www.koh-i-noor.eu
I N F O R M A Č N Í Z P R A V O D A J P R O Z A M ˇE S T N A N C E , A K C I O N Á ˇR E A O B C H O D N Í P A R T N E R Y
ČERVENEC 2012
KOH-I-NOORHOLDING7 Značka Koh-i-noor se stala partnerem Zoo Praha strana
28 a
Závod v Městci Králové to jsou hlavně modelíny, barvy, lepidla a křídy strana
3
Nový lis Arburg nahradil v lisovně plastů dva starší strana
4
V Číně vyrábíme od května v nové továrně
GAMA GROUP GA v Milevsku vyrábí M školní škko o vodové barvy strana
5
EDITORIAL
Když člověka práce baví
Dceřiná společnost KOH-I-NOOR Nanjing Stationery, která působí v Číně, už opět naplno vyrábí v nové továrně. Předcházelo tomu vynucené stěhování z jedné průmyslové zóny do druhé. Souseda zde má firma renomovaného - nadnárodní společnost Siemens. Částečná výroba začala v dubnu, úplná pak v květnu. (Více v článku ředitele čínské společnosti Ing. Jana Miky na straně 2)
Možná to nebude přímo zápis do české knihy rekordů, ale daleko k tomu konstruktér Václav Kojan mít nebude. Letos totiž v podniku KOH-I-NOOR HARDTMUTH pracuje neuvěřitelných 60 let. V kuse, je třeba poznamenat. A topič Jaroslav Honzák o rok méně. Oba do firmy přišli, když na Korejském poloostrově zuřila válka severu s jihem a zůstali v ní dodnes. Když se jich člověk zeptá proč, slyší jednoduché vysvětlení, že je práce baví. Štěstím holdingu KOH-I-NOOR je, že takových lidí, které práce baví, je v jeho firmách spousta. Nakonec stránky těchto novin jsou jich plné. Kdyby je práce nebavila, těžko by firma tak rychle získala v Číně nové výrobní zázemí a těžko by také na německém veletrhu udivila výjimečnými pastelkami. A v Městci Králové by nevyráběli kvalitní potřeby do škol, v Poličce by nevzniklo inovační centrum a v Litomyšli nezačal vyrábět nový stroj. Když totiž člověka práce baví, je to na výsledku vždy znát. A navíc to je i předpoklad k pracovní dlouhověkosti v jedné firmě. Čehož jsou právě Václav Kojan a Jaroslav Honzák nejlepším příkladem.
Koh-i-nooru patří světový primát - uvedl na trh unikátní tónovací pastelky Mezinárodní veletrh papírenských, kancelářských a psacích potřeb Paperworld ve Frankfurtu nad Mohanem se stal místem, na němž akciová společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH poprvé představila světu svůj unikát - tónovací pastelky. České Budějovice, Frankfurt nad Mohanem „Stal se z nich doslova světový bestseller, protože tento set pastelek s dokonalými tónovanými tuhami nikdo nemá,“ říká manažerka exportu RNDr. Zdeňka Žánová. Postup má firma patentovaný a nyní se tónovací pastelky postupně přihlašují k patentové ochraně na klíčových trzích. Právě Zdeňka Žánová byla u zrodu této v oboru převratné novinky. A jak to tak bývá, její vznik byl celkem prozaický. „Seděli jsme se šéfem tuhárny a připravovali další odstíny pastelek Magic, které se před lety prosadily v USA. Přitom mě napadla tahle věc a oni ji zrealizovali. Tuhárna odvedla
kus práce, trvající tři čtvrtě roku. Stejně tak i Tužkárna,“ uvedla manažerka exportu. Výjimečnost pastelek spočívá v tom, že i profesionální obrázek lze namalovat jednou tužkou. „Naše zelená není pouze zelená, ale jako v přírodě nabízí v jedné pastelce spoustu odstínů jedné barvy. A stejně tak u dalších barev. Nikdo na světě to dosud nezvládl. Hlavně proto, že když vezmete pár odstínů, nemáte jistotu, že to bude fungovat. V tom je unikátnost naší tuhárny,“ poznamenává. Novinka ve Frankfurtu zaznamenala mimořádný ohlas a na řadu měsíců dopředu vyprodala výrobní kapacity. A co víc, ke značce KOH-I-NOOR při-
vedla i klienty, kteří s ní dosud nespolupracovali. Jako třeba nejvýznamnějšího rakouského distributora. Dokonce na e-shopu mají o tento produkt zájem i koncoví zákazníci z jiných částí svě-
ta, kteří by o něm teoreticky ani neměli vědět. KOH-I-NOOR HARDTMUTH na veletrhu Paperworld představil celkem na stovku novinek. Mezi jinými také rýhované pastelky, gradační uhle,
Historický vůz Koh-i-noor v epozici
Celkový pohled na firemní stánek
nový design školních pastelek Sedm divů světa a Vesmírná odysea, fluorescenční suché pastely, olejové barvy, nové balené pryže nebo nový design pravítek a rýsovacích souprav.
