KEY ENABLING TECHNOLOGIES V ČR

KEY ENABLING TECHNOLOGIES V ČR

22. června 2014

Tato studie byla vypracována v rámci projektu velké infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace „Česká republika v Evropském výzkumném prostoru – CZERA“.

Autoři: Ing. Zdeněk Kučera, CSc. ([email protected]) RNDr. Tomáš Vondrák, CSc. ([email protected])

2

Obsah Seznam zkratek ............................................................................................................................ 6 1

Úvod ................................................................................................................................. 7

2

Definice pojmů .................................................................................................................. 8 2.1

Future and Emerging Technologies ................................................................................. 8

2.2

Key Enabling technologies.............................................................................................. 8

2.3

Společenské výzvy ......................................................................................................... 9

3

Základní charakteristika KETs........................................................................................... 10 3.1

Mikro- a nanoelektronika ............................................................................................ 10

3.2

Fotonika ...................................................................................................................... 10

3.3

Nanotechnologie ......................................................................................................... 11

3.4

Průmyslové biotechnologie .......................................................................................... 11

3.5

Pokročilé materiály ...................................................................................................... 11

3.6

Pokročilé výrobní technologie ...................................................................................... 11

4

Přístup k analýze vybraných KETs..................................................................................... 12 4.1

Publikační analýza ....................................................................................................... 13

4.2

Patentová analýza ....................................................................................................... 14

4.3

Analýza veřejných výdajů na VaV ................................................................................. 15

4.4

Orientační analýza výdajů na VaV v podnikatelském sektoru ........................................ 15

4.5

Analýza zahraničního obchodu ..................................................................................... 16

5

Porovnání pozice ČR v KETs se zahraničím ........................................................................ 17 5.1

Publikační aktivita ....................................................................................................... 17

5.2

Patentová aktivita ....................................................................................................... 19

5.3

Výdaje na VaV ............................................................................................................. 25

5.4

Zahraniční obchod ....................................................................................................... 29

6

Detailní analýza jednotlivých KETs ................................................................................... 33 6.1

Fotonika ...................................................................................................................... 33

6.1.1

Bibliometrická analýza .................................................................................................................... 33

6.1.1.1 6.1.1.2

6.1.2

Výdaje na VaV ................................................................................................................................. 37

6.1.2.1 6.1.2.2

6.1.3

6.2

Veřejné výdaje na VaV............................................................................................................................ 37 Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru .............................................................................................. 37

Patentová analýza ........................................................................................................................... 39

6.1.3.1 6.1.3.2

6.1.4

Mezinárodní srovnání publikační aktivity ČR .......................................................................................... 33 Nejvýznamnější výzkumné organizace podle publikační aktivity ........................................................... 36

Mezinárodní srovnání patentové aktivity ČR.......................................................................................... 39 Oborová struktura patentových přihlášek a nejvýznamnější přihlašovatelé .......................................... 40

Analýza zahraničního obchodu ....................................................................................................... 42

Mikro- a nanoelektronika ............................................................................................ 44

6.2.1


6.2.1.1 6.2.1.2


3

6.2.2

Výdaje na VaV ................................................................................................................................. 47

6.2.2.1 6.2.2.2

6.2.3


6.2.3.1 6.2.3.2

6.2.4

6.3



Nanotechnologie ......................................................................................................... 54

6.3.1


6.3.1.1 6.3.1.2

6.3.2

6.3.3

6.4



6.3.3.1 6.3.3.2

6.3.4


Výdaje na VaV ................................................................................................................................. 57

6.3.2.1 6.3.2.2



Průmyslové biotechnologie .......................................................................................... 64

6.4.1


6.4.1.1 6.4.1.2

6.4.2

6.4.3

6.5



6.4.3.1 6.4.3.2

6.4.4


Výdaje na VaV ................................................................................................................................. 67

6.4.2.1 6.4.2.2



Pokročilé materiály ...................................................................................................... 74

6.5.1


6.5.1.1 6.5.1.2

6.5.2

6.5.3

6.6



6.5.3.1 6.5.3.2

6.5.4


Výdaje na VaV ................................................................................................................................. 77

6.5.2.1 6.5.2.2



Pokročilé výrobní technologie ...................................................................................... 84

6.6.1


6.6.1.1 6.6.1.2

6.6.2

6.6.3



6.6.3.1 6.6.3.2

6.6.4


Výdaje na VaV ................................................................................................................................. 87

6.6.2.1 6.6.2.2

7




Závěr .............................................................................................................................. 94

4

8

Přehled nejdůležitějších informačních zdrojů ................................................................... 96

9

Přílohová část.................................................................................................................. 98 9.1

Přehled výzkumných organizací a podniků působících v KETs v ČR ................................. 98

9.1.1 Podíl vysokých škol na patentových přihláškách v KETs u EPO, PCT a ÚPV v letech 2002 a 2012 a publikacích v KETs v letech 2008 až 2012. .................................................................................................... 98 9.1.2 Podíl ústavů AV ČR na patentových přihláškách v KETs u EPO, PCT a ÚPV v letech 2002 a 2012 a publikacích v KETs v letech 2008 až 2012. .................................................................................................... 99 9.1.3 Podíl ostatních VO na patentových přihláškách v KETs u EPO, PCT a ÚPV v letech 2002 a 2012 a publikacích v KETs v letech 2008 až 2012. .................................................................................................. 101 9.1.4 Podíl podniků na patentových přihláškách v KETs u EPO a PCT, a ÚPV v letech 2002 až 2012. .... 102

9.2

Převodní tabulka pro patentovou analýza ................................................................... 104

9.3

Převodní tabulka pro analýzu zahraničního obchodu ................................................... 106

5

Seznam zkratek AV ČR

Akademie věd České republiky

CEP

Centrální evidence projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EIT

Evropský inovační a technologický institut

EK

Evropská komise

EPO

Evropský patentový úřad

EU

Evropská unie

EU-28

Členské státy EU

FETs

Budoucí a nastupující technologie (Future and Emerging Technologies)

HS

Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace

H2020

rámcový program pro výzkum a inovace EU pro období 2014–2020

ICT

Informační a komunikační technologie

IPC

Mezinárodní patentové třídění (International Patent Classification)

IS VaVaI

Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací

KETs

Klíčové umožňující technologie (Key Enabling Technologies)

MBÚ

Mikrobiologický ústav AV ČR

MU

Masarykova univerzita v Brně

NACE

Klasifikace ekonomických činností

nm

Nanometr

PCT

Smlouva o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty)

SITC

Jednotný mezinárodní třídník zboží

TA ČR

Technologická agentura ČR

UK

Univerzita Karlova v Praze

ÚPV

Úřad průmyslového vlastnictví

VaV

Výzkum a experimentální vývoj

VaVaI

Výzkum, experimentální vývoj a inovace

VO

Výzkumná organizace

VŠ

Vysoká škola

VŠCHT

Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

WoS

Web of Science

7. RP

7. rámcový program EU

6

1 Úvod V současné době se do popředí zájmu stále více dostávají tzv. „klíčové umožňující technologie“ (Key Enabling Technologies, dále jen KETs). Důvodem je, že tyto technologie se uplatňují v nových produktech náročných na znalosti a s vysokou přidanou hodnotou a jsou „základem“ pro zajištění ekonomického růstu, vytváření nových pracovních míst a přispívají k posílení hospodářství. Jak však vyplývá ze studií ([1] až [4]), které nechala k problematice KETs zpracovat Evropská komise (EK), EU v řadě ukazatelů využívaných pro mezinárodní porovnání zemí za svými konkurenty v technologických oblastech (zejména za Japonskem a USA), poněkud zaostává. Problematickou oblastí se ukazuje přenos poznatků výzkumu a vývoje (VaV) do praxe a jejich využívání v praktických aplikacích v podnikových inovacích. Pozornost KETs je proto věnována ve většině nových strategických dokumentů publikovaných na úrovni EU. V roce 2012 byla EK předložena strategie k posílení průmyslové výroby založené na KETs nazvaná „Evropská strategie pro klíčové technologie – cesta k růstu a zaměstnanosti“ [5], na jejíž přípravě se podílela Skupina na nejvyšší úrovni pro Klíčové umožňující technologie (High Level Expert Group on KETs). KETs jsou zařazeny i ve Strategii Evropa 2020 v její vlajkové iniciativě Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace, kde je mj. navrženo vytvoření pilotních inciativ podporujících rozvoj KETs, včetně využívání výsledků VaV [6]. EK zařadila KETs také do priority Vedoucí postavení průmyslu rámcového programu Horizont 2020, kde je v oblasti nazvané Vedoucí postavení v umožňujících a průmyslových technologiích (Leadership in enabling and industrial technologies) podporován výzkumu, vývoj a inovace (VaVaI) a rozvoj průmyslových kapacit [7]. Cílem této studie je posoudit, jaká je pozice ČR v KETs ve srovnání se zahraničím a identifikovat výzkumné organizace (VO), jejichž výzkumné aktivity odpovídají svým zaměřením KETs, a nejvýznamnější přihlašovatele patentů v těchto technologických oblastech (tj. VO realizující aplikačně změřený VaV a podniky, které poznatky VaV využívají). Studie navazuje na pilotní analýzu dvou vybraných KETs – Fotoniky a Mikro- a nanoelektroniky, která byla zpracována v lednu 2014. Ve studii byly též zohledněny náměty ze společných schůzek zpracovatelů studie z Technologického centra AV ČR se zástupci Technologické agentury ČR (TA ČR), Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších subjektů. V prvé části analýzy je uvedena nejprve stručná definice technologií, kterým je v současné době věnována pozornost ve strategických dokumentech EU a nástrojích podporujících VaVaI. Poté jsou na stručné úrovni charakterizovány jednotlivé KETs a oblasti, které lze do těchto technologií zahrnout. V další části jsou stručně popsány možnosti analýzy KETs, jejich omezení a přístup k analýze KETs v této studii. V nejdůležitější části studie jsou uvedeny výsledky analýzy publikační aktivity, patentové aktivity, zahraničního obchodu a výdajů na VaV v KETs. Nejprve je s využitím výsledků těchto analýz porovnána úroveň KETs v ČR se zahraničím, poté jsou na detailnější úrovni blíže charakterizovány všechny KETs a uvedeny nejvýznamnější VO a podniky, které jsou aktivitní v jednotlivých KETs. V přílohové části studie je v tabulkové formě podán přehled o VO a podnicích s vysokou publikační a patentovou aktivitou v jednotlivých KETs. Dále jsou zařazeny převodní tabulky mezi KETs a oborovým tříděním patentů a zahraničního obchodu, které byly využity při analýze.

7

2 Definice pojmů 2.1 Future and Emerging Technologies „Budoucí a nastupující technologie“ (Future and Emerging Technologies1, FETs) byly součástí specifického programu Informační a komunikační technologie 7. Rámcového programu EU (7. RP). V rámci FETs byl podporován základní výzkum na hranicích poznání v informačních a komunikačních technologiích (ICT) prostřednictvím dlouhodobých projektů. FETs byly zahrnuty i v tematické prioritě Informační společnost 6. rámcovém programu EU. V rámcovém programu Horizont 2020 (H2020) jsou FETs zařazeny do jeho prvého pilíře „Excelentní věda“2 (společně s granty Evropské výzkumné rady, akcemi Marie Curie a výzkumnými infrastrukturami). Podpora je určena pro projekty zaměřené na nové technologie skýtající nové možnosti. Aktivita FET má „vizionářský“ charakter a jejím cílem je posílit konkurenceschopnost výzkumné základny EU. Podporovány budou (resp. jsou) projekty multidisciplinárního charakteru za hranicí poznání, jejichž výsledkem jsou radikální a zcela nové technologie. Pro aktivity FET je vyčleněn rozpočet ve výši téměř 2,7 mld. €. FET aktivity jsou v programu H2020 rozděleny do třech komplementárních linií, které adresují různé oblasti od nových nápadů až po dlouhodobé výzvy (struktura vychází ze struktury FET v 7. RP, kde však byla podpora omezena pouze na oblast ICT): -

FET Open, kde je podporován základní výzkum (early-stage, cutting-edge science) a technologicky orientovaný výzkum zaměřený na nové ideje a radikálně nové technologie a technologické možnosti. Na tuto oblast je určeno 40 % rozpočtu FET.

-

FET Proactive, kde je podporován výzkum nových a slibných oblastí, které ještě nejsou připravené pro aplikace, a vytváření nových výzkumných společenství v těchto oblastech. Pracovní program pro léta 2014 – 2015 podporuje „nastupující“ (emerging) témata a společenství v těchto oblastech:

-

o

Global Systems Science (GSS);

o

Knowing, doing and being: cognition beyond problem solving;

o

Quantum simulation;

o

Towards exascale high-performance computing.

FET Flagships, kde budou podporovány ambiciózní, rozsáhlejší, dlouhodobé a cíleně orientované inciativy s definovaným plánem zaměřené na ambiciózní výzvy („grand challenges“) ve vědě a technologiích. Očekává se, že tyto aktivity budou mít dopad na rozvoj výzkumu, technologií i společnosti a povedou k novým inovačním klastrům v EU. V H2020 budou podporovány dvě vlajkové iniciativy, které byly vybrány v 7. RP - Graphene3 a Human Brain Project4.

2.2 Key Enabling technologies EK definuje KETs jako technologie „náročné na znalosti a spojené s intenzivním VaV, rychlými inovačními cykly, vysokými kapitálovými náklady a vysoce kvalifikovanými pracovními místy. 1

http://cordis.europa.eu/fp7/ict/programme/fet_en.html http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/future-and-emerging-technologies 3 http://graphene-flagship.eu/ 4 https://www.humanbrainproject.eu/ 2

8

Umožňují inovace výrobních postupů, zboží a služeb v rámci celého hospodářství a mají systémový význam. Jsou multidisciplinární povahy a zasahují do mnohých oblastí technologií s tendencí ke konvergenci a integraci. Klíčové technologie mohou těm, kdo jsou v čele dalších odvětví technologií, pomoci těžit z jejich úsilí v oblasti výzkumu“ [5]. Mezi tyto technologie jsou zařazeny: -

Fotonika,

-

Mikro- a nanoelektronika,

-

Nanotechnologie,

-

Pokročilé materiály,

-

Průmyslová biotechnologie,

-

Pokročilé výrobní technologie pro ostatní KETs, které jsou považovány za „průřezovou“ klíčovou technologii.

Podrobnější charakteristika jednotlivých KETs je uvedena v kapitole 3.

2.3 Společenské výzvy V pilíři Společenské výzvy5 rámcového programu H2020 jsou řešeny výzvy, které odrážejí priority strategie Evropa 2020 a adresují hlavní problematické oblasti, které mohou negativně ovlivnit život obyvatel. Podporovány budou aktivity od výzkumu až po tržní uplatnění, včetně demonstrací, pilotních aktivit apod. Předpokládá se, že k řešení těchto výzev podstatným způsobem přispěje Evropský inovační a technologický institut (EIT). Podpora v rámci programu H2020 bude určena pro následující společenské výzvy:

5

-

Zdraví, demografické změny a životní pohoda - cílem je zlepšit celoživotní zdraví a životní pohodu všech občanů EU.

-

Potravinové zabezpečení, udržitelné zemědělství, mořský výzkum a bioekonomika – cílem je zajistit dostatečnou nabídku bezpečných a kvalitních potravin a bioproduktů, které jsou výsledkem využití moderních biotechnologií, rozvíjet služby pro podporu souvisejících ekosystémů, rozvíjet konkurenceschopné nízkouhlíkové produkční řetězce, a tak urychlit přechod k udržitelné evropské bioekonomice.

-

Bezpečné, čisté a účinné energie – cílem je realizovat přechod na spolehlivý, udržitelný a konkurenceschopný energetický systém v situaci rostoucího nedostatku zdrojů, zvyšující se energetické potřeby a změny klimatu.

-

Inteligentní, ekologická a integrovaná doprava – cílem je dospět v Evropě k dopravnímu systému, který účinně využívá zdrojů, je šetrný k životnímu prostředí, je bezpečný a skýtá občanům, hospodářství a společnosti patřičnou konektivitu.

-

Ochrana klimatu, účinné využívání zdrojů, suroviny – cílem je dospět k hospodářství, které účinně využívá zdrojů a je odolné vůči změnám klimatu, a dosáhnout udržitelných dodávek surovin tak, aby byly uspokojeny potřeby rostoucí světové populace při omezených přírodních zdrojích naší planety. Činnosti přispějí ke zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a zlepšení životních podmínek, přičemž zajistí ekologickou vyváženost a udržitelnost, přispějí k tomu, aby průměrné globální oteplení zůstalo pod 2 °C, a napomohou tomu, aby se ekosystémy a společnost mohly přizpůsobit změně klimatu.

http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/societal-challenges

9

-

Evropa v měnícím se světě - Inkluzivní, inovativní a reflexivní společnost. Cílem je rozvinout inovativní a bezpečné evropské společnosti podporující začlenění v kontextu nastalých změn a rostoucí celosvětové vzájemné závislosti.

-

Bezpečná společnost – cílem je zajistit ochranu svobody a bezpečnost Evropy a jejích občanů.

Na řešení těchto společenských výzev připadne největší část rozpočtu H2020 (přibližně 30 mld. €).

3 Základní charakteristika KETs V následujících kapitolách jsou uvedeny základní charakteristiky KETs. Informace vycházejí ze studie[1] a v dalších dokumentech (například [8] až [13]).

3.1 Mikro- a nanoelektronika Pod pojmem Mikro- a nanoelektronika jsou chápány jak polovodičové komponenty, tak i vysoce miniaturizované elektronické subsystémy a jejich integrace do větších systémů a produktů, jako jsou například čipy, mikroprocesory (resp. komponenty pro zpracování informace), počítačové paměti, mikro-elektro-mechanické systémy (MEMS) apod. Termín nanoelektronika je široce definován a lze do něho zahrnout všechny oblasti elektroniky se strukturou na úrovni nanometrů. V užším smyslu lze nanoelektroniku omezit na technologie založené na křemíku (resp. polovodičích) a na struktury s rozměry menšími než 100 nm. Do nanoelektroniky lze zařadit i transistorové součástky s takovými rozměry, kdy se uplatňují jejich kvantově-mechanické vlastnosti. Mezi mikroelektronikou a nanoelektronikou není pevná hranice.

3.2 Fotonika Fotonika je považována za průřezovou technologii zahrnující generaci světla, jeho vedení, manipulaci se světlem, detekci světla, zesilování světla a jeho využívání v aplikacích. Za „světlo“ je chápáno nejen viditelné světlo, ale i mikrovlnná část spektra, ultrafialová část spektra a rentgenové záření (paprsky X). Z technologického hlediska fotonika zahrnuje celou řadu oblastí, jako jsou například fyzikální obory, nanotechnologie, materiálové vědy a elektronika. Fotonika je využitelná v řadě aplikačních sektorů, jako je například [4]: -

Průmyslová výroba / zpracovatelský průmysl a kvalita – světlo (lasery) jako přesný a rychlý nástroj ve výrobě (sváření, řezání, vrtání …) apod.;

-

Optická měření a systémy pro vidění (například sensory, spektrometry, měřící systémy pro různé aplikace apod.);

-

Lékařské technologie a přírodní vědy (mikroskopie, počítačová tomografie, využití světla v testování, monitorování a diagnostice, využití světla v terapii, při operacích, v dermatologii apod.);

-

Optické komunikace (optické sítě a prvky);

-

Informační technologie (zpracování, ukládání, přenos a vizualizace dat, tisk apod.)

-

Osvětlení a displeje – osvětlovací systémy, lampy, polovodičové světelné zdroje (LED, OLED) a další;

-

Energetika (solární články a panely);

-

Obranné systémy (vidění a zobrazování, zaměřování, navádění apod.);

-

Optické prvky a systémy.

10

3.3 Nanotechnologie Za nanotechnologie lze považovat technologie pro struktury s rozměry od 1 do 100 nanometrů alespoň v jednom rozměru. Jedná se o vysoce multidisciplinární a průřezovou technologii využívající nové techniky zaměřené například na vývoj nových materiálů, struktur se specifickými vlastnostmi, komponent a zařízení v této velikosti, které jsou využitelné v řadě oborů, jako je například elektronika, lékařství, materiálové vědy, energetika, transport a další odvětví. Mezi typické příklady nanotechnologií patří například uhlíková nanovlákna, grafeny a kvantové tečky.

3.4 Průmyslové biotechnologie Za průmyslové biotechnologie (též „bílé“ biotechnologie) lze považovat aplikace biotechnologií pro průmyslové zpracování a výrobu bioproduktů, chemikálií, materiálů a paliv, které využívají mikroorganismy nebo enzymy, v sektorech, jako je chemický průmysl, materiálová výroba, energetika (biopaliva), potravinářství/výživa, zdravotní péče, textilní průmysl, papírenský průmysl apod. [11]. Mezi techniky/technologie využívané v biotechnologiích (a tedy i v průmyslových biotechnologiích) patří [11]: -

DNA/RNA;

-

Proteiny a další molekuly;

-

Buňky, tkáňové kultury a inženýrství;

-

Procesní biotechnologie (například fermentace);

-

Geny a RNA vektory;

-

Bioinformatika.

3.5 Pokročilé materiály KET Pokročilé materiály zahrnuje velmi širokou oblast materiálů s obtížně definovatelnými hranicemi. Na obecné úrovni lze za pokročilé materiály považovat materiály s požadovanými vlastnostmi a funkcemi. Typickým příkladem jsou lehké materiály, materiály pro extrémní podmínky, materiály, které slouží jako ochranné povlaky (proti různým vlivům, například proti extrémním podmínkám), nebo materiály, které mají „inteligentní funkce (inteligentní materiály). Příkladem mohou být pokročilé kovy, pokročilé syntetické polymery, pokročilá keramika, nové kompozity, pokročilé biopolymery a další materiály. Cílem výzkumu v oblasti pokročilých materiálů je porozumět vztahům mezi složením a mikrostrukturou materiálů a jeho technickými vlastnostmi, tj. jak mikrostruktura ovlivňuje chování v různých aplikacích, jak je toho možné dosáhnout a jak modifikovat chování materiálů různými výrobními technologiemi.

3.6 Pokročilé výrobní technologie Za Pokročilé výrobní technologie lze považovat výrobní systémy a související služby, procesy, provozy a zařízení pro ostatní KETs. Pokročilé výrobní technologie zahrnují široké spektrum technologií, které lze rozdělit do několika skupin: -

„čisté“ výrobní technologie umožňující fyzikální konverzi materiálů do požadovaných produktů;

-

podpůrné technologie, jako je například počítačové modelování a simulace výrobních procesů;

-

„soft“ aktivity, jako jsou inovace výrobního procesu.

11

Mezi pokročilé výrobní technologie lze například zařadit aditivní výrobu (například 3D tisk), litografii, technologie umožňující zvyšování rozměrů křemíkových desek při výrobě čipů, automatizaci, robotiku, měřící systémy, zpracování signálu a informace, kontrolu výroby a další procesy.

4 Přístup k analýze vybraných KETs Obecným problémem analýzy KETs je, že se jedná o průřezové technologie, které jsou poměrně široce definované. Pro analýzu takto široce definovaných technologií je možné využít dvou odlišných přístupů: -

Využít statistická data, která mají dostatečné (a využitelné) oborové třídění, a vybrané obory přiřadit k jednotlivým KETs (obecně oborům/technologiím);

-

Stanovit „klíčová“ slova, která charakterizují jednotlivé KETs (obory/technologie) a s jejich využitím vyhledat požadované informace ve vhodných (a dostupných) databázích.

V případě KETs existuje pouze značně omezený počet indikátorů s dostatečným oborovým tříděním, které umožňuje (alespoň přibližně) přiřadit obory ke KETs. Ve studiích, které nechala EK pro posouzení stavu KETs v EU zpracovat, byly k těmto účelům využity následující indikátory a oborová třídění: -

Údaje o počtu patentů a patentových přihlášek, kde lze využít oborová třídění, jako je například Mezinárodní patentové třídění (International Patent Classification6, IPC) obsahující zhruba 60 tisíc oborových skupin a podskupin. Pro tuto analýzu je možné využít veřejně dostupné databáze, jako je zejména: o

databáze Evropského „ESPACENET“;

patentového

úřadu

(European

Patent

Office,

EPO)

o

databáze World Intellectual Property Organization (WIPO) „PATENTSCOPE“7;

o

databáze Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV) či jiných patentových úřadů ve světě.

Zřejmě nevhodnějším nástrojem je placená databáze EPO „PATSTAT“, které byla využita i v této studii (podrobněji viz kap. 5.2) -

Údaje o produkci, kde lze využít Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží (HS) a Jednotný mezinárodní třídník zboží (SITC). Data jsou veřejně dostupná například v databáze Eurostatu PRODCOM.

