KNIHOVNA AV ČR 115 22 Praha 1, Národní 3
informace
4/2004
KNIHOVNA Akademie věd České republiky
INFORMACE è. 4 / 2004
Praha, prosinec 2004
ÚVODEM Vážení přátelé, 1. května 2004 jsme vstoupili do Evropské unie a v tomto čísle chceme na tuto skutečnost reagovat nahlédnutím do evropského dění, dokonce i trochu dál. Chceme-li řešit otázky naší profese na domácí půdě, jen sami od sebe se poučit nemůžeme, a proto se tedy chceme podělit o to, co jsme měli možnost postřehnout v zahraničí. Na Vás záleží, zda se budete zajímat i do hloubky a využijete odkázané adresy. Ráda bych se s Vámi rozdělila o osobní zkušenost z vlastních cest. Mé první cesty do zahraničí počátkem devadesátých let, tedy účast na konferencích, provázelo obvykle „Odkud že jste? Z Prahy? Great!“ a někdy následovaly otázky, které ukazovaly na nedůvěru v naši civilizaci. Pamatuji se, jak se v Kolíně nad Rýnem divili v roce 1990, že umím zacházet s počítačem (ženská z Československa!!) a dokonce si prohlédnout Beilsteina na disketě (té sedmipalcové). V poslední době bylo znát, že už nás berou mezi „my, co jsme v Unii“a počítají s naším profesionálním názorem. Ten vývoj a rozdíl jsem tedy pocítila na vlastní kůži stejně jako druhou stránku věci. Prožila jsem kupříkladu pár dní v Baden-Baden, bylo to právě týden po onom 11. září, podruhé jsem strávila podivný den na amsterdamském letišti Shiphol, právě v den, kdy byl zavražděn režisér van Gogh. Vypjatá atmosféra s přidruženým zmatkem ve všech službách a informacích – to jsou situace, které pak sdílíme s ostatními, od nichž jsme bývali dříve odděleni. To je tedy to sdílení dobrého i zlého. Doufejme jen, že si to myslí i ti, s nimiž sdílíme a sdílet nadále budeme. Ale nezačíná to u Evropy a členských zemí EU, tam je už ten vrchol. Počátky jsou v nás samých, v našem okolí, na našem pracovišti, v rodině, domě, ulici a městě. A to nechci ani náhodou mentorovat, ale jen vyjádřit svůj pocit ze současného dění a trochu obavy, zda se to všechno jedenkrát naučíme zvládat. Přeji pěknou zimu a ještě hezčí jaro. Ivana Kadlecová 3
Mezinárodní federace knihovnických asociací (IFLA)
Kongres IFLA v Buenos Aires
V pořadí druhý světový knihovnický a informační kongres Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí IFLA (ve skutečnosti šlo již o 70. výroční konferenci IFLA) se letos konal ve dnech 22.–27. srpna 2004 v hlavním městě Argentiny v Buenos Aires.1 Tato vrcholná světová knihovnická akce se uskutečnila poprvé v historii IFLA v Latinské Americe, a proto to byla pro jihoamerické knihovníky a knihovny velice prestižní událost. Účastníky kongresu ve vstupním informačním materiálu srdečně přivítal sám argentinský prezident Néstor Kirchner. Vysoce ocenil roli knihoven a knihovníků, popřál kongresu úspěšný průběh a jeho účastníkům příjemný pobyt v Buenos Aires. Tento kongres – některými nazvaný „kongres tango“ – se stal skutečně latinskoamerickou záležitostí. Svědčí o tom čísla o počtu delegátů z jednotlivých zemí. Z Argentiny jich bylo 618, z Brazílie 117, z Chile 109. Celkový počet účastníků ze 121 zemí činil 3 835, tedy přes 22% bylo z jihoamerických států. Hlavní téma letošního kongresu „Knihovny: Nástroje výchovy a rozvoje“ (Libraries: Tools for Education and Development) se probíralo na více než 220 zasedáních, v plénu i v sekcích nebo při plakátových sděleních. Nejdůležitější jednání (celkem jich bylo 40) byla tlumočena simultánně do pěti jazyků IFLA – do španělštiny, angličtiny, francouzštiny, ruštiny, němčiny, čímž byl dosažen rekord v porovnání s předchozími výročními konferencemi. Zahajovací plenární zasedání se konalo ve slavném Teatro Colón, v divadelní budově, která patří v argentinském hlavním městě 1
http://www.ifla.org/IV/ifla70/cinfo-e.htm 4
k největším a nejobdivovanějším divadelním scénám. Zahájila je paní Kay Raseroka z Botswany, současná prezidentka IFLA. Hlavní referát na téma „Kniha v globalizovaném světě“ pronesl významný argentinský spisovatel Tomás Eloy Martínez. S velkým zájmem bylo přijato vystoupení Adolfo Peréze Esquivela, argentinského nositele Nobelovy ceny, nazvané „Mezi zdmi informací a svobody“. Stejně početně bylo navštíveno i zasedání k problematice celoživotního vzdělávání s čelnými představiteli UNESCO, na němž zazněly informace „z první ruky“ o výsledcích Světového summitu o informační společnosti (I. fáze – Ženéva, prosinec 2003) a o přípravách jeho druhé fáze (Tunis, listopad 2005). Kongresová jednání se tentokrát konala na dvou místech, ve dvou hotelech – Hilton a Sheraton, mezi nimiž zajišťoval dopravu delegátů autobus. Tato skutečnost delegátům žel znemožňovala plynule přecházet ze sálu do sálu podle vybraného programu, jak to bývalo obvyklé na jiných místech. Program byl bohatý, jak už bylo uvedeno, na více než dvou stech zasedání vystoupilo přes 400 referentů a lektorů, uskutečnilo se 80 plakátových (posterových) prezentací. Z pohledu jednotlivce byl program přeplněný, takže bylo nutno velice pečlivě vybírat a zvažovat vlastní časové možnosti. Ke konferencím IFLA nerozlučně patří velká výstava firem, tentokrát se zde na ploše 1 392 m2 představilo 96 vystavovatelů, pro delegáty na výstavě fungovaly internetové kavárny. Mezi vystavovateli byly také velké národní knihovny, vydavatelství a vzdělávací instituce. Při večerních společenských a kulturních akcích se pořadatelé snažili přiblížit účastníkům kongresu argentinskou národní kulturu, folklor, historii. Samozřejmě nikdy nechyběly ani excelentní ukázky argentinského tanga. K doprovodnému společenskému a kulturnímu programu patřilo slavnostní zahájení výstavy firem, „Opening Party“, sponzorovaná firmou Thomson ISI, kulturní večer v místním operním divadle, sponzorovaný vydavatelstvím K. G. Saur a Thomson Gale, a společenské akce pořádané dalšími firmami a zastupitelskými úřady. České velvyslanectví tentokrát projevilo o české delegáty již před kongresem zájem a uspořádalo krátké podvečerní setkání v prostorách ambasády. V průběhu kongresu měli delegáti možnost navštívit některou z 23 argentinských knihoven nejrůznějších typů – v Buenos Aires a okolí nebo v blízkém městě La Plata, které je metropolí provincie Buenos 5
