Přednáška č. 2 – NÁVRHOVÉ KATEGORIE POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ 1. Návrhová rychlost Návrhová rychlost vn slouží k odvození návrhových prvků pro projektování pozemní komunikace, určuje se podle - hospodářského a dopravního významu komunikace (kategorie) - konfigurace terénu (v horské oblasti nižší rychlosti) Na ucelených tazích dálnic a rychlostních silnic má být jednotná a měnit se může jen v odůvodněných extrémních technicko-ekonomických podmínkách. Pomalé vozidlo – považuje se za něj každé motorové vozidlo mimo osobní a jednostopé vozidlo (pro stanovení návrhových intenzit).
2. Směrodatná rychlost Směrodatná rychlost VS – očekávaná rychlost osobních automobilů umožněná dopravně-technickým stavem určitého úseku silnice nebo dálnice, kterou nepřekračuje 85% jinak neomezovaných řidičů na mokré vozovce. Určuje se pro dílčí úseky silnice nebo dálnice se stejnými nebo podobnými charakteristikami geometrického uspořádání. Její hodnota se pro sousední úseky nemá lišit o více než 10 km/h. Nejvyšší směrodatná rychlost je omezena nejvyšší dovolenou rychlostí podle zákona o provozu na pozemních komunikacích. Rozdíl mezi směrodatnou a návrhovou rychlostí nesmí být větší než 20 km/h. Křivolakost – parametr sloužící k popisu směrových poměrů určitého úseku směrově nerozdělené silnice. Použije se pro určení směrodatné rychlosti. Rovná se součtu úhlových změn směrových oblouků v gradech vztaženému na délku zkoumaného úseku. Je určena vztahem
K=
∑γ i l
[grad/km]
Směrodatné rychlosti pro směrově nerozdělené silnice Směrodatná rychlost v km/h při křivolakosti Návrhová rychlost v km/h 250 - 315 ≤ 249 50 70 70 60 80 80 70 90 80 80 90 80 90 90 90
316 a více 60 70 70 80 90
Směrodatné rychlosti pro směrově rozdělené silnice s neomezeným přístupem Návrhová rychlost v km/h 100 90 80 Směrodatná rychlost v km/h 100 90 90 Směrodatné rychlosti pro dálnice a rychlostní silnice Návrhová rychlost v km/h 120 100 Směrodatná rychlost v km/h 130 110
70 80
80 100
3. Uplatnění směrodatné rychlosti Uplatnění směrodatné rychlosti se řídí těmito zásadami: - trasa silnice nebo dálnice se navrhne pro příslušnou návrhovou rychlost - určí se směrodatné rychlosti pro jednotlivé ucelené úseky - posoudí se návrhové prvky (poloměry směrových oblouků, rozhledové poměry) ve vztahu ke směrodatné rychlosti a pro vedou se opatření: − úprava trasy tak, aby vyhovovala i pro směrodatnou rychlost − omezení nejvyšší dovolené rychlosti dopravním značením, nelze-li trasu upravovat
1
4. Návrhové kategorie silnic a dálnic Kategorie silniční komunikace je dána označením: - písmenem - S (silnice) - R (rychlostní silnice) - D (dálnice) - číslem před lomítkem, vyjadřujícím kategorijní šířku komunikace v m - číslem za lomítkem, vyjadřujícím návrhovou rychlost v km/h Například komunikace označená jako S 11,5 / 70 je tedy silnice o kategorijní (volné) šířce 11,5 m s návrhovou rychlostí 70 km/h. Návrhová rychlost vn slouží k odvození návrhových prvků pro projektování pozemní komunikace, určuje se podle - hospodářského a dopravního významu komunikace (kategorie) - konfigurace terénu (v horské oblasti nižší rychlosti) Na ucelených tazích dálnic a rychlostních silnic má být jednotná a měnit se může jen v odůvodněných extrémních technicko-ekonomických podmínkách. Návrhové kategorie se stanovují: − pro dálnice a silnice I. a II. třídy podle výhledových záměrů výstavby silnic na základě jejich významu a očekávané intenzity dopravy − pro silnice III. třídy podle výhledové intenzity dopravních proudů a charakteristiky území V tabulkách v ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic je uvedeno šířkové uspořádání jednotlivých návrhových kategorií silničních komunikací, kde: a (a1, a2) šířka jízdního pruhu v (v1, v2) šířka vodícího proužku c šířka zpevněné části krajnice e šířka nezpevněné části krajnice, započítávaná do volné šířky silnice nebo dálnice d šířka (nezpevněné části) středního dělícího pásu b kategorijní (volná) šířka silnice nebo dálnice b1, b2 dílčí volné šířky směrově rozdělené silnice nebo dálnice
Návrhové kategorie jednopruhových silnic Návrhová kategorie
Šířka (m) písmenný b (m) návrhová rychlost (km/h) a v c e znak S 4,0 40; 30 3,00 0,50 Použije se zejména pro rekonstrukce koncových úseků silnic III. tř. a veřejně přístupné účelové komunikace. Nutno navrhnout výhybny v potřebných vzdálenostech.
