Key Enabling Technologies v ČR internacionalizace výzkumu a průmyslového vlastnictví

Ergo 2015, 10, 4, 3–12 10.1515/ergo-2015-0009

Key Enabling Technologies v ČR – internacionalizace výzkumu a průmyslového vlastnictví Cílem tohoto příspěvku je přispět k porozumění charakteru mezinárodních vazeb ČR ve výzkumu v klíčových umožňujících technologiích (Key Enabling Technologies, KETs) a v mezinárodní průmyslověprávní ochraně. Analýza publikačních aktivit ukazuje, že v nanotechnologiích, a v menší míře i v pokročilých výrobních technologiích, roste míra internacionalizace VaV jak v absolutních číslech, tak i relativně na pozadí celkové míry internacionalizace českého VaV. VaV vztahující se ke KETs však celkově využívá mezinárodní expertizy méně, než odpovídá celkové míře mezinárodní spolupráce ČR. Ve spolupráci v KETs dominují tradiční partneři, jako jsou USA, Spojené království a Německo. Významné postavení v mezinárodní spolupráci v KETs zaujímá Japonsko ve fotonice a mikro- a nanoelektronice, Malajsie v nanotechnologiích a Singapur v pokročilých materiálech. Poněkud znepokojivé naopak je, že země s rozvinutým VaV, jako Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko a Švédsko, jsou v mezinárodní spolupráci v KETs zastoupeny poměrně málo. Z patentové analýzy vyplynulo, že téměř polovina vynálezů, na jejichž vzniku se podíleli výzkumní pracovníci z ČR, je spoluvlastněna subjekty ze zahraničí, což pravděpodobně souvisí s tím, že v ČR působí značný počet nadnárodních společností a poboček zahraničních firem s výzkumnými a vývojovými aktivitami. V některých KETs, jako jsou zejména mikro- a nanoelektronika a do značné míry i fotonika, podíl patentových přihlášek, které jsou v zahraničním spoluvlastnictví, přesahuje polovinu. Nejvíce patentových přihlášek s původcem z ČR je vlastněno subjekty z USA. V mezinárodním porovnání s rozvinutými zeměmi je v ČR naopak nízký podíl patentových přihlášek, které mají původce ze zahraničí (zahraničních vynálezů) a které jsou spoluvlastněny subjekty z ČR.

Zdeněk Kučera, Tomáš Vondrák Technologické centrum AV ČR Recenzovaná vědecká stať Obdrženo redakcí: 26. 11. 2015 Přijato k publikování: 18. 12. 2015

Klíčová slova: klíčové umožňující technologie; fotonika; mikroelektronika; nanoelektronika; nanotechnologie; pokročilé materiály; průmyslové biotechnologie; pokročilé výrobní technologie

Key Enabling Technologies in the Czech Republic – the internationalization of research and of industrial property rights This article aims to examine the character of the international relationships of the Czech Republic in R&D in the Key Enabling Technologies (KETs), and in the protection of international industrial property rights. The analysis of the publication activities indicates an increase of the internationalization of the Czech R&D in nanotechnology and to a lesser extent in advanced manufacturing technologies both in an absolute volume and relatively to the overall internalization of the whole Czech R&D system. The R&D related to KETs uses the foreign expertise less than is the overall extent of the R&D international collaboration of the Czech Republic. The traditional Czech R&D partners USA, UK, and Germany dominate in the KETs oriented collaborations. The collaboration in photonics and micro- and nanoelectronic with Japan, in nanotechnology with Malaysia and in advanced materials with Singapore is significantly higher than the overall collaboration with these countries. On the other side it is rather disquieting, that

Ergo / prosinec 2015 / Technologické centrum Akademie věd ČR

Zdeněk Kučera, Tomáš Vondrák Technology Centre ASCR Peer-reviewed scientific paper Received: 26. 11. 2015 Accepted for publication: 18. 12. 2015

