Masarykova univerzita v Brně Filozofická fakulta Ústav české literatury a knihovnictví Kabinet knihovnictví
KNIHOVNA STRAHOVSKÉHO KLÁŠTERA
Autor:
Lenka Černá
UČO:
64986
Typ studia:
prezenční
Ročník:
1. Brno 2002
1. Obsah 1. 2. 3.
Obsah Úvod Strahov 3.1 Strahovský klášter 3.2 Knihovna kláštera 3.3 Památník národního písemnictví 4. Sály 4.1 Teologický sál 4.2 Filozofický sál 4.3 Chodby mezi sály 5. Zajímavosti 5.1 Významní opati 5.2 Růst fondu 5.3 Dary a odkazy knihoven v průběhu 18. a 19. století 5.4 Obsah fondu 5.5 Kontaktní adresy 5.5.1 Srahovská knihovna 5.5.2 Památník národního písemnictví 6. Poznámky 7. Závěr 8. Seznam vyobrazení 9. Seznam použité literatury
2. Úvod Již na základní škole jsem měla možnost navštívit knihovnu Strahovského kláštera. Samotný vzhled obou sálů na mně zapůsobil do takové míry, že i po několika letech nemohu zapomenout na překrásnou výzdobu a vybavení. Využil jsem této příležitosti, abych se o knihovně dozvěděla víc a nabyté znalosti zprostředkovala touto prací i dalším zájemcům. Tématu Strahov, myslím tím jak klášter, tak samotnou knihovnu, se věnuje mnoho literatury, kterou jsem prostřednictvím Internetu našla v katalozích knihoven různého typu v různých městech. Pouze tři publikace mi byly přístupné přímo v brněnských knihovnách, ostatní jsem se snažila získat prostřednictvím meziknihovní výpůjční služby. Některé mnou požadované knihy byly půjčeny, některé určeny k prezenčnímu studiu, pouze v jednom případě byla moje žádost úspěšná. Písemně jsem se obrátila také přímo na Archiv Památníku národního písemnictví, ale neobdržela jsem žádnou odpověď. Obrázky, které jsem požila k doplnění textu, jsou z publikací uvedených v Seznamu použité literatury a také z Internetu. V práci jsem nejvíce čerpala z díla Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví, ve kterém je jak historie, tak podrobný popis výzdoby obou sálů knihovny. K doplnění mi sloužily další tři publikace uvedené v Seznamu a také Internet. Citace v textu jsou uváděny podle normy ČSN ISO 690 Bibliografická citace. Obsah, forma, struktura (1996). Mé poděkování patří všem knihovnám, na které jsem se obrátila při vyhledávání literatury, především Moravské zemské knihovně a Knihovně Jiřího Mahena v Brně, Městské knihovně v Třebíči a také Státní vědecké knihovně v Olomouci. Zpět
3. Strahov Výsadní postavení v hospodářském a politickém životě země měly ve středověku církevní instituce, které zároveň tvořily panovníkovo mocenské i kulturní zázemí. "Od počátku středověku do 11.stol. existují knihovny převážně v klášterech, jsou to tzv. knihovny pultové - rukopisné knihy bývaly připoutány řetězy k pultům, u nichž se stálo. Zde se knihy zároveň opisovaly."1) Čtení bylo nezbytnou složkou klášterního života. Literární díla se podle obsahu ukládala na různých místech (liturgické knihy v sakristii, ostatní v truhlách nebo ve skříních). Teprve od 13. století byly stavěny speciální prostory pro knihy. Nejinak tomu bylo i v případě Strahovského kláštera, kdy existence knihovny byla nutná již od samotných počátků. Při klášteře se totiž založila škola, ve které byli vychováváni přední mužové země. Zpět
3.1 Strahovský klášter "Vznik kláštera na Strahově spadá do doby posledních let vlády knížete Soběslava I. (+1140)."2) Iniciátorem byl olomoucký biskup Jindřich Zdík, kterého po pouti do Svaté země v roce 1138 napadla myšlenka založit v Praze klášter řeholních kanovníků. Vlastními zakladateli vedle Zdíka byli kníže Vladislav II., jeho žena kněžna Gertruda a pražský biskup Ota. Klášter byl postaven na místě, kde doposud měli svůj úkryt loupežníci. Bylo to dávné místo stráží, "kde se strahovalo" na pokraji velkých listnatých lesů. "Po prvním neúspěšném pokusu (1140) vytvořit českou variantu kanovnického řádu na místě zvaném Strahov, dochází v roce 1143 k pozvání a posléze i k příchodu prvních premonstrátů z porýnského Steinfeldu. Tak vzniká klášter, který se natrvalo zapíše do českých dějin."3) "Půdorys, na němž jsou seskupeny budovy Strahovského kláštera, ukazuje, že budovy ty tvoří v podstatě jediný velký blok s kostelem a provisoriátem k severu, s budovou opatství (prelatury) k severovýchodu, s dlouhým křídlem konventním k jihu a s knihovnou k západu. Tento blok zavírá v sobě nádvoří pleratury, ambit konventu a zahrádku knihovny."4)
