KOŘISTNÍ SLUŽBA
•
Major Miroslav C h v á ta I
Využití kořistního materiálu bylo v praxi ověřeno v průběhu Velké vlastenecké války. Se vzrůstající úlohou ukořistěného materiálu jako zdroje zásobování vojsk vznikla i nutnost vytvořit speciální služby pro sběr, evidenci, ochranu a odsun ukořistiěného materiálu. Byly vytvořeny potřebně speciální orgány a jednotky kořistni služby, které s e velkou měrou podilely na plynulém zásobováni vojsk. Je prav děpodobné, že při použití nové bojové t echniky a nového způsobu boje bude množství kořistní ho materiálu podstatně vyšší a způsob jeho zajištění, prověření, shr<>máždění, roztřídění, odsunu a využití bude klást značně v yšší požadavky r.a činnost příslušných orgánů. Těziště č innosti kořistní služby se piesune z vojsk prvniho sledu na druhé a dalši sledy a orgány MNO. Rychlá tempa operací budou ztěžovat sběr kořisti prostředky útvarů a svazků. Vzroste význam využití kořisti na cmm (n epřáte lském) území, zvláště r.okud jde o provozuschopně výrobní a c.pravárenskě kapacity, sklady zásob, dopravní prostředky, pohoně hmoty a potra\'iny. Okamžitá použitelnost ukořistěného materiálu bude ovlivněna možností úmyslného zamoření a tím bude omezena i možnost využití tohoto materiálu jednotkami 1. sledu, n eboť tyto j ednotky nebudou mlt prostřed ky k prověření nezávadnosti. Vh o dn ě a včasně vyu žití ukořistěného materiá lu, odsuny a opravy poškozené techniky nabývaji za současných bojových podminek zvláštní důle2itosti a proto organizaci, řizenl a činnosti kořistní služby je tř eba věnovat náležitou pozornost. Kořistní imateriál je jedním ze zdrojů zásobován:! vojsk. Předpokládaně množstvi kořisti značně zvyšuje materiální zásoby armády a snižuje centralizovaný přisun materiálu z týlu. Za kořist je nutno považovat veškerý vojenský materiál a vojenská polní zař!-
zení zanechaně protivru1<em na bojišti, dále materiál! civilrúho charakteru, který protivnlk využival třeba i přechodně k _zabezpečení bojově činnosti (žel. vagony, lokomotivy apod.). Jsem toiho názoru, že na nepřátelském území je možno považovat za koři~t i z~ soby surovin, polotovarů a hoto_vyc!1 vyrobkú, výrobní a opravárenske zavody, které jsou na územ! obsazovaném vlastnimi vojsky a kterých lze jakoukoliv formou využít ve prospěch vlastních ozbro, j ench sil a vojsk spojenců. _ Za koři st není možno povazovat osobnl majetek, s loužicl k uspokojerlí nejnutněj ších potřeb občanů okupovaného území. Posláním kořistni služby je zajistit v době co nejkratši, co n ejvětší množství materiálu zanechaného bojujicimi vojsky!1epř!tele na bojišti, nebo ziskaného bojovou či nnosti na nepřátelském území. Kořistni služba se musi zvláště zaměřovat na získání nových druhů bojově techniky, automobilni techniky (dopravnich prostře dků), pohonných hmot, potravin a ostatních druhů voj enského materiálu a zařízení.
Všechen kořistní materiál. ziskaný na bojiš ti, je nutno považovat za pod ez řelý a pře d jeho použitim musí b ýt podroben potřebnému zkoumáni. Neznámý vojenský materiál používaný nepřite l em, který jim nebyl zničen a zů sta l na bojišti, by měla kořistní služba zajisti t a podat neprodleně hlášení nadří zenému orgánu. Povinností kořistní služby hy mělo rovněž být okamžité podávání hlášeni vyšším orgánům, při nalezeni vojenské dokumentace nepřítele. Dokumentaci zanechanou n e přítelem na bojišti, kterou použival pro řízení boje (mapy, bojové dokumenty apod.) odevzdává kořistnl s lužba ihned přls luš ným štábům. Podle charakteru kořistního neznámého materiálu je nutno, aby jednotlivl náčelníci (velitelé) druhů vojsk zajistili prozkoumáni materiálu příslušnými odborníky, aby získaně poznatky mohly být co nejdřív e využity vlastnlmi vojsky, nebo ve vlastním týlu.