Aires. Delegáti se také mohli přihlásit se na některou ze třinácti – jistě zajímavých, ale finančně náročných – exkurzí v Buenos Aires a okolí; nejlevnější byla prohlídka Buenos Aires za 10 amerických dolarů. Jednou z mých prvořadých povinností bylo aktivně se zúčastnit zasedání a programů organizovaných Standing Committee for Public Libraries (SCPL) – tedy stálým výborem, jehož jsem členkou. Výbor kromě řady svých aktivit vydává dvakrát ročně mezinárodní bulletin „Newsletter IFLA Section of Public Libraries, poslední číslo vyšlo v srpnu 2004.1 Sešel se na svém prvním zasedání už v neděli ráno (22. srpna 2004). Ve smyslu zadaných úkolů jsem pro toto zasedání připravila stručnou zprávu o situaci v českém veřejném knihovnictví, věnovanou zejména Koncepci rozvoje knihoven v České republice v letech 2004–2010.2 Tyto zprávy „country reports“ zpracovávají pravidelně i další členové výboru, je možné se s nimi seznamovat na webu IFLA.3 Výbor na svých dvou zasedáních projednával řadu bodů, které se týkají plánovaných úkolů, strategického střednědobého plánu, detailní přípravy akcí na stávající konferenci i návrhů na programy pro konferenci budoucí, schvaloval kromě plánu i rozpočet výboru a vyúčtování vynaložených nákladů. Od výroční konference IFLA v Bostonu (2001) se každoročně koná setkání představitelů národních knihovnických spolků, které nesporně přispívá k lepšímu vzájemnému poznání a seznámení. Národní knihovnické spolky jsou totiž páteří této mezinárodní federace. Tentokrát byla opět na programu debata o výši členských příspěvků národních členů. Nová „pokladní“ (treasurer) paní Ingrid Parent z Kanady informovala o výsledcích poštovního hlasování o způsobu stanovování výše členských příspěvků od příštího roku. IFLA hledá způsob, jak udržovat s národními členy co nejužší kontakt. Na tomto zasedání se představil nový generální sekretář IFLA, kterým se stal pan Ramachandran Rasu z Indie. Na programu závěrečného plenárního zasedání (Closing Session) byla panelová diskuse na téma „Globální partnerství v informační společnosti“. Bohužel se omezila pouze na vystoupení pana Alexe Byrna z Austrálie (to je budoucí předseda IFLA – zastává funkci „President1 2 3
http://www.ifla.org/VII/s8/news/pl-newsletter30.pdf http://www.ifla.org/VII/s8/annual/cr04-cz.htm http://www.ifla.org/VII/s8/annual/country.htm 6
elect“) a paní Mirji Ryynanen, bývalé členky Finského a Evropského parlamentu. Hlavním bodem jednání bylo pak hodnocení konference, vyznamenávání a děkování. Byly vyhlášeny výsledky soutěže o nejlepší bulletin, zvítězil „Newsletter“ sekce Library and Research Services for Parliaments, soutěž o nejlepší poster vyhrála Verena Tibljas z Chorvatska. Kladně byla oceněna také poprvé organizovaná tombola, na níž se losovaly předměty, charakteristické pro jednotlivé země darované delegáty. Vybraná částka 4 000 dolarů bude věnována na financování účasti knihovníků z rozvojových zemí na příštích kongresech IFLA. Nepodařilo se mi zjistit, kým byla vylosována česká krojovaná panenka, kterou jsem do tomboly darovala. Součástí závěrečného zasedání je vždy také představení místa, v němž se bude konat budoucí kongres. Tentokrát to bylo seznámení s norským Oslo pro kongres IFLA v roce 2005. Delegáti dostali také informace o několika konferencích, které se budou konat před tímto kongresem v Norsku a Finsku. V roce 2006 se kongres IFLA uskuteční v Seoulu (Jižní Korea), v roce 2007 přijde na řadu Durban (Jižní Afrika) a v roce 2008 Québec (Kanada). SKIP je národním členem IFLA, institucionálních členů je v ČR v současné době pět.4 Společným úsilím a hlavně zcela konkrétní účastí na práci IFLA se podařilo, že Česká republika (a české knihovnictví) získala v našem oboru – za 14 let obnoveného členství SKIP v IFLA – ve světě velice dobré postavení a jméno. PhDr. Jarmila Burgetová
4
Podrobnosti na str. 11 7
Zprávy z IFLA Tři pilíře IFLA: Společnost, členové a profese Na svém zasedání 10. prosince 2004 se Řídící rada rozhodla schválit nový model činnosti IFLA spočívající na třech pilířích, čímž uznává, že základní funkce IFLA se vztahují ke společenskému kontextu, ve kterém knihovny a informační zařízení působí, profesním záležitostem a členské základně IFLA. Tyto tři pilíře podporuje infrastruktura, kterou nabízí ústředí federace, IFLANET a řídící orgány federace. • Pokud jde o společnost, IFLA se zaměří na roli a vliv knihoven a informačních služeb ve společnosti a otázky, které určují a vymezují prostředí, v němž knihovny na celém světě působí. Tyto otázky jsou vznášeny prostřednictvím FAIFE, CLM, Blue Shield (Modrý štít) a naší lobby na Světovém summitu o informační společnosti (WSIS) a dalších důležitých akcích. Příští rok ovšem (2005) budeme muset klást obzvláštní důraz na zmíněný summit, jemuž IFLA věnovala značné úsilí s velmi dobrými výsledky. Musíme tohoto úsilí a dosažených výsledků plně využít zejména v další etapě směřující k setkání v Tunisu v listopadu 2005 a k dosažení dlouhodobých cílů. • Pokud jde o profesi, IFLA se zaměří na otázky, jež jsou reprezentovány dlouhodobě stanovenými Hlavními aktivitami – ALP, ICABS, PAC, UNIMARC – a sekcemi a divizemi. Ty se soustřeďují na základní problémy naší profesní praxe a pomáhají knihovnám a informačním službám plnit jejich záměry a uspokojovat potřeby uživatelů v rychle se měnícím globálním prostředí. • Členská základna je samozřejmě středem zájmu všech orgánů IFLA. Soubor aktivit IFLA je zde představován - službami nabízenými členům - správou záležitostí spojených s jejich členstvím v IFLA - konferencemi a publikační činností Musíme společně pracovat na tom, abychom naši Federaci učinili živější, přitažlivější a užitečnější pro členy na celém světě. 8
Všechny tyto tři pilíře a základní infrastruktura jsou ovšem na sobě vzájemně závislé a nemůžeme je pokládat za izolované entity. Nabízejí cestu porozumění a prezentace IFLA jako celku jak odborníkům z knihoven a informačních zařízení, tak také orgánům státní správy i širší veřejnosti. Tyto tři pilíře by měly také poskytnout rámec pro řízení IFLA a záměry by měly být reflektovány koncepční rozpočtovou strategií. Pracovní komise Řídící rady se zaměřují na společenský kontext, zdokonalení IFLANETU a nový přístup ke správě rozpočtu na akce, které mají být identifikovány začátkem roku 2005. V rámci těchto priorit se přisuzuje největší význam • WSIS, WIPO a dalším současným iniciativám, které lobují ve prospěch knihoven a informačních zařízení, • IFLANETu jako médiu podporujícímu angažovanost a komunikaci v rámci Federace i mimo ni • potřebě modernějších přístupů k řízení a financování. Dalšími pilíři a oblastmi činnosti se budeme zabývat později.
Kay Raseroka President
Alex Byrne President-elect
The Hague, 10 December 2004
Novoroční dopis prezidentů IFLA
Jak již bylo oznámeno, pan Ramachandran rezignoval na funkci Generálního tajemníka. Pan Sjoerd Koopman, koordinátor odborných aktivit, byl jmenován zastupujícím Generálním tajemníkem do doby než bude jmenován nový generální tajemník. Sjoerd bude v příštích měsících pokračovat v procesu změn a podpoře přeformulování programu IFLA. Jakékoli problémy vztahující se k aktivitám IFLA by měly být sděleny panu Koopmanovi na e-mailovou adresu
[email protected].