Jednopruhová silnice
2
Návrhové kategorie dvoupruhových silnic Návrhová kategorie písmenný znak
*)
b (m)
návrhová rychlost (km/h)
*)
6,5 60; 50 7,5 70; 60; 50 S 9,5 80; 70; 60 11,5 90; 80; 70 Navrhuje se při intenzitě silničního provozu do 1000 vozidel / 24h :
Šířka (m)
a
v
c
e
2,75 3,00 3,50 3,50
0,00 0,25 0,25 0,25
0,00 0,00 0,50 1,50
0,50 0,50 0,50 0,50
Dvoupruhová silnice
Návrhové kategorie směrově rozdělených silnic a dálnic Návrhová kategorie Šířka (m) návrhová písmenný v1 v2 c d *) e b 1 , b2 b (m) a1/a2 rychlost znak (km/h) ****) S 20,75 90; 80; 70 3,25/3,25 0,25 0,25 2,25 1,25 **) 0,50 ***) S 24.5 100; 80; 70 3,50/3,50 0,25 0,50 2,50 3,00 0,50 11,25 R 25,5 ***) 120; 100; 80 3,75/3,75 0,25 0,50 2,50 3,00 0,50 11,75 DaR 27,5 120; 100; 80 3,75/3,75 0,25 0,75 3,00 3,50 0,50 12,50 DaR 33,5 ***) 120; 100; 80 3,75/3,50 0,25 0,75 2,50 3,50 0,50 15,50 *) V odůvodněných případech lze navrhnout rozšíření o násobek 0,50 m. **) V ose středního dělícího pásu se umístí betonové svodidlo nebo jiný záchytný systém. ***) Jestliže j třeba z kapacitních důvodů navrhnout šesti či vícepruhovou D, R nebo S, navrhuje se třetí a další pruh u středního dělícího pásu v šířce 3,50 m. ****) Dílčí volné šířky b1, b2 závisí na druhu navrženého vozidla.
Čtyřpruhová směrově rozdělená silnice nebo dálnice
Šestipruhová směrově rozdělená silnice nebo dálnice 3
Kategorie odvozené – návrhové kategorie směrově rozdělených silnic a dálnic lze v případě potřeby rozšířit o další jízdní pruhy. Ty pak mají vlastní individuální kategorijní označení. Volba návrhové kategorie silnice nebo dálnice Orientačně podle intenzity dopravy (viz ČSN 73 6101 - tabulka 5): Orientační rozpětí úrovňových intenzit k předběžnému stanovení návrhové kategorie silnic, rychlostních silnic a dálnic
4
Úroveň kvality dopravy Vyjadřuje stupni A až F kvalitu provozních podmínek na pozemních komunikacích. Určuje se podle ČSN 73 6101 – přílohy A. Mezní hustoty dopravy pro jednotlivé úrovně kvality dopravy (UKD) – dvoupruhové silnice s neomezeným přístupem UKD Hustota dopravy (vozidel/km) označení charakteristika kvality dopravy A velmi dobrá ≤5 B dobrá ≤ 12 C uspokojivá ≤ 20 D dostatečná ≤ 30 E nestabilní ≤ 40 F nevyhovující > 40
Rámcová souvislost úrovně kvality dopravy (UKD) s hustotou dopravy a stupněm vytížení – dvoupruhový jízdní pás čtyřpruhové silnice UKD Hustota dopravy – dvoupruhový Stupeň vytížení av=In/C jízdní pás (intenzita / kapacita) označení charakteristika kvality dopravy (vozidel/km) A velmi dobrá ≤ 0,25 B dobrá ≤ 0,45 C uspokojivá ≤ 0,65 D dostatečná ≤ 0,85 E nestabilní ≤ 45 ≤1 F nevyhovující > 45