55
Operační umění
Major Miroslav Chvátal
o taktiko
K zajištění so u stře d ění kořist ního materiáiu a potřebné m anipulace s nim, by měla kořistni služba zřizovat podle potřeby kořistní sklady, všeobecn á shroma žd iště nebo s hrom aždiště jednotlivých druhů materiálů. Jako shromaždišť ti.eoo kořistních skladů j e třeba využívat především míst, kde bylo nalezeno velké !'lUložsťví kořistního materiálu. Sem pak Rřisunovat ostatní menší • množstvi kořisti. Na shromaždištích pak ~třídit, určo \'~t i:nožn.ost , upotřebeni, vést evi.de11ci a připra vovat odsun do t.ýlu. Materiál j e lllitno třídit předevšítn ·na zamořený a nezamořený.
Shromaždiště
„
mjlteriálu j e
nejvýho dn ějši
ztizovat blízko přísunových (qdsunových) c~st , nebo komunikační sítě na "ně. navazující, aby mohlo být využi to vozidel vracejících se do t ýlu. Nej lépe by bylo zffzovat tato shromaždiště pobliž železničnich s tanic. Shromažďování kořistního mateHalu by mělo být povinností koř istníc h Jednotek, kterým by se mělo umožnit využí'vat pro sběr materi~lu zaj atců a civilního obyvatelstva. Ro'v'r!ěž střežení kořist~ořist
ního materiálu na shromaždištích by organizovala kořistní služba vlastními jednotkami. Rozkrádání, ni čeni a nezákonné využivání kořisti i vlastniho materiálu sebraného na bojišti a obsazeném úze mí nepří tele jednotlivcem nebo skupinou osob musí být považováno za rozkrádání socialistického vlastnictví a proti viníkům zave
vojenského charakteru
Za kořist vojenského charakteru povážujeme především vojenský materiál a rovněž stabilní či pojízdná oprávárenská, díle nská a jihá v9jenská zařízení použiva ná n epřítele m · ve vá lce, která vlastní vojska ukořistila ne přítel i na bojišti, nebo na jiných místech. U vojenského materiálu j de o všechny druhy výzbr oje, bojově techniky, munice, pohonných · hmot a ma za del, potravin, pne um atik, dopravních pr os tř edků a ostatní druhy voj enské ho materiálu a zás ob včetně náhradních dilů, vše přímo používaně pro pptřeby bojujících vojsk. Pokud používají vlastní jednot ky ke kry ·~í svých potřeb a zabezpečení bojové čin nosti materiálu s potř e b ního charakteru jako např. cement, dř e vo, hutní výrobky, zdravotnický materiál, chemikálie, textil, palivo, papír, různé stavební materiály, pro s tř edky protipožární ochrany apod„ je nutno jej chápat a zacházet s ním jako
s vojenským materiálem. Jinak ve svém celku, hlavně značná množství ukořistě ného spotře bního ma teriálu, který nelze vlastními vojsky využit, by měly patřit do kořisti národohospodářského charakteru. Ke sta bilním či pojízdným opravárenským, dll e nským a jiným vojenským zařízením
Kořis t národohospodářského Při posuzování ' hodnot nát;odohospodařského charakteru (zda spadají do ko řisti), je třeba vycházet ·z toho, že součástí válečného potenciálu je· i potenciá l ekonomický, který Vy.tváří přímo nebo
56
patří
především
dělostřelecké,
tankové, automobilní, letecké, žemJm , spojovací, týlové a jiné vojenské opravárenské závody, základny, dílny apod„ které n e příte l přímo používal k zabezpečování provozu, oprav a údržby voj enské techniky a které byly i organ iza čně začle něny !.< voj enským orgánům nepřítele. O využití této kořisti by měli pře d kládat náčelníci příslušných voj s kových s ložek hlášení, s uvedením množství kořisti vzatě do příjmu a množst ví spotře bovaně kořis ti. Všechna ostatní kořist vojenského charakteru by měla podléhat ř í zení kořistní služby. charakteru
