................................121 Tab. 66 - Co pro dětskou sestru znamená její práce? ..........................................................122 Tab. 67 - Chodí podle dětských sester matky dostatečně informované do porodnice? .......123 Tab. 68 - Vyskytují se podle dětských sester často problémy s kojením? ..........................124 Tab. 69 - Nejčastější problémy s kojením podle dětských sester ........................................125 Tab. 70 - Edukují dětské sestry klientky v oblasti kojení? .................................................126 Tab. 71 - Používají dětské sestry při edukaci ukázkové materiály? ....................................127 Tab. 72 - Jaké ukázkové materiály? ....................................................................................127 Tab. 73 - Bývají podle dětských sester jejich výklady vždy srozumitelné? ........................ 128 Tab. 74 - Jaké informace podává dětská sestra k vyřešení problému s kojením? ...............129 Tab. 75 - Kdo podle dětských sester lépe edukuje?.............................................................130 Tab. 76 - Umí podle dětských sester matky po odchodu z porodnice kojit? ......................131 Tab. 77 - Jaký je podle dětských sester názor na kojení? ....................................................131 Tab. 78 - Jaký názor mají dětské sestry na práci porodních asistentek na oddělení šestinedělí? .............................................................................................................................................132 Tab. 79 - Vyskytuje se na pracovišti rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami? ..............................................................................................................................133 Tab. 80 - Jak se rivalita projevuje? ......................................................................................134 Tab. 81 - Jak si myslí dětské sestry, že jejich práci hodnotí klientky? ................................ 134 Tab. 82 - Jak si dětské sestry myslí, že klientky hodnotí práci porodních asistentek? ........135 Tab. 83 - Je podle porodních asistentek jejich práce dobře ohodnocena? .......................... 136 Tab. 84 - V čem práce porodní asistentky není ohodnocena? .............................................137 Tab. 85 a- Co dětské sestře práce dala? ...............................................................................137

157

Tab. 85 b - Co dětské sestře práce vzala? ........................................................................... 138

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1. ke kapitole:Nejlepší začátek Příloha č.2. ke kapitole: Začínáme kojit- aneb dítě u prsu Příloha č. 3. ke kapitole: Prsa v období kojení Příloha č. 4 ke kapitole: Rychlé řešení případných problémů s kojením Příloha č. 5 ke kapitole: Úloha porodních asistentek a dětských sester Příloha č. 6 a Titulní strana bakalářské práce Příloha č. 6 b Titulní strana bakalářské práce Příloha č. 7 Prohlášení Příloha č. 8 Poděkování Příloha č. 9 Souhlas se zapůjčováním práce Příloha č. 10 Anotace a resumé Příloha č. 11 a Dotazník Příloha č. 11 b Dotazník Příloha č. 11c Dotazník Příloha č. 12 Souhlas se sběrem informací v nemocnici Bohunice a Obilní trh

158

Příloha 1. ke kapitole:Nejlepší začátek Tab. 1 Shrnutí typů mléka a jejich obsah živin Typ mléka

Barva

Obsah živin

mlezivo

nažloutlá

velké množství bílkovin, minerálů, vitamínů

Zralé mléko

namodralé

působí „řídce“, je průzračné, obsahuje více vody a cukrů,

namodralé

obsahuje více tuků

přední Zralé mléko zadní

Ukázka plochých/ vpáčených bradavek

Obrázek 1. ( použito z www.medela.cz) Formovače bradavek

Obrázek 2. ( použito z www.medela.cz) Kontaktní kojící klobouček

159

Obrázek 3. ( použito z www.medela.cz) Klasifikace praktik, které se využívají při normálním porodu KATEGORIE A:

Praktiky, které jsou jednoznačně prospěšné a které by měly být podporovány o

o

o o o o o o o o o o o o o o o o o o o o

Porodní plán, který stanoví, kde se porod uskuteční a kdo ho povede, a který je vypracován ve spolupráci s budoucí matkou během těhotenství a je oznámen jejímu manželovi / partnerovi případně i její rodině Vyhodnocení rizikovosti těhotenství během prenatální péče, přehodnocené během každého kontaktu se zdravotnickým systémem a v době prvního kontaktu s poskytovatelem péče při porodu Sledování tělesného a psychického stavu ženy během všech dob porodních. Poskytnutí tekutin (orálně) během porodu. Respektování výběru místa porodu, který žena učinila po náležitém poučení. Poskytování péče při porodu na nejperifernější úrovni, na které je porod uskutečnitelný a bezpečný, a kde se žena cítí jistě a bezpečně. Respektování práva ženy na soukromí v místě porodu. Empatická podpora od poskytovatelů péče během porodu. Respektování ženina výběru společníků při porodu a narození dítěte. Poskytnutí ženám tolik informací a vysvětlení, kolik si žádají. Neinvazivní, nefarmakologické postupy mírnění porodních bolestí, jako například masáže a relaxační techniky. Monitorování plodu prostřednictvím periodické auskultace. Použití materiálů pro jednorázovou spotřebu a náležitá dekontaminace nástrojů pro opakované užití během celého porodu. Použití rukavic při vaginálním vyšetření, během porodu dítěte a při zacházení s placentou. Volnost ve výběru polohy a pohybu během porodu. Podpora jiné polohy než vleže na zádech v I. době porodní. Pozorné sledování vývoje porodu, například pomocí kardiotokografu. Preventivní aplikace uterotonik ve III. době porodní u žen s rizikem poporodního krvácení a u žen, které jsou ohrožené i malou ztrátou krve. Sterilita při stříhání pupeční šňůry. Prevence podchlazení u novorozence. Časný tělesný kontakt mezi matkou a dítětem a podpora zahájení kojení v první hodině po porodu v souladu s pokyny WHO o kojení . Rutinní vyšetření placenty a plodových blan.

KATEGORIE B:

160

Praktiky, které jsou jednoznačně škodlivé nebo neefektivní a které by měly být eliminovány o o o o o o o o o o o o o o o

Rutinní provádění klystýru. Rutinní oholení pubického ochlupení. Rutinní nitrožilní infúze během I. doby porodní. Rutinní preventivní zavedení nitrožilní kanyly. Rutinně nařízená poloha vleže na zádech během porodu. Vyšetření per rectum. Použití rentgenové pelvimetrie . Aplikace uterotonik v kterékoli době před vypuzením plodu takovým způsobem, že jejich účinek nemůže být kontrolován. Rutinní využití polohy na porodním lůžku s podpěrkami nebo bez nich během porodu. Zaměřené úsilí na tlačení se zadrženým dechem (Valsalvův manévr) během II. doby porodní. Masáž a roztahování perinea v II. době porodní. Aplikace orálních tablet ergometrinu ve III. době porodní jako prevence nebo kontrola krvácení. Rutinní aplikace ergometrinu parenterálně ve III. době porodní. Rutinní výplach dělohy po porodu. Rutinní vyšetření (manuální kontrola) dělohy po porodu.

KATEGORIE C: Praktiky, které nelze jednoznačně doporučit, protože neexistuje dostatek důkazů o jejich prospěšnosti, a které by měly být aplikovány jen po zralé úvaze až do doby, než je další výzkum objasní o o o o o o o o

Nefarmakologické metody mírnění bolesti, jako například použití bylinek, ponoření do vody nebo nervová stimulace. Rutinní provedení časné amniotomie v I. době porodní. Tlak na fundus během porodu. Zásahy na ochranu perinea a vedení hlavy novorozence v okamžiku narození. Aktivní manipulace s novorozencem v okamžiku narození. Rutinní aplikace oxytocinu, kontrolovaná trakce pupeční šňůry nebo kombinace těchto postupů během III. doby porodní. Časné zaškrcení pupeční šňůry. Stimulace bradavky ke zvýšení intenzity děložních stahů během III. doby porodní.