Zpět
3.2 Knihovna kláštera "Strahovská knihovna je druhou nejstarší církevní knihovnou v Čechách s nepřerušeným trváním. Ve svých fondech má kolem 140 000 svazků, z toho na 2 000 rukopisů a 2 600 prvotisků. [...] Knihovna dodnes funguje jako vědecká instituce s vlastním katalogem a studovnou, přístupná všem badatelům. Kromě velkých depozitářů má k dispozici dva reprezentační sály, které může vidět každý návštěvník."5) "Předpokládá se, že některé základní knihy přinesli s sebou první mniši ze svého porýnského původního kláštera, takže o Strahovu od počátku platila známá věta Claustrum sine armario quasi castum sine armamentario (Klášter bez knihovny je jako hrad bez výzbroje)."6) Bohužel se z původních steinfeldských děl nezachovalo žádné. Klášter potkalo několik větších i menších pohrom, jež více či méně ovlivnily stavby a případné přestavby budov. "Dne 19. října roku 1258 klášter vyhořel neopatrností jednoho z bratří, který ponechal vedle svého lůžka nechráněnou hořící svíčku."7) Nové nálezy kodexů z nejstarší vrstvy knihovny svědčí o tom, že při požáru nebyly zničeny všechny knižní poklady knihovny, jak se dříve předpokládalo. Archeologické průzkumy také vyvrátily domněnku, ze během husitského období Pražané klášter napadli a vypálili. "Zato však byl dokonale vypleněn a byly spáleny knihy, bohoslužebné předměty a zařízení jak kostela, tak konventu. I když stavebně nebyl objekt výrazně poškozen, klášter se z této pohromy dlouho nemohl vzpamatovat."8) Do roku 1438 byl klášter opuštěn a pak do konce 16. století spíše živořil než žil. "Za obnovitele kláštera a jeho knihovny je pokládán opat a pozdější pražský arcibiskup Jan Lohelius"9), jež na stolec usedl v roce 1586. V jeho díle pokračuje nový opat Kašpar Questenberg, který dál rozšiřoval knižní fond a roku 1627 nechal přenést ostatky zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta z Magdeburku na Strahov a zřídil pro ně mřížovou kapli v hlavní lodi kostela. Nástupcem Questenberga se v roce 1640 stal Kryšpín Fuk, který se proslavil svým "podílem na splavení Vltavy v úseku svatojánských proudů. Za jeho vlády, ke konci třicetileté války, došlo k vyplenění kláštera švédskými vojsky."10) Švédové zaútočili na Malou Stranu a Hradčany a mezi válečnou kořistí bylo i 19 velkých beden, které obsahovaly podstatnou část knihovny v ceně 20 000 zlatých. Tato bohatá kořist počátkem 19. století při požáru finského města Turku shořela. Ovšem strahovským kanovníkům se podařilo ukrýt nejcennější část z literárních spisů, jež se stala základem nové knihovny. "Úkol nově knihovnu vybudovat připadl především opatu Vincenci Makariovi Frankovi, který byl v čele strahovské komunity v letech 1658 - 1669."11) Jeho největším úspěchem bylo v roce 1665 zakoupení celé významné knihovny po Danielu Freislebenovi. "Kupní smlouva neuvádí počet svazků, naznačuje jen její obsah (spisy právnické, historické, teologické, filozofické a politické)."12) Po smrti Franka se v roce 1670 opatem stal Jeroným Hirnhaim, myslitel a teolog. Jehož největším dílem, které přetrvalo dodnes, je stavba nové knihovny - dnešního Teologického sálu. "Po celé sedmnácté a začátkem osmnáctého století pokračují opatové v přestavbě kláštera v barokním stylu. [...] Klášter zažil ještě jedno velké stavební hnutí, a to po vpádu francouzských a bavorských vojsk do Prahy v roce 1742, kdy byl vybombardován. Po tomto poničení kláštera nastává tedy další stavební aktivita opatů, při níž je přestavěn kostel i