2
Číslo 7 / 2012
Dceřiná společnost v Nanjingu po stěhování už opět naplno vyrábí Společnost KOH-I-NOOR Nanjing Stationery od letošního roku působí v nových výrobních prostorách v prestižní průmyslové zóně, do níž se přesunula poté, co jí v té předchozí, i přes uzavřenou opci, nebyla prodloužena nájemní smlouva. Jak ale ve svém příspěvku z Nanjingu píše ředitel společnosti Ing. Jan Mika, starostí se vším bylo víc než dost. Nanjing Novou smlouvu v průmyslové zóně vzdálené asi pět kilometrů od té původní, se podařilo uzavřít na pět let 24. listopadu 2011 a k 1. únoru 2012 měl být pronajatý objekt uvolněn italskou nábytkářskou firmou. Ta ho měla opustit prý pro hrubě nedodržování čínských ekologických předpisů. Bohužel všechno bylo jinak. Italové odmítli objekt k dohodnutému datu vyklidit. Důvod? Nedařilo se jim najít náhradní výrobní prostory... Stěhování se tak dostalo do patové situace. Italové neměli kam jít, my museli vyklidit sklad, do něhož jsme uložili stroje a materiál na dobu mezi opuštěním staré a obsazením nové budovy. Denně jsme jednali a vybízeli k rychlému řešení jak nejvyšší vedení zóny, tak italské firmy. Pak
Ing. Jan Mika
jsme si vynutili společná jednání s Italy i Číňany, obrátili jsme se i na místní úřady. Právně jsme přímo vůči italské společnosti nemohli vystupovat. To bylo možné jen vůči zóně, ale to by znamenalo vypovězení smlouvy... Čas ukázal, že náš postup byl správný. Po neskutečném kolotoči jednání se nakonec podařilo majitele zóny přimět k tomu, aby propustil dosavadního správce budov, který s Italy jednal. Poté se ujal jednání
Pohled do továrny
osobně a okamžitě dal italské společnosti pod pohrůžkou vysokých pokut ultimátum na vyklizení budovy. To nakonec zabralo.
Z čínského zápisníku Ing. Jana Miky Místo února však už byl březen. První patro jsme převzali 14. a přízemí 30. března. V patře jsme už 17tého zprovoznili ruční bale-
ní a kancelář. Kompletně, včetně strojů, jsme ho zprovoznili 8. dubna. Přízemí, kde je regálový sklad a většina strojů se zprovoznilo 4. května. Na italské náklady jsme nechali opravit podlahu v přízemí. Dál jsme museli instalovat osvětlení, rozvody elektrické energie, vybudovat přepážky pro oddělení výroby od skladu a podobně. A aby všeho nebylo dost, přišli jsme o víc než polovinu dělníků. Nechtěli „cestovat“ za prací, a to nová továr-
Značka Koh-i-noor se stala partnerem Zoo Praha Zoologická zahrada Praha vstoupila do letošní, v pořadí už 81. sezóny, nejen s novým logem, ale i s dalším novým hlavním partnerem, jimž se stala akciová společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Ta se pak stala první firmou, která si v areálu Zoo otevřela svou vlastní značkovou prodejnu. Praha „Je to pro nás čest, protože pražská Zoo s jedním a čtvrt milionem návštěvníků za rok je skutečně exkluzivním místem. Pojí se v něm podobně jako u nás bohatá česká tradice s moderní současností. A i to byl zřejmě důvod, proč jsme její vedení přesvědčili o smysluplnosti takové spolupráce. Chceme proto, aby naše prodejna zdejší nabídku služeb a aktivit zajímavě obohatila,“ říká PhDr. Ing. Vlastislav Bříza, Ph.D. předseda dozorčí rady KOH-INOOR holding ke tříleté smlouvě. Firma zde proto bude rovněž pořádat výstavy, soutěže a výtvarné dílny pro děti. V neposlední řadě podpoří Zoo v jejich projektech na ochranu živočichů.
Marketingovým cílem pak je zvýšit známost tradiční české značky KOHI-NOOR u dětí a jejich rodičů a představit jim klasický i nový sortiment. Obchod v Zoologické zahradě Praha je v pořadí už 85. značkovou prodejnou KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Umístěna je v jednom z rekonstruovaných dřevěných Gočárových domů v severní části zahrady. Sortiment tvoří zejména školní, hobby a umělecké produkty. Celkem jde o více než tisíc druhů výrobků, včetně pastelek všech tvarů a velikostí, uměleckých barev a popisovačů. K dostání jsou i vybrané produkty s motivy pražské Zoo. Atraktivnost místa se ještě zvýší
Při otevření
po vybudování nového pavilónu slonů, který vyroste v těsné blízkosti Gočárových domů. To nabídne paralelu s jednou z nejstarších registrovaných ochranných známek v ČR, kterou je slon na proslulé gumě KOH-I-NOOR.
Hlavní cena automobil
Zahájení nové sezóny, v jejímž rámci se smlouva podepisovala, byli přítomni také kardinál Dominik Duka, primátor Doc. MUDr. Bohuslav Svoboda nebo herečka Taťána Vilhelmová. (Další info na str. 6)
Přípravy na oslavy v Moskvě vrcholí Až na osm set hostů může přijít na oslavy 222 let existence společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH, které se 24. listopadu uskuteční v Areně Moskva v metropoli Ruské federace. Půjde o největší prezentaci této české značky v zahraničí v její dosavadní historii. Součástí akce je marketingový rok s řadou reklamních akcí a soutěží pro spotřebitele i obchodní partnery. Značka KOH-I-NOOR je v Rusku sice už dnes v oboru nejznámější evropskou importovanou značkou, ale probíhající kampaň má její pozici dál posílit. „Tento trh je pro nás tak výjimečný, že si takovou akci zaslouží,“ říká manažerka exportu RNDr. Zdeňka Žánová. Právě Rusko je pro KOH-I-NOOR nejsilnějším zahraničním trhem.
Slovensko: vzniká síť obchodů Zatímco v České republice má akciová společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH už 85 firemních, značkových obchodů, ve Slovenské republice jejich síť teprve vzniká. A Miloš Ďurč, ředitel společnosti KOH-I-NOOR Slovensko nezastírá, že impuls z Čech byl inspirující.