Rámcová souvislost úrovně kvality dopravy (UKD) s průměrnou cestovní dobou a průměrnou cestovní rychlostí osobních automobilů, s hustotou dopravy a stupněm vytížení – dvoupruhový a třípruhový jízdní pás dálnice a rychlostní silnice Hustota dopravy – jízdní pás Průměrná Průměrná UKD (voz/km) cestovní doba cestovní Stupeň vytížení OA (minut/100 rychlost OA av=/n/C charakteristika označení 2 pruhy 3 pruhy km) (km/h) kvality dopravy A velmi dobrá ≤ 48 ≥ 125 ≤8 ≤ 10 ≤ 0,30 B dobrá ≤ 50 ≥ 120 ≤ 16 ≤ 21 ≤ 0,55 C uspokojivá ≤ 52 ≥ 115 ≤ 23 ≤ 30 ≤ 0,75 D dostatečná ≤ 60 ≥ 100 ≤ 32 ≤ 42 ≤ 0,90 E nestabilní ≤ 75 ≥ 80 ≤ 45 ≤ 59 ≤1 F nevyhovující > 75 < 80 > 45 > 59
5
5. Kategorie místních komunikací Kategorie místní komunikace je dána označením: - písmenem - MR (místní rychlostní komunikace) - MS (místní sběrná komunikace) - MO (místní obslužná komunikace) - MOT (místní obslužná s tramvají na zvýšeném nebo nezvýšeném pásu) - MST (místní sběrná komunikace s tramvají na zvýšeném pásu) - MOK (místní obslužná komunikace s krajnicí) - číslem před lomítkem, vyjadřujícím šířku hlavního dopravního prostoru v m - číslem za lomítkem, vyjadřujícím návrhovou rychlost v km/h V tabulkách v ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací je uvedeno šířkové uspořádání jednotlivých kategorií místních komunikací, kde: a jízdní pruh v vodící proužek c zpevněná krajnice e nezpevněná krajnice d střední dělící pás t tramvajový pás zvýšený b kategorijní (volná) šířka silniční komunikace b1, b2 dílčí volné šířky směrově rozdělené silniční komunikace
Příčné uspořádání dopravního prostoru městských komunikací
6
Čtyřpruhové MK Základní kategorie čtyřpruhových místních komunikací Základní kategorie Šířka v m písmenný b návrhová a v1 v2 c d znak vm rychlost v km/h MR 25,50 100 3,50 0,25 0,50 2,50 4,00 MR 24,50 100, 80, 70, 60 3,50 0,25 0,50 2,50 3,00 MS 24,00 60, 50 3,50 0,25 0,50 2,25 3,00 MO 21,50 50, 40 3,00 0,25 0,50 2,00 3,00 MS 20 60, 50 3,50 0,50 0,50 3,00 MS 16,50 60, 50 3,50 0,50 0,25 MO 14,50 50, 40 3,00 0,50 0,25 MS 20,50 60, 50 3,50 0,25 0,25 2,25 MO 18 50, 40 3,00 0,25 0,25 2,00 MST 32,00 60, 50 3,50 0,25 0,50 2,25 -
t
b1 , b2
11,00
11,25 11,25 11,00 9,75 9,00 8,25 7,25 10,25 9,00 11,00
Čtyřpruhová místní komunikace
Dvoupruhové MK
písmenný znak MS MO MS MO MO MO MO
Základní kategorie dvoupruhových místních komunikací Základní kategorie Šířka v m b návrhová rychlost a v vm v km/h 13 60, 50 3,50 0,25 11,50 50, 40 3,00 0,25 9 60, 50 3,50 0,50 8 50, 40, 30 3,00 0,50 7 30 2,75 0,25 7,50 30 2,75 0,50 11 30 2,75 0,25
Dvoupruhová místní komunikace 7
c 2,25 2,00 2,00
Jednopruhová jednosměrná MK se zastavovacím nebo parkovacím pruhem Základní kategorie jednopruhových místních komunikací se zastavovacím nebo parkovacím pruhem Základní kategorie Šířka v m b návrhová rychlost a v c písmenný znak vm v km/h 0,25 MO 6,75 30 3,00 2,00 0,50 MO 6,25 30 2,75 0,25 2,00 MO 6,50 30 2,75 0,50 2,00 MO 6,50 30 3,00 0,25 2,00 MO 6,75 30 3,00 0,50 2,00