3

countries with advanced R&D like Austria, Switzerland, the Netherlands and Sweden are underrepresented in the KETs oriented Czech collaborative research. The patent analysis indicates that almost a half of the inventions in which the Czech researchers participated, is co-owned by foreign subjects. This probably relates to a significant number of global corporations or subsidiaries with R&D operating in the Czech Republic. In micro- and nanolelectronics and to a significant extent in photonics more than half of patent applications are co-owned by foreign entities. Most of the patent applications originating from Czech inventors are owned by US subjects. On the other hand the fraction of patent applications which have foreign inventors and are coowned by Czech subjects is significantly lower in comparison with developed countries. Keywords: Key Enabling Technologies; photonics; microelectronics; nanoelectronics; nanotechnologies; advanced materials; industrial biotechnology; advanced manufacturing technology

Za „klíčové umožňující technologie“ (Key Enabling Technologies, KETs) jsou považovány široce definované technologické oblasti, které jsou základem produktů a technologií s vysokou přidanou hodnotou a které mají široké uplatnění v průmyslu a dalších odvětvích [1]. Klíčové umožňující technologie proto patří mezi jednu z priorit Strategie Evropa 2020 [2] a jejích vlajkových iniciativ Integrovaná průmyslová politika pro éru globalizace [3] a Unie inovací [4]. KETs jsou zapracovány i do Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie) [5], která byla schválena vládou v prosinci roku 2014 a která je i základem pro směrování veřejné podpory VaV z národních zdrojů i z prostředků z ESIF. Kvalitní výzkum a vývoj (VaV) není možné realizovat bez mezinárodní spolupráce, která umožňuje společně využívat výzkumnou infrastrukturu, koncentrovat finanční prostředky ze zdrojů z více zemí i společně sdílet znalosti nezbytné pro další rozvoj VaV aktivit. VaV v KETs a jejich nasazení v průmyslových aplikacích je proto podporován i v rámcovém programu Horizont 2020 v jeho prioritě Vedoucí postavení průmyslu a oblasti nazvané Vedoucí postavení v umožňujících a průmyslových technologiích (Leadership in enabling and industrial technologies) [6]. KETs jsou základním stavebním kamenem širokého spektra produktů a procesů nacházejících uplatnění v celé řadě odvětví. Do VaV se proto často zapojují i podniky, které se významnou měrou podílejí na financování těchto aktivit i na průmyslověprávní ochraně poznatků VaV. Mezinárodní výzkumná spolupráce společně s globalizací průmyslu, kdy ve většině zemí působí nejenom domácí podniky, ale i celá řada nadnárodních společností i poboček zahraničních firem, vede ke značné internacionalizaci průmyslového vlastnictví. Cílem tohoto příspěvku je ukázat, do jaké míry se výzkumné týmy z ČR zapojují do mezinárodní spolupráce v KETs a s jakými zeměmi ČR nejvíce spolupracuje. Zároveň je posouzen charakter mezinárodních vazeb v průmyslověprávní ochraně výsledků VaV v KETs, tj. jaké zahraniční země se společně s ČR podílejí na tvorbě vynálezů a jejich vlastnictví. Příspěvek navazuje na dva články publikované časopisu Ergo ke KETs v roce 2015 ([7] a [8]).

ve vědeckých periodikách a o příspěvcích v konferenčních sbornících. Publikace vztahující se ke KETs byly v databázi WoS identifikovány pomocí souborů klíčových slov odvozených z definic patentových tříd, které byly přiřazeny ke KETs v publikovaných studiích (např. [10] až [12]). Pro jednotlivé KETs byly použity soubory 50 až 100 klíčových slov (přibližně 370 klíčových slov pro KET pokročilé materiály) a jejich logických kombinací1.

Klíčové umožňující technologie a použitá metodika

Zdroj: Kučera Z., Vondrák T.: Key Enabling Technologies – základní porovnání EU s vybranými zeměmi mimo EU. Ergo roč. 10, č. 1 [7].