V Itálii se hrálo o osobní automobil. Soutěž pro maloobchodní prodejce školních a kancelářských potřeb značky KOH-I-NOOR uspořádala na Apeninském poloostrově dceřiná společnost KOH-I-NOOR ITALIA. Hlavní cenu předal vylosovaným šťastným vítězům v Miláně Ing. Vlastislav Bříza, generální ředitel společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH.
na od té předchozí leží jen pět kilometrů... Zkušené dělníky jsme však, až na pár výjimek, udrželi. Nyní je počet zaměstnanců opět na původní výši a závod v plném provozu. Na nové adrese sídlí obě společnosti: jak výrobní KOH-I-NOOR Nanjing Stationery, tak obchodní KOHI-NOOR Nanjing Trade. Čínská mise české společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH tak v této asijské velmoci úspěšně pokračuje dál.
Proč jste se rozhodli investovat do vlastních obchodů? Rozhodujícím důvodem je posílení značky KOH-I-NOOR na trhu a určitý stupeň nezávislosti na obchodních sítích a ostatních partnerech. Navíc ve vlastním lze naplno prezentovat své produkty, velmi jednoduše a rychle na trh dostanete nové výrobky. Přitom máte i zpětnou vazbu přímo od koncového zákazníka.
Jakou roli přitom hrály zkušenosti z Česka? Důležitou. Však se také snažíme využívat bohaté zkušenosti týmu Lenky Drahošové. Slovenské prodejny KOH-I-NOOR jsou stejné. To je pro rychlou orientaci zákazníka důležité. Chceme, aby uměl jasně identifikovat firemní prodejnu bez ohledu na to, zda je v Čechách nebo na Slovensku. Jak jste nyní daleko? První podnikovou prodejnu jsme otevřeli už v roce 2002 v Bratislavě. Pak postupně přibývaly další v Popradě, Nitře, Michalovcích, Piešťanech, Žilině a v Košicích. Zákazníci reagují velmi pozitivně, hlavně na šířku nabízeného sortimentu. Je mezi nimi mnoho těch, kteří se opakovaně vracejí zpět. Letos bychom rádi otevřeli ještě čtyři obchody. Celkem by jich mohlo být dvacet až třicet.
3
Číslo 7 / 2012
Závod v Městci Králové to jsou hlavně modelíny, barvy, lepidla a křídy Budete-li hledat Městec Králové, zamiřte na rozhraní Středočeského a Královéhradeckého kraje. Právě zde, v městečku se zhruba třemi tisícovkami obyvatel, má svůj závod s číslem 1 akciová společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Městec Králové Vyrábí se v něm modelovací hmoty, temperové, vodové, olejové nebo akrylové barvy, lepidla, školní, bílé i barevné křídy nebo vysychavá hmota Keraplast, sloužící, podobně jako modelína, k modelování. Na rozdíl od ní lze ale Keraplast obarvovat. Těch výrobků by se zde ale napočítalo mnohem víc, protože sortiment tu je opravdu široký. Patří do něho třeba i krejčovské křídy, inkousty a tuše. Závod to je „tak akorát“. Pracuje v něm na sedmdesát zaměstnanců, v sezóně, tedy tak od března do července, kdy se zásobují sklady se školními potřebami, ještě o dvacet víc. Jeho vedoucí je od konce roku 2009 Ing. Zdenka Šatná. Původně přišla jako vývojový pracovník, ale osud tomu chtěl, že jeho řízení nakonec skončilo na jejich bedrech. „Všechno to je o zvyku, nastavení pravidel a jejich dodržování. A s tím nemáme problémy,“ říká.
Nové laboratoře Chloubou závodu jsou nové laboratoře. Otvíraly se před necelými třemi lety a na jejich modernizaci, zahrnující samotný objekt i jeho vybavení, finančně přispěla Evropská unie. Ta ze svého programu Potenciál pokryla zhruba třetinu nákladů. V laboratoři pracují čtyři ženy vývojářky a čtyři technoložky. Ty prvé pracují na svých vývojových programech, v nichž se promítají také im-
Nové výrobky Na letošním veletrhu ve Frankfurtu se představily tyto novinky závodu Městec Králové: Fixativ ve spreji inovovaná receptura Hmota MASS v pěti barevných odstínech Akrylové medium perleťové Ředidlo akrylových barev inovovaná receptura Umělecké vodové transparentní barvy 12 odstínů (kompletace v Milevsku)
Soupravy akrylových a olejových barev Barevník Beruška vodové barvy v nově vytvarovaném barevníku
pulsy a požadavky obchodního oddělení mateřské společnosti. Ty druhé průběžně kontrolují kvalitu výroby, včetně dodržování mezioperačních a výstupních kontrol. K tomu jim slouží vlastní rozbory vstupních surovin, meziproduktů a finálních výrobků a kontrola dodržování technologických postupů. „Technologické postupy musí být přesné,“ potvrzuje Tomáš Strnad, který vyrábí všechny barvy už deset let. Každý odstín, barva mají jasně stanovený postup a recepturu. V jakém pořadí se sypou, míchají, co následuje. To je zárukou kvality. Podobně mluví i Václav Švejda, který obsluhuje stroj na výrobu tablet pro vodové barvy. Těmto nárokům odpovídá i vybavení přístroji ke kontrolám technologů nebo přípravám receptur. Součástí laboratoře je také poloprovozní zkušebna se zmenšeninami originální technologie. Tvoří ji hnětačka, granulátor, dissolver, prosívačka a mlýnek na melivo a lis na tablety. To umožňuje nové výrobky a jejich receptury efektivně testovat ještě dříve, než se dostanou do provozních zkoušek. Nové prostory a moderní zařízení umožnily zefektivnit práci výzkumu a vývoje a urychlit přenos nových poznatků do výrobků. Tím se zvýšila i jejich kvalita a užitná hodnota.