-

Údaje o zahraničním obchodu, kde lze využít stejná oborová třídění jako v případě produkce. Údaje o zahraničním obchodu jsou veřejně dostupné v databázi Spojených národů UN Comtrade.

S jistým (značným) omezením je možné rámcově posoudit také výdaje na VaV v podnikatelském sektoru, kde lze využít Klasifikaci ekonomických činností NACE (v třímístném třídění). Pro analýzu je možné využít mikrodata, která získává ČSÚ prostřednictvím ročního šetření o VaV. Kromě výše uvedených indikátorů, které jsou uváděny v dostatečném oborovém třídění (s jistým přiblížením), je možné provést analýzu údajů v některých databázích a informačních systémech s využitím vhodně zvolených klíčových slov, které charakterizují jednotlivé KETs. Pro tyto účely jsou využitelné například následující databáze: -

6 7

Databáze Thomson Reuters Web of Science, kde lze využít klíčová slova, která jsou přiřazena k jednotlivým publikacím.

http://www.wipo.int/classifications/ipc/en/ http://www.wipo.int/patentscope/en/

12

-

Informační systém VaVaI, kde je možné provádět fulltextové vyhledávání informací ve vhodných polích.

V analýze KETs a při interpretaci jejích výsledků existuje celá řada problematických oblastí. Hlavní příčinou je to, že KETs jsou průřezové a široce definované technologie. Důsledkem je, že mezi jednotlivými KETs neexistují jasné hranice a KETs se navzájem překrývají. Také je obtížné rozlišit mezi KETs a „ostatními“ technologiemi. Další problémy způsobuje, že oborové třídění indikátorů není obvykle dostatečné pro jednoznačné přiřazení oborů ke KETs. Přiřazení je možné provést jen přibližně - jeden obor v použitém třídění lze zařadit do více KETs nebo naopak, obor může zahrnovat oblasti, které s KETs vůbec nesouvisejí. Situaci dále komplikuje to, že třídění využívaná v různých indikátorech jsou značně odlišná, což způsobuje, že je obtížné porovnávat mezi sebou výsledky analýz různých indikátorů. Na analýze KETs se negativně projevuje také to, že v některých indikátorech chybí pro některé položky v oborovém třídění data z důvodu utajení. Typickým příkladem je databáze PRODCOM pro ČR. Z tohoto důvodu je možné provést oborově zaměřenou analýzu pouze v jistém přiblížení, které souvisí s tím, jak se podaří přiřadit oborové třídění, ve kterém je uváděn indikátor využívaný v konkrétní analýze, k jednotlivým KETs. Také není možné porovnávat absolutní hodnoty indikátorů, ale pouze relativní údaje (tj. podíly, časový vývoj apod.) a všechny výsledky je nutné interpretovat uváženě. Pro posouzení pozice ČR v KETs bylo zpracováno pět analýz – analýza publikační aktivity, analýza patentové aktivity, analýza veřejných výdajů na VaV, analýza výdajů na VaV v podnikatelském sektoru a analýza zahraničního obchodu. Podrobněji jsou tyto oborově zaměřené analýzy charakterizovány v následujících kapitolách.

4.1 Publikační analýza Cílem publikační analýzy bylo porovnat ČR v tvorbě publikací v KETs se zahraničím, posoudit vývoj publikační aktivity v letech 2008 až 2012 a porovnat kvalitu publikací z ČR ve srovnání se světovým průměrem. Při analýze byly zároveň identifikovány VO s vysokým počtem publikací (tj. VO, které jsou aktivní v jednotlivých KETs) a VO, jejichž publikace jsou ve světovém měřítku nadprůměrně citovány (tj. VO realizující VaV špičkové úrovně). Zároveň byla posouzena mezinárodní spolupráce ČR v publikacích zaměřených na KETs. Pro stanovení počtu publikací ČR, které rámcově spadají do jednotlivých KETs, byly využity údaje z databáze Thomson Reuters Web of Science8. Publikace byly vyhledány v databázích Science Citation Index Expanded (SCI-EXPANDED - články v periodikách) a Conference Proceedings Citation IndexScience (CPCI-S – abstrakty a sdělení na konferencích). Analýza byla provedena pro pětileté časové období od roku 2008 do roku 2012. Publikace byla přiřazena ČR v případě, kdy byl alespoň jeden její spoluautor z ČR (a stejně pro ostatní země). Pro zařazení vědeckých prací do KETs byla využita klíčová slova, která vycházela z oborů Mezinárodního patentového třídění (IPC) přiřazených k těmto KETs a z vybraných vědeckých časopisů z těchto oborů. Jednotlivé dotazy byly kombinovány logickými operátory. Při porovnání publikační aktivity zemí v KETs a posouzení mezinárodní spolupráce při tvorbě publikací jsou využívány tyto indikátory:

8

-

Význam KET v publikační aktivitě země, který je stanoven jako podíl publikací země v dané KET k celkovému počtu publikací země.

-

Podíl země v publikacích v KET. Indikátor udává, jak se země podílí na celkovém světovém počtu publikací v dané KET.

http://thomsonreuters.com/web-of-science-core-collection/

13

-

Specializace (zaměření) země v KETs, která udává význam KETs v dané zemi ve srovnání s významem této KET ve světě. V případě publikací je tento indikátor stanoven jako poměr významu dané KET v publikační aktivitě země (tj. podílu publikací země v dané KET v celkovém počtu publikací této země) a významu této KET ve světě (tj. podílu publikací v této KET v celkové světové produkci publikací). Tento poměr je vynásoben stem - údaj vyšší než 100 ukazuje, že podíl publikací ve Fotonice je dané zemi vyšší než odpovídá světovému průměru (a naopak).

-

Index mezinárodní spolupráce v KET, který je definován jako podíl společných publikací ČR a dané země v publikacích ČR v KETs vztažený k podílu všech společných publikací ČR s touto zemí v celkovém publikačním výstupu ČR. Tento podíl je vynásoben stem - pokud jsou hodnoty indexu vyšší než 100, je podíl společných publikací ČR a dané země v této KET vyšší, než je podíl všech společných publikací ČR a této země v celkovém publikačním výstupu ČR (a naopak). Za společnou publikaci je považována publikace, kde je alespoň jeden spoluautor z ČR a dané země.

4.2 Patentová analýza Cílem analýzy bylo posoudit patentovou aktivitu ČR (resp. subjektů z ČR) v jednotlivých KETs a její vývoj v období od roku 2002 do roku 2012. V této analýze byla také posouzena oborová struktura patentových přihlášek ČR v jednotlivých KETs, struktura přihlašovatelů (tj. sektory, ve kterých přihlašovatelé působí) a zároveň byly identifikovány subjekty (VO a podniky) s vysokou patentovou aktivitou. Pro analýzu patentové aktivity byla využita patentová databáze PATSTAT (EPO Worldwide Patent Statistical Database) z října 2013, která obsahuje bibliografická data, citace a další údaje přibližně o 70 milionech patentových přihlášek ve více než 80 zemích světa. Při analýze byly sledovány počty patentových přihlášek podle Smlouvy o patentové spolupráci9 (Patent Cooperation Treaty, PCT), která umožňuje jedinou mezinárodní přihláškou chránit řešení ve více než 140 zemí světa, přihlášky u Evropského patentového úřadu10 (European Patent Office, EPO), a v případě subjektů z ČR i patentové přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví11 (ÚPV). Při analýze byl sledován počet patentových přihlášek podle data přihlášky a podle jejich přihlašovatelů, a to bez ohledu na to, zda byl či nebyl patent udělen. Patentová přihláška byla přiřazena ČR (resp. EU), pokud alespoň jen z přihlašovatelů byl z ČR (EU). Při výpočtu nebyla využita tzv. zlomková metoda (tj. přihláška byla počítána jako celek všem přihlašovatelům, kteří byli uvedeni u dané patentové přihlášky). Pro zařazení patentových přihlášek do jednotlivých KETs bylo využito Mezinárodní patentové třídění (IPC), přičemž pro přiřazení oborů ke KETs byly využity závěry studie [4], kde je uvedena poměrně detailní převodní tabulka využívající v některých případech přiřazení až na nejdetailnější úrovni třídění IPC a která vychází z předchozích verzí této převodní tabulky ([2] a [3]). Použitá převodní tabulka je uvedena v přílohové části této studie (kap. 9.2). Při mezinárodním srovnání patentové aktivity byl sledován součet patentových přihlášek u EPO a podle PCT. Pro posouzení oborové struktury patentových přihlášek ČR v jednotlivých KETs a při identifikaci nejvýznamnějších přihlašovatelů patentů z ČR byly využity též patentové přihlášky u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV)12.

9

http://www.wipo.int/pct/en/ http://www.epo.org/ 11 http://www.upv.cz/cs.html 12 Důvodem je, že subjekty z ČR je u EPO a podle PCT podáván pouze velice nízký počet patentových přihlášek (v některých KETs se jedná pouze o jednotky ročně). 10

14

Pro porovnání patentové aktivity ČR v mezinárodním kontextu byly stanoveny indikátory, které byly k těmto účelům využity ve studii [2]: -

Význam KET v patentové aktivitě země. Indikátor je definován jako podíl patentů v dané KET k celkovému počtu patentů země.

-

Podíl země v patentových přihláškách v KET. Tento indikátor označovaný ve studiích pro EK jako podíl na trhu je stanoven jako podíl patentových přihlášek, který má země v dané KET ve světovém počtu patentových přihlášek v této KET.

-

Specializace (zaměření) země v KETs. Indikátor udává význam KET v dané zemi ve srovnání s významem této KET ve světě (tj. v průměru všech zemí světa). Podobně jako v případě publikací je tento indikátor stanoven jako poměr významu dané KET v patentové aktivitě země a významu této KET ve světě. Vzhledem k tomu, že počet patentových přihlášek je nízký, je v tomto případě sledován přirozený logaritmus tohoto poměru (je-li hodnota tohoto indikátoru větší než 0, je specializace ČR nad světovým průměrem, a naopak).

Prvé tři indikátory odpovídají indikátorům využívaným v analýze publikační aktivity. Vzhledem k tomu, že v ČR je podáván pouze velmi nízký počet patentových přihlášek, což má za následek, že mezi jednotlivými roky jsou značné rozdíly, střednědobá dynamika, která byla sledována ve studiích pro EK a která ukazuje, jak se patentová aktivita vyvíjela mezi dvěma víceletými obdobími, nebyla stanovena.

4.3 Analýza veřejných výdajů na VaV Cílem této analýzy bylo posoudit výši veřejných výdajů na VaV, jehož zaměření odpovídá jednotlivým KETs. Zároveň byli identifikováni nejvýznamnější příjemci veřejné podpory VaV. K analýze byl využit Informační systém výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI), konkrétně údaje z Centrální evidence projektů výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (CEP). Pro identifikaci projektů v databázi byla využita obdobná klíčová slova jako v analýze publikační aktivity, přičemž výběr byl proveden v anglických abstraktech projektů. Kromě již zmíněných problematických oblastí (viz kap. 4) byla tato analýza navíc zatížena proměnlivým rozsahem abstraktů projektů (přibližně 200 až 2 000 znaků) i jejich rozdílnou kvalitou a vypovídací schopností. V IS VaVaI také zcela chybí údaje o utajovaném výzkumu. Analýza byla provedena pro období 2005 až 2013. Finanční objemy byly přiřazeny pouze příjemcům, distribuce finančních podpor dalším účastníkům projektů nebyla sledována. Ve víceletých projektech byla státní podpora přiřazena v roce zahájení projektu.

4.4 Orientační analýza výdajů na VaV v podnikatelském sektoru Posouzení výdajů na VaV podnikatelského sektoru v jednotlivých KETs je možné provést pouze orientačně. K tomuto účelu byly využity údaje o výdajích na VaV získané ČSÚ ze šetření o výzkumu a vývoji (VTR 5-01a) na úrovni jednotlivých subjektů (mikrodata) uvedené v třídění Klasifikace ekonomických činností NACE (rev. 2) na třímístné úrovni. Pro přiřazení odvětví v klasifikaci NACE ke KETs byly využity výsledky studie [2], kde bylo u významných přihlašovatelů patentů v jednotlivých KETs stanoveno odvětví NACE, ve kterém působí. S využitím tohoto přiřazení byl potom určen podíl patentových přihlášek, který je v jednotlivých KETs podáván v různých odvětvích NACE. Toto přiřazení umožnilo posoudit, jaké jsou v ČR podnikové výdaje na VaV v odvětvích, ve kterých ve světě působí přihlašovatelé patentů v jednotlivých KETs. Je nutné si však uvědomit, že toto přiřazení oborů v členění NACE ke KETs bylo provedeno na základě údajů o počtu patentových přihlášek ve světě, a nikoliv v ČR (a tedy nemusí odpovídat současné situaci v ČR).

15

4.5 Analýza zahraničního obchodu Cílem této analýzy bylo provést mezinárodní srovnání zahraničního obchodu ČR (exportu, importu a bilance zahraničního obchodu) s produkty využívajícími KETs. K analýze zahraničního obchodu byla využita databáze UN Comtrade13, ve které jsou uvedena data o importu a exportu (a reimportu a reexportu) prakticky všech zemí světa. Pro analýzu byl využit Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace (HS). Analýza byla provedena pro období 2002 až 2012. Pro období mezi roky 2002 a 2006 bylo použito třídění HS z roku 2002 a pro období od roku 2007 třídění z roku 2007. Pro přiřazení produktů v třídění HS ke KETs byly využity výsledky studie [4], kde je uvedena převodní tabulka mezi HS kódy z roku 2007, resp. 2002 a jednotlivými KETs.

13

http://comtrade.un.org/

16

5 Porovnání pozice ČR v KETs se zahraničím 5.1 Publikační aktivita •

Celková publikační aktivita i počet publikací, které svým zaměřením odpovídají KETs, v ČR v posledních letech roste.

•

V KETs Fotonika a Pokročilé materiály je podíl publikací v celkovém počtu publikací ČR vyšší než ve světě. Nejvyšší „zaostávání“ ČR za světem je naopak patrné v KET Průmyslové biotechnologie.

•

Ve všech KETs existují v ČR špičková pracoviště VaV, jejichž publikace dosahují špičkové kvality a mají ve srovnání se světem nadprůměrnou citovanost.

ČR se jako malá země s omezenými výzkumnými kapacitami na světové produkci vědeckých prací podílí pouze malým procentem. Publikační aktivita autorů z ČR však výrazně roste a počet publikací s autorem z ČR dosáhl v roce 2012 téměř dvojnásobku roku 2002, což odpovídá průměrnému meziročnímu růstu přibližně 7 % (viz obr. 1). Nárůst počtu publikací byl v ČR vyšší než ve světě, takže příspěvek ČR ke světovému publikačnímu výstupu vzrostl z 0,61 % v roce 2002 na 0,76 % celkového světového počtu publikací v roce 2012. Velmi pozitivní vývoj zaznamenala citovanost publikací ČR, která se v tomto období zlepšila z velmi podprůměrné hodnoty odpovídající 67 % světového průměru v roce 2002 na 146 % světového průměru v roce 2012.

Obr. 1

Počet publikací ČR v letech 2002 až 2012, jejich podíl na celkovém světovém publikačním výstupu a oborově normalizovaná průměrná citovanost publikací. Zdroj: Web of Science, analytická platforma InCites.

17

Počet publikací, které svým zaměřením odpovídají KETs, není příliš vysoký. Počet vědeckých prací publikovaných v ČR v letech 2008 až 2012, které se podařilo s využitím klíčových slov přiřadit k jednotlivým KETs, se pohyboval mezi tisícem (Průmyslové biotechnologie) a čtyřmi tisíci (Pokročilé materiály). Mezi jednotlivými KETs jsou však značné rozdíly, což je patrné z obr. 2, kde je porovnán podíl publikací v jednotlivých KETs v jejich celkovém počtu v ČR a ve světě. ČR je ve srovnání se světem výrazně nadprůměrná v relativním zastoupení publikací v KET Pokročilé materiály (podíl publikací je v této KET přibližně o 30 % vyšší než ve světě) a ve Fotonice (přibližně o 15 % více než ve světě). To ukazuje, že v ČR je VaV ve srovnání se světem poněkud více orientován na tyto technologické oblasti („specializace“ ČR je v těchto KETs vyšší než ve světě). V Pokročilých výrobních technologiích a Nanotechnologiích se v ČR podíl publikací v jejich celkovém počtu blíží světovému průměru. V Mikroa nanoelektronice a zejména v Průmyslových biotechnologiích je „zaostávání“ ČR již výraznější. Pozitivní však je, že v ČR počet publikací ve všech KETs roste rychleji než celkový počet publikací ČR i počet všech publikací ve světě.

Obr. 2

Porovnání podílu publikací v KETs v jejich celkovém počtu. Na vodorovné ose je podíl vědeckých prací publikovaných ve světě v jednotlivých KETs v celkovém světovém počtu publikací, na svislé ose tentýž podíl pro ČR. Pokud se bod nachází nad plnou čarou, je podíl publikací v ČR vyšší než ve světě a naopak. Hodnota je stanovena pro součet publikací za období 2008 až 2012. Zdroj: Zdroj: Web of Science

Z rozboru citovanosti publikací zaměřených na KETs také vyplývá, že v ČR existuje řada výzkumných týmů, které provádějící světově relevantní a nadprůměrně citovaný výzkum. Přehled těchto VO je uveden v kapitolách charakterizujících jednotlivé KETs a v přílohové části tohoto dokumentu.

18

5.2 Patentová aktivita •

I když patentová aktivita roste, ČR v počtu patentových přihlášek vztažených na velikost země značně zaostává za technologicky vyspělými zeměmi.

•

V KETs Fotonika a Nanotechnologie podíl patentových přihlášek v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT převyšuje světový průměr.

•

Ve srovnání se světem je v ČR naopak nízký podíl patentových přihlášek v Mikro- a nanoelektronice.

ČR patří mezi země s velmi nízkou patentovou aktivitou. I když počet patentových přihlášek v posledních letech roste, patentová aktivita ČR stále zaostává za zahraničními zeměmi. Nejvyšší počet patentových přihlášek je podle očekávání u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), kde počet patentových přihlášek v posledních letech roste14 a v roce 2011 jejich počet přesáhl 700 (viz obr. 3). Počet mezinárodních patentových přihlášek ČR u EPO a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT) je již výrazně nižší, avšak i zde je patrný vzestupný trend. Pokles počtu patentových přihlášek v roce 2011 a zejména v roce 2012 souvisí s tím, že v databázi PATSTAT z října 2013 nejsou z těchto let ještě úplná data.

Obr. 3

14

Počet patentových přihlášek ČR u Úřadu patentového vlastnictví (ÚPV), Evropského patentového úřadu (European Patent Office, EPO) a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT) v letech 2002 až 2012. Počty přihlášek nebyly vztaženy na počet přihlašovatelů, údaje z let 2011 a 2012 jsou neúplné. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

Údaje nejsou vztaženy na počet přihlašovatelů a nezahrnují patentové přihlášky podle PCT podané u ÚPV

19

Na obr. 4 je porovnán počet patentových přihlášek podle Dohody o patentové spolupráci (PCT) v ČR se součtem pro všechny členské státy EU-28 a světovým počtem vztaženým na jeden na milion obyvatel (tj. velikost země). Z obrázku je patrné, že i přes pozitivní vývoj patentové aktivity, který nastal v posledních letech, je rozdíl mezi ČR a EU-28 stále značný, a příliš se nezmenšuje. Počet patentových přihlášek, které podávají subjekty z ČR v KETs, není proto příliš vysoký. V součtu za léta 2002 až 2013 bylo subjekty ČR u EPO a podle PCT podáno necelých 400 patentových přihlášek, které lze s využitím mezinárodního patentového třídění přiřadit ke KETs. Podíl ČR na světovém počtu patentových přihlášek v KETs u EPO a podle PCT činil necelých 0,1 %, což je výrazně méně, než činil podíl ČR v celkovém světovém počtu publikací v KETs.

Obr. 4

Porovnání počtu patentových přihlášek ČR, EU-28 a celkového světového počtu podle PCT v letech 2002 až 2012 v přepočtu na jeden milion obyvatel. Počty přihlášek nebyly vztaženy na počet přihlašovatelů, údaje z let 2011 a 2012 jsou neúplné. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013, OECD, Eurostat

Roční počty patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT se v jednotlivých KETs pohybují pouze na úrovni jednotek a spíše výjimečně přesahují deset (viz obr. 5). Výjimkou naopak nejsou roky, kde v některých KETs nebyla ČR podána ani jedna patentová přihláška. V počtech patentových přihlášek jsou značné rozdíly mezi jednotlivými roky, což neumožňuje jednoznačně identifikovat patrné časové trendy. Více než deset patentových přihlášek ročně je dlouhodoběji podáváno pouze v KET Pokročilé materiály. Od roku 2007 výrazně stoupá počet patentových přihlášek ve Fotonice, vzestupný trend je také patrný v Pokročilých výrobních technologiích, kde je od roku 2009 podáváno více než deset patentových přihlášek ročně (údaje z let 2011 jsou neúplné, a pokles patrný v těchto letech zřejmě nebude reálný). Nejmenší počet patentových přihlášek u EPO a podle PCT je podáván v Nanotechnologiích, poměrně nízký počet přihlášek je také v Mikro- a nanoelektronice.

20

Obr. 5

Vývoj počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

Na obr. 6 je porovnán podíl patentových přihlášek u EPO a podle PCT v KETs v jejich celkovém počtu v ČR a světovém průměru (indikátor označovaný jako „význam“, viz kap. 4.2). Z obrázku je patrné, že v ČR je „význam“ většiny KETs v celkovém počtu patentových přihlášek poněkud nižší než ve světě. Nad světovým průměrem je pouze podíl patentových přihlášek ve Fotonice a Nanotechnologiích, a tedy i „specializace“ ČR je ve srovnání se světem nadprůměrná. Naopak relativně nízká je patentová aktivita v Mikro- a nanoelektronice. V ČR je v absolutní hodnotě poměrně vysoký počet patentových přihlášek u EPO a podle PCT také v Pokročilých materiálech a Pokročilých výrobních technologiích. Vzhledem k tomu, že i ve světě je v těchto KETs přihlašován vysoký počet patentů, „specializace“ ČR je v těchto KETs ve srovnání se světem poněkud nižší. Časový vývoj „významu“ jednotlivých KETs v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012 je znázorněn na obr. 7. V KETs, kde je podáván nejvyšší počet patentových přihlášek, tj. v Pokročilých materiálech, Fotonice a Pokročilých výrobních technologiích, se podíl přihlášek pohybuje přibližně na úrovni 3 % celkového počtu patentových přihlášek ČR. Obrázek potvrzuje „výjimečné“ postavení KET Fotonika. „Význam“ Fotoniky výrazně narůstá a od roku 2006 do roku 2012 jeho hodnota vzrostla přibližně na trojnásobek. Sestupný trend je naopak patrný v případě Průmyslových biotechnologií, Pokročilých materiálů i Pokročilých výrobních technologií. Na obr. 8 je znázorněn časový vývoj „specializace“ v ČR v jednotlivých KETs (tj. význam jednotlivých KETs v ČR zemi ve srovnání s významem příslušných KETs ve světě, viz kap. 4.2). Jak je patrné z tohoto obrázku, v ČR je podíl patentových přihlášek ve většině KETs nižší než ve světovém průměru, a to i v Pokročilých výrobních technologiích či Pokročilých materiálech, které svým významem výrazně převyšují ostatní KETs. Naopak v KETs, kde vzniká v ČR poměrně málo patentových přihlášek, jako jsou Nanotechnologie či Průmyslové biotechnologie, je „specializace“ ČR ve srovnání se světem vyšší. Nad světovým průměrem se v posledních letech pohybuje „specializace“ ČR ve Fotonice a v Nanotechnologiích, nejnižší „specializaci“ má ČR naopak v Mikro- a nanoelektronice. Nad světový průměr se v některých letech dostala i „specializace“ v Průmyslových biotechnologiích (viz obr. 8).

