KINO A TĚLOCVIČNA NA NÁMĚSTÍ TYRŠE A FÜGNERA SLAVÍ LETOS 80. NAROZENINY
Kolem křižovatky Okružni ulice, která kroužila kolem městských hradeb a cesty směřující k nádraží, do Úsova a pak na Uničov vzniklo během času náměstíčko zvané Seilberg. Kolem nerovného terénu před městskými hradbami se totiž usadili provazníci a výrobci lan, kteří tomuto prostoru dali název. Život Mohelnice se již dávno přelil za východní bránu a za náměstím byl postaven nový kostel sv. Stanislava se hřbitovem umístěným podle josefínských reforem daleko za hradby města. Vše nasvědčovalo tomu, že zde byl odstartován vznik nové výrobní a bytové zóny, která se potřebovala projevit nějakým symbolem. Symbol se objevil roku 1881, když byl na Seilberku (dnes náměstí Tyrše a Fügnera) slavnostně odhalen pomník císaře Josefa II. a prostor byl pojmenován Kaiser Josef Platz. Objevila se zde brusírna nástrojů batří Grätzerů, restaurace, u brány postavilo město "cholerahaus", který sloužil jako nemocnice a později se stal víceúčelovým zařízením. Na vrcholu náměstíčka vévodila prostoru honosná budova Chmelova chudobince, která se postupem doby stala internátem průmyslové školy a později, zbavena své štukové nádhery, vstoupila do dějin města coby Dům služeb s oblíbenou kavárnou Elektra. Dnes je zde umístěna řada firem a institucí s kavárnou a restaurací Apollo. Velké změny nastaly ve městě po 1. světové válce, kdy zdejší, převážně německé, obyvatelstvo s nevolí snášelo vznik Československé republiky. Vzájemným národnostním sporům nepřispělo ani tehdejší rozhodnutí vlády o odstranění všech symbolů habsburské nadvlády a tak musel být pomník císaře Josefa II. v roce 1922 úředně odstraněn a uložen do muzea. Na tento čin odpověděli obyvatelé Müglitz (Mohelnice) v červnu 1930 slavnostním odhalením pomníku dvěma stovkám mohelnických vojáků padlým v 1. světové válce. Stál
uprostřed parčíku na náměstí, které bylo přejmenovalo podle tehdejšího významného německého kulturně-sportovního činitele na Friedrich Ludwig Jahn-Platz. Stavbu zorganizovalo Kamarádské splečenství vysloužilých vojáků a autorem sousoší byl sochař Engelbert Kaps. S nástupem nacismu v Německu se tento pomník postupně stává místem politických a nacionalistických shromáždění konaných ve stejném duchu ve všech českých a moravských městech s převahou německé národnosti. V roce 1931 byla na vykoupených polích na rohu dnešní ulice Boženy Němcové dokončena moderní stavba kina a tělocvičny a "Jahnturhalle". Stavbu organizoval Deutschvölkischer Turnverein "Jahn", který měl v té době jen v Mohelnici na 400 členů. O atmosféře doby však již svědčí ta skutečnost, že se i na fasádě tělocvičny objevily stylizované obrazce svastiky. Události konce třicátých let vyústily do neštěstí 2. světové války, která mohelnickým občanům německé národnosti přinesla dalších 218 padlých a nucené vystěhování do Německa. Pomník padlým byl po válce pro svůj příliš vojenský vzhled zbourán, německou tělocvičnu převzal Sokol a později TJ MEZ Mohelnice a v roce 1957 se Mohelnické kino stává majetkem MNV. Obě reprezentativní budovy však postupem doby bez dostatečné údržby chátraly a přelom století je zastihl ve stavu téměř připraveném na demoliční četu. Zcela neprosperující kino bylo zrušeno a prodáno k praktičtějšímu použití. Dvakrát zrušený a dvakrát obnovený mohelnický Sokol se ujal tělocvičny, která po jeho zásazích přestala být ostudou města. Osmdesátiletá historie této zajímavé části Mohelnice nám přináší řadu poučení pro řešení dalších problémů a především nám dokazuje, že každý majetek musí mít svého majitele. CŠ
OBJEKTIV MOHELNICE - str. 2
CESTOVATEL PAŘÍZEK
Letos v březnu tomu bylo přesně padesát let, kdy v nabitém mohelnickém kulturním domě přednesl svým posluchačům atraktivní přednášku cestovatel Ladislav Mikeš Pařízek (* 17. 11. 1907 v Českých Budějovicích). Tento významný český novinář, fotograf, spisovatel, cestovatel a přední světový afrikanista začal již v mládí cestovat po Československu jako organizovaný skaut. Po absolvování obchodní školy odešel do Francie a tam vstoupil do cizinecké legie, aby jako voják prošel velkou část francouzské Afriky. Byl vážně zraněn, léčil se ve Francii a začal publikovat v časopisech Matin a Miroir de Monde. V roce 1930 odjel jako člen topograficke expedice do neprobádaných oblastí Belgického Konga a po návratu spolupracoval s inženýry, které vyslal do Afriky Baťa, aby tam zakládali kaučukové plantáže. Válku prožil Pařízek v Praze, zúčastnil se pražského povstání a stal se spoluzakladatelem a šéfredaktorem časopisu Lidé a země. Po únorových událostech však mu úřady bez vysvětlení další cestování znemožnily. Zrušily mu i plánovanou velkou expedici do Latinské Ameriky v roce 1956, kvůli které opustil misto šéfredaktora magazinu Lidé a země.