V laboratoři jsme zastihli Ing. Kateřinu Nytrovou, Ing. Michaelu Hudcovou, Ing. Michaelu Novákovou, Ing. Magdalénu Abrlovou a Ing. Martu Vančurovou
Investice do výroby Modernizace se ale dotýká i výroby. Jednou ze tří nejvýznamnějších letošních holdingových investic je univerzální linka na plnění a uzavírání lahviček a kelímků určená právě do Městce Králové. Ta vyjde na zhruba 3,5 miliónů korun a umožní plnit obaly různých tvarů a velikostí. Ať už jde o lahvičky s aplikátorem a šroubovacím uzávěrem, kelímky s vnitřním víčkem, šroubovacím nebo narážecím uzávěrem. Nejpatrnější to bude u inovace balení temperových a akrylových barev, které bude odpovídat současným trendům. To posílí konkurenceschopnost na trhu. Technologie navíc umožní, vedle balení do nových obalů, také balení do obalů, které se už ve firmě používají na zařízeních s velkým podílem ruční práce. Tím se zvýší produktivita a zefektivní některé výrobní postupy. Vloni byl pořízen duplikátor s čistícím zařízením. Díky němu se rozšířily výrobní kapacity lepidel, klovatiny, bílé lepicí pasty nebo krakelovacích laků a polotovarů do dalších výrobků. Nová technologie umožnila rovněž produkci nových výrobků. „Duplikátorový kotel má objem tisíc kilogramů a nahradil tři menší kotle, v nichž se výroba musela opakovat dvakrát až třikrát. Ať už tedy vyrábíme cokoliv, je to efektivnější, protože tři várky po 300 kilogramech jsme spojili do jedné,“ vysvětluje Zdenka Šatná. Další loňskou investicí byl dissolver na výrobu nově vyvinutých šelakových tuší. Ty tak v sortimentu nahradily akrylátové tuše, které se přestaly vyrábět. Ve výrobě je přitom k vidění hned několik příkladů spolupráce v rámci společnosti KOH-I-NOOR holding. Například nový obal, kelímek, na modelínu, na který vznikla forma ve společnosti KOHI-NOOR PONAS, vyrobil se v závodě GAMA GROUP v Dalečíně a zde se bude plnit.
Nový zákazník Ravensburger Významný německý výrobce puzzlí Ravensburger se stal jedním z posledních nových zákazníků akciové společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH. V závodě v Městci Králové se pro něj dokončuje vývoj speciálního lepidla na lepení obrázků ze složených puzzlí. Bílá lepící pasta sice patří mezi zdejší klasické výrobky, ale na dokonalé lepení „puclíků“ je už třeba lepidlo, které složený obrázek nejen zafixuje, ale díky své průhlednosti ho nijak nezkreslí, ani na povrchu nevytvoří nějaký „film“, lesk nebo mapy. „Do Německa jsme už předložili několik vzorků, z nichž si firma vybrala jeden konečný. Ten nyní testuje zkušební zahraniční ústav, protože lepidlo musí splňovat přísná kritéria požadavků na výrobu pro děti,“ říká vedoucí závodu Ing. Zdenka Šatná. Vývoj receptury tohoto tekutého lepidla trval v Městci Králové zhruba čtyři měsíce. Plnit by se mělo do lahviček s aplikátorem. Roční produkce bude představovat několik set tisíc kusů.
Rozhovor
Ing. Zdenka Šatná, vedoucí závodu v Městci Králové říká:
Vývoj musí pomáhat výrobě i obchodu. A zatím se to daří Vedoucí závodu v Městci Králove Ing. Zdenka Šatná v sobě nezapře původní profesi chemika. Ta ji také pomáhá mít přehled o práci laboratoří i výroby. Práci laboratoře ovlivňují i impulsy obchodního oddělení. V čem konkrétně? Třeba se takto vyvinuly krycí a transparentní umělecké vodové barvy. Dalším příkladem je modrý dokumentní inkoust. Dosud se vyráběl jen černý. Jeho zvláštností je, že je světlostálý, nebledne a po zaschnutí ho nelze rozmýt vodou. Proto si ho žádají archiváři, notáři nebo advokáti. Nyní proto hledáme vhodný pigment pro tento inkoust. A tak by šlo pokračovat třeba vyvinutím barvy na linoryt. Jak jste se do závodu dostala? Rozhodla o tom náhoda. V roce 2009 se tady hledal vývojový pracovník, a já, byť původní profesí potravinářský chemik, jsem se přihlásila a byla přijata. Druhou náhodou pak bylo, že krátce po mém nástupu vedení rozhodlo o změně v čele závodu a volba padla na mne. Jak to zvládáte? Mně práce ani řízení lidí nevadí. Práci týmu vývojářek stále řídím, ale je jasné, že víc času než v laboratoři trávím ve výrobě nebo v kanceláři. Ale práci koordinuji, kontroluji, takže jsem u všeho podstatného.
Petra Šimůnková při balení školní křídy
Dezider Jílek při výrobě školní křídy (lití bloků)
Marie Švejdarová, Jitka Munichová, Edita Bělinová a Andrea Benešová při plnění prstových barev
Stačí vývoj pokrýt potřeby závodu nebo myšlenky nakupujete? Chci, aby vývoj nových výrobků maximálně využil technologie, které máme v Městci Králové k dispozici. Pak tu jsou záležitosti, které neovlivníme. Třeba když se mění suroviny. Potom musíme udělat inovace receptur a technologických postupů. Proč se mění suroviny? Stane se, že je někdo přestane vyrábět nebo se výrazně zdraží. Pak je na místě, aby si výrobek udržel prodejnost, poohlédnout se po srovnatelné, ale levnější náhradě.
Jitka Svobodová, Marcela Juptnerová,Věra Fejfarová, Eva Nixbauerová a Jaroslava Smolová balí temperové barvy
Václav Švejda při výrobě tablet vodových barev
Například? Problémem posledních let jsou třeba dodávky titanové běloby. Významný evropský dodavatel se dostal do problémů, přestal dodávat a trh s titanovou bělobou prudce zdražil. To jsme museli řešit. Nyní se zase dokončuje inovace temperových barev, kde jednu základní surovinu výrobce přestal dodávat. Takže i na tom pracujeme a už se blížíme ke konci. Prostě vývoj musí pomáhat výrobě i obchodu. A zatím se to daří.
