Kladno Pozdvihněte hlavy strana 1

Kladno 3.5.2015 Pozdvihněte hlavy

strana 1

Pozdvihněte své hlavy Žalmy 121:1 Píseň k pouti. Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? 2 Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi. 3 Nedopustí, aby uklouzla tvá noha, nedříme ten, jenž tě chrání. 4 Ano, nedříme a nespí ten, jenž chrání Izraele. 5 Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici. 6 Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc. 7 Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život. 8 Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. Žalmy 123:1 Poutní píseň. Pozvedám své oči k tobě, jenž v nebesích trůníš. 2 Hle, jak oči služebníků k rukám jejich pánů, jako oči služebnice k rukám její paní, tak vzhlížejí naše oči k Hospodinu, našemu Bohu, dokud se nad námi nesmiluje. Izajáš 51:6 Pozvedněte své oči k nebi, pohleďte dolů na zem! Nebesa se rozplynou jako dým a země zvetší jako roucho, rovněž tak její obyvatelé pomřou. Ale má spása bude tu věčně, má spravedlnost neztroskotá."

Řeč těla Dnes se často hovoří o řeči našeho těla. Podle toho jak chodíme, stojíme, nebo gestikulujeme, se dá vyčíst, jak se cítíme, nebo jací jsme. Nemusíte být odborníky, a přesto snadno rozpoznáte člověka sebevědomého od člověka, který je nejistý, nebo zakomplexovaný. Jeho tělo vám to napoví. Sledujte lidi na ulici, a během chvíle vám bude jasné, kdo jde na rande, nebo na jiné setkání, na které se těší, a kdo se utápí ve starostech. Poznáte člověka bezstarostného, a člověka který je ohnutý trápením. Existují příručky jak se chovat, tvářit, co dělat s rukama, jak se dívat- když jdete na pohovor ohledně zaměstnání. Nebo když jednáte s obchodním partnerem. Řeč těla mnoho vypovídá o Vašem vnitřním rozpoložení, o charakteru, a pocitech, které prožíváte. Ano, některé věci se můžeme naučit, ale v okamžiku kdy se uvolníme a přestaneme kontrolovat, nebo když se dostaneme do situací, které jsme nečekali, jsme snadno čitelní. Myslím, že řeč těla hovoří i o našem vztahu k Bohu. O naší důvěře, lásce, očekávání, ale i o pochybnostech, obavách a lhostejnosti. Samozřejmě, do srdce vidí jedině Bůh, a není správné druhé posuzovat podle vnějších projevů, ale přesto to, jak se chováme, ukazuje buď jakou máme teologii, a jak s Bohem počítáme v každodenním praktickém životě. Příklad: Večeře Páně  zaražený, smutný, sklopené oči - Pane, jsem hříšník, smiluj se nade mnou  radostný, nemůže se dočkat až na něj přijde řada - vděčnost za Ježíšovu oběť a vysvobození  roztěkaný, v řadě se baví s druhými, sleduje co se kolem děje - povrchní, VP je pro něj formální záležitostí  zamyšlený, soustředěný, slavnostně vážný - očekávající na odpověď, uzdravení, pomoc o které s Bohem jednal... Nebo jak říkáme AMEN při modlitbě, vypovídá o tom jaký postoj je v našem srdci, nebo z jakého prostředí jsme vyšli (teologie). Vítězné Amen, ponížené Amen, ležérní Amen, žádné Amen, povýšené Amen, hodnotící Amen, divící se Amen, pochybovačné Amen, nesouhlasné Amen... Zpěv, uctívání, chvály... postoj při čtení Bible... sbírka při bohoslužbě... reakci na svědectví... reakce na výzvy, které zazní na bohoslužbě... ale i první pohled na návštěvníky, bratry a sestry, shromážděnou církev... našli bychom toho mnoho, co vypovídá o našem duchovním postoji a o čistotě naší víry.


