podzimní 2007 37
Autorem tohoto obrázku Vinobraní je Jan Lacko, který by letos oslavil 80. narozeniny.
38
39
Zpravodaj Rady obce NAŠE MUTĚNICE. Povoleno OÚ Hodonín pod č.j. MK ČR E 12437 Vydává Rada obce Mutěnice. Red. rada: šéfredaktor - Pavel Trávník, redaktoři - Dagmar Marková, Markéta Gáborová, ing. Jaroslav Mihola, Ladislav Prčík, Vladimír Trávník. Sazba a tisk: Tiskárna LELKA, Dolní Bojanovice. Náklad 40 1200 ks. Uzávěrka tohoto čísla 23. 9. 2007.
SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, nastává čas vinobraní. Je to období, kdy naši vinaři sklízejí plody své celoroční práce. Těší mě, že se Dny vinařů v Mutěnicích staly tradicí a jsou hojně navštěvovány jak domácími, tak přespolními. Proto bych chtěl poděkovat všem organizátorům a účinkujícím za jejich účast a obětování volného času. Prázdniny skončily a dětem začínají opět povinnosti. Obec se snaží získat dotace na opravu mateřské školy. Týká se to hlavně sedlové střechy, dokončení zateplení a zlepšení sociálního zařízení.
Jsem rád, že v termínu probíhá rekultivace skládky komunálního odpadu. Chceme rovněž využít dotace Evropské unie na ekologii a rozšířit služby na skládce o kompostárnu a sběrný dvůr, poněvadž na tyto aktivity je možné získat až 95% dotace. Doufám, že nadcházející podzim nám připraví hezké počasí a zpříjemní nám čas až do kateřinských hodů.
V době, kdy píši tento příspěvek, začalo nejoblíbenější období vinařů. Protože počasí není právě ideální, tak už teď je vinobraní v plném proudu a každý se snaží sklidit co nejlepší úrodu. V této souvislosti jsem rád, že byla v termínu dokončena úprava Přední Hory. Tady patří dík také všem majitelům sklepů, kteří následně provedli úpravy před sklepy. Určitě to ocenili i návštěvníci vinařských dnů a ocení to všichni, kdo to této lokality mají namířeno. V minulém vydání jsem Vás informoval o naplněnosti rozpočtu roku 2007. Od té doby se situace zlepšila v příjmové části, ale vzhledem k plánovaným akcím o kterých Vás ve svém článku informuje starosta, budeme muset být zdrženliví v různých jiných úpravách.
Zahájili jsme budování slibovaných dětských koutů a sportovišť. Na ul. Vincence Bednáře jsme provedli zemní úpravy, teď je na řadě výsadba keřů a nákup dětského mobiliáře. Další parky si asi budou muset počkat do příštího roku, ale určitě na nich budeme pokračovat. Jsem rád, že v obci funguje se stoupající tendencí třídění komunálního odpadu a věřím, že tento trend bude pokračovat. Všem vinařům přeji velkou a kvalitní sklizeň a nám všem co nejlepší plnění příjmové části rozpočtu obce.
MVDr. Dušan Horák starosta obce
Petr Bíza místostarosta obce
1
Usnesení z V. veřejného jednání Zastupitelstva obce Mutěnice ze dne 27. června 2007 o realizaci stavby s názvem Mutěnice, díly, kabel NN, obec na pozemcích obce 5. Smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene mezi obcí Mutěnice a fa. SELF servis, spol. s r.o. Pálavské nám. 11, Brno – Vinohrady o realizaci stavby Optická kabelová trasa Břeclav – Mutěnice na pozemku obce Mutěnice 6. Po projednání závěrečného účtu Obce Mutěnice za rok 2006 hospodaření obce Mutěnice za účetní období roku 2006 a to bez výhrad.
A. ZO vzalo na vědomí: 1. Kontrolu úkolů z minulého zastupitelstva 2. Výroční zprávu o hospodaření školy za rok 2006 3. Hospodaření obce Mutěnice za leden až květen 2007 4. Zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření za účetní období roku 2006 svazku obcí VITIS – Čejkovice, Mutěnice, Velké Bílovice
C. ZO neschválilo:
B. ZO schválilo:
1. MPZ č.12/2007 předběžný souhlas s prodejem části pozemku p.č. 1947/1 v k.ú. Mutěnice p. Josefu Štěpánkovi, Mutěnice 1087 za účelem rozšíření pozemku u vinného sklepa, cena 110,Kč/m2
1. MPZ č.11/2007 předběžný souhlas s prodejem části pozemku p.č. 1748 v k.ú. Mutěnice pí. Aleně Jagošové, Mutěnice 260, za cenu 110,- Kč/m2 za účelem zřízení vjezdu do RD. Po vyhotovení GP bude MPZ znovu projednán v ZO 2. MPZ č. 13/2007 – výkup pozemku p.č. 1751/9 v k.ú. Mutěnice o výměře 37 m2- pod komunikací, od Aleny Trávníkové, Mutěnice 1085 cena 10,- Kč/m2 3. Smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu mezi obcí Mutěnice a E.ON Distribuce Lannova 205/16 České Budějovice o realizaci stavby zařízení distribuční soustavy na pozemku v majetku obce 4. Smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu mezi obcí Mutěnice a E.ON Distribuce Lannova 205/16 České Budějovice
E. ZO uložilo: 1. Starostovi obce podepsat Smlouvy s firmou E-ON Distribuce a.s. České Budějovice 2. Starostovi obce podepsat smlouvu s firmou SELF servis, spol. r.o. Brno - Vinohrady
2
Cena za stočné
POVINNÁ VÝMĚNA ŘIDIČSKÝCH PRŮKAZŮ
Skládka Hraničky spol. s r.o. provozuje od 1.1.2002 čistírnu odpadních vod a kanalizaci v obci Mutěnice. Na základě odhadovaných kalkulací schválilo Zastupitelstvo obce Mutěnice dne 14.12.2001 cenu za stočné 21,50Kč/m3 včetně DPH. Přestože dle skutečných nákladů vychází kalkulace stočného daleko vyšší, zůstává cena až do konce letošního roku stejná bez navýšení. Proto vedení Skládky Hraničky s.r.o. a Zastupitelstvo obce Mutěnice zvažuje od roku 2008 zvýšení ceny za stočné. Podrobné kalkulace za jednotlivé roky jsou k nahlédnutí v kanceláři ČOV na Obecním úřadě nebo na internetových stránkách Obce (www.mutenice.cz). V případě zdražení stočného budou občané včas informováni. Hana Sedlářová - referentka VH
Datum vydání ŘP 1.7.1964 -1986 Povinná výměna do 31.12.2007 Datum vydání ŘP 1987 – 1991 Povinná výměna do 31.12.2007 Datum vydání ŘP 1992 – 1993 Povinná výměna do 31.12.2007 Datum vydání ŘP 1994 – 1996 Povinná výměna do 31.12.2010 Datum vydání ŘP 1997 – 2000 Povinná výměna do 31.12.2010
OZNÁMENÍ
Datum vydání ŘP 2001 – 30.4.2004
SBĚR ŽELEZA
Povinná výměna do 31.12.2013
Krojovaná chasa provede v sobotu 6.10.2007 sběr železného šrotu. Nepotřebné železo vyneste, prosíme, před své domy. Těžké kusy Vám rádi vyneseme.
Výměnu provádí Městský úřad Hodonín, Národní třída 25, Hodonín.
stárci a krojovaná chasa 3
O SKORO UŽ ZAPOMENUTÉM, BA ANI NEZNÁMÉM VRAPÉRSKÉM ŘEMESLE STAŘENKY FILOMENY SLEZÁKOVÉ Poslední vrpérka v širokém okolí je narozená 23. srpna roku 1913 v Mutěnicích. Pochází z rodu Hajduchů. Šestá z patnácti dětí. V Mutěnicích žije ještě její sestra paní Františka Štosová. Znal jsem ze statku ještě další její sestru paní Julii Balaštíkovou, ale ta je už po smrti. Filomena se provdala do Mistříka. S mužem Oldřichem pracujícím tehdy na dráze měla dva chlapce a dceru. Tato naopak si vzala mutěňáka Miroslava Medunu. Nyní matka s dcerou, obě vdovy, bydlí spolu v jednom domě „v Mistříně na dolině (je tam pěkný rybníček)“ směrem k Šardicím. Navštívil jsem naši rodačku, stařenku Slezáčkovou, a nechal jsem se poučit jejím vyprávěním o jejím celoživotním řemesle vrapování, vrapení ženských čižem. Jedné z důležitých, víceméně však opomíjených, součástí krojů našeho okolí. „Černé čižmy od čižmára, podkovičky od kovára ….“
I ta písnička zamlčí, že ta poslední operace při výrobě dívčí čižmy patří vrapérce. Vrapení vlastně navazovalo na ukončenou práci ševce při dohotovení dámské holínky, čižmy. Tu švec vyrobil ze ševra – kozí kůže. Tyto holínky se nevyšívaly, ale varhánkovaly, tedy vrapovaly (v Mistříně, ale i jinde se setkáte i s výrazem drapovaly, drapily). Tvoření takových „varhánků“ byla práce poměrně velmi těžká, náročná hlavně na sílu v prstech, protože se dělala ručně. To nemluvím o přesnosti. Podle oblasti se dělaly buď vrapy „rovné kolem dokola, teda taléřky“, někdy se tvořil vzorek „buchtičkový“. Moc málo ševců se chtělo s vrapením piplat. Někteří si sice radili tak, že používali jakýsi rám se vzorem „varhánků“. Prostě po předběžném namočení boty do vody, ve které byl rozdělaný klih se tato dala na dřevěný rám, pak se do něho vtlačila a nechala se uschnout. Nato se rám stáhnul a holinka 4
byla jakžtakž navrapená. Ale takové vrapy neměly dlouhé trvání. Proto i mistři krojového ženského obutí vyrobili holinky až 140 cm vysoké a rádi posílali „kunčoftky“ k paní Slezačkové na drapování. Už v Mutěnicích jako svobodná se tímto řemeslem začala zabývat. Naučila se to, ba jen obhlédla od své sestry, řádové sestry Rozálie – Donáty. Přebírala rozpracované čižmy po mutěnském ševci panu Štěpánkovi i po čižmáru mistru Janulíkovi z „bašty“ výroby krojové obuvi z Kostic a od ostatních ševců. To pokračovalo i po přestěhování do Mistříka. Byly to stovky párů čižem, mnohé šly ven, některé až za moře. Sešitky s evidencí klientely někde zašantročila, ale ukazuje množství děkovných a pochvalných dopisů a lístků z domova i ciziny. To ještě stačila chodit do místního družstva do polí a vinohradů. A co ji ještě dodnes baví? Píše jen tak pro své, ale hlavně potěšení
jubilantům, tedy těm starším, pozdravná přání s vlastními říkankami. Ale ještě k jejímu řemeslu: Nepoužívala nikdy žádné rámy. Jenom své ruce, prsty. Holinky vycpala punčochou naplněnou dlouhou režnou slámou. Dnes smotá „vrůbkový“ varhánkový papír, tedy lepenku, co se dává třeba pod lino, a vyplní vnitřek boty. Kůži namočí, sedne na židli a zapře holínku o stůl. Vrapy musí být výškou jeden jak druhý, nejméně jich musí být třicet. Holínka se tak vlastně smrští na polovinu své délky. S tím musí počítat jak švec, tak klientka podle výšky svých nohou, i vrapérka. Jak je ševr, kozinka příliš tuhá, proklíná nejen ševce, ale i koželuha, co kůži vyčiňoval. Přesto stařenka dělá toto řemeslo dodnes už více jak 70 let. (Na
zadní stranu tady uveřejněné její fotografie si vlastnoručně napsala: 92 roků. Takto sem skončila tůto pěknů prácu). Dnes má už 94 let, obklopená mnoha páry čižem vrapí dál. Věřte právě i při tomto besedování u ní nás přerušila návštěva ze Šardic. Potřebují navrapit holinky, protože za pět dní se chce v nich dívka „pávit“ na žarošické Zlaté sobotě. „No a ono to pár dní
vezme, protože prsty už tak nechců poslůchat. Ešče, že nechců buchtičkový vzorek, ale enom taléřkový“ usmívá se stařenka. Tak si pakuju notes a tužku, abych nezdržoval. Na Zlaté sobotě třeba ty čižmy tam zahlédnu. Stařenka Slezáková ať ještě při zdraví vrapí, kdo by to dělal, nemá ji zatím kdo nahradit. ing. Jaroslav Mihola
Malíř mutěnických žůder Jan Lacko Jen málokterý výtvarník zanechal tak výraznou stopu svého talentu na vinohradnických stavbách jako J a n L a c k o. Kdo prochází areálem mutěnických vinařských Búd, nemůže bez povšímnutí projít kolem fasád se sgrafity výrazně odlišnými od tradičních slováckých malůvek.