Jednopruhová místní komunikace se zastavovacím nebo parkovacím pruhem Jednopruhová jednosměrná MK s délkovým omezením 80 až 100 m Kategorie jednopruhových jednosměrných místních komunikací s délkovým omezením 80 až 100 m Základní kategorie Šířka v m písmenný znak bvm návrhová rychlost v km/h a v MO 4,50 30, 40 3,00 0,50 MO 4,25 30, 40 3,00 0,25 MO 4 30 2,75 0,25
Jednopruhová jednosměrná místní komunikace Dvoupruhová obousměrná MK (s krajnicemi)
písmenný znak MOK
Kategorie dvoupruhové obousměrné místní komunikace s krajnicemi Kategorie Šířka v m bvm návrhová rychlost v km/h a 7,5 40, 30 3,00
Dvoupruhová obousměrná místní komunikace s krajnicemi 8
e 0,75
Jednopruhová obousměrná MK s krajnicemi a výhybnami s délkovým omezením 80 až 100 m Kategorie jednopruhové obousměrné místní komunikace s krajnicemi a výhybnami s délkovým omezením 80 až 100 m Kategorie Šířka v m písmenný znak bvm návrhová rychlost v km/h a e MOK 4,0 30 3,00 0,50
Jednopruhová obousměrná místní komunikace
Charakteristiky funkčních tříd místních komunikací podle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací – změna Z2 – Tab.2 Charakteristiky funkčních tříd místních komunikací A až C Označení komunikací uspořádání jízdních pásů přidružené pruhy
návrhová rychlost v km/h požadovaná jízdní rychlost v km/h
směrově nouzový zastavovací parkovací příznivé podmínky běžné podmínky obtížné podmínky příznivé podmínky běžné podmínky obtížné podmínky
uspořádání křižovatek nejmenší vzdálenost křižovatek v m příklady kategorijního typu
tratě MHD
A – RYCHLOSTNÍ A1 zásadně rozdělené
B – SBĚRNÉ
A2 -
výjimečně nerozdělené
rozdělené
B1 rozdělené
C – OBSLUŽNÉ
B2
nerozdělené
rozdělené
nerozdělené
C1 rozdělené
C2 rozdělené
nerozdělené
nerozdělené
C3 nerozdělené
-
nutné
nutné
zřizují se
možné
-
-
-
-
-
zřizují se
zřizují se
zřizují se
-
-
-
-
-
-
zřizují se
zřizují se
zřizují se
100
80
50
50
50
80
80
50
50
40
70
60
40
40
neurčuje se
70
60
50
50
50
60
50
50
40
40
neurčuje se
neurčuje se
neurčuje se
úrovňové
úrovňové
úrovňové
60
50
50
50
30 až 40
30 až 40
mimoúrovňové
mimoúrovňové, výjimečně úrovňové
mimoúrovňové, úrovňové
úrovňové
500
150
80
bez omezení
MR 25,50
MR 24,50
MS 24 MS 20,50 MS 13 MST 32,00
kolejové
vyloučené
výjimečně
možné
bez omezení
bez omezení
možné
vyloučeno
nekolejové
výjimečně
možné
bez omezení
bez omezení
bez omezení
bez omezení
možné
9
MST 32,00 MS 20 MS 16,50 MS 9
MO 21,50 MO 18 MO 11,50
MO 8 MO 14,50 MO 11
MO 8, MO 7 MOK 7,50 MO 4,50
6. Rozhledy na pozemních komunikacích 6.1 Rozhled pro zastavení Rozhled pro zastavení před překážkou na jízdním pruhu musí být zajištěn v celé délce trasy pozemní komunikace.