nepřímo podmínky k válce. Z toho vyplývá, že všechny materiální hodnoty tvořící součást vá l ečně ekonomického potenciálu nepříte le jsou kořistí a mě ly by podléhat kořistní sl užbě, Jde např. o:
Kořistní
s,lužba
- zásoby surovin zejména strategických, potravin, pohonných hmot, paliv, léků apod.; - zásoby hotových a rozpracovaných výrobků zbrojního i nezbrojního charakter.u; výrobní plochy a zařízení; telekomunikační
prostředky;
dopravní prostředky a zařízení; doly, přírodní zásoby surovin atd. Kořist národohopsodářského charakteru budou využívat vlastní vojska přímo jen v malém rozsahu, nebo v časově omezené době. Povolení k použiti, pokud slouž1 zabezpeče.ní bojové činnosti vojsk, jejich doplňování některými materiály, zejména spotřebního charakteru, zabezpeč e ní oprav poškozené techniky, vybu
zajišťujícím
kořist
charakteru. Těmto orgánům by t éž předávala zásoby, kterých se mělo původně využit přímo ve prospěch boju jících vojsk, avšak \'zh ledem k rychlému postupu operací, získání výhodnějš!ch zdrojů apod„ není účelně zatěžovat vojskovou část kořistní služby jejich ochranou. Organizační struktura a systém ř!zení kapitalistického hospodářství je do znač né míry odlišný prot i struktuře socialistických států a po určito u dobu nebude ji možno přizpůsobit vlastnlm podmínkám. Tento stav vyvolává nutnost vytvořit zvláštní orgány, které by navzájem tyto otázky sladily.
Orgány kořistní služby národohospocharakteru by měly řešit zejména tyto úkoly: 1. Znát ekonomické zdroje protivníka pokud možno již v míru. 2. Za války zabezpečit důsledný prů zkum hospodářsky důležitý ch zdrojů a prostředků na obsazeném území. K tomu především využívat údajů předaných vojskovou kořistní službou. 3. Organizovat zvláštní průzkum, který by byl schopen ohodnotit kořist nejen po stránce věcné, ale též z hlediska okamžitých potřeb vlastního válečného hospodářství, zabezpečení vlastní válečné potřeby, nebo nezbytně nutných potřeb vlastního obyvate lstva i obyvatelstva obsazených územ!. 4. Zabezpečit, aby nedošlo ke zbyteč nému zmcení, poškození, znehodnocení ne bo spotřebování získaných hodnot. dářského
Průzkum
kořisti
národohospodářského
charakteru by měly řídit vojenské orgány v úzké součinnosti s hospodářskými orgány vlastního státu. Tento průzkum by se měl zaměřit pře. devším na průzkum zásob a zdrojů surovin materiálu a hotových výrobků a na průzkum zachovaných výrobních a opravárenských kapacit. O získaných údajích by bylo vhodné vést operativní evidenci, j ejíž údaje předávat příslušným orgánům hospodářského řízení k dalšímu vyhodnocen!. Otázku využití získané kořisti národohospodářského charakteru by orgány kořistní služby v zásadě neřešily. J e jich poviností by bylo znát situaci ve vlastním hospod ářství tak, aby mohly urychleně oznamovat na přís lušná místa údaje o získané kořisti. Využití kořisti národohospodářského charakteru ve vzájemné vazbě na ostatní hospodářské prostředky by měly řešit ústřední orgány určené pro řizení národního hospodářství za války. V zásadě by mělo být povoleno, aby této kořisti, zejména zásob, bylo možno v nezbytně nutné míře použít pro uspokojení životních potřeb obyvatelstva okupovaného území. SouČ
57
Operační umění
Major Miroslav Chvátal
o taktiko
novou evidenci zlskané kořisti, nejlépe při předávání kořisti přislušným ochraňo vatelům. Zpravidla by to byly u velkých zásob surovin orgány správy státnich hmotných rezerv a u výrobnich, provoznich a jiných podniků, přislušná ministerHva a národni podniky do jejichž působ riosti budou tyto podniky, nacházejici se na okupovaném územi, předány.