Jsou dílem tohoto rodáka, narozeného 15. října 1927 v Mutěnicích, který miloval svoji obec, vinohrady a přírodu a neváhal jim obětovat většinu tvůrčího života. N ej p r ve s t u d o v a l n a biskupském gymnáziu na Velehradě, po násilném ukončení výuky německými 5
úřady v době druhé světové války přechází na gymnázium do Kyjova a po maturitě studoval na „Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, u profesorů Vincence Machovského a Eduarda Miléna“ obor kreslení a deskriptivu. V moravské metropoli také nějaký čas
působil jako učitel výtvarné výchovy a aranžování na obchodní škole. Výrazným motivem Lackových olejomaleb jsou příroda a práce spojená s pěstováním vinné révy a výrobou vína. Inspiraci k obrazům nalézal právě v okolí rodné obce. Ojedinělými díly jsou jeho rozměrné obrazy v kostele svaté Kateřiny v Mutěnicích. Obraz svatého Urbana, patrona vinařů, a svatého Václava s vinařským námětem. Detail v kombinaci s monumentem v sobě obsahují sgrafita, kterými vyzdobil žůdra a fasády mnoha mutěnických búd. Věnoval se rovněž tvorbě artprotisů, netkaných tapiserií. S jeho pracemi se můžeme setkat také ve formě dotvoření jednotlivých zastavení křížové cesty u kostela sv. Václava v Dolních Bojanovicích. Jiné téma kolem kostela v Žarošicích – pověst o Fritigildě – královně Markomanů. Návrh na výtvarné řešení interiéru Mysliveckého muzea na zámku v Lednici a návrh a provedení mozaikové výzdoby sauny zaměstnanců ČSAD v brněnských Starých Černovicích. OBRAZY: Akvarely, olejomalby, portréty, zátiší, krajinomalby – desítky je
jich v rodinách Mutěňáků, v Hodoníně a jinde (třeba až v Austrálii). Sem patří i některé obrazy malované na stěnách. Zvláště početné a známé jsou nám obrazy s pohledem na náš kostel a mutěnické búdy. Je nutno vzpomenout výtvarné řešení chrámového Betléma v Mutěnicích. Všechny figurky osobně zhotovil a navrhl i kostýmy. ART PROTIS: Není nezajímavé, že po r. 1990 se pokusil Jan Lacko vyzkoušet i art protis, technologii netkané vlněné textilie, která je od r. 1965 chráněna čs. patentem. Je to umělecká textilní technika, uplatňující se v interiéru jako tapisérie či gobelín. V roce 2000 z jara, v jubilejním roce školy, jsme shlédli malý průřez jeho malířské tvorby. Jeho „oddychová záležitost“, jak říkal malbě sgrafit, pomohla vytvořit v areálu mutěnických búd, docela turistický přitažlivý urbanistický celek. Tak navždy vniknul do povědomí především Mutěňákům, to byla důležitá oblast Lackovy tvorby, ale nejen jich, vytvářel sgrafita i v jiných obcích. Je štěstím, že nám ho uchovala krátká dokumentární studie „Katedry kame6
ry pražské FAMU,“ autorstvím studentské dvojice – Tomáš Nováček a Šárka Sklenářová v roce 1998. (Tomáš Nováček je mutěnický rodák). Hned na začátku filmu se vyznává Lacko z lásky k rodné dědině. Objevuje se tu také jeho vlastní osobité rčení „Každý člověk se na svět narodí jako originál, bohužel většina z lidí umírá jako kopie“. Umělec Lacko byl člověkem příliš skromným a nepřál si uspořádaní jakékoliv výstavy svých děl. Proto jeho tvorba je známa jen mutěnickým občanům a okruhu výtvarníkových spolupracovníků a přátel. Mnohé domácnosti v Mutěnicích zdobí obrazy mutěnického kostela, které si občané u něho objednali. „Často samozřejmě motiv našeho kostela byl jeho celoživotním tématem.“ Tento nenáročný umělec a člověk zemřel jako originál dne 25. září 2001 ve věku 74 let. Dne 15. října 2007 by se dožil 80 let.
Ing. Jaroslav Mihola Ladislav Prčík
ŠKOLST VÍ Základní škola a Mateřská škola Mutěnice školní rok 2007/2008 Ředitelka školy: Mgr. Marie Kujová Zástupce ředitelky: Mgr. Vladimír Stupavský Výchovná poradkyně: Mgr. Blanka Karbusová Zástupkyně ředitelky pro MŠ a ŠD: Zdeňka Puškelová Finanční referent: Ing. Svatoslava Havlíková Asistentka ředitelky: Marta Jetelinová Vedoucí stravování: Blažena Bízová
počet dětí: ...................................... 86 I.oddělení: Blanka Vaculovičová ... 20 dětí II.oddělení: Alena Lungová, Jana Mráková ........................................ 23 dětí III.oddělení: Marta Pavlíková ........ 23 dětí IV. oddělení: Zlatuše Bírešová, Zdeňka Puškelová ................................. 20 dětí UČEBNÍ PLÁNY A OSNOVY: Ve druhém až pátém ročníku a v sedmém až devátém ročníku probíhá výuka podle vzdělávacího programu „ Základní škola“. V prvním a v šestém ročníku má škola vlastní vzdělávací program „ Škola pro všechny“. V mateřské škole dle vlastního vzdělávacího programu – „Volba dítěte“.
Počet tříd: 17 1.A ................... Mgr. Markéta Labudová 1.B .................. Mgr. Miroslava Pištěková 2.A .......................... Mgr. Jitka Olexová 3.A .......................... Mgr. Jiřina Hřibová 3.B ...................... Mgr. Jitka Hamšíková 4.A ....................... Mgr. Ivanka Vachová 4.B ....................... Mgr. Hana Lenertová 5.A .......................... Mgr. Irena Zajícová 5.B ...................... p.uč. Jana Lamačová 6.A ........................... Mgr. Ivana Křížová 6.B ................. p.uč. Marcela Stupavská 7.A ............................ Mgr. Iva Kovářová 7.B ............................. Mgr. Milan Kovář 8.A ................. Mgr. Stanislava Michnová 8.B ......................... Ing. Karol Frydrych 9.A .................... Mgr. Blanka Karbusová 9.B ...................... Mgr. Pavlína Lacinová
ŠKOLNÍ DRUŽINA V letošním roce jsme otevřeli dvě oddělení školní družiny. ŠKOLNÍ KLUB: Nabízíme různorodou činnost pro děti, které chtějí aktivně prožít svůj volný čas. ORGANIZACE ŠKOLNÍHO ROKU Období školního vyučování ve školním roce 2007/2008 začne ve všech základních, středních a speciálních školách v pondělí 3. září 2007. Vyučování bude v prvním pololetí ukončeno ve čtvrtek 31. ledna 2008. Období školního vyučování ve druhém pololetí bude ukončeno v úterý 30. června 2008. Podzimní prázdniny připadnou na čtvrtek 25. října a pátek 26.října 2007.
Netřídní učitelé: Mgr.Jaroslava Jordánová, Mgr. Ilona Lorencová, Kateřina Hlaváčová Školní klub: Dagmar Pochopová, Bronislava Prátová, Jaroslav Novák, Hana Stávková MATEŘSKÁ ŠKOLA: počet oddělení: ................................. 4 7
Vánoční prázdniny budou zahájeny v sobotu 22.prosince 2007 a skončí ve středu 2. ledna 2008. Vyučování začne ve čtvrtek 3. ledna 2008. Jednodenní pololetní prázdniny připadnou na pondělí 4.února 2008. Jarní prázdniny budou v délce jednoho týdne od 18. února 2008 do 24.února 2008. Velikonoční prázdniny připadnou na čtvrtek 20.března a pátek 21.března 2008. Hlavní prázdniny budou trvat od úterý 1. července do neděle 31. srpna 2008.
OSMÁCI V C H O R VAT S K U Datum 8.června jistě netrpělivě vyhlížel nejeden žák osmé třídy. V tento den v odpoledních hodinách jsme se sešli u naší školy, naložili pár zavazadel rozloučili se s rodiči a sourozenci a vyrazili na týdenní ozdravný pobyt k Jadranskému moři v Chorvatsku. Cílem se stal kemp Baško Polje, který se nachází pár kilometrů od známého turistického města Makarská a Baška Voda. Vedoucí zájezdu je paní učitelka Karbusová a jako druhý pedagogický dozor p. uč. Lacinová, obě třídní učitelky v osmých třídách. Další neméně důležitou osobou naší výpravy je pan doktor Zámečník. Po dlouhé noční cestě nás v sobotu ráno přivítalo moře. Náš kemp v Baško Polje se rozkládá na velké ploše piniového lesa a na obzoru se vypíná mohutné pohoří Biokovo. Tohle všechno dohromady vytváří dokonalou přímořskou scenérii. Tak, a teď už je třeba se vybalit a zabydlet v prostorných stanech. Bydlíme po čtyřech, pěti nebo šesti, jak jsme se domluvili ještě ve škole. Dokonce si osádky ve stanech vymyslely svá jména. Černá perla, Pirátky a Čtyřka, to byly stany dívek. Kluci byli Rizoťáci, Hospodáři a Fazoláři.Pak se vydáváme na obhlídku okolí a poprvé se seznamujeme s mořem. Ve vodě jsme se brzy zabydleli, a tak se hned druhý den konaly závody v plavání na vodním lehátku. Na přípravě večerních programů se podíleli většinou sami žáci. Každý stan připravil program pro ty ostatní.