strana 2

Dnes chci s Vámi přemýšlet o tom, jak přistupujeme k Bohu. Představme si třeba okamžik kdy se modlíme, nemyslím formální modlitbu, ale opravdovou, v soukromí, prosíme za něco, co je pro nás důležité, třeba za naše manželství, za děti, za práci, finance, za zdraví... A nebo jsme na bohoslužbě, a modlí se druzí. Poslouchám jejich vroucí modlitbu, v srdci se k ní připojuji, protože s ní mé srdce rezonuje, upřímně chci na jejím konci říci Amen, staň se,protože je to touhou i mého srdce. Pozoruji sám sebe. (Zpětně, ne v ten okamžik, a zjišťuji: většinou mám skloněnou hlavu, dívám se do země, tedy pokud nemám zavřené oči, takový skromný, zkroušený postoj). Skláním se před svatým, všemohoucím Bohem. Ale opravdu se před ním skláním? Co o tom hovoří Bible?

SKLÁNĚT SE TVÁŘÍ K ZEMI SZ, lidé padají před Hospodinem na zem, skloní tvář k zemi... Abraham (Gen 18,2 - Boží poslové), Mojžíš (Ex.34,8 na Sinaji, Det.9,18 - 40 dnů leží před Hospodinem), Jozue (Joz. 5,4 - setkání s volitelem H. vojska, Joz.7,6 po porážce u Aj), Eliáš (1.Král 18,42 na Karmelu), David (1. Par.21,16 - při trestu za sčítání lidu, padá k zemi aby zastavil anděla), Ezdráš (Ezd.10,1 vyznává hříchy otců) atd NZ učedníci na hoře proměnění - ale slyší slova: vstaňte, nebojte se! Matouš 17:6-8 Když to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. Ale Ježíš k nim přistoupil, dotkl se jich a řekl: "Vstaňte a nebojte se." Oni pozvedli oči a neviděli už nikoho jiného, než Ježíše samotného. malomocný muž, padá tvář k zemi a prosí: chceš.li... Ježíš se ho dotýká říká: chci, buď čist. Lukáš 5:12-13 V jednom městě, kam Ježíš přišel, byl muž plný malomocenství. Jakmile Ježíše spatřil, padl tváří k zemi a prosil ho: "Pane, chceš-li, můžeš mě očistit." On vztáhl ruku, dotkl se ho a řekl: "Chci, buď čist." A hned se jeho malomocenství ztratilo. Ženy jdou k hrobu, setkávají se s dvěma muži (anděly), sklání se k zemi a slyší: je živ! setká se s Vámi! Neklečte zde, jděte, utíkejte za učedníky: Ježíš žije! Lukáš 24:5 -9 Zachvátil je strach a sklonily se tváří k zemi. Ale oni jim řekli: "Proč hledáte živého mezi mrtvými? Není zde, byl vzkříšen. Vzpomeňte si, jak vám řekl, když byl ještě v Galileji, že Syn člověka musí být vydán do rukou hříšných lidí, být ukřižován a třetího dne vstát." Tu se rozpomenuly na jeho slova, vrátily se od hrobu a oznámily to všecko jedenácti učedníkům i všem ostatním. PÁN JEŽÍŠ nás učí nový postoj: POZVEDNI ZRAK (oči), - Ježíš je přeci ten, kdo pozdvihuje... Modlitba Chany, když se jí narodil syn Samuel: 1 Samuelova 2:7 Hospodin ochuzuje i zbohacuje, ponižuje a též povyšuje. 8 Nuzného pozvedá z prachu, z kalu vytahuje ubožáka; posadí je v kruhu knížat a za dědictví jim dá trůn slávy.