′
6.1.1 Základní délka rozhledu pro zastavení Dz se skládá z: •
dráhy projeté vozidlem za dobu postřehu a reakce řidiče. Reakční doba se uvažuje: - 1,5 s na silnicích v extravilánu - 1,0 s na místních komunikacích v intravilánu 1,5 ⋅ vn (s ) 1,0 ⋅ vn (s ) lr = [m] nebo l r = [m] , kde vn je návrhová rychlost [km/m] 3,6 3,6
•
brzdné dráhy vozidla, která závisí na:
lbr
vn(S) gn fv s
- rychlosti vozidla - podélném sklonu komunikace - drsnosti vozovky - kvalitě pneumatiky vozidla v n2(s ) [m], kde = 2 ⋅ g n ⋅ 3,6 2 ⋅ ( f v ± 0,01 ⋅ s )
návrhová/směrodatná rychlost [km/m] normální tíhové zrychlení gn = 9,81 [m/s2] součinitel brzdného (podélného smykového) tření na mokré vozovce při hloubce dezénu pneumatiky 1,6 mm (zjistí se z tabulky B.1 v ČSN 736101) podélný sklon komunikace [%] Dz ′ =
Základní délka rozhledu pro zastavení je tedy
1,5 ⋅ vn (s ) 3,6
D z ′ = 0,417 ⋅ v n (s ) +
po dosazení za g a úpravě
+
vn2(s )
2 ⋅ g ⋅ 3,6 2 ⋅ ( f v ± 0,01 ⋅ s )
0,393 ⋅ vn2(s )
100 ⋅ ( f v ± 0,01 ⋅ s )
[m]
[m]
6.1.2 Výsledná délka rozhledu pro zastavení Dz se skládá z: •
dráhy projeté vozidlem za dobu postřehu a reakce řidiče
•
brzdné dráhy vozidla
•
bezpečnostního odstupu od překážky bv1 [m] je zajištěn zaokrouhlením výsledku při výpočtu délky rozhledu na nejblíže vyšších - 10 m pro vn ≥ 80 km/h 5 m pro vn < 80 km/h
Výsledná délka rozhledu pro zastavení je tedy
D z = 0,417 ⋅ v n (s ) +
0,393 ⋅ vn2(s )
100 ⋅ ( f v ± 0,01 ⋅ s )
+ bv1
[m]
a výpočtové prvky délky rozhledu pro zastavení se dosadí z tabulky: Výpočtové prvky délky rozhledu pro zastavení vn(s) (km/h)
130
120
110
90
80
70
60
50
40
30
fv
0,32
0,34
0,36
0,40
0,43
0,46
0,51
0,56
0,62
0,68
10
Vypočtené hodnoty délky rozhledu pro zastavení jsou uvedeny v normách: ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací (pro místní komunikace) následovně: Délka rozhledu DZ pro zastavení na místních komunikacích Podélný sklon jízdního pásu v Dz při návrhové rychlosti vn v km/h % 100 80 70 60 50 40 30 35 ≥-9 -8 50 35 -7 50 35 -6 100 70 50 35 -5 90 70 50 35 -4,5 150 90 70 50 35 -4 150 90 70 50 35 -3 140 90 65 50 35 -2 140 90 65 50 35 -1 140 90 65 45 35 25 20 0 140 90 65 55 35 1 130 80 65 45 35 2 130 80 65 45 35 3 130 80 60 45 35 4 130 80 60 45 35 4,5 120 80 60 45 35 5 80 60 45 30 6 80 60 45 30 7 45 30 8 45 30 30 ≥9 Způsob výpočtu podle ČSN 736101 při době postřehu a reakce 1,0 s. klesání
25 až 20
stoupání
15
ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic (pro silnice a dálnice) následovně: Délka rozhledu DZ *) pro zastavení na silnicích a dálnicích Podélný sklon jízdního pásu v%
Dz v m při návrhové/směrodatné rychlosti vn/vS v km/h 130
120
110
100
90
80
klesání **)
60
-9 -8 60 -7 60 -6 130 110 80 60 -5 130 110 80 60 -4,5 190 160 130 100 80 60 -4 270 220 180 160 130 100 75 60 -3 260 220 180 160 130 100 75 55 -2 260 210 180 160 120 100 75 55 -1 250 210 170 150 120 100 75 55 0 240 200 170 150 120 100 75 55 1 240 200 170 150 120 100 75 55 2 230 190 160 140 120 90 70 55 3 230 190 160 140 120 90 70 55 4 220 190 160 140 110 90 70 55 4,5 160 140 110 90 70 55 5 110 90 70 55 6 110 90 70 50 7 50 8 50 9 Způsob výpočtu podle ČSN 736101 příloha B (doba postřehu a reakce 1,5 s) Platí pro stoupání a klesání do 12 %.