V září 1958 skončila koloniální vláda v Guinei a vedení Československa si vzpomnělo na Pařízka, který se tak nečekaně ocitnul na prahu své nejslavnější cesty. V květnu 1959 stál po strastiplném putování Guineji nad pramenem řeky Niger, ale byl zklamán. Našel jen vyschlou jámu, v období sucha bez kapky vody. Když však uhodil na svoje průvodce, dozvěděl se pravdu - sto metrů od nich začiná posvátný háj a teprve v něm Niger opravdu pramení! Konečně cestovatelský objev, o jakém snil! Stal se prvnim Evropanem, který se na pramen afrického veletoku díval. Po návratu z Guineje Pařizek jen v roce 1962 absolvoval 257 přednášek po celé ČSSR. Také jsem tehdy seděl v sále mohelnického kulturního domu a napjatě poslouchal každé jeho slovo. Tehdy ve mně probudil touhu po dálkách, cizích zemích a cestování, kterou jsem teprve až po letech mohl začít uskutečňovat. Posledni léta života strávil L. M. Pařízek s nepatrným důchodem a s chorobami z pobytu v tropech. Zapomenutý cestovatel zemřel 28. března 1988 v Praze. Napsal řadu zajímavých knih, které ještě dnes stojí za přečtení: Guinejská odysea, K pramenům Nigeru, Songaré, Mé cesty za dobrodružstvím a Legie sebevrahů. - son -
prosinec 2011
ORIENTAČNÍ BĚH
Na Stříteži proběhlo 08. 10. 2011 mistrovství České republiky v orientačním běhu. Organizátoři z Klubu vytrvalostních sportů Šumperk při této příležitosti přivítali téměř 1200 závodníků z celé republiky. Startovní a doběhová aréna s veškerým zázemím se nacházela přímo u hájenky Střítež, v jejímž okolí organizátoři připravili tratě různé délky náročnosti pro jednotlivé kategorie. Pro oba dny zajistili organizátoři nové mapy o měřítku 1:10 000. V rámci sobotního Hi-Tec Mistrovství České republiky štafet startovalo téměř 370 tříčlenných štafet. V neděli potom proběhlo Hi-Tec Mistrovství České republiky klubů a zároveň také pro žákovské kategorie prestižní www.polarcz.cz MČR oblastních výběrů žactva. V obou případech se jedná o závod smíšených štafet (sedmičlenné v případě Hi-Tec Mistrovství České republiky klubů a osmičlenné v případě www.polarcz.cz MČR oblastních výběrů žactva), kterých startovalo téměř 200. Přes sychravé podzimní počasí se o víkendu na Stříteži sešla ve skvělé divácké kulise téměř kompletní česká špička orientačního běhu, čemuž také odpovídaly výkony členů vítězných týmů.
TÝDEN KNIHOVEN
V týdnu od 3. do 9. října 2011 proběhl v Mohelnici 15. ročník celostátní akce Týden knihoven, který vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Cílem aktivit knihoven na podporu knih a čtenářství je nabídnout atraktivní využití volného času nejen novým čtenářům, ale pečovat hlavně o čtenáře stávající. V pondělí 3. 10. byl pro čtenářky tragicky zesnulé brněnské spisovatelky Simony Monyové připraven Čaj o páté vzpomínkový podvečer s jejími knihami. Podvečer zahájila Hana Chmelařová a poté se do čtení ukázek z autorčiných knih Blonďatá stíhačka, Roznesu tě na kopytech, Já o koze, ty o voze, Matka v krizi, Dvacet deka lásky a Srdceboly zapojila paní Dáša, Hana, Marta, Maruška, Květa a Hanka. V úterý 4. 10. navštívily knihovnu děti ze Základní a mateřské školy Masarykova 4 z Mohelnice s paní učitelkou Marií Širokou a asistentkou Elenou Rostovou. Danek, Eliška, Radek, Lukáš, Tomáš a Zdenda jsou děti nezáludné, bezprostřední a přátelské, knihovnu navštěvují, milují knihy o zvířatech, znají i televizní postavy např. Pata a Mata, fascinují je dinosauři, brontosauři, tyranosaurové rexové a jsou schopni jim věnovat svoji pozornost a čas. Ve středu 5. 10. se v sále městské knihovny sešli autoři, kteří přispěli do 4. ročníku literární soutěže Spisovatelé mezi námi aneb nepište jen do šuplíku. Setkání bylo komorní a přátelské, protože se autoři většinou znají již z předcházejících ročníků. Příspěvky si četli sami autoři, například nejmladší účastnice Adélka Rosípalová a nebo paní Alena Dunovská. Ostatní ukázky četly knihovnice: dvě básně paní Hany Jílkové z Loštic Květa Kočková, povídku paní Jany Zámečníkové Dagmar Protivová a další báseň paní Jílkové přednesla Hana Chmelařová. S tvorbou svého přítele pana Jozefa Feciskanina ze Slovenska přítomné seznámil Karel Navrátil. Čtvrtek 6. 10. dopoledne patřila knihovna studentům prvních ročníků Střední průmyslové školy v Mohelnici. Paní profesorky Náplavová a Drlíková přivedly svoje studenty na tzv. knihovnickou lekci, při které se studenti seznamují s vývojem písma, psacích látek, historií vzniku a vývojem knihoven, jejich funkcí, zpracováním knih, tedy vším, co vede k tzv. informační gramotnosti. V pátek 7. října se sešli zájemci o místní pověsti v knihovnickém sklepě. Tady si vyslechli pověst o Mohelnickém obrovi, dvě pověsti o tom, proč se Mírov jmenuje Mírov a proč se Třeština jmenuje Třeština, o Božích mukách u Kozova a o Hrbatém hastrmanovi z Loštic. www