21

Podíl patentových přihlášek ČR v celkovém světovém počtu patentových přihlášek v KETs u EPO a podle PCT se pohybuje pouze v desetinách procent (viz obr. 9), což souvisí s tím, že v ČR, jako malé zemi s obecně nízkou patentovou aktivitou, vzniká pouze malá část světového počtu patentových přihlášek. Relativně nejvyšší podíl mají patentové přihlášky z Nanotechnologií a Fotoniky, což odpovídá i předcházejícímu obrázku. Na posledním obrázku této kapitoly (obr. 10) je porovnána ČR s EU-28 v indikátorech „význam“ a „specializace“. Z obrázku je patrné, že EU v obou indikátorech za světem poněkud zaostává. ČR v obou indikátorech převyšuje EU-28 v KETs Fotonika a Nanotechnologie. V ostatních KETs je naopak zaostání ČR za světem větší než v EU-28. Výzkumné organizace a podniky, které jsou aktivními přihlašovateli patentů, jsou uvedeny v kapitolách 6.1 až 6.6, kde jsou podrobněji analyzovány jednotlivé KETs, a v přehledné tabulce přílohové části tohoto dokumentu.

Obr. 6

Porovnání podílu patentových přihlášek u EPO a podle PCT v KETs v jejich celkovém počtu. Na vodorovné ose je podíl patentových přihlášek v jednotlivých KETs v celkovém počtu patentových přihlášek u EPO a podle PCT ve světě, na svislé ose je tentýž podíl pro ČR. Pokud se bod nachází nad plnou čarou, je podíl přihlášek v ČR vyšší než ve světě a naopak. Hodnota je stanovena pro součet publikací a patentových přihlášek v období 2009 až 2011. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 (údaje pro roky 2012 a 2013 jsou v databázi neúplné)

22

Obr. 7

Význam KETs v patentové aktivitě ČR – podíl patentových přihlášek z jednotlivých KETs v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

Obr. 8

Specializace ČR v KETs - význam jednotlivých KETs v ČR ve srovnání s jejich významem ve světovém průměru. Pokud je hodnota vyšší než nula, je význam dané KET v ČR vyšší než ve světovém průměru a naopak. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

23

Obr. 9

Podíl na trhu – podíl patentových přihlášek ČR v jednotlivých KETs v celkovém světovém počtu patentových přihlášek u EPO a podle PCT těchto KETs. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

Obr. 10 Porovnání „významu“ a „specializace“ jednotlivých KETs v ČR a EU-28. Údaje jsou vztaženy ke světovému průměru, pro výpočet byl využit součet počtu patentových přihlášek v období 2009 až 2011. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

24

5.3 Výdaje na VaV •

Na podporu VaV, jehož zaměření odpovídá KETs, směřuje významná část veřejných finančních prostředků určených na VaV. Jak vyplývá z údajů Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, největší část účelové podpory, která v letech 2005 – 2013 směřovala na VaV zaměřený na KETs, byla využita pro rozvoj výzkumných kapacit a podporu VaV v oblasti Fotoniky a Pokročilých materiálů.

•

Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou v ČR v sektorech NACE, kde v zahraničí působí společnosti aktivní v KETs, zpravidla nízké. Výjimkou je NACE 721 - VaV v oblasti přírodních a technických věd, kde jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru poměrně vysoké.

Na podporu VaV, který svým zaměřením odpovídá KETs, směřuje významná část veřejných prostředků. Podle údajů Informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (IS VaVaI) největší část účelové podpory, která v letech 2005 až 2013 směřovala na VaV zaměřený na KETs, byla využita pro rozvoj výzkumných kapacit a podporu projektů VaV ve Fotonice a Pokročilých materiálech (viz obr. 11). Ve finančních objemech se výrazně projevilo financování velkých infrastruktur pro VaVaI prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), které však budou využívány nejen pro výzkum týkající se KETs (jedná se zejména o Evropská centra excelence – ELI, Biocev, CEITEC a IT4Innovations) i příspěvek ČR na stavbu Evropského neutronového spalačního zdroje ESS. Absolutní finanční objemy je nutno považovat jen za orientační, protože selekce projektů podle klíčových slov může vést k nekompletnímu výběru i zahrnutí projektů, které s danou KET nesouvisí.

Obr. 11 Účelové financování VaV, jehož zaměření odpovídá KETs. Celková účelová podpora v jednotlivých KETs v letec h 2005 až 2012 a její podíl na celkové účelové podpoře VaV v tomto období15. Zdroj: IS VaVaI Centrální evidence projektů (CEP).

15

V účelové podpoře je zahrnuta i podpora Evropských center excelence Extreme Light Infrastructure (ELI) a Central European Institute of Technology (CEITEC), které budou podporovat širší spektrum výzkumných aktivit

25

Orientační posouzení výdajů na VaV v podnikatelském sektoru v odvětvích NACE, ve kterých by měly působit podniky přihlašující patenty v KETs, je uvedeno na obr. 12. Body v grafu odpovídají jednotlivým odvětvím v tříčíselném třídění Klasifikace ekonomických činností NACE16. Číslo u bodu udává kód odvětví (jeho popis je uveden v tabulce pod obrázkem). Z polohy bodu v grafu lze určit: -

Souhrnný podíl patentových přihlášek u EPO a podle PCT v KETs, který ve světě podávají společnosti působící v daném odvětví NACE (vodorovná osa);

-

výdaje na VaV v tomto odvětví NACE v ČR v roce 2011 (svislá osa).

Pro zvýšení přehlednosti byla do grafu zahrnuta pouze odvětví, do kterých podle studie [2] spadá více než 2 % z celkového počtu patentů v KETs. V podnikatelském sektoru v ČR jsou dlouhodobě nejvyšší výdaje na VaV v odvětví NACE 291 - Výroba motorových vozidel a jejich motorů (10,4 mld. Kč v roce 2011), kde však ve světě vzniká pouze 1,4 % patentových přihlášek v KETs (na obr. 12 tedy není toto odvětví zakresleno). Druhé nejvyšší výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou v ČR v odvětví NACE 721 - VaV v oblasti přírodních a technických věd, kde je v zahraničí podáváno přibližně 8,5 % patentových přihlášek v KETs. Dalšími odvětvími, kde v roce 2011 výdaje na VaV v podnikatelském sektoru převýšily 1 mld. Kč, jsou odvětví NACE 289 - Výroba ostatních strojů pro speciální účely a NACE 271 - Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, kde však v zahraničí vzniká pouze 5 % patentových přihlášek (viz obr. 12). V ostatních odvětvích, kde podnikové výdaje na VaV v roce 2011 převýšily 1 mld. Kč, jako je NACE 620 - Činnosti v oblasti informačních technologií, NACE 332 - Instalace průmyslových strojů a zařízení, NACE 293 - Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory, NACE 302 - Výroba železničních lokomotiv a vozového parku, NACE 711 - Architektonické a inženýrské činnosti a související technické poradenství a NACE 631 - Činnosti související se zpracováním dat, hostingem a webovými portály, je ve světě v KETs podáváno méně než 2 % patentových přihlášek. Nejvíce patentových přihlášek v KETs je ve světě podáváno společnostmi působícími v odvětvích NACE 201 – Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku (téměř 20 % z celkového počtu patentových přihlášek v KETs) a NACE 261 - Výroba elektronických součástek a desek (přibližně 12 %). V ČR jsou však výdaje na VaV v těchto odvětvích poměrně nízké ve srovnání s výše uvedenými odvětvími (viz obr. 12). Detailnější pohled na výdaje na VaV v podnikatelském sektoru skýtá obr. 13, kde jsou již barevně rozlišeny jednotlivé KETs a vyznačena odvětví NACE, kde je podáváno více než 10 % patentových přihlášek jednotlivých KETs. Z tohoto pohledu jsou v ČR perspektivní zejména společnosti působící v odvětví NACE 721 - Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd, kde jsou podnikové výdaje na VaV v ČR vysoké a kde ve světě v některých KETs vzniká poměrně vysoký podíl patentových přihlášek (jedná se zejména o Průmyslové biotechnologie a Nanotechnologie, kde je společnostmi působícími v tomto odvětví podáváno více než 20 % patentových přihlášek). Podnikové výdaje na VaV byly v roce 2011 v ČR na úrovni 1 mld. Kč v odvětví NACE 289 - Výroba ostatních strojů pro speciální účely, kde ve světě podáváno přibližně 10 % patentových přihlášek v KET Pokročilé výrobní technologie, a NACE 212 - Výroba farmaceutických přípravků, kde ve světě vzniká přibližně 12 % patentových přihlášek z KET Průmyslové biotechnologie (viz obr. 13). Na obr. 13 vyniká podíl patentových přihlášek v KET Pokročilé materiály v NACE 201 - Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku (více než 35 % z celkového počtu patentových přihlášek v této KET. V ČR jsou však v tomto odvětví podnikové výdaje na VaV poměrně nízké (0,5 mld. Kč v roce 2011).

16

http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(cz_nace)

26

Obr. 12 Orientační porovnání výdajů na VaV v ČR v podnikatelském sektoru v odvětvích NACE, kde je v KETs podáváno nejvíce patentových přihlášek. Na vodorovné ose je uveden podíl patentových přihlášek, které zahraniční společnosti působící v jednotlivých odvětvích NACE podávají v KETs, na svislé ose jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v ČR v roce 2011. Číselný údaj u bodu odpovídá třídění NACE (popis je uveden v tabulce). V obrázku jsou zařazena pouze odvětví, kde je podíl patentových přihlášek v KETs větší než 2 %. Zdroj: ČSÚ NACE 201 205 231 261 262 264 265 267 271 289 721

Popis Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku Výroba ostatních chemických výrobků Výroba skla a skleněných výrobků Výroba elektronických součástek a desek Výroba počítačů a periferních zařízení Výroba spotřební elektroniky Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení Výroba ostatních strojů pro speciální účely Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

27

Obr. 13 Orientační porovnání výdajů na VaV v ČR v podnikatelském sektoru v odvětvích NACE, kde je v KETs podáváno nejvíce patentových přihlášek. Na vodorovné ose je uveden podíl patentových přihlášek, které zahraniční společnosti působící v odvětvích NACE podávají v jednotlivých KETs, na svislé ose jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v ČR v roce 2011. Číselný údaj u bodu odpovídá třídění NACE (popis je uveden v tabulce). V obrázku jsou zařazena pouze odvětví, kde je podíl patentových přihlášek v jednotlivých KETs větší než 10 %. Zdroj: ČSÚ KET

NACE

Fotonika Fotonika Fotonika Mikro- a nanoelektronika Nanotechnologie

261 264 267 261 201

Nanotechnologie Pokročilé materiály

721 201

Průmyslové biotechnologie

201

Průmyslové biotechnologie Průmyslové biotechnologie Pokročilé výrobní technologie

212 721 201

Pokročilé výrobní technologie Pokročilé výrobní technologie

261 289

Popis Výroba elektronických součástek a desek Výroba spotřební elektroniky Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení Výroba elektronických součástek a desek Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých syntetického kaučuku Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých syntetického kaučuku Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých syntetického kaučuku Výroba farmaceutických přípravků Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých syntetického kaučuku Výroba elektronických součástek a desek Výroba ostatních strojů pro speciální účely

28

sloučenin, plastů a

sloučenin, plastů a sloučenin, plastů a

sloučenin, plastů a

5.4 Zahraniční obchod •

Podíl exportu i importu produktů zařazených do KETs v ČR roste. Na exportu i importu ČR se nejvíce podílejí produkty zařazené do KETs Pokročilé materiály, Mikro- a nanoelektronika a Fotonika.

•

I když celková bilance zahraničního obchodu ČR vykazuje v posledních letech přebytek, bilance zahraničního obchodu v KETs je záporná. Nejvyšší schodek obchodní bilance je v Pokročilých materiálech a v Mikro- a nanoelektronice. Naopak v Pokročilých výrobních technologiích je v posledních dvou letech patrný mírný přebytek obchodní bilance.

Porovnání exportu a importu ČR a EU s produkty zařazenými do KETs na celkovém exportu a importu je znázorněno na obr. 14. Z obrázku je patrné, že nejvyšší podíl na celkovém exportu ČR mají Pokročilé materiály. Naopak velice okrajově se na celkovém exportu ČR podílejí Nanotechnologie a Průmyslové biotechnologie. Podíl exportu s produkty zařazenými do KETs na celkovém exportu je v ČR, s výjimkou Fotoniky, nižší než v součtu za členské státy EU-27.

Obr. 14 Porovnání exportu (plné body) a importu (prázdné body) ČR a EU s produkty zařazenými do KETs na celkovém exportu a importu. Na vodorovné ose je podíl exportu/importu produktů zařazených do KETs na celkovém exportu/importu pro součet za členské státy EU-27, na svislé ose jsou tytéž podíly pro ČR. Pokud se bod nachází nad plnou čarou, je podíl exportu/importu v ČR vyšší než v EU-27 a naopak. Hodnota je stanovena pro součet údajů za období 2008 až 2012. Zdroj: Databáze UN Comtrade.

29

Časový vývoj dovozu ČR v jednotlivých KETs v letech 2002 až 2013 je graficky znázorněn na obr. 15. Dovoz Pokročilých materiálů, který v roce 2013 tvořil přibližně 3,5 % celkového dovozu do ČR (což je necelá polovina dovozu všech produktů zařazených do KETs) má mírně stoupající tendenci. V Mikroa nanoelektronice, která je další KET s poměrně vysokým dovozem, je však patrná klesající tendence. Dovoz produktů spadajících do ostatních KETs je již značně nižší. Výjimkou je Fotonika, kde je patrný výrazný dovozu v letech 2008 až 2011, který lze z detailnějšího rozboru (viz kap. 6.1.4) přisoudit dovozu solárních panelů v souvislosti poskytovanou státní podporou. Na obrázku obr. 16 je znázorněn časový vývoj exportu ve stejném období. Vývoz produktů spadajících do KET Pokročilé materiály, který je nejvyšší ze všech KETs, má (podobně jako dovoz) mírně vzrůstající tendenci. Zřetelně také narůstá vývoz produktů zařazených do KET Mikro- a nanoelektronika. Ploché maximum ve vývozu produktů zařazených do KET Fotonika lze zřejmě přisoudit rexportu solárních panelů17. I když celková bilance zahraničního obchodu ČR vykazuje v posledních letech přebytek, bilance zahraničního obchodu v KETs je záporná. Jak je patrné z obr. 17, kde je porovnán vývoj importu a exportu s produkty zařazenými do KETs v EU-2718 a ČR v letech 2002 až 2012, v ČR značně převažuje dovoz nad vývozem. I když se export produktů zařazených do KETs ve sledovaném období zvýšil z přibližně 2,5 % na téměř 4 % celkového exportu ČR (v roce 2013 export dosáhl úrovně přibližně 5,2 mld. USD), dovoz se dlouhodobě pohybuje na úrovni cca 6 % až 7 % (cca 8,9 mld. USD v roce 2013). Celková bilance zahraničního obchodu tak v roce 2013 vykazovala schodek téměř 3,7 mld. USD. Jak je patrné z obr. 18, obchodní bilance ČR je dlouhodobě záporná v naprosté většině KETs. V některých KETs s výrazným dovozem, jako jsou KETs Mikro- a nanoelektronika a zejména Pokročilé materiály, schodek obchodní bilance v posledních letech roste. V ostaních KETs je již situace lepší, pouze ve Fotonice je opět patrný nárůst schodku v souvislosti s dovozem solárních panelů. Mírně záporná obchodní bilance je v KETs Pokročilé výrobní technologie, Nanotechnologie a Průmyslové biotechnologie. Pouze v KET Pokročilé výrobní technologie některých letech převažoval export na importem.

17 18

Údaje o reexportu v databázi UN Comtrade ČR chybí. V databázi UN Comtrade nebyly údaje o importu/exportu pro součet za členské státy EU-28 uvedeny

30

Obr. 15 Dovoz produktů spadajících do jednotlivých KETs do ČR jako procento celkového dovozu ČR v letech 2002 až 2013. Zdroj: Databáze UN Comtrade

Obr. 16 Vývoz produktů spadajících do jednotlivých KETs z ČR jako procento celkového vývozu ČR v letech 2002 až 2013. Zdroj: Databáze UN Comtrade

31

Obr. 17 Porovnání importu a exportu produktů využívajících KETs v ČR a EU-27 v letech 2002 až 2012. Údaje jsou v procentech celkového importu a exportu ČR, resp. EU-27. Zdroj: Databáze UN Comtrade

Obr. 18 Obchodní bilance ČR (v mil. USD) s produkty spadajícími do jednotlivých KETs v letech 2002 až 2013. Zdroj: Databáze UN Comtrade

32

6 Detailní analýza jednotlivých KETs 6.1 Fotonika •

Počet publikací ve Fotonice výrazně roste a narůstá i jejich podíl v celkovém publikačním výstupu ČR. Podíl publikací ve Fotonice roste rychleji než ve světě a ČR v současné době v podílu publikací ve Fotonice převyšuje světovou úroveň. VaV ve Fotonice je poměrně kvalitní a v ČR existuje řada pracovišť, kde vznikají vysoce kvalitní publikace, jejichž citovanost převyšuje světový průměr.

•

Také počet patentových přihlášek ve Fotonice v ČR roste, a to nejen u ÚPV, ale i u EPO a podle PCT. Podíl patentových přihlášek ve Fotonice v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT se v letech 2009 až 2012 dostal na úroveň, která je ve světě.

•

K rozvoji výzkumných kapacit ve Fotonice významným způsobem přispěly finanční prostředky ze Strukturálních fondů EU. V současné době je v rámci OP VaVpI budováno Evropské centrum excelence Extreme Light Infrastructure (ELI), které bude využito i pro VaV v jiných technologických oblastech. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou však v odvětvích, kde v zahraničí vzniká vysoký podíl patentových přihlášek, poměrně nízké.

•

Export i import s produkty zařazenými do KET Fotonika v ČR roste, celková bilance zahraničního obchodu je však záporná.

6.1.1 Bibliometrická analýza 6.1.1.1

Mezinárodní srovnání publikační aktivity ČR

V období mezi roky 2008 a 2012 bylo autory z ČR19 publikováno přibližně 2,8 tisíc publikací v oboru Fotoniky odpovídajících zadaným klíčovým slovům, což činilo zhruba 4,4 % celkového publikačního výstupu ČR. Fotonika patří v ČR mezi obory, kde podíl publikací v celkovém počtu publikací ČR je mírně nad podílem publikací ve Fotonice v celkovém světovém počtu publikací. Také podíl českých publikací ve Fotonice v celkovém světovém počtu publikací ve Fotonice je vyšší než celkový podíl publikací ČR ve světovém publikačním výstupu. Na obr. 19 je porovnán podíl zemí v celkovém světovém počtu publikací ve Fotonice (tj. podíl publikací nalezených s využitím klíčových slov v dané zemi ve Fotonice v celkovém světovém počtu publikací ve Fotonice). Dále je uvedena „specializace“ země ve Fotonice, která ukazuje, jak se podíl publikací ve Fotonice v celkovém počtu publikací dané země liší od podílu Fotoniky v celkové světové produkci publikací (údaj vyšší než 100 ukazuje, že podíl publikací ve Fotonice je dané zemi vyšší než odpovídá světovému průměru).

19

Jako česká publikace je považována každá, jejíž alespoň jeden autor uvedl českou afiliaci.

33

Obr. 19 Zastoupení zemí v celkovém světovém počtu publikací ve Fotonice v letech 2008 až 2012 a specializace zemí v této KET (pořadí zemí na vodorovné ose je podle jejich zastoupení v celkovém světovém počtu všech publikací). Zdroj: Web of Science Dominantní podíl světových publikací ve Fotonice pochází z USA, Číny, Německa a Japonska. Na rozdíl od USA, kde je míra zastoupení Fotoniky v národním publikačním výstupu mírně podprůměrná, je zastoupení Fotoniky v čínských, německých a japonských publikačních výstupech značně nadprůměrné. ČR se jako malá země na tvorbě publikací z Fotoniky sice významně nepodílí, avšak význam těchto publikací je v celkovém publikačním výstupu ČR mírně nad světovým průměrem. Ve světovém měřítku má Fotonika nejvyšší zastoupení v publikacích Singapuru, Tchaj-wanu, Jižní Koreje a Ruska. V případě Ruska se nejpravděpodobněji jedná o pokračování tradice ve výzkumu laserů a optickém výzkumu motivovaném vojenskými aplikacemi. Jak je patrné z obr. 20, počet publikací ve Fotonice v ČR roste rychleji než celkový publikační výstup ČR (ve Fotonice činil meziroční průměrný růst 4,5 %). Ve srovnání se světem podíl Fotoniky na publikačním výstupu ČR rostl mezi lety 2008 a 2012 přibližně stejně, jako světový podíl Fotoniky na globálním publikačním výstupu. Zemí s vysokým růstem počtu publikací ve Fotonice je Jižní Korea, kde počet publikací meziročně roste o 8,6 %. Na obr. 21 je znázorněna spolupráce ČR se zahraničními zeměmi v tvorbě publikací ve Fotonice. Jak je patrné z tohoto obrázku, v zahraniční spolupráci ve Fotonice dominují země, se kterými má ČR celkově nejrozsáhlejší spolupráci – tj. Německo, USA, Spojené království a Francie. Míra spolupráce ČR v této KET je však s většinou zemí podprůměrná, a z významných partnerských zemí mírně nadprůměrných hodnot dosahuje pouze spolupráce s Francií, Itálií a Polskem. Míra spolupráce s USA, které jsou z hlediska publikačních výstupů druhým nejvýznamnějším partnerem českých výzkumných pracovníků, je poněkud nižší. Naopak, relativně vysoké zastoupení společných publikací je v případě Japonska, se kterým celkově výzkumníci z ČR spolupracují poměrně málo.

34

Obr. 20 Porovnání počtu publikací ve Fotonice v letech 2008 až 2012 v ČR, Německu, Jižní Koreji a ve světě. Zdroj: Web of Science

Obr. 21 Společné publikace autorů z ČR s vybranými cizími zeměmi a index mezinárodní spolupráce ve Fotonice (pořadí zemí na vodorovné ose je podle zastoupení v celkovém počtu společných publikací s ČR). Zdroj: Web of Science

35

6.1.1.2

Nejvýznamnější výzkumné organizace podle publikační aktivity

Na obr. 22 jsou uvedeny počty publikací ve Fotonice publikované jednotlivými VO. Téměř tři čtvrtiny publikací ČR ve Fotonice pocházejí ze sedmi VO - Fyzikálního ústavu AV ČR, Českého vysokého učení technického v Praze (dále jen ČVUT v Praze), Univerzity Karlovy v Praze, Masarykovy univerzity v Brně, Vysokého učení technického v Brně (dále jen VUT v Brně), Univerzity Palackého v Olomouci, a Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (dále jen VŠB – TU v Ostravě). V ČR existuje řada pracovišť, kde vznikají vysoce kvalitní publikace, jejichž citovanost převyšuje světový průměr v tomto oboru. Jak z hlediska podílu na publikačním výstupu ČR, tak i citačního impaktu, zaujímá nejvýznamnější postavení Fyzikální ústav AV ČR. Dalšími VO, jejichž publikační výstupy dosahují v citovanosti světové excelence, patří zejména Univerzita Palackého v Olomouci, Fyzikální ústav AV ČR, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Univerzita Karlova v Praze a Ústav organické chemie a biochemie AV ČR (kde se však jedná pouze o malý počet publikací).

Obr. 22 Počty publikací VO z ČR ve Fotonice v letech 2008 až 2012 a jejich průměrná normalizovaná citovanost. Červená přerušovaná čára odpovídá jednotkové normalizované citovanosti, tj. průměrnému světovému citačnímu ohlasu. Publikace je každé instituci započítávaná jako celá bez ohledu na počet dalších spoluautorů. Součet procentuálních podílů proto může být větší než 100 %. Zdroj: Web of Science

36

6.1.2 Výdaje na VaV 6.1.2.1

Veřejné výdaje na VaV

K rozvoji výzkumných kapacit ve Fotonice významným způsobem přispívají finanční prostředky ze Strukturálních fondů EU (SF). V rámci OP VaVpI byl podpořen projekt velké infrastruktury pro VaVaI Extreme Light Infrastructure (ELI), která bude využita i v řadě další výzkumných směrů. Hlavní příjemci účelové podpory VaV v letech 2005 až 2013 jsou uvedeni na obr. 23. Z obrázku je patrné, že největším příjemcem byl Fyzikální ústav AV ČR. I po odečtení příspěvku na projekt výzkumné infrastruktury ELI (přibližně 15 procentních bodů), zůstává Fyzikální ústav AV ČR nejvýznamnějším příjemcem státní podpory ve Fotonice. Dalšími významnými příjemci státní podpory byla Univerzita Palackého v Olomouci a Univerzita Karlova v Praze.