4
Číslo 7 / 2012
Vývojové centrum inovačních technologií zahájilo činnost Začátkem června společnost KOH-I-NOOR PONAS dokončila práce na projektu „Zřízení Vývojového centra inovačních technologií“. Bylo zrekonstruováno jedno patro budovy ve Starohradské ulici, kde vznikla nová pracoviště vývojových pracovníků společnosti. Polička V desetičlenném týmu bude například vedoucí technolog, technolog konstruktér, modelář elektrod, specialista na Mold Flow, programátor CNC obrábění. Personálně vše zastřeší vedoucí vývojového centra. Součástí vybavení je špičková výpočetní technika a software pro simulaci procesu vstřikování termoplastů. Záměrem centra je podílet se do budoucna na vývoji a přípravě nových technologických poznatků pro zpracování plastů a výrobu forem. Společnost KOH-I-NOOR PONAS tak získá konkurenční výhodu ve svém oboru podnikání, kdy výroba nástrojů projde simulační analýzou už v jejím samém počátku. Analýza pomůže určit a optimalizovat jednotlivé parametry procesu, například design dílu, umístění nebo typ vtokového ústí. Zákazníkům tak bude možné navrhnout optimální řešení výroby nástrojů a řešit případné odchylky již v samém počátku výroby. Výsledky vývojového centra budou využity ke zkvalitnění inovač-
ních zdrojů, intenzifikaci inovačního cyklu a k posílení principu podpory vlastního duševního vlastnictví. Hlavním smyslem vzniku centra je tedy poskytnout zákazníkům nové produkty, které zohlední nejnovější trendy v oblasti moderních technologií pro zpracování plastů.
Spolupráce s libereckou Technikou V rámci spolupráce s Technickou universitou v Liberci se prvním společným projektem stala výroba dezénů neproveditelná běžnými způsoby, tedy chemickým dezénováním nebo EDM procesy. Jedná se o velmi jemné dezény s přesně danými konturami. Z tohoto hlediska se v této oblasti skrývá určitý potenciál, zejména se zaměřením na automobilový průmysl. Po prozkoumání všech možností padla volba na mikroobrábění, což v současné době znamená obrábění převážně laserem. Pro představu: jedná
Takto vypadá interiér budovaného inovačního centra. Vedle kanceláře mají jeho pracovníci k dispozici i zasedací, jednací místnost. (vlevo)
se o pevnolátkový laser s krátkými impulsy s vysokou energií, které materiál převážně přímo odpaří. Po shrnutí těchto informací se objevily dva hlavní problémy - jaké jsou možnosti laserového paprsku z hlediska přesnosti a jak s ním obrábět obecné plochy. Přesnost obrábění laserovým paprskem je dána hlavně jeho průměrem, který se u špičkových laserů pohybuje mezi 0.02-0.03 milimetry a k obrobení obecných ploch je po-
třeba pětiosý stroj. Jejich výrobou se v Evropě zabývají pouze dvě firmy - DMG Mori Seiki a Agie Charmiles. Obě prodávají i stroje v kombinaci pětiosého vysokorychlostního centra a laserového centra. To znamená, že na jednom stroji se díl dokončí běžným obráběním a laserem nadezénuje. Nyní probíhá fáze vytipování vhodných dezénů a následně praktická zkouška výroby tohoto dezénu do oceli. S praktickou zkouškou při-
Nový lis Arburg nahradil v lisovně plastů dva starší Polička Lisovna plastů KOHI-NOOR PONAS v letošním roce opět obnovuje strojový park. Starší vstřikovací lisy SK (100 a 160 tun) nahrazuje nový, vybavený lis Arburg o tonáži 150 tun. To pomůže zefektivnit výrobu a nabídku nových technologií. Zároveň se stále daří získávat nové zákazníky a prohlubovat spolupráci s těmi současnými. Jedním z příkladů může být přesun výroby forem ze zahraničí do Poličky pro jednoho z významných zákazníků - IMI Norgren. Tím se výroba rozšíří o 11 až 15 nových vstřikovacích forem. V oblasti získávání zakázek je KOH-I-NOOR PONAS v poslední době velmi úspěšný. Novou výrobu zadávají nejen společnosti z oblasti automobilového průmyslu, ale přicházejí i zakázky zcela nové. Ty obsahují kompletní zadání výro-
chází další problém. V České republice zatím žádný podobný stroj není. Finanční náročnost pořízení je mimořádná, a proto jsou tyto stroje pouze ve velkých výzkumných střediscích průmyslových gigantů jako například v koncernu VW. Už z toho je zřejmé, že společnost KOH-I-NOOR PONAS čekají nové, velké výzvy. Jejich realizace bez účasti mateřské společnosti KOHI-NOOR holding by však nebyla myslitelná.
Otázka pro Ing. Roberta Záboje, MBA ředitele KOH-I-NOOR PONAS Vývojové a výzkumné centrum zahajuje svoji činnost. Co od něj očekáváte?
Nový lis Arburg o tonáži 150 tun
by včetně konstrukce a výroby vstřikovací formy až po konečné předložení sériových dodávek včetně
dokumentace, zejména PPAP v souladu se specifickými požadavky zákazníka. V podnikatelském plánu je
rovněž výstavba nové lisovny, která by měla být dokončena na přelomu roku 2012 a 2013.
V první řadě rozšíření našich technologických možností v oblasti pětiosého obrábění, zejmena zvýšení podílu automatizace výrobního procesu. Další oblastí bude implementace svařování ultrazvukem pro plastové výlisky a využití Moud Flow analýzy pro multikomponentní vstřikování. Očekávání jsou tedy velká a měla by nás posunout opět na vyšší úroveň.