stoupání *)
70
Poznámka:
50
40
30
25 až 20
45 45 45 45 45 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40 40
30 **)
20 **)
15 **)
Na jednopruhových obousměrných silnicích se zajišťuje délka rozhledu pro zastavení, která je dvojnásobkem hodnot uvedených v tabulce. 11
6.2 Rozhled pro předjíždění Délka rozhledu na protijedoucí vozidlo při předjíždění se zajišťuje pouze na dvoupruhových obousměrných komunikacích, a to v co nejdelší části trasy, pokud je to ekonomicky únosné.
′ D p se vypočte ze vzorce:
6.2.1 Základní délka rozhledu pro předjíždění D ′p =
kde
vn(S) ∆v
vn(s) (km/h) ∆ v (km/h)
1,112v n2(s ) + 32v n (s ) ∆v návrhová/směrodatná rychlost [km/m] uvažovaný rozdíl rychlosti vozidla předjíždějícího návrhovou/směrodatnou rychlostí a rychlosti předjížděného vozidla podle ČSN 73 6101 - tabulky B.2.
100 24
Rozdíl mezi vn(s) a rychlostí předjížděného vozidla 90 80 70 60 22 20 18
6.2.2 Výsledná délka rozhledu pro předjíždění bv2
40
′ D p zahrnuje i bezpečnostní odstup od vozidla v jízdním pruhu
D p = D ′p + bv 2
opačného směru a vypočte se ze vzorce: kde
50 15
je bezpečnostní odstup předjíždějícího vozidla od vozidla v protisměru v m, rovný zaokrouhlení na nejbližší vyšší hodnotu 50 m.
je uvedena v tabulce v ČSN 736101 Délka rozhledu Dp *) pro předjíždění Návrhová/směrodatná rychlost v km/h
90
80
70
60
50
40
550 Délka rozhledu v m Způsob výpočtu podle ČSN 736101 příloha B
500
450
400
300
200
Možnosti (způsoby) zajištění rozhledu pro předjíždění: a) zvětšení zemních a demoličních prací b) rozšíření jízdního pásu o další jízdní pruhy, pak místo rozhledu pro předjíždění postačí zajistit délku rozhledu pro zastavení c) rozšíření komunikace o jeden jízdní pruh, který se přidělí střídavě pro ten jízdní směr, ve kterém nevyhovuje délka rozhledu pro předjíždění d) není-li možno rozhled stavebně zajistit, použije se omezující dopravní značení –souvislá podélná dělící čára doplněná svislou značkou zákaz předjíždění; souvislý úsek bez rozhledu pro předjíždění nemá přesáhnout délku 500 m (výjimečně u rekonstrukcí 1000 m).
6.3 Délka rozhledu pro zastavení před železničním přejezdem Délku rozhledu pro zastavení před zabezpečeným a nezabezpečeným železničním přejezdem stanoví ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody.
6.4 Rozhledové poměry v křižovatkách a v místech sjezdů ze zajišťují podle ČSN 73 6102 Projektování křižovatek na silničních komunikacích.
12
6.5 ZAJIŠTĚNÍ ROZHLEDU PRO ZASTAVENÍ A PŘEDJÍŽDĚNÍ 6.5.1 Polohy rozhledového paprsku pro zajištění rozhledu pro zastavení:
Poloha oka řidiče (výška nad povrchem komunikace) h1 = 1,00 m Poloha překážky (výška horní hrany nad povrchem komunikace)
h2 = 0,00 až 0,35 m
Výška nejmenší viditelné překážky na vzdálenost Dz Návrhová/směrodatná 130 120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 rychlost vn(s) (km/h) h2 (m) 0,35 ***) 0,10 **) 0,00 *) *) Výška překážky 0,00 m představuje poruchu vozovky s nebezpečnou hloubkou (díra). **) Výška překážky 0,10 m představuje ležící předmět na vozovce (např. pneumatika). ***) Výška překážky 0,35 m představuje nejnižší bod účinné svítící plochy zadních brzdových světel vozidla. 6.5.2 Polohy rozhledového paprsku pro zajištění rozhledu pro předjíždění:
Poloha oka řidiče (výška nad povrchem komunikace)
h1 = 1,00 m
6.5.3 Rozhled ve směrovém oblouku Rozhled pro zastavení nebo pro předjíždění se zajišťuje vždy pro prostý kružnicový oblouk. Přechodnicový oblouk se pro tyto účely nahrazuje kružnicovým obloukem o dvojnásobném poloměru. Potřebná rozhledová pole jsou vymezena obalovými křivkami tětiv určujících jízdních stop v délce Dz nebo Dp. Určující jízdní stopy se vynáší do osy toho jízdního pruhu, který je pro vymezení rozhledového pole rozhodující. V rozhledovém poli nesmí být žádná překážka v prostoru: - pro zastavení 0,30 m pod povrchem tělesa silnice (vadí i svodidlo) - pro předjíždění 0,90 m nad povrchem tělesa silnice (svodidlo nevadí) Rozhled se musí přezkoušet i z hlediska výškových poměrů (není vidět za horizont).
13
Rozhledové pole pro zastavení
Zajištění rozhledu pro předjíždění Pokud není možno překážku odstranit (v tunelu, mezi svodidly apod.), musí se navrhnout takový poloměr oblouku, aby rozhledový paprsek ležel v prostoru vozovky. Nejmenší poloměr směrového oblouku zajišťující rozhled pro zastavení z hlediska půdorysného se vypočítá ze vztahu: D z2( p )
Rx Dz(p) nx
+ n x2 4 [m] , kde Rx = 2 ⋅ nx minimální poloměr vztažený k příslušné určující jízdní stopě délka rozhledu pro zastavení (nebo předjíždění) [m] vzepětí úseče směrového oblouku o poloměru Rx [m]
14
Zajištění rozhledového pole pro zastavení na dvoupruhové silnici se svodidlem 6.5.4 Rozhled v zaoblení lomu podélného sklonu Vypuklé výškové oblouky (vrcholové) Nejmenší poloměr oblouku Rv musí být v závislosti na rozhledovém paprsku takový, aby byl zajištěn: - na dvoupruhových komunikacích pokud možno rozhled pro předjíždění Dp - na všech komunikacích vždy rozhled pro zastavení Dz Nejmenší poloměr vypuklého oblouku se vypočte ze vztahu kde h1 h2
Rv =
(
D z2( p )
2 ⋅ h1 + 2 ⋅ h1 ⋅ h2 + h2
)
[m]
výška oka řidiče (1,0 m) pro zastavení výška nejmenší viditelné překážky (0,0 až 0,35 m) pro předjíždění úroveň vozidla v protisměru (1,0 m)
Hodnoty nejmenších poloměrů jsou uvedeny v tabulkách v normách ČSN 736101 a ČSN 736110. Vyduté výškové oblouky (údolnicové) Nejmenší poloměr oblouku Ru musí být takový, aby kužel světlometů osvětloval jízdní pás na délku rozhledu pro zastavení. Pro předjíždění se nejmenší poloměr neřeší, vozidlo v protisměru je vždy viditelné, protože taky svítí. Nejmenší poloměr vydutého oblouku se vypočte ze vztahu
Ru =
D z2 2 ⋅ (hs + D z ⋅ tgα ′)
[m] , kde
hs
výška světlometu nad jízdním pásem, uvažuje se hs = 0,75 m
α´
úhel mezi horním okrajovým paprskem světelného kužele světlometu a jeho osou, uvažuje se α ′ = 1°
Po dosazení se pak vzorec upraví do tvaru:
Ru =
100 ⋅ D z2 150 + 3,5 ⋅ D z
[m]
Hodnoty nejmenších poloměrů jsou uvedeny v tabulkách v normách ČSN 736101 a ČSN 736110.
15