PROVOZ ŠKOLY Ve všech budovách ZŠ a MŠ pracuje 7 uklizeček a 1 školník. Ve školní jídelně se na přípravě jídla podílí 8 kuchařek a 1 vedoucí stravování. V novém školním roce přejeme všem žákům dobré výsledky, zaměstnancům a rodičům pěknou spolupráci, která je základem pro výchovu a vzdělávání našich dětí. Mgr. Marie Kujová - ředitelka školy ŠVP LETOS V 1. A 6. ROČNÍKU V posledních dnech se setkáváte v tisku, v rozhlase, televizi s informacemi o změnách ve vzdělávání.Školy si měly vytvořit vlastní vzdělávací program, který by tyto změny podpořil. Náš školní vzdělávací program „Škola pro všechny“ je orientován na žáka, respektuje jeho osobní maximum a individuální potřeby. Umožňuje efektivní profesionální a promyšlenou práci učitele. Má všem ve škole vytvořit zámezí, které rozvíjí tvořivost a současně zohledňuje možnosti. Má vybavit žáka vším potřebným pro úspěšný život. Blíže se budete moci s naším školním vzdělávacím programem seznámit na webových stránkách školy. Mgr. Marie Kujová - ředitelka školy 8
Vzhledem k tomu, že v našem zájezdu byla spousta fotbalistů a součástí kempu bylo fotbalové, volejbalové i nohejbalové hřiště, bylo o zábavu na jeden večer postaráno. Nejbližší městečko od našeho kempu byla Baška Voda, vzdálená asi půlhodinku chůze. Toto malebné přímořské městečko skýtá mnoho příležitostí k procházkám a drobným nákupům. Nesmí samozřejmě chybět ani typická zmrzlina. V úterý dopoledne přistála u našeho známého mola na pláži maličká sympatická loď s příznačným jménem Marin. Měla nás odvézt na výlet na nedaleký ostrov Brač. Ten je známý především těžbou bílého mramoru. Cestou tam jsme se kochali krásou jadranského pobřeží. Přistáli jsme chvilku před polednem. Po prohlídce přístavu s jeho malebnými zákoutími na nás čekala bohatá hostina. V sympatické hospůdce na břehu moře chutnaly grilované ryby přímo výtečně.
Mezi další akce, na které jsme se moc těšili, patřilo i malování na tělo neboli bodyart. Fantazii se meze nekladly, a tak se mezi námi objevila například chodící kvetoucí zahrada, tygr, palma nebo pohyblivá louka. Hodnocení bylo těžké, ale nakonec se na předních místech umístili Renata Nováková, Denisa Petruchová a Petr Suchánek, i když nápady hýřily i ostatní, nevyhodnocené modely. Ve čtvrtek po příchodu z pláže jsme se chopili hrnců a vařeček a pustili se do práce. Vždyť byla vyhlášena další soutěž o to, kdo se umí nejlépe ohánět ve stanové kuchyni. Kuchařské výtvory posuzovala odborná porota včele s panem doktorem. Na stole se objevily například nudle s mákem, špagety s boloňskou omáčkou, rizoto nebo kuře na paprice a špagety se smetanovou omáčkou. Po dlouhém a těžkém rozhodování zvítězil stan chlapců, kteří na svém jídelníčku měli špagety a ohromili porotu zvláště krásně prostřeným stolem. Příbory měli zabalené do 9
ubrousků, připravili hlavní chod i dezert,a tak si i od dívek zasloužili obdiv a potlesk. Po dostatečném tréninku byla v pátek odpoledne vyhlášena soutěž o nejhezčí a nejpropracovanější skok do vody. V prvním kole se utkali chlapci, kteří měli za úkol skočit šipku. Dívky se účastnily pouze druhého kola, volné disciplíny. Na první příčce se umístili chlapci Petr Pospíšil a Patrik Mráz, jejichž salta upoutala snad všechny diváky. Mezi dívkami vynikla Romana Kotásková, která bravurně a s odvahou zvládla salto lépe, než někteří kluci. V radovánkách týden utekl jako voda. Je sobota odpoledne, my už máme sbaleno,
s mořem a pláží jsme se už rozloučili. Nastupujeme do autobusu . A teď už myslíme na to, co bude doma. Svým blízkým vezeme malé pozdravy od moře v podobě mušliček, kamínků … Ale ten týden u moře určitě stál za to... Po dlouhé úmorné cestě Chorvatskem a Maďarskem, kterou doufejme všichni prospali, jsme se ocitli na slovenských a posléze českých hranicích. Jako správní výletníci jsme Mutěnice přivítali radostným zpěvem. U školy na nás už čekali rodiče. Musíme jim toho hodně vyprávět. Martina Bízová, Lenka Prášková a Pavlína Lacinová
Exkurze sedmáků do Brna a do Vyškova Náplní školního roku není jen učení a prověřování znalostí, ale i uvolnění, pohoda a relaxace. Takovým krásným příkladem odreagování byla exkurze třídy VII.B, která se realizovala ve čtvrtek 21. června 2007. Tomuto dni „D“ předcházela velká vedra, proto byl i začátek výuky posunut z původní osmé hodiny ranní na 7:15, aby se žactvo, i kantoři vyhnuli vysokým teplotám v době polední. Vědomi si skutečnosti, že právě výše venkovní teploty je jedním z rozhodujících faktorů k úspěchu celé akce, jsme netrpělivě očekávali, jak bude. Štěstěna však stála při nás, a když jsme odjížděli od budovy mutěnické školy, bylo pod mrakem. Prvním cílem naší dějepisno-zeměpisné exkurze se staly kasematy brněnského hradu Špilberk. Termín kasematy pochází z italského casamatta, což je složenina dvou slov casa – dům, matta – temný. Z toho je
tedy zřejmé, že kasematy představují temné prostory nebo místnosti bez oken. Na Špilberku měly v průběhu staletí široké uplatnění. Sloužily jako úkryt vojáků, skladiště vojenského materiálu, žalář či kryt pro brněnské gestapo. Ačkoli se podoba brněnských kasemat v průběhu staletí měnila, poslední rozsáhlá rekonstrukce z let 1987 – 1992 se jim pokusila vrátit podobu z konce 18. století, kdy sloužily jako žalář pro nejtěžší zločince v celé rakouské monarchii. Dalším bodem programu exkurze byla prohlídka gotického chrámu. Při krátké cestě ze Špilberku ke kostelu sv. Jakuba jsme míjeli významné stavby: Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity, Červený kostel, Janáčkovu akademii múzických umění, Besední dům či hotel Slavia, který žáci znali z populárního filmu „Dědictví …“ s Bolkem Polívkou v hlavní roli. Z téhož filmu poznali také ulici Českou, 10
na které se chtěl filmový Bohuš fotografovat s Karlem Gottem. Kostel sv. Jakuba byl postaven v letech 1202 – 1222. V roce 1515 však vyhořel a do roku 1592 probíhala jeho obnova. I poté kostel prošel mnoha dalšími stavebními úpravami. Až do konce osmnáctého století ho obklopoval hřbitov s několika kaplemi. Během nedávné rekonstrukce přilehlého Jakubského náměstí se odkrylo bývalé pohřebiště, kde byly nalezeny sklepy staré kostnice, snad největší v celé střední Evropě. Po prohlídce fascinujícího interiéru jakubského kostela a krátkém rozchodu jsme se vydali k zaparkovanému autobusu. Že je svět malý, jsme poznali záhy, když jsme na ulici Běhounská potkali další výpravu z mutěnické školy, jejímž cílem byla návštěva Česká televize v rámci předmětu mediální výchova. Další naší zastávkou byla Brněnská přehrada, která se nachází na území městských částí Bystrc a Kníničky. Byla vybudována v letech 1936 – 40 na řece Svratce. Z parníku jsme obdivovali nádherné panorama a hodinová projížďka utekla velmi rychle. V přilehlých restauračních zařízeních jsme doplnili energii a vydali se k poslednímu bodu naší exkurze – vyškovskému akvaparku, který byl v očích většiny přítomných sedmáků zlatým hřebem programu. A jak jednotlivé etapy exkurze hodnotily děti ? Posuďte sami.