KATEGORIE D: Praktiky, které se často používají nevhodně

Omezení příjmu potravy a tekutin během porodu. Mírnění bolesti léčivy pro celkovou aplikaci. Mírnění bolesti epidurální analgezií. Elektronické sledování plodu. Použití roušek a sterilních oděvů při péči během porodu. Opakované nebo časté vaginální vyšetření, zejména pokud je prováděné více než jedním poskytovatelem péče. o Augmentace oxytocinem. o o o o o o

161

o o o o o o o

Rutinní převoz rodičky do jiné místnosti na počátku II. doby porodní. Cévkování močového měchýře. Povzbuzování ženy, aby tlačila už od okamžiku, kdy je diagnostikována úplná nebo téměř úplná dilatace děložního hrdla, dříve než žena sama ucítí potřebu tlačit. Rigidní snaha o dodržení stanoveného trvání II. doby porodní, například 1 hodiny, v případě, že stav matky i plodu je dobrý a porod pokračuje. Operativní porod. Liberální nebo rutinní užívání episiotomie. Manuální kontrola dělohy po porodu. ( použito z příručky

WHO)

Příloha 2. ke kapitole: Začínáme kojit- aneb dítě u prsu

Správné držení bradavky

Obrázek 4. 162

( Švejcar, 1975 str. 41) Správné držení bradavky/ nesprávné držení bradavky

Obrázek 5. a) Správné držení bradavky b) Nesprávné držení bradavky

(Klímová, 1998 str. 44)

Správné odebrání dítěte od prsu

Obrázek 6. (Klímová, 1998 str.61)

Poloha vleže

Obrázek 7. ( Klímová, 1998 str.47) Poloha na zádech

Obrázek 8. ( Klímová, 1998 str.49) Poloha vsedě - poloha kolébky 163

Obrázek 9.a ( Klímová, 1998 str.47)

Obrázek 9. b ( Švejcar, 1975 str.96) Poloha tanečníka

Obrázek 10. ( Klímová, 1998 str. 48) Boční fotbalové držení

164

Obrázek 11. (Klímová, 1998 str. 48)

Kojení v polosedě

Obrázek 12. (Klímová, 1998 str. 49) Poloha obouruč

Obrázek 13. (Klímová, 1998 str. 50)

Vzpřímená poloha

165

Obrázek 14. (Klímová, 1998 str. 50)

Kojení dvojčat

Obrázek 15. (Klímová, 1998 str. 51)

Správné uchopení bradavky- pohled do dutiny ústní dítěte

Obrázek 16. (Zamarská, 2005 str. 30)

Polohy k odříhnutí 166

První „ klasická“ poloha k odříhnutí

Obrázek 17. (Gregora, 2002 str. 44) Poloha, kdy matka vidí na obličej dítěte

Obrázek 18. (Gregora, 2002 str. 44) Úlevová poloha

Obrázek 19. (Gregora, 2002 str. 45)

167

Příloha 3. ke kapitole: Prsa v období kojení

Uložení velkého prsního svalu

Obrázek 20. (použito z www.breastcancer.cz) Anatomie prsní žlázy

Obrázek 21. (použito z www. breastcancer.cz)

168

Vývoj mléčné žlázy od dětství do 30. věku života

Obrázek 22. a, b, c (použito z www. breastcancer. cz) Působení prolaktinu

Obrázek 23. (použito z přednášky Mudr. Bloudíčka)

169

Působení oxytocinu

Obrázek 24. (použito z přednášky Mudr. Bloudíčka) Masáž mléčných žláz podle Chele Marmetové

Obrázek 25. (Zamarská, 2006 str. 36) Vytřásání prsů

Obrázek 26. Zamarská, 2006 str. 37)

Pomůcky k zachycení unikajícího mléka: 170

Misky k zachycení mléka

Vložky do podprsenky

Obrázek 27. a, b (použito z www. medela.cz)