OBJEKTIV MOHELNICE - str. 3 * BETLÉMSKÉ SVĚTLO 23. prosince od 15.00 do 17.00 hod. 24. prosince od 9.00 do 10.30 hod. Předávání Světla lidem dobré vůle na nám. Svobody, starším občanům místní skauti zanesou Světlo až domů. Na Štědrý den bude Světlo k dispozici také u betlému ve farním kostele sv. Tomáše z Canterbury v Mohelnici. * Rada města Mohelnice rozhodla na svém 24. zasedání 07. 09. 2011 zpracovat projektovou dokumentaci na ŘEŠENÍ KŘIŽOVATKY ulic Třebovská a Okružní (prostor mezi Brusovou hospodou a pomníkem rudoarmějce) pro územní řízení tak, aby tato měla tvar kruhového objezdu. * V Mohelnici došlo 08. 09. na náměstí Tyrše a Fügnera před jedenáctou hodinou dopoledne ke střetu DVOU CYKLISTŮ. Mladý muž přejížděl na kole přes přechod pro chodce ve směru od Domu služeb k Domu barev. V téže době přijížděla k přechodu od ulice Nádražní pětaosmdesátiletá cyklistka. Při následném střetu utrpěla žena těžká zranění, se kterými byla převezena do šumperské nemocnice. * Na Sadové ulici v Mohelnici (mezi parkem a základní školou Na Mlýnské) vyrostla VÍCEÚČELOVÁ HALA, která bude sloužit stavební společnosti. Areál se skládá ze tří částí: vlastní hala (50,50 m x 65,50 m), přístavba pro administrativu (7,00 m x 28,50 m) a zázemí pro zaměstnance o rozměrech 12,00 m x 22,00 m. Vlastní hala bude sloužit stavební společnosti pro doplňkový provoz, jako jsou přípravné práce a skladování s možným využitím pro sportovní účely a motosport. * Po několika hodinách od nahlášení pohřešované osoby našla policie 09. 09. 2011 staršího muže utonulého v Křemačovském rybníku. Do PÁTRACÍ AKCE byli nasazeni policisté ze všech služeb a byl přivolán policejní vrtulník. U těla muže nalezli vyšetřovatelé dózu s dopisem na rozloučenou, který byl adresován policii. * Mohelnické muzeum lákalo na podzim svoje návštěvníky na prohlídku výstavy s názvem RETRO v kanceláři. Zejména mládež odkojená klávesnicemi a obrazovkami moderních počítačů byla překvapena vysloužilými mechanickými, elektrickými i elektronickými kalkulátory a prapočítači. A stařičké telefony snad už ani nepřipomínaly nic, co by bylo známo z dnešního každodenního života.
prosinec 2011 * Příbuzní, přátelé a řada známých jakož i zástupci města pogratulovali dlouholetému předsedovi MěNV Mohelnice v letech 1971 - 1981 panu JOSEFU KOPŘIVOVI k jeho životnímu jubileu. Emeritní strarosta města Mohelnice se dne 11. září 2011 dožil požehnaného věku 90 let. * Léčivé rostliny aneb Není bylina, aby na něco nebyla. Od konce září do 12. listopadu 2011 byla v mohelnickém muzeu instalována výstava s tímto atraktivním názvem. Návštěvníci se zde mohli dovědět o tom, jak byly LÉČIVÉ ROSTLINY v minulosti používány, jaké byly (a dodnes jsou) jejich účinky a které lidské neduhy jimi bývaly léčeny. Výstava rovněž prezentovala bylinné čaje firmy Le-ros, s. r. o., a některé sbírkové předměty s tematikou léčivých rostlin, jako např. porcelánové a kameninové nádoby. * V září proběhl na Vyšehorkách Den otevřených dveří a.s. RYZÁČEK s ukázkami hiporehabilitace, komunikace s koněm a předvedením koně v tahu. * Na křižovatce ulic Družstevní a 1. Máje bude vybudován hypermarket TESCO, který nám zlepší nakupování a také zajistí řadu dalších pracovních míst. Samotná prodejna bude mít rozměry cca 76 x 44 m a výšku 6 m. Původní parkoviště mělo mít 170 parkovacích míst. Vzhledem k tomu, že se dosud platná norma pro šíři parkovacího prostoru změnila a parkovací stání se zvětšilo, bude zde parkovacích stání o něco méně. * Muzeum Mohelnice uspořádalo koncem listopadu v prostorách renesančního sálu slavnostní AUTORSKÝ VEČER S VERNISÁŽÍ, jehož nosným programem bylo čtení z nové pohádkové knížky Prof. Milana Valenty vycházející z reálií našeho města s názvem Půďáci ze staré školy, vydané letos nakladatelstvím Práh. Čtení bylo doprovázeno koncertem folkového uskupení Michala Schmalze ze Střemkoš a přednesením vlastní poesie básníka Pavla Svobody ze Šternberka. Tento bohatý program předcházel vernisáži obrazů a grafik olomouckého výtvarníka Jiřího Válka a mohelnického pedagoga Prof. Milana Valenty.