klášterní areál. V roce 1779 se stává opatem Václav Mayer, poslední velký stavebník na opatském trůnu. Jeho největším dílem je stavba nové knihovny, již v klasicistním slohu, dnešního Filozofického sálu."13) "Po tomto vypětí v budování knihovny došlo v druhé polovině 19. století k jisté stagnaci, která byla od počátku 20. století vystřídána neobyčejným úsilím, zaměřeným k novému katalogizačnímu zpracování celého fondu. Tuto mravenčí práci vzal na sebe knihovník Cyril Straka (1868 - 1927), později jeho nástupce Vít Hůlka. Byl to především historik Straka, který řadou zasvěcených prací objevil a zveřejnil významné památky této knihovny."14) V této podobě klášter i s knihovnou zůstal až do roku 1950, kdy byl komunistickým režimem zabrán a v roce 1953 proměněn v Památník národního písemnictví. "Po změně politických poměrů v roce 1989 byl klášter opětovně vrácen premonstrátskému řádu a ten přistoupil k nákladné rekonstrukci objektu. [...] Uskutečnila se nejen obnova stavební, ale především obnova řeholního života."15) Obnova strahovského komplexu byla ukončena již roku 1994. Zpět
3.3 Památník národního písemnictví "Byl založen v roce 1953. Stal se v první řadě ústředním literárním muzeem, zabývajícím se shromažďováním vzácných památek o životě a díle našich národních velikánů. Na počátku šedesátých let byl do něho převeden literární archív Národního muzea a přičleněno k němu Muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše. Patří k němu Strahovská knihovna a také rozsáhlá knihovna nová, budovaná pro potřeby literární vědy v posledních několika desetiletích. Dnes má kolem devíti set tisíc svazků knih. V knihovnách kláštera můžeme mimo jiné najít Zlomky evangelia sv. Marka, slavný Vyšehradský kodex, české prvotisky, kroniky, herbáře, spisy hvězdáře Tycho de Brahe a cestopisy."16) Zpět
4. Sály 4.1 Teologický sál Teologický sál je nejstarší částí klášterní knihovny. Zbudován byl v horním podlaží západního křídla a stavitelem je italský štukatér Jan Dominik Orsi. Sál byl vystavěn roku 1761 za opata Jeronýma Hirnhaima. Ten ve svém spis De typho zdůrazňoval nezbytnou potřebu vědeckého vzdělání pro řeholníky, proto velice pečoval o novou knihovnu. "Od konce roku 1671 se Hirnhaim zabýval rozvržením a uložením knih a dal pokyn k provedení systematického katalogu a sepsání knihovního řádu o 34 paragrafech; k
uskutečnění obého došlo roku 1672."17) V sále v 17. století proběhla velká barokní přestavba, která snížila první patro. Tím bylo způsobeno, že podlaha Teologického sálu je o 220 cm výš než barokní průběžná chodba jižního konventního křídla. Přesto se tento sál řadí k umělecky nejpůsobivějším prostorům raného baroka u nás. "Vnitřní prostor sálu je dlouhý, nízký a poměrně široký, osvětlen zdvojenými okny po délce."18) Drobné malby na oknech jsou dílem Jana Dominika Orsi. Roku 1721 kvůli nárůstu počtu knih a také blížící se oslavě stého výročí přenesení ostatků zakladatele premonstrátského řádu sv. Norberta z Magdeburku na Strahov (1627) nechal tehdejší opat Marian Hermann Teologický sál prodloužit. S přestavbou souvisela nová fresková výzdoba, které se v letech 1721 - 1727 ujal strahovský premonstrát Siard Nosecký (syn Václava Noseckého). "Jsou zde zobrazeny výjevy na téma z Knih moudrosti, přísloví, žalmů, ale i Nového zákona o vztahu k moudrosti, poznání a lidského vědění v konfrontaci s náboženstvím."19) Interiér tvoří skříně z roku 1632, které pokrývají celou plochu stěn. "Pouze nad oběma vchody do sálu je sled skříní přerušen menší