9
Nyní, když se proces změn v IFLA zrychluje, je důležité, abychom veškerou práci orientovali na posílení naší Federace. Musíme shromáždit zdroje, abychom mohli plně garantovat naše zaměření na priority, které naznačili členové, obzvláště pak na přesvědčivý program lobování, zdařilé odborné aktivity, hodnotné přínosy pro členy a efektivní infrastrukturu. Všichni členové se musejí připojit k personálu IFLA a zvoleným funkcionářům a pomoci zajistit finanční posílení, které nám umožní dosáhnout těchto cílů. Všichni musíme podpořit IFLA a její priority – a v současné době především Světový summit o informační společnosti. A, konečně, máme-li dosáhnout těchto cílů, potřebujeme nejlepší možné vedení, podporujme tedy nominaci odpovědných členů z celého světa do funkcí ve Stálých výborech, Řídící radě a pro volbu předsedy k datu 2. února 2005. Tito členové by neměli být nominováni jako zástupci odvětví nebo regionů, ale jako silní a rozhodní kandidáti, kteří představují to nejlepší v naší profesi, reprezentují její různorodost a budou schopni významně přispět k jejímu rozvoji prostřednictvím silné a efektivní IFLA. Oba přejeme Vám všem všechno nejlepší v roce 2005: Kay Raseroka President
Alex Byrne President-elect
The Hague, 10 December 2004 INTAMEL (International Association of Metropolitan City Libraires) se stal sekcí IFLA
Stejně jako se čeští knihovníci podíleli na vzniku IFLA, tak také k historii vzniku INTAMELu neodmyslitelně patří pražská Městská knihovna v Praze a její tehdejší ředitel, předseda SKIP v letech 1968–1970, PhDr. Rudolf Málek. V roce 1966 inicioval uspořádání mezinárodní konference metropolitních knihoven v Praze a ovlivnil vznik INTAMEL o rok později v Rotterdamu. 10
V roce 2004 se INTAMEL stal jednou ze sekcí IFLA. Tato nová sekce metropolitních knihoven (Metropolitan Libraries Section) zveřejnila na svých webových stránkách příspěvky, které byly prosloveny na výroční konferenci této sekce, konané v týdnu od 26. září do 1. října 2004 v Singapuru. Stručná prezentace konference spolu s obrazovým doprovodem v podobě série fotografií pořízených RNDr. Tomášem Řehákem, ředitelem Městské knihovny v Praze, jsou dostupné na adrese: http://www.ifla.org/VII/s46/conf/singsumm.pdf http://www.ifla.org/VII/s46/index.htm http://www.ifla.org/ifla-cgi/ifla-members-srch?Czech+Republic Noví členové IFLA v Česku
Novými institucionálními členy IFLA se v posledních dvou letech staly Knihovna Akademie věd ČR a Ústav knihovnictví a informačních studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Koncem roku 2004 se do IFLA přihlásila Městská knihovna v Praze. Tradičními institucionálními členy IFLA jsou Národní knihovna ČR a Parlamentní knihovna v Praze, takže Česká republika má vedle národního člena, kterým je Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, pět institucionálních členů. Vše o IFLA naleznete na adrese: http://www.ifla.org/ifla-cgi/ifla-members-srch?Czech+Republic Výzva IFLA
V souvislosti s katastrofickými důsledky přírodní katastrofy, která zasáhla 26. prosince 2004 v 7 hodin místního času většinu ostrovů Indického oceánu a států jihozápadního asijského a východoafrického pobřeží, vydává IFLA (Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí) výzvu k mobilizaci na pomoc všem postiženým zemím a zvláště pak katastrofou zdecimované Sri Lanky. Bližší informace jsou dostupné na webových stránkách IFLA: http://www.ifla.org
11
Evropské konference a projekty
EUSIDIC Annual Conference 2004
Helsinky, Scandic Marina Congress Center, 17.–19. října 2004 Mezinárodní konference EUSIDIC – European Association of Information Services – se konala tentokrát v hlavním městě Finska – Helsinkách. Zúčastnilo se jí přes 50 účastníků ze 16 zemí, bylo předneseno 17 přednášek, jedno odpoledne bylo ponecháno k diskusi. Název konference byl: „CONTENT OWNERSHIP VERSUS PLATFORM OWNERSHIP OR THE PLATFORM BATTLE“ – tedy nevyhlášený boj mezi primárními a sekundárními vydavateli jako investory na straně jedné a těmi, kdo informace „poskytují“ uživatelům (distributory a knihovnami) na straně druhé. Přednášející lze rozdělit podle toho, jak pracují s informacemi. První skupinou byli zástupci knihoven (NK Finska a NK Litvy) a výzkumných center (VTT Technical Research Centre of Finland a Informačního centra University v Jyvaskyla). Ředitel finské Národní knihovny, prof. Ekholm, podrobně představil Národní knihovnu Finska. Popsal finský knihovní elektronický systém FinELib – což je vlastně velké konsorcium s dominantním postavením Národní knihovny, které společně investuje peníze přidělené státem. Tento systém je prezentován jako trojúhelník, na jehož jednom rohu je národní vyhledávací informační portál, druhý roh je obsazen archívem dokumentů a v třetím rohu je knihovní systém. Další přednáška byla zaměřena na on-line přístup k plným textům a na otázku autorských práv a licencí. Další knihovnou, která byla prezentována, byla Národní knihovna Litvy. Tam se vyrovnávají zejména s problémy „začátečníků“, usilovně hledají peníze na stavbu nové budovy a snaží se řešit velmi nízké využití počítačů mezi obyvatelstvem. Druhou skupinou přednášejících byli zástupci vydavatelů a firem, které prodávají software (např. Xrefer, N.V.ORGANON). I mezi těmito firmami se vede bitva o exkluzivitu, o to „kdo, jaké a kolik informací poskytne“. Uživatel si může vybírat, které programové prostředí mu více 12
vyhovuje, kde získá stejné množství a kvalitu informací za výhodnější cenu. Zajímavé a inspirativní bylo předvedení rozhraní systému WEB Alerts, které pracuje nad databází záznamů od různých dodavatelů (např. Dialog, DataStar, Factiva…), přes které jsou data automaticky obdržena, zobrazována, opatřena poznámkami, „prolinkována na fulltexty“, atd. Žádná konference se neobejde bez sponzorů, takže byl dán prostor k představení produktů i zástupcům sponzorů. Jedna přednáška byla zcela odlišná, ale výrazně zaujala všechny účastníky konference: Lidský mozek jako procesor informací. Kitti Muller, lékařka, neuroložka a vedoucí pracovnice Finského ústavu pro ochranu zdraví a vedoucí výzkumného projektu, velice srozumitelnou formou demonstrovala, jak pracuje mozek při zpracovávání informací, jaká je interakce mezi lidskou a umělou inteligencí. Určitě by se zde mohli přinejmenším poučit tvůrci webovských stránek. I když v názvu konference bylo slovo „boj“, v žádném případě se nebojovalo, účastníci se vzájemně poslouchali a informovali, v čase mimo hlavní program probíhaly neméně zajímavé a inspirativní diskuse. Konference se konala v moderním konferenčním centru v přístavu, účastníci bydleli v hotelu přestaveném z původního rozlehlého přístavního skladiště. Pod okny se v půldenním cyklu střídaly obrovité lodi, což byl pro člověka z vnitrozemí zážitek – po celou dobu ale také byla strašná zima a pršelo, takže dojem z metropole Finska nebyl skoro žádný, účast na konferenční večeři byla projevem otužilosti a otrlosti vůči počasí. Samotné konferenci předcházela půldenní schůzka výkonného výboru Eusidic, na které byly řešeny otázky finanční, personální i obsahové. Další, jarní mítink bude v dubnu v Bruselu, o další výroční konferenci se zatím nerozhodovalo. Podrobnější informace lze získat na adrese www.eusidic.org Jana Doleželová, Ivana Kadlecová