Obr. 23 Hlavní příjemci účelové podpory VaV v KET Fotonika v letech 2005-2013, jejichž podíl převýšil 1,5 % z celkového objemu účelové podpory VaV v tomto období. Zdroj: IS VaVaI (databáze CEP), údaje pro rok 2013 mohou být neúplné. 6.1.2.2

Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru

Jak je patrné z obr. 24, ve světě je ve Fotonice podáváno nejvíce patentových přihlášek společnostmi působícími v NACE 267 - Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení (téměř 15 % z celkového počtu patentů přiřazených do této KET). Dalšími patentově významnými odvětvími je NACE 264 - Výroba spotřební elektroniky (cca 14 %) a NACE 261 - Výroba elektronických součástek a desek (cca 12 %). V ČR jsou však výdaje podniků na VaV v těchto odvětvích nízké a v roce 2011 nepřesáhly úroveň 200 mil. Kč. Poněkud vyšší podnikové výdaje na VaV byly v ČR v roce 2011 v NACE 201 - Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku, kde ve světě vzniká přibližně 9 % patentů z KET Fotonika (v případě ČR však pravděpodobně nepůjde o VaV týkající se fotoniky).

37

Obr. 24 Orientační porovnání výdajů na VaV v ČR v podnikatelském sektoru v odvětvích NACE, kde je v KET Fotonika podáván vyšší počet patentových přihlášek. Na vodorovné ose je uveden podíl patentových přihlášek v KET Fotonika, který ve světě podávají společnosti působící v různých odvětvích NACE, na svislé ose jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v ČR v roce 2011. Číselný údaj u bodu odpovídá třídění NACE (popis je uveden v tabulce). V obrázku jsou zařazena pouze odvětví, která se na patentových přihláškách ve Fotonice podílejí více než 2 %. Zdroj: ČSÚ a [2] NACE

Popis

201 205 231 261 262 263 264 265 267 271 274 289 291 293

Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku Výroba ostatních chemických výrobků Výroba skla a skleněných výrobků Výroba elektronických součástek a desek Výroba počítačů a periferních zařízení Výroba komunikačních zařízení Výroba spotřební elektroniky Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení Výroba elektrických osvětlovacích zařízení Výroba ostatních strojů pro speciální účely Výroba motorových vozidel a jejich motorů Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory

721

Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

38

Vysoké výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou v ČR zejména v odvětví NACE 721 - Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd (více než 5 mld. Kč v roce 2011), kde společnosti působící v tomto odvětví přihlašují přibližně 5 % patentů ve Fotonice. Poměrně vysoké podnikové výdaje na VaV jsou také v odvětví NACE 293 - Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory, NACE 289 - Výroba ostatních strojů pro speciální účely a NACE 271 - Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, do kterých sice ve světovém průměru spadá poměrně malý podíl patentů z této KET, avšak v ČR by se mohlo jednat o VaV zaměřený například na osvětlení pro automobilový průmysl nebo optická čidla pro stroje a zařízení. Jak bude uvedeno v dalším textu, v ČR je podáván vysoký počet patentových přihlášek zaměřených na osvětlení. V těchto souvislostech je poněkud zarážející, že v odvětví NACE 274 - Výroba elektrických osvětlovacích zařízení jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru nízké.

6.1.3 Patentová analýza 6.1.3.1

Mezinárodní srovnání patentové aktivity ČR

Na obr. 25 je znázorněn vývoj počtu patentových přihlášek subjektů z ČR u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), Evropského patentového úřadu (EPO), ostatních patentových úřadů ve světě a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT) v letech 2002 až 201220. Z obrázku je patrné, že počet patentových přihlášek ČR ve Fotonice zhruba od roku 2005 narůstá. Nejvyšší počet patentových přihlášek je podle očekávání u ÚPV. Na úrovni deseti přihlášek ročně se v posledních letech také pohybují patentové přihlášky podle PCT. U EPO a dalších zahraničních patentových úřadů je již počet patentových přihlášek nižší.

Obr. 25 Počet patentových přihlášek subjektů z ČR v KET Fotonika u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), Evropského patentového úřadu (EPO), ostatních patentových úřadů ve světě a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT) v letech 2002 až 2012. Údaje z roku 2011 a zejména z roku 2012 jsou neúplné. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 20

Údaje z let 2011 a 2012 jsou neúplné.

39

Jak je patrné z obr. 5 až obr. 9 na stránkách 21 až 24, Fotonika je z hlediska patentové aktivity (resp. podle indikátorů využívaných pro mezinárodní srovnání, viz kap. 4.2) nejkonkurenceschopnější KET v ČR. Jak je patrné z těchto obrázků i z obr. 25, význam této KET v patentové aktivitě ČR v posledních významně roste. Zároveň narůstá i podíl ČR ve světovém počtu mezinárodních patentových přihlášek z Fotoniky (tzv. „podíl na trhu“). Z uvedených obrázků je také vidět, že v letech 2002 až 2007 byl podíl patentových přihlášek ČR v celkovém světovém počtu přihlášek z Fotoniky značně pod celkovým podílem ČR ve světovém počtu patentových přihlášek. V letech 2009 až 2012 se jejich podíl již pohyboval přibližně na úrovni podílu ČR ve světovém počtu patentových přihlášek (tj. cca 0,15 % celkového počtu patentových přihlášek z tohoto oboru ve světě). Také „specializace“ ČR, ve které je srovnáván význam Fotoniky v patentových přihláškách ČR s významem Fotoniky v patentových přihláškách ve světě, roste a mezi lety 2009 a 2012 se již pohybovala na úrovni světového průměru a mírně převyšovala „specializaci“ EU-28. 6.1.3.2

Oborová struktura patentových přihlášek a nejvýznamnější přihlašovatelé

Jak je patrné z obr. 26, kde je uvedeno oborové rozdělení počtu patentových přihlášek podaných v letech 2002 až 2012 subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT, více než 40 % přihlášek bylo z osvětlení. Přibližně čtvrtina přihlášek byla zaměřena na problematiku přístrojů a zařízení, zhruba 20 % přihlášek se týkalo měření. Zbytek přihlášek21 (tj. cca 10 %) bylo z ostatních oborů.

Obr. 26 Oborové rozdělení patentových přihlášek z Fotoniky podaných subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

21

Vzhledem k tomu, že v patentových přihláškách je uváděno více oborů v mezinárodním patentovém třídění, může jedna přihlášek spadat do více oborů, a tedy součet podílů může přesahovat 100

40

Téměř polovina z těchto patentových přihlášek22 byla podána fyzickými osobami (viz obr. 27) a přibližně třetinu přihlašovatelů tvořily podniky. Vysoké školy a ústavy AV ČR podaly přibližně 10 % patentových přihlášek. Jak je patrné z tab. 1, VO z veřejného sektoru přihlašovaly patenty především u ÚPV (což zřejmě souvisí s hodnocením VaV podle platné metodiky), v případě podniků byly přihlášky již rovnoměrněji rozděleny mezi ÚPV, EPO a podle PCT. Soukromé osoby využívaly nejčastěji přihlášky podle PCT. Z podniků je nejvýznamnějším přihlašovatelem společnost ROBE lighting s.r.o. (resp. Robe show lighting s.r.o.). Dalšími významnými přihlašovateli jsou Hella Autotechnik, s.r.o., Optaglio s.r.o., Labio a.s. a CESNET. Z veřejného sektoru je nejvýznamnějším přihlašovatelem Ústav analytické chemie AV ČR. Dále následují Fyzikální ústav AV ČR, z vysokých škol byla nejaktivnější Univerzita Palackého v Olomouci, VUT v Brně a Technická univerzita v Liberci. Přehled nejvýznamnějších přihlašovatelů patentů je uveden v tab. 1.

Obr. 27 Přihlašovatelé patentů u ÚPV, EPO a podle PCT ve Fotonice v letech 2002 až 2012. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

22

Při výpočtu a v tabulkách s nejvýznamnějšími přihlašovateli nebyl zohledněn počet přihlašovatelů (tj. každá přihláška byla všem jejím přihlašovatelům počítána „celá“)

41

Tab. 1

Nejvýznamnější přihlašovatelé patentů u ÚPV, EPO a podle PCT ve Fotonice v letech 2002 až 2012. Zdroj: Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 Počty patentových přihlášek EPO ÚPV PCT Celkem 1 19 3 23 2 17 4 23 1 4 0 5 20 39 16 75 0 1 0 1 8 24 75 107 32 104 98 234

Sektor Vysoké školy Ústavy AV ČR Ústavy - ostatní Podniky Ostatní Fyzické osoby Celkem

Nejaktivnější přihlašovatelé (kteří mají čtyři a více přihlášek ve sledovaném období) Vysoké školy: Univerzita Palackého v Olomouci VUT v Brně Technická univerzita v Liberci Ústavy: Ústav analytické chemie AV ČR Fyzikální ústav AV ČR Podniky: Robe Lighting s.r.o. Robe Show Lighting s.r.o. HELLA Autotechnik, s.r.o. Optaglio s.r.o. Labio a.s. CESNET

0 0 1

4 3 3

0 1 0

4 4 4

0 0

7 3

0 1

7 4

6 1 2 3 2 1

1 3 5 0 2 3

3 2 0 3 2 1

10 6 7 6 6 5

6.1.4 Analýza zahraničního obchodu Časový vývoj exportu, importu a bilance zahraničního obchodu ČR s produkty spadajícími do jednotlivých KETs v letech 2002 až 2013 je uveden na obr. 15 až obr. 18 na stránkách 31 až 32. Z těchto obrázků je patrné, že zahraniční obchod ČR (export i import) s produkty zařazenými do KET Fotonika postupně narůstá. Výše importu v roce 2013 přesáhla 470 mil. USD (přibližně 0,33 % celkového importu do ČR), export v roce 2013 dosáhl výše téměř 300 mil. USD a podílel se tak přibližně na 0,18 % celkového exportu ČR. Import i export produktů zařazených do Fotoniky svojí výší rámcově odpovídá zahraničnímu obchodu ČR s produkty v KETs Pokročilé výrobní technologie, Nanotechnologie a Průmyslové biotechnologie. Celková bilance zahraničního obchodu ČR je v této KET záporná, avšak negativní saldo není příliš vysoké. Výjimku tvoří léta 2009 a 2010, kdy je patrný výrazný nárůst importu, který souvisí s dovozem fotovoltaických panelů (ve vazbě na poskytované dotace výrobcům solární energie). V letech 2011 a 2012 se objem dovozu navrátil k „normálním“ hodnotám. Na obr. 28 je uvedena detailnější oborová struktura exportu produktů spadajících do KET Fotonika, která byla stanovena z údajů o exportu v letech 2011 až 2013. Největší podíl exportu tvoří fotosensitivní zařízení, avšak je nutné si uvědomit, že významnou část může tvořit reexport solárních panelů dovozených do ČR. Dalším významnějším exportním artiklem jsou optické přístroje a nástroje nebo přístroje využívající optické záření.

42

Obr. 28 Detailnější oborová struktura exportu produktů spadajících do KET Fotonika. Zdroj: databáze UN Comtrade

43

6.2 Mikro- a nanoelektronika •

Počet publikací z Mikro- a nanoelektroniky roste mírně vyšším tempem než ve světě. Podíl publikací v Mikro- a nanoelektronice v celkovém publikačním výstupu je však v ČR nižší než ve světovém průměru. Také v této KET existují pracoviště realizující kvalitní VaV s výstupy, jejichž kvalita převyšuje světový průměr.

•

Patentová aktivita v Mikro- a nanoelektronice je ze všech KETs nejnižší a ČR je v podílu patentových přihlášek v Mikro- a nanoelektronice v celkovém počtu přihlášek hluboko pod světovým průměrem.

•

Veřejné prostředky na VaV přispěly k realizaci celé řady projektů VaVaI zaměřených na Mikro- a nanoelektroniku. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru nejsou v sektorech, kde ve světě vzniká v této KET nejvyšší podíl patentových přihlášek, vysoké.

•

Zahraniční obchod ČR (export i import) v KET Mikro- a nanoelektronika v ČR postupně narůstá. Mikro- a nanoelektronika se výraznou měrou podílí na celkovém dovozu do ČR a negativní saldo je podle očekávání vysoké (druhé nejvyšší po Pokročilých materiálech) a v posledních letech se mírně zvyšuje.



V období mezi lety 2008 a 2012 bylo v databázi Web of Science podle zadaných klíčových slov nalezeno zhruba 1,7 tisíc vědeckých prací z Mikro- a nanoelektroniky, které mají spoluautora z ČR, což je zhruba 2,6 % celkového publikačního výstupu ČR v uvedeném období, a poněkud méně než ve světě. Na rozdíl od Fotoniky je podíl publikací z Mikro- a nanoelektroniky poněkud pod celkovým podílem publikací ČR ve světovém publikačním výstupu23. Také v Mikro- a nanoelektronice pochází největší podíl světových publikací z USA, Číny, Německa a Japonska (viz obr. 29). Z obrázku je také patrné, že v této KET jsou ve světových publikacích více zastoupeny země, jako je Jižní Korea, Singapur a Tchaj-wan, což zřejmě souvisí s tím, že tyto země patří k významným světovým producentům elektroniky. ČR nemá příliš velký podíl ve světovém počtu publikací z tohoto oboru, a tak zastoupení Mikro- a nanoelektroniky v celkovém počtu publikací ČR je poněkud nižší než v případě Fotoniky. Jak je patrné z obr. 30, počet publikací v Mikro- a nanoelektronice v ČR roste rychleji než celkový publikační výstup ČR (v Mikro- a nanoelektronice činil meziroční průměrný růst 6,2 %, celkový počet ČR publikací meziročně narůstal o 3,4 %). Podíl publikací z Mikro- a nanoelektroniky v ČR v tomto období v ČR rostl i poněkud rychleji než jejich podíl ve světě. V zahraniční spolupráci v Mikro- a nanoelektronice dominují země, se kterými má ČR celkově nejrozsáhlejší spolupráci – Německo, USA, Spojené království a Francie (viz obr. 31). Spolupráce je však s většinou zemí spíše podprůměrná. Vysoce nadprůměrná spolupráce je například s Malajsií, a dále se Singapurem a Japonskem. Za pozornost také stojí poměrně intenzivní spolupráce autorů z ČR s kolegy ze Slovenska.

23

Je nutné si však uvědomit, že se jedná pouze o rámcový počet, který odpovídá zadaným klíčovým slovům.

44

Obr. 29 Zastoupení zemí v celkovém světovém počtu publikací v letech 2008 až 2012 a specializace zemí v této KET (pořadí zemí na vodorovné ose je podle zastoupení v celkovém světovém počtu všech publikací). Zdroj: Web of Science Science

Obr. 30 Porovnání počtu publikací v Mikro- a nanoelektronice 2008 až 2012 v ČR, Německu, Jižní Koreji a ve světě. Zdroj: Web of Science Science

45

Obr. 31 Společné publikace autorů z ČR s vybranými cizími zeměmi a index mezinárodní spolupráce v Mikro- a nanoelektronice (pořadí zemí na vodorovné ose je podle zastoupení v celkovém počtu společných publikací s ČR). Zdroj: Web of Science

6.2.1.2


Celkové počty vědeckých prací v Mikro- a nanoelektronice publikovaných mezi lety 2008 a 2012 jednotlivými VO z ČR jsou přehledně znázorněny na obr. 32. V Mikro- a nanoelektronice patří mezi publikačně nejaktivnější VO Fyzikální ústav AV ČR, Univerzita Karlova v Praze, VUT v Brně a ČVUT v Praze. Tyto vědecké práce mají citovanost mírně nad světovým průměrem nebo se světovému průměru blíží. Mezi nejvíce citované patří vědecké práce z Univerzity Palackého v Olomouci, Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Ústavu fyzikální chemie AV ČR.

46

Obr. 32 Počty publikací výzkumných institucí z ČR v Mikro- a nanoelektronice v letech 2008 až 2012 a jejich průměrná normalizovaná citovanost. Červená přerušovaná čára odpovídá jednotkové normalizované citovanosti, tj. průměrnému světovému citačnímu ohlasu. Publikace je každé instituci započítávaná jako celá bez ohledu na počet dalších spoluautorů. Součet procentuálních podílů proto může být větší než 100 %. Zdroj: Web of Science



Hlavní příjemci účelové podpory VaV v Mikro- a nanoelektronice, kteří byli s využitím klíčových slov identifikováni v IS VaVaI v letech 2005 až 2013, jsou uvedeni na obr. 33. Největším příjemcem byl Fyzikální ústav AV ČR, který získal necelých 30 % účelové podpory, která byla určena pro podporu VaV aktivit v KET Mikro- a nanoelektronika. Dalšími významnými příjemci jsou ČVUT v Praze, VUT v Brně a VŠCHT v Praze. Podíl v rozsahu přibližně 1 až 2 % celkové účelové podpory v této KET získaly také tři podnikatelské subjekty - ON Semiconductor, Solartec a BD Sensors.

47

Obr. 33 Hlavní příjemci účelové podpory VaV v KET Mikro- a nanoelektronika v letech 2005-2013, jejichž podíl převýšil 1 % z celkového objemu účelové podpory VaV v tomto období. Zdroj: IS VaVaI (databáze CEP), údaje pro rok 2013 mohou být neúplné.

6.2.2.2


Jak je patrné z obr. 34, v KET Mikro- a nanoelektronika podle očekávání vzniká ve světě nejvyšší podíl patentů v odvětví NACE 261 - Výroba elektronických součástek a desek. Zde jsou však v ČR výdaje na VaV v podnikatelském sektoru velmi nízké a v roce 2011 nepřesáhly 200 mil. Kč. VaV zaměřený na mikroelektroniku může být také realizován v odvětvích NACE 271 - Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, případně i NACE 289 Výroba ostatních strojů pro speciální účely či NACE 293 - Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory, kde jsou v ČR výdaje na VaV v podnikatelském sektoru naopak poměrně vysoké. Více než 0,5 mld. Kč činily v roce 2011 také podnikové výdaje na VaV v odvětví NACE 201 Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku, kde ve světě vzniká téměř 10 % patentových přihlášek v KET Mikro- a nanoelektronika(viz obr. 34). V ostatních odvětvích s vyšší patentovou aktivitou v této KET jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v ČR již nižší. Podobně jako ve Fotonice i v této KET jsou podnikatelské výdaje na VaV v odvětvích, kde ve světě vzniká nejvyšší podíl patentových přihlášek (zejména NACE 261 - Výroba elektronických součástek a desek), poměrně nízké. Relativně vysoké podnikové výdaje na VaV jsou však v dalších odvětvích, kde by mohl být realizován VaV zaměřený na oblast mikroelektroniky, jako je NACE 271 - Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení či odvětví NACE 289 - Výroba ostatních strojů pro speciální účely.

48

Obr. 34 Orientační porovnání výdajů na VaV v ČR v podnikatelském sektoru v odvětvích NACE, kde je v KET Mikro- a nanoelektronika podáván vyšší počet patentových přihlášek. Na vodorovné ose je uveden podíl patentových přihlášek v KET Mikro- a nanoelektronika, který ve světě podávají společnosti působící v různých odvětvích NACE, na svislé ose jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v ČR v roce 2011. Číselný údaj u bodu odpovídá třídění NACE (popis je uveden v tabulce). V obrázku jsou zařazena pouze odvětví, která se na patentových přihláškách v Mikro- a nanoelektronice podílejí více než 2 %. Zdroj: ČSÚ a [2] NACE

Popis

201 261 262 263 264 265 267 271 289 293

Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku Výroba elektronických součástek a desek Výroba počítačů a periferních zařízení Výroba komunikačních zařízení Výroba spotřební elektroniky Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení Výroba ostatních strojů pro speciální účely Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla a jejich motory

721

Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

49



Na obr. 35 je znázorněn časový vývoj počtu patentových přihlášek subjektů z ČR u ÚPV, EPO, ostatních patentových úřadů ve světě a podle Smlouvy o patentové spolupráci (PCT) v letech 2002 až 2012. Počet patentových přihlášek ČR v této KET je výrazně nižší než ve Fotonice. I když je v druhé polovině minulého desetiletí patrný jistý nárůst publikační aktivity, počet přihlášek, a to zejména mezinárodních patentových přihlášek, roste velmi pomalu, a jejich počet se pohybuje v jednotkách přihlášek ročně a značně kolísá.

Obr. 35 Počet patentových přihlášek subjektů z ČR v KET Mikro- a nanoelektronika u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), Evropského patentového úřadu (EPO), ostatních patentových úřadů ve světě a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT) v letech 2002 až 2012. Údaje z roku 2011 a zejména z roku 2012 jsou neúplné. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

Jak je patrné z obr. 5 až obr. 9 na stránkách 21 až 24, v Mikro- a nanoelektronice je patentová aktivita ČR nejnižší. Význam Mikro- a nanoelektroniky v mezinárodní patentové aktivitě ČR je společně s KET Nanotechnologie nejnižší ze všech KETs, čemuž odpovídá i velice nízký podíl patentových přihlášek z Mikro- a nanoelektroniky ve světovém počtu přihlášek v této KET (méně než 0,05 %). Také indikátor „specializace“ je pro ČR hluboko pod světovým průměrem i hodnotou pro průměr členských států EU-28. 6.2.3.2


Necelé tři čtvrtiny patentových přihlášek z Mikro- a nanoelektroniky podaných v letech 2002 až 2012 subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT se týkalo polovodičů. Přibližně 13 % patentových přihlášek bylo zaměřeno na přístroje a zařízení, zhruba 10 % patentových přihlášek se týkalo problematiky testování, zesilovačů a nanoelektroniky (viz obr. 36). Více než 60 % přihlašovatelů byly fyzické osoby (viz obr. 37), což je poněkud více než v případě Fotoniky. Přibližně 16 % přihlašovatelů tvořily VŠ, přibližně 10 % přihlašovatelů tvořily ústavy AV ČR.

50

Pouze 13 % přihlášek bylo podáno podniky, což je opět výrazně méně, než v případě Fotoniky. Podobně jako v ostatních KETs, i v případě Mikro- a nanoelektroniky je většina přihlášek z veřejných VO podávána pouze u ÚPV. Poněkud překvapivé je, že i většina přihlášek z podniků byla učiněna pouze u ÚPV. Jak vyplývá z tab. 2, z podniků byla nejvýznamnějším přihlašovatelem společnost Polovodiče a.s. Z veřejných výzkumných institucí byl v této KET výrazně nejaktivnější Fyzikální ústav AV ČR. Z VŠ bylo nejvýznamnějším přihlašovatelem ČVUT v Praze (fakulta elektrotechnická), více než jednu přihlášku podaly také VUT v Brně a Česká zemědělská univerzita v Praze.

Obr. 36 Oborové rozdělení patentových přihlášek z Mikro- a nanoelektroniky podaných subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

Obr. 37 Přihlašovatelé patentů u ÚPV, EPO a podle PCT v Mikro- a nanoelektronice. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

51

Tab. 2

Nejvýznamnější přihlašovatelé patentů u ÚPV, EPO a podle PCT v Mikro- a nanoelektronice v letech 2002 až 2012. EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 Počty patentových přihlášek EPO ÚPV PCT Celkem 1 11 3 15 2 5 3 10 0 0 0 0 3 8 1 12 0 0 0 0 5 16 37 58 11 40 44 95


Nejaktivnější přihlašovatelé (kteří mají dvě více přihlášek ve sledovaném období) Vysoké školy: ČVUT v Praze 0 7 2 9 VUT v Brně 0 3 0 3 Česká zemědělská univerzita v Praze 1 0 1 2 Ústavy: Fyzikální ústav AV ČR 2 3 3 8 Podniky: Polovodiče a.s. 0 5 0 5 NEE Innovations, s.r.o. 1 0 1 2

6.2.4 Analýza zahraničního obchodu Vývoj exportu, importu a bilance zahraničního obchodu ČR s produkty využívajícími Mikro- a nanoelektroniku v letech 2002 až 2012 je uveden na obr. 15 až obr. 18 na stránkách 31 až 32. Z těchto obrázků je patrné, že v této KET zahraniční obchod ČR (export i import) postupně narůstá. Z porovnání údajů o exportu a importu však vyplývá, že celková bilance ČR je záporná. Mikro- a nanoelektronika se výraznou měrou podílí na celkovém dovozu do ČR a negativní saldo je podle očekávání vysoké (druhé nejvyšší po Pokročilých materiálech) a v posledních letech se dále zvyšuje. Mírně také roste export produktů zařazených do Mikro- a nanoelektroniky a v současné době je druhým nejvyšším po Pokročilých materiálech. Nejvýznamnější složku exportu v Mikro- a nanoelektronice tvoří procesory a řídící jednotky, které se podílejí téměř na 90 % exportu v této KET (viz obr. 38). Přibližně z 8 % se na exportu v této KET podílejí také integrované obvody a necelými 4 % paměti.