Odstříkání a odsávání mateřského mléka Ruční odstříkání

Obrázek 28. (Zamarská, 2006 str. 46) Ruční odsávačka

171

Obrázek 29. (použito z www. medela.cz) Elektrická odsávačka

Obrázek 30. (použito z www. medela.cz)

Alternativní metody krmení Krmení lžičkou

Obrázek 31. (použito z www. mamita.cz)

Krmení stříkačkou

172

Obrázek 32. (použito z www. mamita.cz) Krmení pomocí cévky a stříkačky

Obrázek 33. (použito z www. mamita.cz) Krmení pomocí kádinky

Obrázek 34. (použito z www. mamita.cz) Krmení pomocí suplementoru

Obrázek 35. (použito z www. medela.cz) 173

Suplementor

Obrázek 36. (použito z www. medela..cz)

Příloha 4. ke kapitole: Rychlé řešení případných problémů s kojením

Chrániče bradavek

Obrázek 37. (použito z www. medela..cz)

174

Másáž při bolestivě nalitých prsou

Obrázek 38. (Zamarská, 2006 str. 41) Tab. 2 Diferenciální diagnóza bolestivého postižení prsů Příznak nalití prsů retence mléka postupně brzy po postupně kdykoliv vznik porodu jeden prs postižené místo oba prsy celé místně tuhý, chladný místní příznaky oba prsy celé tuhé a oteklé otok mírná celkově mírná místně bolest do 38,5°C do 38,5°C Teplota beze změny beze změny celkové příznaky

zánět prsu náhle po 1. týdnu jeden prs místně rudý horký otok prudká místně nad do 38,5°C silně změněn

(Klímová, 1996 str. 63)

175

Příloha 5. ke kapitole: Úloha porodních asistentek a dětských sester

Kompetence porodní asistentky (1) Porodní asistentka vykonává činnosti podle § 3 odst. 1 a dále poskytuje a zajišťuje bez odborného dohledu a bez indikace základní a specializovanou ošetřovatelskou péči těhotným, rodícím ženám a šestinedělkám prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Přitom zejména poskytuje poučení o životosprávě v těhotenství a při kojení, přípravě na porod, ošetření a) novorozence a o antikoncepci; poskytuje rady a pomoc v otázkách sociálně-právních, popřípadě takovou pomoc zprostředkuje, provádí návštěvy v rodinách těhotných, šestinedělek a gynekologicky nemocných, b) sleduje jejich zdravotní stav, podporuje a edukuje ženu v péči o novorozence, včetně podpory kojení a předcházení c) jeho komplikacím, diagnostikuje těhotenství, předepisuje, doporučuje nebo provádí vyšetření nutná ke sledování fyziologického těhotenství, sleduje ženy s fyziologickým těhotenstvím, d) poskytuje jim informace o prevenci komplikací; v případě zjištěného rizika předává ženu do péče lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví, sleduje stav plodu v děloze všemi vhodnými klinickými i technickými prostředky, rozpoznává u matky, plodu nebo novorozence příznaky patologií, které vyžadují zásah e) lékaře, a pomáhá mu v případě zásahu; při nepřítomnosti lékaře provádí neodkladná opatření, připravuje rodičky k porodu, pečuje o ně ve všech dobách porodních a vede fyziologické porody, včetně případného nástřihu hráze; v neodkladných případech vede i porody v f) poloze koncem pánevním; neodkladným případem se rozumí vyšetřovací nebo léčebný výkon nezbytný k záchraně života nebo zdraví, g) ošetřuje porodní a poporodní poranění a pečuje o šestinedělky, zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení léčivých přípravků13), manipulaci s nimi a jejich h) dostatečnou zásobu, zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení zdravotnických prostředků14) a prádla, manipulaci i) s nimi, jejich dezinfekci a sterilizaci a jejich dostatečnou zásobu. (2) Porodní asistentka poskytuje bez odborného dohledu a bez indikace ošetřovatelskou péči fyziologickým novorozencům prostřednictvím ošetřovatelského procesu a provádí jejich první ošetření, včetně případného zahájení okamžité resuscitace. (3) Porodní asistentka pod přímým vedením lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru gynekologie a porodnictví a) asistuje při komplikovaném porodu, b) asistuje při gynekologických výkonech, c) instrumentuje na operačním sále při porodu císařským řezem. (4) Porodní asistentka se podílí pod odborným dohledem porodní asistentky se specializovanou způsobilostí v oboru nebo všeobecné sestry se specializovanou způsobilostí v oboru, případně zaměření, v souladu s diagnózou stanovenou lékařem na poskytování