zamřížovanou skříňkou, kam byly ukládány knihy zakázané církevní cenzurou (libri prohibiti)."20) Dále zde najdeme sbírku zeměpisných i astronomických glóbů ze 17. až 19. století (tři z nich pocházejí od známého nizozemského kartografa 17. století Viléma Blaeua). "V sále je rovněž trvale umístěna pozdně gotická socha sv. Jana Evangelisty držícího v ruce knihu v zajímavé středověké sáčkové vazbě."21) Knihovna byla původně určena pro knihy ze všech oborů, ale po stavbě nového sálu (Filozofického) koncem 18. století tu zůstaly pouze knihy náboženského obsahu a sál byl proto označován jako Teologický. Fond dnes "soustřeďuje teologickou literaturu v širších
souvislostech evropského vývoje"22). Obsahuje 16 000 svazků - všechna základní papežská díla, životy svatých, postily a mnohá kázání. "Reprezentačně je zastoupena reformace a ještě bohatěji díla protireformace, zvláště četné spisy jezuitských autorů [...]. Podstatně chudší jsou [...] knihy z Anglie a Španělska."23) Zpět
4.2 Filozofický sál Podnětem ke stavbě nového knihovního sálu bylo získání kolekce knih od sběratele Jana Clausera (1775) a kancelisty fiskálního úřadu Jana Heidla (1780). Sál byl zbudován za opata Václava Josefa Mayera a prameny uvádějí, že největší zásluhu na projektu knihovny má Ignác Jan Palliardi. Výstavbu provázelo několik událostí, např. sesuv stěny s lešením, rozbití štítu vytesaného z jediného bloku nebo zrušení sesterského kláštera premon-strátského řádu v Louce u Znojma. Opat Mayer zakoupil z louckého kláštera knihovní skříně, které "zhotovil v rozmezí jednoho desetiletí truhlář Jan Lahofer z Tasovic u Znojma z aleje mocných ořechů na louckém panství"24). "Po jejich převozu se však zjistilo, že rozměry neodpovídají stavební dispozici už postavené budovy. Byly dvě možnosti: upravit skříně, nebo přestavět budovu. Opat Mayer sáhl raději ke druhé možnosti a nechal novostavbu předělat. Budova byla zvýšena, část oken zazděna a jedna stěna knihovny úplně nově postavena i za cenu, že se musely znovu zpevňovat základy. Vše bylo dokončeno v roce 1792."25) Po rekonstrukci chtěl opat, aby se knihovní sál nejen vybavením, ale i výzdobou podobal loucké knihovně. Proto nejprve oslovil Josefa Winterhaldera, nejlepšího žáka vídeňského malíře Františka Antonína Maulbertsche, který vytvořil původní fresky v Louce. Později (1793) však práci nabídl samotnému Maulbertschovi a ten sál vymaloval podle rozvrhu malby v knihovně loucké. "Strop sálu pokrývá malba znázorňující duchovní zápas lidstva o poznání pravé moudrosti. Po straně k východu alegorie počíná v řeckém mythu, na západní straně pokračuje v řecké filosofii, na severu ve Starém zákoně a na jihu končí Novým zákonem. Uprostřed je alegorie Věčné moudrosti. Pod ní směrem k západu nápis 'Venceslaus secundus hic primus' (Václav II., zde první), připomíná zakladatele sálu; nad ním anděl drží korouhev s opatským znakem. Na východní stěně při vchodu je signatura autorova: 'Anton Maulbertsch, pinxit anno 1794'. Ve výklenku západní stěny je zavěšen sádrový medailon s podobiznou opata
Lamberka, zakladatele klášterní knihovny v Louce."26) "Zevnějšek knihovny prozrazuje historii její stavby: zdvojená slepá okna západní stěny Filosofického sálu jsou kopií starších oken sálu Theologického a hořejší část budovy ukazuje dodatečné zvýšení a zkrácení hlavního sálu."27) K mobiliáři Filozofického sálu patří např. skládací stolek, obsahující židli a schůdky (pravděpodobně vyrobený truhlářem Lahoferem), šest plastik starověkého Říma, sem umístěných v roce 1966 (nejpozoruhodnější je torzo Afrodity) nebo kompilační kolo skládající se z řady pultů - nakloněných do polohy vhodné k položení svazků -, které jsou upevněny ke dvěma bočním kolům; na prvním předsunutém pultu lze opisovat z rozložených