52

Obr. 38 Detailnější oborová struktura exportu produktů spadajících do Mikro- a nanoelektroniky. Zdroj: databáze UN Comtrade

53

6.3 Nanotechnologie •

Počet publikací z Nanotechnologií ve světě i v ČR vzrostl mezi lety 2008 a 2012 o téměř 70 %, což je nejvíce ze všech KETs. V podílu publikací v Nanotechnologiích v celkovém počtu publikací dosahuje ČR přibližně 85 % světového průměru, což je úroveň blízká většině zemí EU-15. Také v této KET v ČR existují pracoviště, která realizují výzkum mezinárodní kvality.

•

Počet patentových přihlášek ČR v Nanotechnologiích u EPO a podle PCT je však velmi nízký, strmě naopak narůstá počet patentových přihlášek podaných u ÚPV. Jelikož i světový počet patentových přihlášek je v této KET nízký, podíl patentových přihlášek v Nanotechnologiích v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT mírně převyšuje světový průměr.

•

Také v KET Nanotechnologie veřejné prostředky na VaV výrazně přispěly k rozvoji VaV infrastruktury. S využitím SF EU jsou v současné době budována výzkumná i technologicky zaměřená centra (například Středoevropský technologický institut - CEITEC), což vytváří předpoklady pro další rozvoj této technologické oblasti. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou v odvětvích, kde ve světě vzniká vysoké množství patentových přihlášek, poměrně vysoké.

•

Zahraniční obchod s produkty spadajícími do Nanotechnologií je ze všech KETs nejnižší. Také v této KET je bilance zahraničního obchodu dlouhodobě záporná.



Počet vědeckých prací z Nanotechnologií registrovaných v letech 2008 až 2012 v databázi Web of Science, které odpovídaly stanoveným klíčovým slovům a měly alespoň jednoho spoluautora z ČR, přesáhl 1,6 tisíc (přibližně 2,5 % celkového počtu publikací ČR). Tento podíl je však poněkud nižší než ve světovém průměru - ČR dosahuje zastoupení publikací z této KET přibližně 85 % světového průměru, což je úroveň blízká většině zemí EU-15. Jak je patrné z obr. 39, kde je znázorněno zastoupení jednotlivých zemí v celkovém světovém počtu publikací v Nanotechnologiích v letech 2008 až 2012, přibližně polovinu publikací v tomto období vyprodukovaly společně Čína a USA (zastoupení čínských publikací téměř o 5 procentních bodů vyšší než zastoupení prací z USA). Z obrázku je také patrné, že podíl Nanotechnologií v celkovém publikačním výstupu Číny je přibližně dvojnásobný ve srovnání se světem. Obdobně vysoký podíl publikací v Nanotechnologii ve svých publikacích vykazují další asijské země, jako je Indie, Jižní Korea a Tchaj-wan. Většina rozvinutých zemí má ve svých publikačních výstupech podíl publikací zaměřených na Nanotechnologie spíše podprůměrný24. Několik nových zemí EU (Bulharsko, Slovinsko, Litva) vykazují také výrazně nadprůměrného zastoupení této KET v publikačním výstupu, ale jedná se pouze o objemy publikací na úrovni několika set za toto pětileté období. Počet publikací v Nanotechnologiích narůstal v období 2008 až 2012 nejrychleji ze všech šesti KETs. Mezi lety 2008 a 2012 světový počet publikací vzrostl o téměř 70 %. Čínská publikační produkce se během těchto pěti let přibližně zdvojnásobila (viz obr. 40). Také v ČR počet publikací v Nanotechnologiích výrazně narůstal, a ČR se v uvedeném časovém intervalu v nárůstu vyrovnala světovému průměru (v některých letech byl nárůst v ČR dokonce vyšší než světový). Jak je vidět na obr. 40, v USA i v Německu dynamika růstu značně zaostávala za světem. 24

Je však nutno vzít v úvahu, že vysoký počet čínských publikací zaměřených na Nanotechnologie značně ovlivňuje zastoupení ostatních zemí.

54

Obr. 39 Zastoupení zemí v celkovém světovém počtu publikací v Nanotechnologiích v letech 2008 až 2012 a specializace zemí v této KET (pořadí zemí na vodorovné ose je podle zastoupení v celkovém světovém počtu všech publikací). Zdroj: Web of Science

Obr. 40 Porovnání počtu publikací v Nanotechnologiích v letech 2008 až 2012 v ČR a vybraných zemích ve srovnání se světem. Zdroj: Web of Science

55

Mezinárodní spolupráce ČR, měřená zastoupením publikací připravených v mezinárodní spolupráci v Nanotechnologiích v celkovém počtu společných publikací, je spíše podprůměrná (obr. 41). Nejvíce publikací v Nanotechnologiích bylo vytvořeno ve spolupráci s Německem (více než 8 %), avšak i jejich podíl je přibližně o 15 % nižší, než činí celkový podíl společných publikací ČR s Německem. Výrazně nadprůměrná je společná publikační aktivita s Japonskem, Řeckem, Srbskem a Singapurem a Malajsií. V případě posledních dvou zmíněných zemí se však jedná přibližně o 20 společných publikací ve sledovaném pětiletém intervalu25.

Obr. 41 Společné publikace autorů z ČR se zahraničními zeměmi a index mezinárodní spolupráce v Nanotechnologiích (pořadí zemí na vodorovné ose je podle zastoupení v celkovém počtu společných publikací s ČR). Zdroj: Web of Science

6.3.1.2


V publikacích je nejvíce zastoupena Univerzita Karlova v Praze, z níž pocházela přibližně jedna třetina publikací ČR v Nanotechnologiích v letech 2008 až 2012. Průměrná normalizovaná citovanost těchto prací byla přibližně 10 % nad světovým průměrem. Druhou nejvíce zastoupenou institucí je Ústav makromolekulární chemie AV ČR, který se podílí téměř na čtvrtině publikací a jehož práce vykazují excelentní citovanost značně nad světovým průměrem. Třetí největší podíl na publikačním výstupu ČR má Univerzita Palackého v Olomouci, přičemž průměrná citovanost byla více než 50 % nad světovým průměrem. Vysoký podíl v celkovém počtu publikací mají také Fyzikální ústav AV ČR a VŠCHT v Praze. S podílem mezi 10 a 18 % je několik dalších VO, jejichž publikace dosahují výrazně nadprůměrné citovanosti (viz obr. 42). S relativně nízkými podíly od jednoho do několika procent je zastoupeno deset institucí, jejichž publikace vykazují excelentní citovanost, v několika případech blížící se 25

Tento nízký počet může být významně ovlivněn např. společným hostováním českých a cizích výzkumníků na pracovištích v třetích zemích a nemusí tak svědčit o systematické bilaterální spolupráci.

56

dvojnásobku světového průměru. To může indikovat relativně malé, avšak světově excelentní výzkumné týmy v oboru.

Obr. 42 Počty publikací výzkumných institucí z ČR v Nanotechnologiích v letech 2008 až 2012 a jejich průměrná normalizovaná citovanost. Červená přerušovaná čára odpovídá jednotkové normalizované citovanosti, tj. průměrnému světovému citačnímu ohlasu. Publikace je každé instituci započítávaná jako celá bez ohledu na počet dalších spoluautorů. Součet procentuálních podílů institucí proto převyšuje 100 %. Zdroj: Web of Science



Na obr. 43 jsou vedeny instituce, které v letech 2008 až 2012 získaly více než 2 % celkové účelové podpory VaV v KET Nanotechnologie. Nejvyšší podíl získala Masarykova Univerzita v Brně (přibližně

57

11 % z celkového počtu prací ČR publikovaných v letech 2008 až 2012 v Nanotechnologiích) následovaná Fyzikálním ústavem AV ČR (9 %), Univerzitou Palackého v Olomouci a Technickou univerzitou v Liberci (přibližně po 8 %). V této skupině je pouze jeden podnikatelský subjekt (SYNPO, a. s.; 2,3 % státní podpory). Je však nutno vzít v úvahu, že většina statní podpory Masarykovy univerzity v Brně byla určena na financování velké výzkumné infrastruktury Středoevropský technologický institut - CEITEC, jejíž budoucí výzkumný program převážně biomedicínského zaměření zasahuje do širokého oborového spektra a aplikace nanotechnologií v medicíně jsou pouze jeho častí.

Obr. 43 Hlavní příjemci účelové podpory VaV v KET Nanotechnologie v letech 2005 až 2013, jejichž podíl převýšil 1,5 % z celkového objemu účelové podpory VaV v tomto období. Zdroj: IS VaVaI (databáze CEP), údaje pro rok 2013 mohou být neúplné.

6.3.2.2


Jak je patrné z obr. 44, v Nanotechnologiích je ve světě podáváno nejvíce patentových přihlášek v podnicích působících v odvětvích NACE 721 - VaV v oblasti přírodních a technických věd, které se na celkovém počtu patentových přihlášek v této KET podílejí více než 20 %. V ČR podnikové výdaje na VaV přesáhly v tomto odvětví částku 5 mld. Kč, což je výrazně více než ve většině jiných odvětví. Poměrně vysoký podíl patentových přihlášek ve světě také vzniká v odvětvích NACE 201 - Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku a NACE 261 - Výroba elektronických součástek a desek (v obou odvětvích je to přibližně 10 % z celkového počtu patentových přihlášek v této KET). V těchto odvětvích jsou však v ČR výdaje na VaV v podnikatelském sektoru nižší (nízké jsou zejména v odvětví NACE 261).

58

Obr. 44 Orientační porovnání výdajů na VaV v ČR v podnikatelském sektoru v odvětvích NACE, kde je v KET Nanotechnologie podáván vyšší počet patentových přihlášek. Na vodorovné ose je uveden podíl patentových přihlášek v KET Nanotechnologie, který ve světě podávají společnosti působící v různých odvětvích NACE, na svislé ose jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v ČR v roce 2011. Číselný údaj u bodu odpovídá třídění NACE (popis je uveden v tabulce). V obrázku jsou zařazena pouze odvětví, která se na patentových přihláškách v Nanotechnologiích podílejí více než 2 %. Zdroj: ČSÚ a [2] NACE 201 261 262 264 265 267 271 721

Popis Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku Výroba elektronických součástek a desek Výroba počítačů a periferních zařízení Výroba spotřební elektroniky Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

59



V Nanotechnologiích od roku 2006 velmi strmě roste počet patentových přihlášek podaných u ÚVP (viz obr. 45). Mezi lety 2006 a 2011 jejich počet vzrostl desetinásobně ze čtyř na více než 40. Počet patentových přihlášek u EPO, podle PCT i u dalších zahraničních patentových úřadů však zůstává po celé sledované období prakticky na nule. To svědčí o tom, že se pravděpodobně jedná o patentové přihlášky s nepříliš vysokou komerční hodnotou, které mohou například vznikat v souvislosti s hodnocením VaV a rozdělováním institucionální podpory VO podle jeho výsledků, v němž jsou zohledněny i patentové přihlášky u ÚPV.

Obr. 45 Počet patentových přihlášek subjektů z ČR v KET Nanotechnologie u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), Evropského patentového úřadu (EPO), ostatních patentových úřadů ve světě a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT) v letech 2002 až 2012. Údaje z roku 2011 a zejména z roku 2012 jsou neúplné. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

Význam Nanotechnologií v patentové aktivitě ČR je tedy velmi nízký, a je nejnižší ze všech KETs (viz obr. 7 na str. 23). Vzhledem k tomu, že i celkový větový počet patentových přihlášek v Nanotechnologiích není vysoký, ČR v indikátoru Specializace převyšuje světový průměr (viz obr. 8 na str. 23), a také podíl ČR v celkovém světovém počtu patentových přihlášek v Nanotechnologiích je vyšší než v ostatních KETs (pokud byly v daném roce podány alespoň dvě patentové přihlášky v Nanotechnologiích, viz obr. 9 na str. 24). 6.3.3.2


Jak je patrné z obr. 46, naprostá většina přihlášek (85 %) se týká nanostruktur. Dalšími „významnějšími“ obory jsou nanomateriály (7 %přihlášek) a nanobiotechnologie (6 % přihlášek). V ostatních oborech bylo podáno pouze několik přihlášek.

60

Obr. 46 Oborové rozdělení patentových přihlášek z Nanotechnologií podaných subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

Struktura přihlašovatelů v Nanotechnologiích se poněkud liší od struktury přihlašovatelů v jiných KETs (viz obr. 47). Více než 40 % přihlašovatelů jsou podniky, což je více než v ostatních KETs, avšak naprostá většina podniků (více než 90 %) podala zatím pouze přihlášku u ÚPV. Podíl fyzických osob je nižší než v ostatních KETs (pouze 12 % z celkového počtu přihlašovatelů), což zřejmě souvisí s tím, že se jedná o náročnou technologii, která vyžaduje znalosti z oboru a speciální technologické vybavení. Nejaktivnější VO veřejného sektoru je Technická univerzita v Liberci, dále následují ČVUT v Praze, VŠCHT v Praze a Univerzita Karlova v Praze. Ústavy AV ČR byly méně aktivní, nejvíce se na přihláškách podílejí Ústav anorganické chemie AV ČR, Ústav makromolekulární chemie AV ČR a Ústav experimentální medicíny AV ČR (viz tab. 3). Z podniků je daleko nejaktivnější společnost Elmarco s.r.o. Poměrně aktivní jsou také společnosti Royal Natural Medicine, s.r.o., Student Science, s.r.o., Precheza, a.s. a České technologické centrum pro anorganické pigmenty, a.s. (viz tab. 3).

61

Obr. 47 Přihlašovatelé patentů u ÚPV, EPO a podle PCT v KET Nanotechnologie. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 Tab. 3

Nejvýznamnější přihlašovatelé patentů u ÚPV, EPO a podle PCT v Nanotechnologiích v letech 2002 až 2012. EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 Počty patentových přihlášek EPO ÚPV PCT Celkem 4 65 5 74 0 31 1 32 0 6 0 6 3 96 3 102 0 0 0 0 0 13 17 30 7 211 26 244


Nejaktivnější přihlašovatelé (kteří mají čtyři a více přihlášek ve sledovaném období) Vysoké školy: Technická univerzita v Liberci 3 21 1 ČVUT v Praze 1 9 1 VŠCHT v Praze 0 7 1 Univerzita Karlova v Praze 0 8 0 VŠB - TU Ostrava 0 5 1 Univerzita Palackého v Olomouci 0 5 1 Ústavy Ústav anorganické chemie AV ČR 0 8 0 Ústav makromolekulární chemie AV ČR 0 7 0 Ústav experimentální medicíny AV ČR 0 7 0 Fyzikální ústav AV ČR 0 3 1 Podniky Elmarco s.r.o. 2 30 1 Royal Natural Medicine, s.r.o. 0 4 1 Student Science, s.r.o. 0 4 0 Precheza, a.s. 0 4 0 0 4 0 České technologické centrum pro anorganické pigmenty, a.s.

62

25 11 8 8 6 6 8 7 7 4 33 5 4 4 4

6.3.4 Analýza zahraničního obchodu Vývoj exportu, importu a bilance zahraničního obchodu ČR s produkty zařazenými do Nanotechnologií v letech 2002 až 2012 je uveden na obr. 15 až obr. 18 na stránkách 31 až 32. Zahraniční obchod s produkty využívajícím Nanotechnologie je nízký (po KET Průmyslové biotechnologie nejnižší). Export produktů zařazenými do Nanotechnologií však v posledních letech poněkud roste. Import však značně převažuje export a bilance zahraničního obchodu je dlouhodobě záporná. Jak je patrné z obr. 48, více než dvě třetiny exportu tvoří uhlík a jeho formy (v případě nanotechnologií by se mohlo jednat o čerň). Další významnější složkou jsou barvy a skleněné frity (například tenké trubičky spečené do kruhové desky s různou velikostí pórů, které jsou využívány jako filtry).

Obr. 48 Detailnější oborová struktura exportu produktů spadajících do KET Nanotechnologie. Zdroj: databáze UN Comtrade

63

6.4 Průmyslové biotechnologie •

Podíl publikací v Průmyslových biotechnologiích v celkovém počtu publikací je v ČR poměrně nízký a pohybuje se přibližně na polovině světového průměru. Meziroční nárůst počtu publikací je však v ČR téměř dvojnásobný ve srovnání s meziročním nárůstem celkového publikačního výstupu ČR.

•

Počet patentových přihlášek u EPO a podle PCT není v Průmyslových biotechnologiích příliš vysoký, pohybuje se v jednotkách ročně a má mírně klesající tendenci. Podíl patentových přihlášek ČR v Průmyslových biotechnologiích v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT je pod světovým průměrem.

•

S využitím finančních prostředků ze SF byl podpořen projekt velké infrastruktury pro VaVaI Biotechnologické a biomedicínské centrum (BIOCEV), kde Průmyslové biotechnologie budou tvořit jednu z částí výzkumných programů. Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru jsou v odvětvích, kde je v Průmyslových biotechnologiích podáváno nejvíce patentových přihlášek, poměrně vysoké.

•

Export a import produktů spadajících do KET Průmyslové biotechnologie je nejnižší ze všech KETs. Bilance zahraničního je, podobně jako v naprosté většině KETS, záporná.



V letech 2008 až 2012 bylo v ČR publikováno více než tisíc vědeckých prací, které lze s využitím zvolených klíčových slov zařadit do KET Průmyslové biotechnologie (přibližně 2 % z celkového počtu publikací ČR v tomto období). Světový podíl publikací v Průmyslových biotechnologiích v tomto období (s využitím stejných klíčových slov) činil přibližně 3,5 % celkového počtu publikací, což je poněkud více než v ČR. Téměř čtvrtina publikací z Průmyslových biotechnologií v letech 2008 až 2012 pocházela z USA, příspěvek druhé Číny byl přibližně poloviční (viz obr. 49). Ve srovnání se světovým průměrem je zastoupení Průmyslových biotechnologií v celkovém počtu čínských publikací mírně nad světovým průměrem, V USA je tomu naopak. Vysoce nad světovým průměrem jsou Průmyslové biotechnologie zastoupeny v publikacích některých asijských zemí, jako je například Jižní Korea, Indie a Malajsie. Z evropských zemí je nadprůměrně tato KET zastoupena v publikacích Portugalska, Finska a Irska. K zemím s relativně vysokým podílem této KET v publikačních výstupech patří i Litva a Bulharsko, avšak absolutní počet publikačních výstupů těchto zemí je velmi nízký. V ČR je podíl publikací v této KET přibližně 15 % pod světovým průměrem. Počet publikací v Průmyslových biotechnologiích ve světě roste rychleji než celkový počet publikací. Vysoký nárůst je patrný zejména v Číně, kde se jejich počet mezi lety 2008 a 2012 zvyšoval více než třikrát rychleji než ve světovém průměru (obr. 50). Také v ČR publikační aktivita v Průmyslových biotechnologiích roste. Průměrný meziroční růst počtu publikací v této KET v ČR činil přibližně 11 %, což je necelý dvojnásobek průměrného meziročního růstu celkového publikačního výstupu ČR. Dynamika publikační aktivity českých výzkumníků svědčí o rozvoji VaV aktivit v oborech spadajících do této KET a růstu váhy těchto oborů v národním VaV.

64

Obr. 49 Zastoupení zemí v celkovém světovém počtu publikací v Průmyslových biotechnologiích v letech 2008 až 2012 a specializace zemí v této KET (pořadí zemí na vodorovné ose je podle zastoupení v celkovém světovém počtu všech publikací). Zdroj: Web of Science

Obr. 50 Porovnání počtu publikací v Průmyslové biotechnologii i v letech 2008 až 2012 v ČR a vybraných zemích ve srovnání se světem. Zdroj: Web of Science

65

Na obr. 51 jsou uvedeny počty a podíly společných publikací ČR s partnery z cizích zemí. Na rozdíl od ostatních KETs největší podíl společných publikací byl vytvořen ve spolupráci s USA, a nikoliv s Německem, které je podle počtu publikací celkově nejvýznamnějším partnerem. Úroveň spolupráce je však v této KET s většinou zemí podprůměrná. Výjimku tvoří pouze Maďarsko a Izrael, s nimiž je spolupráce vyšší, než je průměr. Na úrovni průměru je v Průmyslových biotechnologiích zahraniční spolupráce se Slovenskem, Itálií, Norskem, Slovinskem a Bulharskem.

Obr. 51 Společné publikace autorů z ČR s vybranými cizími zeměmi a index míry mezinárodní spolupráce v Průmyslové biotechnologii (pořadí zemí na vodorovné ose je podle zastoupení v celkovém počtu českých publikací). Zdroj: Web of Science

6.4.1.2


Na obr. 52 jsou uvedeny VO, které se v letech 2008 až 2012 podílely alespoň jedním procentem na publikačním výstupu ČR. Přibližně čtvrtina publikací má alespoň jednoho autora z Univerzity Karlovy v Praze a téměř tři čtvrtiny publikací v této KET má jednoho nebo více autorů ze čtyř VO - z Univerzity Karlovy v Praze, Mikrobiologického ústavu AV ČR, VŠCHT v Praze a Masarykovy univerzity v Brně. Světového průměru v citovanosti dosahují publikační výstupy Mikrobiologického ústavu AV ČR a Masarykovy univerzity v Brně. Výrazně nadprůměrné citovanosti dosahují publikační výstupy pouze několika VO - Ústavu experimentální medicíny AV ČR, Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky AV ČR, které však přispěly k celkovému českému publikačnímu výstupu v této KET pouze na úrovni jednotek procent.

66

Obr. 52 Počty publikací výzkumných institucí z ČR v Průmyslové biotechnologii v letech 2008 až 2012 a jejich průměrná normalizovaná citovanost. Červená přerušovaná čára odpovídá jednotkové normalizované citovanosti, tj. průměrnému světovému citačnímu ohlasu. Publikace je každé instituci započítávaná jako celá bez ohledu na počet dalších spoluautorů. Součet procentuálních podílů institucí proto převyšuje 100 %. Zdroj: Web of Science



Výzkumné kapacity se v tomto oboru v posledních letech výrazně rozvíjejí. S využitím finančních prostředků OP VaVpI byl podpořen projekt velké infrastruktury pro VaVaI Biotechnologické a biomedicínské centrum (BIOCEV), kde Průmyslové biotechnologie budou tvořit jednu z částí výzkumných programů. Největším příjemcem státní podpory v oborech týkajících se Průmyslové biotechnologie se tak stal Ústav molekulární genetiky AV ČR. Obdobně 10% podíl Ústavu jaderné fyziky je určen na financování české účasti na Evropském neutronovém zdroji ESS, který bude také využit pro podstatně širší spektrum výzkumu (obr. 53). Pokud bychom neuvažovali tyto příspěvky na projekty velkých infrastruktur pro VaVaI, nejvýznamnějšími příjemci účelové podpory VaV jsou Ústav

67

chemických procesů AV ČR a Univerzita Palackého v Olomouci. Několik podnikatelských subjektů získalo státní podporu v rozsahu nad 1 % celkové účelové podpory pro Průmyslové biotechnologie – CHEMCOMEX Praha, a.s., INOTEX spol. s r.o., ASTIN Catalysts and Chemicals, s.r.o., SATTURN HOLEŠOV spol. s r. o. a C2P s.r.o.

Obr. 53 Hlavní příjemci účelové podpory VaV v KET Průmyslové biotechnologie v letech 2005-2013, jejichž podíl převýšil 1,5 % z celkového objemu účelové podpory VaV v tomto období. Zdroj: IS VaVaI (databáze CEP), údaje pro rok 2013 mohou být neúplné

6.4.2.2


V Průmyslových biotechnologiích je nejvíce patentových přihlášek podáváno společnostmi působícími v odvětvích NACE 721 - Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd a NACE 201 - Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku, kde je (v obou odvětvích) podáváno více než 20 % patentových přihlášek z této KET. Poměrně vysoký podíl patentových přihlášek také vzniká v odvětví NACE 212 - Výroba farmaceutických přípravků (viz obr. 54). V ČR jsou podnikové výdaje na VaV vysoké především v odvětví NACE 721, kde v roce 2011 jejich výše přesáhla 5 mld. Kč. Poměrně vysoké podnikové výdaje na VaV jsou také v odvětví NACE 212 (více než 0,9 mld. Kč v roce 2011). V odvětví NACE 201 jsou však již výdaje na VaV v podnikovém sektoru poněkud nižší (v roce 2011 přibližně 0,5 mld. Kč). Jak je patrné z obr. 54, v ostatních odvětvích vzniká v KET Průmyslové biotechnologie již méně patentových přihlášek.

