ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
DIPLOMOVÁ PRÁCE
2015
Bc. Lucie Bydţovská
ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA, O.P.S.
Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: 6208T139 Globální podnikání a marketing
Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví ve ŠKODA AUTO a.s.
Bc. Lucie Bydžovská
Vedoucí práce: JUDr. Petr Frischmann
2
Prohlašuji,
ţe
jsem
diplomovou
práci
vypracoval
(a)
samostatně
s pouţitím uvedené literatury pod odborným vedením vedoucího práce. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a v práci jsem neporušil (a) autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Mladé Boleslavi dne 22.12.2014
Děkuji JUDr. Petru Frischmannovi za odborné vedení diplomové práce, poskytování cenných rad a informačních podkladů. Rovněţ děkuji pracovníkům oddělení TZH/7 za podporu, rady a poskytnutí klíčových materiálů pro mou diplomovou práci. Také děkuji doc. Ing. Janě Přikrylové, Ph.D. za uţitečné rady nejen ve formální stránce diplomové práce.
Obsah
Seznam pouţitých zkratek a symbolů .................................................................... 7 Úvod ....................................................................................................................... 8 1
Průmyslové vlastnictví jako součást duševního vlastnictví ............................ 10 1.1
Duševní vlastnictví .................................................................................. 10
1.2 Ochranná známka....................................................................................... 11 1.2.1 Funkce ochranné známky .................................................................... 13 1.2.2 Ochrana ochranné známky .................................................................. 14 1.3 Průmyslový vzor.......................................................................................... 19 1.3.1 Ochrana průmyslového vzoru............................................................... 19 2. Právní úprava průmyslového vlastnictví v EU .................................................. 22 2.1 Mezinárodní dohody ................................................................................... 22 3. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví....................................................... 26 3.1 Nové nařízení o vymáhání práv z duševního vlastnictví ............................. 26 3.2 Nový občanský zákoník a licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví .......................................................................................................... 29 3.3 Instituce zaměřující se na vymáhání práv v ČR .......................................... 31 4. Průmyslové vlastnictví ve ŠKODA AUTO a.s. .................................................. 34 4.1 Ochranné známky ve vlastnictví ŠKODA AUTO a.s ................................... 34 4.2 Průmyslové vzory ve vlastnictví Škoda Auto a.s. ........................................ 36 5. Průběh vymáhání práv z průmyslového vlastnictví ........................................... 38 5.1 Případ zadrţení padělků na trţnici SAPA ................................................... 39 5.2 Případ celního zásahu u prodejce autodílů ................................................. 41 5.2. Školení zaměstnanců Celní správy ............................................................ 43 5.3. Spolupráce s dealery a importéry .............................................................. 45 5.4. Spolupráce s Celní správou v rámci EU .................................................... 45 5.5. Organizace pro podporu prosazování práv ................................................ 46 6. Srovnání legislativy týkající se vymáhání práv z průmyslového vlastnictví....... 48 6.1 Čínská lidová republika ............................................................................... 48 6.1.1 Vymáhání práv v Čínské lidové republice ............................................ 49 6.1.2 Shadow companies .............................................................................. 53
6.2. Porovnání právní úpravy v EU a v Číně ..................................................... 54 6.2.1 Registrace ............................................................................................ 54 6.2.2. Rozdílnosti mezi jednotlivými prvky průmyslového vlastnictví ............. 55 7. Spolupráce s celní správou a její efektivita....................................................... 57 7.1. Spolupráce s celní správou v rámci Evropy ............................................... 57 7.2 Výsledky spolupráce ŠKODA AUTO a.s. s celní správou ........................... 60 7.4 Závěry a doporučení ................................................................................... 65 8. Závěr ................................................................................................................ 69 Seznam obrázků a tabulek ................................................................................... 75 Seznam tabulek.................................................................................................... 75 Seznam příloh ...................................................................................................... 77
Seznam použitých zkratek a symbolů AICs
Administrations for Industry and Commerce
APO
Asset Preservation Order
AQSIQ
Administration of Duality Supervision, Inspection and Quarantine
CTMO
China Trademark Office
ČR
Česká republika
EPO
Evidence Preservation Order
EU
Evropská unie
GATT
General Agreement of Tariffs and Trade
GM
General Motors
IPOs
Intellectual Property Offices
IPR
Intellectual Property Rights
NACAC
National Copyright Administration Of China
OHIM
Office For Harmonization in the internal Market
OPEC
Organization of the Petroleum Exporting Countries
PCT
Patent Cooperation Treaty
PSB
Publi Security Bureau
QTSBs
Technical Supervision Bureaus
SIPO
State Intellectual Properte Office
TZH
Patenty, licence, ochranné známky
USA
United States of America
USD
United States Dollar
WIPO
Worldwide Intelectual Property Organisation
WTO
World Trade Organization
Úvod Duševní vlastnictví všeobecně bylo často řešeným tématem jiţ v minulosti. Nejinak je tomu dnes u průmyslového vlastnictví, které je jednou z oblastí duševního vlastnictví. Čím dál častěji se můţeme setkat s padělky nebo napodobeninami nejen v médiích, na trţnicích, na internetu, ale i v běţných kamenných obchodech. Problematikou padělků a zneuţívání práv z průmyslového vlastnictví se zabývá čím dál větší mnoţství odborníků, kteří se snaţí toto zneuţívání eliminovat. Aktuálnost daného tématu je jedním z důvodu, proč se diplomová práce věnuje právě tématu vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, v tomto případě ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. Práce je členěna do několika kapitol, ve kterých jsou podrobněji popsány důleţité aspekty oboru průmyslového vlastnictví. První kapitola práce přibliţuje všeobecně duševní vlastnictví, jehoţ součástí je právě průmyslové vlastnictví, jemuţ se celá práce věnuje. Další části první kapitoly jsou zaměřeny právě na průmyslové vlastnictví. Podrobněji jsou popsány ochranné známky a průmyslové vzory. Jsou zde zmíněny jednotlivé druhy a typy ochranných známek s názornými příklady, jejich vyuţití, registrace. Jelikoţ se obchodování kaţdým rokem rozšiřuje a není soustředěno pouze na území České republiky, je nezbytné zaměřit se na právní úpravu průmyslového vlastnictví nejen v ČR, ale také v Evropské unii. Druhá kapitola pojednává právě o právní úpravě průmyslového vlastnictví na území EU. Jsou zde uvedeny příklady významných mezinárodních dohod. Jednou z nejdůleţitějších
a
základních
dohod
je
Paříţská
úmluva
na
ochranu
průmyslového vlastnictví nebo Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví. Ve třetí kapitole jsou rozebrány hlavní změny, ke kterým došlo díky novému nařízení o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, které nabylo účinnosti 1. 1. 2014. Tyto změny byly v některých oblastech zásadní. V této kapitole nejsou opomenuty ani instituce, které se vymáháním práv z průmyslového vlastnictví v ČR zabývají. Čtvrtá kapitola je věnována průmyslovému vlastnictvím ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. Obsahem této kapitoly jsou příklady ochranných známek a průmyslových vzorů, které ŠKODA AUTO a.s. vlastní. Na tuto kapitolu úzce navazuje pátá kapitola, která se věnuje vymáhání práv z průmyslového vlastnictví.
Jeho průběh je jasně ukázán na skutečných případech, které specializované oddělení Patentů, licencí o ochranných známek (TZH) řešilo v posledních letech. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví probíhá ve spolupráci s dalšími orgány jako je Celní správa ČR nebo Úřad průmyslového vlastnictví. O této spolupráci je více řečeno v následujících kapitolách. Od vymáhání práv z průmyslového vlastnictví v ČR a EU práce přechází na vymáhání průmyslových práv v Čínské lidové republice. Díky rozdílné legislativní úpravě byla moţná komparace daných úprav. Sedmá kapitola vyhodnocuje spolupráci s Celní správou jak v ČR, tak v rámci celé EU. Dochází zde k zhodnocení spolupráce oddělení TZH a Celní správy ČR. Závěr této kapitoly je věnován celkovému vyhodnocení práce oddělení TZH v posledních letech a objevují se zde i doporučení, která by mohla jejich práci zlepšit a udrţet tak i rostoucí tendenci jejich dosavadních úspěšně řešených případů.
1
Průmyslové vlastnictví jako součást duševního vlastnictví
Vzhledem k tomu, ţe se práce zabývá vymáháním práv z průmyslového vlastnictví, je velmi důleţité přiblíţit pojem průmyslové vlastnictví a jeho hlavní prvky. Právě proto je první kapitola věnována základním informacím nejen o ochranných známkách a průmyslových vzorech, ale i průmyslovému vlastnictví obecně. Se všemi těmito základními pojmy je zapotřebí se seznámit hned v úvodu práce, jelikoţ to usnadní pochopení celého tématu.
1.1
Duševní vlastnictví
Duševní vlastnictví lze vysvětlit jako výhradní právo k nakládání s vynálezy, díly a dalšími nehmotnými výsledky vytvořenými na základě lidského myšlení, tvořivosti a zkoumání. V České republice se práva k duševnímu vlastnictví dělí na právo autorské a práva související a na práva průmyslového vlastnictví. Práva k průmyslovému vlastnictví nejednou zlepšila postavení výrobku či sluţby na trhu. Konkrétně na území České republiky má ochrana práv k průmyslovému vlastnictví poměrně dlouhou tradici. Ochrana práv k průmyslovému vlastnictví je v dnešní době padělků velice důleţitá. Téměř kaţdý podnik, kterému hrozí zneuţití jeho ochranné známky, průmyslového vzoru či jiného práva k průmyslovému vlastnictví, zaměstnává specialisty, kteří se touto problematikou zabývají (Horáček, Čajda, Hajn 2011). Výjimkou není ani společnost ŠKODA AUTO a.s., která si zřídila specializované oddělení zabývající se danou problematikou. Průmyslové vlastnictví je jednou z oblastí duševního vlastnictví. Průmyslová práva se vyznačují absolutní výlučnou povahou, tzn., ţe působí erga omnes (vůči všem ostatním osobám). Konkrétně představuje práva, která vznikla vytvořením a uplatněním vědecko-technické činnosti (Boháček 2002). Do průmyslového vlastnictví spadají ochranné známky, práva k uţitným vzorům, vynálezům, průmyslovým vzorům, právo k firemnímu jménu, označení původu, právo na ochranu proti nekalé soutěţi, práva k topografiím, know-how (Horáček, Čada, Hajn 2011). Níţe je uvedeno rozdělení duševního vlastnictví v grafické podobě.
Duševní vlastnictví Průmyslové vlastnictví Technická tvůrčí činnost o Patenty, uţitné vzory Předměty průmyslového výtvarnictví o Průmyslové vzory Práva na označení o Ochranné známky o Označení původu označení
a
zeměpisná
Konstrukční schémata polovodičových výrobků o Topografie polovodičových výrobků Práva autorská a práva související ¨ Schéma: Dělení Duševního vlastnictví Autor: Lucie Bydžovská, 2013
Aby mohla vzniknout právní ochrana předmětů průmyslového vlastnictví, je nutný formální zápis do příslušného rejstříku a jejich průmyslová vyuţitelnost. Existují i výjimky, u kterých není pro ochranu registrace nutná. Naproti tomu ochrana práva autorského je ochrannou neformální, tzn., ţe vznikne, jakmile je dílo vytvořeno. Mezi předměty průmyslového vlastnictví, které nejsou chráněny zákonem, patří např. objevy, goodwill, know-how. Velice často jsou průmyslová práva nejcennějším majetkem různých organizací či obchodních společností. Tento majetek se těţko vytváří, ale poměrně snadno ztrácí či rozdává, i kdyţ jde o majetek obchodovatelný. V prodeji licencí jak pravých, tak nepravých se pohybují desítky miliard ročně (Šebesta, Pelíšková 2011).
1.2 Ochranná známka Ochrannou známku lze stručně popsat jako označení, slouţící k rozlišení výrobků nebo sluţeb na trhu. Avšak zákon o ochranných známkách v §1 definuje ochrannou známku podrobněji: „Ochrannou známkou je jakékoliv označení schopné grafického znázornění, zejména slova, včetně osobních jmen, barvy, kresby, písmena, číslice, tvar výrobku nebo jeho obal, pokud je toto označení způsobilé odlišit výrobky nebo
sluţby jedné osoby od výrobců nebo sluţeb jiné osoby.“ (Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách).
Jednou z hlavních náleţitostí ochranné známky je to, ţe nemůţe existovat sama o sobě. Vţdy musí být spjata s konkrétním výrobkem nebo sluţbou, které se pod touto ochrannou známkou poskytují (Horáček a kol. 2008). Na kaţdou ochrannou známku jsou kladeny dva základní poţadavky. První je, ţe ochranná známka musí být graficky znázornitelná a musí mít rozlišovací schopnost. I přesto některé země dokonce umoţňují registraci ochranných známek, které lze vnímat pomocí čichu (speciální vůně), sluchu (signály, znělky), hmatu, také na základě barev nebo různé světelné a pohybové vjemy. Na druhou stranu velké mnoţství zemí stanovilo pravidla, která omezila registraci ochranných známek výhradně na grafické nebo jiné, které lze vnímat zrakem (ÚPV, WIPO 2008). Historický vývoj ochranné známky Ochranné známky nejsou fenoménem posledního století. Jejich vznik sahá aţ do období vzniku prvních civilizací, kdy se pouţívala označení, která slouţila k odlišování a označování předmětů. Pro představu vývoje ochranných známek tato část kapitoly přiblíţí jejich stručný historický vývoj. První předchůdci ochranných známek v pravém slova smyslu se objevily aţ ve starověkém Římě, kdy byla označení opatřena právní ochrannou. Pokud někdo chráněné označení zneuţil, mohl být dokonce trestně stíhán. Takţe jisté vymáhání práv z průmyslového vlastnictví existovalo uţ v této době. Dále v historii se objevují značky v podobě šlechtických erbů (Lochmanová, 1977). Produkty se postupem času začaly označovat i zeměpisnými údaji, coţ značilo původ daného zboţí. Vůbec první právní předpis týkající se známkového práva v českých zemích byl zákon na ochranu průmyslových známek a jiných označení, vydaný císařským patentem č. 230 ze dne 7. prosince 1858, jenţ vstoupil v platnost 1. ledna 1859. Zhruba po roce platnosti tohoto předpisu byla zapsána naše první ochranná známka Pilsner beer (Čada, 2002, str. 8).
Po skončení 2. světové války ztratila ochranná známka svou podstatu, jelikoţ byl výrobcům zajištěn odbyt. Z tohoto důvodu se nemuseli soustředit na zaujmutí zákazníka svým výrobkem. Pro české země byla klíčová doba po roce 1989, kdy se rozmohlo podnikání a s ním i institut ochranné známky. Zákon č.174/1988 Sb., o ochranných známkách byl skutečným předchůdcem zákona o ochranných známkách, jak ho známe dnes (Lochmanová, 1997). Vstup České republiky do Evropské unie byl dalším významným mezníkem pro ochranné známky. Pro sjednocení známkoprávní ochrany v českém právu s právem unijním byla třeba harmonizace této právní úpravy (Šebesta, Pelíšková 2011). 1.2.1 Funkce ochranné známky Ochranná známka pomáhá spotřebitelům od sebe navzájem odlišit produkty určité společnosti, coţ je důleţité hlavně v konkurenčním boji jednotlivých společností. Pokud je zákazník s produktem spokojen, tak si ho koupí rád znovu, a jeho odlišení od konkurence mu umoţní právě ochranná známka. Nejen z tohoto důvodu se vyplatí ochrannou známku vytvořit (Horáček, 2004). Ochranná známka spojuje produkt s firmou, její reputací a image. Tyto dva aspekty vzbuzují v očích zákazníků důvěru v konkrétní značku. To je také stimul a zároveň i motivátor firmy vkládat finanční prostředky do inovování a udrţování kvality výrobků a sluţeb (ÚPV, 2008). Dobré jméno firmy a kvalitní produkty fungují jako magnet na loajální klientelu, těchto hlavních funkcí známky se snaţí vyuţívat kaţdý vlastník. Pro firmu je ochranná známka cenným podnikatelským aktivem. Zároveň poskytuje svému vlastníkovi konkurenční výhodu oproti podnikům poskytujícím podobné produkty. Ochranná známka není pro firmu jenom nákladem. Registrovaná ochranná známka můţe být poskytnuta prostřednictvím licence dalším firmám. Kdyţ se firma rozhodne ochrannou známku vytvořit, je velice důleţité známku registrovat. Pokud by k její registraci nedošlo, jiné firmy by mohly bez překáţek vytvářet podobné nebo dokonce identické ochranné známky, a to by mohlo pro firmu znamenat nejen finanční ztrátu, ale také poškození jména firmy. Registrace dává příslušné firmě „exkluzivní právo bránit jiným firmám v prodeji identických nebo podobných produktů pod stejnou nebo zaměnitelně podobnou značkou (ÚPV,WIPO,s.5 2008).“ Základní doba platnosti ochranné známky je 10 let od data podání přihlášky. V posledním roce platnosti má vlastník ochranné známky moţnost podat ţádost
na její prodlouţení, a to vţdy o deset let bez omezení. Poslední moţnost podat tuto ţádost je ještě šest měsíců po skončení platnosti ochranné známky za zvýšený poplatek. Pokud vlastník ţádost o obnovu do této doby nepodá, ochranná známka zaniká (UPV,2005).