13
Permanent Access to the Records of Science
Pod tímto názvem se skrývá konference, která se konala 1. listopadu 2004 v Národní knihovně (Koninklijke Bibliotheek) v Haagu. Sešli se zde specialisté z členských států Evropské unie i z dalších zemí spolu se zástupci Evropské rady a dalších mezinárodních organizací k diskusi nad problematikou trvalého přístupu k vědeckým publikacím z oblasti přírodních i společenských věd a k tvorbě elektronických archivních systémů. Toto setkání bylo součástí obecně probíhající diskuse v Radě o budoucí podpoře EU v 7. Rámcovém programu. Konferenci otevřela ministryně školství, kultury a vědy paní Maria van der Hoeven. Tato velice vzdělaná, energická a půvabná dáma shrnula ve svém vystoupení současné i budoucí potřeby společnosti. V úvodu použila a přeformulovala odkaz Isaaca Newtona, který prohlásil, že pokud viděl dále než ostatní, bylo to proto, že stál na ramenou obrů, do dnešního – poněkud odlišného – pohledu. Stát na ramenou obrů dnes podle ní znamená mít permanentní přístup do stále objemově i obsahově narůstajícího informačního prostředí: • obří databanky • mega – sbírky vědeckých časopisů • kolosální archivy • trvale expandující Internet Paní ministryně zmínila holandský program Metamorphose, vyjádřila hrdost nad projektem The Memory of the Netherland s vírou a nadějí v budoucí projekt The Memory of Europe. Kriticky se vyjádřila k současné situaci, kdy otázka digitalizace a dlouhodobé archivace není brána dostatečně vážně a není dostatečně finančně podporovaná. Uvedla příklad Národní knihovny , která vyvíjela technické zabezpečení e-archivu s IBM a obsahové s vydavateli, jako Elsevier, Kluwer, Blackwell, Biomed Central a Oxford University Press (v dohledu s dalšími vydavateli). Tím je zabezpečeno archivování široké světové produkce pro „domácí“ prostředí. Tento strategický krok Národní knihovny by měl být integrální částí evropské infrastruktury. A měl by být co nejrychleji provázen kroky dalšími, rozšiřujícími. Vyjádřila naději, že z konference, kterou otevřela, vzejde účinný dokument směrovaný do Evropské rady, Evropského parlamentu a 7. Rámcového programu jako úkol Paměť zítřka. 14
Na adrese http://www.kb.nl/coop/euconference/ lze projít všechny konferenční příspěvky, které byly předneseny v průběhu dne, dlužno je ale zmínit dokument, který vznikl při odpolední diskusi a byl směřován i ESFRI (European Strategy Form for Research Infrastructures a Komisaři EU pro výzkum. Dokument se v úvodu odvolává na rezoluci Rady Evropy z 25. června 2002 o ochraně digitálních dokumentů pro budoucí generace, na dokument UNESCO ze 17. října 2003 o ochraně kulturního dědictví, na deklaraci OECD z 30. ledna 2004 o přístupu k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných finančních prostředků a na další důležitá provolání. Věda je jedním z největších producentů digitální informace, ať už prostřednictvím výzkumných institucí a škol nebo profesionálními vydavateli. Tak, jak se přechází stále více k digitální formě informací, stávají se více a více nepřístupnými zejména častou, tří- až pětiletou výměnou HW a SW. Digitální materiály se tak stávají paradoxně krátkodobými a je nezbytné jim zajistit ochranu pro budoucnost. • Evropa potřebuje vytvoření infrastruktury pro dlouhodobou trvalou) ochranu a trvalý přístup k vědecké produkci • Je třeba vytvořit nové technologie a novou metodiku řízení informací • Je třeba sdílet zdroje a vytvořit model spolupráce • Je třeba podporovat spolupráci a sdílení • Je třeba vytvořit nový model třídění informací a znalostí pro dlouhodobou ochranu a trvalý přístup • Je důležité uzavřít spolupráci mezi klíčovými hráči: vedoucími institucemi (jako jsou národní knihovny a archivy), autory vědecké literatury, vydavateli a agenturami a konečně IT společnostmi. Toto je velmi stručné shrnutí rezoluce, v jejímž závěru je doporučeno Národní knihovně v Haagu, hostitelce konference, aby se ujala iniciativy a v návaznosti na dosavadní zkušenosti a výsledky definovala budoucí úkoly a vytvořila scénář pro vytvoření evropské infrastruktury pro dlouhodobou ochranu a trvalý přístup. Nelze pominout exkurzi po Národní knihovně, která byla organizována pro účastníky konference, knihovna je rozlehlá, s moderním interiérem a velmi moderním systémem služeb. Ivana Kadlecová 15
CASLIN 2004
V Čingově ve Slovenském ráji se konal od 5.–9. září mezinárodní seminář CASLIN, tentokrát se dvěma hlavními tématy. První bylo zaměřené na šedou literaturu a druhé na spolupráci paměťových institucí. Na semináři byli již tradičně zastoupeni zahraniční přednášející, kteří vystoupili k oběma tématům. Univerzity, elektronické publikování a šedá literatura
Promoting Institutional Assets through Collaboration: Electronic Theses, Institutional Repositories, and Other Grey Literature Propagace institucionálních sbírek prostřednictvím spolupráce: elektronické disertace, institucionální repozitáře (sklady) a další šedá literatura Joan K. Lippincott, Associative Executive Director, Coalition for Networked Information, Washington DC J. K. Lippincott představila Coalition for Networked Information (CNI), což je společný program Association of Research Libraries (ARL) a EDUCAUSE, který si klade za cíl propagaci síťově dostupných informací. CNI je nezisková organizace s přibližně dvěma stovkami členských institucí, zejména ze Severní Ameriky, ale také z Evropy (zejména JISC) a Austrálie. Přednášející se věnovala spolupráci na institucionální úrovni v oblasti šedé literatury se zvláštním důrazem na elektronické závěrečné práce a disertace. Jejich dostupnost výrazně zvyšuje frekvenci jejich využití, což mj. ukázala na projektu Virginia Tech. Systémové zpřístupnění disertačních prací pomáhá studentům i při prezentaci výsledků potenciálním budoucím zaměstnavatelům. Přednášející doporučila zajímavý zdroj, který nabízí i příslušnou digitální knihovnu diplomových a disertačních prací – Networked Digital Library of Theses and Dissertations (NDLTD) http://www.ndltd.org/. Hodnotné informační zdroje se často nacházejí i na lokálních discích autorů. Institucionální repozitáře mohou být kvalitní formou uložení a zpřístupnění těchto prací, které mohou být založeny i na otevřeném přístupu.