knih. Původně sloužilo k výpisům knihovních katalogů kodexové podoby. Ve skříních je asi 50 000 svazků z mnoha vědních oborů, které "byly přednášeny ve starší době na filozofických fakultách, tedy vedle filozofie, historie, filologie také geografie, přírodní vědy, astronomie a matematika"28). Na prvním místě v sále se signaturou A A I stojí naučná díla francouzských encyklopedistů (paradoxně jsou na Maulbertschově nástropní desce zatracováni). Ovšem ještě významnější místo zaujímá dar císařovny Marie Luisy, manželky Napoleona I., která v roce 1813 Strahov navštívila. Těchto 10 svazků ( 6 svazků o liliovitých rostlinách od J. P. Redoutéa a 4 svazky reprodukcí obrazů a soch z pařížského Louvru) je uloženo v perletí vykládané skříni stojící uprostřed sálu. Velice zajímavé je také oddělení zeměpisných atlasů; většina má ručně kolorované mapy, které působí jako grafické dílo. Zpět
4.3 Chodby mezi sály "Teologický sál spojují s Filozofickým sálem dvě rovnoběžné chodby. V první, kterou může běžný návštěvník zhlédnout, se nachází sbírka právnické literatury, dále literatury medicínské a farmaceutické. Je zde i zajímavá dendrologická knihovna pocházející z roku 1825, jež obsahuje 68 svazků dokumentujících dřeviny rostoucí u nás. Každý svazek je věnován jednomu stromu. Desky tvoří dřevo stromu, na hřbetě je kůra a uvnitř je zachycen vývoj stromu od kořínku, přes větve, listy, květy až po plody. Před Filozofickým sálem se nachází Kabinet kuriozit, jehož pokračování je v chodbě spojující oba sály na protilehlém konci.Kabinet kuriozit je prototypem dnešního přírodovědného a historického muzea a jeho základem je sbírka barona Ebena, kterou klášter zakoupil v roce 1798. Jsou zde shromážděny archeologické vykopávky, přírodovědné sbírky, sklo, porcelán, předměty uměleckého řemesla, zbraně, model válečné lodi ze 16. století apod."29) Zpět
5. Zajímavosti 5.1 Významní opati OBDOBÍ PŮSOBENÍ 1586 - 1612 1612 - 1640 1640 - 1658 1658 - 1669 1670 - 1679 1679 - 1690 1690 - 1711 1779 - ?
JMÉNA OPATŮ Jan Lohelius Kašpar Questenberg Kryšpín Fuk Vincenc Makarius Frank Jeroným Hirnhaim Hyacint Hohmann Vít Seipel Václav Josef Mayer
ČINY obnova Strahova po husitských válkách převezení ostatků sv. Norberta splavnění Vltavy zakoupení nové knihovny Teologický sál klášterní trakt klášterní trakt Filozofický sál Zpět
5.2 Růst fondu ROK 1679 1756 1950 1995
POČET SVAZKŮ 5 564 12 000 130 000 140 000 Zpět
5.3 Dary a odkazy knihoven v průběhu 18. a 19. století dary právníka Jana K. Schambogena a lékaře Jana Fr. Löwa z Erlsfeldu knihovna Jana Clausera a Jana Heidla zrušená kolej sv. Norberta a milevský klášter sbírka latinských a řeckých klasiků od Josefa z Riggerů knihovna po řediteli pražské hvězdárny Antonínu Stranadovi soubor knih, novin a časopisů z doby humanistické a probuzenecké od bibliotekáře Bohumíra Jana Dlabače knihovna po bibliografu Bartschovi knihovna kanovníka Václava Peutelschmidta (9 000 svazků)
knihovna peruckého faráře J. Hausera (8 000 svazků) knihovny zemřelých členů řádu: Emerich Petřík, Jarloch Strniště, Jeroným Zeidler, Jiří Měcháček, Method Zavoral, ... dar Josefa Dobrovského vlastní produkce České akademie věd a umění, Archívu ministerstva vnitra, ... Zpět
5.4 Obsah fondu RUKOPISY
Strahovský evangeliář
- jeden z nejstarších rukopisů z roku 860 - iluminační výzdobou představuje trevírskou školu - vazba je z doby románské s dodatky z doby gotické a renesanční
kodex se zlomkem Dalimilovy kroniky staročeské překlady Cesty po světě Jana Mandevilly a Tristan a Isolda knihovní řád Strahovské knihovny Leges Bibliothecae Strahoviensis - vydán za opata Jeronýma Hirnhaima v roce 1672 překlad Starého zákona Strahovská bible - z Dlabačovy pozůstalosti Al-Sufího Hvězdný - získal ho císař Karel IV. atlas - je k němu připojeno židovskoarabské pojednání o magických účincích drahokamů a kamejí