* 28. 09. 2011 * Pravděpodobně jeden a tentýž NEZNÁMÝ PACHATEL vnikl v noci na 28. září do dvou rodinných domů v Mohelnici. Do rodinného domu na ulici Staškově vnikl pachatel přes pootevřené okno garáže a z domu pak odcizil dva notebooky, peněženku, batoh, snubní prsten a deštník. Obdobným způsobem vnikl pachatel i do domu o pár ulic dál, a to v ulici Za Stadionem. Zde odcizil z kabelky odložené v chodbě na věšáku peněženku. Majitelé škodu předběžně vyčíslili na více jak 30 tisíc korun. 04. 10. 2011 * Kamion, kterému při sjezdu z kopce od Studené Loučky SELHALY BRZDY, vrazil do budovy soukromé firmy v areálu bývalé STS. Do domu vjel celou přední částí kabiny. Řidiče zaklíněného ve voze museli vyprostit hasiči. Vozidlo nezastavil ani záchytný pás, který tak opakovaně potvrdil svoji neúčinnost. * O posledním říjnovém víkendu se v Polici konala, jako ostatně každoročně, VÝSTAVA, kterou obec pořádá již jako svůj desátý ročník. Název si popřadatelé vypůjčili ze slavné písničky Voskovce a Wericha "je to pravda odvěká, že šaty dělaj člověka". Mimo nejrůznější dobová oblečení jsme zde mohli vidět i umělecké výrobky z pedigu, papíru, korálků a jiné zajímavé věci. Zároveň si návštěvníci výstavy prohlédli i velmi pěkné nové místní muzeum, které si zdejší občané svépomocí vybudovali a letos i slavnostně otevřeli.
CENÍK INZERCE ČASOPISU OBJEKTIV tel.: 777 160 577
Malá inzerce (6 x 8 cm) Střední inzerce (6 x 18 cm) Velká inzerce (13 x 18 cm) Zadní strana Titulní strana 1x opakování 2x opakování 3x opakování
650 Kč 1 100 Kč 1 950 Kč + 50% + 100% - 10% - 20% 3+1 zdarma
OBJEKTIV MOHELNICE - str. 4
MOHELNICKÝBETLÉM
Historie dnes již slavného a nejen po celé české republice známého Mohelnického betlému je opravdu velice zajímavá a jistě si informace o tomto řezbářském skvostu zaslouží mnohem větší pozornost. Předesílám, že se již pracuje na vydání obsáhlejší publikace, která se bude snažit vše související s Mohelnickým betlémem mapovat nejen popisně, ale i za použití mnoha vzácných dokumentárních fotografií.
Datum vzniku Mohelnického betlému v dnešní podobě, se dá svým způsobem směřovat k 1. září 1962, kdy státní orgány v rámci tehdejší silné proticírkevní politiky přeložili kněze děkana Františka Martinka z Bruntálu do Mohelnice. Bylo to především za to, že byl značně oblíben zvláště mezi mládeží. Vůbec první zmínku o betlému v kostele sv. Tomáše Becketa z Canterbury uvedl mohelnický kněz Dr. Robert Jaschek (*03. 07. 1902, 20. 5. 1965). V roce 1942 to bylo v „Pamětní prosinec 2011
knize římskokatolické farnosti Mohelnice“, kde napsal: „Svátky vánoční byly knězem a zpěvačkami slaveny beze mše sv. Jesličky byly postaveny jako obvykle na oltáři sv. Josefa“. To znamená, že tehdejší betlém zde byl nepříliš velký a byl o vánocích vystaven v kostele sv. Tomáše Becketa v kapli sv. Anny na levém bočním oltáři. Další změna v umístění jesliček nastala až v roce 1951 a to po provedené docela náročné rekonstrukci elektroinstalace celého kostela a následné výmalbě. Kněz Dr. Robert Jaschek tehdy napsal: „Nové umístění jesliček dalo i těmto jesličkám v obnoveném kostele vyniknout“. Novým umístěním bylo myšleno místo před hlavním oltářem boční kaple sv. Anny. K zásadní změně však došlo až po příchodu děkana Františka Martinka, který o prvních vánočních svátcích roku 1962 (po svém příchodu) betlém instaloval v boční kapli sv. Anny a to sestavením tří betlémů do jednoho celku (část betléma starého, část betléma z kostela sv. Stanislava v Mohelnici a část betléma z Křelova, kde „musel být odstraněn“ kostel sv. Jiljí - propadl se a rozpůlil!).
V Bruntále pan děkan Fr. Martinek spolupracoval s panem Josefem Nedomlelem ze Starého Města u Bruntálu, který pro bruntálský kostel začal vyřezávat betlém. Oba se doslova zamilovali do této krásné betlemářské tradice a společně vymysleli a neustále „vylepšovali choreografii“ nového betléma pro bruntálský kostel.