176

vysoce specializované ošetřovatelské péče. Přitom zejména vykonává činnosti podle § 4 odst. 1 písm. b) až i). (5) Porodní asistentka dále vykonává činnosti podle § 4 odst. 1, 3 a 4 u těhotných a rodících žen, šestinedělek a pacientek s gynekologickým onemocněním. Kompetence dětské sestry (1) Dětská sestra vykonává činnosti podle § 48 při péči o zdravé i nemocné děti, včetně novorozenců a adolescentů, s výjimkou péče o děti, u kterých dochází k selhání základních životních funkcí nebo toto selhání hrozí nebo mají patologické změny psychického stavu, které vyžadují stálý dozor nebo použití omezujících prostředků z důvodu ohrožení života nebo zdraví pacienta nebo jeho okolí. Přitom zejména bez odborného dohledu a bez indikace 1. 2. 3. 4.

5. a) 6. 7.

8.

9.

vytváří stimulující výchovné a léčebné prostředí, připravuje a provádí výchovná zaměstnání, připravuje stravu novorozencům, kojencům a batolatům, vede matky ke správnému přístupu ve výživě dítěte, edukuje matky v technice kojení a dohlíží na jeho správné provedení, provádí psychickou přípravu dítěte na diagnostické a léčebné výkony a ošetřovatelskou péči o děti v jejich průběhu a po jejich skončení s ohledem na vývojové zvláštnosti dětské psychiky, sleduje psychomotorický vývoj dětí, vede o něm písemný záznam, činí opatření k zamezení vzniku psychických deprivací, retardací psychomotorického vývoje dítěte, vhodným výchovným přístupem předchází negativním vlivům v dalším vývoji dítěte, rozvíjí komunikační schopnosti dítěte, vyhledává rizikové faktory ohrožující zdravý vývoj dítěte, provádí první ošetření novorozence, včetně případného zahájení okamžité resuscitace, zajišťuje screeningová vyšetření, učí matky správnému ošetřování novorozence, poskytuje ošetřovatelskou péči v rámci primární péče, zejména vykonává návštěvní službu, hodnotí prostředí z hlediska zajištění zdravého vývoje dítěte, poskytuje rady a pomoc v oblasti péče o dítě, tj. ve výživě, kojení, hygieně, v ošetřování dětí, zajišťuje dodržování plánu povinného očkování a preventivních prohlídek, edukuje rodiče ve výchově a péči o děti v jednotlivých vývojových obdobích, pomáhá jim řešit zdravotní i sociální problémy v rámci školního poradenství, spolupracuje s ostatními institucemi v oblasti péče o dítě a rodinu, zejména sociálními a vzdělávacími zařízeními a správními úřady;

bez odborného dohledu na základě indikace lékaře 1. b) 2. 3. 4.

aplikuje intravenózní injekce a infuze novorozencům a dětem do 3 let, provádí katetrizaci močového měchýře dívek do 10 let, zavádí nazogastrické a jejunální sondy dětem při vědomí, provádí výplach žaludku u dětí při vědomí. (použito ze zákona 424/2004, www.mzcr.cz)

177

PŘÍLOHA 11 a

Dotazník

Vážená maminko, jmenuji se Eva Sokelová a jsem studentkou 3. ročníku porodní asistence na Masarykově univerzitě v Brně. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží ke zpracování mé bakalářské práci na téma kojení. Prosím odpovědi zakroužkujte (možno i více odpovědí) či doplňte. Na vyplnění dotazníku postačí 15-20 minut a je zcela anonymní. Mnohokrát děkuji.