Koh-i-noor holding zvýšil loni obrat na víc než dvě miliardy České Budějovice Obrat akciové společnosti KOH-i-NOOR holding se v roce 2011 meziročně zvýšil o pět procent, na 2,178 miliardy korun. Zisk před zdaněním přesáhl 290 milionů Kč. Holding, jenž sdružuje 26 firem, z čehož polovina působí v zahraničí, zaměstnává na dva tisíce lidí. Jeho společnosti podnikají v šesti oborech od dřevařství a spotřebního průmyslu, přes automobilový průmysl až po zdravotnictví. Nejznámější je výroba výtvarných, školních, hobby a kancelářských potřeb v akciové společnost KOH-I-NOOR HARDTMUTH, která loni vytvořila obrat na 700 milionů Kč, z nichž na export do více než 80 zemí připadlo na 90 procent. Obrat vývozu meziročně vzrostl o pět procent, tedy zhruba o třicet milionů korun. K největším nárůstům prodejů došlo v Mexiku, Izraeli, Estonsku a v Austrálii. Tradičně nejvíc pro-
Zdeněk Feltl při obsluze hloubičky v nástrojárně společnosti KOH-I-NOOR PONAS v Poličce
Zdravotnická výroba v závodě společnosti GAMA GROUP v Jimramově
dukce ale firma vyváží do Ruska, Německa, Spojených států a Itálie. Nástrojárna KOH-I-NOOR PONAS se věnuje výrobě vstřikovacích a vyfukovacích forem. Na trh
má pět závodů, se zaměřuje na vývoj, výrobu a prodej jednorázových zdravotnických prostředků, laboratorních a veterinárních produktů z plastů. Částečně se rovněž podílí
dodává technologické výlisky pro automobilový a elektrotechnický průmysl, zdravotnictví a obalovou techniku. Společnost GAMA GROUP, která
i na výrobě školních potřeb. KOHI-NOOR holding má dceřiné společnosti také v Itálii, Číně, Bulharsku, Ruské federaci, Polsku a na Slovensku.
5
Číslo 7 / 2012
Závod v Milevsku existuje přes 60 let. Nyní se specializuje na výrobu školních vodových barev Milevský závod akciové společnosti GAMA GROUP se specializuje na část výroby školních potřeb. V současné době tvoří hlavní produkci vodové barvy. Doplňkovým sortimentem je vstřikování plastů pro firmy mimo KOHI-NOOR holding. Milevsko Předností závodu, jehož rozloha se po uplatnění restitucí a také prodeji části majetku podstatně snížila, jsou minimální režijní náklady a schopnost pružně reagovat na objem zakázek počtem zaměstnanců. Jeho chod zajišťují pouze dva administrativní pracovníci. Díky zásadní změně technologie a nasazení nového montážního stroje na plnění barevníků se snížil počet pracovníků na současné necelé tři desítky. V rámci holdingové spolupráce byla ze závodu společnosti GAMA GROUP v Jimramově a ze společnosti KOH-I-NOOR Ponas z Poličky přesunuta zařízení lisovny plastů, konkrétně lisy ENGEL a SK 500 a SK 1000, které zvýšily produktivitu práce a konkurenční schopnost závodu. V jeho areálu je umístěna rovněž firemní prodejna společnosti KOH-INOOR HARDTMUTH TRADE. „U nás se historicky vyráběly vždy především školní a kancelářské potřeby a didaktické pomůcky. Takže jsme zpátky u kořenů,“ vzpomíná ředitel milevského závodu Ing. Luboš Céza. Ten do něho poprvé přišel už v roce 1971, kdy se šel pro zdejší podnik učit do Poličky nástrojařem. „Tehdy to byl velký závod, v němž dělaly stovky lidí. Byla zde vlastní údržba i nástrojárna,“ dodává. Po roce 1989 se ale musel hledat nový výrobní program, protože na zastaralý sortiment, do něhož patřily i reprografické přístroje a tiskárny pro mikropočítače s příslušenstvím, nebyl odbyt. Začalo se s výrobou elektrokotlů, nástaveb na nemocniční postele, vozíků Ferox, tříkolek a koloběžek. Dělaly se i tříštivé a kladívkové drtiče, pohony medometů a mechanické hračky. „Už z výčtu je jasné, že tak široké spektrum produkce tu dlouhodobě nebylo možné udržet,“ říká Luboš Céza.
Historie závodu
Ing. Luboš Céza
Pohled na milevský závod společnosti GAMA GROUP
On sám později pracoval ve výrobně dispečerském oddělení, kde se staral o kooperace. Po roce 1989 se stal výrobním a později pak obchodně ekonomickým náměstkem závodu. Od roku 1999 je pak jeho ředitelem.
V roce 1998 zde začala výroba termosek a ramínek pro zahraniční firmu, která trvala do roku 2002. Kvůli ní byla veškerá dosavadní výroba přesunuta do ostatních závodů. Po ukončení výroby termosek a ramínek se do Milev-
ska soustředila právě část výroby školních potřeb. Zajímavostí je, že po celé více než půlstoletí zůstala zachována výroba zdravotní cigaretové špičky, která se tu dělá dodnes. Ročně se jí vyrobí na 30 tisíc kusů.
Historie závodu 5 společnosti GAMA GROUP v Milevsku sahá do roku 1949. Tehdy byl součástí národního podniku Centropen. V padesátých letech se jeho kancelářský sortiment rozšířil o kuřácké potřeby. V roce 1959 se stal Centropen součástí podniku KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Když se v roce 1986 firma dělila na dva samostatné podniky - KOH-I-NOOR HARDTMUTH a GAMA, závod v Milevsku byl začleněn do národního podniku GAMA České Budějovice. Obě firmy se ale kapitálově opět propojily v roce 1994, když GAMA GROUP, už v nových ekonomicko - společenských podmínkách, ovládla firmu KOH-I-NOOR HARDTMUTH a položila tak základy budoucího silného průmyslového uskupení. To dnes zastřešuje společnost KOH-INOOR holding, do něhož je začleněna řada obchodních a výrobních firem.