Proč se modlíme s očima zabodnutýma do země? (padnout na tvář, to je něco jiného,ale to my málokdy děláme) Sklonění, sehnutí, unavení, zarmoucení, ponížení, smutní... je to výraz pokory? Možná vycházíme z podobenství o dvou modlitebnících v chrámu... Lukáš 18:10 "Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník. 11 Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: `Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník. 12 Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.´


strana 3

13 Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: `Bože, slituj se nade mnou hříšným.´ 14 Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen." Farizeus- postavil se, možná že pozvedl tvář k nebi a připomněl Bohu, jak je dokonalý. lepší než tu druzí, například tento celník. Všimněme si: "modlil se sám pro sebe" (Bible 21). Nejde o slova která říkal,ani o postoj těla, ale o srdce. Mluvila z něj pýcha. Jeho modlitba se nedostala k Božímu trůny, nebyl ospravedlněn (ani o ospravedlnění neprosil). Celník - neodváží se pohledět k nebi, postoj pokory, možná z toho pramení způsob naší modlitby... ale on se také bije v prsa - to už neděláme... Máme pokorný postoj, ponížený, skromný... ale je to to, co po nás Bůh žádá? Líbí se to vůbec Bohu? A nebo jen děláme pózu před lidmi, a možná i před sebou samými?

Co nás učí Bible, Pán Ježíš? Jak to dělal On? Nasycení 5.000 Matouš 14:19 Poručil, aby se zástupy rozsadily po trávě. Potom vzal těch pět chlebů a dvě ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával učedníkům a učedníci zástupům. Uzdravení slepého... Marek 7:34 vzhlédl k nebi, povzdechl a řekl: "Effatha", což znamená `otevři se!´ Vzkříšení Lazara Jan 11:41-43 Zvedli tedy kámen. Ježíš pohlédl vzhůru a řekl: "Otče, děkuji ti, žes mě vyslyšel. Věděl jsem sice, že mě vždycky slyšíš, ale řekl jsem to kvůli zástupu, který stojí kolem, aby uvěřili, že ty jsi mě poslal." Když to řekl, zvolal mocným hlasem: "Lazare, pojď ven!" Modlitba za učedníky... (Velekněžská modlitba) Jan 17:1-2 Po těch slovech Ježíš pozvedl oči k nebi a řekl: "Otče, přišla má hodina. Oslav svého Syna, aby Syn oslavil tebe, stejně, jako jsi učinil, když jsi mu dal moc nad všemi lidmi, aby vše, co jsi mu svěřil, dal jim: život věčný. Pán Ježíš pozvedal oči k nebi. Když učil učedník modlit se, říká: Otče náš, který jsi v nebesích... vidím jak se jeho oči obrátili k nebi... posvěť se jméno Tvé, přijď království Tvé - z nebe k nám na zem buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi... - v nebi se děje Boží vůle, tam se díváme jako na vzor... chléb náš vezdejší dej nám dnes - z nebe Bůh sesílal mannu, z nebe přichází déšť, teplo, světlo, požehnání odpusť nám naše viny, neuveď nás v pokušení Tvé je království, moc i sláva - mohu se dívat do země, když se modlím tato slova? Ne, s radostí se dívám vzhůru, k Otci, vyhlížím jeho království, očekávám jeho moc, raduji se z jeho slávy. A svým učedníkům dvakrát připomíná: pozdvihněte zraky, pozvedněte hlavy! Nebuďte skleslí, bezradní, zmatení, pesimističtí, zdrcení, zlomení, poražení... ale napřimte se, zvedněte hlavy, pozvedněte zraky, patříte ke straně vítěze! Myslím, že ďábel se nám snaží vnutit myšlení poražených, že nám obratně podstrčí masku falešné poníženosti. Pane jsem tak slabý, nepatrný, neužitečný... A mne si ruce, jak na nás vyzrál. Nutí nás klopit oči, a ještě si přitom připadat zbožně. PJ nás učí jiný postoj: hlavu vzhůru! Neboj se, důvěřuj Bohu a očekávej na něj! Na Olivové hoře říkají dva andělé učedníkům, kteří se s údivem dívají vzhůru, kde jim Ježíš zmizel,