Ostatní Pod pojmem „ostatni kořist" lze zahrnout takový materiál a předměty, které mají peněžni, historickou nebo vědeckou hodnotu a u nichž je předpoklad možnosti využiti našimi státnimi, nebo vojenskými
U podniků, které zůstanou v řizeni vojenské správy, by zajišťoval jejich hospodářské převzeti přislušný velitel. Pokud to vlastni národohospodářská situace dovoluje, je nutno zachovat v osvobozeném územ! národohospodářské hodnoty, které by umožnily poskytnout obyvatelstvu možnosti obživy vlastní praci. kořist
orgány. Půjde hlavně o penize, zlato a ostatní drahé kovy, cenné papíry, různé archivní materiály, technickou a vědec kou dokumentaci, nové objevy a vynálezy a jiné cennosti.
úkoly a organizace Bojové útvary a svazky nebude možno v soudobých bojových podmínkách zatě žovat kořistni službou v plném rozsahu, ale domnívám se, že je nebude možno vzhledem ke vzrůstajici úloze kořistniho materiálu a bojové techniky rovněž od tohoto úkolu úplně oprostit. Vzhledem k předpokládanému značn é mu množstvi různých druhů materiálu a bojově techniky zanechané nepřitelem na bojišti a ve spoj itosti se vzrůstajici úlohou tohoto materiálu jako zdroje zásobování a zabezpečeni vojsk, by bylo účel né mit na jednotlivých stupních veleni orgány pro organizaci průzkumu, ochrany, s hromažďováni a odsunů ukořistěného materiálu, jeho evidenci a podáváni přislu š ných hlášení. Kořistní služba by měla plnit přede vším tyto úkoly: - plánovat činnost kořistni služby pro připravovanou operaci a dávat požadavky na kořistní průzkum v prostorech nastávající bojové činnosti vojsk; organizovat kořistni průzkum; - podávat hlášeni o zjištěné kořisti, jejím druhu a množství; - organizovat zajištění a střežení kořistního materiálu; - vyhledávat prostory vhodné pro s hromažďování kořistniho materiálu; - zabezpečit všestrannou prověrku nezávadnosti kořistniho materiálu ve spolupráci s chemickým vojskem, ženijnim vojskem a zdravotnickou službou; - zjišťovat možnosti použiti kořisti a navrhovat vhodná opatřeni k jejímu využiti;
58
kořistní
služby
organizovat a shromažďovat kořist místech; - vést evidenci kořistního materiálu zanechaného na bojišti; - podle rozhodnutí nadřizených orgánů předávat materiál vojskům k dalšímu použiti; - sbírat a shromažďovat železný šrot. barevné kovy a jiný materiál; - zajišťovat neznámou vojenskou výzbroj a bojovou techniku, hlásit jeji nález a úzce spolupracovat s příslušnými odborníky při prozkoumávání tohoto ma teriálu; - zajišťovat , chránit a vést evidenci ukořistěných peněžních prostředků, drah ých kovů, cenných papírů, vynálezů, patentů, dokumentů apod.; - organizovat zajištění hospod ářs ky důležitých materiálů zjištěných na územ! -
na
určených
n e přítele;
- organizovat odsun materiálu, který není možno využit bojujícimi vojsky; - úzce spolupracovat s náčelníky druhů vojsk a služeb, místními veliteli a orgány lidosprávy; - uskute.čňovat politickovýchovnou práci s cílem zamezit zneuživání kořistni ho materiálu k osobnimu obohaceni. U útvaru by měl odpovídat za plněni úkolů kořistní služby velitel. Nejvhodnějším orgánem pro zajišťová ní úkolů a podáváni příslušných hlášeni je zástupce velitele pro týl. Speciální kořistni jednotku by nebyl<> nutno u útvaru vytvářet. V připadě nutnosti by velitel vyčlenil nezbytný počet vojáků a pro středků z počtů organických jednotek.