PRVOTISKY Český žaltář - obsahuje explicit vysvětlující podstatu knihtisku Nový zákon
- neilustrovaný - z doby před rokem 1487 - je tištěn českou bastardou, podobnou prvním naším tiskům plzeňského období
Kronika trojánská - druhé vydání z tiskárny Jonaty z Vysokého Mýta Zápisky o válce galské
- dílo Caesarovo - vydali italští tiskaři Sweynheym a Pannartz v Subiacu u Říma
De doctrina christiana - spis Augustinův - vytištěn Johannesem Fustem v Mohuči Rechnung auf alle Kaufmannschaft - jakési obchodní účetnictví z roku 1489 - z dílny Conrada Kachelofena Světová kronika - geograficko-historické dílo Hartmanna Schedela z roku 1493 - latinské i německé vydání a pozdější (1497) zmenšené vydání
BIBLE
bible tzv. Šelnberská - znaky šelnberského rodu - gotický kodex z roku 1446 Česká bible - prvotisk domácího původu z tiskárny Severýna - Kampa Bible kutnohorská - od tiskaře jedné knihy Martina z Tišnova z roku 1489 Bible kralická - 6 dílů z let 1579 - 1594 edice anglické, arabské, dánské, francouzské, německé, řecké, hebrejské, španělské, holandské, maďarské, italské, laponské, latinské, polské, rumunské, ruské, srbské, švédské, syrské
ILUSTROVANÁ LITERÁRNÍ DÍLA Památník Sebalda Plana - podpisy části císařského poselstva do Cařihradu z roku 1578 - v roce 1591 se do památníku podepsal Tycho Brahe knihy hodinek cestopis Bedřicha z Donína - cesty do Itálie v 17. století náčrtník grafika Jana Willenberga - soubor pohledů na česká města
ZEMĚPISNÉ ATLASY Theatrum orbis terrarum - dílo Abrahama Ortalia z roku 1570 - dva francouzské (1598, 1609) a jeden německý (1604) Atlas sive cosmographicae meditationes de fabrica mundi et fabricata figura
- 1595 - dal jméno všem sbírkám map
Novum ac magnum theatrum urbium Belgiae - obsahuje plány belgických měst v geometrickém provedení Description de l´Égypte - druhé vydání souboru 11 svazků popisujících Egypt
ASTRONOMIE De revolutionibus omnium coelestium - Koperníkův spis o pohybu nebeských těles zavrženo církví Georgii Purbachii Theoricae novae planetarum - obrazy poloh nebeských těles
Philosophia naturalis - vlepené astronomické rytiny FILOZOFICKÁ DÍLA Francis Bacon, Thomas Hobbes, René Descartes, Gottfried Wilhelm Leibnitz - více Baruch Spinoza, Blaise Pascal - méně AUTORSKÉ VĚNOVÁNÍ Methodi herbariare a Řád apatekářský - lékař a botanik Adam Talužanský věnoval v roce 1592 své spisy M. Danielu Adamovi z Veleslavína 19. STOLETÍ Deník hudebního skladatele Jana Jakuba Ryby MISTR JAN HUS Výklad Věřím v Boha a o modlitbě Kázání zlomek traktátu o svatokupectví JAN AMOS KOMENSKÝ Nedobytelný hrad Truchlivý Orbis pictus - vydané v roce 1967 v Austrálii JAN JESENIUS De sanguine, vena secta dimissio initium - latinský lékařský spis opis Jeseniovy zprávy o jeho diplomatických cestách do Uher Zpět
5.5 Kontaktní adresy
5.5.1 Strahovská knihovna Ředitel: Mgr. Evermod Gejza Šidlovský Adresa: Klášter premonstrátů na Strahově, Strahovské nádvoří 1/132, 118 38 Praha 1 Telefon: 02/20 51 66 54 Fax: 02/33 35 57 12 E-mail:
[email protected]
Otevřeno: denně 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17. Vstupné: dospělí 50 Kč snížené 30 Kč pro skupiny žáků českých škol 10 Kč prodej vstupenek končí 15 minut před koncem zavírací doby Poplatky: za fotografování 50 Kč za filmování 100 Kč Studovna knihovny: otevřena v úterý a ve čtvrtek 9.00 - 16.00 v pátek 13.00 - 16.00 Zpět 5.5.2 Památník národního písemnictví Ředitelka: PhDr. Eva Wolfová Adresa: Strahovské nádvoří 1, 118 38 Praha 1 Telefon: 02/20 51 66 95 Fax: 02/20 51 75 77 E-mail:
[email protected] Otevřeno: denně kromě pondělí 9.00 - 17.00 Vstupné: výstavy - dospělí 30 Kč - snížené 15 Kč pořady - dospělí 20 Kč - snížené 10 Kč Studovna PNP: otevřena v pondělí a ve středu 9.00 - 16.30 v úterý a ve čtvrtek 9.00 - 17.30 v pátek 9.00 - 14.30 Literární archív PNP: telefon: 02/20 51 66 57 Zpět