1.2.2 Ochrana ochranné známky Jak uţ bylo zmíněno, je velmi důleţité chránit ochranné známky, aby nemohlo dojít k jejich zneuţití. Ochranná známka je chráněna právě prostřednictvím zápisu do rejstříku ochranných známek. Existují i výjimky, u kterých není registrace nutná. Někteří lidé si mylně myslí, ţe stačí registrace obchodního jména společnosti v obchodním rejstříku. Avšak ochranná známka odlišuje jednotlivé produkty společnosti a obchodní jméno je pouze celé jméno společnosti. Jedna firma můţe vlastnit různé ochranné známky. Kaţdý výrobek můţe prodávat pod jinou značkou, proto je vhodné provést zápis kaţdé ochranné známky. Například si automobilová společnost můţe zaregistrovat název kaţdé modelové řady vozů jako je Octavia, Fabia atd. I kdyţ není registrace povinná, je doporučovaná, jelikoţ brání zneuţití ochranné známky. Zápis do rejstříku ochranných známek můţe provést právnická i fyzická osoba, která chce ochrannou známku pouţívat. Také lze umoţnit pouţívání ochranné známky třetím osobám, jak fyzickým, tak právnickým. Většinou to bývá prostřednictvím licence (Horáček, 2004). Ochranné známky jsou konkrétně na území České republiky chráněny zápisem do rejstříku ochranných známek, který vede Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). Pokud
je
podána
mezinárodní
přihláška
vyuţívá
se
zápisu
vedeného
Mezinárodním úřadem duševního vlastnictví sídlícím v Ţenevě. Další ochranu poskytuje zapsání v rejstříku vedeném Úřadem pro harmonizaci ve vnitřním trhu OHIM v Alicante. Na území ČR také uţívají ochrany známky, které jsou zde všeobecně známé (Jakl, 2003). Druhy ochranných známek Na trhu se vyskytuje poměrně velké mnoţství druhů a typů ochranných známek. V následující části bude zmíněn výčet a popis těch základních. 1) Podle provedení a vzhledu se ochranné známky dělí na: Slovní ochranné známky Obrazové označení
Kombinované označení slova a kresby Prostorové ochranné známky Slovní označení je tvořeno slovem nebo pouhým jménem. Toto označení můţe být vyňato jak z obecné slovní zásoby, ale také vytvořeno uměle. Pokud je ochranná známka pouţívána i v zahraničí, je nezbytné věnovat pozornost významu slova v cizích jazycích, aby nedošlo k nedorozumění, špatnému pochopení sdělení, popřípadě poškození dobrého jména společnosti. Aby byla splněna i další podmínka přijetí ochranné známky, musí mít slovní označení návaznost na činnost podniku (Horáček a kol., 2011). Příkladem je název firmy ČEDOK – Česká dopravní kancelář, který je registrován právě jako slovní ochranná známka.
Obr.č.1: Ochranná známka Coca Cola
Obr.č.2: Ochranná známka Škoda 1925
Zdroj: coca-cola-art.com
Zdroj: www.i60.cz
Reg.č. 159576
reg. č. 307054
Obrazové označení představuje grafická zkratka nebo kresba. I obrazové označení musí splňovat moţnost změny velikosti. Pokud by tomu tak nebylo, nemohlo by dojít k zápisu ochranné známky do rejstříku, protoţe změna velikosti v některých případech způsobí nečitelnost nebo dokonce splynutí prvků ochranné známky v jeden (Horáček, 2004). Jako příklady je zde uvedeno logo firmy Apple (obrázek č.3), a za firmu ŠKODA AUTO je zde obrazová ochranná známka (obrázek č.4), která je registrována jiţ léta v podobě okřídleného šípu.
Obr.č.3: Apple logo
Obr.č.4: logo ŠKODA AUTO a.s.
Zdroj: Apple gray logo.png
Zdroj: www.skoda-auto.cz
Reg.č. 255592
Reg. č. 320763
Kombinovaná
ochranná
známka
spojuje
slovní
a
obrazové
označení.
Kombinovaná ochranná známka má velkou výhodu. Můţe obsahovat jeden prvek, který není schopný zápisu do rejstříku ochranných známek. Tuto výhodu lze však vyuţít pouze v případě, pokud další prvek zajistí dostatečnou rozlišovací schopnost (způsobilost). Většinou tento druh známek vzniká z jiţ stávajících zaregistrovaných ochranných známek přidáním dalšího prvku, buď obrazového, nebo slovního (Horáček a kol., 2011). Mezi kombinované ochranné známky patří např. Pohořelecký kapr (odrazek č.5), který má společně s ochrannou známkou Ţatecký chmel nejpřísnější unijní ochranu.
Obr.č.5 : Ohranná známka Pohořelecký kapr Zdroj: Rybníkářství Pohořelice a.s. http://www.rybnikarstvi-pohorelice.cz/ Reg.č. 296999
Prostorová ochranná známka – jejich trojrozměrné provedení brání plnému rozsahu uţívání. Vyskytují se problémy se změnou velikosti ochranné známky. V současnosti jsou uţívány nejméně. Občas dochází k nahrazení jiných průmyslových práv ochrannou známkou, např. průmyslového vzoru. K tomuto nahrazení dochází převáţně z důvodu omezené platnosti průmyslových vzorů (Horáček a kol., 2011). Jako příklad je zde uvedená velmi známá láhev firmy Coca Cola.
Obr.č.6: Prostorová ochranná známka Coca Cola Zdroj: upv.cz Reg. č. 165841
Obr.č.7: Prostorová ochranná známka Voiturette Zdroj: ŠKODA AUTO a.s., ÚPV Reg. č. 278439
2) Podle uţití a funkce se ochranné známky dělí na: Výrobní ochranné známky Obchodní ochranné známky Zásobní známky Blokážní ochranné známky Výrobní ochranné známky se váţou k trvalé hodnotě podniku a vztahují se přímo k výrobkům a podniku, který je vyrábí. Na druhou stranu obchodní ochranné známky se vztahují přímo ke zboţí, ale nemusí být vázané k výrobnímu podniku, jelikoţ pro jednoho prodejce můţe zboţí vyrábět více výrobců. V tomto případě by mnohost ochranných známek mohla způsobit matení spotřebitelů (Horáček, 2008). Při rozšiřování výroby o další výrobky nebo další druhy zboţí, podniky vyuţívají zásobních ochranných známek, které se připravují a registrují předem. Jako další ochranné známky, se kterými je moţno se na trhu setkat, jsou blokážní ochranné
známky.
Tyto
známky
znemoţňují,
uţití
daného
označení
neoprávněnou osobou. Většinou se váţou k jiţ zaregistrovaným známkám a bývají jim velmi podobné (Horáček, 2008). Nejen v ČR, ale také ve světě se můţeme setkat s různými druhy a typy ochranných známek. Kromě zmíněných druhů existují ještě další. Například certifikační ochranné známky nebo kolektivní ochranné známky, oba typy budou přiblíţeny v následující části.
Certifikační ochranná známka Samostatně stojí certifikační známky. Tyto ochranné známky nejsou zákonem jednoznačně definovány. Jejich vymezení napomáhá § 4 písm. b) zákona o ochranných známkách s odkazem na ustanovení čl. 6ter Paříţské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví. Certifikační známky se vyuţívají k označování sluţeb a produktů, které podléhají určitým parametrům a kvalitě. Spotřebitelům podávají informace o kvalitě výrobků, a z tohoto důvodu mají vysokou vypovídající hodnotu, protoţe garantují, ţe jsou dané produkty pravidelně kontrolovány. V ČR nalezneme například značku CZECH MADE, která byla vůbec první certifikační známkou na území ČR. Vznikla jiţ v roce 1993. Označení CZECH MADE vyjadřuje kvalitu českých výrobků (Kelblová, 2007). Kolektivní ochranná známka Kolektivní ochranná známka spadá mezi označení, které vyuţívají členové či společníci právnické osoby nebo účastníci sdruţení k odlišení výrobků nebo sluţeb. Sdruţení jsou zaloţená právě za účelem společného označování výrobků a sluţeb od výrobků či sluţeb ostatních podnikatelů. K přihlášce je nutné přiloţit písemnou smlouvu, která byla uzavřená mezi všemi členy. Tato smlouva určuje podmínky pouţívání kolektivní ochranné známky a zároveň stanovuje sankce za porušení (UPV, 2005). V této části kapitoly byly shrnuty nejzákladnější druhy a typy ochranných známek. V praxi se objevují stále novější a zákon o ochranných známkách bývá otevřenější. Do nedávna bylo přísně stanoveno, ţe ochranná známka musí být graficky znázornitelná a nedá se za ni povaţovat např. speciální vůně či zvukový signál. Ale podle Evropského soudního dvora (ESD) je důleţité, aby u ochranné známky byla splněna rozlišovací schopnost. Ta můţe být u zvukových známek splněna vyjádřením např. notovým zápisem (partiturou). Pro pochopení tématu průmyslového vlastnictví jsou tyto základní druhy, které byly v této části popsány, dostačující.
1.3 Průmyslový vzor Neméně významným článkem v právu průmyslového vlastnictví jsou průmyslové vzory, které se vztahují k vizuálním a estetickým aspektům výrobků. K jejich zneuţívání dochází velice často. V roce 2000 došlo k oddělení právní úpravy průmyslových vzorů od patentového zákona a vznikl samostatný zákon č.207/2000Sb. o ochraně průmyslových vzorů (Jakl, 2003). Tento zákon vymezuje průmyslový vzor konkrétně v § 2 písm. a) vzhled výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení (§ 2 písm. a) Zákon č.207/2000Sb., o ochraně průmyslových vzorů). Za výrobek zákon pokládá průmyslově nebo řemeslně vyrobený předmět, obal, úpravu, grafický symbol a topografický znak, včetně součástek určených k sestavení do jednoho složeného celku. Tyto součástky jsou schopné ochrany pouze za podmínky, jestliže jsou i po začlenění do celku výrobku i při běžném používání viditelné a samy o sobě splňují požadavky novosti a individuální povahy průmyslového vzoru (Jakl, s. 60, 2003). Vzorová ochrana se poprvé objevila v 15. století ve Francii, kdy výrobcům koberců byla udělována privilegia Ludvíkem XI. V Rakousko-Uhersku se objevila aţ v roce 1858 v podobě císařského patentu č. 237 ř.z. o ochraně vzorů a modelů průmyslových. Tato právní úprava platila na území Československa aţ do roku 1952. Došlo zde pouze k určitým změnám a doplněním (Horáček/Čada/Hajn, 2011).
1.3.1 Ochrana průmyslového vzoru Průmyslový vzor je chráněn prostřednictvím zápisu do rejstříku průmyslových vzorů. Aby byl průmyslový vzor zapsán do tohoto rejstříku, musí splňovat podmínku novosti a individuální povahy. Novost splňuje za podmínky, kdy nebyl před podáním přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti zpřístupněn veřejnosti prodejem, vystavením či zapsán do rejstříku průmyslových vzorů. Individuální povahou se rozumí to, ţe vzor v informovaném zákazníkovi vyvolává dojem odlišnosti od jiných vzorů. Za průmyslový vzor se nedá povaţovat grafika sama o sobě, která není spojena s konkrétním výrobkem ani technické či konstrukční řešení nebo záměna materiálu výrobku pro jeho vnější úpravu. Pokud
se průmyslový vzor liší pouze nepodstatně, je povaţován za shodný s původním průmyslovým vzorem, se kterým je srovnáván (Jakl, 2003). V rámci přihlašování průmyslových vzorů je velmi důleţité rozlišit pojem přihlašovatel a původce. Původce je fyzická osoba, která průmyslový vzor vytvořila svou vlastní tvůrčí činností, a je oprávněn podat přihlášku průmyslového vzoru. Toto oprávnění má i právní nástupce původce. V praxi se můţeme setkat i s tzv. zaměstnaneckými průmyslovými vzory. Jedná se o vzory, které byly vytvořeny zaměstnancem během pracovní doby na popud zaměstnavatele (zadavatele). V tomto případě přechází právo na průmyslový vzor na zadavatele a zadavatel se stává i přihlašovatelem, není-li smlouvou stanoveno jinak (ÚPV, 2006). Průmyslový vzor je chráněn po dobu 5 let od přihlášení průmyslového vzoru. Doba ochrany můţe být opakovaně prodlouţena vţdy o dalších 5 let, ale maximálně do celkové doby 25 let od podání přihlášky. Ţádost o prodlouţení ochrany musí být podána během posledního roku, kdy ochrana běţí, nejpozději však 6 měsíců po skončení doby, kdy měla být nejpozději podána (ÚPV, 2006). V ČR je ochrana průmyslových vzorů úzce spjata s mezinárodními závazky v rámci EU. Právní úprava je zaloţena především na Paříţské úmluvě na ochranu průmyslového vlastnictví (PUÚ), dohodě TRIPS a na novém znění Haagské dohody (Horáček a kol., 2011). Podrobněji budou tyto dohody přiblíţeny v další kapitole. Přihláška průmyslového vzoru se dá podat přímo na Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze nebo v dnešní moderní době elektronicky. Podmínkou však je vlastnit zaručený elektronický podpis. V případě, ţe tento podpis přihlašovatel nemá, je nutné k elektronicky podané přihlášce dodat do 5 dnů listinnou formu přihlášky. Nejdůleţitější částí přihlášky je příloha s vyobrazením průmyslového vzoru. Dodává se v pěti vyhotoveních. Na kvalitě a provedení závisí celá definice ochrany vzoru. Pro vyobrazení je moţné vyuţít fotografie nebo výkresu. Jelikoţ výkres znázorňuje pouze vzhled výrobku, nemůţe být dodán výrobní nebo konstrukční výkres (ÚPV, 2006). Přihlásit se můţe jeden průmyslový vzor, ale dá se podat také hromadná přihláška, prostřednictvím které lze přihlásit dva či více vzorů. Všechny průmyslové vzory, které se přihlašují prostřednictvím hromadné přihlášky, musí patřit do jedné třídy mezinárodního třídění průmyslových vzorů. Vyuţit této
přihlášky je nejen méně administrativně náročné, ale také finanční náročnost je mnohem niţší (Jakl, 2003). Společnost ŠKODA AUTO a.s. má zaregistrovány průmyslové vzory týkající se designu celého vozu a náhradních dílů. Na následujících obrázcích můţete vidět několik příkladů.
Obr.č.8: Průmyslový vzor design kapota
Obr.č.9: Průmyslový vzor světlomet
Zdroj: TZH, 2013
Zdroj: TZH, 2013
Reg.č. 32783
Reg.č. 32807
Nejčastěji
dochází
k padělání
resp.
napodobování
průmyslových
vzorů
světoznámých značek jako je Louis Vuitton (obrázek č. 10), Chanel, Gucci, ale také sportovní, ne tak luxusní značky, jako je Adidas (obrázek č. 11), Nike, Puma.
Obr.č.10: Kabelka Louis Vuitton
Obr.č.11: Průmyslový vzor „Ball“
Zdroj: Nioni.com, wipo.int
Zdroj: Wipo.int
Reg.č. DM/056718
reg. č. DM/062759
2. Právní úprava průmyslového vlastnictví v EU Jelikoţ uţ se v dnešní době neobchoduje pouze na území domácího státu, ale především na mezinárodní úrovni, je třeba představit právní úpravu průmyslového vlastnictví a jeho ochrany v rámci Evropské unie. Nepřetrţitý rozvoj technologie a vědy klade značný důraz na právní úpravu a zavedení potřebných změn do stávajících legislativních úprav. Společnost ŠKODA AUTO a.s. spadá mezi mezinárodně orientované společnosti, a proto je pro ni znalost evropské úpravy průmyslového vlastnictví a práv k jejich ochraně velmi důleţitá. Z tohoto důvodu je třetí kapitola zaměřená na právní úpravu průmyslového vlastnictví v rámci EU.
2.1 Mezinárodní dohody Česká republika je členem různých mezinárodních organizací. V současnosti jich je více neţ 450. Jednou z nich je Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), dále je členem Evropské patentové organizace (EPO). Tato členství jsou upravována smlouvami a úmluvami, které budou zmíněny v další části. V rámci
mezinárodního práva
je
klíčová
Pařížská
úmluva
na
ochranu
průmyslového vlastnictví z 20. března 1883 a také tzv. „Dohoda TRIPS“ celým názvem Dohoda o obchodních aspektech práv duševního vlastnictví. Následující část se bude věnovat vybraným mezinárodním mnohostranným smlouvám (Kupka, 2003). Pařížská úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví Tato úmluva byla podepsána jiţ 20. března 1883 v Paříţi a je první mezinárodní úmluvou věnující se průmyslovému vlastnictví, která obsahuje úpravu patentového práva. Stanovuje několik základních principů právní ochrany průmyslového vlastnictví např. zásadu teritoriality, zásadu formální reciprocity a zejména také upravuje jedno z nejdůleţitějších práv v oblasti průmyslového vlastnictví, a to právo mezinárodní priority. V úmluvě jsou konkrétně vyjmenovány zásady stanovení této priority. Ochrana průmyslových modelů a vzorů díky Paříţské úmluvě nesmí zaniknout z důvodu jeho neuţívání. Země Unie mají moţnost vrátit v platnost patenty na vynálezy,které zanikly z důvodu nezaplacení poplatku. Země, které podepsaly tuto úmluvu, mají téţ moţnost udělit dočasnou ochranu uţitným vzorům, průmyslovým vzorům, modelům a patentovatelným vynálezů, které budou představovány na mezinárodních výstavách (Jakl, 2003).
Úmluva o zřízení světové organizace duševního vlastnictví Na základě této úmluvy byla zaloţena Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO – Worldwide Intelectual Property Organisation). Tato organizace sídlí v Ţenevě a v současnosti má 185 členů. WIPO podporuje ochranu duševního vlastnictví na celém světě a to prostřednictvím svých orgánů a mezinárodní spolupráce členských států, mezi něţ patří i Česká republika. Nejvyšším orgánem WIPO je Valné shromáţdění, na kterém má kaţdý členský stát jeden hlas. Úpravy mezinárodních mnohostranných smluv byly podněcovány a doplňovány právě na základě Světové organizace duševního vlastnictví. Pod WIPO funguje také dohoda PCT (Patent Cooperation Treaty). Na základě této dohody je moţné poţádat o získání patentu ve všech zemích podepsaných pod Paříţskou konvencí o ochraně průmyslového vlastnictví (WIPO, 2013). Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví Tato dohoda označovaná jako dohoda TRIPS (Trade Related Intellectual Property Rights) byla uzavřena v rámci WTO (Světová obchodní organizace). TRIPS sice vychází z existujících mezinárodních dohod, ale zároveň respektuje úpravu duševního vlastnictví v rámci národní úpravy jednotlivých států. Hlavním cílem dohody TRIPS je zbavit nebo omezit mezinárodní obchod velkých překáţek a případných deformací. Hlavními problémy, které se dohoda TRIPS snaţí řešit je poskytnutí adekvátní ochrany právům duševního vlastnictví a následné efektivní řešení případných sporů o duševní vlastnictví mezi členskými zeměmi WTO. Také se zaměřuje na to jak přiměřeně vynucovat práva duševního vlastnictví na území jednotlivých států. Všechny členské státy dohody musí splňovat alespoň potřebné minimální standardy ochrany práv duševního vlastnictví. Podstatným přínosem jsou ustanovení o vynucování práv průmyslového vlastnictví, které jsou v dohodě obsaţeny (Sdruţení obrany spotřebitelů, 2012). Podrobné informace k těmto i dalším mezinárodním dohodám obsahuje jejich právní úprava. Neméně důleţité jsou i další mezinárodní dohody. Jelikoţ byla tato část věnována významným mezinárodním dohodám, je velmi důleţité zmínit organizace, které se věnují ochraně průmyslového vlastnictví jak v EU, tak i ve zbytku světa. Spadá mezi ně např. OHIM nebo WIPO, které jiţ bylo zmíněno v předchozí části, proto následující část zmíní organizaci OHIM.