Kořistní služba
útvar by měl plnit asi tyto úkoly: - průzkum bojiště s cílem ziskat koi·istní materiál a bojovou techniku, kterou je povoleno u útva ru použit; - zajistit, aby bojující jednotky hlásily štábu útvaru každé zjištění a nález nepřátelského materiálu a bojové techniky s důrazem na zbraně hromadného ničeni, raket ové prostředky, neznámou bojovou techniku, dopravní prostředky, ženijní stroj e a větší množstvi všech druhů cstatního vojenského materiálu a bojové techniky: - v dennim hlášení uvádět místo, druh a přibližné množství zjištěného kořistniho materiálu a bojové techniky; - ukořistěné dokumenty a hlášeni c. nových neznámých d ruzích bojové technik y odesilat ihned nadřízenému velitelství. U svazku by měl za úkoly kořistní s lužby odpovídat velitel. úkoly a příslušná h lášeni by měl organizovat zástupce velitele pro týl. Ke štábu týlu by bylo účelné organizačně začlenit speciálního orgána, který by plnil úkoly kořistní služby podle nařízení zástupce velitele pro týl. Rovněž u svazku by nebylo nutné organizovat speciální kořistní jed notku. V nutných případech by velitel sva zk u vyčlenil potřebný počet vojáků z počtu vlastních jednotek. Svazek by měl obdobné úkoly jako útvar, rozšířené o povinnost: - shrnutá hlášení od útvarů denně předkládat v nařízených lhůtách nadříze nému velitelství; K ořist ní Kořistni průzkum by měl být vysílán za účelem zjištění kořistního materiálu, jeho přibližného množství a druhu. Organizoval by se silami a prostředky k-0řistní s lužby. Na velitelských stupních, u kterých nejsou organizovány kořistní jednotky, by byl kořistní průzkum vysílán jen výjimečně, většinou za účelem získáni kořistního materiálu pro potřebu vlastnlch jednotek. Všeobecný kořistní průzkum by měly organizovat a uskutečňovat všechny ·orgány kořistní služby s úkolem zjistit místo a druh kořisti, její množství a stav, stav cest, mostů, možnosti soustředění a manipulace s kořisti apod.
- v přlpadě ukořistění zbraní hromadr.ého ničení, nebo velkého množství zvlášť důležitých materiálů organizovat jejich střeženi až do doby jejich předání nadřízeným orgánům.
Na stupni s vaz by měly být pro úkoly služby vytvořeny speciální řídíc! a výkonné orgány, které by kromě úkolů uvedených u svazku dále zajišťovaly: - operativní evidenci ukořistěného materiálu s důrazem na místa nálezu, druh a množství; - organizaci dodatečného průzkumu kořistní
bojiště;
organizaci průzkumu nezávadnosti se zaměřením na ty d ruhy materiálu a bojové techniky, které je možno ihned využít bojuj ícími vojsky; - vyhodnocení ukořistěného materiálu a podání návrhů na jeho možné využiti; - organizaci střeženi ukořistěného materiálu; - podle situace a pokynů nadřízených orgánů, soustředění důležitého materiálu a bojové techniky schopné okamžitého použití vlastními vojsky, na určená shro-
kořisti
maždiště;
- označováni zamořeného, nezpůsobilého materiálu.