6. Poznámky 1) PROCHÁZKOVÁ, Iva. Informační zdroje a jejich využívání II: Historie knihoven [online]. 2001 [cit. 2002-04-20]. Dostupné na WWW: URL: http://library.upce.cz/knihovna/infvychova/predn2.doc. 2) SOKOLOVÁ, Jiřina. Strahov - královská kanonie premonstrátů. Praha: Vyšehrad, 1941, s. [neuvedeno]. 3) ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, PRAEM, O. Strahov. Děčín: České panorama, 1995. ISBN 80-901717-6-1, s. 2. 4) SOKOLOVÁ, Jiřina. Strahov - královská kanonie premonstrátů. Praha: Vyšehrad, 1941, s. [neuvedeno]. 5) ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, PRAEM, O. Strahov. Děčín: České panorama, 1995. ISBN 80-901717-6-1, s. 24. 6) KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 12. 7) KUBÍČEK, Alois, LÍBAL, Dobroslav. Strahov. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955, s. 12. 8) ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, PRAEM, O. Strahov. Děčín: České panorama, 1995. ISBN 80-901717-6-1, s. 4. 9) KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 12. 10) ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, PRAEM, O. Strahov. Děčín: České panorama, 1995. ISBN 80-901717-6-1, s. 6. 11) KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 16. 12) KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 16. 13) ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, PRAEM, O. Strahov. Děčín: České panorama, 1995. ISBN 80-901717-6-1, s. 6 - 8. 14) KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 18. 15) ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, PRAEM, O. Strahov. Děčín: České panorama, 1995. ISBN 80-901717-6-1, s. 8. 16) MIKOŠKA, Jaroslav. Z historie... [online]. [cit. 2002-04-20]. Dostupné na WWW: URL: http://www.mravenec.cz/henry/File-hist/Strahov.doc.
17) KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 62. 18) SOKOLOVÁ, Jiřina. Strahov - královská kanonie premonstrátů. Praha: Vyšehrad, 1941, s. [neuvedeno]. 19) ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, PRAEM, O. Strahov. Děčín: České panorama, 1995. ISBN 80-901717-6-1, s. 24. 20) KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 92. 21) ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, PRAEM, O. Strahov. Děčín: České panorama, 1995. ISBN 80-901717-6-1, s. 24. 22) KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 28. 23) KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 32. 24) KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, 101. 25) ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, PRAEM, O. Strahov. Děčín: České panorama, 1995. ISBN 80-901717-6-1, s. 28. 26) SOKOLOVÁ, Jiřina. Strahov - královská kanonie premonstrátů. Praha: Vyšehrad, 1941, s. [neuvedeno]. 27) SOKOLOVÁ, Jiřina. Strahov - královská kanonie premonstrátů. Praha: Vyšehrad, 1941, s. [neuvedeno]. 28) KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 32. 29) ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, PRAEM, O. Strahov. Děčín: České panorama, 1995. ISBN 80-901717-6-1, s. 24 - 26. Zpět
7. Závěr Hlavním cílem této práce mělo být rozšíření mých vlastních znalostí o knihovně Strahovského kláštera. Vyhledáváním informací a studiem literatury jsem se dozvěděla mnoho nového z historie i současnosti a zjistila jaké poklady knihovna uchovává. Sepsáním mé práce jsem se pokusila Strahovskou knihovnu přiblížit i ostatním. Účelem nebylo podat vyčerpávající informace, ale spíše upozornit na významné mezníky a zajímavosti, aby si i ostatní uvědomili, že Strahovský klášter s knihovnou je důležitou součástí naší národní historie, a že stojí za to se o něj více zajímat a určitě ho navštívit. Zpět