OBJEKTIV MOHELNICE - str. 5 A tak po přeložení pana děkana do Mohelnice bylo zcela logické, že v této spolupráci budou pokračovat. Pomalu a jistě tak i v Mohelnici přibývaly postupně domky, makety, figurky osob a zvířat. Nenásilnou formou tak vznikal zcela nový betlém, ucelený, pohyblivý a vyřezaný pouze z lipového dřeva.
prosinec 2011 poskytlo na betlém finanční příspěvek na zhotovení figurek ve výši 30.000 Kč a příspěvek na rozšíření betlému poskytl i pan Ladislav Vyplašil ml. Málokdo asi ví, že i v naší republice čile pracuje České sdružení přátel betlémů o.s. (ČSPB), které je rovněž členem Světové betlemářské federace se sídlem v Římě. Díky Mohelnickému betlému vznikla i v Mohelnici regionální pobočka tohoto sdružení, které bylo založeno 10. 11. 1990 v Hradci Králové. V ČR pracuje 16 regionálních poboček. Toto sdružení rovněž vydává vlastní časopis „Betlémy a betlemáři“, který se plně věnuje veškeré betlemářské problematice. Pokud máte zájem nejen o tento časopis, ale i o celé betlemářské hnutí a chcete mít tzv. z první ruky informace o nových publikacích věnujících se betlémářské tradici, nebo pokud sbíráte různé vystřihovací betlémy, pohlednice nebo chcete mít přehled o řezbářích betlémů, o výstavách apod., tak se můžete s důvěrou obrátit na předsedu regionální pobočky ČSPB. Adresa: Pavel Nenkovský, Pionýrů 19, 789 85 Mohelnice, MOHELNICKÝ BETLÉM - dílo řezbáře Josefa Nedomlela ze Starého Města u Bruntálu (* 9. 11. 1909 - † 21. 05. 1990) a jeho syna Františka Nedomlela bude veřejnosti přístupný:
Tento nový betlém postupně nahradil sádrové figurky i ostatní kulisy starého betléma. A tak do našich mohelnických jesliček přibývaly nové budovy a jiné přírůstky. Vždy o vánocích se zde začaly objevovat nové ze dřeva vyřezávané přírůstky. Vodní mlýn, různé chaloupky, koňské spřežení, maketa našeho farního kostela sv. Tomáše Becketa, maketa hradu Bouzova i Karlštejna, větrný mlýn, různé figurky, chlév (místo narození malého Ježíška), zvonička, horníci ve sloji, průvod Tří králů, spousty oveček a další. Ještě o vánocích roku 1988 v Mohelnici, hned u jesliček navrhnul pan Josef Nedomlel další rozšiřování našeho betlému. Konkrétně se jednalo o pohybující se muzikanty, avšak jeho skon v květnu roku 1990 tyto plány překazil. Po několikaleté odmlce v rozšiřování betlému na tuto tradici volně navázal syn Josefa Nedomlela František, který po něm zdědil nadání a cit pro práci se dřevem a mohl tudíž pokračovat v nedokončeném díle svého otce.
A tak se v roce 2003 v našem betlémě objevilo 5 hrajících muzikantů. V roce 2006 to pak byli dva chasníci, kterak obloukovou pilou řežou dřevo a povídají si u toho, rok poté dva horníci u rumpálu tahající ze sloje uhlí, v roce 2008 hospodářská usedlost (selka s máselnicí, koza a kráva), tři dvojice tančících děvčat (2009) a naposledy v roce 2010 to byla funkční zvonička se zvoníkem, jeho vnučkou a psem. To vše samozřejmě v pohybu. Mohelnický betlém je majetkem římskokatolické církve - mohelnické farnosti. V roce 2003 Město Mohelnice svým usnesením rady
24. 12. 2011 * Štědrý den * Po skončení půlnoční mše svaté 25. 12. 2011 * 11.00 - 12.00 a 13.00 - 18.00 * Boží hod 26. 12. 2011 * 11.00 - 12.00 a 13.00 - 18.00 * sv. Štěpán 27. 12. 2011 * 10.00 - 12.00 a 14.00 - 17.00 28. 12. 2011 * 10.00 - 12.00 a 14.00 - 17.00 29. 12. 2011 * 10.00 - 12.00 a 14.00 - 17.00 * sv. Tomáš 30. 12. 2011 * 10.00 - 12.00 a 14.00 - 17.00 31. 12. 2011 * 10.00 - 12.00 a 14.00 - 17.00 * sv. Silvestr 01. 01. 2012 * 11.00 - 12.00 a 13.00 - 18.00 * Nový rok 02. 01. 2012 * 10.00 - 12.00 a 14.00 - 16.00 03. 01. 2012 * 10.00 - 12.00 a 14.00 - 16.00 04. 01. 2012 * 10.00 - 12.00 a 14.00 - 16.00 05. 01. 2012 * 10.00 - 12.00 a 14.00 - 16.00 06. 01. 2012 * 10.00 - 12.00 a 14.00 - 16.00 * sv. Tři králové Dále bude betlém přístupný veřejnosti až do 02. 02. 2012 (svátku Hromnic) a to v těchto termínech: v úterý, ve čtvrtek a v sobotu 15.00 - 16.00 v neděli 14.00 - 17.00. v neděle po bohoslužbách, které začínají v 9.30 hod.) Přístup k betlému bude umožněn bočním vchodem.