strana 4

Skutky apoštolské 1:10 -11 A když upřeně hleděli k nebi za ním, jak odchází, hle, stáli vedle nich dva muži v bílém rouchu a řekli: "Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet." Co tu stojíte? Běžte, je třeba nést evangelium, ale nezapomeňte - on se stejným způsobem vrátí, jako jste ho viděli odcházet. Tedy - běžte, ale váš pohled ať stále míří k vzhůru, k nebi, protože se Ježíš jednou vrátí! Štěpán - hovoří o Kristu před židovskou radou, oni zuří, jsou vzteky bez sebe, a co dělá Štěpán? Pozdvihne oči k nebi - a nebe se otevřelo, vidí Boha na trůnu, a vedle něj po pravici stojí Ježíš... Skutky apoštolské 7:55 -56 Ale on, plný Ducha svatého, pohleděl k nebi a uzřel Boží slávu i Ježíše, jak stojí po pravici Boží, a řekl: "Hle, vidím nebesa otevřená a Syna člověka, stojícího po pravici Boží." 57-58 Tu začali hrozně křičet a zacpávat si uši; všichni se na něho vrhli a hnali ho za město, aby ho kamenovali. Svědkové dali své pláště hlídat mládenci, který se jmenoval Saul. 59 -60 Když Štěpána kamenovali, on se modlil: "Pane Ježíši, přijmi mého ducha!" Pak klesl na kolena a zvolal mocným hlasem: "Pane, odpusť jim tento hřích!" To řekl a zemřel. Napřimte se, pozvedněte oči k nebi... Tak jako Mistr Jan Hus, (600 let od upálení) Když budete procházet utrpením, když se bude vše kolem vás hroutit, nepropadejte panice, zoufalství, nestěžujte si, nelitujte se, ale ZVEDNĚTE HLAVY... Lukáš 21:25 -28 Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti pekelné se zachvějí. A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko." Zde se mluví o konci světa. O příchodu Pána Ježíše, kterému budou předcházet hrozné katastrofy. Lidé budou vystrašení, v panice, budou mrtví strachem... Ale vy, říká PJ nám, pozvedněte hlavy, protože vaše vykoupení je blízko. Bohu se svět nevymkl z rukou, nebojte se, záchrana je na dosah! Věřím, že výzva k tomu, abychom pozvedli hlavy platí nejen pro generaci, která zažije konec světa (nejsme náhodou touto generací my? ) Tato výzva platí pro každého z nás, když se dostaneme do těžkých situací, když se zatmí nebe, když se nám zdá, že je konec, že Bůh mlčí, že nemáme šanci přežít, natož zvítězit. Když se na nás vše hrne a my máme pocit, že nás to udusí, nemáme sílu se nadechnout,jsme sehnutí, oči hledí do země... tehdy si připomeňme slova PJ: když se tyhle strašné věci začnou v Tvém životě dít, zvedni hlavu! Jsem ti po pravici, zachráním tě, vytrhnu tě, Tvá záchrana je blízko. Nenech se zlomit, pozvedni hlavu, s Kristem jsi vítěz! Jak to kdysi krásně vyjádřil David: Žalmy 18:30-31 S tebou proběhnu i nepřátelskou vřavou, se svým Bohem přeskočím i zeď, s Bohem, jehož cesta je tak dokonalá! SZ, Izrael vychází z Egypta, před nimi Rudé moře, za nimi egyptská armáda. Lid reptá, Mojžíš úpí k Hospodinu. Exodus 14:11-12 A osopili se na Mojžíše: "Což nebylo v Egyptě dost hrobů, že jsi nás odvedl, abychom zemřeli na poušti? Cos nám to udělal, že jsi nás vyvedl z Egypta? Došlo na to, o čem jsme s tebou mluvili v Egyptě: Nech nás být, ať sloužíme Egyptu. Vždyť pro nás bylo lépe sloužit Egyptu než zemřít na poušti." 13 -14 Mojžíš řekl lidu: "Nebojte se! Vydržte a uvidíte, jak vás dnes Hospodin zachrání. Jak vidíte Egypťany dnes, tak je už nikdy neuvidíte. Hospodin bude bojovat za vás a vy budete mlčky přihlížet." 15-16 Hospodin řekl Mojžíšovi: "Proč ke mně úpíš? Pobídni Izraelce, ať táhnou dál. Ty pak pozdvihni svou hůl, vztáhni ruku nad moře a rozpoltíš je, a tak Izraelci půjdou prostředkem moře po suchu. Hůl dal Hospodin Mojžíšovi, když ho povolal. Byla znamením Boží přítomnosti. Nebyl to magický předmět, Mojžíš nemohl pomocí hole ovládat Boha. Žádný okultismus, magie, čarodějnictví. Pozdvihni hůl a já zachráním...