OHIM – Office for Harmonization in the internal Market OHIM, v českém překladu Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, byl zaloţen roku 1994. Jiţ od roku 1996 je OHIM úředním orgánem pro ochranné známky Společenství. V roce 2003 se k nim přidaly i průmyslové vzory. OHIM plní dvojí funkci. Je úřadem průmyslového vlastnictví (registruje práva z průmyslového vlastnictví) a zároveň plní funkci Agentury Společenství. Takovéto agentury jsou zřizovány, aby napomáhaly řešení různých specifických problémů právního, technického nebo vědeckého charakteru, nebo asistovaly institucím a orgánům EU v různých oblastech politik. Úřad je agenturou poskytující sluţby. Mechanizmus fungování úřadu musí proto fungovat tak, aby odpovídal potřebám klientů, coţ jsou podniky, které u OHIM přihlašují své ochranné známky a vzory. Těmto klientům musí Úřad poskytovat nejlepší sluţby za nejlepší ceny (Europa, 2008). Aby mohla země vstoupit na společný trh, je nutné zapsat ochrannou známku nebo průmyslový vzor jako ochrannou známku/průmyslový vzor Společenství. Pro oba tyto typy průmyslového vlastnictví platí po celé EU jednotná legislativa, díky tomu je těmto předmětům poskytována účinná ochrana (Europa, 2008). Ochranných známek a průmyslových vzorů Společenství vyuţívají podnikatelé, kteří působí nejen na svém domácím trhu, ale i ti, kteří potřebují, aby bylo jejich průmyslové vlastnictví chráněné i v ostatních zemích Evropské unie. Kdyby si měli registrovat známky a vzory v kaţdé zemi, ve které působí, bylo by to pro ně nejen nákladné, ale také administrativně komplikované. Například podání elektronické přihlášky ochranné známky Společenství je zpoplatněno částkou ve výši 900€. U průmyslového vzoru jsou náklady niţší. Podání přihlášky stojí 350€ (OHIM, 2013). V této kapitole byla stručně popsána právní úprava průmyslového vlastnictví v rámci EU. Hlavní zaměření bylo na jednotlivé mezinárodní smlouvy a úmluvy. Také zde byly zmíněny některé velmi důleţité organizace, které se právě úpravě průmyslového vlastnictví v rámci EU věnují. Jednou z hlavních je OHIM. Mezinárodní smlouvy v této kapitole zmíněné se vztahují i k dnes jiţ neplatnému nařízení Rady (ES) č.1383/2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboţí podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboţí, o kterém bylo zjištěno, ţe tato práva porušilo. To je od 1.1.2014 nahrazeno novým nařízením, které bude blíţe vysvětleno v následující
kapitole. Jedná se o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003.
3. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví
Úprava vymáhání práv z průmyslového vlastnictví v ČR je obsaţena v zákoně č.221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. „Tento zákon zpracovává příslušný předpis EU a upravuje právní prostředky sloužící k vymáhání práv z průmyslového vlastnictví (Zákon č.221/2006 Sb. o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, §1).“ Počínaje lednem roku 2014 nabylo účinnosti nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.608/20163 ze dne 12. ledna 2013, o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 u zboţí, které podléhá celnímu dohledu.
3.1 Nové nařízení o vymáhání práv z duševního vlastnictví Nové nařízení vyšlo ve Věstníku EU L 181 ze dne 29. 6. 2013. Účinnosti nabylo 1.1.2014 a oproti předešlému nařízení z roku 2003 došlo v novém nařízení k významným změnám téměř ve všech aspektech tohoto procesu. Nově mezi předměty vymáhání práv duševního vlastnictví patří uţitný vzor, patent podle unijních předpisů, topografie polovodičového výrobku, přehled zeměpisných označení a označení původu, a obchodní název, pokud je vnitrostátními či unijními předpisy chráněn jako výlučné právo duševního vlastnictví (pro Českou republiku to však neplatí). Drţitel patentu s jednotným účinkem má dnes moţnost pouţívat ochrany tohoto patentu ve všech členských státech EU, výjimkou je Španělsko a Itálie (Šimonovská, 2013). Celní orgány mají stále moţnost provádět kontroly vymáhání práv duševního vlastnictví a to ve všech situacích, ve kterých je zboţí pod jejich dohledem. Procesní povaha je v novém nařízení mnohem důrazněji odlišena od předpisů s hmotněprávním charakterem. A stejně jako ve starém nařízení nejsou stanovena kritéria pro určení porušení práv duševního vlastnictví. Jelikoţ se návrh vztahuje na EU, rozhodně stojí za zmínku systém COPIS (antiCounterfeiting and antiPiracy Information System). Tento protipadělatelský a protipirátský systém má funkci unijní informační databáze, která je spravována Evropskou komisí. Dosavadní neefektivní předávání informací týkajících se ţádostí o přijetí opatření do zahraničí v papírové podobě a současně i oblast evidence zboţí zachyceného z důvodu podezření z porušení práv duševního
vlastnictví bude postupně nahrazena právě systémem COPIS (Krčmářová, 2013). Návrh na vytvoření předmětné databáze přišel jako první od Celní správy ČR jiţ na jaře 2008. Jsou dva způsoby, jak se mohou státy připojit k systému COPIS. První je prostřednictvím webového rozhraní, v rámci kterého propojí COPIS s interním systémem celní správy. To platí pro Celní správu ČR, kde dojde k propojení systému COPIS a aplikace Duševní vlastnictví. Druhý, tzv. přímý vstup je moţné provést pomocí Light Clienta systému COPIS. Daný způsob bude vyuţit většinou členských států EU. Tyto státy nemají totiţ vlastní systémy věnující se schvalování ţádostí o přijetí opatření (Krčmářová, 2013). V předešlé právní úpravě nebylo bráno v úvahu, zda byla ţádost podána ex officio – po tom, co bylo zboţí zadrţeno, nebo před samotným zadrţením. Nová legislativa toto rozlišení obsahuje. Pokud ţádost o přijetí opatření podaná v případě zadrţení ex officio neobsahuje všechny předepsané údaje, schválí se pouze pro účely zadrţení uvedeného zboţí, pokud nebudou příslušné informace doplněny do 10 pracovních dní po oznámení o zadrţení zboţí. Prodluţuje se rovněţ lhůta pro podání ţádosti o opatření v případě záchytu ex officio – nově bude činit 4 pracovní dny od obdrţení oznámení o zadrţení zboţí. (Merkur 1/2013 str. 17-18) V nové unijní právní úpravě došlo celkově k zpřísnění některých nápravných opatření. Na rozdíl od staré legislativy stanovuje nové nařízení postihy za nedodrţení povinností a závazků také ze strany drţitelů rozhodnutí, pokud např. neplní určené oznamovací povinnosti či povinnosti, které se týkají vracení vzorků. U malých zásilek podezřelých, ţe se jedná o padělek, nebo nedovolené napodobeniny, je nový postup, při kterém je moţné zničit toto zboţí bez účasti drţitele práva. Aby mohl tento postup proběhnout, musí být splněny určité podmínky. Jednou z nich je, ţe drţitel práva musí s tímto postupem souhlasit, také nesmí jít o zboţí, které podléhá rychlé zkáze (Šimonovská, 2013). Běh jednotlivých lhůt podle nařízení č.1383/2003 byl poměrně problematický hlavně proto, ţe celní orgány neměly povinnost informovat drţitele práva o podstatných náleţitostech jako je oznámení uplatnění námitky proti zničení zboţí. Toto oznámení se můţe k drţiteli práva dostat aţ v okamţiku, kdy jiţ nemůţe uplatnit zahájení řízení o tom, zda bylo právo duševního vlastnictví porušeno či ne. Pro jasné určení počátku předmětné lhůty je v novém nařízení stanoveno, ţe celní orgány oznamují skutečnost zadrţení zboţí deklarantovi do jednoho dne od
zadrţení. A jeden den po té drţiteli práva, jelikoţ v rámci staré úpravy nebyl informován, pokud deklarant či drţitel zboţí nepotvrdil ani nepodal souhlas se zničením zboţí (Krčmářová, 2013). Deklarant je dle zákonné definice osoba, která činí celní prohlášení vlastním jménem, anebo osoba, jejímţ jménem bylo celní prohlášení učiněno (§ 2 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona). V minulosti, ale i v současnosti je problém s dostatečnou harmonizací pravidel a nařízení nejen v oblasti procesu vymáhání práv duševního vlastnictví. Proto nové nařízení detailně propracovává vyřizování a schvalování ţádostí a opatření. Tím se snaţí dosáhnout větší transparentnosti a současně i lepší harmonizace v rámci Evropské unie (Krčmářová, 2013). Nová unijní legislativa je bezesporu přínosná. Snaţí se sjednotit a zlepšit nejen tok informací týkajících se procesu vymáhání práv duševního vlastnictví, ale také se snaţí celý proces zjednodušit. Informace jsou nově sdíleny nejen mezi zeměmi EU, ale také mezi celními správami zemí EU a třetími zeměmi. Přínosné je i zavedení přísnějších postihů, pokud drţitel práv neplní své povinnosti. Odpovědnost drţitele práva ve vztahu k nákladům je zde tak pojata uceleně bez nutnosti provedení za pouţití národní právní úpravy. Drţitel práva se tedy musí zavázat jiţ ve formuláři Ţádosti o přijetí opatření, ţe uhradí na ţádost celních orgánů všechny náklady, které vznikly celním orgánům nebo jiným stranám jednajícím jménem celních orgánů od okamţiku zadrţení zboţí, včetně nákladů na skladování zboţí a manipulaci s ním, a při pouţití nápravných opatření, jako je například zničení zboţí. Na druhou stranu je v nařízení výslovně garantováno právo drţitele vymáhat náhradu škody od porušovatele nebo jiných osob v souladu s právními předpisy členského státu, kde se zboţí nacházelo, tj. kde bylo zadrţeno (Krčmářová, 2013).
3.2 Nový občanský zákoník a licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví Nový občanský zákoník vyšel ve Sbírce zákonů pod č. 89/2012 Sb. a je účinný od 1.1.2014. Jedná se o zlomový kodex, který je základním předpisem soukromého práva. V souvislosti s vydáním nového občanského zákoníku došlo i k mnoha změnám a některé z nich souvisí s ochranou práv k průmyslovému vlastnictví, konkrétně pak i s právní úpravou licenční smlouvy. Tyto změny se objeví v následující části kapitoly. Pro začátek je důleţité definovat podstatu licence. Licence je jednou z moţností, jak komerčně vyuţít průmyslová práva a duševní vlastnictví obecně. Licenční smlouvou je poskytováno právo k vyuţívání předmětu vynálezu, uţitného nebo průmyslového vzoru nebo ochranné známce. Specifickou formou licence je poskytnutí nechráněných, ale utajených výrobních a jiných poznatků - tj. knowhow. Jedna licenční smlouva můţe kombinovat všechny druhy licenčních předmětů. Do konce roku 2013 existovala dvojkolejnost úpravy licence, kdy se u práva autorského řídila autorským zákonem č.121/2000 Sb., a u práv k průmyslovému vlastnictví zákoníkem obchodním č. 513/1991 Sb. Nově byla zavedena jednotná úprava právě v NOZ, která je dozajista mnohem přehlednější. Úprava licence v NOZ je v §2358 a násl., a dělí se na obecnou a zvláštní část. Tato zvláštní úprava se týká předmětů chráněných autorským zákonem (Jakl, 2012). NOZ nově definuje i povahu práv k duševnímu vlastnictví, kdy je v § 489 definuje jako věc v právním smyslu, a to sice věc movitou nehmotnou. Věcí je vše, co je rozdílné od osoby a slouţí potřebě lidí, tedy i práva. Speciální úprava v zákonech upravujících předměty práv průmyslového vlastnictví zůstává zachována jako leges specialis vůči NOZ. Ten se pouţije pouze subsidiárně. Samotná licenční smlouva poskytuje nabyvateli moţnost uţívat předmět průmyslového vlastnictví, avšak původnímu majiteli ponechává v rukou vlastnictví k daným předmětům. § 2358 NOZ stanoví, ţe „Licenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje, není – li ujednáno jinak, poskytnout poskytovateli odměnu“, s tím, ţe nově je explicitně stanovena i moţnost uzavření bezúplatné licenční smlouvy dle § 2366 odst. 1 písm. b) NOZ.
Tato moţnost tu byla i v předešlé právní úpravě u práv autorských. U průmyslových práv bylo třeba uzavírat tzv. inominátní (nepojmenované) smlouvy dle obchodního zákoníku, které umoţňovaly bezúplatné poskytnutí oprávnění k uţití předmětů práv průmyslového vlastnictví. Nová úprava je svou komplexností jistě přínosem (Jakl,2012). Další neméně významnou novinkou je aktivní legitimace nabyvatele licence při ochraně práv. Doposud byl aktivně legitimován pouze poskytovatel licence, přičemţ pro nabyvatele existovala povinnost neprodleně informovat poskytovatele v případě jakéhokoli narušení. Jedinou povinností byla spolupráce nabyvatele s poskytovatelem. V NOZ došlo v této části ke změně v § 2369, kde stanoví, ţe dojde – li k ohroţení nebo porušení nabyvatelovy licence, poskytovatel poskytne nabyvateli součinnost k právní ochraně jeho licence. Aktivní legitimace je tedy dána nabyvateli. V případě, ţe by tuto povinnost nabyvatel nesplnil, sekundárně by bylo na poskytovateli, aby se ochrany ujal (§ 2369, Nový občanský zákoník, 2014). V předešlé právní úpravě byla stanovena obligatorní písemná forma licenční smlouvy, pod sankcí neplatnosti. Dnes je písemná forma vyţadována pouze, pokud se jedná o licenci výhradní, anebo má-li být licence zapsána do veřejného seznamu. Podle zvláštních předpisů musí být do veřejného seznamu zapsána práva, na která se vztahuje zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Jedná se zejména o patenty, uţitné vzory, průmyslové vzory, topografie polovodičových výrobků a ochranné známky. Dále nelze opomenout ani obchodní firmu, která je obligatorně zapisována do obchodního rejstříku. Z toho vyplývá, ţe písemná forma se nevyţaduje pouze u licenčních smluv pro know-how a obchodní označení. Účinky smlouvy zapisované do veřejného seznamu vůči třetím osobám nastávají aţ dnem zápisu do příslušného seznamu (Jakl, 2012). Často se setkáme i s tzv. sublicencí, tj. moţností převést nabytá práva na třetí osoby. Předešlá úprava v obchodním zákoníku podlicence zakazovala. Ze zákona nebyl nabyvatel oprávněn přenechat výkon práva jiným osobám. Jelikoţ tato úprava nebyla kogentní, bylo moţné se od této úpravy odchýlit. NOZ říká, ţe nabyvatel je oprávněn sublicenci poskytnout, pokud to smlouva výslovně stanoví. Dále zákon říká, ţe se nabyvatel neobejde bez výslovného písemného souhlasu poskytovatele s postoupením. Vzhledem k těmto dvěma podmínkám, jeţ musí být kumulativně splněny, je moţné usuzovat, ţe souhlas
bude moţné udělit přímo v licenční smlouvě za předpokladu, ţe smlouva bude písemná (Kučera, 2013). Licenční smlouva můţe být výhradní či nevýhradní (§ 2360 - §2362 NOZ). Rozdíl je v tom, ţe u nevýhradní licence je poskytovatel oprávněn k výkonu práva, ke kterému udělil nevýhradní licenci, jakoţ i poskytnout licenci třetí osobě. Naopak u výhradní licence poskytovatel nemá právo poskytnout tutéţ licenci třetí osobě po dobu, co výhradní licence trvá. Není-li výslovně ujednán opak, zdrţí se i poskytovatel výkonu práva, ke kterému udělil výhradní licenci. Pokud není výslovně sjednána výhradní licence, platí, ţe jde o licenci nevýhradní. Předchozí úprava hovořila o výlučné a nevýlučné licenci. Kromě jiného označení není v úpravě zásadní rozdíl. Současná úprava výhradní licence je zaloţena na pravidle, ţe primárně není ani poskytovatel oprávněn k výkonu práva, jeţ poskytl nabyvateli licence. Předešlá zákonná úprava v § 511 obchodního zákoníku vycházela z principu nevýlučné licence, ale poskytovatel se mohl smluvně omezit tak, ţe ani on nebyl oprávněn k výkonu práva. Dnes je tomu zcela opačně. V NOZ došlo v některých oblastech k poměrně velkým změnám, proto je důleţité, aby tyto změny zohledňovali všichni, kteří se touto oblastí zabývají. Velmi často se při takovýchto změnách pořádají různé debaty a školení, aby akceptace a znalost změn pro odborníky byla tak jednodušší. Samozřejmě, ţe i zaměstnanci společnosti ŠKODA AUTO a.s. patří mezi ty, kteří jsou s danými změnami podrobně seznamováni.