68

Obr. 54 Orientační porovnání výdajů na VaV v ČR v podnikatelském sektoru v odvětvích NACE, kde je v KET Průmyslové biotechnologie podáván vyšší počet patentových přihlášek. Na vodorovné ose je uveden podíl patentových přihlášek v KET Průmyslové biotechnologie, který ve světě podávají společnosti působící v různých odvětvích NACE, na svislé ose jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v ČR v roce 2011. Číselný údaj u bodu odpovídá třídění NACE (popis je uveden v tabulce). V obrázku jsou zařazena pouze odvětví, která se na patentových přihláškách v Průmyslových biotechnologiích podílejí více než 2 %. Zdroj: ČSÚ a [2] NACE

Popis

108

Výroba ostatních potravinářských výrobků

201 212 265 721

Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku Výroba farmaceutických přípravků Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd



Jak je patrné z obr. 55, nejvyšší počet patentových přihlášek je v této KET podáván u ÚPV. Počet přihlášek u ÚPV od poloviny minulého desetiletí roste, avšak nárůst není tak výrazný jako v případě

69

Nanotechnologií. Počet patentových přihlášek u EPO, podle PCT a patentových úřadů v zahraničí je nízký, pohybuje se v jednotkách přihlášek ročně a má mírně klesající tendenci (klesá zejména počet přihlášek u zahraničních patentových úřadů).

Obr. 55 Počet patentových přihlášek subjektů z ČR v KET Průmyslové biotechnologie u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), Evropského patentového úřadu (EPO), ostatních patentových úřadů ve světě a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT) v letech 2002 až 2012. Údaje z roku 2011 a zejména z roku 2012 jsou neúplné. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

Vzhledem k tomu, že počet patentových přihlášek v Průmyslových biotechnologiích u EPO a podle PCT klesá, snižuje se i význam této KET v celkovém počtu patentových přihlášek v ČR (viz obr. 7 na str. 23). Podíl patentových přihlášek v Průmyslových biotechnologiích v celkovém počtu patentových přihlášek ČR je tak poněkud nižší než ve světovém průměru (za období 2009 – 2011 činil v ČR podíl patentových přihlášek v Průmyslových biotechnologiích v celkovém počtu patentových přihlášek ČR přibližně 1 %, ve světě přibližně 1,4 %). V některých letech však specializace ČR převýšila světový průměr (viz obr. 8 a obr. 9 na str. 23 a 24). 6.4.3.2


V patentových přihláškách u ÚPV, EPO a podle PCT podaných v letech 2002 až 2012 subjekty z ČR dominují přihlášky zaměřené na enzymy, které tvoří téměř tři čtvrtiny z celkového počtu patentových přihlášek. Přibližně 20 % tvoří přihlášky, které jsou zaměřeny na proteiny a kyseliny (viz obr. 56).

70

Obr. 56 Oborové rozdělení patentových přihlášek z Průmyslových biotechnologií podaných subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 Přibližně 40 % přihlašovatelů jsou fyzické osoby, přičemž naprostá většina přihlášek, kde je přihlašovatelem fyzická osoba, je podle PCT. Přibližně čtvrtinu přihlašovatelů tvoří podniky, VŠ a ústavy AV ČR se podílejí na 14 %, resp. 16 %, celkového počtu přihlašovatelů. V Průmyslových biotechnologiích jsou mezi přihlašovateli také více zastoupeny další VO, jako jsou ústavy zaměřené na aplikovaný VaV (8 % z celkového počtu přihlašovatelů patentů, viz obr. 57). Z veřejného výzkumu je nejvýznamnějším přihlašovatelem Mikrobiologický ústav AV ČR. Z VŠ je nejaktivnější Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Nejaktivnější přihlašovatelem z podnikového sektoru je Ivax Pharmaceuticals s.r.o., a dále také Hypro Otrokovice, s.r.o. a Zentiva, a.s. (viz tab. 4).

Obr. 57 Přihlašovatelé patentů u ÚPV, EPO a podle PCT v KET Průmyslové biotechnologie. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

71

Tab. 4

Nejvýznamnější přihlašovatelé patentů u ÚPV, EPO a podle PCT v Průmyslových biotechnologiích v letech 2002 až 2012. EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 Počty patentových přihlášek EPO ÚPV PCT Celkem 3 27 4 34 4 28 7 39 1 19 1 21 17 30 14 61 0 0 0 0 2 6 83 91 27 110 109 246


Nejaktivnější přihlašovatelé (kteří mají čtyři a více přihlášek ve sledovaném období) Vysoké školy: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 1 9 0 10 Univerzita Karlova v Praze 1 4 1 6 Univerzita Palackého v Olomouci 1 2 1 4 Masarykova univerzita v Brně 0 2 2 4 Ústavy Mikrobiologický ústav AV ČR 1 14 2 17 Ústav makromolekulární chemie AV ČR 2 2 2 6 Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i. 0 7 0 7 Ústav organické chemie a biochemie AV ČR 0 2 2 4 Biologické centrum AV ČR 0 4 0 4 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. 0 4 0 4 Ústav hematologie a krevní transfuze 1 2 1 4 Podniky Ivax Pharmaceuticals s.r.o. 5 0 5 10 Hypro Otrokovice, s.r.o. 1 2 1 4 Zentiva, a.s. 0 3 1 4

6.4.4 Analýza zahraničního obchodu Vývoj exportu, importu a bilance zahraničního obchodu ČR s produkty zařazenými do Průmyslových biotechnologií v letech 2002 až 2012 je uveden na obr. 15 až obr. 18 na stránkách 31 až 32. Jak je patrné z tohoto obrázku, zahraniční obchod v Průmyslových biotechnologiích je ze všech KETs nejnižší. Výše exportu se v posledních letech výrazněji nemění, bilance zahraničního obchodu je, podobně jako v naprosté většině ostatních KETs, dlouhodobě záporná. Jak je patrné z obr. 58, nejvýznamnější složku exportu tvoří enzymy (40 %), na které je zaměřen i nejvyšší podíl patentových přihlášek (viz obr. 57). Na exportu produktů, které mají souvislost s Průmyslovými biotechnologiemi, se dále výrazněji podílejí aminokyseliny, estery a soli (30 %), organická rozpouštědla a ředidla (19 %) a fenoly (7 %).

72

Obr. 58 Detailnější oborová struktura exportu produktů spadajících do KET Průmyslové biotechnologie. Zdroj: databáze UN Comtrade

73

6.5 Pokročilé materiály •

Počet publikací v Pokročilých materiálech je v ČR vysoký. Počet publikací zaměřených na Pokročilé materiály roste daleko rychleji než celková publikační aktivita ČR. Také průměrný meziroční nárůst počtu publikací v Pokročilých materiálech je v ČR vyšší než ve světovém průměru a ve srovnání se státy EU-28 je dynamika publikování v ČR přibližně dvojnásobná.

•

Počet patentových přihlášek v Pokročilých materiálech je vysoký, a to nejen u ÚPV, ale i u EPO a podle PCT. Ve srovnání se světovým průměrem je však podíl patentových přihlášek v Pokročilých materiálech v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT poněkud nižší.

•

Také v KET Pokročilé materiály přispěly veřejné finanční prostředky k rozvoji výzkumné infrastruktury (jedná se zejména o Středoevropský technologický institut - CEITEC). Výdaje na VaV v podnikovém sektoru nejsou v odvětvích, kde v této KET ve světě vzniká vyšší podíl patentových přihlášek, příliš vysoké.

•

Export i import produktů zařazených do KET Pokročilé materiály několikanásobně převyšuje export i import v ostatních KETs. Bilance zahraničního obchodu je dlouhodobě záporná, schodek zahraničního obchodu se zvyšuje a je nejvyšší ze všech KETs.



V letech 2008 až 2012 bylo v ČR publikováno více než 4 tisíce vědeckých prací, které podle zadaných klíčových slov spadají do KET Pokročilé materiály, což je více než 6 % celkového počtu publikací ČR v tomto období. ČR se tak řadí k zemím s vyšší publikační aktivitou v Pokročilých materiálech (ve světovém počtu bylo nalezeno přibližně 5 % publikací, které lze zařadit do KET Pokročilé materiály). Jak je patrné z obr. 59, Pokročilé materiály jsou vedle Nanotechnologií druhou KET, v níž Čína v období 2008 – 2012 přestihla v počtu publikací USA (rozdíl činí téměř 4 procentní body). Také podíl Pokročilých materiálů v čínském publikačním výstupu je velmi vysoký. Výrazně nadprůměrné zastoupení Pokročilých materiálů v národním publikačním výstupu dosahují některé asijské země, jako je například Japonsko, Tchaj-wan, Indie, Jižní Korea, Singapur a Malajsie. ČR se s podílem publikací na úrovni přibližně 130 % světového průměru řadí k zemím s poměrně vysokou publikační aktivitou v Pokročilých materiálech. V absolutním počtu publikací ČR předstihla Rakousko i Dánsko. Většina nových zemí EU má obdobně nadprůměrné zastoupení Pokročilých materiálů ve svých publikačních výstupech, avšak s výjimkou Polska se jedná o velmi nízké počty publikací. K nadprůměrně publikujícím zemím patří také Rusko a Ukrajina. Časový vývoj publikačních aktivit vybraných zemí v letech 2008 až 2012 je uveden na obr. 60. Na obrázku je vidět, že počet publikací zaměřených na oblast Pokročilých materiálů ve světě zřetelně narůstá. Nejrychleji rostla publikační aktivita v Číně, kde mezi lety 2008 a 2012 počet publikací zaměřených na Pokročilé materiály vzrostl o 70 %. V ČR se v tomto období zvýšil počet publikací v Pokročilých materiálech o 30 %, což je přibližně dvojnásobně ve srovnání s celkovým růstem počtu publikací ČR a zhruba o pět procentních bodů více než činil průměrný nárůst počtu publikací zaměřených na Pokročilé materiály ve světě. V dynamice publikování tak ČR předstihuje své hlavní partnery v mezinárodním výzkumu - Německo a USA. Ve srovnání s EU-28 je dynamika publikování ČR přibližně dvojnásobná.

74

Obr. 59 Zastoupení zemí v celkovém světovém počtu publikací v KET Pokročilé materiály v letech 2008 až 2012 a specializace zemí v této KET (pořadí zemí na vodorovné ose je podle zastoupení v celkovém světovém počtu všech publikací). Zdroj: Web of Science

Obr. 60 Porovnání počtu publikací v KET Pokročilé materiály v letech 2008 až 2012 v ČR a vybraných zemích ve srovnání se světem. Zdroj: Web of Science

75

V KET Pokročilé materiály je ve společných publikacích nejvýznamnějším partnerem Německo. Druhou nejvíce spolupracující zemí je Francie, která je v celkovém počtu společných publikací až na čtvrtém místě. Podíl mezinárodních publikací ČR v Pokročilých materiálech je však poněkud nižší, než je podíl všech publikací ČR vytvořených v mezinárodní spolupráci. Pouze s několika zeměmi je počet společných publikací nadprůměrný – s Japonskem, Slovinskem, Srbskem, Singapurem a Malajsií (viz obr. 61). V případě posledních dvou zemí se však za celé období 2008 - 2012 jedná o pouze o 10 až 20 společných publikací.

Obr. 61 Společné publikace autorů z ČR s vybranými cizími zeměmi a index mezinárodní spolupráce v KET Pokročilé materiály (pořadí zemí na vodorovné ose je podle zastoupení v celkovém počtu společných publikací s ČR). Zdroj: Web of Science

6.5.1.2


Téměř dvě třetiny publikací týkajících se Pokročilých materiálů bylo v letech 2008 až 2012 publikováno autory ze čtyř VO – z Univerzity Karlovy v Praze, Fyzikálního ústavu AV ČR, VŠCHT v Praze a Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. Průměrná citovanost těchto prací se pohybovala na úrovni světového průměru. Nadprůměrné citovanosti dosáhly práce několika VO, které se na celkovém publikačním výstupu ČR v Pokročilých materiálech podílely v pouze v jednotkách procent. Jednalo se zejména o Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, Mikrobiologický ústav AV ČR, Biofyzikální ústav AV ČR a Fyziologický ústav AV ČR. (obr. 62).

76

Obr. 62 Počty publikací výzkumných institucí z ČR v KET Pokročilé materiály v letech 2008 až 2012 a jejich průměrná normalizovaná citovanost. Červená přerušovaná čára odpovídá jednotkové normalizované citovanosti, tj. průměrnému světovému citačnímu ohlasu. Publikace je každé instituci započítávaná jako celá bez ohledu na počet dalších spoluautorů. Součet procentuálních podílů institucí proto převyšuje 100 %. Zdroj: Web of Science



Příjemci účelové podpory VaV, kteří v letech 2005 až 2013 získali více než 1,5 % celkové částky směřující na podporu VaV v Pokročilých materiálech, jsou uvedeni na obr. 63. Nejvýznamnějším příjemcem státní podpory byla Masarykova univerzita v Brně (Středoevropský technologický institut CEITEC), kde je materiálový výzkum orientován převážně směrem k biomedicínským aplikacím26. Pokud nebudeme uvažovat podporu pro centrum excelence CEITEC, největší podíl získal Fyzikální ústav AV ČR (téměř 13 %). Necelých 5 % získal Ústav jaderné fyziky, kde však přibližně polovina této částky je určena na financování účasti ČR na Evropském neutronovém zdroji ESS, který bude využit pro podstatně širší spektrum výzkumu. Mezi příjemci jsou také tři podnikatelské subjekty - Centrum organické chemie a.s., První brněnská strojírna a SYNPO.

26

Podpora pro CEITEC není na obr. 63 zahrnuta, neboť byla již zařazena do KET Nanotechnologie.

77

Obr. 63 Hlavní příjemci účelové podpory VaV v KET Pokročilé materiály v letech 2005-2013, jejichž podíl převýšil 1,5 % z celkového objemu účelové podpory VaV v tomto období. Zdroj: IS VaVaI (databáze CEP), údaje pro rok 2013 mohou být neúplné

6.5.2.2


Jak je patrné z obr. 64, výrazně nejvyšší podíl patentových přihlášek v KET Pokročilé materiály vzniká v odvětví NACE 201 - Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku (více než 35 % z celkového počtu patentových přihlášek v této KET). V ČR však výdaje na VaV v podnikovém sektoru v tomto odvětví v roce 2011 dosáhly úrovně pouze 0,5 mld. Kč. V ČR jsou však velmi vysoké podnikové výdaje na VaV v NACE 721 - Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd (přibližně 5 mld. Kč), kde ve světě vzniká přibližně 5 % patentových přihlášek z této KET. Také v NACE 271 - Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení, kde ve světě vzniká přibližně 5 % patentových přihlášek v KET Pokročilé materiály, v ČR výdaje VaV v podnikovém sektoru v roce 2011 přesáhly 1 mld. Kč. V ostatních odvětvích NACE, kde vzniká ve světě více než 2 % patentových přihlášek, jsou podnikové výdaje na VaV v ČR již výrazně nižší (viz obr. 64).

78

Obr. 64 Orientační porovnání výdajů na VaV v ČR v podnikatelském sektoru v odvětvích NACE, kde je v KET Pokročilé materiály podáván vyšší počet patentových přihlášek. Na vodorovné ose je uveden podíl patentových přihlášek v KET Pokročilé materiály, který ve světě podávají společnosti působící v různých odvětvích NACE, na svislé ose jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v ČR v roce 2011. Číselný údaj u bodu odpovídá třídění NACE (popis je uveden v tabulce). V obrázku jsou zařazena pouze odvětví, která se na patentových přihláškách v Pokročilých materiálech podílejí více než 2 %. Zdroj: ČSÚ a [2] NACE

Popis

192

Výroba rafinovaných ropných produktů

201 205 221 222 231 241 244 261 267 271 289 721

Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku Výroba ostatních chemických výrobků Výroba pryžových výrobků Výroba plastových výrobků Výroba skla a skleněných výrobků Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů Výroba elektronických součástek a desek Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení Výroba ostatních strojů pro speciální účely Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

79



Také v Pokročilých materiálech je nejvíce patentových přihlášek podáno u ÚPV. Poměrně vysoký je však také počet mezinárodních přihlášek podle PCT, u EPO i u dalších zahraničních patentových úřadů (viz obr. 65). Vysoký je zejména počet patentových přihlášek podle PCT, který se dlouhodobě pohybuje nad deseti přihláškami ročně (avšak většina těchto přihlášek je podávána fyzickými osobami, viz obr. 67). V Pokročilých materiálech také není patrný výraznější nárůst patentové aktivity ve druhé polovině minulého desetiletí, který by odpovídal zohlednění patentových přihlášek v hodnocení VaV a rozdělování institucionální podpory VO. To by mohlo svědčit o tom, že poměrně vysoký podíl přihlášek by v této KET mohl mít vyšší komerční potenciál.

Obr. 65 Počet patentových přihlášek subjektů z ČR v KET Pokročilé materiály u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), Evropského patentového úřadu (EPO), ostatních patentových úřadů ve světě a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT) v letech 2002 až 2012. Údaje z roku 2011 a zejména z roku 2012 jsou neúplné. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 Jak je patrné z obr. 7 až obr. 9 na stránkách 23 až 24, Pokročilé materiály patří mezi KETs, které mají v patentové aktivitě ČR vyšší význam. Podobně jako ve Fotonice a Pokročilých výrobních technologiích i v této KET se v posledních letech podíl patentových přihlášek u EPO a podle PCT pohybuje na úrovni zhruba 3 % až 4 %, což více než v ostatních KETS. Specializace ČR v Pokročilých materiálech však stále zůstává mírně pod světovým průměrem, což souvisí s tím, že i ve světovém průměru je počet patentových přihlášek v Pokročilých materiálech poměrně vysoký. 6.5.3.2


Jak je patrné z obr. 66, oborová struktura patentových přihlášek podaných subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012 je poměrně rovnoměrně rozdělena mezi více oborů. Relativně nejvíce jsou zastoupeny přihlášky zaměřené na sloučeniny (22 % z celkového počtu patentových přihlášek v Pokročilých materiálech) a makromolekuly (také 22 %). Dalšími výrazněji zastoupenými

80

obory jsou povlaky a nanomateriály (oba se podílejí na 16 % celkového počtu přihlášek v Pokročilých materiálech). 11 % patentových přihlášek se týká vrstev.

Obr. 66 Oborové rozdělení patentových přihlášek z Pokročilých materiálů podaných subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

Jak je patrné z obr. 67, nejvyšší podíl přihlašovatelů (44 %) tvoří fyzické osoby. Podobně jako v jiných KETs, i v Pokročilých materiálech je fyzickými osobami podáváno nejvíce přihlášek podle PCT. Téměř třetina přihlašovatelů je z podnikového sektoru, relativně nižší podíl přihlašovatelů je z veřejného výzkumu (13 % přihlašovatelů jsou VŠ, 11 % ústavy AV ČR), avšak v absolutních číslech je i počet přihlašovatelů z veřejného sektoru poměrně vysoký. VO však většinou podávají přihlášky pouze u ÚPV. Nejaktivnější VO je VŠCHT v Praze, avšak všechny přihlášky byly dosud podány pouze u ÚPV (viz tab. 5). Z AV ČR je nejaktivnější Ústav makromolekulární chemie AV ČR, který podal sice méně přihlášek, avšak část z nich je podle PCT. Z VŠ jsou aktivními institucemi také Technická univerzita v Liberci, ČVUT v Praze a VUT v Brně. Z ústavů AV ČR je v této KETs také poměrně aktivní Ústav anorganické chemie AV ČR, Ústav fyziky plazmatu AV ČR a Fyzikální ústav AV ČR (viz tab. 5). Z podnikového sektoru nejvíce přihlášek podaly společnosti Pivot a.s. (navíc všechny přihlášky jsou dle PCT nebo u EPO) a Preciosa, a.s. Více než čtyři přihlášky v období 2002 až 2012 mají také SHM, s.r.o., Safina, a.s. a Elmarco, s.r.o. (viz tab. 5).

81

Obr. 67 Přihlašovatelé patentů u ÚPV, EPO a podle PCT v KET Pokročilé materiály. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 Tab. 5

Nejvýznamnější přihlašovatelé patentů u ÚPV, EPO a podle PCT v Pokročilých materiálech v letech 2002 až 2012. EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 Počty patentových přihlášek EPO ÚPV PCT Celkem 4 63 5 72 3 40 12 55 1 7 0 8 26 106 33 165 0 1 0 1 3 70 161 234 37 287 211 535


Nejaktivnější přihlašovatelé (kteří mají čtyři a více přihlášek ve sledovaném období) Vysoké školy: VŠCHT v Praze 0 29 0 29 Technická univerzita v Liberci 3 6 2 11 ČVUT v Praze 1 7 1 9 VUT v Brně 0 7 0 7 VŠB - TU Ostrava 0 3 1 4 Ústavy: Ústav makromolekulární chemie AV ČR 0 14 6 20 Ústav anorganické chemie AV ČR 1 8 2 11 Ústav fyziky plazmatu AV ČR 0 7 1 8 Fyzikální ústav AV ČR 2 1 2 5 Podniky: Pivot a.s. 6 0 4 10 Preciosa, a.s. 2 5 3 10 Invos, spol. s.r.o. 0 5 2 7 SHM, s.r.o. 2 2 2 6 Safina, a.s. 0 3 1 4 Elmarco, s.r.o. 2 0 2 4

82

6.5.4 Analýza zahraničního obchodu Vzhledem k tomu, že do této KET spadá široké spektrum materiálů (které však mohou obsahovat pokročilé i „obyčejné“ materiály), je export i import velmi vysoký a několikanásobně převyšuje export i import v ostatních KETs. Bilance zahraničního obchodu je dlouhodobě záporná, schodek zahraničního obchodu se zvyšuje a je nejvyšší ze všech KETs. Jak je patrné z obr. 68, oborová struktura patentových přihlášek v Pokročilých materiálech je značně roztříštěná (ve skupině „Ostatní“, kam spadá přibližně polovina exportu, je více než 180 položek). Více než 5 % z celkového exportu produktů souvisejících s KET Pokročilé materiály mají kaučuk, butadien-styren a karbox (téměř 7 %), polypropylén (téměř 7 %), bezpečnostní sklo (6,5 %) a uhlík, saze a jiné formy uhlíku (5,5 %). Podíly ostatních skupin materiálů, které se výraznější měrou podílejí na exportu, je uveden na obr. 68.

Obr. 68 Detailnější oborová struktura exportu produktů spadajících do KET Pokročilé materiály. Zdroj: databáze UN Comtrade

83

6.6 Pokročilé výrobní technologie •

Podíl publikací z Pokročilých výrobních technologií v celkovém publikačním výstupu ČR je ve srovnání se světem podprůměrný. Počet publikací však v ČR roste téměř dvakrát rychleji než ve světě.

•

Počet patentových přihlášek v Pokročilých výrobních technologiích je sice poměrně vysoký, avšak ČR v jejich podílu v celkovém počtu přihlášek u EPO a podle PCT za světovým průměrem zaostává.

•

S využitím veřejných prostředků byla financována cela řada projektů VaVaI zaměřených na Pokročilé výrobní technologie a došlo i ke zlepšení výzkumné infrastruktury. V podnikovém sektoru jsou však výdaje na VaV v odvětvích, kde ve světě vzniká nejvíce patentových přihlášek, poměrně nízké.

•

Zahraniční obchod s produkty zařazenými do Pokročilých výrobních technologií není ve srovnání s ostatními KETs příliš vysoký. Pokročilé výrobní technologie jsou však jedinou KET, kde je v posledních dvou letech patrný mírný přebytek obchodní bilance.



S využitím zvolených klíčových slov bylo v letech 2008 až 2012 identifikováno přibližně 300 publikací s autorem z ČR, které bylo možné zařadit do KET Pokročilé výrobní technologie, což je přibližně 0,5 % celkového publikačního výstupu ČR27. Jak je patrné z obr. 69, v publikacích zaměřených na oblast Pokročilých výrobních technologií dominují USA a Čína, které se v souhrnu let 2008 až 2012 na celkovém počtu publikací v této KET podílely přibližně 20 %. Podobně jako ve většině ostatních KETs, i v Pokročilých výrobních technologiích má Čína podíl publikací v celkovém počtu publikací vyšší, než je tomu ve světovém průměru. Na obrázku je také vidět, že v EU je v Pokročilých výrobních technologiích výrazně nadprůměrné Německo, kde podíl takto zaměřených publikací je o třetinu vyšší než ve světovém průměru. Dalšími zeměmi s nadprůměrným zastoupením jsou Tchaj-wan, Singapur a Malajsie, a z evropských zemí také Irsko. Pro většinu nových členských států EU zemí je rovněž typický nadprůměrný podíl publikací v této KET, avšak na absolutní škále se jedná pouze o malý počet publikací. Relativní zastoupení této KET v publikačním výstupu ČR je přibližně na 80 % světového průměru. ČR je přibližně na stejné úrovni jako Dánsko, avšak na přibližně poloviční úrovni ve srovnání s Rakouskem, Švédskem nebo Belgií. Časový vývoj počtu publikací v Pokročilých výrobních technologiích v letech 2008 až 2012 je uveden na obr. 70. Počet publikací v této KET ve světě vzrostl v tomto období přibližně o 30 %. Zemí s velmi vysokým růstem publikační aktivity v Pokročilých výrobních technologiích je zejména Čína, kde počet takto zaměřených publikací za uvedené období vzrostl téměř dvakrát. Počet publikací v Průmyslových výrobních technologiích v ČR roste výrazně rychleji než ve světě. Nárůst publikační aktivity je vyšší než v Německu i v USA (viz obr. 70).