li, a to například vystrčenou rukou z malého okýnka u země. Moc se nám to líbilo, i když tam byla velká zima. Interiér kostela sv. Jakuba byl pastvou pro oči.“ Denisa Mikuláčková, Martina Špérová: „Jízda lodí se nám líbila, i když tam bylo moc lidí a část z nás musela sedět pod střechou. Taky se nám zamlouvalo, že tam byli starší hezcí kluci. Naše kluky zase zaujala nudistická pláž. Všem se na přehradě líbilo a máme na ni krásnou vzpomínku.“ Petr Bíza, Martin Šmíd: „Na přehradě se nám velice líbilo. Hlavně velké vlny a nuda pláž. Ve stáncích jsme si koupili nafukovací balónky s heliem – mluvili jsme pak jak Šmoulové.“ Luděk Maša: „Nejlepší to bylo v akvaparku. Sice jsme se koupali jen jednu hodinu, ale moc jsme si to tam užili. Také tam byl tobogán, vodní vír a z venkovního bazénu se dalo proplout do bazénu vnitřního. Celý výlet byl super.“ Ing. Karol Frydrych
Dominika Froňková, Jasmína Němečková: „Když jsme přišli na Špilberk, zavedl nás průvodce do kasemat, které nás zaujaly. Navštívili jsme vězení různých velikostí, kde byly figuríny představující vězně a vojáky. Občas nás kluci pořádně vystraši11
Školní výlet do Dubňan Jak už to bývá, v každé škole jsou třídy, které k sobě mají jaksi blíž než k třídám jiným. Nejinak tomu bylo i na Základní škole Mutěnicích, kde na konci chodby druhého nadzemního podlaží spolu sousedily dvě třídy: IX.B (třída učitelky Marcely Stupavské) a VII.B (třída učitele Karola Frydrycha). Od sebe je dělila zeď a dva roky věkového rozdílu. Naopak je spojovala pouta sourozenecká (Petra a Jana Zálešákovy, Iva a Lubomír Kupčíkovi), příbuzenská a přátelská. Za vše vypovídá fakt, že za dobu dvouletého sousedského soužití nebylo třeba řešit jediný konflikt. První vstřícný krok ke společné akci učinila třída K. Frydrycha, když pozvala třídu paní učitelky Marcely Stupavské na divadelní představení Lucerna, které se uskutečnilo 21. března 2006. Po úspěchu z této akce bylo od pozvaných slíbeno, že následující rok jim to nějak oplatí. Dvanáct měsíců uplynulo jako voda, blížil se konec školního roku 2006/2007 a žáci VII.B napjatě čekali
na informaci, kam budou pozváni. Ve hře měli deváťáci několik variant, ale nakonec volba padla na Sportcentrum Želva města Dubňany. Jejich rozhodnutí mělo pragmatický podtext. Jednak je dubňanské Sportcentrum Želva zastřešené, a tudíž se akce mohla realizovat za každého počasí, a dále, díky těsnému sousedství Dubňan s Mutěnicemi, jsou poplatky za dopravu minimální. Nápad deváťáků byl u sedmáků přijat s nadšením. A tak nastal radostně očekávaný 27. červen 2007. Kolem osmé hodiny ranní jsme společně odjížděli 12
autobusem od budovy mutěnické školy vstříc novým zážitkům. A že jich nebylo málo. Žáci obou tříd spolu hráli kuželky, bowling a stolní tenis. Ačkoli výše citované sporty někteří hráli poprvé, bez ostychu se zapojili všichni. Bylo nádherné sledovat jejich výkony a gesta vítězství – to, když se někomu podařilo srazit všechny figurky jednou ranou. Radost ze hry byla umocněna příjemným a moderně zařízeným prostředím s digitálními tabulemi a obrazovkami. Žáci byli vynalézaví a nesoutěžili jen v tom, kdo shodí více figurín, ale kdo třeba vrhne
kouli nejrychleji. Rekordmanem v této disciplíně se stal Miroslav Šeďa z IX.B, jehož vrh koulí u dráhy kuželek dosáhl maximální rychlosti 51,7 km/h. Radost ze hry a dobrá nálada byla patrna na
každém z přítomných a příjemnou atmosféru nezmenšila ani skutečnost, že jsme se okolo jedenácté vydali na zpáteční cestu. Jelikož byla akce Dubňany našim posledním společným
výletem, rád bych touto cestou jménem VII.B poděkoval žákům IX.B a jejich třídní učitelce Marcele Stupavské za milé pozvání a popřál hodně úspěchů v dalším studiu. Ing. Karol Frydrych
V Z P O M Í N K Y N A TÁ B O R
Jezdili jste jako děti rádi na letní tábor? Já ano. Nejdříve jako táborník, později jako oddílová vedoucí, v současnosti jako organizátor a hlavní vedoucí tábora. Využila jsem všech svých dosavadních zkušeností a znalostí pro týdenní zpříjemnění letních prázdnin dětem z prvního stupně naší základní školy. Letos to bylo tábornické
putování s Lolkem a Bolkem. Jako základna nám posloužily prostory školního klubu, využito bylo hřiště i tělocvična. O dobrou krmi se nám staraly paní kuchařky ze školní kuchyně. Vždy nám řádně vyhládlo při všech těch činnostech. Oddíl Drsňáků a Krokodýlů byla výborná parta dětí toužících po sportování, soutěžení, poznávání i leg13
raci. To vše se nám nabízelo v táborové olympiádě, honbě za pokladem, hledání informací o Mutěnicích pro detektivní kancelář Lolka a Bolka. Mnoho zážitků jsme měli z návštěvy ranče u Obory spojené s táborákem, jízdou na poníku a střelbou prakem do terče.Také jsme se zúčastnili pohádkové plavby lodí po řece Moravě. Během celého
týdne se rozdávaly body a diamanty Lolka a Bolka za plnění úkolů, soutěže apod. Poslední den si mohly děti nastřádané body a diamanty vyměnit za věcné ceny. Závěrečné odpoledne bylo zpestřeno scénkami, které si každý oddíl během celého týdne v odpočinkovém
klidu pečlivě připravoval. Dnes už to všechno jsou jen vzpomínky zachycené fotoaparátem a uložené pro každého táborníka na CD. Při hodnocení tábora se děti jednoznačně shodly na dvou věcech. Tábor by měl být aspoň na čtrnáct dnů a se spaním!
M A T E Ř S K Á
Beru to jako pochvalu a poděkování všem, kteří se jakkoli podíleli na realizaci letního tábora pro naše děti. Tak tedy celému táboru NAZDAR! ZDAR! Zdeňka Puškelová, hlavní vedoucí tábora
Š K O L A
NÁŠ SPOLEČNÝ ZÁJEM - DĚTI Červen natáhl svou horkou ruku a podal ji září a prázdniny jako by ani nebyly. Tak rychle, zdá se, uběhly. Jen povyrostlé, opálené, rozběhané a usměvavé děti připomínají, že osm týdnů trávily v kruhu rodinném a odpočívaly od školky. Zážitků mají nespočet a všechny je chtějí sdělit, pokud možno ihned všem přítomným, aby je nezapomněly. Proto je to ve školce jako v úle hned od prvních okamžiků, kdy se ráno otevřou její dveře. Velké starosti maminek, jak jejich ratolesti zvládnou první krůčky do společnosti bez jejich přítomnosti, se po prvních pár dnech rozplývají a nastávají každodenní malé starosti, ze kterých se skládá pestrobarevná mozaika
života. Úspěch denního dobrého pocitu malého človíčka ve školce je nemálo závislý na dobré spolupráci mateřské školy a rodiny. Tím nejdůležitějším na této spolupráci je časté předávání informací jedné strany druhé a naopak. Někdy těžce hledáme chviličku, jak o dítěti každý den pohovořit, ale je naší maximální snahou, aby tomu tak bylo co nejčastěji. Mít o dětech dobrý přehled a co nejr ychleji je poznat je pedagogický um učitelek, ale rodiče mohou hodně pomoci najít, která cestička k dětskému srdéčku je ta nejkratší. Každé dítě je přece jiné a jedinečné. Spolupráce s maminkami, které letos přivedly děti do mateřské školy, je skutečně vynikající. Usuzujeme tak 14
Lianka Lizogub
i z toho, že slziček bylo velmi málo, přestože nejmladších, tříletých dětí, přišlo opravdu hodně. Zdá se, že se děti do školky těšily a maminky je dobře připravily. Určitě bychom si všichni společné přáli, aby nám tato dobrá spolupráce vydržela i do budoucna, protože máme jeden společný zájem - spokojené a šťastné děti. Napsala učitelka MŠ Jana Mráková
HISTORIE OBCE HISTORICKÉ VÝROČÍ KAPLE SV. ANNY V MUTĚNICÍCH Sto čtyřicet jedna let od postavení kaple a čtyřicet let od znovu postavení kaple
Po tomto zamítnutí se celá velká rodina sešla a naplánovala tuto akci: Jednou v noci tajně rodina kapli do základů rozbořila a se zedníky, Josefem Hodesem, Františkem Lamáčkem a Janem Holešinským, pomáhal i Vojtěch Pavka, a do rána bez povolení postavili kapli novou. V té době to byl husarský kousek. Vše vyšlo podle plánu rodiny, která vše financovala a kaple stojí podnes. Pracovníci MNV když zjistili, že kaple byla postavena bez povolení, přimhouřili oči a vše v klidu, bez jakýchkoliv sankcí, s tichým souhlasem prošlo. I když vedení MNV riskovalo, poněvadž podléhalo kontrole vyšších orgánů: KNV, ONV, církevním tajemníkům, politické orgány mlčely. Přece se našli ve vedení MNV i ohleduplní lidé, i když byli ateisté, přece respektovali vůli většiny věřících občanů obce a nechali stavbu kaple dokončit! Ale podívejme se na celou věc z vojenského hlediska. Všechny kříže a boží muka jsou zaznamenány ve vojenských mapách jako strategické nebo vztažné orientační body. Proto je ani válčící strany nelikvidovaly, musely být zachovány! V původní staré kapličce byly zhotoveny umělecké dřevěné sochy – sv. Anny a sv. Jáchyma. Ty se však stářím a červotočem rozpadaly, proto při renovaci kaple byly nahrazeny kombinovanou uměleckou plastikou, bronzový podklad asi 1 m vysoký a do něho je vsazena dřevořezba sv. Anny a mladičké Panny Marie. Opravdu, umělecké dílo!
Dle záznamu farní kroniky kapli nechal postavit soused Jiří Pospíšil z Mutěnic č. 17 (dnešní ulice Slovácká). Bylo to v roce 1866. V té době byl pudmistrem neboli starostou Mutěnic a nechal ji zasvětit svaté Anně – matce Bohorodičky - Panny Marie. Když zestárl, péči, nebo štafetu údržby o kapli převzal jeho syn Josef s manželkou Juliánou (rozená Dubinová). Bydleli na čísle 186 (dnešní ulice Masarykova). Třetí generací, která o kapli pečovala, byla dcera Josefa Pospíšila – Františka s manželem Michalem Benešem (pocházel z Dol. Bojanovic). Ti byli bezdětní. Čtvrtou generací, která převzala péči o kapli, byla neteř Františky Benešové – Štěpánka, roz. Skočíková, spolu s manželem Jakubem Hanáčkem. Zdědili i dům č. 186. Někdy v šedesátých letech min. stol. přišlo k rekonstrukci křižovatky u železničního přejezdu na dolním konci. Práci prováděl MNV Mutěnice. Po úpravě této silnice zůstala kaple hluboko pod terénem vozovky 1 m, což za prvé nebylo důstojné a za druhé celé zdivo kaple bylo zvlhlé, prostě kaple byla již stářím zdevastovaná, rozpadala se a tedy potřebovala nutnou opravu. Rodina Hanáčkova požádala MNV o povolení opravy kapličky, ale žádost byla zamítnutá. Bylo známo, že tehdejší režim nepřál duchovním hodnotám církve. 15
Fotografie kaple sv. Anny dokazuje, devastaci této kaple. Proto byla rozbořena a postavena v r. 1967 kaple nová.
Obnovená kaple sv. Anny v Mutěnicích. Původní sgrafita - fasádu - kaple navrhl a provedl malíř Jan Lacko v osmdesátých letech min. století.