strana 5

Později Mojžíš pozvedá hůl, modlí se a Izrael vítězí nad Amálekem (Ex. 17). Proč naříkáš, úpíš, třeseš se strachem? Máš ruce, které můžeš pozdvihnout k Hospodinu a on ti dá vítězství!

Druhá výzva Pána Ježíš se týká duchovního stavu společnosti. Dnes snad daleko více než kdy jindy slyšíme slova: lidé nehledají Boha, křesťanství je na ústupu, jsme ateistickou zemí, lidé odmítají křesťanství, církev, Boha. Je třeba,abychom přežili, abychom neztratili víru. Ale být solí, ovlivnit společnost, zasáhnout národ evangelium, ne, to dnes není možné. Ctíte tu rezignaci? Sklopit uši, sbalit kufry, zavřít ústa... církev, která chodí s očima upřenýma do země. A této církvi Pán Ježíš říká: Jan 4:35 Neříkáte snad: Ještě čtyři Jan 4:35 Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na měsíce a budou žně? Hle, pravím pole, že již zbělela ke žni. vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni. Duch svatý je přítomen, dotýká se srdcí lidí. Lidé hledají. Ano církev zklamala, my jsme selhali. Ale Ježíš je stejný, včera dnes i na věky. Pozvedněte zraky! Kolem Vás je spousta lidí, které chce Bůh zachránit. Není třeba vytvářet strategie, vymýšlet aktivity, je třeba pozvednou zrak, a vyhlížet ty, kteří jsou připraveni ke žni. Bůh zasel, Bůh zaléval, Bůh dal touhu, růst, my se máme dívat, a očekávat žeň. Obrácení lidí! Ne církev, která vymírá, ne Boží království, které prohrává. Církev nepřemohou brány pekla. Víru nám nikdo a nic nevezme, protože Ježíš je vůdce a dokonavatel víry. Židům 12:1-2 Proto i my, obklopeni takovým zástupem svědků, odhoďme všecku přítěž i hřích, který se nás tak snadno přichytí, a vytrvejme v běhu, jak je nám uloženo, s pohledem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle.

Tento postoj měli Boží muži a ženy před námi. Podívejme se Žalmů: Žalmy 121:1 Píseň k pouti. Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? 2 Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi. 3 Nedopustí, aby uklouzla tvá noha, nedříme ten, jenž tě chrání. 4 Ano, nedříme a nespí ten, jenž chrání Izraele. 5 Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici. 6 Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc. 7 Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život. 8 Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. Žalmy 123:1 Poutní píseň. Pozvedám své oči k tobě, jenž v nebesích trůníš. 2 Hle, jak oči služebníků k rukám jejich pánů, jako oči služebnice k rukám její paní, tak vzhlížejí naše oči k Hospodinu, našemu Bohu, dokud se nad námi nesmiluje. 3 Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi! Dosyta jsme zakusili pohrdání. 4 Naše duše už dosyta zakusila posměchu sebejistých a pohrdání pyšných. Žalmy 25:1 Davidův. K tobě, Hospodine, pozvedám svou duši, 2 v tebe doufám, Bože můj, kéž nejsem zahanben, ať nade mnou moji nepřátelé nejásají. 3 Ano, nebude zahanben, kdo skládá naději v tebe, zahanbeni budou věrolomní, vyjdou s prázdnou.