16
Massachussetts Institute of Technology (MIT) pracuje na projektu institucionálního repozitáře – digitální knihovny DSpace, do kterého jsou zapojeni odborníci z různých oblastí. Role knihovníků je samozřejmě při vývoji a implementaci takového systému nepostradatelná. Kromě vlastní správy repozitáře je důležitá propagace a vysvětlování výhod autorům, které jim plynou ze zpřístupnění jejich prací. The Necessity of a New Culture of Electronic Publishing Potřeba nové kultury elektronického publikování Dr. Peter Schirmbacher, Humboldt-University, Computer and Media Services, Berlin P. Schirmbacher předvedl dokumentační a publikační server na Humboldtově univerzitě v Berlíně, přičemž se zabýval různými aspekty elektronického publikování. Čtvrtina disertací je dodávána autory v elektronické podobě, celkově je na serveru umístěno na 2 500 dokumentů. Počet elektronických publikací rychle narůstá, očekávání přínosů elektronického publikování je u jednotlivých zúčastněných subjektů (autorů, uživatelů, knihoven, výpočetních center, vydavatelů) rozdílné. Prostředky pro jejich tvorbu a využívání jsou stále ve fázi vývoje. P. Schirmbacher se na příkladu dokumentačního a publikačního serveru na Humboldtově univerzitě v Berlíně zabýval různými aspekty elektronického publikování. Zřízení tohoto serveru v roce 1997 s sebou přineslo otázky organizace a uchovávání získaného obsahu. Nyní je čtvrtina disertací dodávána autory v elektronické podobě, celkově je na serveru umístěno na 2 500 dokumentů. Současným trendem je rychlý nárůst procenta elektronických publikací, problémem však je relativně málo zkušeností v oblasti elektronického publikování. Tvorba, publikování, využívání a vyhledávání elektronických dokumentů se navíc od tradičního prostředí velmi odlišuje a je stále ve fázi vývoje (např. ustavování vhodných systémů pro recenzní řízení). Německá iniciativa pro síťové informace – Deutsche Initiative für NetzwerkInformation (DINI) – v roce 2001 ustanovila publikační skupinu DINI, která vytváří doporučení pro oblast elektronického publikování v souladu s národními a mezinárodními standardy. Jedním z výstupů úřadu DINI, který sídlí v Univerzitní knihovně Göttingen, je certifikát DINI, v němž se uplatňuje sedm kritérií nezbyt17
ných pro dokumentační a publikační server – politika, podpora autora, právní aspekty, autenticita a integrita, indexování, logy a statistiky, dlouhodobá přístupnost. Meziinstitucionální spolupráce mezi archivy, knihovnami a muzei
Investing in Knowledge (Knowledge Institutions in the 21st Century) Investování do znalostí (Znalostní instituce ve 21. století) Chris Batt, The Museums, Libraries and Archives Council (MLA), Londýn Organizace, ve které Chris Batt pracuje, má za úkol působit jako poradce vlády pro strategický rozvoj muzeí, knihoven a archivů. Vláda na provoz MLA přispívá. Společné pole působnosti muzeí, knihoven a archivů spočívá podle přednášejícího v interakci předmětů, z nichž jsou vytvářeny sbírky a uživatelů. Důraz je kladen na využití sbírek a na jejich zviditelnění. Jedním z úspěšných projektů je The People's Network (http://www.peoplesnetwork.gov.uk), jehož cílem je rozvoj online služeb anglických veřených knihoven v národním měřítku. Dalším projektem, o kterém se přednášející zmínil, je EnrichUK (http://www.enrichuk.net) – vyhledávací portál prolinkovaný na 150 míst podporovaných v rámci tohoto grantového programu pro digitalizaci. Oba tyto projekty jsou financovány mimo jiné z loterie. Snahou MLA je vytvoření The Knowledge Web, se zaměřením na kontextualizaci, personalizaci a vycházení z konkrétních informací o místě, věku, zájmech a stylech učení uživatele. Větší důraz kladený na uživatele a na obsah by měl přispět k lepšímu uspokojení požadavků a potřeb uživatele. Knihovníci by měli být těmi, kteří budou schopni zprostředkování těchto služeb zajistit.
18
From Institutional Servers to Heritage Servers: Heterogenous Offers in a Digital World Od institucionálních serverů k serverům s dědictvím: Heterogenní nabídka v digitálním světě Manfred Thaller, Universität zu Köln, Kolín n. Rýnem Předmětem zájmu uživatelů jsou dle M. Thallera knihy a ne knihovny, proto je třeba vytvářet digitální knihy již od počátku tak, aby je bylo možno snadno zahrnovat do virtuálních sbírek. Přednášející konstatoval, že u uživatelů je oblíbenější intelektuální prohlížení či listování (intellectual browsing) než vylepšování vyhledávacích strojů. Zdůraznil také nutnost vytváření národních standardů a důležitost jejich dodržování v heterogenním prostředí. Na semináři CASLIN 2004 vystoupila také řada českých a slovenských kolegů, kteří se příslušným tématům věnovali v národním kontextu. Mnoho zajímavých příspěvků je možno prostudovat v elektronickém sborníku ze semináře, je dostupný na adrese: http://www.pulib.sk/elpub/CASLIN04/Zbornik1.htm Martin Lhoták
ELAG 2004 – „Interoperability: new challenges and solutions“
Výroční konference ELAG – European Library Automation Group (Evropská skupina pro automatizaci knihoven) je technicky a pracovně zaměřenou konferencí. Její nedílnou součástí jsou workshopy, představující podstatnou část náplně, mající přispět k řešení, případně k otevření některých otázek. Konference ELAG 2004 (http://www.elag2004.no) probíhala v norském Trondheimu od 9. do 11. června a její hlavní téma znělo „Interoperability: new challenges and solutions“ (Spolupráce systémů: nové výzvy a řešení). Pořadatelem byla norská firma Bibsys, která vyvíjí a administruje stejnojmenný knihovní systém pro převážnou část velkých norských knihoven. Na konferenci se
19
střídaly workshopy s příspěvky souvisejícími s hlavním tématem. Workshopy se věnovaly devíti různým okruhům. Osobně jsem se účastnil workshopu s názvem „Collection level metadata: needs and solutions“, který řídila Maja Žumer z Národní a univerzitní knihovny v Lublani. Workshop začal definicí toho, co je to sbírka. Sbírka je shromáždění skutečných, elektronických a imaginárních objektů, které může být reprezentováno (popsáno) mnoha způsoby – nestrukturovaným popisem, strukturovaným popisem, katalogem, piktogramem. Objekty jsou shromážděny s určitým cílem. Sbírka může být definována jako seznam všech prvků nebo definicí pravidla, na základě kterého se prvek stává součástí sbírky. Popis sbírky umožňuje vlastníkům poskytovat informace o její existenci a přístupnosti uživatelům s případným zájmem. Popis sbírky by měl potencionálním zájemcům poskytnout informaci o existenci sbírky, o její lokaci, o způsobu vyhledávání, o hodnotě a o managementu. Metadata mají dva účely – slouží k vyhledávání a pro management. Metadata mohou být ve volné formě v případě, že budou sloužit pouze člověku, mohou být strukturovaná v případě, že budou sloužit člověku a pro strojové využití. V případě, že jsou strukturována, mohou být též autoritně kontrolována. Několik již existujících schémat: E-Lib Simple Collection Description (http://www.ukoln.ac.uk/metadata/cld/simple/) RSLP (http://www.ukoln.ac.uk/metadata/rslp/) DC CD (http://dublincore.org/groups/collections/) TEL (http://www.europeanlibrary.org/tel_handbook/metadata_handb ook/metadata_handbook.html Závěr workshopu – popis sbírek je relativně novou oblastí, ale jeho důležitost začíná vzrůstat zejména pro portálová řešení s distribuovaným vyhledáváním. Některé portály poskytují přístup do mnoha heterogenních sbírek a pro detailněji zaměřené vyhledávání (abychom zúžili 20