Pavel Nenkovský, správce mohelnického betlému
OBJEKTIV MOHELNICE - str. 6
VÝROČÍ PATRONA FARNÍHO MOHELNICKÉHO KOSTELA
Jako každoročně si i letos 29. prosince připomeneme s farností Mohelnice výročí mučednické smrti sv. Tomáše Becketa, který byl v roce 1170 zavražděn v Canterbury při nešporách. Tomáš se narodil v Londýně v roce 1118. Studoval práva na univerzitě v Bologni a pak byl vysvěcen na jáhna. Byl talentovaný, a proto byl králem Jindřichem II. jmenován kancléřem Anglie. Když se v roce 1162 stal arcibiskupem, změnil svůj dosavadní životní styl a naplno se věnoval nelehkému poslání biskupa. Dostal se do vážných problémů s králem a musel načas emigrovat do Francie. Po návratu a dalším napětí byl na popud krále Tomáš Becket zavražděn. Jeho hrob se zanedlouho stal poutním místem, něco podobného jako Compostella ve Španělsku. Bohužel kontroverzní panovník Jindřich VIII. nechal v roce 1538 drahocennou schránku s ostatky zničit a snažil se vymazat tak všechny vzpomínky na velikého muže církve. Památka ale zůstala a zůstane navždy zachována. Tomáš Becket měl životní zásadu: „Boží sláva a čest - to je můj životní cíl." Kéž nás tato životní zásada velikého muže církve a patrona chrámu v Mohelnici inspiruje i v novém roce ke skutečnému boji za čest a slávu Boží! Bůh na nás určitě nezapomene, když budeme o jeho čest a slávu bojovat Božími prostředky: láskou, odpuštěním a statečně žitou vírou podle evangelia. P. S. Velkofilm "BECKET", který v roce 1964 natočil režisér Peter Glenvill, podle scénáře Jeana Anouilha, v hlavních rolích s Richardem Burtonem a Petrem O´Toolem, s českým dabingem, je ještě k dostání za příznivou cenu (49Kč) na našich pultech. Myslím, že by neměl scházet ve vaší domácí videotéce. P. Pavel Kavec, CM
MOHELNICKÁ VÝROČÍ
1601 * Farní kostel byl zasvěcen sv. Tomáši Becketovi 1911 * Zrušen byl Dolní mlýn na Vodní ulici č. 61 1911 * Založen byl první německý včelařský spolek 1911 * Založeno první mohelnické stavební družstvo 1911 * Založen byl Deutscher Volksbildungverein. 1911 * Holič Skrotzke zaslal císaři spisek o hygieně. 1911 * Byla dokončena regulace Moravy a zbourány hradby. 1911 * Firma Doczekal navrhla přepravu osob trolejbusy.
prosinec 2011
TAJEMSTVÍ DOBRÝCH KAMARÁDŮ Bylo to skoro na konci prázdnin. Dostali jsme do rukou záhadnou mapu a moc nás zaujala. Byla moc hezky kreslená a hlavně slibovala prima dobrodružství. A tak se mí Medvědi vydali po stopách Dobrých kamarádů. Věděli jsme, že stejnou cestou jako my, se před třiceti lety vydala jiná skupina kluků a že poklad tam někde ve skalách nad jednou zapomenutou vlakovou zastávkou ještě stále čeká na další objevitele. Budeme to my! Šli jsme podle starých značek na skalách i stromech, hledali jsme indicie v polorozpadlém srubu a pak málem zabloudili v hlubokých lesích. Jen stěží jsme hledali další cestu, protože jsme přehlédli jednu značku a několik kilometrů šli špatně. S batohy na zádech jsme toho měli brzo dost, ale věděli jsme, že Tajemství dobrých kamarádů prostě musíme najít. Konečně jsme našli další část zprávy v bývalém dole a vyrytou na starém seníku. Kluci už byli unavení, tak jsme si uvařili večeři a pak zalehli do spacáků. Dlouho jsme si pak do noci tiše povídali o projité cestě a o tom, co nás ještě čeká. Moc nás to bavilo. Ráno jsme uklidili tábořiště a zjistili, že ne všem Medvědům se chce pokračovat. Byli unavení ze včerejšího putování, nabídli se, že budou hlídat batohy a zároveň dojdou doplnit zásoby do vesnice, a my zatím bez těžkých zad budeme pátrat po dalších indiciích. Zdálo se, že to je dobrý nápad. Ještě v noci jsme rozluštili, kudy se máme vydat dál. Čekala nás Pavoučí jeskyně. Našli jsme ji docela dobře, ale dovnitř se nám moc nechtělo, protože zde bylo fakt dost pavouků. Nakonec indicii k další cestě našel nejmladší z nás, Pejsek. Ale rozbil si přitom koleno, ještě že máme s sebou každý malou lékárničku. Tak jsme brášku ošetřili a přes Lesní rybníček a Polní kovárnu došli k nejvyššímu bodu naší cesty, ke Strážnému vrchu. Zde na nejvyšším dubu byla umístěna poslední nápověda, vyšplhal jsem pro ni, konečně jsme vyluštili podivné trojčárkové písmo a mohli se vydat k cíli. Ale to místo bylo moc pěkné, nádherné výhledy do kraje, kluci si chtěli taky vyšplhat na přírodní rozhlednu, tak jsme poseděli a koukali na vesničky pod námi, kde možná i dnes žijí potomci Dobrých kamarádů. Telefonem