3.3 Instituce zaměřující se na vymáhání práv v ČR Závěr této kapitoly bych ráda věnovala Celní správě ČR. Sama společnost ŠKODA AUTO a.s. navázala s Celní správou ČR úzkou spolupráci, zejména prostřednictvím ţádostí o celní opatření, a také při následném zadrţení zboţí podezřelého z porušování práv z průmyslového vlastnictví. Celní správa ČR Jak jiţ bylo zmíněno, celní správa je významným orgánem nejen v oblasti prosazování práv duševního vlastnictví, ale je to i výhradní správce spotřebních daní, či kontrolorem zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Její právní úprava je obsaţena v zákoně číslo 17/2012 Sb. o Celní správě České republiky. V ČR Celní správa spadá pod ministerstvo financí. Organizační struktura Celní správy ČR je dvoustupňová a tvoří ji Generální ředitelství cel ČR a jemu je
podřízeno 15 celních úřadů. Odlišnou organizační strukturu od všech celních úřadů má Celní úřad pro Liberecký kraj a Celní úřad Praha Ruzyně (Celní správa České republiky, 2012). Celní správa má různé role. Pro toto téma je stěţejní, ţe Celní správa České republiky se aktivně zapojuje do boje proti padělání a pirátství, přičemţ vyuţívá svých pravomocí vycházejících z národní i evropské legislativy. Celní orgány jsou oprávněny zasáhnout vůči zboţí, které je podezřelé z porušování práv duševního vlastnictví a umoţnit majitelům dotčených práv jejich ochranu. Jelikoţ se Celní správa zaměřuje i na mezinárodní obchod, ve kterém se nevyhne úzké spolupráci s celními správami v ostatních zemích (nejen v rámci EU), má velkou roli společná celní legislativa. Tato legislativa je postavena na právních předpisech EU a rozšířená Úmluvou Neapol II a také Rozhodnutím Rady o celním informačním systému (Celní správa České republiky, 2012). Pátrání je jednou z klíčových činností Celní správy. Pro tento účel byla dokonce v minulých letech zřízena Skupina operativního nasazení, jejíţ členové jsou vycvičeni a vybaveni pro krizové a zvlášť nebezpečné situace. Nezbytnou součástí struktury Celní správy jsou Celně technické laboratoře. V České republice se tyto laboratoře vyskytují v Ústí nad Labem, Olomouci, Hradci Králové a Ostravě. Celkově jsou laboratoře schopny analyzovat zhruba 80 % dodaných vzorků, u zbylých 20 % vyuţívají úzké spolupráce s místními výzkumnými ústavy (Celní správa České republiky, 2012). Zásahy celní správy lze rozdělit do následujících oblastí: -
přijímání opatření k zabránění porušování práv duševního vlastnictví podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 u zboţí, které podléhá celnímu dohledu;
-
dozor na trhu podle zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v platném znění, u zboţí, které nepodléhá celnímu dohledu;
-
některé úkony v rámci trestního řízení;
Pro úspěšné vymáhání práv z průmyslového vlastnictví je nutná spolupráce vlastníků práva, celní správy příslušného státu a v případě ČR také Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV). ÚPV plní převáţně funkci známkového a patentového úřadu. Jeho působení sahá aţ do roku 1919. ÚPV je ústředním orgánem státní správy České republiky na ochranu průmyslového vlastnictví. Mezi základní funkce spadá také spolupráce s národními úřady a mezinárodními organizacemi. Spravuje rejstříky předmětů průmyslového vlastnictví a rozhoduje o poskytování ochrany na jednotlivé předměty průmyslového vlastnictví (ÚPV, 2013). Nově účinné nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví přináší řadu podstatných
změn,
které
ovlivní
proces
vymáhání
práv.
Dojde
k jeho
zjednodušení. Hlavně z těchto důvodů se čtvrtá kapitola věnuje novému nařízení, které je účinné od 1. 1. 2014. Pro všechny vlastníky průmyslových vzorů, ochranných známek, či jiných předmětů duševního vlastnictví je velmi důleţitá znalost těchto změn. Mezi drţitele práva na ochranu průmyslového vlastnictví patří také společnost ŠKODA AUTO a.s. Oddělení spravující průmyslové vlastnictví společnosti při vymáhání práv dbá na aktuálnost legislativy a pracuje jiţ s novou odpovídající úpravou. Celá
předchozí
část
diplomové
páce
se
věnovala
teoretickému
rámci
průmyslového vlastnictví a jeho úpravě. Následující kapitola bude zaměřena na práci specializovaného oddělení společnosti ŠKODA AUTO a.s, jeho spolupráci s celními orgány a průběh vymáhání práv z průmyslového vlastnictví na skutečných případech.
4. Průmyslové vlastnictví ve ŠKODA AUTO a.s. Tato kapitola přibliţuje průmyslové vlastnictví přímo ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. Jelikoţ tato společnost vyrábí automobily a neustále přichází na trh s novými modely, vytváří si tak i průmyslové vlastnictví. Nejenom tím, ţe si registruje ochranné známky, ale také průmyslové vzory. Nedílnou součástí je i ochrana tohoto vlastnictví, protoţe by jeho zneuţití mohlo vést k velké finanční ztrátě a také by mohlo negativně působit na celkovou reputaci společnosti. Ochrannou průmyslového vlastnictví se zabývá specializované oddělení TZH/7 – oddělení Patenty, licence a ochranné známky, které se soustředí nejen na registraci tohoto vlastnictví v příslušných rejstřících, ale také sleduje, zdali nedochází k porušování předmětných práv. Na pomoc má v tomto případě spolupracující dealerské pobočky, celní správu a také další obchodní partnery i své zahraniční importéry.
4.1 Ochranné známky ve vlastnictví ŠKODA AUTO a.s Společnost ŠKODA AUTO a.s. má zaregistrované jako ochranné známky např. názvy jednotlivých modelových řad vozů jako je OCTAVIA, FABIA, ROOMSTER, SUPERB, FABIA. Tyto známky jsou chráněny ve všech barevných provedeních a ve všech typech písma. Další ochrannou známkou je logo, které je spjaté se slovem ŠKODA a nebyl opomenut ani slogan SIMPLY CLEVER. Zápisem do rejstříku jsou chráněny i názvy dalších produktů a sluţeb jako ŠKODA originální díly nebo Laurin a Klement. Podoba těchto ochranných známek je znázorněna na následujících obrázcích (Bydţovská, 2013).
Obr.č.12: Obrazová ochranná známka logo ŠKODA AUTO a.s. Zdroj: skoda-auto.cz, Reg. č. 320763
Obr.č. 13: Ochranná známka Laurin a Klement Zdroj: Prosazování práv z průmyslového vlastnictví ŠKODA AUTO a.s., 2013 Reg.č. 277238
V roce 1895 byla přihlášena ochranná známka Laurin a Klement. Klasické logo Škoda, které je zobrazené v podobě okřídleného šípu, si nechaly zaregistrovat Škodovy závody v Plzni. Teprve aţ při fúzi Škodových závodů v Plzni a společnosti Laurin a Klement v Mladé Boleslavi, která proběhla 18. 12. 1925, získal podnik Laurin a Klement právo uţívat ochrannou známku a to jak slovní, tak obrazovou, později i kombinovanou (obrázek č. 14).
Slovní Reg.č. 307054
Obrazová Reg.č. 110859
Kombinovaná Reg.č. 176136
Obr.č.14: Ochranné známky Logo Škoda Plzeň Zdroj: Finanční noviny, 2013
Jak jiţ bylo zmíněno v první kapitole, ochranná známka je aktivum, často to nejcennější aktivum, které firma vlastní. Společnost ŠKODA AUTO a.s. spravuje ochranné známky v celkové hodnotě několika miliard. Z důvodu takto vysoké hodnoty tohoto majetku je velice důleţité se zaměřit na ochranu průmyslového vlastnictví, do kterého toto aktivum spadá. Dnes má společnost zaregistrováno zhruba 4000 ochranných známek ve 160 zemích světa. Jsou zaregistrované známky slovní, grafické i kombinované. Oddělení dělí ochranné známky na ŠKODA (slovní) plus varianty kombinované s okřídleným šípem, názvy modelů, servisní známky, označení sportovních verzí, historické známky, známky pro doplňující a související sluţby a nakonec známky převedené od importérů (TZH,2013).
V následujícím odstavci budou uvedeny příklady ochranných známek, které má společnost ŠKODA AUTO a.s. zaregistrované. Mezi historické známky patří např. Favorit, Felicia, Forman nebo mnohem starší modely jako je Voiturette. Pod známky převedené od importérů se řadí Škoda Velo, ŠKODA PLUS GARANTIE, Škoda Jazz nebo MySkodaClub. Do známek servisních patří Škoda Service, Škoda Originální díly (obrázek č. 15), které jsou zaregistrovány nejen v české jazykové verzi, ale také v angličtině, němčině a dalších jazykových verzích.
Obr.č.15: Servisní ochranná známka ŠKODA originální díly Zdroj: http://www.autocentrumta.cz/nahradni-dily , 2014 Reg.č. 252111 a 252114 (ÚPV)
4.2 Průmyslové vzory ve vlastnictví Škoda Auto a.s. Průmyslové vzory jsou dalším prvkem průmyslového vlastnictví, které má společnost ŠKODA AUTO a.s. chráněny. Spadá sem design celého vozu a také design viditelných náhradních dílů, jako je víko motorového prostoru, tvar světel, blatníky, přední nárazník. Jako všechny průmyslové vzory, tak i průmyslové vzory ve vlastnictví ŠKODA AUTO a.s., jsou registrací chráněny po dobu pěti let a je moţné prodlouţit tuto ochranu vţdy o dalších pět let, ale pouze do maximální délky 25 let (TZH, 2013).
Obr.č.16:Design víka motorového prostoru Octavia Zdroj: Prosazování práv z duševního vlastnictví ŠKODA AUTO a.s., 2013 Reg. č. 32783
Obr.č. 17: Design předního nárazníku Zdroj: Prosazování práv z duševního vlastnictví ŠKODA AUTO a.s., 2013 Reg. č. 32783
Pro firmu je velkou výhodou, kdyţ si spravuje své ochranné známky a průmyslové vzory sama. Má moţnost rychle reagovat na podněty vedení či jiných firemních subjektů na určité změny. Vlastní oddělení, které se věnuje průmyslovému vlastnictví firmy, je rozhodně výhodné pro zachování utajení, jelikoţ se nepředávají informace ven ze společnosti. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví je mnohem efektivnější a také levnější (TZH,2013).
5. Průběh vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Tato kapitola se bude zabývat vymáháním práv z průmyslového vlastnictví u skutečných případů. Jedním z nich je zadrţení padělků modelů autíček na dálkové ovládání (RC modely), konkrétně Fabia S2000 a Octavia na praţské trţnici SAPA, který proběhl v roce 2013. Objevení padělků a i jejich následné zadrţení proběhlo nejen díky všímavosti pracovníků ŠKODA AUTO a.s., ale také díky jejich spolupráci s příslušnými celními orgány. Oddělení TZH se za dobu svého fungování setkalo s mnoţstvím případů týkajících se zneuţívání jejich práv k průmyslovému vlastnictví. Bylo to jak v případech ochranných známek, průmyslových vzorů, tak i u dalších předmětů spadajících do průmyslového vlastnictví společnosti. Od roku 2009 do roku 2010, byly jen na území ČR zadrţeny padělky a napodobeniny náhradních dílů v hodnotě 5 000 000 Kč. Výše uvedené zabavené modely měly hodnotu téměř 6.000 000 Kč. Tyto částky jsou vysoké, ale nepatří mezi nejvyšší. Odborníci se setkávají s padělky ve vyšších hodnotách. Rok od roku zaměstnanci i celé oddělení zlepšují svou spolupráci s Celní správou, ale i se svými dealery, obchodníky i importéry v jiných zemích. I díky tomu se napodobeniny průmyslových vzorů a padělky opatřené ochrannými známkami zadrţují ve větším a větším mnoţství (Bydţovská, 2013). Spolupráce společnosti ŠKODA AUTO a.s. s Celní správou vzniká v okamţiku podání ţádosti o celní opatření (Příloha č. 1). Počínaje lednem 2014 se ţádosti podávají na nových formulářích, jejichţ podoba je upravena Prováděcím nařízením Komise (EU) č. 1352/2013 ze dne 4. prosince 2013, kterým se zavádějí formuláře upravené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány. Do formuláře je třeba uvést seznam chráněných známek a průmyslových vzorů, či jiných práv, které má společnost ve svém vlastnictví, a které mají být Celní správou ČR vzaty v úvahu při kontrolách zboţí. Ţádost se podává u Celního úřadu pro Královehradecký kraj, kde je specializované pracoviště, zaměřující se právě na oblast ochrany duševního vlastnictví (Bydţovská, 2013). Celní správa ČR můţe sama iniciovat celní zásah. Zpravidla to bývá poté, co nějakou dobu monitorují určitý subjekt podezřelý z neoprávněné činnosti. V takovém případě se obrátí na zástupce ŠKODA AUTO a.s. s ţádostí o účast na
připravovaném celním zásahu. V případě, ţe se jedná o akci ex offo, nehradí ŠKODA AUTO a.s. tzv. kauci, která se v případě úspěchu vrací. Tato kauce je splatná pouze tehdy, pokud podnět k zásahu směřuje od společnosti ŠKODA AUTO a.s. Stejná pravidla platí i pro ostatní drţitele práv. Podnět Celní správě ČR dává ŠKODA AUTO a.s. v případě, ţe je u sledovaného subjektu důvodné podezření, ţe napodobuje náhradní díly, resp. neoprávněně označuje zboţí ochrannými známkami společnosti. V podnětu je vţdy nutné uvést, na základě čeho je takovéto podání činěno. Pracovníci ŠKODA AUTO a.s. zpravidla provedou kontrolní nákup určitého podezřelého artiklu, který pak porovnají s originálním provedením. V případě, ţe se jedná o napodobeninu, resp. padělek, obrátí se na Celní správu ČR, a to na místně příslušné pracoviště dle sídla porušitele práv (Bydţovská, 2013). Po obdrţení podnětu je ŠKODA AUTO a.s. vyzvána k úhradě kauce, jeţ se pohybuje zpravidla ve výši 10.000 Kč - 20.000 Kč. Dle charakteru zboţí. Následně se pracovníci ŠKODA AUTO a.s. domluví s celníky na datu, kdy se zásah uskuteční. Nikdo jiný není o akci informován, aby nedošlo k úniku informací. Za společnost ŠKODA AUTO a.s. se účastní zástupce z oddělení Patenty, licence a ochranné známky, a pokud se jedná o náhradní díly, bere si na pomoc pracovníka z oddělení originálních dílů, resp. originálního příslušenství (Bydţovská, 2013).
5.1 Případ zadržení padělků na tržnici SAPA K zadrţení padělků RC modelů vozů ŠKODA došlo při celním zásahu na praţskou trţnici SAPA v roce 2013. Klíčový podnět pro tuto operaci získal zaměstnanec, který při svém běţném nákupu v nákupním centru v Mladé Boleslavi objevil prodejce nabízejícího modely autíček na dálková ovládání nesoucích značku „SKOLA“ a „OCTAVIC“, avšak v designu naprosto stejném vozům ŠKODA Fabia S2000 a OCTAVIA. Jelikoţ se model po prvním pouţití porouchal, přinesl jej pracovník i s obalem do oddělení Patenty, licence a ochranné známky s dotazem, zda má společnost vyrábějící modely udělenou licenční smlouvu pro výrobu a distribuci takových modelů. Po následném pátrání a rozhovoru s prodejcem byly získány potřebné informace o zdroji sídlícím právě na praţské trţnici SAPA. Celková hodnota zadrţených RC modelů byla v hodnotě 214 400 €, coţ je v přepočtu necelých 6 000 000 Kč. Na této akci se podíleli nejen zaměstnanci Celní správy a zmíněného oddělení TZH, ale také kriminální policie. Spolupráce
těchto subjektů je poměrně častá. Její úspěšnost lze hodnotit právě na základě mnoţství zadrţeného zboţí ve stoupajících hodnotách. V následující části je názorný obrazový materiál zadrţených padělků RC model (Bydţovská, 2013).
Obr.č.18: RC model Fabia S2000 Zdroj: TZH 2013
Obr.č. 19: RC model Fabia S2000 Zdroj: TZH 2013 Jak vyplývá jiţ z úvodu této kapitoly, nejdříve muselo specializované oddělení společnosti ŠKODA AUTO a.s. podat podnět Celní správě. Také bylo nutné dodat fotografie padělků. Koupě jednoho RC modelu byla nezbytná, jelikoţ se musel porovnat s originálem, aby bylo moţné prokázat, ţe jde skutečně o padělek. Srovnávání s originálem není často snadné a musí ho provádět specialisté, kteří se této problematice věnují. Konkrétně v tomto případě musela společnost ŠKODA AUTO a.s. uhradit kauci, jelikoţ byl zásah na její podnět. Kdyby byl zásah proveden ex offo, neplatila by ŠKODA AUTO a.s. jako drţitel práv nic.
Přípravy na zásah jsou občas trochu zdlouhavé, ale v některých případech je nutné zasáhnout rychle. Proto je důleţitá dostatečně efektivní spolupráce nejen s orgány Celní správy, ale i s dealery či obchodníky a zejména mezi jednotlivými odděleními ŠKODA AUTO a.s (Bydţovská, 2013).
5.2 Případ celního zásahu u prodejce autodílů Společnosti ŠKODA AUTO a.s. pomáhají při prosazování práv z průmyslového vlastnictví i jejich dealeři v jednotlivých oblastech. Jeden z dealerů tak upozornil na poměrně velkého prodejce náhradních dílů s působištěm nejenom v České republice, ale i v Německu, Rakousku či na Ukrajině. Po obdrţení informace o pravděpodobných napodobeninách náhradních dílů na vozy ŠKODA, jeţ jsou chráněny průmyslovým vzorem, prošli pracovníci z oddělení marketingu originálních dílů internetovou nabídku daného prodejce. Během analýzy nabídky bylo zjištěno, ţe prodejce nabízí řadu neoriginálních dílů (karosářské díly i světlomety), jeţ porušují práva společnosti ŠKODA AUTO a.s. Tito pracovníci poté uskutečnili kontrolní nákup, a to osobně v jedné z poboček daného prodejce. Po ohledání zakoupeného blatníku bylo zjištěno, ţe se jedná o nedovolenou napodobeninu. Tento důkaz byl pak dostatečným podkladem pro podání ţádosti o provedení celního zásahu. Jelikoţ ţádost o zadrţení zboţí podala Celní správě sama společnost ŠKODA AUTO a.s., musela uhradit kauci, stejně jako v předchozím případu. Na následujících obrázcích jsou zobrazeny napodobeniny náhradních dílů, které prodejce nabízel na svých internetových stránkách (Bydţovská, 2014).