seznam sbírek, ve kterých chceme přímo vyhledávat) je třeba, aby byl zajištěn jejich kvalitní popis. Pracovat na vývoji optimálního řešení musí jak majitelé (příp. kurátoři) sbírek, tak i provozovatelé a designeři portálů, aby bylo postupně vyvinuto optimální řešení. Účastníci jednotlivých workshopů prezentovali své výsledky ostatním a jsou dostupné na webových stránkách konference http://www.elag2004.no/files/workshops.shtml. V roce 2005 se bude výroční konference ELAG konat v Ženevě a její hlavní téma bude „Open Access“. Martin Lhoták Projekt CERTIDoc
CERTIDoc je evropský projekt, který probíhá v rámci programu Leonardo da Vinci. Je pokračováním předchozího projektu DECIDoc, což je akronym pro francouzský název „Dévelloper les Eurocompétences pour l´Information et Documentation“ neboli „Rozvíjet evropské kompetence pro informace a dokumentaci“. Iniciátorem a hlavním organizátorem prací byla od počátku Asociace francouzských informačních pracovníků – ADBS.1 Projekt DECIDoc probíhal v letech 1997–2001, v roce 2003 na něj navázal projekt CERTIDoc (Certifikace kompetencí v oblasti informací a dokumentace). Na obou těchto projektech se zúčastnil Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR, vedle Rumunska ještě jako zástupce nečlenského státu Evropské unie. Výsledkem projektu DECIDoc bylo vydání Evropského rejstříku kompetencí. Český překlad vyšel v edici Aktuality SKIP již v roce 1999 pod názvem „Průvodce znalostmi a dovednostmi evropských odborných pracovníků v oboru knihovnických a informačních služeb“. Publikace je sice rozebraná, ale stále dostupná v elektronické podobě na webu SKIP na adrese: http://skip.nkp.cz/KeStazeni/smernice.pdf ADBS – Association des Documentalistes et Bibliothécaires Specialisés; v současné době působí jako Association des professionels de l´information et de la documentation 1
21
Na tuto adresu nebo na předchozí články2 odkazujeme všechny ty, kteří se s problematikou certifikace kompetencí v naší profesi zatím neměli možnost seznámit.3 Práce v projektu CERTIDoc vyvrcholily v roce 2004 vydáním nové verze Evropského rejstříku kompetencí. Jeho druhé, zcela přepracované vydání vydala ADBS tiskem v dubnu 2004 v Paříži ve dvou svazcích (Cena obou svazků je 25 EUR). Od podzimu 2004 je text přístupný na webu ADBS jak ve francouzské, tak i v anglické verzi. Anglická verze v tištěné podobě vydána nebyla. Ve francouzštině je text dostupný na adrese: www.adbs.fr (Carrière et formations) V angličtině je text dostupný na adrese: http://www.adbs.fr/site/carrieres/eurefca2004/euref1-english.pdf http://www.adbs.fr/site/carrieres/eurefnq2004/euref2-english.pdf V prvním vydání byly kompetence rozděleny do čtyř skupin (v závorce je uveden počet kompetencí): • Znalosti specifické pro knihovnické a informační služby (KIS) (12) • Komunikační a příbuzné znalosti (9) • Řídící a organizační znalosti (11) • Další oblasti znalostí užitečné pro rozvoj KIS (1) Druhé vydání člení kompetence do pěti skupin: • Informace (12) • Technologie (5) • Komunikace (7) • Management (8) • Ostatní vědní oblasti (1)
2 3
Burgetová, J. Register európských kompetencií v oblasti kníh a informačných služieb – hlavný cieľ projektu DECIDoc. IT lib, – [2] 35-36 (2002). Burgetová, J. Odborné znalosti a dovednosti v oboru knihovnických a informačních služeb – výsledky projektu DECIDoc. Národní knihovna.Knihovnická revue, 12 [3] 169174 (2001) 22
Počet čtyř úrovní u každé kompetence zůstal stejný. V jednotlivých úrovních se sleduje: • informovanost • znalost praktik nebo technik • efektivní užití „nástrojů“ • efektivní užití metodologie Počet hlavních schopností vzrostl z původních patnácti na dvacet, řada jich však byla změněna, nahrazena novými, jinak nazvána. Proti prvnímu vydání jsou schopnosti v druhém vydání uspořádány do šesti skupin: • Osobní vztahy (7) • Výzkum (1) • Analýza (3) • Komunikace (2) • Řízení (2) • Organizování (5) První svazek obsahuje rozsáhlý vysvětlující text, který v 1. vydání chyběl. Publikace je doplněna také výkladovým slovníkem a podrobným předmětovým rejstříkem. Druhý svazek je věnován výkladu čtyř úrovní kvalifikace. Jsou to: 1. asistent v informačních službách 2. technik v informačních službách 3. manager v informačních službách 4. expert v informačních službách Práce na projektu CERTIDoc řídí konsorcium, které vzniklo jako neoficiální seskupení zúčastněných spolků. Mohou se k němu připojit další profesní sdružení nebo jiné společenské organizace, které mají zájem provádět certifikaci pracovníků. K provádění certifikace taková organizace bude muset splňovat předem stanovené organizační náležitosti (zajištění administrativy, existence Výboru jako rozhodovacího orgánu, apod.) a především ustavit „hodnotící panel“ – skupinu odborníků, kteří budou posuzovat kandidáty. Podrobné stanovy konsorcia CERTIDoc a další podrobná pravidla
23
jsou blíže popsány v materiálu „General Rules“, jejž lze najít na adrese www.certidoc.net Jak by podle tohoto dokumentu měl proces certifikace vypadat? Jedná se dobrovolný akt, kdy žadatel podá přihlášku – žádost o certifikát ve stanovené úrovni kvalifikace (viz výše uvedené čtyři úrovně kvalifikace). Žádost musí obsahovat mimo jiné dokumentaci o absolvovaném vzdělání, přehled profesní kariéry či záznam o sebehodnocení. V případě, že to „hodnotící panel“ uzná za vhodné, může zadat žadateli test k prověření jeho znalostí. Po této (úspěšně završené) etapě následuje ústní rozhovor a po něm udělení certifikátu. Certifikát bude udělován na 5 let s možností obnovy nebo postoupení do „vyšší“ kvalifikační úrovně znalostí. Předpokládá se, že vznikne společný (tj. mezinárodní) rejstřík držitelů certifikátu. Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR se jako profesní sdružení přihlásil k podpoře certifikace s využitím systému CERTIDoc, zatím bez přesného časového termínu zahájení. Nejbližšími úkoly je přeložit a vydat novou verzi Evropského rejstříku kompetencí, „General Rules“ a případně dalších dokumentů. Dalším krokem bude zcela určitě zajišťování a splnění všech organizačních podmínek a v neposlední řadě propagace a zakomponování tohoto systému do nástrojů personální politiky jednotlivých knihoven. Počátkem října 2004 se konal v Bruselu k aktuálním otázkám dalšího rozvoje certifikace odborný seminář CERTIDoc. Sešli se na něm zástupci většiny členských států EU, z nových zemí EU představitelka SKIP a zástupce rumunského Spolku knihovníků a informačních pracovníků. Celodenní jednání se zabývalo dalším zdokonalováním Evropského rejstříku kompetencí a zejména společným postupem v prosazování evropské certifikace odborných pracovníků v knihovnických a informačních službách. Jarmila Burgetová, Miloslava Faitová
24
Mezinárodní akce v tuzemsku Workshop v Goethe-Institutu
25. října zorganizoval Goethe-Institut v Praze ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků ČR workshop (dílnu) pro vedoucí pracovníky veřejných knihoven na téma Management veřejných knihoven. Vedla jej a hlavní referát přednesla paní Barbara Lison, ředitelka Městské knihovny v Brémách.1 Z české strany vystoupili RNDr. Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze, ing. Aleš Brožek, ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, PhDr. Jana Kalousková, ředitelka Městské knihovny v Ústí nad Orlicí a ing. Libuše Nivnická, ředitelka Knihovny Jiřího Mahena v Brně. Referentka dala k dispozici podkladový materiál pro použití v rámci vzdělávání SKIP, resp. pro web SKIP, hlavní referát má být rovněž otištěn v časopisu Čtenář.