strana 6

Žalmy 86:4 Vlej do duše svého služebníka radost, k tobě, Panovníku, pozvedám svou duši, 5 neboť ty jsi, Panovníku, dobrý a nabízíš odpuštění; ke všem, kdo tě volají, jsi nejvýš milosrdný. Žalmy 141:8 K tobě, Panovníku Hospodine, pozvedám své oči, utíkám se k tobě, nevydej mě smrti, 9 ochraňuj mě před osidlem na mě políčeným, před léčkami pachatelů ničemností! Žalmy 28:2 Vyslyš moje prosby, k tobě o pomoc teď volám, pozvedám své ruce k svatostánku tvé svatyně. Žalmy 63:3 Proto tě vyhlížím ve svatyni, chci spatřit tvoji sílu a slávu; 4 tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem. 5 Proto ti žehnám po celý život, v tvém jménu pozvedám dlaně. 6 Má duše se sytí nejtučnější stravou, moje rty plesají, má ústa zpívají chválu. 7 Když si tě na lůžku připomínám, o tobě rozjímám za nočních hlídek, 8 že jsi mou pomocí býval, ve stínu křídel tvých plesám.

Pozvedni hlavu (oči, duši, srdce, ruce)  dávám najevo, odkud čekám pomoc (ne od lidí, ne od sebe, ale od Hospodina)  věřím, že ten který je v nebi mne slyší a má o mě zájem  důvěřuji, že sešle pomoc  vyhlížím tuto pomoc, to je víra, která čeká i když ještě nevidí  pohled nahoru, je pohled naděje založené na Boží věrnosti  vyznávám, nejsem poražený, ale v Kristu jsem vítěz Abyste mi rozuměli, mluvím o postoji těla, které vypovídá o postoji srdce. Pokud to budeme dělat na oko, jsme jako farizeus, Boha neoslníme, ani neobelstíme, On hledí k srdci. Kam mám upřený pohled? vzhlížet k nebi - dívat se do země... obrátit oči v sloup... oči dělají křivku "zem-nebe-zem", to není možné, ani Bůh nepomůže... Chci se učit pozvednout hlavu! David: hory, ne ještě výš - k Hospodinu! Píseň k pouti. Pozvedám své oči k horám: Odkud mi přijde pomoc? 2 Pomoc mi přichází od Hospodina, on učinil nebesa i zemi. 3 Nedopustí, aby uklouzla tvá noha, nedříme ten, jenž tě chrání. 4 Ano, nedříme a nespí ten, jenž chrání Izraele. 5 Hospodin je tvůj ochránce, Hospodin je ti stínem po pravici. 6 Ve dne tě nezasáhne slunce ani za noci měsíc. 7 Hospodin tě chrání ode všeho zlého, on chrání tvůj život. 8 Hospodin bude chránit tvé vycházení a vcházení nyní i navěky. Žalmy 3:5 Pozvedám hlas k Hospodinu, a on ze své svaté hory mi už odpovídá. 6 Ulehnu, usnu a probudím se, neboť Hospodin mě podepírá.