Obr. č. 20: Napodobenina blatníku Škoda Zdroj:
TROST, service technik, 2013
Obr. č. 21: Napodobenina kapoty motoru Škoda Zdroj: TROST, service technik, 2013
Obr. č. 22: Napodobenina nárazníku Škoda Zdroj: TROST, service technik, 2013 Prodejce má na území ČR několik skladů. Společnost ŠKODA AUTO a.s. se rozhodla uskutečnit zásah v tom největším, kde byla i největší pravděpodobnost, ţe se narazí na nedovolené napodobeniny. Pracovníci oddělení Patentů, licencí a ochranných známek odeslali ţádost místně příslušnému
celnímu
úřadu
spolu
s důkazem
o
zakoupení
nedovolené
napodobeniny. V případě, ţe je zásah podniknut na podnět majitele práv, je ten povinen zaplatit tzv. jistotu na účet Celního úřadu, jenţ má zásah provést. V případě úspěchu je tato záloha vrácena zpět majiteli práv. Po zaplacení zálohy byl s celníky domluven konkrétní den a hodina zásahu, kdy o tomto zásahu věděl minimální počet pracovníků ŠKODA, aby se eliminoval únik informací. Toto pravidlo se dodrţuje při všech zásazích, jelikoţ by únik informací varoval podezřelé (Bydţovská, 2014). V den zásahu se sešli pracovníci ŠKODA AUTO a.s., jakoţto odborníci posuzující (ne)závadnost dílů, s celníky a vyjeli společně na zásah. Během zásahu, který trval celý den, byly nalezeny nedovolené napodobeniny světlometů a nárazníků na vozy ŠKODA.
Tyto díly byly celníky zabaveny a odvezeny do celního skladu. Poté byla společnosti ŠKODA AUTO a.s. zaslána ţádost o vydání dokumentace dle zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele. Na základě předloţené dokumentace bylo vydáno rozhodnutí, jímţ byla porušovateli uloţena povinnost uhradit náklady řízení, povinnost uhradit pokutu a veškeré zabavené zboţí propadlo státu (Bydţovská, 2014).
5.2. Školení zaměstnanců Celní správy Aby byla spolupráce s Celní správou ČR úspěšná, je velmi důleţité, aby byli její zaměstnanci dostatečně seznámeni s předměty, se kterými se mohou při své práci setkat právě v roli padělků resp. napodobenin. Z tohoto důvodu organizuje společnost ŠKODA AUTO a.s. prostřednictvím specializovaných pracovníků školení. V jejich rámci seznamují zaměstnance Celní správy s jednotlivými produkty, náhradními díly a dalšími předměty, které jsou nejčastěji padělány (napodobovány). Svou prezentaci opírají o ochranné známky či průmyslové vzory zapsané ve veřejných registrech. Dále se zde učí, jak rozeznat originál od padělku, resp. napodobeniny (obrázek č. 23). Tato znalost je pro ně pak stěţejní v případech zadrţení podezřelého zboţí. Dobré proškolení je tedy velmi uţitečné. Díky němu je pro zaměstnance Celní správy mnohem jednodušší rozpoznat padělek a monitorovat subjekt, který je z prodeje padělků podezřelý, aniţ by potřebovali přítomnost drţitele práv.
Jelikoţ si společnost ŠKODA AUTO a.s.
neustále registruje nové průmyslové vzory i ochranné známky, je nutné tato školení provádět v častých intervalech. V posledních letech tato školení probíhala dvakrát ročně. Dalším podnětem pro pravidelná školení a prezentace je nábor nových
zaměstnanců
do
Celní
správy, kteří
jsou
danou problematikou
neposkvrněni a potřebují dostatečné a kvalitní proškolení. Na následujícím obrázku jsou zobrazeny příklady porovnání napodobenin originálních dílů, resp. jejich balení (Bydţovská, 2014).
Obr.č.23: Srovnání napodobenin a originálů Zdroj: Brand Protection, TZH 2013 Nejčastějším porušením průmyslových práv jsou padělky reklamních předmětů, textilního zboţí, jako jsou zejména trička nebo čepice, tištěné propagační materiály (plakáty, samolepky), náhradní díly s ochrannou známkou nebo příslušenství s ochrannou známkou, ale náhradní díly bez ochranné známky, kde se uplatňuje ochrana průmyslového vzoru. Samozřejmě se setkávají i se spoustou dalších, ale ne v takovém mnoţství. Vyskytly se i případy, ve kterých se zaměstnanci sekali se zneuţitím loga společnosti ŠKODA AUTO a.s., umístěného i na krabici výrobku., přičemţ i výrobek uvnitř byl padělkem. Vodítkem k rozpoznání tu byla kvalita zpracování krabice i jejího obsahu, která byla velmi nízká. Právě kvalita je jedním z vodítek pro rozpoznání padělků, resp. napodobenin. Dalším znakem je povrchová úprava, deklarovaná cena, dodavatel, moţný zápach a neposledně právě i samotný způsob balení (Bydţovská, 2014). Důleţité je však poznamenat, ţe ne vţdy zboţí pocházející z Číny musí být padělkem. Velké mnoţství dodavatelů vyrábí právě v Číně kvůli levnější pracovní síle.
5.3. Spolupráce s dealery a importéry Prosazování průmyslových práv se společnost ŠKODA AUTO a.s. snaţí zefektivnit nejen v České republice, ale i v ostatních zemích, do nichţ jsou vozy ŠKODA dodávány, a to prostřednictvím sítě svých importérů. Pracovníci zahraničních zástupců jsou seznámeni s problematikou ochrany a prosazování práv. Je jim nabídnuta i podpora a moţnost uzavření dohody o spolupráci při vymáhání práv v dané zemi. Tato spolupráce je výhodná pro obě strany. Importér zná místní právní úpravu a ŠKODA AUTO a.s. podpoří seznamem registrovaných práv a případnou nutností identifikace zboţí. I kdyţ je právní úprava v rámci EU velmi podobná, najdou se i tak malé odchylky, které je moţné brát v úvahu právě kvůli lokálním partnerům. V následující kapitole je názorně porovnána legislativa v oblasti průmyslového vlastnictví v Evropě a Čínské lidové republice (Bydţovská 2014). Spolupráce funguje i prostřednictvím dceřiných společností jako je ŠKODA AUTO Polska, ŠKODA AUTO Slovensko, ale i partnerů jako VW Group Rus, SVW či VGIC v Číně a neposledně i s VW. Tato spolupráce je v případě porušování práv z průmyslového vlastnictví velmi přínosná, bez ní by se majitel práv nemusel o porušování vůbec dozvědět.
5.4. Spolupráce s Celní správou v rámci EU Jak jiţ bylo řečeno výše, společnost ŠKODA AUTO a.s. registruje svá průmyslová práva i mimo území České republiky. Velkým benefitem je členství v Evropské unii, kdy je přihlašovateli poskytnuta moţnost registrovat na základě jediné přihlášky své právo ve všech členských zemích. Tato moţnost je tu jak pro ochranné známky, průmyslové vzory, označení původu a zeměpisná označení a od ledna 2014 i pro patenty s výjimkou Španělska a Itálie (Bydžovská, 2014). Díky novému Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 lze podat unijní ţádost o celní opatření s účinky pro všechny členské země. Formulář je shodný s národní ţádostí, jen ţadatel zaškrtne políčko unijní ţádost (Krčmářová, 2013). Stejně jako u národní ţádosti jsou přílohou práva, jeţ mají být kontrolována, dále pak způsob originálního balení, seznam oficiálních dodavatelů, obchodníků, ale i příklady porušení práv včetně balení.
V případě, ţe je poté nějaké zboţí zabaveno, je drţitel práva informován přímo či prostřednictvím zástupce o zmíněném zadrţení s ţádostí o vyjádření, zda jde o padělek či nikoli. Častokrát je nezbytné mít pro konkrétní zemi zástupce, který ovládá jazyk konkrétní země, jelikoţ celní správy jednají zpravidla ve svém úředním jazyce. Stejně tak i veškeré dokumenty a rozhodnutí jsou vyhotovována v úředním jazyku dané země. Výhodou zástupce je i znalost právní úpravy dané země a s tím spojených lhůt, jeţ musí být dodrţovány. Rovněţ je jim známá judikatura týkající se dané problematiky v té příslušné zemi.
5.5. Organizace pro podporu prosazování práv Na poli ochrany práv duševního vlastnictví figuruje řada společností, jeţ nabízejí mnoho sluţeb pro vlastníky práv. Jednou z nich je i REACT. Jedná se o neziskovou organizaci sídlící v Amsterdamu, v Holandsku, která má více neţ dvacetiletou zkušenost v oblasti prosazování práv. V této organizaci je bezmála 200 členů. Konkrétně funguje od roku 1991.
Disponuje širokou sítí zástupců
téměř ve všech zemích světa. Prostřednictvím této organizace je moţné také podat ţádosti o celní opatření a jako zástupce uvést právě REACT. Poplatky za zastupování jsou mnohem niţší, neţ kdyby se vyuţilo advokátních kanceláří v daných zemích. Ty často vyţadují velmi vysoké částky za zastupování společností ve věcech celních opatření (React,2013). Tato organizace pořádá i velké mnoţství seminářů, jichţ se účastní jak zástupci majitelů práv, tak celníci i zástupci REACTu. Nabízejí pravidelná školení pro celníky, jeţ můţe vést buď sám vlastník práv či můţe pověřit právě pracovníky REACTu v dané zemi. Členství v takovéto organizaci, která na trhu působí jiţ více jak 20 let je zajisté velkým přínosem pro majitele práv. Pracovníci jsou v dané oblasti velmi zkušení a dokazuje to i obrovské mnoţství úspěšných celních zásahů i vyřešených případů. Konkrétně organizace během roku 2013 řešila 34 144 případů, při kterých bylo zadrţeno téměř 14 miliónů kusů zboţí (React,2013).
Results Number of React cases per year
Graf č.1: Počet případů řešených sdruţením REACT Zdroj. http://www.react.org/about-us Mezi členy REACTu patří i společnosti jako je AUDI, Adidas, Puma, BBC, Apple, Polo Ralph Lauren, Prada, Burberry, Nike. Do tohoto sdruţení patři i další světově neméně známé značky, ke kterým patří například Kingston Technology Europe, Calvin Klein, Lacoste nebo L´Oreal Produits de Luxes.
6. Srovnání legislativy týkající se vymáhání práv z průmyslového vlastnictví Společnost ŠKODA AUTO a.s. působí v mnoha zemích po celém světě, proto je pro pracovníky velmi důleţité znát základy práva týkající se oblasti průmyslového vlastnictví ve stěţejních zemích, kam firma své vozy vyváţí. Následující část se věnuje komparaci různých právních úprav pro vymáhání práv průmyslového vlastnictví. Při porovnávání bylo vycházeno z legislativy České republiky, jelikoţ je právní úprava průmyslového vlastnictví v zemích EU velmi podobná. Pro srovnání byla vybrána země se zcela odlišnou úpravou, a to konkrétně Čínská lidová republika.
6.1 Čínská lidová republika Jedním z hlavních důvodů, proč byla k tomuto srovnání vybrána právě Čínská lidová republika, je skutečnost, ţe patří mezi země, ve kterých je míra porušování práv z průmyslového vlastnictví alarmující. Dalším důvodem jsou také továrny sídlící v Číně, kde se vozy ŠKODA vyrábí. Produkce vozů ŠKODA v Číně probíhá v závodech společnosti Shanghai Volkswagen Automotive Co. Ltd. (SVW), která byla zaloţena v roce 1984 jako rovnocenný společný podnik (50%:50%) mezi SAIC Group (Shanghai Automotive Industry Co.) a Volkswagen AG. I kdyţ Čína přijala řadu legislativních opatření a tlak mezinárodního společenství je nemalý, stále nedošlo k výraznému zlepšení v oblasti vymáhání práv. Dalším paradoxem je i více neţ 1000 let dlouhá tradice ochrany průmyslového vlastnictví. Jedna z prvních ochranných známek se objevila uţ za vlády dynastie Song (965 – 1125 n. l.). Velmi významný byl pro Čínu rok 1980, kdy vstoupila do Světové organizace průmyslového vlastnictví (WIPO). Následně začala přijímat jednotlivé zákony, které se týkaly vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Stejně tak byl významným mezníkem i vstup do Světové obchodní organizace, který přinesl další změny v průmyslově právní legislativě. Členství Číny ve výše uvedených organizacích a její účast v řadě významných mezinárodních smluv způsobilo silné tlaky spolupracujících zemí na zlepšení vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Následkem těchto tlaků byly různé dvoustranné dohody, které se týkaly zlepšení spolupráce právě v oblasti vymáhání práv. Jednou z těchto dohod byla dohoda mezi Evropskou komisí a čínskou celní správou. Šlo zde o sdílení know-how a
odborných znalostí týkajících se zlepšení vymáhání práv z průmyslového vlastnictví (Chinaipr.com, 2014). 6.1.1 Vymáhání práv v Čínské lidové republice Průběh vymáhání práv z duševního vlastnictví, do kterého spadá právě i průmyslové vlastnictví (IPR – intellectual property rights) je v Číně velmi podobný evropskému systému, i přes to však úspěšnost řešení případů zneuţívání IPR v Čině dosahuje pouze 30 %. To je také jeden z hlavních důvodů, proč je vlastníkům IPR doporučena jejich včasná registrace. SAIC (State Administration for Industry and Commerce), jinak také Státní správa pro průmysl a obchod, je organizací, u které se registrují ochranné známky. Zahraničním přihlašovatelům je doporučena registrace v tzv. čínské transkripci. Ta se provádí tak, aby byla shoda významu čínské ochranné známky a označení původního, anebo aby zněla obdobně.
Přihlášení známek mezinárodní cestou je také moţné a to podle
Madridské dohody (SIPO, 2011). O patenty a průmyslové vzory se v Číně stará SIPO (State Intellectual Property Office) – Státní úřad duševního vlastnictví. Podáním mezinárodní přihlášky podle Smlouvy o patentové spolupráci lze v Číně získat patentovou ochranu. Co se týče zastoupení poškozeného před soudem, je zde od evropského systému zásadní rozdíl, jelikoţ se zastupování můţou chopit i neprávnické osoby. Děje se tak na základě notářsky a podle mezinárodních smluv ověřené plné moci (SIPO, 2011). V situaci, kdy se společnost dozví, ţe dochází k zneuţívání průmyslových práv v jejím vlastnictví a zajistí k tomu adekvátní důkazy, má hned několik moţností, jak dále postupovat. Jednou z nich je podání ţaloby ve správním řízení. Další je občanský soudní spor, moţnost uvalení sankce nebo celní zabavení zboţí, které je podezřelé z porušování práv z průmyslového vlastnictví. V Číně se vyskytuje hned několik organizací, které se danou problematikou zabývají. Patří k nim IPO (Intellectual Property Offices), Copyright Office, AIC (Administrations for Industry and Commerce) a poslední je QTSB (Technical Supervision Bureaus). Jejich hlavní náplní jsou zásahy v budovách obviněných, zadrţení nebo v případě nutnosti zničení zabaveného zboţí. Téţ jsou oprávněny vybírat pokuty a sankce za porušení práv, jak paděláním, zneuţíváním nebo jiným způsobem (China IPR SME Helpdesk,2013).
V případě, ţe by vymahatel práv podal ţalobu ve správním řízení, bude vyuţívat pomoci a sluţeb těchto zmíněných organizací. Tato cesta je v Číně zvolena většinou u ochranných známek nebo porušení autorského práva. Podání ţaloby patří mezi poměrně rychlý a cenově efektivní postup. Po té co je soudu předloţena ţaloba, rozhodne se o jejím přijetí či zamítnutí. V případě přijetí, musí soud do 5 dnů zaslat ţalobu protistraně, ta se k ţalobě vyjádří a toto vyjádření je následně do pěti dnů zasláno ţalobci. Po všech těchto náleţitostech si protistrany vymění důkazy, které mohou během přípravného řízení prozkoumat a vyjádřit se k nim. Jestliţe drţitel práv nezajistí dostatečné důkazy pro podání správní ţaloby nebo zahájení občanského soudního sporu, je tu stále moţnost vyuţít QTSB a zbavit tak zboţí podezřelé z porušování práv standartu kvality a bezpečnosti. Případy jako tento se pouţívají jako velmi účinný nástroj v případech, kdy není jiná alternativa (Intellectual Property Office, 2013). Jak moc silné a přesvědčující musí důkazy být, není pevně dáno. Poţadavky jsou kraj od kraje, soud od soudu rozdílné. Hlavní důraz je kladen na notářské ověření důkazů. Bez ověření nebere většina soudců důkazy v potaz nebo jim nepřikládají velkou váhu. Pokud nejsou důkazy v čínštině, je nutné, aby byly přeloţeny a tyto překlady řádně ověřeny. Jak bylo zmíněno, podání ţaloby ve správním řízení netrvá moc dlouho. Většinou se doba řešení pohybuje mezi 3 a 6 měsíci. Náklady se pohybují od 20 000 – 50 000 RMB - čínských Juanů (2.430 EUR - 6.100 EUR) (China IPR SME Helpdesk, 2013). Délka občanského soudního sporu (civil litigation) se většinou pohybuje kolem dvanácti měsíců od počátku soudního řízení aţ do vynesení rozsudku. Čínské patentové právo, povaţuje za porušení práv, prodej, nabídku k prodeji, uţívání věci, její výrobu nebo export. I kdyţ je získání důkazu koupí velmi jednoduché, tak jsou pro čínské soudy často nedostačující. Notářské ověření důkazů je pro soud stěţejní. Někdy jsou i takto ověřené důkazy pro soud nedostatečné. V této situaci se dá vyuţít tzv. EPO (Evidence Preservation Order). EPO je akce, kdy soud nechá pořídit fotografie porušujícího zboţí. Rovněţ je zplnomocněn zajistit kopie všech účtů, faktur a dalších dokumentů, které se vyskytují ve firmě podezřelého. Někteří podezřelí jsou natolik pohotoví a obezřetní, ţe tyto materiály nemají ve firmě, takţe není moţné kopie pořídit. EPO se nejvíce pouţívá v případech, kdy je třeba shromáţdit fotografické a další podstatné důkazy z masové výroby. Celá akce EPO je závazkem ve výši
20 000 – 1 milionu RMB (2.430 EUR – 121.660 EUR), který je vyplacen soudu. Jakmile jsou získány potřebné důkazy, dojde k zahájení procesu. Obvykle dochází k podání ţaloby v místě, kde k porušení práv došlo, nebo se bere v potaz umístění sídla
obţalované
společnosti.