Poznámka: Dříve v místech za původní kapličkou stávala i výkupna mléka. Bylo to v době, kdy zemědělci hospodařili soukromě a přebytečné mléko prodávali do mlékárny. Mléko vykupovaly: rodina Hajduchova a později rodina Vrbova, i Jan Hodes. A také tam stávala holírna, holič Láďa Janský. To vše zmizelo v době socializace vesnice. Kaplička byla omítnuta nejprve hladkou omítkou a byla zalíčena vápnem, ale v osmdesátých letech byla nahrazena sgrafity. Návrh a úprava fasády žůdra, jakož i sgrafita, byly dílem našeho rodáka, malíře Jana Lacky.Tato sgrafita na původní omítce nedržela, povětrnostmi se rozpadala, proto
byla v roce 2002 odstraněna a opět nahrazena hladkou omítkou a kaple byla původně vylíčena žlutými a béžovými pryskyřičnými barvami a nad žůdrem kapličky byl namalován obraz svaté Anny a mladičké Panny Marie. Je to velmi působivé. Tuto renovaci - opravu malby, provedl rovněž mutěnický rodák, malíř František Valda v roce 2002. Kaple svaté Anny je chloubou a ozdobou naší obce. Svěcení kaple provedl brněnský kanovník P. Viktor Jordán 23. 7. 1967. Dnes o kapli pečuje další generace rodu Hanáčkova, Anička, provdaná Balaštíková. Při svěcení kaple přednesla družička tuto báseň: 16
Sváté Anně! V mysli zalétáme do dějin našich předků, jež v bázni Boží žili – stavěli kostely, kříže a Boží muky. A plně Bohu oddáni byli. Ani na matku Bohorodičky nezapomněli, proto jí z lásky před sto jedna lety – na tomto místě kapličku postavili. Ani zlá doba víru v srdcích neudusila, neb láska duší věrných znovu kapli k poctě svaté Anny postavila. Dnes, kdy celý svět naříká nad špatnou mládeží, kéž by nové matky – vychovatelky povstaly – a po vzoru svaté Anny, křesťanskou výchovu naším dětem daly. Proč drahá mládeži boříš kříže, tupíš cenné památky? Proč odhazuješ víru Cyrila a Metoda? Či chceš by přišla nová potopa!? Zanech, národe drahý, marnosti světa, v hluboké zbožnosti skloň hlavu u svatého kříže, neb jedině tímto rozdrtíš pekla mříže. Přimluv se svatá Anno u syna Božího, by naše modlitba zadržela trestající ruku a celá naše farnost v úctě měla, tuto svaté Anny – Boží muku. Mutěnice – červenec 1967 – sestavil František Šupa. Zaznamenal: Ladislav Prčík 17
Extrémní počasí třicátých let minulého století Historie nám dokazuje, že rozmary počasí jsou někdy nepředvídatelné, ničivé a až katastrofické. V současné době se díky sdělovacím prostředkům dovídáme o přírodních katastrofách, živelních pohromách i o zemětřesení v různých místech světa. Na vlastní oči jsme měli možnost čas od času v televizi sledovat: obrovské záplavy tsunami - po zemětřesení, ničivé hurikány, tornáda, větrné smrště, které po sobě zanechávaly obrovské spouště – škody jako: zničená úroda, poškozené domy, vyvrácené stromy, elektrické sloupy, ale i životy mnoha lidí. Při pohledu na tyto přírodní živelní pohromy člověka jímá děs, úzkost, strach, lítost, ba i zoufalství a máme jediné přání, že se to nestalo u nás. Ale pojďte se se mnou podívat na „extrémní počasí roku 1929“, které postihlo naši republiku. Některé údaje jsem již zaznamenal v našem zpravodaji v roce 2000. Dovolte mě, abych vám je stručně připomněl: První čtvrtletí r. 1929 bylo opravdu studené tak, jak nebylo zaznamenáno od r. 1775. Počasí bylo opravdu až ledové. V lednu sice teploměr ukazoval jen -3 stupně C, sněžilo a byly vánice. Pak se oteplovalo a 7. ledna bylo krásně. Ale 11. ledna se opět ochladilo a bylo naměřeno -18 stupňů C. To byla největší zima v lednu. Dne 13.1. silně sněžilo, foukal ledový vítr a teploty až do 28. ledna -14 stupňů C. Koncem ledna klesly mrazy a oteplilo se. Začátkem února se teploty pohybovaly do -2 stupňů. Ale 11. 2. teplota najednou
klesla až na -29 stupňů C. To byla největší zima, k tomu ještě od 13. do 15. 2. napadlo velké množství sněhu, který s větrem zavál všechny cesty, silnice i železnici. Vozy, auta, ani vlaky nemohly jezdit. Ministerstvo školství uzavřelo všechny školy až do 28.února. Ve městech zamrzaly vodovody, praskaly koleje, u nás zamrzly i některé studny a k tomu až do konce února padal sníh a vítr stále tvořil závěje. V té době ještě nebyla těžká technika – auta s pluhy, které by uvolnily cestu. Sněhu napadlo přes 50 cm, ale vítr stále tvořil závěje, někde bylo i přes tři metry sněhu. Sníh se odhazoval ručně, lopatami, to bylo nařízeno. Ještě dne 3. března bylo naměřeno -20 stupňů. Tehdy pomrzly vinohrady, stromy, v komorách mrzl i chléb. Dne 8. března začal sníh již tát, oteplilo se. To byl začátek roku 1929. Ale pojďme se podívat na další průběh počasí roku 1929. Dostala se mně do rukou zpráva z novin – CEP – republikánský týdeník pro Moravu a Slezsko ze dne 2. srpna 1929. Cituji: Dne 25. června přišla hrozná bouře, krupobití a smrště zničily úrodu úplně. Byly to hlavně moravské kraje, které postihly tyto hrůzy: Jihlavsko, Telčsko, Třebíčsko, Ivančicko, Prostějovsko, Olomoucko, Valašsko, Opavsko a bylo postiženo také Hodonínsko. Hlavně podhorští drobní zemědělci byli po této bouři zcela ožebračeni. Nemají osiva, nemají peněz, nemají zásob na zimu, nemají krmiva. 18
Škody způsobené pohromami jdou do mnoha set miliónů. Odevšad se ozýval nářek a desetitisíce malých a středních zemědělců plakalo nad smutnými vyhlídkami do budoucnosti. Celoroční práce rolníků a jejich rodin byla zničena. Poznámka: Kde nebylo krupobití a průtrže mračen, byla hlášena velká sucha. V Čechách bylo zničeno krupobitím skoro 60 soudních okresů. Krupobitím a větrem byly strhány střechy z domů. Místy padaly kroupy velikosti jako slepičí vajíčka (byly to vlastně kusy ledu), které vytloukly lidem okna, na dvorech byla kroupami ubita drůbež, byly zničeny střechy domů, listí a ovoce stromů omláceno, ba i kůra na stromech, obilí, řepa, brambory, kukuřice byly kroupami k zemi ubité, takže pole a louky v nížinách položené tvořily obraz vypuštěného rybníka, silnice podemleté, místy nesjízdné. Krupobití trvalo asi dvacet minut a po kroupách přišel liják, který dovršil dílo zkázy. Někde ležely v brázdách až půl metrové vrstvy krup. A poněvadž byly v plném proudu žně, voda brala z polí mandele obilí jako rozvodněná řeka – byla pobita i lesní zvěř. Co nerozbily kroupy, to odplavila voda. Při řádění zběsilých živlů byla úplná tma, veškerá úroda byla ubita do země – do bláta. V té době bylo vyspělé československé družstevnictví na druhém místě mezi dvaceti čtyřmi evropskými státy. Celý rok pracovalo desetitisíce venkovanů od slunka východu až do pozdní noci bezplatně – marně. Po této kritické situaci museli rolníci prodat polovinu dobytka, poněvadž nebylo píce. Někde byla úroda zničena z 50 %, jiné 70 %, někde 90 – 100 % -všechno. V tomto roce zbankrotovali mnozí zemědělci. I u nás v Mutěnicích mohl bych je jmenovat.
Stát zahájil pomocnou akci. Poskytl okamžité příspěvky, levné půjčky, zlevnily se dopravní tarify na železnici. Stát zajistil dovoz potravin, krmiva, osiva atd. Ministr financí poskytl v mezích zákona daňové úlevy. Všechna tato pomoc neznamenala nic – byla to jen kapka balzámu na velké rány. Mnohé kraje na českém jihu a v některých obvodech Moravy byly postiženy v posledních pěti letech třikrát krupobitím. Státní podpory nepomohou. Jsou to jen almužny, které ještě jiné stavy velmi často zemědělství vyčítaly. Venkovský lid nechce almužny, je zvyklý pracovat, ale naučil se i žebrat. V té době se několikrát do roka objevovaly různé posměšky v různých časopisech, že zemědělci žádají: na sucho, na mokro, na krupobití, nebo na myši. Ale přece zemědělcům nikdo nic nedá ze svého. Co dostanou, musí si napřed stokrát dobře zaplatit. Proto není divu, že venkovský lid hromadně volal: „Nechceme žebráckých podpor, nežádáme almužnu. Chceme, domáháme se a musíme dosáhnout ochrany své práce. Poslanec Pelíšek a zpráva pokračuje: Velkým poklesem cen obilí, cukrovky a dobytka porušena byla letos úplně finanční rovnováha našeho zemědělství. Co to znamená, posoudí nejlépe praktický zemědělec, který třebaže nevydává o svém hospodářství účetních bilancí, poznává, že jeho příjem nestačí ke krytí režie zemědělského podniku, nemluvně ani o tom, že jeho vlastní práce není vůbec zaplacena. V tomto směru má lidská společnost svou velkou povinnost vůči zemědělství, povinnost, již si dosud neuvědomila v těch politických štvanicích, které se proti drobnému právu zemědělců se všech stran podnikají. Velká krize zasáhla zemědělství v celém státě, byla dovršena letošními živelními 19
pohromami, jež postihly skoro všechny kraje republiky způsobem katastrofálním. Bylo poznat velké rány na polích, způsobené velkými pohromami, bylo vidět v polích rokle, hlína byla odplavená, louky se nánosem splavené hlíny proměnily v bahniště. Takové katastrofy nepamatovali nejstarší lidé ze vsi. Byly to rány, ze kterých se nevzpamatovalo naše zemědělství ani po desetiletí a jež do této těžké rolníkovy práce vnesly trvalé vědomí kruté bídy. Tyto katastrofy srazily tak mnohého našeho druha k zemi. Takový člověk udřený a zadlužený zápasil a bil se s těžkým životem a mnozí podlehli v tomto nerovném boji. Stála proto němu příroda i nepochopení lidí, kteří neměli ponětí o tom, co člověk zemědělec musel v životě vytrpět a co všechno musí přebolet, aby mohl konat odvěkou povinnost vůči celému lidstvu – zajistit mu výživu. Do postižených krajů přijížděly úřední komise, poslanci, funkcionáři zemědělských
rad, okresních výborů, nasazovali všechny páky, aby zmírněn byl těžký los naších zemědělců, odhadovali způsobené škody.Tehdy museli zemědělci prodat polovinu dobytka, poněvadž nebylo čím dobytek krmit. Tato živelní pohroma otřásla tehdy celou veřejností. V té době se teprve začaly zřizovat „Živelní pojišťovny“. Statisíce venkovanů si zřízení pojišťoven vynutilo. Riziko zemědělské práce musí být zmenšeno nejen v zájmu zemědělství, ale i v zájmu celého státu. Lid venkovský nebude a nesmí žebrat! Musí dostat to, co po právu a spravedlnosti mu náleží. V té době byla mezi venkovským lidem velká bída. Nebyly peníze na cukr, sůl, kvasnice, na šaty, na boty, tehdy chodili školáci do školy od jara do pozdního podzimu bosky. Přiblížil jsem Vám situaci našich otců a dědů a jejich věčný zápas o přežití! Ladislav Prčík
NAŠE VINOHRADNICTVÍ - VINAŘSTVÍ SKLIZEŇ HROZNŮ 2007 VINICE Dlouho očekávaná doba, kdy vinaři sklízí plody vinic a přeměňují je v mok zvaný víno, je opět zde. A že to v letošním roce nebylo vůbec jednoduché, asi dá za pravdu každý. Začalo to teplou zimou, téměř bez sněhové nadílky. Tímto vzniklý vláhový deficit prohloubilo ještě extrémně suché léto. Důsledkem těchto klimatických podmínek je výskyt různých chorob, jako je padlí révové a různé plísně, kterým tyto podmínky velmi svědčí.