S pozdravem Eva Sokelová

1. Otázky týkající se těhotenství, předporodní přípravy , porodu 1. Porodnice, ve které jste rodila? a) Bohunice b) Obilný trh c) nemocnice Prostějov 2. Váš věk? a) 18-29 b) 29-39 c) 40 a více 3.Byla jste .. a) prvorodička b) druhorodička c) vícerodička 4.Probíhalo Vaše těhotenství bez komplikací? ano

ne

178

Pokud ne ( jaké komplikace se vyskytly) ……………………………………

5.Chodila jste během těhotenství do některého centra, pořádající předporodní přípravu? ano

ne

Pokud ne, kde jinde jste získávala informace o porodu, kojení? a) knih, časopisů, publikací b) médií c) kamarádky d) od gynekologa e) jiné……………………………….. 6.Myslíte si, že jste v tomto centru dostala dostatek informací a odpovědí na vaše otázky týkající se porodu a kojení? ano dostala

ne nedostala

7.Tyto informace byly pro Vás? a) plně dostačující b) méně dostačující c) nedostačující 8. Připravovala jste se na kojení již těhotenství?(masírování bradavek, jejich promazávání) ano

ne

9.Prohlížel Vaše prsa někdy v průběhu těhotenství Váš gynekolog? ano

ne

10.Váš porod probíhal bez komplikací? ano

ne

Pokud ne jaké komplikace se vyskytly?...................………………………………….. 11.Splnil průběh porodu Vaše představy? ano splnil

ne ( nesplnil)

Pokud ne, co se Vám nelíbilo?............................................................................................

179

12.Proběhlo u vás první přiložení dítěte v průběhu dvou hodin po porodu? ano

ne

Pokud ne proč?................................................................................................................ …………………………………………………………………………………………..

13.Jak reagovalo Vaše miminko na první přiložení? a) přisálo se hned b) přisálo se s pomocí porodní asistentky c) nepřisálo se 14.Dostávala jste potřebné informace před porodem , v průběhu porodu od porodní asistentky nebo jste se musela ptát? ano (dostávala)

ne (musela jste se ptát)

15.Jak byste ohodnotila práci porodní asistentky ?( např. ochota, podání informací, jejích srozumitelnost a jiné) a) naprosto vyhovující b) uspokojující, resp. přiměřené situaci c) neuspokojivé (proč?)…………………………………………………………………. 16.Jak byste ohodnotila porodní asistentky, lékaře, prostředí na porodním sále? a)naprosto vyhovující b)uspokojující c)neuspokojivé (proč?)………………………………………………………………… 17. Pokud Váš manžel či jiní blízcí lidé byli u Vašeho porodu, jak hodnotí samotný porod, porodní asistentky, lékaře, prostředí) a)naprosto vyhovující b)uspokojující c)neuspokojivé (proč?)……………………………………………………………………

2.Otázky týkající se oddělení šestinedělí 18.Bylo pro Vás snadné kojit hned od začátku, nebo jste s kojením měla nějaké problémy? ano

ne

Pokud ne jaké problémy se vyskytly? ………………………………………………………………………………… 180

19.Informace o kojení Vám podávala dětská sestra nebo porodní asistentka? ……………………………………………………………………………………… 20.Při kojení Vám pomáhala dětská sestra nebo porodní asistentka? ………………………………………………………………………………………… 21.Při podávaní informací používala dětská sestra či porodní asistentka nějaké ukázkové materiály? ano (jaké)……………………………………………..