Někdy
však
dochází
k tzv.
lokálnímu
protekcionismu, který je v Číně poměrně častý a vítaný investory ze zahraničí. Tato situace můţe být pro porušovatele velmi výhodná, pokud je ţaloba podaná v místě jeho sídla, protoţe zde dochází k jeho ochraně ze strany soudu, který chrání lokální firmy. Vţdy je však nezbytné zjistit, zda má příslušný soud dostatečné zkušenosti s oblastí průmyslových práv, jelikoţ je Čína rozlehlá země a nachází se zde spousta oblastí, ve kterých nejsou soudy v této oblasti dostatečně zkušené. Velmi často se volí soudy ve větších městech jako je Peking, Šanghaj, Shenzhen nebo Guangzhou (Xu,Jinwei, 2001). Po zahájení soudu, můţe vlastník práv, vyuţít tzv. APO ( Asset Preservation Order). V rámci této akce soud zmrazí bankovní účty obţalovaného, čímţ zajistí finanční prostředky, kterými jsou následně uhrazeny sankce a odškodnění poškozené společnosti. Suma pokrývající ztrátu společnosti je u soudu uloţena aţ do okamţiku, kdy je právní úkon kompletní. Po té se přechází k samotnému soudnímu procesu. Stejně jako v Evropě, pokud obţalovaný s rozhodnutím soudu nesouhlasí, má moţnost se odvolat (China IPR SME Helpdesk,2013). Sankce jsou další cestou jak při vymáhaní práv z průmyslového vlastnictví postupovat. Často se pouţívají u ochranných známek nebo napodobování průmyslových vzorů. Sankce lze na padělatele uvalit následujícími způsoby: Sepsáním zprávy vlastníka průmyslového práva a poslat ji do PSB Public Security Bureau), která má v Číně policejní funkci, ale zabývá se hlavně ochranou práv z průmyslového vlastnictví. Je zde i moţnost předat případ kriminální agentuře, coţ je v případech velmi vysokých škod nebo můţe vlastník ochranné známky přejít do trestního řízení. První dva způsoby se pouţívají poměrně často, třetí se pouţívají jen výjimečně, protoţe není snadné získat dostačující důkazy (Xu,Jinwei, 2001). PSB podle vlastního uváţení rozhodne o tom, zda případ přijmout anebo jej přenechat administrativní agentuře. Jestliţe si PSB případ ponechá, tak jako v ostatních způsobech vymáhání práv, začne proces sháněním důkazů. Na jejich základě se rozhodne, zda je případ nutné postoupit soudu. Zastupující agentura prezentuje případ před soudem, který rozhodne o trestu obţalovaného. Trestem můţe být uvěznění aţ na sedm let nebo zaplacení sankce.
Vlastníkovi práv můţe jejich zneuţití způsobit nevyčíslitelné škody, hlavně na dobrém jménu. Výše sankcí jsou v těchto případech nedostačující, avšak pro potencionální porušovatele práv můţou být vysoké sankce odstrašujícím případem. Další moţnost vymáhání práv je ve spolupráci s celníky, kdy s jejich pomocí dojde k zadrţení zboţí a shromáţdění důkazů. Čínská celní správa poţaduje, aby je majitelé
informovali
o
registrovaných
ochranných
známkách
a
dalším
průmyslovém vlastnictví, které mají sledovat. Vlastník práv podává ţádost, na základě, které celníci evidují práva po dobu 10 let. Pokud je zboţí podezřelé z porušení práv, vlastník si vynutí zadrţení zboţí, celníci o tomto zásahu musí informovat celní správu, s tím, ţe doloţí všechny potřebné informace o zadrţené zásilce. Spadá sem např. číslo kontejneru, ve kterém bylo zboţí přepravováno. Nastávají situace, ve kterých nemá majitel práva evidována u celní správy. I přes to
je
celníky
informován,
ţe
dochází
k moţnému
porušení
práv
jejich průmyslového vlastnictví. Na základě této informace se rozhodne, zda chce, aby celníci zasáhli. Pokud chce porušení práv řešit, musí podat ţádost a poţádat celníky o zadrţení zboţí nejdéle do 3 dní od oznámení. Pak má majitel práv další tři dny na to, aby si zadrţené zboţí prohlédnul (China IPR SME Helpdesk,2013). Jestliţe je zboţí zabaveno a nárokovatel si přeje tento problém řešit právními kroky, musí zaplatit kauci tzv. counter-bond a to v hodnotě zadrţeného zboţí. V případě, kdyţ vlastník práv podá ţádost, aby celní orgány zasáhly, musí kauci sloţit sám. Produkty, které celníci zabaví, patří mezi velmi silné důkazy porušení práv z IP. Vymahatel má právo tyto důkazy pouţít k ohodnocení výše škod, které mu porušením práv z IP vznikly. Po té jsou náhrady škody vyplaceny ze závazku uhrazeného podezřelým. Tento systém tedy sniţuje pravděpodobnost nezaplacení škody poškozenému (Intellectual Property Office, 2013). Závěrečná část procesu vymáhání práv z průmyslového vlastnictví je rozsudek. Jakmile je rozsudek znám můţe se proti němu odsouzený do 15 dnů, od jeho oznámení odvolat. V případě zahraničního obţalovaného je tato doba prodlouţena na 30 dnů. Pokud je při vymáhání práv vyuţito APO a nedošlo k odvolání, jsou uhrazeny veškeré škody ze zmraţených účtů odsouzeného. Jestliţe nebylo APO vyuţito, ţalující obeznámí soud o nákladech, které vynaloţil na proces. Soud má pravomoc vzít hotovost z bankovního účtu obţalovaného a pokrýt tak ztrátu a náklady poškozené firmy. V případě, ţe ani na účtu není dostatečná částka, můţe soud provést aukci majetku obţalovaného a vytěţenými finančními prostředky
uhradit škodu. Před začátkem procesu, ale i po skončení, má soud povinnost pokusit se zprostředkovat dohodu mezi stranami, tzv. mimosoudní smír. Pokud protistrany uzavřou dohodu, která je soudně schválena, má váhu pravomocného rozsudku.
6.1.2 Shadow companies Vlastníci práv z IPR velmi často čelí firmám pohybujícím se v šedé zóně, tedy na hraně legality, tzv. „shadow companies“. Takové firmy mají podobné nebo identické
jméno
jako
známé
zaregistrované
firmy,
aniţ by byly
samy
zaregistrované. Vyuţívají podobnosti svých produktů známým značkám jak místním, tak celosvětovým. Modelovým případem můţe být společnost Z, která vyrábí boty velmi podobné originálním botám firmy NIKE. Díky této podobnosti si společnost nechá zapsat stínovou společnost „NIKE Hong Kong“. Tím získá licenci a můţe rozšířit svou působnost do své základny, která má licenční oprávnění od NIKE Hong Kong. Licence je chráněna před vpády AIC (Administrations for Industry and Commerce), jelikoţ se AIC zabývá pouze nejjednoduššími případy, na sloţitější typy stínových společností není dostatečně propracované. To znamená, ţe vlastník práva musí jít k soudu a prosadit svá práva, coţ je nejen draţší, ale také to trvá déle neţ akce prostřednictvím AIC (Xu,Jinwei, 2001). . Stínové společnosti mají schopnost v zákazníkovi vyvolat dojem, ţe se jedná o společnost licencovanou slavnou originální značkou. Díky tomu se značně zvyšují prodeje a následně profity stínové společnosti, této výhody vyuţívá i v čase, který získá čekáním na soudní řízení. Další benefit pro stínovou společnost je to, ţe čínské soudy nemají pravomoc zrušit zahraniční stínovou společnost. Z tohoto důvodu drţitel práv tráví čas různými sloţitými průzkumy, aby měl dostatečné důkazy pro zrušení stínové společnosti (China IPR SME Helpdesk,2013). Stínové společnosti se pouţívají pro přerušení řetězce notářsky ověřených důkazů. V tomto případě se stínová společnost chová jako hlavní kancelář. Na první dojem se zdá, ţe se objednávky a další dokumenty vystavují v Hong Kongu, ale ve skutečnosti se vystavují ve firmě na pevnině. Mezi firmami není jakékoliv zjistitelné spojení, dokonce se mezi nimi nepohybuje ţádná dokumentace. Díky tomu všemu je velmi těţce zjistitelné a dokazatelné, ţe v daném případě dochází k porušení práv z průmyslového vlastnictví. Téţ je velmi těţké prokázat, z jaké firmy pochází podezřelé produkty. Jednou cestou jak dokázat, ţe k porušení práv
dochází, je najmutí investigativní osoby, která zajistí důkazy simulovaným nákupem.
6.2. Porovnání právní úpravy v EU a v Číně I kdyţ úspěšnost vymáhání práv z průmyslového vlastnictví není příliš vysoká, způsobů jak tato práva vymáhat je hned několik. Průběh vymáhání je podobný evropskému, ale objevují se zde docela podstatné rozdíly, kterým je nutné při spolupráci s čínskými firmami porozumět.
6.2.1 Registrace Rozdílnosti mezi právními úpravami se objevují uţ v rámci registrace. V Číně je pro vymáhání práv nutná registrace průmyslového vlastnictví, není moţné je vymáhat
bez
registrace.
Oproti
tomu
v
Evropě
lze
vymáhat
i
práva
z neregistrovaného průmyslového vlastnictví. Stačí, kdyţ byla ochranná známka, patent či jiný typ průmyslového vlastnictví jiţ dříve v Evropě pouţity, jde o tzv. dřívější uţití. V období mezi vyplněním ţádosti a počátkem platnosti registrace, není průmyslové vlastnictví v rámci Číny chráněno, většinou se tato doba pohybuje kolem dvou let. Zatímco v evropském systému začíná ochrana platit uţ vyplněním ţádosti o registraci (prioritní právo), délka období mezi podáním přihlášky a samotnou registrací se pohybuje mezi třemi měsíci aţ třemi lety. V Číně jsou ochranné známky registrovány u CTMO (China Trademark Office) – kancelář ochranných známek, patenty, uţitné vzory a průmyslové vzory jsou registrovány u SIPO – Státní kancelář průmyslového vlastnictví. V neposlední řadě autorská práva se registrují u NCAC (National Copyright Administration of China) – kancelář vnitrostátních autorských práv. Zeměpisné označení se zapisuje u AQSIQ (Administration of Duality Supervision, Inspection and Quarantine). V Evropě se v porovnání patenty, uţitné vzory i ochranné známky registrují na úřadech průmyslového vlastnictví, kaţdá členská země má vlastní úřady pro registraci. Záleţí na sídle vlastníka průmyslových práv a na zemi, kde si chce nechat registraci zapsat, podle toho se vybere úřad a země registrace. Například v ČR je průmyslové vlastnictví registrováno na ÚPV – Úřad průmyslového vlastnictví. Na internetové stránce www.innovaccess.eu je dostupný seznam jednotlivých kanceláří a úřadů, kde se dá registrace provést. Tato stránka slouţí ke kontrole kanceláří, ve kterých je moţná registrace autorských práv. Ochrana v rámci všech členských států EU je zaručena, kdyţ si ochranné známky a
průmyslové vzory zapíše jejich vlastník u OHIM (Office for Harmonization in the Internal Market). U patentů se vyuţívá registrace u EPO a v případě zeměpisného označení je proveden zápis registrace u Evropské komise (China IPR SME Helpdesk,2013). Jak v EU, tak i v Číně platí zásada teritoriality. Průmyslové vlastnictví je chráněno pouze na území, kde bylo registrováno, pokud tedy bylo registrováno v EU, tak ochrana neplatí v Číně. S touto zásadou se dá spojit zeměpisné označení a označení původu v rámci EU, které je platné v celé Evropské unii, ale ne na území Číny. Označení původu by muselo být čínské.
6.2.2. Rozdílnosti mezi jednotlivými prvky průmyslového vlastnictví Co se týče uţitných vzorů, jejich pouţívání v Číně je poměrně rozšířené. Oproti tomu v EU nejsou moc běţné. Jejich ochrana je na obou územích poměrně podobná ochraně ostatních druhů průmyslového vlastnictví. Samozřejmě se v některých případech mohou objevit odlišnosti, proto je nutná kontrola shody s národními úpravami v jednotlivých zemích. Zásadní rozdíl je uţ v typech ochranných známek, které lze registrovat. V Číně jsou uznávané klasické slovní, obrazové nebo kombinované ochranné známky. Naproti tomu v zemích evropské unie berou v potaz kromě klasických druhů i zvukové a čichové ochranné známky. Co se týče jazyku, v EU není povinnost překládat ochrannou známku do různých jazyků, jen je třeba ověřit, zda originální ochranná známka nemá v cizím jazyce nevhodný význam. Čínská právní úprava také vyţaduje překlad do čínštiny, ale ochrana dané známky je pak silnější. Jiţ na začátku této diplomové práce jsou zmíněny různé druhy a typy ochranných známek. Jednotlivé země si také vytváří různé klasifikace zboţí, do kterých potom produkty v rámci registrace zařazují. Tento systém je uţit jak v EU, tak i v Číně. Jen v Číně se vyuţívá v případě zařazení zboţí do více kategorií, více formulářů a přihlášek, kdeţto v EU pouze jedna. Aby byl design zboţí na území Číny chráněn, je registrován jako průmyslový vzor. Jako ostatní průmyslová práva v Číně, jsou chráněna aţ po registraci. Ochrana práv je zde platná 10 let od registrace. Ve srovnání evropský systém má tu výhodu, ţe je v členských státech moţné získat ochranu vzhledu výrobku (designu) na tři roky od doby, kdy byl poprvé zpřístupněn veřejnosti, i bez
registrace. Pokud chce majitel práv mít průmyslový vzor chráněný po těchto třech letech, je nutná registrace. Doba ochrany je 25 let, takţe o patnáct let delší neţ v Číně. Spolupráce s celníky je také velmi důleţitá. I zde jsou rozdíly. V rámci Evropy není třeba registrace, jelikoţ je monitoring zboţí podezřelého z porušení průmyslových práv běţnou náplní práce celníků. Ale je moţné na celní správu podat ţádost, aby bylo zadrţeno nebo monitorováno zboţí, které je podezřelé z porušení práv. Naopak v Číně musí být zboţí registrováno u Čínské celní správy, aby byl zaručen monitoring celníky. Dalším ze zásadních rozdílů jsou důkazy, potřebné pro započetí vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. V Číně musí být všechny důkazy notářsky ověřené, pokud nejsou ověřené, nemají pro soud takovou váhu, někdy nejsou vůbec brány v úvahu. Také je nutný jejich překlad do čínštiny, který je adekvátně ověřený. V Evropě nemusí být důkazy notářsky ověřené, coţ je pro ţalující stranu jednodušší a pohodlnější. Dokonce i časová rozmezí nejen při informování zúčastněných stran, ale i registraci jsou rozdílná. Čína patří mezi země v tomto směru striktnější, stanovené doby jsou opravdu přesně dodrţovány. Jak v EU, tak v Číně dochází k úzké spolupráci dealerů, zákazníků a dalších v rámci vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Vlastníci práv jsou díky těmto všem vazbám velmi často upozorňováni na porušování práv, o kterých by se sami jen těţko dozvěděli. Tato kapitola byla zaměřena na právní úpravu průmyslového vlastnictví v EU a Čině a jejich porovnání, jelikoţ se mezi nimi vyskytují poměrně zásadní rozdíly. Z důvodu harmonizace průmyslových práv a jejich vymáhání v rámci EU nebyly zvoleny země evropské unie, protoţe by se zde nevyskytovaly takové rozdílnosti jako v případě Číny a EU.
7. Spolupráce s celní správou a její efektivita Spolupráce s celní správou je v dnešní době nezbytná, jelikoţ se velké mnoţství napodobenin a dalšího zboţí porušujícího práva z průmyslového vlastnictví pohybuje na místech, kam se majitel anebo jeho dealeři běţně nedostanou. V rámci úzké spolupráce vlastníků práv s celníky došlo k zadrţení nemalého mnoţství podezřelého zboţí. Hlavně z těchto důvodů je následující kapitola zaměřena na zhodnocení spolupráce majitelů práv a celní správy jak ve společnosti ŠKODA AUTO a.s., tak v rámci celé EU. Důvodem je především legislativní harmonizace této oblasti úzké propojení mezi jednotlivými členskými státy, včetně České republiky.