Jak se kdo s tímto problémem vyrovnal v chemické ochraně, je zřejmé ve vinici právě v této době. Dalším vcelku novým fenoménem byl letos úžeh nebo sluneční úpal hroznů. Nejvíce byly poškozeny odrůdy Zweigeltrebe, Rulandské modré, Muškát moravský, Rulandské šedé. Zde je velmi důležité zvážit dobu sřezávání vrchů – osečkování a hlavně dobu odlistění v zóně hroznů, které se dělá právě kvůli oslunění hroznů. No a nakonec ještě v některých tratích si své vykonaly i kroupy. 20
POROVNÁNÍ DÁVEK PŘI SÍŘENÍ RŮZNÝMI PROSTŘEDKY PRO ZVÝŠENÍ OBSAHU SO2 o 10 mg/l nádoba (litrů) 5 10 15 20 25 30 35 50 100 150 200 500
pyrosiřičitan pyrosiřičitan roztok SO2 sirný knot 40% draselný sodný (g) (g) (ml) (g) 0,09 0,18 0,26 0,35 0,44 0,53 0,61 0,88 1,75 2,63 3,51 8,77
0,07 0,15 0,22 0,30 0,37 0,45 0,52 0,75 1,49 2,24 2,99 7,46
0,13 0,25 0,38 0,50 0,63 0,75 0,88 1,25 2,50 3,75 5,00 12,50
0,06 0,13 0,19 0,26 0,32 0,39 0,45 0,65 1,29 1,94 2,58 6,45
sirný knot 18x2 cm (cm)
sirný knot 18x4 cm (cm)
0,3 0,6 1,0 1,3 1,6 1,9 2,2 3,2 6,4 9,6 12,8 31,9
0,1 0,2 0,3 0,3 0,4 0,5 0,6 0,9 1,7 2,6 3,5 8,7
Poznámka: U sirných knotů je počítáno s obsahem síry 77,5% a využitím SO2 50%. Pro výpočet jsou uvažovány hmotnosti knotů 3,64 g příp. 13,33g. I přes všechny tyto trable se úroda, alespoň co se kvantity týká, jeví proti minulému roku určitě mnohem optimističtěji.
do přepravních nádob, poněvadž už zde začíná vlivem poškození hroznů nebezpečné octové kvašení a oxydázy. Jako absolutně nevhodné sypat hrozny do pytlů z PVC. Základem je rychlé a šetrné zpracování hroznů. Odstopkování je samozřejmostí, bez kterého výroba kvalitního vína prostě nemůže být. Následuje lisování. Vždy se snažíme působit nižším tlakem po delší časový úsek. Pro zvýšení výlisnosti lze používat enzymatické přípravky jako např. Trenolin nebo Uvazym extra. Po vylisování se mošt odkalí, pro lepší sedimentaci lze používat tekuté želatiny např. Hydroclar nebo Sil Floc. U hroznů poškozených plísní nebo padlím je vhodné vyčistit mošt bentonitem.
SKLEP Při zpracování hroznů se vinař, ať chce nebo ne, dostává do několika důležitých výrobních úseků. Je-li snaha produkovat vína vysoce jakostní, a jiný cíl by v Mutěnicích existovat neměl, nesmí se tyto fáze podcenit a jako základ rutinně dodržovat v každém sklepě. Nedostatečné ošetření rmutu nebo moštu hned na začátku výroby se pak projevuje někdy nezvratnými vadami vína. OŠETŘENÍ RMUTU A MOŠTU BÍLÝCH HROZNŮ Tato fáze zpracování začíná již při sklizni hroznů ve vinici. Nikdy nestlačujeme hrozny
KVAŠENÍ MOŠTŮ Kvasný proces je nutné regulovat – řídit tak, aby při bouřlivém průběhu nedocházelo 21
ke ztrátám hlavně aromatických látek a tvorbě látek nežádoucích, hlavně polyfenolů, které zapříčiňují nestabilitu hotového vína. Do odkaleného moštu se přidá výživa pro kvasinky, živná sůl, která podporuje jejich množení a vitalitu. Potom se aplikují čisté kultury kvasinek. Názory „…ty umělé kvasinky používat nebudu…..“ jsou zcela mimo realitu. Tyto kvasinky nejsou syntetické organismy, ale dehydratované, vyselektované druhy z toho množství, které se při
spontánním kvasném procesu tvoří. Existují různé druhy vhodné na různá vína. Jejich úkolem je zajistit klidný průběh kvašení. Další faktor je teplota. Ideální teplota při kvasném procesu je 18 – 20 st. C.Větší nádoby je vhodné chladit. Přeji bohatou úrodu a velmi pěkná vína z ročníku 2007. Vladimír Trávník
KULTURA „UŽ“ TRADIČNÍ VINAŘSKÉ DNY
pala, že bylo radost poslouchat. Od jejich původních moc dobrých písniček, přes vzpomínku na „Zelenáče“ až po klasické country pecky. Zjevně je hraní baví a hráč na banjo, který se mimochodem jmenoval Mečiar, má nadání od Boha a poslouchat jeho hru byl fakt zážitek. Ještě jenom tak mimochodem brněnská skupina, z nichž ani jeden nepocházel z Brna. Jak naši fotbalisti, ani jeden z Mutěnic. To jenom na poškádlení. Sobota se nám vyklubala do všelijakého počasí, které se ale nakonec umoudřilo
Když jsme před několika lety začínali s vícedenními vinařskými dny, ještě tenkrát na hřišti, bylo určitě naším společným přáním, aby se z této akce stala tradice. Myslím si, že se to tento rok definitivně potvrdilo, a že tato akce zviditelnila Mutěnice, o tom snad už nikdo nepochybuje. A to je dobře. Jenom je trochu škoda, že se do této dobré věci víc neangažují samotní vinaři a hlavně vinařské firmy, ale to je jenom takový povzdech. Nyní už k samotnému průběhu letošních vinařských dnů. Jestliže se minulé ročníky věnovaly především folklorním akcím, letošek byl trochu jiný a myslím, že to nebylo na škodu věci, protože ne každý má rád jenom folklór. Proto jsme v pátek začínali folkovou hudbou, která má však k folklóru určitě blízko. Představila se nám brněnská skupina Poutníci, kterou si my starší pamatujeme s ještě s vedoucím Rudolfem Křesťanem, který pak založil skupinu Druhá tráva. I bez Křesťana však tato skupina jak říkáme šla22
a začalo hrát pořadatelům do not. Průvod od radnice s účinkujícími vedený dvěma jezdci na koních s prapory přijel do areálu Pod Bůdama krátce před půl pátou a zahájil sobotní bohatý program.. Po krátkém uvítání starosty obce začali program naši ochotníci jak jinak, než Zarážáním hory. Mnoho smíchu, sem tam potrefená husa a hlavně netradiční pojetí. Zpěv Mužáků z Mutěnic následoval hned po zaražení hory a Mužáci zároveň jako spolupořadatelé zpívali hezky, jak jinak před domácím publikem. Dětský soubor Kordulka ze Starého Poddvorova, který vystoupil poté, zaujal diváky z více důvodů. Především krásným provedením lidových tanců a zvyků, které v podání dětí bylo bezvadné. Před vedoucími tohoto souboru je třeba smeknout za to, co dokáží s dětmi. A v dětech určitě po celý život zůstane alespoň jiskřička sounáležitosti se svým regionem. Mužský sbor z Tvrdonic a Kostic byl dobrý. Jejich předchůdci, z nichž jmenujme alespoň Jožku Severina, by je určitě pochválili. Parta chlapů, které to baví a kteří zpěvem žijí. Slovácký soubor Radovan a Pozdní sběr z Napajedel měl dost těžkou pozici již
umdlévající diváky pobavit. Vždyť program trval již dvě hodiny. Ale o oživení v hledišti se postarali tanečníci a zpěváci skvěle. Diváci při jejich vystoupení zapomněli, že je už od sezení na nepohodlných lavičkách bolí záda a s velkým zájmem sledovali toto bezvadné představení. Všechna čest. Mužáci z Vracova to měli už opravdu hodně těžké. Lid už potřeboval přestávku, ale chlapi to zvládli. Pak ale následoval vrchol večera Kopaničiar z Myjavy. Účinkující zvedali diváky ze sedadel. Holt profesionálové. Chlapi z kaučuku a děvčata z gumy. Tak by se snad dalo toto představení charakterizovat. Toto takřka gymnastické folklorní vystoupení sklidilo velký potlesk, a to velice zaslouženě. Účinkující zanechali na podiu hodně potu a hodně energie. Vystoupení bylo vynikající.