27

Důvodem nízkého počtu publikací v této KET je úzký výběr klíčových slov tak, aby byly sledovány pouze publikace týkající se Pokročilých výrobních technologií.

84

Obr. 69 Zastoupení zemí v celkovém světovém počtu publikací v KET Pokročilé výrobní technologie v letech 2008 až 2012 a specializace zemí v této KET (pořadí zemí na vodorovné ose je podle zastoupení v celkovém světovém počtu všech publikací). Zdroj: Web of Science

Obr. 70 Porovnání počtu publikací v KET Pokročilé výrobní technologie v letech 2008 až 2012 v ČR a vybraných zemích ve srovnání se světem. Zdroj: Web of Science

85

Mezinárodní spolupráce domácích výzkumných pracovišť se zahraničními týmy je v této KET podprůměrná. Nejčastějším partnerem při tvorbě publikací je Německo, se kterým je v této KET spolupráce vyšší než v ostatních oborech (viz obr. 71).

Obr. 71 Společné publikace autorů z ČR s vybranými cizími zeměmi a index mezinárodní spolupráce v KET Pokročilé výrobní technologie (pořadí zemí na vodorovné ose je podle zastoupení v celkovém počtu společných publikací s ČR). Zdroj: Web of Science

6.6.1.2


Nejvýznamnějšími VO, z nichž celkově pochází 60 % publikací mezi léty 2008 až 2012, jsou největší technické univerzity České vysoké učení technické, Vysoké učení technické v Brně, Vysoká škola chemicko-technologická a Vysoká škola báňská – TU Ostrava, a dále Fyzikální ústav AV ČR a Západočeská univerzita v Plzni. Publikace Fyzikálního ústavu AV ČR se týkají převážně aplikací laserů v technologických procesech. Nadprůměrně citované jsou vědecké práce Univerzity Palackého v Olomouci a Masarykovy univerzity v Brně. Nejvyšší citovanosti (více než trojnásobku světového průměru) dosáhly publikační výstupy Rockwell Automation Research Center (součást Rockwell Automation Inc.). Jedná se však o pouze devět publikací ve sledovaném období (obr. 72).

86

Obr. 72 Počty publikací výzkumných institucí z ČR v KET Pokročilé výrobní technologie v letech 2008 až 2012 a jejich průměrná normalizovaná citovanost. Červená přerušovaná čára odpovídá jednotkové normalizované citovanosti, tj. průměrnému světovému citačnímu ohlasu. Publikace je každé instituci započítávaná jako celá bez ohledu na počet dalších spoluautorů. Součet procentuálních podílů institucí proto převyšuje 100 %. Zdroj: Web of Science



Jak je patrné z obr. 73, kde jsou uvedeni nejvýznamnější příjemci účelové podpory VaV v letech 2005 až 2015, které se v IS VaVaI podařilo s využitím klíčových slov přiřadit ke KET Pokročilé výrobní technologie, největší podíl účelové podpory v této KET získalo ČVUT v Praze (40 %) a Západočeská univerzita v Plzni (7 %). Do KET Pokročilé výrobní technologie lze zařadit i příspěvek na účast ČR v Evropském neutronovém zdroji ESS získaný Ústavem jaderné fyziky, kde bude mj. realizován aplikovaný technologický výzkum.

87

Obr. 73 Hlavní příjemci účelové podpory VaV v KET Pokročilé výrobní technologie v letech 20052013, jejichž podíl převýšil 1,5 % z celkového objemu účelové podpory VaV v tomto období. Zdroj: IS VaVaI (databáze CEP), údaje pro rok 2013 mohou být neúplné

6.6.2.2


V Pokročilých výrobních technologiích podávají nejvíce patentových přihlášek společnosti působící v odvětvích NACE 261 - Výroba elektronických součástek a desek (více než 15 % z celkového počtu patentových přihlášek v této KET) a NACE 201 - Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku (téměř 15 % přihlášek). V ČR jsou však podnikové výdaje na VaV v těchto odvětvích poměrně nízké, a to zejména v odvětví NACE 261, kde v roce 2011 výdaje dosáhly pouze cca 140 mil. Kč (viz obr. 74). Pozitivní je, že v ČR jsou vysoké podnikové výdaje na VaV v odvětví NACE 721 - Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd (více než 5 mld. Kč v roce 2011), kde ve světě vzniká přibližně 10 % z celkového počtu patentových přihlášek v této KET. Vysoké podnikové výdaje na VaV jsou v ČR také v NACE 271 - Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení (přibližně 1,1 mld. Kč v roce 2011), kde společnosti ve světě přihlašují přibližně 7 % z celkového počtu patentových přihlášek v této KET. V ostatních odvětvích s výraznější patentovou aktivitou v Pokročilých výrobních technologiích jsou v ČR výdaje na VaV v podnikatelském sektoru již výrazně nižší (viz obr. 74).

88

Obr. 74 Orientační porovnání výdajů na VaV v ČR v podnikatelském sektoru v odvětvích NACE, kde je v KET Pokročilé výrobní technologie podáván vyšší počet patentových přihlášek. Na vodorovné ose je uveden podíl patentových přihlášek v KET Pokročilé výrobní technologie, který ve světě podávají společnosti působící v různých odvětvích NACE, na svislé ose jsou výdaje na VaV v podnikatelském sektoru v ČR v roce 2011. Číselný údaj u bodu odpovídá třídění NACE (popis je uveden v tabulce). V obrázku jsou zařazena pouze odvětví, která se na patentových přihláškách v Pokročilých výrobních technologiích podílejí více než 2 %. Zdroj: ČSÚ a [2] NACE 201 241 244 261 262 264 265 267 271 289 721

Popis Výroba základních chemických látek, hnojiv a dusíkatých sloučenin, plastů a syntetického kaučuku Výroba surového železa, oceli a feroslitin, plochých výrobků, tváření výrobků za tepla Výroba a hutní zpracování drahých a neželezných kovů Výroba elektronických součástek a desek Výroba počítačů a periferních zařízení Výroba spotřební elektroniky Výroba měřicích, zkušebních a navigačních přístrojů; výroba časoměrných přístrojů Výroba optických a fotografických přístrojů a zařízení Výroba elektrických motorů, generátorů, transformátorů a elektrických rozvodných a kontrolních zařízení Výroba ostatních strojů pro speciální účely Výzkum a vývoj v oblasti přírodních a technických věd

89



Pokročilé výrobní technologie patří mezi KETs, ve kterých subjekty z ČR podávají více patentových přihlášek. Nejvíce přihlášek je sice podáváno u ÚPV, ale poměrně vysoký počet přihlášek je také podáván podle PCT a u zahraničních patentových úřadů (viz obr. 75). Na přihláškách podle PCT se však významně podílejí (podobně jako například v KET Pokročilé materiály) fyzické osoby. V této KET je také patrný nárůst počtu přihlášek u ÚPV od roku 2006 (zřejmě v souvislosti metodikou hodnocení VaV).

Obr. 75 Počet patentových přihlášek subjektů z ČR v KET Pokročilé výrobní technologie u Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), Evropského patentového úřadu (EPO), ostatních patentových úřadů ve světě a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT) v letech 2002 až 2012. Údaje z roku 2011 a zejména z roku 2012 jsou neúplné. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 Jak je patrné z obr. 7 až obr. 9 na stránkách 23 až 24, podíl patentových přihlášek z Pokročilých výrobních technologií podle PCT a u EPO se dlouhodobě pohybuje mezi 2 % a 4 % celkového počtu patentových přihlášek, což je přibližně na úrovni KETs Fotonika a Pokročilé materiály a více než ve zbývajících KETs. Podobně jako u Pokročilých materiálů je i specializace ČR v Pokročilých výrobních technologiích mírně pod světovým průměrem. 6.6.3.2


Oborová struktura patentových přihlášek z Pokročilých výrobních technologií podaných subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012 je uvedena na obr. 76. Více než třetina patentových přihlášek se týká materiálů, vyšší podíl přihlášek se týká také přístrojů a biotechnologií (v obou oborech je podáváno přibližně 20 % patentových přihlášek z této KET). Více než třetinu přihlašovatelů tvoří podniky, přibližně stejný podíl mají i fyzické osoby (viz obr. 77). Podíl VŠ (přibližně 16 % z celkového počtu přihlašovatelů) je vyšší než podíl ústavů AV ČR (přibližně 11 %), což zřejmě souvisí s tím, že na VŠ je realizováno více technicky zaměřeného VaV. Naprostá většina přihlášek VŠ (více než 90 %) byla podána (zatím) pouze u ÚPV, v případě ústavů AV ČR je

90

přibližně čtvrtina z nich podána u EPO nebo podle PCT. Překvapivé je, že i více než 80 % patentových přihlášek podniků bylo zatím podáno pouze u ÚPV.

Obr. 76 Oborové rozdělení patentových přihlášek z Pokročilých výrobních technologií podaných subjekty z ČR u ÚPV, EPO a podle PCT v letech 2002 až 2012. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 Největší podíl přihlášek z VŠ má Technická univerzita v Liberci, VŠCHT v Praze, ČVUT v Praze, Univerzita Karlova v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci. Ústavy AV ČR podávají přihlášky v této KET poněkud méně, nejaktivnější jsou Ústav makromolekulární chemie AV ČR, Ústav anorganické chemie AV ČR, Ústav chemických procesů AV ČR, Fyzikální ústav AV ČR a Ústav experimentální medicíny AV ČR (viz tab. 6). Z podnikového sektoru je výrazně nejaktivnějším přihlašovatelem společnost Elmarco s.r.o., mezi další významné přihlašovatele patří Zentiva, a.s., COMTES FHT a.s., České technologické centrum pro anorganické pigmenty, a.s. a Třinecké železárny, a.s.

Obr. 77 Přihlašovatelé patentů u ÚPV, EPO a podle PCT v KET Pokročilé výrobní technologie. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013

91

Tab. 6

Nejvýznamnější přihlašovatelé patentů u ÚPV, EPO a podle PCT v Pokročilých výrobních technologiích v letech 2002 až 2012. EPO Worldwide Patent Statistical Database – říjen 2013 Počty patentových přihlášek EPO ÚPV PCT Celkem 2 94 5 101 6 52 12 70 2 15 1 18 15 178 24 217 0 1 0 1 12 63 147 222 37 403 189 629


Nejaktivnější přihlašovatelé (kteří mají čtyři a více přihlášek ve sledovaném období) Vysoké školy: Technická univerzita v Liberci 0 15 1 VŠCHT v Praze 0 14 0 ČVUT v Praze 0 12 0 Univerzita Karlova v Praze 1 9 1 Univerzita Palackého v Olomouci 1 9 1 VŠB - TU Ostrava 0 5 1 VUT v Brně 0 5 0 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 0 5 0 Západočeská univerzita v Plzni 0 4 0 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 0 4 0 Univerzita Pardubice 0 4 0 Masarykova univerzita v Brně 0 3 1 Ústavy: Ústav makromolekulární chemie AV ČR 2 7 3 Ústav anorganické chemie AV ČR 0 8 2 Ústav chemických procesů AV ČR 2 7 1 Fyzikální ústav AV ČR 1 5 3 Ústav experimentální medicíny AV ČR 1 6 1 Ústav fyziky plazmatu AV ČR 0 4 1 Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s. 0 5 0 Mikrobiologický ústav AV ČR 0 3 1 Podniky: Elmarco s.r.o. 0 29 2 Zentiva, a.s. 1 7 2 COMTES FHT a.s. 1 6 1 České technologické centrum pro anorganické pigmenty, a.s. 0 4 0 Třinecké železárny, a.s. 1 3 0

16 14 12 11 11 6 5 5 4 4 4 4 12 10 10 9 8 5 5 4 31 10 8 4 4

6.6.4 Analýza zahraničního obchodu Zahraniční obchod s produkty zařazenými do Pokročilých výrobních technologií není ve srovnání s ostatními KETs příliš vysoký. Bilance zahraničního obchodu je však poměrně vyrovnaná, a v letech 2012 a 2013 měla ČR v Pokročilých výrobních technologiích dokonce mírný přebytek obchodní bilance (viz obr. 15 až obr. 18 na stránkách 31 až 32). Jak je patrné z obr. 78, na exportu produktů zařazených do KET Pokročilé výrobní technologie se nejvýznamněji podílejí části přístrojů k filtrování, které tvoří více než 40 % z celkového exportu

92

produktů přiřazených do této KET. Další významnějším exportním artiklem jsou redukční ventily (15 %), svářecí stroje a automaty (6 %). Přehled dalších produktů je uveden na následujícím obrázku.

Obr. 78 Detailnější oborová struktura exportu produktů spadajících do KET Pokročilé výrobní technologie. Zdroj: databáze UN Comtrade

93

7 Závěr Cílem této studie bylo posoudit, jaká je pozice ČR v KETs ve srovnání se zahraničím a identifikovat VO, jejichž výzkumné aktivity odpovídají svým zaměřením KETs, a nejvýznamnější přihlašovatele patentů v těchto technologických oblastech. Analýza prokázala, že ČR ve má většině technologických oblastí, které lze zařadit do KETs, dostatečné předpoklady pro realizaci špičkového výzkumu přinášejícího zcela nové poznatky i aplikačně zaměřeného VaV s výsledky uplatňujícími se v inovacích. V ČR v těchto technologických oblastech působí VO realizující excelentní výzkum, jehož výsledky jsou publikovány v prestižních vědeckých časopisech, i aplikačně zaměřené VO, jejichž výsledky mají dostatečný komerční potenciál a jsou patentově chráněny nejen v ČR, ale i v zahraničí. V ČR také existuje značný počet podniků, které realizují vlastní VaV nebo ve svých aktivitách spolupracují s VO. Z časového vývoje počtu publikací i patentů se jednoznačně ukazuje, že publikační i patentová aktivita ČR ve všech KETs roste. Na rozvoji výzkumného i aplikačního potenciálu ČR v KETs se pozitivním způsobem projevily veřejné finanční prostředky. S využitím finančních prostředků SF je v současné době budována nová infrastruktura pro VaVaI vybavená špičkovou infrastrukturou umožňující realizovat výzkum světové kvality (Evropská centra excelence) a současně i centra, kde bude realizován aplikačně zaměřený VaV s výsledky uplatňujícími se v inovacích (Regionální VaV centra). Veřejné finanční prostředky přispěly i k realizaci celé řady konkrétních projektů VaVaI, jejichž zaměření pokrývalo všechny KETs. Mezi jednotlivými KETs jsou však značné rozdíly, a to jak ve výzkumném potenciálu, tak v oblasti aplikací. ČR má zřejmě nejlepší pozici ve Fotonice, kde podíl publikací v celkovém publikačním výstupu ČR převyšuje světovou úroveň a kde se ČR vyrovná světu i v podílu patentových přihlášek v jejich celkovém počtu. Publikační i patentová aktivita ČR v této KET roste i rychleji než ve světovém průměru. Významné předpoklady pro další rozvoj této technologické oblasti vytváří nová infrastruktura pro VaVaI, která je v současné době budována s využitím SF. Další perspektivní oblastí jsou Pokročilé materiály, kde publikační aktivita v ČR převyšuje světový průměr. I když podíl patentových přihlášek v jejich celkovém počtu je v ČR v této KET poněkud nižší, než je tomu ve světě, počet přihlášek v absolutní hodnotě je vyšší než ve většině ostatních KETs. Vzhledem k tomu, že poměrně vysoký podíl tvoří přihlášky u EPO a podle PCT, i v této KET tedy vznikají poznatky s dostatečným komerčním potenciálem a uplatněním na zahraničních trzích. Také zde dochází ke značnému rozvoji kapacit VaVaI, neboť s využitím SF je budována (resp. byla již vybudována) řada center umožňujících realizovat jak excelentní výzkum, tak VaV s využitím v aplikacích. Perspektivní KET jsou i Nanotechnologie. I když subjekty z ČR v Nanotechnologiích podávají u EPO a podle PCT pouze nízký počet patentových přihlášek, jejich podíl v celkovém počtu patentových přihlášek ČR u EPO a podle PCT převyšuje světový průměr (což souvisí s tím, že i ve světě není počet patentových přihlášek v Nanotechnologiích příliš vysoký). Podíl publikací v Nanotechnologiích v jejich celkovém počtu je v ČR sice poněkud nižší než ve světovém průměru, avšak přibližně na stejné úrovni jako ve vyspělých státech EU-15 (v publikační aktivitě v této KET dominuji asijské země). Nanotechnologie zároveň představují obor, který se v ČR značně rozvíjí. Publikační aktivita ČR roste rychleji než ve světě a také citovanost publikací je poměrně vysoká. Vzhledem k tomu, že v ČR jsou v současné době budovány nové výzkumné kapacity, které umožní realizovat špičkový výzkum v oblasti nanotechnologií, lze očekávat, že se tato technologická oblast bude dále rozvíjet. V ostatních KETs je již publikační i patentová aktivita ČR ve srovnání se světem podprůměrná. Průmyslové biotechnologie jsou technologií, kde podíl publikací ČR je hluboko pod světovým průměrem, avšak patentová aktivita není světovému průměru příliš vzdálena. Opačným případem je Mikro- a nanoelektronika, kde je patentová aktivita ČR ve srovnání se světem velmi nízká (nejnižší ze všech KETs), avšak publikační aktivita je oproti Průmyslovým biotechnologiím výrazně vyšší.

94

V Pokročilých výrobních technologiích se ČR v publikační i patentové aktivitě nachází přibližně na dvou třetinách světového průměru. Avšak i v KETs, kde ČR nedosahuje světové úrovně, lze nalézt výzkumná pracoviště, která mají kvalitní výzkumnou infrastrukturu a ve kterých působí výzkumné skupiny realizující VaV mezinárodně srovnatelné kvality. Ve všech těchto KETs publikační aktivita roste (zpravidla rychleji než ve světovém průměru), což svědčí o pozitivním vývoji v těchto technologických oblastech. K rozvoji těchto KETs přispěje i nová infrastruktura pro VaVaI, která je budována s využitím finančních prostředků SF. I přes značná zlepšení, která jsou patrná zejména v posledních letech, ČR v některých oblastech za vyspělými zeměmi zaostává. Zřejmě nejslabším místem je oblast přenosu nových poznatků VaV do praxe a jejich využívání v inovacích, o čemž svědčí nižší patentová aktivita ČR ve většině KETs ve srovnání s technologicky vyspělými zeměmi. Také výdaje na VaV v podnikatelském sektoru nejsou v ČR v odvětvích, ve kterých ve světě působí významné společnosti aktivní v KETs, příliš vysoké.

95

8 Přehled nejdůležitějších informačních zdrojů [1] European Competitiveness in Key Enabling Technologies. European Commission, DG Enterprise (2010). http://www.manufuture.org/manufacturing/wpcontent/uploads/Final__report_07.06.10_KETs_Background_Report_2010_05_28.pdf [2] Feasibility study for an EU Monitoring Mechanism on Key Enabling Technologies. European Commission, DG Enterprise and Industry by IDEA Consult, Brussels, Belgium Center for European Economic Research (ZEW), Mannheim, Germany TNO, Delft, Netherlands CEA, Grenoble, France (2012). http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/kets/final_report_kets_observatory_en.pdf [3] Exchange of good policy practices promoting the industrial uptake and deployment of Key Enabling Technologies. Prepared by IDEA Consult, Brussels, Belgium; Center for European Economic Research (ZEW), Mannheim, Germany; Austrian Institute of Economic Research (WIFO), Vienna, Austria. European Commission, DG Enterprise and Industry (2012). http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/kets/ex_of_practice_ket_final_report_en.pdf [4] Production and trade in KETs-based products: The EU position in global value chains and specialization patterns within the EU. European Commission, DG Enterprise (2013). http://ftp.zew.de/pub/zew-docs/gutachten/ECR_KETS2014.pdf [5] A European strategy for Key Enabling Technologies – A bridge to growth and jobs. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions. COM(2012) 341 final, Brussels, European Commission ( http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0341:FIN:EN:PDF) [6] An Integrated Industrial Policy for the Globalisation Era. Putting Competitiveness and Sustainability at Centre Stage. Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Committee and the Committee of the Regions . COM(2010) 614, Brussels, European Commission (http://ec.europa.eu/enterprise/policies/industrial-competitiveness/industrialpolicy/files/communication_on_industrial_policy_en.pdf) [7] The EU Framework Programme for Research and Innovation Horizon 2020 (http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/nanotechnologies-advancedmaterials-advanced-manufacturing-and-processing-and) [8] Photonics – a key enabling technology for Europe. Draft for HLG-KET Sherpa Group Interim Thematic Report. KET working group on Photonics (2011) http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/kets/photonics_final_en.pdf [9] Interim Thematic Report by the Micro/Nanoelectronics Sherpa Team. High Level Group on Key Enabling Technologies (2010) http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/kets/1_micro_and_nano_thematic_report_nov _15_final_final_en.pdf [10] Nanotechnology: a sustainable basis for competitiveness and growth in Europe. HLG KET Working Document (2010) http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/kets/3_nanotechnology_final_report_en.pdf [11] KET – Industrial biotechnology. Working Group Report. High-Level Group on Key Enabling Technologies (2011) http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/kets/4_industrial_biotechnologyfinal_report_en.pdf

96

[12] Working Document. Working Group on Advanced Materials Technologies (2011) http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/kets/2_hlg-materials-report_en.pdf [13] Thematic Report by the Working Team on Advanced Manufacturing Systems High Level. Group on Key Enabling Technologies (2010) http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/kets/6_advanced_manufacturing_report_en.pd f

97

9 Přílohová část 9.1 Přehled výzkumných organizací a podniků působících v KETs v ČR 9.1.1 Podíl vysokých škol na patentových přihláškách v KETs u EPO, PCT a ÚPV v letech 2002 a 2012 a publikacích v KETs v letech 2008 až 2012. Vysoké školy

Fotonika

Česká zemědělská univerzita v Praze

ČVUT v Praze

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Masarykova univerzita v Brně

Ostravská univerzita v Ostravě

Mendelova univerzita v Brně

Technická univerzita v Liberci

Univerzita Hradec Kralove Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem Univerzita Karlova v Praze

Univerzita obrany v Brne

Univerzita Palackého v Olomouci

Univerzita Pardubice

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Veterinarni a farmaceuticka univerzita Brno

VŠB - TU Ostrava

Vysoká škola ekonomická v Praze

VŠCHT v Praze

VUT v Brně

Západočeská univerzita v Plzni

Poznámka:

EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace

Mikro- a nanoelektronika

Nanotechnologie


Pokročilé materiály

Pokročilé výrobní technologie

3.64% 1.92% 0.14%

0.18% 3.64% 17.50% 12.37%

0.29% 6.06% 4.27% 9.55%

1.99%

2.83%

5.91%

0.47% 10.23%

0.14%

0.12%

0.29%

0.78% 0.77% 2.88% 0.64%

1.33%

3.61% 12.12% 9.95% 2.83%

0.96% 13.28% 0.96% 2.41% 1.54% 0.96% 5.88%

1.15%

2.73% 3.02% 0.91% 1.36% 0.74% 8.18% 5.75% 1.47% 1.82% 12.67%

0.35% 0.59% 0.81% 2.44% 7.72%

1.18% 0.70% 4.49%

0.74% 2.18% 2.98% 17.82% 1.24% 2.18% 0.44% 0.74% 2.91%

0.10%

1.82% 0.97%

0.71% 2.02% 2.09% 2.48%

0.25% 2.18% 0.44% 3.72% 2.55%

0.19%

0.02%

1.45%

1.62% 0.35% 20.50%

2.44%

0.18%

0.48%

0.47% 3.70%

0.96% 12.33%

19.98%

3.79% 32.26%

1.07% 1.47% 3.64% 25.15%

0.89%

1.03%

3.85% 4.68%

4.10%

0.78% 3.03% 2.37% 18.13%

0.58% 1.47% 1.82% 4.97%

0.66% 0.40% 0.35% 4.41%

3.27% 0.88% 2.23% 2.18%

4.57%

3.56%

1.42% 3.90%

2.14%

1.05% 6.72%

0.99% 1.45%

0.28%

2.50% 2.35%

0.95% 11.11%

2.34%

0.70% 5.42%

0.99% 2.18%

0.35%

0.24%

4.14%

2.41%

1.36% 3.03% 2.37% 9.75%

1.17%

0.47% 0.40% 1.05% 4.59%

0.73% 0.44% 1.24% 10.55%

3.64% 16.76%

10.10% 12.97%

3.47% 5.82%

3.70%

0.25% 1.45% 0.88% 2.23%

1.92% 3.15% 0.77% 2.88% 4.92%

6.76%

0.10% 3.03% 3.32% 16.08%

1.82%

7.50% 14.18%

1.42% 12.48%

3.61%

2.44% 5.86%

1.24% 12.36%

0.96% 1.56%

2.23%

3.12%

0.39%

0.35% 1.89%

0.99% 4.00%

V tabulce jsou uvedeny VO, které ve sledovaném období podaly alespoň jednu patentovou přihlášku nebo dosáhly ve sledovaném období podílu alespoň 0,2 % publikačního výstupu v jedné KET.