7.1. Spolupráce s celní správou v rámci Evropy Počet případů týkajících se zneuţívání průmyslového vlastnictví rok od roku rapidně přibývá a to nejen v rámci Evropy. Současně se touto problematikou zabývají odborníci podrobněji a jejich úspěšnost díky spolupráci majitelů práv, celní správy, ale i dalších spolupracujících stran, rok od roku roste. Pro porovnání v roce 2002 majitelé práv společně s celníky řešili v EU 7 553 případů, v roce 2012 číslo vzrostlo dokonce aţ na 90 473 případů. Během roku 2013 počet případů oproti předchozímu roku poklesl zhruba o 3000. V rámci těchto akcí bylo v roce 2012 zadrţeno 39.891.786 kusů zboţí, které porušovalo, nebo bylo podezřelé z porušování práv z průmyslového vlastnictví. Z tohoto celkového mnoţství bylo 12 % oblečení, následováno cigaretami (9 %), obalovým materiálem (9 %) a dalším zboţím, kam samozřejmě spadá zboţí a díly porušující průmyslová práva z průmyslového vlastnictví. Následující graf znázorňuje počet řešených případů během posledních let, konkrétně od roku 2011 aţ do roku 2013 (Report on EU customs enforcement of intellectual property, 2014). .
Graf č.2: Počet řešených případů v letech 2011 - 2013 Zdroj: Europien Union, 2014 Současně s větším mnoţstvím zadrţeného zboţí konstantně roste i počet ţádostí, které podávají majitelé u Celní správy, aby v případě podezření, ţe dochází k porušení IPR, zasáhli. Tento růst je zaznamenán na následujícím grafu od roku 2006 do roku 2013.
Graf č. 3: Počet přihlášek v letech 2006-2013 Zdroj: Europien Union, 2014
Jak jiţ bylo v práci zmíněno, celní správa můţe zasáhnout i bez vyzvání nebo podání ţádosti od vlastníka průmyslových práv, tento zásah je konán ex-officio. Počet těchto akcí rok od roku klesá, jelikoţ iniciativa majitelů práv v podávání ţádostí celní správě navyšuje svou intenzitu. V roce 2009 byl podíl akcí ex-officio zhruba 9%, oproti tomu v roce 2013 tento podíl poklesl na pouhá 3 %. V rámci této akce je vţdy nezbytné informovat majitele průmyslových práv o zadrţení nebo podezření, ţe k porušení práv dochází. Jakmile je vlastník nalezen, musí do 3 pracovních dnů podat ţádost, aby celní správa zasáhla. Nejen statistiky provedené za rok 2013 dokazují, ţe Čína je jednou ze zemí kde se vyrábí největší mnoţství zboţí, hlavně elektronické povahy, porušujícího práva z průmyslového vlastnictví, a následně je expedováno do evropských zemí. Turecko je známé pro padělky parfémů a kosmetiky a Egypt patří mezi experty v porušování práv v rámci potravin. Konkrétně bylo v Číně za loňský rok vyrobeno zhruba 66 % (Graf č. 4) z celosvětového mnoţství zboţí porušujícího průmyslová práva. Tyto výsledky vypovídají o nedostatečné ochraně průmyslových práv na území Číny. I kdyţ během let došlo k výraznému zlepšení, stále nelze tuto zemi srovnávat s úrovní, na kterou se dostaly evropské země. Kdyţ se nepočítá Hong Kong, který není zahrnut do celkového podílu Číny. Na druhé místo se s velkým překvapením řadí Řecko s necelými 6 % (Report on EU customs enforcement of intellectual property, 2014).
Graf č. 4: Podíly zemí na produkci zboţí Zdroj: Report on EU customs enforcement of intellectual property, 2014
Většina ze zadrţeného zboţí je zničena (v roce 2013 to bylo celkem 92 %). Vţdy je před zničením nutné zajistit potvrzení vlastníka práv a souhlas drţitele zboţí. Asi v 8 % případů se se zboţím neděje nic, protoţe majitel průmyslových práv na skutečnost, ţe bylo podezřelé zboţí celníky zadrţeno, nijak nereaguje. Někdy soud přijde na skutečnost, ţe je zadrţené zboţí originálem, čímţ neporušuje práva z průmyslového vlastnictví. Právě zboţí, u kterého bylo prokázáno, ţe neporušuje práva z průmyslového vlastnictví nebo majitel práv v případě nezasáhl, bylo na základě nařízení č. 1383/2003 propuštěno. V loňském roce se minimálně objevily dohody mezi vlastníkem práv a drţitelem zboţí, jak s ním bude naloţeno (Publication Office of the EU, 2014). Překvapivá podrobnost statistik, ve kterých jsou zaznamenávány i detailní informace jako způsob dopravy zadrţeného zboţí, dělení zboţí nejen podle typu, a hodnoty, je velmi uţitečná. Díky výsledkům, které jsou obsaţeny v jednotlivých statistikách, mohou odborníci zhodnotit svou práci ve všech aspektech, se kterými pracují, popřípadě navrhnout jejich zlepšení.
7.2 Výsledky spolupráce ŠKODA AUTO a.s. s celní správou Jelikoţ je hlavním tématem této práce ochrana průmyslového vlastnictví ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. a vymáhání práv z tohoto vlastnictví, následující část kapitoly se zabývá spoluprácí společnosti s celními orgány. V průběhu let nejen zaměstnanci, dealeři, zákazníci nebo celníci objevovali další a další padělky nebo napodobeniny. Se zvýšeným růstem počtu těchto případů se začala společnost na problematiku porušování práv z průmyslového vlastnictví zaměřovat čím dál víc a tím rostla i snaha zlepšit spolupráci s celními orgány. Většina případů byla vyřešena pouze varovným dopisem, jímţ je porušovatel práva vyzýván k tomu, aby zanechal svých aktivit a do budoucna s nimi nepokračoval. K soudním sporům ve věci průmyslového vlastnictví dochází zřídka právě kvůli tomu, ţe porušovatelé svých aktivit zanechají jiţ na základě výzvy ve varovném dopise. Ten můţe pak i slouţit jako předţalobní výzva. Následující tabulky ukazují počet případů a jejich výsledky v konkrétních letech.
2005
2006
2007
Celkový počet případů
74
101
112
Úspěšně zakončené
22
40
49
Neúspěšně zakončené
4
1
2
Ukončené
4
9
1
44
51
60
Případy v procesu
Tabulka č.1: Počet případů vymáhání práv z průmyslového vlastnictví 2005-2007 Zdroj: TZH - STREITVERFAHREN IM JAHR 2007, 2008
Z počtu případů je jasný rostoucí trend, i přes to, ţe má společnost specializované oddělení zabývající se problematikou vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Kaţdoroční růst počtu případů nelze přehlédnout. Aţ v posledních letech se projevilo úsilí pracovníků nejen ve ŠKODA AUTO a.s., ale i pracovníků v jiných podnicích, a to nejen v Čechách, ale i v dalších evropských státech. Podniká se stále více aktivit v prosazování práv. Ukončené případy reprezentují ty, které uţ byly započaty, avšak nebyly ukončeny s konkrétním výsledkem. Jedná se např. o celní případy, kdy bylo zadrţeno zboţí, k tomuto zboţí bylo na základě výzvy od Celní správy zpracováno vyjádření pro trestní řízení, které bylo z nějakého důvodu zastaveno, resp. odloţeno (např. pachatel neznámý). 2010
2011
2013
Celkový počet případů
48
36
40
Úspěšně zakončené
18
17
19
Neúspěšně zakončené
0
0
0
Ukončené
2
2
0
28
17
21
Případy v procesu
Tabulka č. 2: Počet případů vymáhání práv z průmyslového vlastnictví 2010-2013 Zdroj: Streitverfahren 2013, 2014
Při srovnání jednotlivých let je jasně znát, ţe během let 2008 a 2009 došlo k značnému poklesu počtu případů oproti předchozím rokům, kde byl znatelný nárůst. Tato čísla se ve srovnání s počtem případů vyskytujících se v celé Evropě,
zdají nepatrná. Ale pokud je vzato v potaz, ţe všechny tyto případy jsou v rámci jedné společnosti, měřítko se hned změní. I přes klesající trend počtu případů došlo v loňském roce k mírnému nárůstu. Na tom měl podíl i případ na praţské trţnici SAPA, při kterém došlo k zadrţení 896 kusů modelů autíček Škoda Fabia S2000 a Octavia. Tento případ byl jedním z příkladů, na kterém byl v práci rozebrán a názorně ukázán průběh vymáhání práv z průmyslového vlastnictví ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. Hodnota zadrţeného zboţí byla stanovena na 214 400 €, coţ není nízká částka, kdyţ se vezme v úvahu, ţe jde v daném roce o jeden případ ze 40. Všechny zmíněné případy byly řešeny ve spolupráci s celní správou, buď na základě ţádosti, kterou ŠKODA AUTO a.s. podala, nebo ex-offo samotnou Celní správou ČR. Ţádost ze strany ŠKODA AUTO a.s. byla podána v případech, kdy se zaměstnanci dozvěděli o moţném porušování práv, ať uţ prostřednictvím zákazníků, dealerů nebo dceřiných společností. Konkrétně v případě zadrţených modýlků se jednalo o zaměstnance, který si ve stánku koupil modýlek autíčka, který byl poruchový. Tento fakt ho donutil modýlek přinést na oddělení, kde došlo k jeho přezkoumání a díky tomu se přišlo na to, ţe jde o padělek.
Velkým
překvapením je, ţe značné mnoţství případů bylo započato díky Celní správě a jejím pracovníkům tzv. ex-officio. Celkem často dochází k upozorňování od celní správy, ţe zachytili zboţí podezřelé z porušování práv z průmyslového vlastnictví. Nejčastěji byly zachyceny padělky oděvů, zejména firemních kšiltovek, triček, ale také kancelářských potřeb nebo doplňků do auta. K takovým artiklům patří například koberečky, kryty volanty, airbagy a v neposlední řadě i napodobeniny náhradních dílů vydávaných za originály. Ze shromáţděných statistik lze provést hodnocení jak práce společnosti, tak spolupráce s celní správou v oblasti ochrany práv z průmyslového vlastnictví. Zaměstnanci celní správy se podíleli na všech případech ve statistikách zaznamenaných.
7.3 Zhodnocení spolupráce ŠKODA AUTO a.s. s Celní správou ČR Spolupráce společnosti ŠKODA AUTO a.s. s celní správou není záleţitostí několika posledních let. Jde o dlouholetou kooperaci, která se v průběhu let formovala a zlepšovala. Dnes se dá jejich spolupráce hodnotit jako poměrně úzká. Nejen, ţe společnost kaţdoročně pořádá školení pro zaměstnance Celní správy typu, jak rozpoznat originály od napodobenin, ale i další podrobnosti napomáhající zachycení a identifikaci podezřelého zboţí. Během loňského roku bylo díky Celní správě zadrţeno cca 1400 kusů zboţí porušujícího práva z průmyslového vlastnictví, v celkové hodnotě 230 000 €. Zvýšení úspěšnosti spolupráce společnosti a celní správy je velmi ovlivněno právě zmíněnými školeními, která probíhají pro Celní správu ČR a v současné době i pro Slovensko. V budoucnu se chystá rozšíření proškolování i do dalších evropských zemí.
Graf č. 5: Celkový počet případů řešených v letech 2005 – 2013 Zdroj: Streitverfahren 2013, 2014
Na předešlém grafu jsou jasně znázorněné počty případů, které byly v průběhu let řešeny ve spolupráci s celní správou. Jejich klesající trend dokazuje, ţe během let došlo k efektivnímu zlepšení práce nejen specializovaného oddělení samotného, ale i celníků, kteří se podílí na zadrţování zboţí. I přes současně velmi časté zneuţívání práv z průmyslového vlastnictví ve všech moţných odvětvích. ŠKODA AUTO a.s. jiţ vyřešenými případy a sankcemi uvalenými na porušovatele odradila některé z ostatních porušovatelů od dalšího zneuţívání průmyslových práv.
Školení pořádaná oddělením TZH jsou čím dál častější, coţ zvyšuje efektivitu spolupráce mezi specializovaným oddělením TZH a Celní správou ČR. Nábor nových zaměstnanců vyţaduje pravidelné proškolování, a to se společnosti opravdu daří. Pro nováčky v řadách celníků není snadné rozeznat originál od padělku, pokud v tom nemají dostatečné zkušenosti, proto jsou pro ně i stávající zaměstnance Celní správy pořádány školení v pravidelných intervalech. Efektivita výstražných dopisů Jestliţe se chceme zaměřit na efektivitu jednotlivých nástrojů vyuţívaných při vymáhání práv z průmyslového vlastnictví, je vhodné začít u výstraţných dopisů (Příloha č. 2). Tyto dopisy patří mezi primární varování, které majitelé práv pouţívají v případě zjištění zneuţití jejich práva z průmyslového vlastnictví. Pracovníci specializovaného oddělení TZH zaznamenávají v posledních letech zvýšení efektivity výstraţných dopisů. Samozřejmě, ţe ne kaţdý porušovatel reaguje hned na první výstraţný dopis. V takovém případě je nutné zaslat další varování. Pokud ani to nezabere, přechází se k soudnímu sporu. Efektivita soudních sporů Oproti výstraţným dopisům nejsou soudní spory tak časté. Tato skutečnost je zapříčiněna nejen jejich finanční náročností, ale také větším rizikem a vysokými sankcemi pro porušovatele práv. To jsou hlavní důvody, které porušovatele práv z průmyslového vlastnictví odradí v pokračování v neoprávněné činnosti po obdrţení výstraţného dopisu. Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví pomocí soudního sporu je zdlouhavé a můţe se řešit i po dobu několika let. V roce 2013 se do soudního procesu dostalo celkem 21 ze 40 řešených případů. Kladná soudní rozhodnutí, jeţ byla ve prospěch společnosti ŠKODA AUTO a.s. vynesena, nastolují mnohem lepší pozici pro další podobné případy vymáhání práv, kdy je moţné na předchozí rozhodnutí soudu poukázat v případě dokazování.
7.4 Závěry a doporučení Jak práce oddělení TZH, Celní správy ČR, ale i jejich vzájemná spolupráce, je rok od roku propracovanější a efektivnější. Vše dokazují jiţ zmíněné sniţující se počty případů zachyceného zboţí podezřelého z porušování práv z průmyslového vlastnictví. Období let 2005-2007, kdy se počty případů zadrţeného zboţí prudce zvýšily, vzbudilo u pracovníků větší snahu o odstranění tohoto nepříznivého stavu, coţ dokládá právě i úspěšnost vymáhání a jiţ zmíněný pokles porušování. Podrobné zkoumání zneuţívání průmyslových práv, ať uţ u ochranných známek nebo průmyslových vzorů, přispělo k dnešním úspěchům oddělení a sníţení výskytu padělků nejen na českých trzích.
Doporučení I kdyţ se práce oddělení TZH kaţdým rokem zlepšuje, stále je nezbytné, aby se i v budoucnu pracovníci tohoto oddělení zdokonalovali ve všech aspektech pro tuto práci podstatných. Nesmíme opomenout pravidelné sledování legislativních změn v oblasti průmyslového vlastnictví a jejich následné uvádění do praxe. Jedno z doporučení je dozajista propracovanější a detailnější spolupráce s organizacemi, které se ochranou a vymáháním práv z průmyslového vlastnictví zabývají. Dobrá a efektivní spolupráce je pro oddělení TZH klíčová, jelikoţ by bez vzájemné spolupráce nemohli fungovat, tak jak fungují dnes. Proto je nutné se na tuto oblast zaměřit co nejvíce. Konkrétně je nezbytné zajistit dostatečnou komunikaci, která je v některých situacích zásadní. V případech, ve kterých není kladen dostatečný důraz na správnou a vhodnou komunikaci oddělení a Celní správy, existuje velké riziko, ţe vzniknou nedorozumění a komunikační šumy. Ty mohou způsobit komplikace při řešení jednotlivých případů nebo dokonce jejich nevyřešení. Další velmi důleţitou součástí, kterou je téţ nutné zlepšovat, je zaučování nejen stávajících, ale samozřejmě a především nových zaměstnanců nejen v oddělení TZH, ale i na konkrétních pracovištích Celní správy ČR. Zaučování probíhá převáţně formou školení. Postupně dochází k rozšiřování těchto školení i mimo hranice České republiky, v současné době probíhají například na Slovensku. Samozřejmě velkou roli hraje i sehranost týmu samotného, na které je nutné také
nepřetrţitě pracovat. Pokud není tým dostatečně sehraný a jeho přístup ke spolupráci vhodně propracovaný, můţe vykazovat mnohem horší výsledky neţ v případě sehraného týmu. Monitoring zboží porušujícího práva z průmyslového vlastnictví patří mezi jeden z klíčových procesů při vymáhání práv z průmyslového vlastnictví. Proto je velmi důleţité nastavit celkový systém českého, evropského, ale i světového monitorování tak, aby bylo zachyceno co největší mnoţství závadného zboţí. V tomto případě je moţné doporučit vytvoření monitoringové sítě, jíţ by bylo moţné vyuţít na většině dotčených trhů. Díky dobře zvolenému systému monitoringu
můţe
dojít
k velmi
výraznému
sníţení
výskytu
padělků
a
napodobenin. Úspěšný monitoring by mohl vézt ke značnému zamezení nejen nabídky závadného zboţí, ale dokonce i jejich samotné produkci, kdy by se výrobci padělků obávali postihů nejen ze strany samotných vlastníků práv průmyslového vlastnictví, ale i postihů ze strany veřejné moci, tj. např. trestní postih těchto porušovatelů. Zhodnocení práce Hodnocení práce specializovaného oddělení by bylo rozhodně pozitivní. V posledních letech došlo k velkému zlepšení, avšak je důleţité mít na mysli neustálou ostraţitost. V oblasti průmyslového vlastnictví dochází stejně jako v jiných oblastech práva k legislativním změnám, proto je ţádoucí, aby se zaměstnanci
v tomto
směru
stále
vzdělávali.
To
je
povinností
nejen
specializovaného oddělení TZH, ale i zaměstnanců Celní správy ČR a dalších příslušných orgánů, které se touto problematikou zabývají. Školící materiály je proto nezbytné neustále aktualizovat, jak o novou právní úpravu, tak o nově registrována práva ve vlastnictví společnosti ŠKODA AUTO a.s. Stále je tu prostor pro zlepšení. Na trhu se nepřestanou objevovat další a další padělky a napodobeniny. Porušovatelé průmyslových práv se budou snaţit najít si nějakou
cestičku
jak
průmyslová
práva
jiných
zneuţívat
a
distribuovat
napodobeniny a padělky koncovým zákazníkům, kteří si v některých případech přes vědomost toho, ţe se jedná o napodobeninu a ne o originál, dané zboţí zakoupí. I přes to, ţe není pravděpodobné, aby bylo zneuţívání práv z průmyslového vlastnictví zcela vymíceno, není společnosti zakázáno, aby se
pokusila alespoň o jeho omezení. Konkrétně společnosti ŠKODA AUTO a.s. se v posledních letech podařilo případy zneuţívání práv z průmyslového vlastnictví značně zredukovat.