Pak už muselo nastat uklidnění a divácký odpočinek. Málo vzrušení nastalo při dražbě hroznu a vinných vzorků. Sponzoři a přispěvatelé na dětská hřiště tentokrát zůstali doma. Ne všechno se podaří. Pak už „jenom“ cimbálka CM Slovácko mladší doprovázela návštěvníky dlouho do noci, spíše do brzkého rána. 23
Ale to ještě pořád nebyl všem vinařským dnům konec. Následovala neděle s Divadlem Klauniky Brno, které představilo divadelní hru Don Quiote de La Ancha. Charakterizoval bych to jako vystoupení dvou herců s hromadou smíchu. Divadlo neslo všechny znaky humoru režiséra divadla Bolka Polívky a milovníci tohoto druhu humoru si skutečně přišli na své a hlavně utahování si sama ze sebe slavilo veliký úspěch. Hlediště se bavilo
a mnoho diváků hrálo spolu poprvé na jevišti. Ještě chvíli a hráli by všichni. Co závěrem. Díky pořadatelům, díky všem účinkujícím, díky Vinařskému spolku, díky ing. Paličkovi a ing. Markovi za obří hrozen, díky svatému Petru za hezké počasí, díky za průvodní slovo Milana Mráze, díky všem. Dobrá věc se podařila. Pavel Trávník Foto: Božislav Žilka
KROJOVANÁ CHASA SRDEČNĚ ZVE NA
HODOVÉ ZAHRÁVKY neděle
28. 10. 2007
16.00 hod. - krojový průvod od kostela do KD a odpolední taneční zábava 20.00 hod. - večerní taneční zábava hraje DH Bojané
KATEŘINSKÉ HODY sobota neděle
24. 11. 2007 25. 11. 2007
pondělí
26. 11. 2007
úterý
27. 11. 2007
20.00 hod. - taneční zábava – hraje Modul 14.30 hod. - krojový průvod od kostela pro stárky a povolení hodů, odpolední taneční zábava v KD 20.00 hod. - hodová taneční zábava hraje DH Lácaranka 15.30 hod. - krojový průvod z dolního konce do KD a taneční zábava 20.00 hod. - večerní taneční zábava hraje DH Ištvánci 20.00 hod. - taneční zábava s recesí domácí i přespolní krojované chasy hraje DH Lácaranka
Srdečně zvou stárci Vojtěch Prčík, Tomáš Ilčík, stárky Romana Balaštíková, Radka Balaštíková a celá krojovaná chasa
24
RYBANA Vážení spoluobčané, kamarádi, čas letí jako voda a další čtvrtina letošního roku je opět za námi. Chtěl bych proto shrnout činnost našeho Občanského sdružení Rybana Mutěnice v tomto uplynulém období. Na jaře jsme odstartovali další seriál dětských rybářských závodů Rybář Rokytí 2007. Prvního závodu se zúčastnilo 25 rybářů převážně z Mutěnic, druhého 18 rybářů. Tyto závody proběhly v období školního roku, protože ze zkušenosti z minulých let víme, že v době prázdnin je účast mladých závodníků menší. Nakonec se ovšem ukázalo, že zřejmě dnešní doba počítačů a „šopingování“ je silnější. I přesto se na finálovém závodě sešlo 11 závodníků, kteří se poprali o celkové pořadí v celém seriále závodů Rybář Rokytí 2007. V kategorii největší ryba v posledním závodě obsadil první místo za úlovek kapr o délce 47 cm nejmladší závodník Antonín Vávra z Prušánek. Druhé místo obsadila Michaela Brožovičová z Mutěnic s kaprem 44
cm a třetí místo Hřebíčková Eva z Hodonína s kaprem 40 cm. O celkovém vítězi pak rozhodl součet bodů všech tří závodů. Pravidelní účastníci měli velký bodový náskok, a tak nakonec v seriálu závodů Rybář Rokytí 2007 obsadila třetí místo Eva Hřebačková z Hodonína, na druhém místě se umístnila domácí Andrea Brožovičová a trofej nejvyšší si odnesla s největším počtem bodů Michaela Vávrová z Prušánek. Z letošních výsledků je jasné, že děvčata zcela převálcovala chlapce a obsadila všechna první místa a ukázala tak, že cit a klidná rozvaha je převážně ženskou doménou. Další akcí, kterou naše sdružení připravilo pro naše děti a mládež, byl dětský den. Tento proběhl u rybníka Rokytí. Ten jsme opět zaměřili na sport a pohybové dovednosti. Děti si mohly vyzkoušet střelbu ze vzduchovek, hod na cíl, šplh na horolezecké stěně, jízdu na terénní čtyřkolce YAMAHA a další aktivity. Hostem odpoledne pro děti byla naše kamarádka, reprezentantka ČR a vítězka Evropského 25
šampionátu FINAL FOUR 2006 basketbalistka Jana Veselá, která ukázala dětem, jak se střílí vítězné koše. Škoda jen, že účast nebyla opět příliš hojná. Pro některé je zřejmě místo konání vzdálené, pro jiné je to nuda a pro některé málo atraktivní! Ale nenechali jsme se odradit a i nadále se budeme snažit pro děti z Mutěnic podobné akce pořádat, přesto, že všechno něco stojí a peněz na financování podobných projektů není nikdy dost. Dětský den stál naše sdružení 15 000,- Kč. Tuto akci jsme si mohli dovolit pouze s finanční podporou obce a sponzorů. V letošním roce proběhne také již třetí ročník MAŠKARNÍ MIKULÁŠSKÉ BLUES-ROKOVÉ BESÍDKY v kulturním domě, který se bude konat v prosinci. Výtěžek této akce je jako vždy věnován Ústavu sociální péče v Kyjově. Zároveň bych Vás chtěl touto cestou pozvat na oslavu narozenin našeho největšího sponzora, diskotéky EDEN, která proběhne 17.11. 2007 v kulturním domě v Mutěnicích. Připraven je mega narozeninový
tří hodinový koncert skupiny NO NAME ze Slovenska a kapely superstar PETRA BENDEHO. Věřím, že ostatní pořadatele veřejných akcí v Mutěnicích neodradí malá účast
a i nadále se budou v podobných aktivitách angažovat a zlepšovat tak kulturní a společenský život v naší obci. Touto cestou bych chtěl popřát všem občanům Mutěnic úspěšný, naplněný život
a mnoho zábavy při společných setkáních. Za Občanské sdružení Rybana Mutěnice Předseda Marek Ištvánek
MUŽÁCI V SÁDKU V sobotu dne 26.8.2007 jsem se zúčastnil zájezdu Mužáků z Mutěnic, kteří vystupovali v Sádku u Třebíče. Hlavní jejich vystoupení bylo při mši svaté, která byla sloužena na poděkování za 20 let vinařství v Sádku. Jak začalo vinařství v Sádku? Velmi prostě – jen tak, že se dva mladí inženýři pánové Lampíř a Čech rozhodli, že v tamní lokalitě vysadí vinohrad. Vytipovali si zelenou kotlinu pod místním zámkem, kde postupně vysazovali vinohrady a dnes už na ploše asi pěti hektarů pěstují samé zajímavé odrůdy. Když viděli, že se jim daří, šli dál – nejenže vysadili vinohrady, postavili sklepy a zařízení pro zpracování hroznů, ale také hotel s restaurací, kde je možné posedět ve stylově zařízených prostorách restaurace
nebo venku na terase s výhledem na vinice. V místním přírodním hledišti je možné pořádat hudební, folklórní a jiné společenské akce. Právě v těchto dnech je to 20 let, co pánové Lampíř a Čech pod vedením mutěnických kamarádů Franty Sečky, Staně Horeckého a dalších začali získávat své první zkušenosti s praktickým vinařstvím. Na poděkování za uplynulá léta se rozhodli v místě, kde začínali, nechat sloužit mši svatou s liturgickými zpěvy mutěnických mužáků pod vedením manželů Ilčíkových. Hlavním celebrant, mutěnický farář Otec Jiří Čekal, se ve své homilii zmínil o tom, že nám Bůh dal tuto zem, abychom ji spravovali. Jak hospodaříme na této krásné zemi můžeme posoudit sami, když se podíváme okolo sebe. 26
Byl jsem rád, že jsem se zúčastnil této slavnosti. Při návratu domů jsem byl hrdý na to, že „Mužáci“ svým téměř profesionálním zpěvem získali sympatie všech posluchačů, kteří s obdivem vyslechli jejich vystoupení nejen při mši svaté, ale i večer při zábavě. Díky Vám kluci za propagaci Mutěnic. Pavel Trávník – Kyjov, mutěnický rodák
SPORT MUTĚNICKÝ FOTBAL Po velmi úspěšné loňské sezóně vstupovala naše mužstva do soutěže trochu s obavami, zda dokáží navázat na loňské dobré výkony. Jak naznačil úvod soutěží, obavy nebyly na místě a zatím se všem daří snad ještě lépe než vloni! Takže se opět máme v Mutěnicích na co těšit! Přípravka (trenéři M. Bravenec, V. Michna a P. Weigl) stihla dosud odehrát pouze tři utkání, protože zápas s Dambořicemi byl pro nemoc soupeře odložen. Přípravka v nich dvakrát vyhrála a jednou prohrála, když byla oslabena o kluky věkem patřící do přípravky, ale už hrající za mladší žáky. Nejvíce branek (6) vstřelil v těchto zápasech Adam Mokruša, tři branky přidali Pavel Jagoš a Jakub Pavelka. Mladší žáci (K. Růžička a J. Musil, vedoucí R. Šmíd) byli před letošní sezónou hodně oslabeni a tak jsme početně slabší ročníky 95 a 96 posílili i o některé hráče ročníku 97, kteří ještě mohou hrát za přípravku. A třeba Karel Růžička mladší nebo Zbyněk Švagerka se už dokázali prosadit i střelecky. Spolu s nimi přišli do této kategorie i jejich úspěšní trenéři. Ve 3. kole prohráli v Hroznové Lhotě, kde chyběli opory David Prčík, Lukáš Piškula a Radek Gertner, ale jinak si vedou dobře a vyhrávají. Takže ani letos nebudou rozhodně v dolních patrech tabulky. Starší žáci (P. Špera a R. Trávník, vedoucí R. Šmíd) vstoupili do další sezóny v okresním přeboru s novým trenérským tandemem
s jediným cílem – vybojovat konečně postup do krajské soutěže a vrátit tak žákovský fotbal v Mutěnicích tam, kam patří! Do dorostu ze žáků sice vyšlo hned 8 kluků, ale opory Pavel Varmuža, Luboš Kupčík a Martin Blaha zůstaly, takže by to nemělo být nereálné V úvodu soutěže to také potvrzují, ale asi to nebudou mít jednoduché, protože si rovněž dobře vedou žáci Moravského Písku a tak zřejmě až vzájemný zápas 6. října napoví, kdo nakonec bude ten šťastnější. Dorost (M. Antoš, J. Balaštík, P. Čepil) je naším nejpříjemnějším překvapením. Samozřejmě jsme věřili, že jeho výkony a hlavně výsledky půjdou nahoru, což naznačovaly už i jarní výkony, ale suverenita, s jakou vtrhli do podzimních bojů, všechny doslova šokovala! Pět vítězství v pěti zápasech, to je bilance jako hrom. Přemožitele našli až v tom šestém, na horké půdě v Dambořicích, ale i tak jim patří 1. místo. V létě se k nám po třech letech v Šardicích vrátil Michal Vydařilý, který si ale nešťastně při hodině tělocviku zlomil kotník(!), a tak je zřejmě pro zbytek podzimu mimo hru a trenérské duo posílil trenér žáků Peťa Čepil. Navíc se obrovsky zlepšili někteří jedinci. Tady nelze nejmenovat Tomáš Konečného, který jednu chvíli pomalu končil s fotbalem a teď je nejlepším střelcem a také tahounem mužstva! Do základní sestavy se prosadili i z žáků vycházející Jakub Čepil s Radimem Holešinským, kteří zvýšili konkurenci. I proto jsme si mohli dovolat poslat na hostování na 27