k
použiti
Pojednám králtce ještě o dvou důleži tých úkolech, které by měly organizovat a plnit orgány kořistní služby, a které budou mít podstatný vliv na splnění požadavků, kladených na kořistní službu. Je to otázka kořistního průzkumu a otázka střežení a soustřeďování kořistního materiá lu. průzkum
Odborný kořistní průzkum pak organizovat podle potřeby s cílem - získat speciální druhy kořistniho materiálu; - zjistit technický stav a použitelnost jednotlivých druhů bojové techniky; - zjistit druh a množství speciálni kořisti; - určit stupeň zamoření skladů, úseků (objektů) chemickými nebo radioaktiv-
ními látkami, zaminované objekty, možnosti jejich odmoření, ne·bo odminováni; - zjistit možnosti využiti ukořistěnych zařízení a obnovení jejich činnosti. Odborný k ořistní průzkum by byl zpra vidla vysílán do prostorů, v nichž se před-
59
Operační umění
pokládají nebo byly zjištěny sklady urc1tého druhu materiálu, určitá výrobní a opravárenská zařízení, nové druhy vojenské techniky apod. Složení jednotlivých průzkumných skupin by bylo nutno určovat pro každý pří pad zvlášť, podle úkolů průzkumné skupiny. Do jednotlivých průzkumných skupin pak zařazovat podle potfoby příslušné odborníky, jako např. ženisty, orgány dělo střeleckého vyzbrojováni, spojaře, tankisty, chemiky, odborníky - zástupce civilních resortů apod. Kořistní průzkum zaměřit na ty směry a prostory, ve kterých je možno předpo kládat výskyt kořistního materiálu. Většinou bude nutno stanovit i pořadí naléhavosti zjišťování jednotlivých druhů kořisti. Půjde zejména o ty druhy materiálu, které bude možno v nejkratší době využit bojujicími vojsky jako např. pohonné hmoty, dopravni prostředky, odsunové a vyp ro šťovaci prostředky, opravárenská zařizení apod. Na základě získaných podkladů a znalosti úkolu je výhodné zpracovat plán ko řistního průzkumu, v němž uvést: Střežení
a
60
velitele a složení kořistní skupiny; vybavení kořistní skupiny; úkoly průzkumu; pořa d í , způsoby a místa pro zasílání hlášení; - zahájení a ukončení průzkumu. Složení a vybaveni průzkumných skupin by mělo být takové, aby tyto průzkum né skupiny mohly určit: - přesné místo kořisti a její přibližné množství podle druhů; - cesty příchodu a příjezdu ke zjiště né kořisti a jejich sjízdnost; - počet osob a dopravních prostředků potřebných ke shromážděni a odsunu kořisti;
- stupeň zamoření kořistního materiálu; - zaminované kořistní objekty a př í stupy k nim; - prostory vhodně pro shromaždiště kořisti.
Podle druhu zjištěného kořistniho materiálu by měla být průzkumná skupina vybavena i potřebn ými prostředky k odebrání vzorků a k jejich pře.dání přisluš ným orgánům k prozkoumání.
shromažďování kořistního
Podle hlášení průzkumných jednotek s lužby, nebo velitelů jednotek v prvnim sledu, popřípadě civilních orgánů, jsou orgány kořistni služby povinny organizovat střeženi zjištěné kořisti. Po zjištěni kořisti v určitém prostoru (sklady, základny, výrobní závody apod.) by měly být vyslány zároveň s prověřova cími orgány na nezáva dnost materiálu i orgány určení k ochraně tohoto mater iá lu. Sílu a složení této jednotky bude nutno určovat případ od případu podle množství a důl ež itosti materiálu, který má jednotka střežit. Snahou velitele kořistní jednotky musí být co nejdříve uvolnit jednotku urče nou ke střežení. Za tím účel em musí úzce spolupracovat s orgány l i dově správy, popří padě s vojenskými veliteli jednotlivých měst a oblastí. Tyto orgány po projednáni s kompe.tentnimi funkcionáři kořistn i služby pře bírají střeže ní ko řisti až do doby jejího převzetí přislušnými vojenskými orgány. Koř istní materiál, zaj i ště ný na různých místech v m e nších množstvích stejného c harakteru, je účelné soustředit na jednom mistě, na shromaždišti kořisti. Na místě nálezu kořistniho materiálu j e nutno prověřit, zda prostor není zaminován,
kořistní
Major Miroslav Chvát al
o toktiko
materiálu.
nejsou pr1praveny lé čky apod. Teprve po tomto předběžném ženijním průzkumu je možno začít manipulovat s kořistí. Ja ko shromaždišť kořisti je vhodné používat prostorů, ve kterých je možno získaný materiál třídit podle druhů a chránit před nepříznivými vlivy počasí (uvolněně sklady, tovární haly apod.), v blízkosti přís u nových a odsunových c est, nebo pobliž železničnich s tanic. Za tím ú če lem musi kořistní jednotky již při průzkumu zjišťovat a vyhodnocovat vhodné prostory pro shromažďování kořisti.