Závěr Cílem této diplomové práce bylo zmapování a bliţší představení průmyslového vlastnictví ve společnosti ŠKODA AUTO a.s., zhodnocení efektivity ochrany průmyslového
vlastnictví
v této
společnosti
a
následné
vymáhání
práv
z průmyslového vlastnictví. Jedním ze základních cílů je také zhodnocení spolupráce společnosti s orgány zabývajícími se průmyslovým vlastnictvím, mezi které patří například Celní správa ČR. Přes základní teoretický výklad od ochranných známek, průmyslových vzorů, právní úpravy průmyslového vlastnictví nejen v rámci ČR se práce dostává k vymáhání práv z průmyslového vlastnictví ve společnosti ŠKODA AUTO a.s.. Na základě provedení interview s pracovníky specializovaného oddělení TZH, které se vymáháním práv z průmyslového vlastnictví zabývá, jsem měla moţnost zjistit informace o skutečných případech a následně rozebrat jak funguje teorie v praxi. Díky rozsáhlosti spolupráce v rámci duševního vlastnictví, se práce dostává z ČR aţ do Čínské lidové republiky. Coţ umoţnilo názorné srovnání legislativy vymáhání práv z průmyslového vlastnictví v Číně a EU. Rozdíly jsou v některých částech poměrně rozsáhlé. Proto je nutné, aby nejen pracovníci právních oddělení, ale také další odborníci, kteří se v tomto oboru pohybují, měly dostatečné znalosti o rozdílnostech vyskytujících se v oblastech, ve kterých se pohybují. V závěru práce nechybí zhodnocení práce odborného oddělení TZH a jeho spolupráce s celní správou, která se rok od roku zlepšuje. Hlavním důkazem jsou sniţující se počty padělaných výrobků a zvyšující se počet úspěšně zakončených procesů. Například v roce 2013 bylo ze 40 případů úspěšně zakončeno 19, zbylé případy jsou stéle v procesu, ani jeden z nich nebyl zatím ukončen neúspěšně. Nechybí zde ani doporučení pro specializované oddělení TZH, jeţ by mohly být uţitečné. Od dob, kdy se začalo o ochraně duševního vlastnictví poprvé mluvit, došlo do dnešní doby v tomto oboru k opravdu velkému pokroku. Ale ani dnešní úroveň není dostačující. Je velmi důleţité nezanedbat efektivně rostoucí křivku zlepšování. Samozřejmě ve srovnání se 70. a 80. lety, kdy si organizace a
společnosti na ochranu průmyslového vlastnictví jen hrály, jelikoţ téměř vše vlastnil stát, je dnešní ochrana průmyslového vlastnictví na úplně jiné úrovni. Důkazem neustálého zlepšování spolupráce v rámci duševního vlastnictví a ochrany práv z průmyslového vlastnictví v celosvětovém měřítku jsou časté konference. Mezi jednu z posledních patří konference, která se konala v září 2014 k příleţitosti 95. výročí Patentového úřadu v Praze. Zásadním problémem je neustálá poptávka po padělcích. Kdyby nebyla poptávka, nikdo by neměl potřebu porušovat práva z průmyslového vlastnictví, aby mohl nabídnout levnější variantu prestiţní značky. Snad se v budoucnu bude spolupráce jednotlivých orgánů v rámci duševního vlastnictví a jeho zneuţívání stále zlepšovat a nalezení padělaných výrobků bude pro potenciální zákazníky stále obtíţnější.
Zdroje: BÁLKOVÁ, Stanislava. Ochranná známka a průmyslový vzor, jejich ochrana a padělání. Ostrava: KEY Publishing, 2011. MONOGRAFIE. ISBN 978-80-7418110-8. Bydţovská, Kateřina, Interview Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví ve společnosti ŠKODA AUTO a.s., chod oddělení TZH, 11. 11. 2013, TZH ŠKODA AUTO a.s. Bydţovská, Kateřina, Interview Reálné případy vymáhání práv z průmyslového vlastnictví ve ŠKODA AUTO a.s. 13.2.2014. TZH ŠKODA AUTO a.s. Celní správa České republiky. Praha: Generální ředitelství cel, 2012 ŠKODA AUTO A.S. Ochranné známky společnosti Škoda Auto a.s. Mladá Boleslav: Škoda Auto a.s., 2000. ČERMÁK, Karel. Prosazování práv k duševnímu vlastnictví v ČR. Hospodářské Noviny IHNED. 2005, Dostupné z: http://pravniradce.ihned.cz/c1-15685640prosazovani-prav-k-dusevnimu-vlastnictvi-v-cr Enforcement
of
Intelectual
Property
Rights
in
China. CHINA IPR SME
HELPDESK. 2013, č. 14. DOI: China IPR SME Helpdesk. Dostupné z: www.chinaiprhelpdesk.eu
EUROPEAN COMMISSION. Report on EU customs enforcement of intellectual property rights: Results at the EU border 2013. Luxembourg: Publication Office of the
European
Union,
2014.
ISBN
978-92-79-38896-5.Dostupné
z:http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/customs/customs_c ontrols/counterfeit_piracy/statistics/2013_ipr_statistics_en.pd
EUROPEAN COMMISSION. Report on EU customs enforcement of intellectual property rights: Results at the EU border 2012. Luxembourg: Publication Office of the
European
Union,
2013.
ISBN
978-92-79-30892-5.
Dostupné
z:http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/customs/customs_c ontrols/counterfeit_piracy/statistics/2012_ipr_statistics_en.pd HORÁČEK, Roman, Karel ČADA a Petr HAJN. Práva k průmyslovému vlastnictví. 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-417-9. HORÁČEK, Roman. Zákon o ochranných známkách, Zákon o ochraně označení původu a zeměpisných označení, Zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví: Komentář. 2. podstatně doplněné. Praha: C.H.Beck, 2008. ISBN 97880-7400-058-4.
INTELLECTUAL PROPERTY OFFICE. Intellectual property rights in China. Newport:
INTELLECTUAL
PROPERTY
OFFICE,
2013.
Dostupné
z: http://www.ipo.gov.uk/ipchina.pdf JÁKL, Ladislav. Evropský systém ochrany průmyslového vlastnictví a jeho vliv na vývoj v České republice. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2003. ISBN 807282-033-8. JAKL, Ladislav. Nový občanský zákoník a duševní vlastnictví. 1. vyd. Praha: Metropolitan University Prague Press o.p.s., 2012. ISBN 978-80-86855-87-5. KELBLOVÁ, Hana. Obchodní a certifikační známky a ochrana spotřebitele: The certification and merchendise marks and consumer protection. [online]. 2006 [cit. 2014-05-13].
Dostupné
z:http://bandlerova.weby.uniag.sk/files/web2/pdf/Kelblova.pdf KOLEKTIV ÚŘADU PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Výroční zpráva 2011. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2012. ISBN 978-80-7282-094-8. KRČMÁŘOVÁ, Markéta. K vymáhání práv duševního vlastnictví. CLO: douane. 2013, č. 47, s. 10-11.
KUČERA, Lubomír. CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. CLO DUODENE: Nový občanský zákoník. 47. vyd. Praha: MF ČR - GRČ, 2013. ISBN 0323 - 0023. Kučmášová
Resslová,
interview,
2014
Reálné
případy
vymáhání
práv
z průmyslového vlastnictví ve ŠKODA AUTO a.s., Práce na oddělení TZH 10.2.2014. TZH ŠKODA AUTO a.s.
KUPKA,
Petr. Právní
vlastnictví [online].
rádce:
Právní
2003
prostředky
[cit.
ochrany
průmyslového
2014-04-15].
Dostupné
z: http://pravniradce.ihned.cz/prirucka
K. Yu, Peter. From Pirates to Partners: Protecting Intellectual Property in China in the Twenty-First Century.American University Law Review. 2001, X, s. 131-243. Dostupné z:http://digitalcommons.wcl.american.edu/aulr LOCHMANOVÁ, Ludmila. Práva na označení: obchodní jméno, ochranné známky, označení původu výrobku. 1.vyd. Praha: Orac, 1997, 213 s. ISBN 80-901938-3-8.
Mac. Mac.com: Protecting Your Intellectual Property Rights (IPR) in China A Practical Guide for U.S. Companies [online]. U.S. Department of Commerce International
Trade
Administration,
2003
[cit.
2014-08-17].
Dostupné
z: http://www.mac.doc.gov/china/docs/businessguides/intellectualpropertyrights.ht m SIPO China´s intellectual Protetion in 2010. STATE INTELLECTUAL PROPERTY OFFICE OF THE P.R.C. 2011, č. 1. Dostupné z: http://english.sipo.gov.cn/laws/whitepapers/201104/t20110429_602312.html ŠEBESTA, Kamil a Radka PELÍŠKOVÁ. Ochranné známky a jejich historický vývoj. Epravo.cz [online]. 2011, upozornění pro uţivatele 72318 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/ochranne-znamky-a-jejich-historickyvyvoj-72318.html
REACT.org: The Anti-Counterfeiting Network. REACT. React [online]. 2013 [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://www.react.org/about-us ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Ochranné známky a jejich právní ochrana. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2010. ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Ochrana průmyslového vlastnictví po přístupu ČR do Evropské unie: Co se změnilo v důsledku členství České republiky v EU v oblasti průmyslového vlastnictví?. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2005. ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ. Průmyslové vzory a jejich právní ochrana. Praha: ÚPV, 2006.
Dostupné z: http://upv.cz/cs/publikace/informacni-
brozury/informacni-brozury.html ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Výroční zpráva 2013. Praha: ÚPV, 2014. ISBN 978-80-7282-103-7. ÚŘAD PRŮMYSLOVÉHO VLASTNICTVÍ , Věstník Úřadu Průmyslového vlastnictví. 2010, č. 42. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved=0CC4Q FjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.upv.cz%2Fdms%2Fvestnik%2Fvestnik_spolecny %2F2010%2Fvestnik_422010.pdf&ei=VNeXVIe1NdLYarXrAQ&usg=AFQjCNEdkghgMlsZ8bdroITeVHiDW W0SwA&bvm=bv.82001339,d.d2s WORLD INTELLECTUAL PROPERTY ORGANIZATION. Vytvoření ochranné známky: Úvod do problematiky ochranných známek pro malé a střední podniky. 1. vyd. Praha: Úřad průmyslového vlastnictví, 2008. ISBN 978-80-7282-074-0.
XU, Shirley a Feng JINWEL. Local Protectionism a Sword rather than a Shield. China law and practice [online]. 2001, č. 1 [cit. 2014-08-22]. Dostupné z: http://www.chinalawandpractice.com/Article/1694099/Channel/9930/LocalProtectionism-a-Sword-Rather-than-a-Shield.html
Seznam obrázků a tabulek Seznam obrázků Obr. č. 1 Obr. č. 2 Obr. č. 3 Obr. č. 4 Obr. č. 5 Obr. č. 6 Obr. č. 7 Obr. č. 8 Obr. č. 9 Obr. č. 10 Obr. č. 11 Obr. č. 12 Obr. č. 13 Obr. č. 14 Obr. č. 15 Obr. č. 16 Obr. č. 17 Obr. č. 18 Obr. č. 19 Obr. č. 20 Obr. č. 21 Obr. č. 22 Obr. č. 23
Ochranná známka Coca Cola Ochranná známka Škoda 1925 Apple logo Logo ŠKODA AUTO a.s. Ochranná známka Pohořelecký kapr Prostorová ochranná známka Coca Cola Prostorová ochranná známka Voiturette Průmyslový vzor design kapota Průmyslový vzor světlomet Kabelky Louis Vuitton Průmyslový vzor „Ball“ Obrazová ochranná známka logo ŠKODA AUTO a.s. Ochranná známka Laurin a Klement Ochranná známka Logo Škoda Plzeň Servisní ochranná známka logo ŠKODA originální díly Design víka motorového prostoru Octavia Design předního nárazníku RC model Fabia S2000 RC model Fabia S2000 Napodobenina blatníku Škoda Napodobenina kapoty motoru Škoda Napodobenina nárazníku motoru Srovnání napodobenin a originálů
15 15 15 15 16 16 17 21 21 21 21 34 35 35 36 36 37 40 40 41 42 42 44
Seznam tabulek Tabulka č.1 Počet případů vymáhání práv k průmyslovému vlastnictví 2005-2007 Tabulka č.2 Počet případů vymáhání práv k průmyslovému vlastnictví 2013 - 2014
Seznam grafů Graf č.1
Počet případů řešených sdružením REACT
47
Graf č.2
Počet případů řešených v letech 2011 - 2013
58
Graf č.3
Počet přihlášek v letech 2006 – 2013
58
Graf č.4
Podíly zemí na produkci napodobenin
59
Graf č.5
Celkový počet případů řešených v letech 2005 – 2013
63
Seznam příloh Příloha č.1
Formulář žádosti o přijetí celního opatření
Příloha č. 2
Výstražný dopis
Příloha č.1 Formulář žádosti o přijetí celního opatření
Příloha č. 2 Výstražný dopis Věc: PORUŠOVÁNÍ PRŮMYSLOVÝCH PRÁV SPOLEČNOSTI ŠKODA AUTO a.s. Dobrý den, pane …………, obracíme se na Vás v návaznosti na Vaši internetovou prezentaci www……..cz nabízející …………… Na těchto internetových stránkách se opakovaně vyskytuje ochranná známka „ŠKODA AUTO“ logo, registrovaná u Úřadu Průmyslového Vlastnictví ČR pod číslem 176991, dále pak prostřednictvím národních a mezinárodních přihlášek chráněná celosvětově. Jejím vlastníkem je společnost ŠKODA AUTO a.s. Tato ochranná známka je navíc opakovaně pouţita i na objektu Vaší provozovny. Internetové stránky www……….cz vedle toho obsahují i oficiální fotografie osobních vozů značky Škoda. V obchodním styku smí práva z průmyslového a jiného duševního vlastnictví uţívat výlučně a pouze jejich vlastník. Jen vlastník můţe udělit oprávnění k jejich uţití třetím osobám, zároveň však můţe tyto osoby vyloučit z jejich neoprávněného uţívání. Tohoto práva tímto využíváme a žádáme Vás o odstranění ochranné známky „ŠKODA AUTO“ logo z Vašich internetových stránek a provozovny. O provedených změnách nás laskavě informujte do ………. Doufáme, ţe se nám tuto nepříjemnou situaci podaří vyřešit smírně, v opačném případě budeme nuceni přistoupit k jejímu řešení soudní cestou. S pozdravem
Přílohy:
Kopie internetových stránek www…….cz Výpis z rejstříku ochranných známek pro ochrannou známku „ŠKODA AUTO“ logo
ANOTAČNÍ ZÁZNAM AUTOR
Bc. Lucie Bydžovská
STUDIJNÍ OBOR
Globální podnikání a marketing Vymáhání práv z průmyslového vlastnictví ve ŠKODA AUTO a.s.
NÁZEV PRÁCE VEDOUCÍ PRÁCE
JUDr. Petr Frischmann
KATEDRA
Globální podnikání a marketing
POČET STRAN
70
POČET OBRÁZKŮ
23
POČET TABULEK
2
POČET PŘÍLOH
2
STRUČNÝ POPIS
Tato diplomová práce se zabývá průmyslovým vlastnictvím a zneužíváním práv z průmyslového vlastnictví, které je v současné době velmi rozsáhlé. Úvodní část práce se věnuje teoretické části, která následně přechází k vymáhání práv z průmyslového vlastnictví ve společnosti ŠKODA AUTO a.s.. Jsou zde uvedeny reálné případy vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a jejich průběh, které řešilo specializované oddělení TZH. Práce obsahuje také porovnání legislativní úpravy v rámci průmyslového vlastnictví v Evropské unii a Čínské lidové republice. V závěru dochází ke zhodnocení práce odborného oddělení TZH a jeho spolupráce s Celní správou ČR, která se rok od roku zlepšuje. Důkazem jsou úspěšně zakončené případy v roce 2013, kdy ze 40 případů bylo úspěšně zakončeno 19 a další jsou stále v procesu.
KLÍČOVÁ SLOVA
Duševní vlastnictví, průmyslové vlastnictví, ochranná známka, průmyslový vzor, ŠKODA AUTO a.s., registrace, EU, náhradní díly, mezinárodní dohody, Celní správa
PRÁCE OBSAHUJE UTAJENÉ ČÁSTI:
ROK ODEVZDÁNÍ
2015
ANNOTATION AUTHOR
Bc. Lucie Bydžovská
FIELD
Marketing Management in the Global Environment Enforcement of Intellectual Property Rights in ŠKODA AUTO as
THESIS TITLE
SUPERVISOR
JUDr. Petr Frischmann
DEPARTMENT
Economics and Management
NUMBER OF PAGES
70
NUMBER OF PICTURES
23
NUMBER OF TABLES
2
NUMBER OF APPENDICES
2
SUMMARY
KEY WORDS
YEAR
2015
This thesis deals with industrial property and abuse of industrial property rights, which is currently very extensive. The first part focuses on the theoretical part, which then passes to the enforcement of industrial property rights in the company ŠKODA AUTO a.s.. There are cases listed real enforcement of industrial property rights and their progress, which dealt with a specialized department TZH. The work also includes a comparison of legislation in the industrial property in the European Union and in the China. The conclusion is to evaluate the work of the expert department TZH and its cooperation with the Customs Administration of the Czech Republic, which is improving year on year. The proof is successfully terminated cases in 2013, when 40 cases were successfully concluded and 19 others are still in process.
Intellectual property, industrial property, trademark, industrial design, ŠKODA AUTO as, registration, EU, spare parts, international agreements, the Customs Administration
THESIS INCLUDES UNDISCLOSED PARTS:
