KLASICISTNÍ ARCHITEKTURA - klasicismus byl poslední slohovou jednotou různých odvětví umění - klasicistní architektura je vysoce symetrická, vzniká jako reakce na rokoko - klasicismus je charakteristický důrazem na funkční a finanční stránku stavby a omezením dekorativnosti - navrací se k antické řecké i k pozdní římské architektuře - klasicistní architektura dokázala lépe zvládnout nově vznikající společensky závažné a representativní budovy - vytrácejí se jakékoli zakřivené plochy, křivky jsou nahrazeny přímkami - jednoduchá okna se mění na dvojitá a druhá křídla se osazují při rekonstrukcích do líce fasád, které se tak zplošťují - důležitým podnětem pro klasicistní architekturu v 18.století se stal obnovený zájem o antiku, od roku 1748 probíhaly výzkumy v Herculaneu a v Pompejích - roku 1435 napsal Ciriaco d’Anconn spis o řecké antické architektuře - roku 1762 vydal James Stuart knihu Antiquities of Athens Francie - ve Francii vznikala v 18. století tzv. promlouvající architektura, která zobrazovala účel pro který byla určena - revoluční nebo radikální architekti si libovali v klasicismu projevujícím se velkými měřítky a robustností
Claude Perrault (1613 - 1688): - Louvre - Paříž – dostavba paláce z roku 1667 je stále ještě barokní, je však již předzvěstí klasicismu, sloupy jsou stále zdvojené korintské a předstupují před fasádu, je zde použito rytmické travé Jules Hardouin Mansart (1646 – 1708): - kostel Saint Louis-des-Invalides - Paříž – kostel z roku 1676 je součástí Invalidovny, hlavním motivem fasády je římský portikus nad kterým se zdvihá vysoká kopule na dvou tamburech odvozená od chrámu San Pietro v Římě, barokní princip se projevuje použitím zdvojených sloupů a rozdělením fasády do několika plánů, systém sloupové architektury je však spíše klasicistní - kaple ve Versailles – kaple z roku 1699 je téměř již výhradně klasicistní Jaques-Anges Gabriel (1698 - 1762): - Malý Trianon ve Versailles – téměř již klasicistní stavba - Ministerstvo námořnictva - Paříž – stavba je z roku 1753, jsou zde použity samostatné sloupy, které už nejsou zdvojené Jacques Germain Soufflot (1713 – 1780): - Pantheon - Paříž – chrám z roku 1764 je kombinací okrouhlého půdorysu s portikem, okna připomínají Bramantovská okna, kopule je odvozena od chrámu San Pietro in Montorio od Bramanta
Marie Joseph Peyre (1730 – 1775): - Hotél de Condé - Paříž – klasicistní palác z roku 1763
Etienne Louis Boullée (1728 – 1793): - tvořil utopické návrhy budov monumentálních rozměrů - Opera na Carousselu – návrh budovy kruhového půdorysu z roku 1781 - Národní knihovna – návrh knihovny zaklenuté valenou klenbou s velkým obdélným otvorem - Cénotaphe de Newton – hlavním motivem monumentální budovy mauzolea je koule, budova nemá žádný jiný účel, geometrická myšlenka převažuje nad obsahem
Claude 1icolas Ledoux (1720 – 1799): - tvořil především tzv. promlouvající architekturu - zámek Bénouville – klasicistní zámek z roku 1768 - divadlo Byzancion – stavba z roku 1766 je bez dekorace - Chaux – částečně realizovaný návrh městečka z roku 1774, všechny stavby jsou téměř bez dekorace s důrazem na funkční stránku - soubor celnic v Paříži – jsou to antikizující stavby, dodnes se dochovaly jen čtyři
Jean 1icolas Louis Durand (1760 - 1834): - prosazoval rastrovou architektura
Jean Francois Chalgrin (1739 – 1811): - Vítězný oblouk - Paříž – stavba je inspirována římským vítězným obloukem, je však mimo měřítko, stěny jsou pokryty bohatou plastickou výzdobou Pierre Francois Fontaine (1762 – 1853): - Triumfální oblouk - Paříž – klasicistní stavba z roku 1806
Alexander Piere Vignon (? – 1828): - kostel La Madelaine - Paříž – kostel je kopií římského chrámu, interiér příliš neodpovídá antikizující formě exteriéru
Anglie - v Anglii nebyly náboženské ani jiné předpoklady pro přijetí baroka - angličtí architekti obvykle na počátku své kariéry odjížděli na stáž do Říma - roku 1717 bylo založeno hnutí Zednářů - Palladiánský styl: 1715 – 1775; inspirace především ve vrcholné renesanci - Adam Style: 1775 – 1800; inspirace v římské architektuře, typická je pro toto období rokoková dekorace s nádechem klasicismu - Regent Style: 1790; dochází k návratu k řeckému stylu a římské architektuře Inigo Jones (1573 – 1652): - Banqueting House - Londýn – palác z roku 1622 je inspirovaný italskou architekturou, je zde výrazná atika - Queen’s House - Londýn – palác z roku 1616, objevuje se zde vliv renesance ChristopherWren (1632 – 1723): - Pembroke College - Cambridge – univerzitní kaple z roku 1665 v duchu klasizujícího baroka - kostel St. Mary-Le-Bow - Londýn – centralizující kostel s věží, která je v horní části hmotově odlehčena - katedrála sv. Pavla - Londýn – klasicistně pojatá stavba na půdorysu kříže, schéma se přibližuje sv. Petru v Římě - Hampton Court – zámek z roku 1690, spíše se podobá francouzské barokní architektuře - Greenwich hospital - Londýn – stavba byla dokončena po roce 1690, jsou zde použity zdvojené sloupy, věž je řešena dynamicky - Christ Church - Oxford – čistě gotický kostel, který nenavazuje na baroko
Colin Campbell (1676 – 1729): - vydal knihu Vitruvius Britanicus - Houghton Hall – vila z roku 1722 vybudovaná pro premiéra vlády, k ústřední budově přiléhají čtyři oddělená křídla s obytnými místnostmi, je zde použit palladiánský motiv portiku a syrské oblouky - Mereworth Castle – na této vile z roku 1722 byl použit motiv vily Rotondy Lord Burlington (1694 – 1753): - Chiswick House – vila z roku 1727 byla inspirovaná vilou Rotonda, portikus je však jen na jedné straně, okolo domu se rozkládá zahrada která je předchůdcem anglického parku - Assambly Hall - York – budova z roku 1730 byla první skutečně klasicistní stavbou v Anglii, návrh byl ovlivněn římskou tradicí
William Kent (1685 – 1748): - tvořil také návrhy krbů - Řecký pavilon – jedná se o typicky římský pódiový chrám
William Chambers (1723 – 1796): - navštívil dálný východ a přinesl do Evropy asijskou architekturu - Marino House – vila z roku 1776, je zde použito římského dórského řádu - Charlemont House – zaoblené části paláce vycházejí z Palladia - Somerset House - Londýn – klasicistní dům z roku 1796 John Soane (1753 – 1837): - Bank of England - Londýn – přízemní část budovy je z roku 1784, je zde použit korintský řád - Dulwich Picture Gallery – rozsáhlá veřejná galerie z roku 1811 je bez oken, bylo zde použito vrchního osvětlení, fasáda z režného zdiva je členěna slepými arkádami - Holy Trninity Church – kostel z roku 1828 navazuje na tvorbu C. Wrena Robert Adam (1728 – 1792): - Kedleston Hall - Derbys – palác z roku 1771, průčelí je ve formě triumfálního oblouku - dům na St. James Square - Londýn – klasicistní dům z roku 1772, architektura je poměrně střízlivá - Home House - Londýn – dům z režného zdiva má antické detaily, architektura je přesto opět velmi střízlivá
John 1ash (1752 – 1835):
- v jeho tvorbě se začal objevovat motiv eklektismu - 17 Park Village West - Londýn – dům má typická anglická předsazená okna inspirovaná gotikou - Hannover Terrace - Londýn – klasicistní dům z 1823 - Hospital of St. Cross - Winchester – budova v romantickém neogotickém stylu
roku
Robert Smirke (1781 – 1867): - roku 1810 použil poprvé litinové nosníky a roku 1816 beton - Eastor Castle – romantizující zámek z roku 1820 - Old Council House - Londýn – na domě je použit antikizující dekor - British Museum - Londýn – antikizující budova musea je z roku 1847 Charles R. Cockerell (1755 – 1837): - St. George’s Hall - Liverpool – antikizující budova, v průčelí je použit motiv římského portiku
Decimus Burton (1800 – 1881): - Royal Botanical Garden - Kew – klasicistní budova botanické zahrady - Wellington Arch - Londýn – antikizující vítězný oblouk
U.S.A. - zpočátku v období kolonie se zde stavěly jen jednoduché dřevěné domy a pevnůstky - klasicismus sem přinesli francouzští architekti a postupně se z něj stal národní sloh
Thomas Jefferson (1743 – 1826): - vila v Monticello – vlastní vila z roku 1809, je zde patrný vliv Palladia - Capitol - Richmond – budova byla ovlivněna francouzským klasicismem
Benjamin Henry Latrobe (1764 – 1820): - narodil se ve Fulneku v U.S.A. - Capitol - Washington D.C. – klasicistní budova
Německo
Wenzeslaus von Knobelsdorff (1699 – 1753): - Staatsoper - Berlín – klasicistní budova z roku 1742 nese náznak palladiánského stylu
Karl Gotthart Langhans (1732 – 1808): - Staatsoper - Berlín – architekt vytvořil průčelí budovy od W. Knobelsdorffa - Braniborská brána - Berlín – stavba v řeckém stylu pochází z roku 1793
Heinrich Gertz: - mincovna v Berlíně – klasicistní budova byla inspirací pro celnici v Praze
Karl Friedrich Schinkel (1781 – 1841): - divadlo v Berlíně – budova z roku 1821 je v římském stylu, portikus je předsazený, okenní pasy jsou rozdělené pilíři - Altes Museum - Berlín – průčelí budovy je antikizující, tvořené osmnácti iónskými sloupy po bocích zpevněné nárožními pilíři - Stavební akademie - Berlín – budova je z roku 1835, je zde zřetelný odklon od antikizující architektury, fasáda je více plochá a jednodušší Leo von Klenze (1784 – 1864): - Soudní palác - Mnichov – budova je inspirována florentskou renesancí - Kostel všech svatých - Mnichov – na budově je patrný vliv renesance - Nová Ermitáž - St. Petersburg – klasicistní musejní budova byla dokončena roku 1852 - Glyptothek - Mnichov – musejní budova v řeckém stylu je tvořena dvěmi protínajícími se hmotami, střední rizalit používá motiv římského chrámu - Neue Pinakothek – Mnichov – klasicistní budova galerie - Walhalla - Regensburg – památník inspirovaný athénským Parthenonem je z bílého mramoru
Čechy - v Čechách dlouho převládalo baroko, na venkově se udrželo až do poloviny 19. století - pro stavby kostelů se ujalo nové jednoduché pojetí monumentální jednolodní stavby - v této době se budovaly nové pevnosti Josefov, Terezín a Hradec Králové s rozvinutým bastionovým systémem, kasárna mají bosované přízemí s arkádami - vznikala také parková města, jako jsou Mariánské a Františkovy lázně, typické volnou strukturou v zeleni 1icolo Pacassi (1716 – 1790): - Pražský Hrad – přestavba z roku 1765 je spíše ještě barokní, fasády jsou ploché - vstup do Ústavu šlechtičen - Praha – stavba je z roku 1753, oválný půdorys je stále ještě barokní, přímý překlad je již náznakem klasicismu Giovanni Battista Alliprandi (1665 – 1720): - zámek Kosmonosy – část vrcholně barokního zámku byla upravena klasicistně Anton Haffenecker (1720 – 1789): - Nosticovo divadlo – budova je z roku 1781, průčelí má stále ještě barokní prvky, rizalit je prohnutý, stavba je však již klasicistní, obloukové frontony se střídají se segmentovými, ne už s prohnutými, v polovině 19. století bylo průčelí upraveno
Ignác J. 1. Palliardi (1737 – 1824): - průčelí Filosofského sálu Kanonie - Strahov – je zde použit římský dórský řád, stále ale fasáda nese barokní prvky - Ledebourský palác - Praha – fasáda domu je spíše barokní, střední rizalit byl vytvořen později, má již neoklasicistní prvky
Mathias Hummel: - Lichtensteinský palác - Praha – palác z roku 1791 má klasicistní prvky - Laudonův pavilon - Veltrusy – budova stavidla je z roku 1792, objevuje se zde vliv anglického palladianismu - Chrámek přátel venkova a zahrad - Veltrusy – kruhová sloupová stavba z roku 1792
Johan August Giesel: - zámecké divadlo v Teplicích – budova z roku 1787 je jednou z prvních klasicistních staveb u nás, je zde použit motiv průčelí římského chrámu
Christian Fridrich Schuricht (1753 – 1832):
- zámek Kačina – zámek z roku 1806 má spíše barokní dispozici odvozenou od Palladia, je to vrcholné dílo českého klasicismu, na průčelí je použit římský dórský styl, stále barokní tradice se projevuje zdvojenými sloupy, ve stavbě pokračoval Jöndl
Georg Fischer (1768 – 1828): - celnice u Hybernů - Praha – klasicistní budova celnice z roku 1808 vznikla přestavbou kláštera - kostel Sv. Kříže - Praha – kostel z roku 1823 nese barokní prvky, je zaklenut pomocí českých placek
Johann Filipp Jöndl (1782 – 1870): - vydal první skripta, která jsou návodem jak stavět různé typy budov - hrobka Chotků – klasicistní stavba - zámek Kačina – převzal výstavbu zámku po C. Schurichtovi, původní návrh upravil
Vincenc Kulhánek: - Rohanský palác - Praha – fasáda paláce z roku 1838 je členěna pilastry, zajímavým prvkem je okno se syrským obloukem - Klarův ústav slepců - Praha – budova z roku 1844 je inspirovaná ranou italskou renesancí
Heinrich Koch (1781 – 1861): - vila Kinských - Praha – vila pochází z roku 1831, jednopatrová budova se středním rizalitem má předsazený portikus s dórskými sloupy - zámek v Kostelci nad Orlicí – zámek má křížový půdorys s rizality - oranžerie v Chlumci nad Cidlinou – autorem klasicistní budovy zámecké oranžerie je pravděpodobně někdo jiný Maxmilián von Verschafeld: - návrh zámku v Nových Hradech – klasicistní návrh z roku 1801 nebyl realizován Johan Ferdinand Hetzendorf: - kostel Vzkříšení Páně - Slavkov – kostel pochází z roku 1789 Joseph Hardtmuth (1758 – 1816): - kostel sv. Jakuba Většího - Česká Třebová – klasicistní kostel pochází z roku 1801 - zámek v Kolodějích – klasicistní přestavba zahradního průčelí staršího zámku - Dianin pavilon – výrazně klasizující stavba - Janův hrad – romantická zřícenina
Heinrich Hausknecht: - dům Platýz - Praha – rozlehlý nájemní dům přestavěný v roce 1825 Peter von 1obile (1774 – 1854): - návrh Koňské brány - Praha – návrh z roku 1830 nebyl realizován, bránu tvořily tři půlkruhové oblouky na pilířích, celá brána byla pokryta bosáží
ROMANTISMUS - romantismus se projevuje koncem 18. století a na počátku 19. století, tento termín vznikl již ve stejné době - romantická architektura má své kořeny v Anglii, nejdříve se projevovala v zahradní architektuře - romantismus upřednostňuje intuice před rozumem - v Anglii vzniklo na konci 18. století Piktoreskní hnutí
Anglie William Kent (1685 – 1748): - Merlinova chýše – zahradní domek s grótou z roku 1733 - Gotický templ – gotizující zahradní pavilon z roku 1745 Batty Langley (1696 – 1751): - zahradník a zakladatel romantické anglické zahradní architektury - navrhoval gotizující zahradní domky Horace Walpole (1717 – 1797): - Strawberry Hill – gotizující palác s galerií a oddělenou soukromou částí z roku 1777, galerie je zaklenuta síťovou klenbou James Wyatt (1774 – 1853): - Fonthill Abbey – gotizující sídlo z roku 1795 mělo vzor v anglické pozdní gotice, dokončeno bylo až v roce 1813, autor neměl dostatečné zkušenosti se stavbou gotických staveb, což pravděpodobně způsobilo zhroucení věže
Richard Payne Knight (1751 – 1824): - Downton Castle – autorův vlastní dům z roku 1778 má několik tupých věží a cimbuří a je zároveň jeden z prvních asymetrických paláců v Anglii Charles Barry (1795 – 1860): - Houses of Parliament - Londýn – neogotická budova z roku 1865 je na rozmezí romantické a rigorózní architektury, je výrazně symetrická, což není příliš typické pro gotiku, ale spíše pro baroko - kostel Všech svatých - Whitefield rekonstrukce gotického kostela - kostel Sv. Petra – neogotický návrh kostela
Augustus Welby 1orthmore Pugin (1812 – 1852): - Scarisbrick Hall – gotizující přestavba staršího paláce, budova byla doplněna o věže, interiér a fasády byly přestavěny v duchu romantismu - kostel St. George in the Fields - Londýn – kostel z roku 1848 se svým pojetím blíží spíše neogotice - The Grange – vlastní gotizující sídlo z roku 1843, součástí celého komplexu byl i kostel Sv. Augustina, stavba byla dokončena jeho synem
Německo Karl Fridrich Schinkel (1781 – 1841): - kostel Sv. Ludvíka - Mnichov – kostel je inspirovaný románským slohem - hrad Löwensburg – romantická zřícenina hradu z roku 1806 - památník královny Louisy von Preussen – gotizující stavba z roku 1810 - hrad Stolzenfels – romantický zámek pro pruského krále Bedřicha Viléma IV. z roku 1836 ovlivněný anglickou pozdní gotikou Eduard Riedel (1813 – 1885): - zámek Neuschwanstein – romantický zámek z roku 1881
Čechy Eduard Bucton Lamb (1805 – 1869): - zámek Hrádek u Nechanic – romantický zámek z roku 1854 ve stylu tudorské gotiky
Georg Wingelmüller (1810 – 1848): - zámek Lednice – gotizující přestavba zámku z roku 1858
INŽENÝRSTVÍ A NOVÉ MATERIÁLY - průmyslová revoluce způsobila zrod industriální společnosti - od konce 18. století se začínají v architektuře používat ve větší míře železo a litina - ve stejné době byl objeven i železobeton, ve větší míře se však začal používat až od konce 19. století - nové konstrukce a materiály však byly nadále v naprosté většině případů zakrývány tradičními materiály - litinové konstrukce bývají velice dekorované, nekorespondují příliš s klasicismem, přibližují se spíše neogotice - veřejné budovy setrvávaly v zajetí historické dekorace, u církevních staveb se dokonce použití železa nebo betonu stávalo příčinou společenských skandálů - v 60. letech 19. století vznikají pavilonové nemocnice - Albertovy doly - Liverpool – důlní budovy pocházejí z roku 1845, tvoří je litinová konstrukce a zdivo, je zde použit palladiánský motiv syrského oblouku Eugéne Emmanuel Viollet-Le-Duc (1814 – 1879): - nová konstrukce střechy katedrály v Chartres – po požáru v roce 1836 byl vybudován nový krov z litiny, jeho výhodou je nehořlavost Charles Bage: - most u Coalbrookdale – most pochází z roku 1779, na konstrukci byla použita kombinace železa s litinou - přádelna v Shrewsbury – budova z roku 1797 je tvořena kombinací litiny a zdiva Thomas Telford (1757 – 1834): - most přes Menai Straits – první závěsný řetězový most z roku 1826 o délce téměř 100 m - Conway Bridge – neogotický řetězový most z roku 1826 stojící u zámku
Marc Seguin (1786 – 1875): - most u Tournon – závěsný most z roku 1824, lana jsou zakotvena až u paty věže John Augustus Roebling (1806 – 1869): - Brooklynský most - New York – most byl dokončen roku 1883, byl prvním závěsným mostem s ocelovými kabely, rozpon je téměř půl kilometru Rowland Mason Ordish (1824 – 1886): - most Františka Josefa - Praha – řetězový most z roku 1868 Decimus Burton (1800 – 1881): - palmový skleník v Královské botanické zahradě - Kew – budova pochází z roku 1844, konstrukce je litinová, stala se vzorem pro Crystal Palace
Joseph Paxton (1803 – 1865): - byl to zahradní architekt, měl také zkušenosti se stavbou skleníků - skleníky v Somerton Hall – skleníky mají dřevěnou konstrukci - Crystal Palace - Londýn – Hector Horeau a Richard Turner vyhráli roku 1850 soutěž na universální halu pro světovou výstavu, projekt byl ale nakonec zadán J. Paxtonovi, stavba byla vytvořena z modulů, na zasklení byly použity neobvykle velké tabule skla, do hlavní lodi byl zakomponován strom, interiér vytvořil Owen Jones, palác byl po výstavě přemístěn do Sydenhamu, Paxton zde vytvořil i zahradu August von Voit (1801 – 1870): - Glaspalast - Mnichov – skleněná hala z roku 1854 byla inspirována anglickým Crystal Palace
Bedřich Münzberger (1846 – 1928): - Průmyslový palác - Praha – budova byla vytvořena pro jubilejní výstavu v roce 1891, z větší části je to litinová konstrukce, návrh byl ovlivněn barokem, byla to zároveň první železná montovaná stavba v českých zemích Hector Horeau (1801 – 1872): - navrhl tunel pod kanálem La Manche Louis August Boileau: - St. Eugéne - Paříž – neogotický litinový kostel z roku 1854, v interiéru je pestrá výmalba - Notre-Dame - Paříž – žebra klenby jsou z litiny - Bon Marché - Paříž – obchodní dům s vnitřní konstrukcí z litiny Henri Labrouste (1801 – 1875): - knihovna Sainte-Geneviére - Paříž – budova inspirovaná renesancí byla dokončena roku 1851, vnější fasáda je kamenná, vnitřní konstrukce je kovová - Bibliothéque Nationale - Paříž – knihovna pochází z roku 1867, stropy v hlavním čtenářském sále jsou velmi subtilní, prostor je osvětlován otvory v kopulích, byla zde použita kombinace litiny a železa Robert Stephenson (1803 – 1859): - Euston Station - Londýn – klasicistní budova nádraží v řeckém stylu z roku 1839 Gustav Eiffel (1832 – 1923): - Galerie des Machines - Paříž – hala s velkým rozponem byla vystavěna pro světovou výstavu v Paříži roku 1889 - Eiffelova věž - Paříž – monumentální věž kovové konstrukce o výšce 300 m - most Maria Pia – most s hlavním obloukem o rozponu 160 m - socha Svobody - New York – monumentální socha
NEOSTYLY - kolem roku 1850 se ustálila konvence stavět chrámy, nemocnice a radnice ve slohu neogotickém, důležité státní budovy v řeckém stylu a obytné domy, školy a muzea ve slohu neorenesančním - kolem roku 1880 se objevuje neobarokní tvarosloví
Anglie Institut britských architektů (IBA) => Královský institut britských architektů (RIBA), Asociace architektonických kreslířů (mladí architekti), časopis Stavitel, vliv nových konstrukcí, vliv lidové architektury, chudinský zákon, hygienické předpisy pro města, ...-vliv na budování měst, neobnovování památek
Philip Webb (1831 – 1915): - Worship Shoredish – gotizující řadové domy stavitelská rodina, spolupráce s Morrisem, stál u zrodu památkářské péče (soukromá společnost), reakce na nové konstrukce, obrat k řemeslným pracím, vernakulární styl-lidové stavby, Red House (pro Morrise, typický vernakulární styl: porch=architektonizovaný vstup do stavby, strmá střecha, posuvná okna, lomené oblouky, režné cihelné zdivo v pohledu), vikariát Panny Marie, soukromé domky v Londýně (gotizující), kostel sv. Martina v Bramptonu (návrh věže), opevněný dům ve Standen (typicky v zahradě)
Charles Barry (1795 – 1860): - Reform Club - Londýn – budova z roku 1837 napodobuje italskou vrcholně renesanční architekturu George Gilbert Scott (1811 – 1878): - kostel St. George - Doncaster – původní gotický kostel byl roku 1853 rekonstruovaný ve stylu striktní neogotiky - kostel All Souls - Halifax – neogotický kostel z roku 1856 - George Chapel - Oxford – stavba je inspirována pařížskou Saint Chapell - soutěžní návrh na vládní budovy ve White Hall - Londýn – neogotický soutěžní návrh, vybrán byl však neorenesanční návrh od jiného autora - Foreign and Colonial - Londýn – neorenesanční budova z roku 1875
William Burges (1827 – 1881): - katedrála v Corku – neogotická katedrála je inspirována francouzskou gotikou Alfred Waterhouse (1830 – 1905): - radnice v Manchesteru – budova z roku 1868 je inspirována ranou gotikou, v průčelí je umístěna mohutná věž - Natural History Museum - Londýn – na budově z roku 1872 se odráží vliv románského i gotického slohu, ústřední hala je zaklenuta železnou konstrukcí, teracotové pruhování je inspirováno sienskou architekturou - National Liberal Club - Londýn – budova z roku 1887 je spíše romantizující
Cuthbert Brodrick (1822 – 1905): - radnice v Leeds – budova je inspirována barokem a architekturou C. Wrena -věznice: pensylvánský rozvětvený typ, záchod a tekoucí voda na každé cele -nemocnice: samostatné pavilony, přivedení světla do operačních sálů, otevřené dispozice
Francie rekonstrukce památek do ideální podoby -výchozí stavby: -kostel sv. Klotyldy (první novogotická stavba ve Francii, velice přísný styl), -rekonstrukce katedrály v Chartres (nahrazení vyhořelého krovu litinovou konstrukcí) Eugéne Emmanuel Viollet-Le-Duc (1814 – 1879): - vydal příručku gotické architektury - obnova Carcassonne – poměrně zdařilá rekonstrukce gotického města s opevněním
Jean Baptiste Lassuse: - katedrála v Lille – neogotická dostavba katedrály Paul Abadie (1812 – 1884): - basilika Sacr Ceur - Paříž – na stavbě je znatelný vliv byzantské a románské architektury Charles Garnier (1825 – 1898): - opera v Paříži – výstavba budovy probíhala v letech 1862 – 1874, architektura je inspirována francouzským barokem a pozdní renesancí
Eugéne Haussmann (1809 – 1891): - starosta Paříže v době Napoleona III., nebyl to však architekt - vybudoval nové široké bulváry uzpůsobené tak, aby se v nich nedaly stavět barikády - nároží byla oblá, aby se zlepšil přehled v ulicích - z jeho podnětu vznikala i nová městská zeleň
Německo Heinrich Hübsch (1795 – 1863): - botanická zahrada - Karlsruhe – stavba z roku 1837 je na pomezí morgenstilu a neorenesance - ministerstvo financí - Karlsruhe – jednoduchá stavba bez dekorace - Technische hochschule - Karlsruhe – neorenesanční fasáda budovy obsahuje románské detaily Fridrich Bürklein (1813 – 1872): - Atheneum - Mnichov – budova z roku 1864 je inspirována gotikou, ale autor se snažil vytvořit nový národní styl - Maxmilianeum - Mnichov – budova z roku 1874 má renesanční prvky, konkávně prohnutá fasáda je však vytvořena ve stylu dynamického baroka
Gottfried Semper (1803 – 1879): - prosazoval názor, že by architektura měla být barevná - došel k závěru, že na obzoru není žádný nový sloh, protože nevzniká žádná nová idea - dvorní divadlo - Drážďany – divadlo je z roku 1841, vnější forma budovy poprvé odpovídá vnitřní dispozici, divadlo je půlkruhově zakončené, návrh byl inspirovaný Koloseem, po požáru bylo divadlo přestavěno, zdůraznila se střední osa, členění stěny bylo odvozeno od benátské pozdně renesanční architektury - Gemäldegalerie - Drážďany – neorenesanční budova - Nikolaikorche - Hamburg – neogotický soutěžní návrh kostela - polytechnika v Zürichu – budovy pocházejí z roku 1858, vzorem se pro ně stal Pallazo Belaquile, vedlejší křídlo je zdobené sgrafitem - radnice ve Winterthuru – budova z roku 1866 se navrací ke klasicismu
Paul Wallot (1841 – 1912): - Reichstag - Berlín – budova říšského sněmu byla dokončena roku 1884, je zde použit vysoký řád, architektura je spíše neobarokní, kopule však byla téměř renesanční
Rakousko-Uhersko: Carl von Hasenauer (1833 – 1894): - Naturhistorisches museum - Vídeň – budova z roku 1808 si vzala za vzor baziliku od Palladia, výsledná stavba je však ovlivněná spíše římskou renesancí - Burgtheater - Vídeň – divadlo je z roku 1874, na návrhu se podílel i Semper, je zde zopakován princip Drážďanského divadla, na fasádě je použit vysoký řád
Theophil Hansen (1813 – 1891): - Parlament - Vídeň – budova z roku 1865 je inspirována řeckým stylem, součástí je i předsíň s karyatidami - Arsenal - Vídeň – budova je směsí gotiky, renesance a maurského stylu
Heinrich von Ferstel (1828 – 1893): - Votivkirche - Vídeň – gotizující kostel z roku 1853 s katedrální dispozicí, opěrný systém však není příliš rozvinutý
August Sicard von Siccardsburg (1813 – 1868): - Opera - Vídeň – na návrhu neorenesanční budovy opery z roku 1869 spolupracoval s Eduardem van der Nüllem
Friedrich von Schmidt (1825 – 1891): - radnice ve Vídni – obrovská neogotická stavba je částečně ovlivněna soudobou tvorbou, je proto přísně symetrická
Imre Steindl (1839 – 1903): - parlament - Budapešť – budova dokončená roku 1902 je inspirována gotikou, je však výrazně symetrická
Čechy Ignác Vojtěch Ullmann (1822 – 1897): - zámek Bezděkov – romantický zámek z roku 1855 - zámek Chýše – romantická přestavba barokního zámku - Česká spořitelna - Praha – novorenesanční budova z roku 1861 byla později rozšířena, je zde použit benátský vrcholně renesanční styl - Lažanský palác - Praha – budova je z roku 1863, střechy jsou inspirované francouzskou renesanční architekturou - Vyšší dívčí škola - Praha – budova školy z roku je 1867 je ovlivněná morgenstilem, lze ji však pokládat za první neorenesanční budovu, která je inspirována českou renesancí - Česká polytechnika - Praha – budova z roku 1874 používá motiv Pallazo Farnense - zahradní průčelí Lanovy vily - Praha – 1872, na návrhu spolupracoval s Antonínem Barvitiem Antonín V. Barvitius (1823 – 1901): - Groebeho vila - Praha – budova evokuje renesanční toskánskou architekturu 15. století výrazným přesahem střechy - kostel Sv. Václava na Smíchově – bazilika je inspirovaná ranou renesancí avšak v průčelí jsou dvě věže, což je poměrně netypické, interiér je řešený jako starokřesťanská bazilika - Nádraží Franze Josefa - Praha – budova byla realizována v roce 1871 jako honosná renesanční vila, později byla zbořena a nahrazena novou secesní budovou od J. Fanty
Josef Zítek (1832 – 1909): - zámek v Bečově – přestavba hradu - Národní divadlo – Praha – neorenesančně eklektická budova z roku 1865 inspirovaná operou ve Vídni, bylo do ní integrováno Prozatímní divadlo od I. Ullmana, po požáru bylo přestavěno Josefem Schulzem - Rudolfinum – Praha – na projektu spolupracoval s J. Schulzem, v budově byla galerie a koncertní sál - Museum ve Výmaru – neorenesanční budova Josef Schulz (1840 – 1917): - Národní museum království českého - Praha – budova byla vystavěna roku 1885 na místě Koňské brány, je inspirována klasicizujícím barokem, ale má renesanční detaily - Uměleckoprůmyslové museum – Praha – neorenesanční budova je z roku 1901, projekt vychází z koncepce francouzských renesančních zámků Josef 1iklas (1817 – 1877): - Nové děkanství na Vyšehradě – gotizující spíše romantická budova z roku 1878 - Španělská synagoga - Praha – budova v maurském stylu pochází z roku 1868, na projektu se podílel i I. Ullmann, synagoga má centrální čtvercový půdorys s kopulí nad ústředním prostorem, ze tří stran jsou vestavěny galerie na kovových konstrukcích Josef Hlávka (1831 – 1908): - Zemská porodnice na Novém Městě pražském – gotizující budova je vystavěna z lícového zdiva, fasáda je zdobena arkýři a vysokými štíty, architektura je odvozena od pozdně gotických německých staveb
Karl Schlimp (1834 – 1901): - nádraží Těšnov – budova přejala motiv římského vítězného oblouku Antonín Wiehl (1846 – 1910): - dům čp. 1050 v Divadelní ulici - Praha – stavba je inspirovaná italskou renesancí - dům čp. 1035 v ulici K. Světlé - Praha – dům je zakončen typickou lunetovou římskou, je návrh byl ovlivněn italskou i českou renesancí - Myslivečkovský mlýn - Praha – stavba vychází především z české renesance - dům čp. 542 ve Zborovské ulici - Praha – portál domu kopíruje české renesanční portály, je zde však použito pro českou renesanci netypické režné zdivo - vstupní brána Jubilejní výstavy - Praha – kromě dřevěné brány navrhl i soubor menších pavilonů - fara u sv. Petra - Praha – stavba je z roku 1893, okna jsou mírně gotizující, fasáda je zakončena lunetovou římsou, je zde opět použito režné zdivo - spořitelna hl. m. Prahy – u této stavby dochází k odklonu od české renesance, v 2. patře jsou použita bramantovská okna, v 1. patře naopak okna typická pro benátskou renesanci Eduard Rechziegel: - Rottův obchodní dům - Praha – stavba z roku 1890 kopíruje typickou českou renesanci, fasáda je zdobena malbou a zakončena lunetovou římsou Josef Mocker (1835 – 1899): - dostavba chrámu sv. Víta – dostavba probíhala v letech 1886 – 1929, konstrukce střechy je železná - přestavba Karlštejnu – nepříliš zdařilá rekonstrukce, došlo k zboření části původní stavby - kostel sv. Ludmily - Vinohrady – neogotický kostel z roku 1888 Gislin Becklin: - kostel zvěstování P. Marie - Smíchov – neorománský kostel Fridrich Ohmann (1858 – 1927): - Walterův palác - Praha – neobarokní palác věrně napodobující baroko
CHICAGSKÁ ŠKOLA - roku 1871 zničil velkou část města požár - začala nová výstavba, pozemky byly drahé, proto se začaly stavět výškové budovy - nosná konstrukce nových budov byla kovová, z protipožárních důvodů se obezdívala, používaly se teracotové obklady a režné zdivo, architektonické detaily se blíží secesi - objevovaly se zde tendence k experimentu a konstruktivním novotám - pro Chicagskou školu jsou typická velká ležatá okna s úzkými otevíratelnými okénky po stranách Henry Hobson Richardson (1838 – 1886): - Harvardská universita - Cambridge – neorománské universitní budovy z roku 1881 - Marshall Field Wholesale - Chicago – obchodní dům z roku 1887, fasáda je členěna románskými oblouky do kterých jsou vsazena okna Daniel Hudson Burnham (1846 – 1912): - Retrance building - Chicago – výšková budova z roku 1895 se skeletovou konstrukcí, fasáda je prolomena velkými okny - Union Station - New York – historizující nádražní budova William Le Baron Jenney (1832 – 1907): - v jeho architektonické kanceláři postupně působili všichni architekti chicagské školy - Home Insurance building - Chicago – první výšková budova, nosná konstrukce je skeletová s litinovými sloupy a železnými nosníky, fasáda je členěna pilastry - 2nd Leiter building - Chicago – fasáda je rozčleněna značně vertikálními pilastry se stylizovanými hlavicemi
Louis H. Sullivan (1836 – 1890): - Auditorium building - Chicago – koncertní sál kombinovaný s hotelem z roku 1889, součástí budovy je i mohutná věž - Guaranty Trust building - New York – budova z roku 1895 členěná vysokými pilastry - Carson Pirie & Scott - Chicago – na fasádě jsou použita typická chicagská okna a teracotové obklady, na rozdíl od strohé fasády pater je přízemí zdobeno bohatým ornamentálním reliéfem
SECESE - na přelomu 19. a 20. století vzniká nová estetika - formuje se názor, že následující období musí být razantně odděleno od historie, vytrácí se tak řádová architektura a je nahrazována abstrakcí - charakteristické znaky secese jsou vlnovité linie a formy podle rostlin, malba je bez stínu - objevují se také formy předchozích slohů převáděné na přirozené linie - secese je v Anglii a v Rusku nazývána Modern Style, v Belgii a Francii Art Joveau, v Rakousku secese, ve Španělsku Modernismo, v Itálii Stile Liberty nebo Stile Floreale a v Jěmecku Jugendstil - dosud neobvyklé tvary byly dávány oknům a dveřím, arkýřům, balkonům, domovním štítům a sloupům Hector Guimard (1867 – 1942): - vstupy do pařížských stanic metra – konstrukce z kovu a skla Antonio Gaudí (1852 – 1926): - Casa Batló - Barcelona – obytný dům z roku 1906 - Casa Milá - Barcelona – bytový dům z roku 1910 je nejstarším ocelovým skeletem v Evropě - Sagrada Familia - Barcelona – stavba chrámu byla započata roku 1883, je to autorovo největší dílo, stále je nedokončeno Charles Rennie Mackintosh (1868 – 1928): - škola umění v Glasgow – secesní budova s velkými okny Otto Wagner (1841 – 1918): - stanice městské dráhy ve Vídni – soubor stanic z roku 1894 Josef Maria Olbrich (1867 – 1908): - Svatební věž - Darmstadt – na věžové stavbě je vidět doznívání secese, okna jsou spojená v souvislé pásy zabíhající za roh