ne

22.Byly tyto informace srozumitelné a) srozumitelné b) méně srozumitelné c) nesrozumitelné 23.Pokud se vyskytly problémy s kojením ( např. bolest prsou, nepřisátí miminka…) , kdo Vám pomáhal? a)dětská sestra b) porodní asistentka 24.Jaké informace Vám dětská sestra či porodní asistentka poskytla k vyřešení problému

a

jak Vám pomohla ( např. přidržela dítě…)? ………………………………………………………………………………………………… 25. Když se vyskytly problémy s kojením povzbuzovala Vás a chválila Vás dětská sestra či porodní asistentka? ano

ne

26.Kdo podle Vás lépe edukuje (vysvětluje,podává srozumitelné informace v oblasti kojení)? a) porodní asistentky b) dětské sestry c) obě stejně 27.Myslíte si, že po odchodu s porodnice jste uměla ( umíte) kojit? ano

ne

Pokud ne , proč? ( např. nedostatek informací a jiné) …………………………………………………………………..

28.Pokud ne vyhledala jste nějakou pomoc ( např. Laktační poradkyni )?

181

ano ( koho)……………………………

ne

29.Jak byste hodnotila oddělení šestinedělí? ( sestry, prostředí, lékaře) a)naprosto vyhovující b)uspokojující c)neuspokojivé(proč?)…………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………….. 3. Otázky týkající se kojení

30. Kdy(během těhotenství, po porodu.) a proč jste se rozhodla kojit? …………………………………………………………………………. 31. Co pro Vás kojení znamená a budete kojit další Vaše děti? ………………………………………………………………………….. 32.Pokud jste vícerodička kojila jste děti i předtím, jaké obtíže se při kojení vyskytly a jak byste srovnala péči sester předtím a nyní? ………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………….. 33.Jaký si myslíte, že je všeobecný názor na kojení? ………………………………………………………………………………………………. 34.Myslíte si, že je dostatečná podpora ke kojení ze strany zdravotníků a medií? ano

ne

Pokud jste odpověděla ne jakou změnu byste navrhla? ………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………….

Děkuji za Váš čas.

Pokud máte nějakou otázku , kterou byste tu uvítala či jiné postřehy s porodního sálu a oddělení šestinedělí o které byste se chtěla podělit budu velmi ráda.

Jiná sdělení: 182

PŘÍLOHA Č. 11 b Vážená porodní asistentko, jmenuji se Eva Sokelová a jsem studentkou 3. ročníku porodní asistence na Masarykově univerzitě v Brně. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží ke zpracování mé bakalářské práci na téma kojení. Prosím odpovědi zakroužkujte (možno i více odpovědí) či doplňte. Na vyplnění dotazníku postačí 15-20 minut a je zcela anonymní. Mnohokrát děkuji.

S pozdravem Eva Sokelová

Otázka č. 1 Ve které nemocnici pracujete? a) Bohunice b) Obilní trh Otázka č. 2 Věk zkoumaného vzorku g) 18- 29 h) 30-39 i) 40 a více Otázka č. 2 Jak dlouho pracuje dětská sestra v oboru? g) 0-10 let h) 11-20 let i) 21 a více let

183

Otázka č. 4 Co pro Vás znamená vaše práce? …………………………………………………………………………………………………

Otázka č. 5 Chodí podle porodních asistentek rodičky dostatečně informované do porodnice? e) ano f) ne Otázka č. 6 Vyskytují se často problémy s kojením? e) ano f) ne Pokud se vyskytují, tak jaké jsou nejčastější? ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 6 Edukujete o kojení klientky? e) ano f) ne Pokud ano, používáte nějaké ukázkové materiály? e) ano f) ne Pokud ano, jaké? ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 8 Bývají Vaše výklady vždy srozumitelné? e) ano f) ne Otázka č. 9 Pokud se vyskytnou problémy s kojením, jaké informace podáváte? ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 10 Kdo podle Vás lépe edukuje o kojení? 184

e) dětské sestry f) porodní asistentky

Otázka č. 11 Myslíslíte si, že matky po odchodu umí kojit? e) ano f) ne Otázka č. 12 Jaký si myslí porodní asistentky, že je všeobecný názor na kojení? ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 13 Jaký máte názor na práci dětských sester na oddělení šestinedělí? ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 14 Myslíte si, že se na vašem pracovišti projevuje rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami? e) ano f) ne Pokud ano, jak se tato rivalita projevuje? ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 15 Jak si myslíte, že vaši práci hodnotí klientky? e) výborně f) velmi dobře g) dobře h) špatně