Strojní kompletace vodovek výrazně zefektivnila výrobu Jaroslava Zdeňková pamatuje ještě doby, kdy se celá produkce školních vodových barev vyráběla v milevském závodě společnosti GAMA GROUP ručně. Když potom před pěti lety byla instalovaná poloautomatická linka, přešla pracovat na ní - a zůstala zde dodnes. „Pro výsledek je rozhodující kvalita tablet,“ říká. Ty se vyrábějí v Městci Králové, v závodě sesterské společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH. Červené, modré, zelené, žluté, černé, bílé tablety z vibrátotů automaticky padají do plastových misek putujících po páse. Proti minulosti to je obrovská změna. Do té doby se vše dělalo ručně - do misky se káplo lepidlo a vložily „puky“. Tady jde všechno samo a k obsluze stačí dva lidé. Spolu s Jaroslavou Zdeňkovou je právě na směně Miroslava Beránková. Barev se tu kompletuje dvanáct stále ve stejném pořadí. Ale jak říká ředitel závodu Luboš Céza, už příští rok by se zde měly vyrábět „dvou-
U výroby vodových barev jsme zastihli Jaroslavu Zdeňkovou a Miroslavu Beránkovou patrové“ vodovky se 24 odstíny. „Musíme ale ještě vyřešit technologii. Zřejmě bychom obden jeli jedno patro a ta by se pak pokládala na sebe,“ říká Luboš Céza. Ročně se v Milevsku vyrobí na 430 tisíc velkých školních vodových barev. Dalších 250 tisíc připadá na ma-
lé vodovky. Rozdíl je v tom, že velké barevníky mají průměr tablet 30 mm, zatímco malé 22,5 milimetrů. Některé barevníky mají bílý, jiné černý spodní díl. Záleží na přání zákazníků. Ruční výroba se ale i přes příchod techniky ještě udržela. Dělají se tak malé kulaté, anilinové vodové barvy
a umělecké krycí a umělecké transparentní barvy Hobby, které mají barvy ve výměnných miskách. Bílý nebo černý barevník se nakápne lepidlem a ručně se do něho vkládají barevné „puky“. I ty jsou z Městce Králové. A pořadí barev je přesně dané.
Závod v Litomyšli rozšířil své výrobní možnosti Výroba školních obalů finišuje Výrobu v závodě společnosti GAMA GROUP v Litomyšli posílil termoformovací vakuový stroj, kterému dnes už nikdo neřekne jinak než Beruška. A to podle prvního produktu, který se na něm vyrábí - tím je výlisek, barevník pro velké vodové barvy, připomínající po doplnění barevných tablet puntikovaná křídla berušky. Kompletace probíhá v závodě společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH v Městci Králové. Zkušební provoz má závod za sebou a první série už odešla. Cílem samozřejmě je další využití nového stroje. V úvahu připadají například jiné typy barevníků nebo jiné výrobky pro závody společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH jako je tužkárna a gumárna. Tato investice tak rozšířila výrobní možnosti závodu jak pro holding KOH-I-NOOR, tak i externí zá-
Nový stroj s prvním výrobkem kazníky, protože žádný jiný stroj nenahrazovala. V úvahu například připadají vaničky pro potravinářský průmysl. Prostor pro instalaci stroje připra-
vili až na podlahu, kterou pokládala specializovaná firma, sami zaměstnanci závodu. Dříve zde byl provoz zdravotní výroby, která odsud odešla do Jimramova.
Školáci sice teprve odevzdali učebnice, přinesli si domů vysvědčení a začali užívat prázdnin, ale v litomyšlském závodě společnosti GAMA GROUP už finišovala výroba obalů na knihy a sešity pro nový školní rok 2012-2013. V součtu jde o miliony kusů, neboť pouze rukama jedné z pracovnic Milady Jůzové (na snímku) projde za směnu až 20 tisíc obalů. O fortelu zdejších lidí svědčí i užitný vzor technologa Josefa Masopusta na univerzální obal. Ten je vybaven samolepícím páskem, a proto ho lze použít na různě velké sešity a knihy.
6
Číslo 7 / 2012
Poliklinika Sever se mění a nabízí další zdravotní služby Českobudějovická Poliklinika Sever, která se na podzim 2010 stala součástí společnosti KOHI-NOOR holding, mění svůj interiér a postupně rozšiřuje nabídku zdravotních služeb. České Budějovice Byla dokončena modernizace rentgenu, provoz zahájilo nové pracoviště logopedie a během letošního roku se změnil vzhled interiérů. Ty se vymalovaly a vybavily novými kovovými lavicemi pro pacienty. Vchody do budovy byly osazeny posuvnými dveřmi na fotobuňku. Nový je i orientační systém a informační tabule. Zajímavou službou, která je k dispozici i zaměstnancům skupiny KOH-I-NOOR je takzvaná ortopantomografie (OPG). Ta formou panoramatických snímků zubů umožňuje v jednom rentgenu úplné zobrazit čelisti, zuby, klouby a čelistní dutiny. Pacient tak není vystaven nadměrnému ozáření a celý proces je velmi komfortní.