8. Seznam vyobrazení Plán Strahovského kláštera. SOKOLOVÁ, Jiřina. Strahov - královská kanonie premonstrátů. Praha: Vyšehrad, 1941, s. [neuvedeno]. Památník národního písemnictví. KUBÍČEK, Alois, LÍBAL, Dobroslav. Strahov. 1. II. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955, s. 93. Teologický sál. Strahovský klášter premonstrátů [online]. [cit. 2002-04-20]. Dostupné na III. WWW: URL: http://www.vol.cz/MONASTERY/cz/flash.htm. Jan Evangelista se sáčkovou vazbou. KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, IV. Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 29. [část obrázku]. Filozofický sál. Strahovský klášter premonstrátů [online]. [cit. 2002-04-20]. Dostupné V. na WWW: URL: http://www.vol.cz/MONASTERY/cz/flash.htm. Václav II., zde první. KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. VI. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 125. [část obrázku]. F.A.Maulbertsch. KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská VII. knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 144. [část obrázku]. Kompilační kolo. KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská VIII. knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 56. [část obrázku]. Strahovský evangeliář. ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, PRAEM, O. Strahov. Děčín: IX. České panorama, 1995. ISBN 80-901717-6-1, s. 20. Titulní list rukopisu knihovního řádu. KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, X. Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988, s. 55. Trojánská kronika. Trojánská kronika [online]. [cit. 2002-04-28]. Dostupné na WWW: XI. URL: http://www.clavmon.cz/sttisky/repertorium/urb14.html. Strahovský klášter. Pražská informační služba. Památky [online]. [cit. 2002-04-20]. XII. Dostupné na WWW: URL: http://www.pis.cz/c/opraze/pamc/04.html.
I.
Zpět
9. Seznam použité literatury KNEIDL, Pravoslav, ROLLOVÁ, Anna, PREISS, Pavel. Strahovská knihovna Památníku národního písemnictví. 1. vyd. Praha: PNP, 1988. KUBÍČEK, Alois, LÍBAL, Dobroslav. Strahov. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955. SOKOLOVÁ, Jiřina. Strahov - královská kanonie premonstrátů. Praha: Vyšehrad, 1941. ŠIDLOVSKÝ, Evermod Gejza, PRAEM, O. Strahov. Děčín: České panorama, 1995. ISBN 80-901717-6-1. Elektronické dokumenty: Jorma. Co, kdy v Praze [online]. Březen 2002 [cit. 2002-04-20]. Dostupné na WWW: URL: http://www.cokdyvpraze.cz/klastery.html. MIKOŠKA, Jaroslav. Z historie... [online]. [cit. 2002-04-20]. Dostupné na WWW: URL: http://www.vol.cz/henry/File-hist/Strahov.doc. Muzea Prahy [online]. [cit. 2002-04-20]. Dostupné na WWW: URL: http://www.prag-penzion.cz/muzea.html. Památník národního písemnictví [online]. 25. března 2002 [cit. 2002-04-20]. Dostupné na WWW: URL: http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz. PAVEK, Vladimír. SDRUK: Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna [online]. Červen 2001 [cit. 2002-04-20]. Dostupné na WWW: URL: http://www.cbvk.cz/win/cr/sdruk/kks/kks.htm. Pražská informační služba. Památky [online]. [cit. 2002-04-20]. Dostupné na WWW: URL: http://www.pis.cz/c/opraze/pamc/04.html. PROCHÁZKOVÁ, Iva. Informační zdroje a jejich využívání II: Historie knihoven [online]. 2001 [cit. 2002-04-20]. Dostupné na WWW: URL: http://library.upce.cz/knihovna/infvychova/predn2.doc. Strahovský klášter premonstrátů [online]. [cit. 2002-04-20]. Dostupné na WWW: URL: http://www.vol.cz/MONASTERY/cz/flash.htm. Trojánská kronika [online]. [cit. 2002-04-28]. Dostupné na WWW: URL: http://www.clavmon.cz/sttisky/repertorium/urb14.html. UAB In Your Pocket. Sightseeing [online]. Březen 2002 [cit. 2002-04-20]. Dostupné na WWW: URL: http://www.inyourpocket.com/czech/Prague_see.shtml. Zpět