185

Otázka č. 16 Jak si myslíte, že klientky hodnotí práci dětských sester? a) výborně b) velmi dobře c) dobře d) špatně Otázka č. 17 Myslíte si, že práce porodní asistentky je dobře ohodnocena? a) ano b) ne

Pokud ne, v čem? ……………………………………………………………………………………………… Otázka č. 18 Co Vám tato práce dala a naopak vzala? …………………………………………………………………………………………………

186

PŘÍLOHA 11 c Vážená dětská sestro, jmenuji se Eva Sokelová a jsem studentkou 3. ročníku porodní asistence na Masarykově univerzitě v Brně. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který slouží ke zpracování mé bakalářské práci na téma kojení. Prosím odpovědi zakroužkujte (možno i více odpovědí) či doplňte. Na vyplnění dotazníku postačí 15-20 minut a je zcela anonymní. Mnohokrát děkuji.

S pozdravem Eva Sokelová

Otázka č. 1 Ve které nemocnici pracujete? a) Bohunice b) Obilní trh Otázka č. 2 Kolik Vám je let? a) 18- 29 b) 30-39 c) 40 a více

Otázka č. 2 Jak dlouho pracujete v oboru? a) 0-10 let 187

b) 11-20 let c) 21 a více let Otázka č. 4 Co pro Vás znamená vaše práce? ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 5 Chodí podle dětských sester rodičky dostatečně informované do porodnice? a) ano b) ne Otázka č. 6 Vyskytují se často problémy s kojením? a) ano b) ne Pokud se vyskytují, tak jaké jsou nejčastější? ………………………………………………………………………………………….. Otázka č. 6 Edukujete o kojení klientky? a) ano b) ne Pokud ano, používáte nějaké ukázkové materiály? a) ano b) ne Pokud ano, jaké? ………………………………………………………………………………………………… …………… Otázka č. 8 Bývají Vaše výklady vždy srozumitelné? a) ano b) ne

Otázka č. 9 Pokud se vyskytnou problémy s kojením, jaké informace podáváte klientkám?

188

………………………………………………………………………………………………… …………… Otázka č. 10 Kdo lépe edukuje o kojení? a) dětské sestry b) porodní asistentky Otázka č. 11 Myslíte si, že matky po odchodu umí kojit? a) ano b) ne Otázka č. 12 Jaký si myslíte, že je všeobecný názor na kojení? …………………………………………………………………………………………………

Otázka č. 13 Jaký máte názor na práci porodních asistentek na oddělení šestinedělí? ……………………………………………………………………………………………… Otázka č. 14 Myslíte si, že se na vašem pracovišti projevuje rivalita mezi porodními asistentkami a dětskými sestrami? a) ano b) ne Pokud ano, jak se tato rivalita projevuje? ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 15 Jak si myslíte, že Vaši práci hodnotí klientky? a) výborně b)velmi dobře c)dobře d )špatně Otázka č. 16 Jak si myslíte, že klientky hodnotí práci porodních asistentek? a) výborně b) velmi dobře 189

c) dobře d) špatně Otázka č. 17 Myslíte si, že práce dětské sestry je dobře ohodnocena? c) ano d) ne Pokud ne, v čem? ………………………………………………………………………………………………… Otázka č. 18 Co Vám práce dětské sestry tato dala a naopak vzala? ……………………………………………………………………………………………….

190

PŘÍLOHA Č. 12

191

SOUHLAS S VYUŽITÍM BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Souhlasím s tím, aby moje bakalářská práce byla půjčována ke studijním účelům. Žádám, aby citace byly uváděny způsobem užívaných ve vědeckých pracích.

V Brně dne 24. Dubna 2008

Eva Sokelová 192

193