Rentgen na panoramatické snímky zubů Tato metoda zásadně rozšiřuje poznatky o fyziologické a patologické anatomii a umožňuje lépe sestavit případný léčebný plán. Zdarma se toto vyšetření provádí
jednou za dva roky, kdy ho proplácí zdravotní pojišťovna. Lidé, chystající se na operaci by ho měly absolvovat jako předoperační vyšetření, aby se vyloučily záněty, které by vedly až k odložení operace. A jak se na toto rentgenové pracoviště Polikliniky Sever dostat? Stačí si u svého zubního lékaře vyžádat žádanku k vyšetření a s ní se pak na zdejší zubní pracoviště obrátit.
Jaroslav Honzák začínal v podniku v patnácti a je v něm dosud Jaroslav Honzák je topičem už víc než půl století. I když do podniku KOH-I-NOOR HARDTMUTH přišel už v roce 1953. Ale Jaroslav Honzák v patnácti tu začínal u zedníků jako pomocník. Původně se měl vyučit tuhařem, protože oba rodiče v tužkárně pracovali a chtěli, aby zde dělal i on. Tatínek však brzy zemřel, doma bylo 12 dětí a maminka na všechno nestačila. Místo do učení šel proto do práce vydělávat. „Tuhařem už jsem se nikdy nevyučil. Brzy jsem šel za firmu na dvouletou mládežnickou zemědělskou brigádu na Šumavu, pak mě čekala vojna, a když jsem přišel zpátky, nastoupil jsem do kotelny. A na nějaké učení už nebyl čas,“ vzpomíná dnes čtyřiasedmdesátiletý muž. Tehdy tu byly uhelné kotle. A jak bývalo zvykem, začal od píky a prošel všemi profesemi. Byl u zauhlování, popelářem, jeřábníkem i buldozeristou, který hrnul uhelný
mour... Pak si udělal zkoušky a někdy v polovině 70. let se stal topičem s potřebnými doklady. „Kdysi nás v kotelně dělalo pětadvacet. Dnes jsme jen tři. Místo uhlí spalujeme piliny, vznikající při výrobě tužek. Ve výměníku vyrábíme technologickou páru, kterou dodáváme do všech našich závodů. K vytápění objektů se používají kotle na zemní plyn, takže i tahle práce se strašně změnila,“ říká Jaroslav Honzák. Do práce chodí stále před půl šestou, vyčistí kotel na dřevo a zatopí. V létě jako v zimě. Velký rozdíl v jednotlivých obdobích není. Spotřebu plynu pomáhá hlídat automatika, aby se nepřekročily sjednané denní dodávky. To by pak firmu stálo penále. „Bývala tu těžká práce. Když nepřišel při nepřetržitém provozu střídač, dělal jsem šestnáctky, a když nepřišel ani další, stalo se, že jsem tu byl i čtyřiadvacet hodin. A když se vykládaly vagóny s uhlím nebo se muselo někde máknout, šel jsem. Taková to byla prostě doba,“ říká muž, který s firmou KOH-I-NOOR HARDTMUTH, v níž dělaly i jeho sestry Anna, Jiřina nebo Eva, spojil celý svůj život. Letos to je 59 let, co do podniku nastoupil.
Václav Kojan pracuje ve firmě 60 let
Nově upravené a vymalované chodby byly vybaveny kovovými sedačkami
Automatické vstupní dveře
Sjednocuje se i informační systém
Zdá se to neuvěřitelné, ale je to tak - 30. června to bylo 60 let, kdy Václav Kojan nastoupil do KOH-I-NOOR HARDTMUTH. To se psal rok 1952. Ve světě zuřila korejská válka a v Československu byl prezidentem Gottwald. I když Václav Kojan po střední ekonomické škole začínal v někdejším závodě Logarexu v Kardašově Řečici jako skladový účetní a vedoucí skladu, nejvíc let ve firmě pracoval jako konstruktér. To ale až potom, co absolvoval večerní strojní průmyslovku a přešel do Českých Budějovic. V závodě Logarexu byl technologem, vedoucím přípravy výroby a vedoucím vývoje. O vývoj se staral i po převzetí Gamy. Po privatizaci a oddělení Gamexu přešel s nástrojárnou do Grafa, kam se přemístila i konstrukce z KOHI-NOOR HARDTMUTH. Když se nástrojárna a výroba forem, jejichž konstrukce a nové technologie pro výrobu vlastních manipulátorů byly řadu let jeho doménou, přesunula do KOH-I-
NOOR PONAS, dál se podílel na technické přípravě výroby - úpravách přípravků a nástrojů pro nově tvary tužek nebo konstrukčních výkresů přípravků, které mají zlepšit výrobu a odstranit v ní slabá místa. K obdivuhodnému pracovnímu výročí, jak ukazuje snímek, mu osobně blahopřál i generální ředitel Ing. Vlastislav Bříza.
V pořadí už 85. značková prodejna vznikla v největší české zoologické zahradě
Přes milion a čtvrt návštěvníků Zoo Praha, kteří ji ročně navštíví, má od nové sezóny příležitost osobně poznat produkcí akciové společnosti KOH-I-NOOR HARDTMUTH v její nové prodejně.
Ta vznikla v jednom z rekonstruovaných dřevěných Gočárových domů v severní části zahrady a nabízí přes tisíc druhů výrobků, včetně pastelek všech tvarů a velikostí, uměleckých barev a popisovačů. K dostání jsou zde i vybrané produkty s motivy pražské Zoo.
Jejího otevření se 31. března, v rámci zahájení 81. sezony pražské zoologické zahrady, zúčastnil spolu s Ing. Vlastislavem Břízou také ředitel Zoo Mgr. Miroslav Bobek.
KOH-I-NOOR HOLDING - informační zpravodaj. Vydává KOH-I-NOOR holding a.s., Baarova 769/45, 140 00 Praha 4, IČ: 26080991 - www.kinholding.eu - řídí redakční rada, polygrafický servis nakladatelství Typ České Budějovice, redakční servis PhDr. Zdeněk Zuntych (Z-Média). Datum vydání 12. července 2012.