Starší žáci FK Mutěnice, 2. místo v OP, kterým postup do krajské soutěže unikl o jedinou branku! Stojí zleva: trenér Petr Blaha, Dušan Dobrovolný, Radim Gábor, Petr Pospíšil, Pavel Varmuža, Radim Holešinský, Lubomír Kupčík, Jakub Čepil, trenér Petr Čepil. Dole zleva: Radim Lmáček, Martin Blaha, Jiří Martinec, Marcel Čepil, Roman Šmíd, Radim Sovka, Lukáš Opavský, Robin Turzík. Ležící: Jakub Chludil, Petr Suchánek
Starý Poddvorov další kluky, kteří by u nás tolik šancí nedostávali (bratři Sovkové, M. Balaštík nebo L. Běloch). Takže to vypadá, že o náš dorost bychom se v brzké budoucnosti opravdu bát nemuseli. B mužstvo (P. Vlček) vstoupilo jako nováček do I. B třídy velmi dobře a patří do popředí tabulky. Ale hlavně díky hráčům A-mužstva, kteří je pravidelně posilují. Bělorus Grigorev, Ukrajinec Fljaško a Slovák Križánek tak jsou také nejčastějšími střelci
„béčka“, kde se na rozdíl od A-mužstva prosazují. Bohužel se však nedostává na naše odchovance, kteří raději volí odchod do nižších soutěží v okolí (Čejč, Dol. Bojanovice, St. Poddvorov), než aby zahřívali místa na lavičce. Přesto dobré výkony „béčka“ těší a bude zajímavé sledovat, kde po podzimu skončí. A pokud na příčce nejvyšší, tak se určitě zlobit nebudeme. Vyšší soutěž zřejmě zaregistrovali i diváci, kteří začali v hojnějším počtu navštěvovat jeho zápasy. 28
V kádru A mužstva (trenér Vl. Hruška, as. trenéra I. Matůšek) bylo v létě opět rušno. Na lavičku usedl bývalý skvělý útočník Bohemians Praha Vladimír Hruška. Igor Matůšek se přesunul na post asistenta a také hráče B-mužstva. Z našeho celku odešlo sedm hráčů a opačným směrem přišlo hned 8 (!) nových hráčů. Hlavní změna je v útoku, když odešli všichni tři slovenští “snajpři“ (Molnár z rodinných důvodů) a v bráně, kde ostravského reprezentanta Petra nahradil olomoucký Blaha. Nejvíce hráčů odešlo do Šardic, dlouholetá ikona mužstva Filip Pochylý a také Tomáš Malušek, po utkání s Lipovou se k nim zařadil ještě obránce Zdeněk Štěpanovský. Nejzajímavějšími posilami jsou asi Bělorus Grigorov a strážnický odchovanec David Helísek. V úvodních zápasech dobré výkony podával i exbrněnský Michal Drábek. Vstup do soutěže „áčku“ vyšel, když prohrálo až v 5. kole v Olomouci a od začátku patří mezi tři nejlepší mužstva MSFL. Navíc se mu dařilo i v Poháru ČMFS. V 1. kole jsme vyhráli po dvou brankách Obala na hřišti nováčka divize D Blanska 2:0 a ve 2. kole jsme tak měli čest přivítat na svém
hřišti znovu po čtyřech letech prvoligové 1. FC Brno. To k nám přijelo v nejsilnější možné sestavě a zpočátku také dávalo najevo, kdo je v zápase favorit. 1. poločas také vyhrálo 3:1. Do 2. půle však naše mužstvo vstoupilo jako vyměněné. Brno jsme zatlačili na jeho vlastní půli a dokázali jsme díky Bílkovi a Obalovi vyrovnat. Řádil hlavně Bubenko, který si dělal z ligové obrany trhací kalendář. Bohužel jediné zaváhání v závěru soupeř využil ke vstřelení vítězné branky Oklešťkem. Vyrovnat se nám však ani přes utěšenou střelu Bílka do tyče a hlavičku střídajícího Križánka nepodařilo. Přesto se naši hráči za předvedenou hru dočkali uznání od všech diváků i trenéra hostí Uličného. Ostudu rozhodně neudělali. Závěr Všem mutěnickým občanům přejeme pevné nervy při vinobraní, hlavně v boji se špačky, plísněmi a rozmary počasí a také doufáme, že si najdete chvilku nejen na dobrý burčák, ale i na dobrý fotbal. Takže na fotbale v Mutěnicích na shledanou! Petr Blaha
Bilance všech mužstev po dosud odehraných kolech: A mužstvo
2. místo
7 4
2
1
10 : 6
14 bodů
B mužstvo
1. místo
6 4
1
1
15 : 7
13 bodů
Dorost
1. místo
6 5
0
1
17 : 4
15 bodů
Žáci starší
1. místo
4 4
0
0
19 : 4
12 bodů
Žáci mladší
3. místo
4 3
0
1
18 : 6
9 bodů
Přípravka
6. místo
3 2
0
1
14 : 7
6 bodů
29
Mistrovství světa v biketrialu V srpnu se konalo mistrovství světa v biketrialu, na kterém naši republiku reprezentoval v kategorii CADET také šestnáctiletý Tomáš Ilčík. První závod se jel v Blansku. Na obtížných tratích Tomáš skončil na 11. místě. Domácí Václav Kolář, obhájce šestého titulu Mistra světa, nedokázal zvítězit a skončil druhý. Zvítězil Španěl Abel Mustieles, třetí byl Ion Areitio také ze Španělska. Naši reprezentanti získali 5 medailí a měli pěkně rozjeto na druhý světový závod, který se uskutečnil v japonském Seki Itadori. Poslední srpnový víkend potvrdil, že Češi jsou světovou biketrialovou špičkou. Z Japonska přivezli jeden titul Mistra světa v nejmladší kategorii a čtyři vicemistry, což znamenalo celkové 2. místo české výpravy. Vyhráli borci ze Španělska a třetí skončilo Japonsko. Naši biketrialisté tak dokázali, že ani sedmihodinový časový posun neměl vliv na to, co skutečně na kole umí. Již zmiňovaný Václav Kolář sice titul neobhájil, stal se „pouze“ vicemistrem, ale jeho skvělý výkon znamenal, že se v šestnácti letech dostal do kategorie ELITE, což je nejprestižnější kategorie dvacetipalcových kol. Naposledy v ní soutěžil Josef Dressler, legenda českého biketrialu. K úspěchu české reprezentace přispěl 8. místem v závodě také Tomáš. Po sečtení bodů z obou závodů to pro něj znamenalo skvělé 7. místo. Splnil si tak své předsevzetí umístit se do 10. místa. Přestože měl ke svému výkonu, tak jako po každém závodě výhrady, s výsledkem je spokojený.
A jak na něj zapůsobilo Japonsko? Jsou Japonci opravdu tak pohostinní, ochotní, úslužní a rádi dělají radost druhým. Kluci byli ubytování v japonských rodinách, a tak se o všech těchto vlastnostech přesvědčili na vlastní kůži. Jednou větou – nemělo to chybu. Všem, kteří Toma jakýmkoliv způsobem podpořili a umožnili mu účast na mistrovství světa, patří velký dík! Zdenka Ilčíková PODĚKOVÁNÍ SPONZORŮM: - ČSAD Hodonín - TJ Sokol Hodonín - Obec Mutěnice
30
Narození: 16. 05. 2007 06. 06. 2007 07. 06. 2007 02. 07. 2007 09. 07. 2007 20. 07. 2007 21. 07. 2007 22. 07. 2007 25. 07. 2007 26. 07. 2007 28. 07. 2007 03. 08. 2007 09. 08. 2007 14. 08. 2007 30. 08. 2007 05. 09. 2007
Ondřej Skupin Richard Forch Jiří Balaštík Jakub Válek Alexandra Blahutová Tobiáš Chytil Matěj Kratochvíla Monika Kubínová Filip Ingr Nikol Jelínková Natálie Komínková Ondřej Horňáček Ondřej Fotr Markéta Bortlíková Šimon Drgáč Martina Zemanová
Ke Trojici 307 Slovácká 3 Díly 1190 Hasičská 703 Jižní 993 Údolní 729 Díly 483 Luční 151 Masarykova 194 Květná 1216 Brněnská 775 Vinařská 710 Slovácká 240 Farní 832 Masarykova 61 Brněnská 622
Lubomír Říha Monika Matyášová Jan Hűbl Lucie Muchová Leon Mark Ritchie Nicol Valdová František Teplík Petra Kudělová Radovan Henek Petra Kovářová Vojtěch Pavelka Ilona Goubejová
Brněnská 616 Petrov Hodonín Havlíčkova 578 Velká Brtánie Letní 327 Hodonínská 295 Hradec nad Moravicí Boskovice Boskovice Nová 875 Nová 875
Sňatky: 02. 06. 2007 16. 06. 2007 30. 06. 2007 06. 07. 2007 07. 07. 2007 07. 07. 2007
31
07. 07. 2007 07. 07. 2007 20. 07. 2007 11. 08. 2007 11. 08. 2007 11. 08. 2007 18. 08. 2007 18. 08. 2007 25. 08. 2007 25. 08. 2007 25. 08. 2007 01. 09. 2007 01. 09. 2007 08. 09. 2007 08. 09. 2007 15. 09. 2007 22. 09. 2007
Martin Schilk Markéta Ištvánková Petr Chramosta Ivana Luďka Blahová Michel Krőll Jaroslava Směřičková Jaromír Matějka Dana Sečková Radek Holáň Narcisa Ilčíková Jiří Hlásenský Marcela Dohnálková Lukáš Chmela Alena Žilková Bronislav Trávníček Renata Horčičková Roman Kalný Jana Šefčíková Jiří Vlach Hana Kotásková Petr Lamáček Lenka Havrlentová Zbyněk Rozehnal Martina Dolanová Jiří Mižďoch Radka Vávrová David Hanáček Magdalena Marková František Gajda Markéta Froňková Jaromír Svoboda Ivana Ševelová David Vaculovič Eva Hřibová 32
Frýdek-Místek Slovácká 7 Luční 1091 Dubňany Vídeň Letní 590 Pod Topoly 1049 Nedělní 1011 Polešovice Nedělní 1011 Slovácká 404 Slovácká 404 Rohatec Pod Topoly 1046 Hodonín Hodonín Zahradní 458 Vinařská 387 Školní 818 Družstevní 100 Nádražní 538 Ostrava Nerudova 1039 Hodonín Svatoňovice Brněnská 775 Mnichov Masarykova 1056 Týnec Brněnská 220 Nová 834 Šardice Nedělní 1002 Čejkovice
Úmrtí: 12. 06. 2007 30. 06. 2007 01. 07. 2007 06. 07. 2007 10. 07. 2007 19. 07. 2007 14. 08. 2007 18. 08. 2007 02. 09. 2007 21. 9. 2007 23. 9. 2007
Bartoloměj Dekař Jiřina Hmírová Marie Trávníková Marie Pazderková Božena Rozehnalová Františka Blahutová Emilie Nováková Marie Prčová Anna Jarošková Anna Hikšová Ludmila Skočíková
Nová 879 Brněnská 830 Nová 924 Strmá 63 Lomená 738 Malá Strana 227 Květná 379 Rohatec Masarykova 197 Tržní 866 U obory 123
ve věku 88 let ve věku nedož. 85 let ve věku 73 let ve věku 86 let ve věku 86 let ve věku nedož. 89 let ve věku 84 let ve věku nedož. 79 let ve věku 77 let ve věku 85 let ve věku 68 let
Blahopřání: 75 let: 75let 04. 06. 1932 28. 07. 1932 19. 08. 1932 15. 09. 1932
Brigita Konečná Květoslava Havlíková Miroslav Macháček Anna Bukovská
Nová 851 Průjezdní 884 Moravská 463 Zahradní 885
80 let: 80let: 06. 08. 1927 12. 08. 1927 14. 08. 1927 01. 09. 1927 27. 09. 1927
Jarmila Špérová Zdeněk Lysý Karel Bireš Anna Kratochvílová Rostislav Fiala
Sklepní 575 Hodonínská 900 Lipová 847 Hasičská 1066 Slovácká 8
85 let: 85let: 02. 09. 1922
MUDr.Oldřich Klapal
Nerudova 976
90 let: 90let: 12. 08. 1917
Marie Slavíková
Zahradní 667
93 let: 93let: 15. 08. 1914
Marie Forchová
Servístky 137
98let: let: 98 02. 09. 1909
Rozálie Mokrušová
Farní 793 Hana Svobodová - matrikářka
33
Mutěnice na pohlednicích a fotografiích historické kroje naší obce
34
35
36