strana 7

Biblické texty Jan 4:35 Neříkáte snad: Ještě čtyři měsíce a budou žně? Hle, pravím vám, pozvedněte zraky a pohleďte na pole, že již zbělela ke žni. Lukáš 21:25 Budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných, kam se podít před řevem valícího se moře. 26 Lidé budou zmírat strachem a očekáváním toho, co přichází na celý svět. Neboť mocnosti pekelné se zachvějí. 27 A tehdy uzří Syna člověka přicházet v oblaku s mocí a velikou slávou. 28 Když se toto začne dít, napřimte se a zvedněte hlavy, neboť vaše vykoupení je blízko." Izajáš 51:6 Pozvedněte své oči k nebi, pohleďte dolů na zem! Nebesa se rozplynou jako dým a země zvetší jako roucho, rovněž tak její obyvatelé pomřou. Ale má spása bude tu věčně, má spravedlnost neztroskotá." Izajáš 40:26 "K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno?" Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem; má obrovskou sílu a úžasnou moc, nechybí mu ani jedna. 27 Proč říkáš, Jákobe, proč, Izraeli, mluvíš takto: "Má cesta je Hospodinu skryta, můj Bůh přehlíží mé právo"? 28 Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze. 29 Od dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. 30 Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají. 31 Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení. Matouš 17:3 A hle, zjevil se jim Mojžíš a Eliáš, jak s ním rozmlouvají. 4 Nato promluvil Petr a řekl Ježíšovi: "Pane, je dobré, že jsme zde; chceš-li, udělám tu tři stany, jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi." 5 Ještě nedomluvil, a hle, světlý oblak je zastínil a z oblaku promluvil hlas: "Toto jest můj milovaný Syn, kterého jsem si vyvolil; toho poslouchejte." 6 Když to učedníci uslyšeli, padli tváří k zemi a velmi se báli. 7 Ale Ježíš k nim přistoupil, dotkl se jich a řekl: "Vstaňte a nebojte se." 8 Oni pozvedli oči a neviděli už nikoho jiného, než Ježíše samotného. Lukáš 2:27 A tehdy veden Duchem přišel do chrámu. Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předepisoval Zákon, 28 vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha: 29 "Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane, podle svého slova, 30 neboť mé oči viděly tvé spasení, 31 které jsi připravil přede všemi národy 32 světlo, jež bude zjevením pohanům, slávu pro tvůj lid Izrael." Lukáš 24:30 Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal díky, lámal a rozdával jim. 31 Tu se jim otevřely oči a poznali ho; ale on zmizel jejich zrakům. 32 Řekli si spolu: "Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma?" Skutky apoštolské 7:29 Když to Mojžíš slyšel, utekl z Egypta a žil v zemi madiánské; tam se mu narodili dva synové. 30 Když uplynulo čtyřicet let, zjevil se mu na poušti u hory Sínaj anděl v plameni hořícího keře. 31 S údivem hleděl Mojžíš na to zjevení; šel blíž, aby se lépe podíval, a tu se ozval Hospodinův hlas: 32 `Já jsem Bůh tvých otců, Bůh Abrahamův, Izákův a Jákobův.´ Mojžíš se třásl strachem a neodvážil se vzhlédnout. 33 Hospodin mu řekl: `Zuj si obuv, protože místo, na kterém stojíš, je země svatá.


strana 8

34 Dobře jsem viděl, jak můj lid v Egyptě těžce trpí, a slyšel jsem, jak sténá. Proto jsem sestoupil, abych je vysvobodil. Jdi tedy, posílám tě do Egypta.´ 2 Královská 6:15 Za časného jitra vstal sluha muže Božího, vyšel ven, a hle, vojsko s koni a vozy obkličovalo město. Mládenec Elíšovi řekl: "Běda, můj pane, co teď budeme dělat?" 16 Odvětil: "Neboj se, protože s námi je jich víc než s nimi." 17 Potom se Elíša modlil: "Hospodine, otevři mu prosím oči, aby viděl!" Tu Hospodin otevřel mládenci oči a on uviděl horu plnou koní a ohnivých vozů okolo Elíši.

Kladno Pozdvihněte hlavy strana 1

Recommend Documents