98

9.1.2 Podíl ústavů AV ČR na patentových přihláškách v KETs u EPO, PCT a ÚPV v letech 2002 a 2012 a publikacích v KETs v letech 2008 až 2012. Ústavy AV ČR Astronomický ústav AV ČR

Biofyzikální ústav AV ČR

Biologické centrum AV ČR

Biotechnologický ústav AVČR

Botanický ústav AV ČR

Centrum výzkumu globální změny AV ČR

Fyzikální ústav AV ČR

Geologický ústav AV ČR

Fyziologický ústav AV ČR

Matematický ústav AV ČR

Mikrobiologický ústav AV ČR

Ústav analytické chemie AV ČR

Ústav anorganické chemie AV ČR

Ústav atmosferické fyziky AV ČR

Ústav biologie obratlovců AV ČR

Ústav experimentální botaniky AV ČR

Ústav experimentální medicíny AV ČR

Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR

Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR

Ústav fyziky materiálů AV ČR

Ústav fyziky plazmatu AV ČR

Ústav geoniky AV ČR

Ústav hydrodynamiky AV ČR

Ústav chemických procesů AV ČR

Ústav informatiky AV ČR

Ústav jaderné fyziky AV ČR

Ústav makromolekulární chemie AV ČR

Ústav molekulární biologie rostlin AV ČR

Fotonika

EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Publikace

0.60%


Nanotechnologie


0.30%



0.54%

0.21%

0.91%

0.49%

1.56%

1.15%

0.36%

0.18%

2.50% 0.42%

0.47% 0.97%

3.64% 5.17%

0.27%

0.25% 0.36%

0.07%

0.12%

0.97%

0.05%

0.91% 1.27%

0.10%

0.36%

0.70% 0.05% 1.61% 0.35% 16.67%

0.25% 0.36% 1.77% 1.24% 9.45%

0.18%

0.77% 2.88% 13.46%

0.10% 0.47% 0.10% 3.03% 1.42% 17.45%

0.06% 9.09% 7.50% 22.03%

0.35%

0.39%

0.29%

0.10%

0.96% 0.39%

0.36%

0.07%

0.12%

0.54%

2.24%

0.91% 3.51%

0.35% 1.10%

1.45%

0.17% 0.40% 0.35% 1.20%

0.36% 0.44% 0.74% 0.36%

0.96% 1.06%

0.18%

1.46%

2.21% 12.73% 18.91%

6.73% 1.03%

0.54%

1.07%

0.29%

1.20%

2.17%

3.79% 10.72%

0.19%

0.04%

0.06%

0.74% 0.61% 1.21% 2.79% 2.43%

0.88% 1.99%

0.29%

0.58% 0.25% 0.07% 1.54%

0.39%

0.28%

0.12%

3.32% 2.34%

4.09% 1.47% 0.91% 5.85%

1.92% 3.12%

4.28%

3.61%

0.68%

1.40%

0.36%

3.22%

8.15%

0.47% 13.26%

0.39%

4.19%

0.50% 0.73%

0.46%

1.15%

4.58%

0.96% 1.91%

2.50% 0.54%

0.95% 0.58%

0.35% 4.59% 0.40% 2.44% 1.10%

0.44% 0.99% 1.82%

0.29%

0.07%

1.45%

0.97%

0.17%

0.11%

0.11%

1.35%

0.42%

2.11%

5.36%

0.91% 2.24%

0.07% 0.35% 0.51%

0.88% 1.49% 0.36%

1.05% 2.40%

0.19%

0.78% 1.54%

1.63%

2.73%

2.34%

4.35%

3.32% 23.39%

0.04%

0.12%

0.12%

99

0.19% 2.94% 1.82% 3.31%

1.33% 1.74% 0.36%

0.36%

2.43% 2.42% 4.88% 12.80%

0.97%

1.45% 2.21% 1.74% 1.45%

Ústavy AV ČR

Fotonika

EPO+PCT ÚPV Ústav molekulární genetiky AV ČR Publikace EPO+PCT Ústav organické chemie a biochemie AV ČR ÚPV Publikace EPO+PCT Ústav přístrojové techniky AV ČR ÚPV Publikace EPO+PCT Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR ÚPV Publikace EPO+PCT Ústav systémové biologie a ekologie AV ČR ÚPV Publikace EPO+PCT Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ÚPV ČR Publikace EPO+PCT Ústav teorie informace a automatizace AV ČR ÚPV Publikace EPO+PCT Ústav termomechaniky AV ČR ÚPV Publikace EPO+PCT Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Poznámka:

ÚPV Publikace


Nanotechnologie

0.47% 0.58%


1.84%

6.58%

3.41%

0.91% 2.24% 1.47% 1.82% 2.73%

0.96% 2.83%

0.78%

1.95%

0.12% 0.96% 0.71%

0.07% 0.77%


Pokročilé výrobní technologie 0.25%

0.27%

1.96%

0.74% 1.09%

0.19%

0.88%

3.27%

0.97%

0.19%

0.35% 0.61%

0.36%

1.66%

0.91% 1.17%

0.34%

0.36%

0.18%

0.12%

0.29%

0.10%

0.15%

0.36%

0.18%

0.24%

0.05%

0.36%

0.60%

0.18%

0.39%

0.78%

0.36%

3.61%

0.10%

0.36%

0.14%


100

9.1.3 Podíl ostatních VO na patentových přihláškách v KETs u EPO, PCT a ÚPV v letech 2002 a 2012 a publikacích v KETs v letech 2008 až 2012. Ostatní výzkumné organizace EPO+PCT ÚPV Publikace EPO+PCT Centrum dopravního výzkumu, v.v.i. ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Česká geologická služba Publikace EPO+PCT Český metrologický institut ÚPV Publikace EPO+PCT Institut klinické a experimentální medicíny ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Masarykův onkologický ústav Publikace EPO+PCT Státni zdravotní ústav a regionalni pracoviste ÚPV Publikace EPO+PCT Ústav hematologie a krevní transfuze ÚPV Publikace EPO+PCT Ústav jaderného výzkumu Řež, a.s. ÚPV Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav anorganické chemie, a.s. ÚPV Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav kovů Panenské Břežany, ÚPV s.r.o. Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, ÚPV v.v.i. Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav organických syntéz, a.s. ÚPV Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. ÚPV Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i. ÚPV Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. ÚPV Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav stavebních hmot, a.s. ÚPV Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav textilních strojů, a.s. ÚPV Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v.v.i. ÚPV Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. ÚPV Masaryka, v.v.i. Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav zemědělské techniky, v.v.i. ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Publikace EPO+PCT SVÚM a.s. ÚPV Publikace EPO+PCT ÚPV Polymer Institute Brno s r.o. Publikace EPO+PCT Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův ÚPV Brod, s.r.o. Publikace EPO+PCT ÚPV AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby, s. r. o Publikace EPO+PCT ÚPV Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s.r.o. Publikace

Fotonika


Nanotechnologie

Chmelařský institut, s.r.o.

Poznámka:




0.91% 0.29% 0.77% 0.96%

0.60%

0.06%

0.19%

0.96% 0.57%

0.12%

0.29%

0.11%

0.11%

3.31%

0.96%

0.78%

0.28%

0.18%

3.80%

0.04%

0.10%

0.07%

0.29%

1.47% 1.82% 0.49%

0.18%

0.35% 0.12%

0.42%

0.95% 0.04%

0.47%

0.91% 0.10%

0.19%

0.70% 0.29% 0.40% 0.35% 0.17%

0.15% 0.88% 0.25%

0.25% 0.73% 1.24%

0.96%

0.14%

0.70% 0.19%

0.12% 0.47%

0.07%

0.04%

1.82% 0.97%

0.95%

6.36%

0.10%

0.91% 1.85%

0.25% 0.02% 0.50%

0.25% 0.12% 0.35%

0.47%

0.18%

0.29%

0.25%

0.91% 2.34%

0.50% 0.05% 0.44% 0.39%

0.05%

0.96% 0.10%

0.07%

0.10%

0.06%

3.64% 0.88%

0.29%

0.25% 1.45%

0.25%

0.73%

0.29%

0.49%

0.39%

0.39%


101

9.1.4 Podíl podniků na patentových přihláškách v KETs u EPO a PCT, a ÚPV v letech 2002 až 2012. Podniky EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ATEKO a.s. ÚPV EPO+PCT ATYPO, spol. s r.o. ÚPV EPO+PCT Azacycles s.r.o. ÚPV EPO+PCT BIORA s.r.o. ÚPV EPO+PCT BVT Technologies, a.s. ÚPV EPO+PCT CESNET ÚPV EPO+PCT COMTES FHT a.s. ÚPV EPO+PCT Contipro Biotech s.r.o. ÚPV EPO+PCT CORAMEXPORT, s.r.o. ÚPV EPO+PCT CPN s.r.o. ÚPV EPO+PCT České lupkové závody, a.s. ÚPV České technologické centrum pro anorganické EPO+PCT pigmenty, a.s. ÚPV EPO+PCT DURA-LINE CT, s.r.o. ÚPV EPO+PCT EcoFuel Laboratories s.r.o. ÚPV EPO+PCT Ego 93, s.r.o. ÚPV EPO+PCT Elmarco, s.r.o. ÚPV EPO+PCT ENKI o.p.s. ÚPV EPO+PCT EUTIT, s.r.o. ÚPV EPO+PCT FAVEA, spol. s r.o. ÚPV EPO+PCT HELLA Autotechnik, s.r.o. ÚPV EPO+PCT Hypro Otrokovice, s.r.o. ÚPV EPO+PCT Indet Safety Systems a.s. ÚPV EPO+PCT Ing. Ilja Krejci - Engineering ÚPV EPO+PCT Invos, spol. s.r.o. ÚPV EPO+PCT Ivax Pharmaceuticals s.r.o. ÚPV EPO+PCT KMPS Financial Group, s.r.o. ÚPV EPO+PCT Labio a.s. ÚPV EPO+PCT LentiKat's a.s. ÚPV EPO+PCT MEGA a.s. ÚPV EPO+PCT Moravské sklárny Květná s.r.o. ÚPV EPO+PCT Moravský výzkum, s.r.o. ÚPV EPO+PCT Nanopharma, a.s. ÚPV EPO+PCT NEE Innovations, s.r.o. ÚPV EPO+PCT NOVOPOL a.s. ÚPV EPO+PCT Optaglio s.r.o. ÚPV EPO+PCT Pharmix s.r.o. ÚPV EPO+PCT Pivot a.s. ÚPV EPO+PCT Polovodiče a.s. ÚPV EPO+PCT Preciosa, a.s. ÚPV EPO+PCT PRECHEZA a.s. ÚPV EPO+PCT PROPS, s.r.o. ÚPV

Fotonika


Advanced Materials - JTJ, s.r.o.

Nanotechnologie



1.42%

Pokročilé výrobní technologie 0.74%

0.91% 0.47%

0.35%

0.25%

0.35%

0.25%

1.42%

0.74% 1.47% 0.91%

0.81% 0.25% 0.44% 0.25% 0.88%

0.47% 1.54% 2.88% 0.81% 0.35% 0.95%

0.50% 0.88%

1.47%

0.95%

0.88% 1.49%

1.05%

0.47%

0.50% 0.50%

2.84%

0.35%

1.92%

1.24%

0.35% 1.82%

0.50% 0.40% 0.70% 1.61%

9.09% 14.22% 1.82%

0.88% 7.20%

0.47%

0.35% 0.40% 0.35%

0.50% 0.44% 0.25%

0.47%

0.70%

0.50%

1.54% 4.81% 1.47% 1.82%

0.81% 0.25% 0.35%

6.06% 0.47%

1.47% 0.91%

0.50% 0.88% 0.25%

0.81% 1.74% 7.35%

0.88%

1.47% 0.91%

0.25%

3.08% 1.92%

0.25% 0.91%

0.35%

0.25%

0.91%

0.35%

0.50%

1.05% 0.74% 0.95% 1.54%

0.50%

3.64%

1.05% 0.81%

4.62% 0.74% 0.91%

0.44% 4.03%

12.50%

0.88%

0.50% 2.02% 1.74% 1.90%

0.74% 0.81% 0.35%

102

0.74%

0.25%

Podniky

Fotonika

Robe Lighting s.r.o. Rokospol, a. s. Royal Natural Medicine, s.r.o. Safina, a.s. SHM, s.r.o. Sindat, spol. s r.o. Sklo Bohemia a.s. Slezská mechatronika a.s. Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a.s. SPUR a.s. Student Science, s.r.o. SVOS, spol. s r.o. Synga, s.r.o. Škoda Auto a.s. Třinecké železárny, a.s. Viola Nanotechnology s.r.o. Zentiva, a.s.

Poznámka:

EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV EPO+PCT ÚPV


Nanotechnologie




9% 4% 1% 3% 2%

1% 1% 0% 1% 2% 1% 0% 1%

1% 0% 0%

1% 1%

0% 1% 1%

0%

1%

1%

2%

1% 1% 0% 1% 1%

1% 2%

0% 0% 0%

0% 1%

1% 3%

0% 1%

V tabulce jsou uvedeny podniky, které ve sledovaném období podaly alespoň dvě patentové přihlášky

103

0% 1% 0% 0% 1% 2%

9.2 Převodní tabulka pro patentovou analýza Tab. 7

Převodní tabulka mezi KETs a obory v Mezinárodním patentovém třídění. Zdroj: [4]

Nanotechnology: -

nano-biotechnology (B82Y 5),

-

nano-electronics/magnetics (B82Y 10, B82Y 25),

-

nano-analytics (B82Y 15, B82Y 35),

-

nano-optics (B82Y 20),

-

nano-materials (B82Y 30),

-

nano-structures (B81C, B82B, B82Y 40)

Photonics: -

lighting (F21K, F21V, F21Y, H01L 51/50, H01L 51/52, H05B 33),

-

measuring (G01D 5/26, G01D 5/58, G01D 15/14, G01G 23/32, G01J, G01L 1/24, G01L 3/08, G01L 11/02, G01L 23/06, G01M 11, G01P 3/36, G01P 3/38, G01P 3/68, G01P 5/26, G01Q 20/02, G01Q 30/02, G01Q 60/06, G01Q 60/18, G01R 15/22, G01R 15/24, G01R 23/17, G01R 31/308, G01R 33/032, G01R 33/26, G01S 7/481, G01V 8),

-

devices (G02B 5, G02B 6 (excl. subclasses 1, 3, 6/36, 6/38, 6/40, 6/44, 6/46), G02B 13/14, G03B 42, G03G 21/08, G06E, G06F 3/042, G06K 9/58, G06K 9/74, G06N 3/067, G08B 13/186, G08C 19/36, G08C 23/04, G08C 23/06, G08G 1/04),

-

laser (G11B 7/12, G11B 7/125, G11B 7/13, G11B 7/135, G11B 11/03, G11B 11/12, G11B 11/18, H01S 3, H01S 5),

-

electron-optics (G11C 11/42, G11C 13/04, G11C 19/30, H01J 3, H01J 5/16, H02N 6),

-

semiconductors (H01J 29/46, H01J 29/82, H01J 29/89, H01J 31/50, H01J 37/04, H01J 37/05, H01J 49/04, H01J 49/06, H01L 31/052, H01L 31/055, H01L 31/10, H01L 33/06, H01L 33/08, H01L 33/10, H01L 33/18)

Industrial biotechnology: -

proteins/acids (C07K 2, C08B 3, C08B 7, C08H 1, C08L 89, C09D 11/04, C09D 189, C09J 189),

-

enzymes (C12M, C12P, C12Q, C12S),

-

others (C02F 3/34, C07C 29, C07D 475, G01N 27/327)

Advanced materials: -

layers (B32B 9, B32B 15, B32B 17, B32B 18, B32B 19, B32B 25, B32B 27),

-

compounds (C01B 31, C01D 15, C01D 17, C01F 13, C01F 15, C01F 17, C03C, C04B 35),

-

macro-scale (C08F, C08J 5, C08L),

-

alloys (C22C),

-

coatings (C23C),

-

electronics (H01F 1/0, H01F 1/12, H01F 1/34, H01F 1/42, H01F 1/44, H01L 51/30, H01L 51/46, H01L 51/54),

-

others/nano-materials (B82Y 30, D21H 17, G02B 1, H01B 3)

Micro- and nanoelectronics: -

testing/amplifiers/nano (B82Y 25, G01R 31/26, G01R 31/27, G01R 31/28, G01R 31/303, G01R 31/304, G01R 31/317, G01R 31/327, H03B 5/32, H03C 3/22, H03F 3/04, H03F 3/06, H03F 3/08, H03F 3/10, H03F 3/12, H03F 3/14, H03F 3/16, H03F 3/183, H03F 3/21, H03F 3/343, H03F 3/387, H03F 3/55, H03K 17/72),

-

semiconductors (G09G 3/14, G09G 3/32, H01L),

-

devices (H01F 1/40, H01F 10/193, H01G 9/028, H01G 9/032, H01H 47/32, H01S 5, H05K 1)

104

AMT for other KETs: -

materials (B01D 15, B01D 67, B01J 10, B01J 12, B01J 13, B01J 14, B01J 15, B01J 16, B01J 19/02, B01J 19/08, B01J 19/18, B01J 19/20, B01J 19/22, B01J 19/24, B01J 19/26, B01J 19/28, B01J 20/30, B01J 21/20, B01J 23/90, B01J 23/92, B01J 23/94, B01J 23/96, B01J 25/04, B01J 27/28, B01J 27/30, B01J 27/32, B01J 29/90, B01J 31/40, B01J 38, B01J 39/26, B01J 41/20, B01J 47, B01J 49, B01J 8/06, B01J 8/14, B01J 8/24, B32B 37, B32B 38, B32B 39, C01B 17/20, C01B 17/62, C01B 17/80, C01B 17/96, C01B 21/28, C01B 21/32, C01B 21/48, C01B 25/232, C01B 31/24, C01B 9, C01C 1/28, C01D 1/28, C01D 3/14, C01D 5/16, C01D 7/22, C01D 9/16, C01F 1, C01G 1, C03B 20, C03B 5/24, C03B 5/173, C03B 5/237, C03B 5/02, C03C 21, C03C 29, C04B 11/028, C04B 35/622, C04B 35/624, C04B 35/626, C04B 35/653, C04B 35/657, C04B 37, C04B 38/02, C04B 38/10, C04B 40, C04B 7/60, C04B 9/20, C07C 17/38, C07C 2/08, C07C 2/46, C07C 2/52, C07C 2/58, C07C 2/80, C07C 201/16, C07C 209/82, C07C 213/10, C07C 227/38, C07C 231/22, C07C 249/14, C07C 253/32, C07C 263/18, C07C 269/08, C07C 273/14, C07C 277/06, C07C 303/42, C07C 315/06, C07C 319/26, C07C 37/68, C07C 4/04, C07C 4/06, C07C 4/16, C07C 4/18, C07C 41/34, C07C 41/58, C07C 45/78, C07C 45/90, C07C 46/10, C07C 47/058, C07C 47/09, C07C 5/333, C07C 5/41, C07C 51/42, C07C 51/573, C07C 51/64, C07C 57/07, C07C 67/48, C07C 68/08, C07C 7, C07D 201/16, C07D 209/84, C07D 213/803, C07D 251/62, C07D 301/32, C07D 311/40, C07D 499/18, C07D 501/12, C07F 7/20, C07H 1/06, C08C, C08F 2/01, C09B 41, C09B 67/54, C09D 7/14, C09J 5, C21C 5/52, C21C 5/54, C21C 5/56, C21C 7, C21D, C22B 11, C22B 21, C22B 26, C22B 4, C22B 59, C22B 9, C22C 1, C22C 3, C22C 33, C22C 35, C22C 47, C22F, C23C 14/56, C23C 16/54, C25B 9, C25B 15/02, C25C, C25D 1, C30B 15/20, C30B 35, C40B 60, D01D 10, D01D 11, D01D 13, D01F 9/133, D01F 9/32, D06B 23/20, D21H 23/20, D21H 23/70, D21H 27/22, F24J 1, F25J 3, F25J 5, F27B 17, F27B 19, F27D 7/06, H01S 3/09, H01S 5/04),

-

biotechnology (C02F 11/02, C02F 11/04, C02F 3, C07C 29/74, C07K 1, C08B 1/10, C08B 17, C08B 30/16, C12M, C12S),

-

photonics (G11B 7/22, H01S 3/08, H01S 5/10, H05B 33/10),

-

microelectronics (H01L 21, H01L 31/18, H01L 35/34, H01L 39/24, H01L 41/22, H01L 43/12, H01L 51/40, H01L 51/48, H01L 51/56, H05K 13, H05K 3),

-

instruments (B01L, B04B, B04C, B81C 3, D21H 23/74, G01C 19/5628, G01C 19/5663, G01C 19/5769, G01C 25, G01R 3),

-

others (B82B 3, B82Y 35, B82Y 40, B32B 41, D21H 23/78, F27D 19, H01S 5/06).

105

9.3 Převodní tabulka pro analýzu zahraničního obchodu Tab. 8

Převodní tabulka mezi KETs a obory v Harmonizovaném systému popisu zboží (HS-6). Zdroj: [4]

Industrial Biotechnology

Nanotechnology

Micro-/ nanoelectronics

Photonics

291521 291814 291815 292221 292229 292231 292239 292241 292242 292243 292244 292249 292250 350790 381400

280300 290314 291250 294200 320210 320420 320730 320740 320910 380210 381400

854221 854229 854260 854890 (HS 2002)

845610 854140 854190 900510 901190 901320 901380 901390 901820 902221 902229 902730 902750

854231 854232 854233 854239 (HS 2007)

Advanced Materials

280300 280461 280469 280610 280620 280910 280920 281000 281111 281119 281122 281210 281290 281310 281390 281810 282612 282619 282630 282690 282720 282731 282732 282735 282739 282741 282749 282751 282759 282760 283620 283630 283640 283650 283660 283691 283692 283699 284610 284690 320411 320412 320415 320416 320417 320419 320420

106

320490 320611 320619 320710 320720 320730 320740 340311 340319 340391 340399 350520 350610 350691 350699 360100 360200 380110 380120 380130 380190 380210 380910 380991 380992 380993 381010 381090 381210 381220 381230 381511 381512 381519 381590 381700 381800 382430 382440 390210 390220 390230 390290 390690 390710 390720 390730

390740 390750 390760 390810 390890 390910 390920 390930 390940 390950 391000 400211 400219 400220 400231 400239 400241 400249 400251 400259 400260 400270 400280 400291 400299 400510 400520 400591 400599 540211 540219 540220 540310 560500 580900 681140 681280 681291 681292 681293 681299 681320 681381 681389 690912 690919 700711

AMT for other KETs 700719 700721 700729 701911 701912 710410 710420 720211 720221 720229 720230 720241 720249 720250 720260 720270 720280 720291 720292 720293 720299 720450 720510 720521 720529 722410 722490 740610 740620 760310 760320 760410 850519 850610 850630 850640 850650 850660 850680 853120 854511 854519 854520 854590 854610

840510 841780 841940 841960 841989 842129 842191 842199 842320 844400 844511 844512 844513 844519 845410 845420 845430 845490 845510 845521 846820 846880 846890 848110 848610 848630 848640 851420 851430 851440 851519 851521 851529 851531 902410 903281

107

KEY ENABLING TECHNOLOGIES V ČR

Recommend Documents