Mezinárodní konference EPIDOS
Vstupem do Evropské unie získala Česká republika ještě kvalitnější integrovaný přístup do databází a patentových organizací chránících duševní vlastnictví a může s nimi účinně spolupracovat. Velmi užitečný je pro českou vědeckou a technickou komunitu Evropský patentový, informační a dokumentační systém – EPIDOS.2 V Praze proběhla ve dnech 25.–27.října 2004 mezinárodní konference, která se zabývala tímto systémem.
1 2
http://www.stadtbibliothek-bremen.de http://www.european-patent-office.org/epidos/conf/eac2004
25
Cílem konference bylo poukázat na důležitost těchto systémů a jejich nadčasovost, s níž chrání tvůrčí činnost a umožňuje inovaci v celém rozsahu podnikání v souladu s činností jednotlivých patentových úřadů. Konference se zúčastnili předsedové patentových úřadů z řady zemí: Alain Pompidou, prezident Evropské patentové organizace (EPO), Heinz Zourek, zástupce generálního ředitele Evropské komise, za českou stranu mj. předseda Úřadu průmyslového vlastnictví České republiky Karel Čada. Příští konference se bude konat v Budapešti od 8.–10. listopadu 2005. Mezinárodní seminář EBLIDA
Počátkem listopadu se konalo v Praze v Národní knihovně zasedání výkonného výboru EBLIDA.3 Při té příležitosti uspořádala EBLIDA mezinárodní seminář s představiteli národních knihoven a knihovnických spolků ze střední, východní a jihovýchodní Evropy. V centru pozornosti byly otázky vývoje práva intelektuálního vlastnictví, copyrightu, vztahu knihoven k WTO, otázky profesní kvalifikace. Seminář, jehož se zúčastnili představitelé z cca dvaceti evropských zemí, umožnil bezprostřední osobní kontakty knihovníků z různých částí rozšířené Evropské unie. Descartesovy ceny 2004
Česká republika, konkrétně její hlavní město Praha, byla v roce 2004 poctěna Evropskou komisí čestným úkolem hostit slavnost předávání cen jubilejního pátého ročníku Descartovy ceny za výjimečné vědecké a technické výsledky a prvního ročníku Cen za významný přínos k popularizaci vědy. Zahájení se konalo 1. prosince 2004 v budově Akademie věd na Národní třídě, v Knihovně byla při této příležitosti instalována doprovodná výstava prezentující výsledky badatelských týmů. 3
http://www.eblida.org
26
Vlastní předávání Cen se konalo o den později na Pražském hradě za účasti prezidenta republiky Václava Klause, předsedkyně Akademie věd ČR Heleny Illnerové, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Petry Buzkové. Ze zahraničních celebrit jmenujme alespoň předsedkyni estonského parlamentu Ene Ergma, evropského komisaře pro vědu a výzkum Maneta Potočníka, ředitele S&S Rainera Gerolda a zástupce EU v Česku Christiana Bourguna. Bližší informace viz Akademický bulletin, č. 1/2005, str.2–5 nebo: http://www.cordis.lu/science-society/descartes/prize2004.htm
Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě
Počátkem prosince proběhla v konferenčním sále Státního ústředního archivu v Praze v pořadí již pátá konference „Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2004“. Tato konference s mezinárodní účastí se již tradičně věnuje problematice spolupráce archivů, knihoven, muzeí, galerií a památkové péče při využívání informačních a komunikačních technologií pro ochranu a zpřístupnění kulturního dědictví. V jejím úvodu vystoupili zahraniční hosté – jmenovitě to byli pan Peter Holm Lindgaard (Library manager, News and Current Affairs) z Dánska a pan Alessandro Piva (Dipartimento di Elettronica e Telecomunicazioni, Universita di Firenze) z Itálie. Jejich vystoupení i početné české příspěvky jsou přístupné na adrese http://skip.nkp.cz/akcArch04.htm
Aktuality ze světa
Zájemce o novinky ve světovém knihovnickém dění upozorňujeme na rubriku „Aktuality ze světa“ z webových stránek Komise pro zahraniční styky SKIP. Je každý měsíc aktualizována a dostupná na adrese http://skip.nkp.cz/mezSve.htm
27
Krátce ze světa
ABDOS – Mitteilungen, 24 (2004), Nr. 1–2
O pracovním sdružení knihoven a dokumentačních středisek pro výzkum východní, střední a jihovýchodní Evropy – ABDOS1 jsme informovali v předchozím čísle INFORMACÍ, věnovaném problematice mezinárodní spolupráce.2 Před nedávném jsme obdrželi nové číslo ABDOSMitteilungen v novém formátu A4, které zahrnuje několik zajímavých článků a nových informací. Stěžejním příspěvkem je stať polské kolegyně Lucje Brzezycké „Problémy údržby a uchovávání sbírek Ksiaznice Cieszynské“, v níž podrobně probírá vývoj a činnost konservačního oddělení Těšínské knihovny v posledních deseti letech, seznamuje i s plány a potřebami pro budoucnost. Článek je doplněn četnými černobílými fotografiemi. Z hlediska aktivit ABDOSu jsou důležité další články, a to „Protokol valného shromáždění členů ABDOS“, které se konalo v květnu 2004 v německém Kielu, a zejména pak bibliografie „20 ABDOS sborníků a dvou slavnostních tisků“. Jde o podrobný soupis dvaceti svazků sborníků ABDOS (a jejich obsahu), vydávaných od roku 1984. Bibliografie je věcně tříděna do 13 skupin, které jsou uvnitř dále členěny. Číslo zakončuje rovněž zevrubně pojatá rubrika „Nová vydání“ s podrobnými anotacemi knih, nově vydaných jak v Německu, tak i v Polsku a Rakousku. Na úplný závěr je zde otištěna pozvánka na příští sněmování – ABDOS-Tagung, které se bude konat v květnu 2005 ve švýcarském Bernu. Sněmovní téma: „Knihovna pro uživatele – partner pro vědu, hospodářství a politiku“.