se ozval i zbytek družiny, vrátili se z nákupu a hlásili, že je vše v pořádku. Po rozlehlých loukách mezi lesy jsme se blížili k pásu skal. Tam někde je ukrytá Orlí jeskyně s pokladem. Hledali jsme ji už jen pár desítek minut, protáhli jsme se úzkou stezkou mezi křovím a skálou a najednou se před námi černal vchod do jeskyně se znakem Dobrých kamarádů! S bušícím srdcem jsme vstoupili a … našli. Krásná černá truhlice kryla kroniku a vlajku kluků, kteří si zde kdysi založili klub, ale vyhnala je z domova válka a zabrání Sudet. Kluci už dávno nejsou kluky, jsou to dědové, kteří zde nechali kousek ze sebe a svého dětství. Pro nás všechny, co šli a půjdou podle jejich nápověd, zde zůstala možnost nádherného putování, kterou na jejich památku udržuje jeden z nich. Uložili jsme vše zpět do bedny, zapsali své zážitky a díky do přiložené kroniky a opustili jsme Orlí jeskyni. Sbíhali jsme dolů k ostatním a těšili se, jak jim budeme o všem vyprávět. Mrzelo nás jediné, že naše putování končí. Jenže Dan najednou vytáhl jednu knížku a ukázal další směr. O kus dál na severu nás čekala Soví jeskyně. Nahodili jsme batohy a vydali se k ní. Na naší cestě při letním putování jsme za 9 dní ušli přes 120 km a navštívili nádherné a zapomenuté kouty naší země. A moc se nám líbí, že Tajemství dobrých kamarádů stále čeká na další kluky a holky, kteří půjdou stejnou cestou jako my. Přejeme jim na cestě hodně štěstí! Jirka Klemš - Vydrýsek, 7. oddíl vodních skautů Mohelnice, Svaz skautů a skautek České republiky
OBJEKTIV MOHELNICE - str. 7
JARMILKA ŠULÁKOVÁ SKONČILA SVOU AKTIVNÍ PĚVECKOU DRÁHU
Kdo by neznal slavnou, stále usměvavou zpěvačku povětšině oblečenou ve valašském kroji a s naprosto nezaměnitelným vynikajícím hlasem a muzikantským projevem. Tato moravská folklórní umělkyně, která se narodila 27. června 1929 ve Vsetíně, je rovněž stále přezdívaná "Valašskou královnou matkou“. U nás v Mohelnici byla několikrát a vždy se k nám ráda vracela. Zpívala na podiu MKS - domu kultury společně s kapelou Fleret a dále především pak na Mohelnických dostavnících®. Vždy jsme se na ni moc těšili. Ochotně a ráda se podepisovala do mnoha památníčků, na fotografie či plakáty svým mnoha obdivovatelům všech generací. Na Mohelnickém dostavníku® si společně s Flerety zazpívala celkem 8 x (v roce 1996, 1998, 1999, 2000, 2002, 2004, 2006 a 2008) a 1x s Janem Rokytou ml. (hráč na cimbál) a to na 35. Mohelnickém dostavníku® v roce 2009‚ kdy jsme zde v Mohelnici společně s Jarmilkou oslavili její krásné 80té narozeniny. Důkazem, že si Jarmilky Šulákové vážíme, bylo i to, že na 25. Mohelnickém dostavníku ® v roce 1999 získala naši prestižní cenu "Mohelnický zelňák“ a z 34. ročníku v roce 2008 si odvezla i titul "MISS Sympatie“.
A tak tedy po sedmnácti letech spolupráce odchází Jarmilka z vizovické folk rockové kapely Fleret. Zde byla stálým hostem od roku 1995. Dnes již 82 letá folklorní zpěvačka odchází do tzv. muzikantského důchodu. Má za sebou 65 let aktivního zpívání. Jen s Flerety natočila několik společných alb a ročně s nimi odzpívala průměrně 100 koncertů, což je jistě úctyhodné číslo. Od roku 1952 až do roku 1993 zpívala jako sólistka s BROLNem (Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů). Získala dokonce titul Národní umělkyně. Když v roce 1995 Jarmilka Šuláková začala zpívat s Flerety, tak tehdy toto zajímavé spojení vysvětlila slovy: "Nějak jsme si padli do oka, takže určitou dobu budu s nimi zpívat, než mě stáří klepne úplně". Říkala jsem jim "najděte si nějakou mladou ženskou, copak já". Oni na to, "že je to právě dobré, protože nebudu dělat peklo v kapele.“ Na podzim letošního roku Jarmila Šuláková, kterou by kapela Fleret mohla mít klidně za svou babičku nebo maminku, prohlásila:"Po pětašedesáti letech aktivního zpívání si odpočinek opravdu zasloužím“. „Od té naší babičky se učíme úctu k lidové muzice. "Je pro nás obrovským vzorem“ řekl před časem kapelník Fleretu, zpěvák a kytarista Zdeněk Hrachový. "Nebudeme hledat novou zpěvačku, protože její hlas se nedá nahradit. Byli jsme před Jarmilkou a budeme i po ní. Letos nám vyšla nová deska O krásách Valašska a vyrážíme s novým programem na další koncerty,“ sdělili členové kapely, kterou Jarmila Šuláková proslavila. A my naší Jarmilce touto cestou přejme hodně zdraví a stále veselou mysl. PAN
prosinec
2011
ČAS VÁNOC, ČAS BILANCOVÁNÍ A KOLOBĚH ČASU...
Kluk - rybář usedl do stínu jívy a vhodil návnadu: “Kdyby jen zabrala pořádně velká ryba...”, pomyslel si. Záhy skutečně zabrala. Ale měl s ní co dělat a ryba ho strhla do rybníka. Jeho táta spravoval opodál sítě. Když viděl, co se stalo, skočil do vody a kluka, který neuměl plavat, zachránil. A řekl mu: “Nemusí být vždycky dobré, když se nám splní všechna přání.” Pomalu, ale jistě se blíží čas bilancování. Tak, jako to přísluší závěru každého kalendářního roku. Máme za sebou podstatnou část událostí, které jsme spoluvytvářeli v rodině, ve společnosti. Jsme všichni o rok starší a snad i moudřejší. Z úvodního příběhu pramení moudrost: “Nemusí být vždy dobré, aby se nám splnila všechna přání.” Některá přání jsou velké sousto. To nemá být důvodem k znechucení, ale k přemýšlení nad skutečnými hodnotami života. Před měsícem jsme více méně všichni stáli u hrobů naších blízkých. Zastavení u hrobu nás má vést k rekapitulaci svého života a třeba k otázce: Skutečně zde všechno končí?? Jaký smysl má konat dobro a namáhat se? O Vánocích si připomínáme narození Božího Syna, Vykupitele světa. Daleko dříve než byly vánoční stromečky, stavěli lidé betlémy. Za tento zvyk vděčíme sv. Františku z Assisi (1181 - 1226). Miloval vše, co Bůh stvořil a radoval se z jeho darů. Když uvažoval o narození Ježíše Krista, zatoužil prožít a zachytit tento úžasný okamžik, kdy Maria držela na rukou Spasitele světa ... Jesličky se díky františkánům rozšířily do celého světa. Dodnes přitahují k sobě všechny a všechno. Právě odtud, z Betléma, se má šířit Kristovo království do celého světa. Proto jsou tam pastýři, zvířátka, příroda, regionální danosti (krásně o tom vypovídá taky Mohelnický betlém). Malíř a ilustrátor Mikoláš Aleš (*18. 11. 1852 v Miroticích, + 10. 07. 1913 v Praze) byl velkým milovníkem betlému a naproti tomu nepřítelem vánočního stromečku. Právě stromečku zazlíval, že odtahuje pozornost lidí od Betléma a od Krista... Vánoce - narození Ježíše Krista nám dávají jasnou odpověď. A je to odpověď radostná: Život smrtí nekončí, jen se mění časnost ve věčnost. Jaká bude naše věčnost, o tom se rozhoduje v každém okamžiku našeho života, každým slovem, každým skutkem... Přeji všem lidem dobré vůle radost ze znovuobjevení pravých hodnot života, které nám přišel ukázat Ježíš Kristus Šťastný nový rok 2012 Vám přeje Pavel Kavec Společnost přátel historie Mohelnice o. s. zasedala v pondělí 19. 09. 2011 večer v restauraci U cechmistra v Mohelnici. Po posouzení delší odmlky v činnosti se účastníci tohoto neformálního shromáždění dohodli na tom, že organizace SPHM má svoje místo na kulturní mapě našeho města a po vyčerpání všech bodů zhruba hodinového programu bylo rozhodnuto dát Společnosti obnovenou náplň a v její činnosti pokračovat. Projednána a vyhodnocena byla její dosavadní činnost, která byla zahájena 29. dubna 2003 registrací SPHM na MV ČR a zevrubně byl posouzen její současný stav. Na programu společnosti bude konkrétní soubor akcí propagujících mohelnické pamětihodnosti a turistické zajímavosti včetně informací o ubytovacích a stravovacích službách. Pracovní rok 2012 zahájí Společnost přátel historie Mohelnice plánovací schůzí, která se bude konat v pondělí 16. ledna od 18 hod. v zeleném salónku restaurace U cechmistra. Kromě obvyklé agendy bude na programu vystoupení místostarosty Ing. Antonína Navrátila a přednáška o stavu vojenských památníků z 1. a 2. světové války v Mohelnici a okolí, kterou přednese kronikář města Ctirad Štipl.
! !
! !
! !
OBJEKTIV MOHELNICE, Vydavatel: Jiří Obr, Nám. Tyrše a Fügnera 2, 789 85 Mohelnice, IČ: 44771398, tel.: 777 160 577. Registrace: MK ČR E 20390, Redakce: APOLLO, Nám. Tyrše a Fügnera 2, 789 85 Mohelnice . Redakce se nemusí vždy ztotožňovat s prezentovanými názory svých dopisovatelů. Redakce dbá pouze na to, aby nebyly otištěny texty, jejichž obsah je v rozporu se zákonem. Anonymy (nepodepsané příspěvky) zásadně nezveřejňujeme.