Materiál z jednotlivých prostorů s menším množstvím kořisti do shro maždišť kořisti by s hromažďovaly kořistní jednotky vlastními prostře dky (dopravní jednotky) s maximálním využitím civilního obyvatelstva jako pracovních skupin. Ukořistěná těžká bojová technika a materiál by se shromažďovala v součinnosti s technickými orgány ve shromaždištich vlastní poškozené t echniky, s cílem zjednodušení otázky přepravy, střeženi, tří dění a odsunu. K organizovanému soustředěni materiálu do shromaždi šť je výhodné zpracovat plán shromáždění kořisti, v němž uvést přibližně množství kořistního materiálu
Kořistní
služba
(v tunách, kusech apod.), místo, kde se materiál nachází a kde se má shromáždit, síly, prostředky a čas na shromáždění koř i sti.
Na shromaždištích by se měl kořistní materiál třídit do skupin: - bezvadný; - vyžadujicí malé (běžné) opravy; - vyžadujicí střední nebo velké (g e nerální) opravy; - určený ke speciální očistě; - nepoužitelný. Po roztřídění výzbroje a ostatní bojové techniky je nutné určit její stav, další použitelnost a všechen ukořis těný materiál zapisovat do evidence podle použitelnosti a to zvlášť: - ukořistěný nezávadný vojenský materiál; - ukořistěný materiál zamořený BCHL nebo BRL; - ukořistěný ostatní materiál. Za evidenci, střežení a uchování všeho -ukořistěného materiálu by měly odpovídat orgány kořistní služby. O stavu by měly předkládat denně hlášeni. P ři
průzkumu, shromažďování, třídění,
a převážení kořisti je nezbytné dodržovat všechna bezpečnostní opatřeni stanovená příslušnými nařízenlmi a směr nicemi pro zacházení s obdobným vlastním materiálem. ochraně
Výdej kořistního materiálu do používávojskům přímo ze shromaždišť, případ ně ze stálých skladů nepřítele lze před
ní
r.okládat po důkladném prověření jen u některých druhů materiálu (pohonné hmoty, potraviny, některé druhy pěchot ních zbraní a munice, automobily, ženijnl stroje, traktory, vlečná vozidla, atd.). Ostatní kořistní materiál se odsunuje do i:říslušných skladů vracejíclmi se automobilními prostředky a železn i čnim transportem. Ze shromaždišť by se měla ods unovat cio příslušných skladů nebo na nejbližší nakládací stanici především použitelná munice , a pohonné hmoty. V dalším pořa dí by se odsunoval ostatní upotřebitelný a opravu vyžadující materiál a naposled neupotřebitelný materiál a úlomky kovů. Pořadí odsunů materiálu národohospodářského charakteru by urč ova ly orgány pro řízení národního hospodářství. K usměrnění transportů s ukořistěnou technikou a materiálem do přís lušn ých zá vodů a sk lad ů, v souladu se situací a potřebami na teroriu a ve vojsclch ČSLA by bylo výhodné organizovat na rozd ě lo vacich, popřípadě nakládacích stanicích dispeforské skupiny důstojniků - zástupců jednotlivých druhů vojsk. Tyto disp ečerské s kupiny by mohly plnit současně obdobné úkoly při odsunech vlastní poškozené techniky.
Závěr
V čs. lidové armádě není zatím ko řistní služba v celém svém komplexu řešena. Tímto článk e m jsem chtěl ukázat na některé nové otázky, které vyvstávají v souvislosti s novými názory na ve deni operací. Kořistní službu nebude možno chápat v soudobé válce jako či nnost zabývající se pouze zásobováním vojsk, ale v celém komplexu jako zále.ž itost politického a národohospodářského významu a vzhledem k tomu jí dát i odpovídající vážnost a vytvořit potřebnou organizací.
61