ABDOS = Arbeitsgemeinschaft der Bibliotheken und Dokumentationsstellen der Ost-, Ostmittel- und Südosteuropaforschung 2 INFORMACE, 2002, č. 3-4, str. 19-20 1
28
Americké prezidentské knihovny
Bývalý americký prezident Bill Clinton otevřel v listopadu v Little Rocku v americkém státě Arkansas knihovnu věnovanou své osobě a zvláště pak politické činnosti během období svého dřívějšího prezidentského mandátu. Hlavním cílem této iniciativy je snaha zpřístupnit materiály dokumentující období Clintonovy prezidentské funkce, během kterého došlo k velkému rozvoji jak domácí, tak zahraniční americké politiky. http://www.news-leader.com/today/1118-Clintonlib-229152.html http://www.clintonpresidentialcenter.org/index.htm EBLIDA spolupracuje s INCONUL
European Bureau of Library, Information and Documentation Associations EBLIDA (Evropská kancelář pro knihovnické, informační a dokumentační asociace) ve spolupráci se Society of College, National & University Libraries SCONUL (Společnost pro vysokoškolské, národní a univerzitní knihovny) pořádají ve dnech 2.–3. března 2005 v Müller Centre v Cambridgi ve Velké Británii seminář s názvem „Obchodování se znalostmi? Světová obchodní organizace [WTO] a knihovny“ (Trading in knowledge? The World Trade Organization and Libraries). Program konference spolu s registrační formulářem a dalšími praktickými informacemi jsou dostupné na následující adrese: http://www.sconul.ac.uk/event_conf/WTOConference/wtoprogramme LIBER Annual Conference – Petrohrad
33. výroční konference LIBER3 se v roce 2004 konala ve dnech 29. června–2. července v Petrohradu. Hlavní téma v angličtině znělo „Integrating Europe! New Partnership across Old Borders“. Všechny přednesené příspěvky jsou k dispozici na webu na adrese http://www.enssib.fr/ Vyčerpávající zprávu o konferenci podaly v elektronickém časopise IKAROS v srpnu 2004 kolegyně Ludmila Celbová a Markéta Simonová. 3
Ligue des Bibliothèques Européennes de Recherche – http://www.kb.dk/liber/ 29
Information Online 2004 – Londýn
Information Online je tradiční akcí, na které se setkávají informační pracovníci, vydavatelé elektronických databází a vývojáři informačních systémů, aby se navzájem informovali o novinkách v oboru. Součástí Information Online jsou volně přístupné přednášky, které probíhají v několika sekcích. Velmi zajímavou sekcí v tomto ročníku byla sekce, která se věnovala vyhledávání. Vystoupili zde „špičky oboru“ např. Chris Sherman a Gary Price. Jednou ze zajímavých myšlenek, které zazněly, byla úvaha Ch. Shermana na téma, co je možné očekávat v budoucnu od vyhledávacích strojů. Může to být např. konkurence produktům Microsoftu. Např. Google nabízí funkce (zdarma), které umožňují nahradit některé části MS Office. Takže není vyloučeno, že si časem budeme spouštět textový nebo tabulkový editor přímo z Internetu.
Nová publikace nakladatelství BIBSpider
Daniela Živković: The Electronic Book The Change of Paradigm for a changing Bookmarket Berlin, BibSpider 2004. 90 s. ISBN 3-936960-09-7 Podle nakladatelství jde o pionýrskou práci, v níž je definováno jak pojetí používané v tradičním knižním sektoru, tak i alternativy a modifikace, které ovlivnily informační technologie. Obsahuje rovněž definice zcela nových termínů, charakteristických pro elektronické publikování. Autorka poukazuje na důležité změny, k nimž došlo v knižním sektoru, v jejich důsledku je žádoucí úzká spolupráce mezi knihovníky, nakladateli, knihkupci, právníky a informačními profesionály, zejména na poli • bibliografické kontroly • autorského práva • identifikace, distribuce a zpřístupňování elektronických knih. Autorka je přesvědčena, že komplementární, navzájem se doplňující charakteristiky tištěných a elektronických knih zajistí budoucnost knižní politiky. 30
Dr. Daniela Živković je profesorkou Katedry knihovní a knižní vědy na Filozofické fakultě Univerzity v Záhřebu. Publikaci možno objednat na adrese: BibSpider-Info-Networking for Libraries, Niederwallstr. 13, 10117 Berlin, BRD Fax: +49 (0) 30 240 32 105 E-mail:
[email protected], www.bibspider.de Search Engine Strategies 2004 – Stockholm
Konference byla zaměřena na vyhledávací stroje, především na optimalizaci webu s ohledem na přední umístění v hlavních vyhledávacích strojích a na reklamní kampaně na Internetu. V jednotlivých příspěvcích odborníků z oblasti profesionálních informačních specialistů, web designerů a tvůrců předních vyhledávacích strojů (např. zástupci Google a Ask Jeeves) zaznělo mnoho prakticky využitelných informací. Z hlediska neziskového sektoru jsou zajímavé především možnosti maximální optimalizace webu za účelem dosažení dobrého umístění ve vyhledávačích. Základním poučením pro tvorbu úspěšných webových stránek je jednoduchost z technického hlediska (žádný flash apod.) a kvalitní text popisující obsah webu. Větší propagací mohou instituce přilákat více uživatelů a tím mít i pádnější odůvodnění pro čerpání a získávání finančních prostředků na své činnosti. Konference Search Engine Strategies probíha několikrát do roka v různých částech světa a pořádá ji Jupitermedia Corporation. Seznam konferencí pořádaných touto společností lze nalézt na http://www.jupiterevents.com/.
OMLUVA
V dvojčísle 2-3/2004 INFORMACÍ nebyla v Seznamu knihoven AV ČR evidovaných v registru MK ĆR uvedena Knihovna Národohospodářského ústavu AV ČR, ačkoli je přihlášena a také evidenována v tomto registru. Za toto nemilé nedopatření se jak pracovníkům Knihovny Národohospodářského ústavu AV ČR, tak i všem čtenářům INFORMACÍ omlouváme.
31
Obsah Úvodem ............................................................................................................................ 3 Mezinárodní federace knihovnických asociací (IFLA) Kongres IFLA v Buenos Aires (PhDr. Jarmila Burgetová) .......................... 4 Zprávy z IFLA ................................................................................................................. 8 Evropské konference a projekty EUSIDIC Annual Conference 2004 – Helsinky (Ing. Jana Doleželová, PhDr. Ivana Kadlecová) ................................................ Permanent Access to Records of Science – Haag (PhDr. Ivana Kadlecová) ............................................................................................. CASLIN 2004 – Čingov (Ing. Martin Lhoták) ................................................... ELAG 2004 – Trondheim (Ing. Martin Lhoták) ............................................... Projekt CERTIDoc (PhDr. Jarmila Burgetová, PhDr. Miloslava Faitová) ......................................
21
Mezinárodní akce v tuzemsku Workshop v Goethe-Institutu ................................................................................... Mezinárodní konference EPIDOS .......................................................................... Mezinárodní seminář EBLIDA ................................................................................ Descartesovy ceny 2004 ............................................................................................... Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě ...................................................... Aktuality ze světa ............................................................................................................
25 25 26 26 27 27
Krátce ze světa ABDOS-Mitteilungen 2004, Nr. 1-2 ...................................................................... Americké prezidentské knihovny ............................................................................. EBLIDA spolupracuje s INCONUL ..................................................................... LIBER Annual Conference 2004 – Petrohrad ................................................... Information Online 2004 – Londýn ....................................................................... Nová publikace nakladatelství BIBSpider ............................................................ Search Engine Strategies 2004 – Stockholm .......................................................
28 29 29 29 30 30 31
12 14 16 19
Omluva ............................................................................................................................. 31
32
Pro pracovníky středisek vědeckých informací a knihoven AV ČR vydává Knihovna Akademie věd ČR Rediguje PhDr. Jarmila Burgetová Prosinec 2004 ISSN 1210-8502