Přehled technologií, které jsou zařazeny mezi klíčové umožňující technologie (KETs), je uveden v tabulce 1. Pro posouzení úrovně mezinárodní spolupráce je, podobně jako v článku [7], využita analýza publikační a patentové aktivity. Pro analýzu publikační aktivity byla využita databáze Thomson Reuters Web of Science (WoS) [9], ve které jsou uvedeny informace o publikacích

4

Tabulka 1: Stručná charakteristika KETs vycházející z mezinárodního patentového třídění

KET

Obecná charakteristika

Fotonika

Průřezová technologie zahrnující generaci světla, jeho vedení, manipulaci se světlem, jeho detekci, zesilování a využívání v aplikacích.

MikroPrůřezová technologie zahrnující polovodičové a nanoelektronika komponenty, vysoce miniaturizované elektronické subsystémy, včetně jejich integrace do větších systémů a produktů (za nanoelektroniku jsou považovány všechny oblasti elektroniky se strukturou na úrovni nanometrů). Nanotechnologie

Průřezová technologie pro struktury s rozměry od 1 do 100 nanometrů alespoň v jednom rozměru.

Pokročilé materiály

Široká oblast materiálů s obtížně definovatelnými hranicemi, zahrnující pokročilé kovy, pokročilé syntetické polymery, pokročilou keramiku, nové kompozity, pokročilé biopolymery a další materiály.

Průmyslové biotechnologie (též „bílé biotechnologie“)

Technologie využívající mikroorganismy nebo enzymy pro průmyslové zpracování a výrobu bioproduktů v sektorech, jako je chemický průmysl, materiálová výroba, energetika (biopaliva), potravinářství/výživa, zdravotní péče, textilní a papírenský průmysl apod.

Pokročilé výrobní technologie

Výrobní systémy a související služby, procesy, provozy a zařízení pro ostatní KETs, zahrnující automatizaci, robotiku, měřicí systémy, zpracování signálu a informace, kontrolu výroby a další procesy.

Analýza patentové aktivity byla provedena s využitím databáze Evropského patentového úřadu PATSTAT (EPO Worldwide Patent Statistical Database). Pro naprostou většinu analýz byla využita databáze zveřejněná EPO na jaře roku 2015 [13]. Údaje o časovém vývoji patentové

aktivity ČR v KETs byly doplněny o nová data z databáze PATSTAT z podzimu 2015, která byla získána v závěrečných fázích přípravy tohoto příspěvku. Do analýzy internacionalizace patentových přihlášek byly zahrnuty patentové přihlášky podané u Evropského patentového úřadu (European Patent Office, EPO) a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT) [14], které umožňují chránit nová řešení ve více zemích2. Vzhledem k tomu, že počet patentových přihlášek ČR je v některých KETs nízký (zejména v nanotechnologiích), byly v analýzách týkajících se patentové aktivity ČR zařazeny i přihlášky, které byly podány u zahraničních patentových úřadů (tj. u všech patentových úřadů, s výjimkou Úřadu průmyslového vlastnictví ČR3). Pro přiřazení patentových přihlášek k jednotlivým KETs bylo využito Mezinárodní patentové třídění (IPC), přičemž pro přiřazení oborů ke KETs byly využity závěry studie [10]. Přihlášky byly přiřazeny dané zemi, pokud alespoň jeden přihlašovatel byl z této země. V případě více přihlašovatelů z různých zemí byla patentová přihláška přiřazena všem zemím jako celek. Pro přiřazení patentové přihlášky k roku bylo uvažováno datum podání přihlášky. Pro posouzení internacionalizace průmyslového vlastnictví byly využity tři indikátory, které odpovídají indikátorům uváděným v publikaci OECD Patent Statistics Manual [15]: Z ahraniční spoluvlastnictví domácích vynálezů – podíl patentů (patentových přihlášek), které mají alespoň jednoho domácího původce a jednoho přihlašovatele se sídlem v zahraničí, v celkovém počtu patentů (patentových přihlášek) s domácím původcem. Domácí spoluvlastnictví zahraničních vynálezů – podíl patentů (patentových přihlášek) s alespoň jedním zahraničním původcem a jedním přihlašovatelem z domácí země, v celkovém počtu patentů (patentových přihlášek) domácí země. Mezinárodní spolupráce ve VaV – podíl patentů (patentových přihlášek) s původcem z domácí země, které mají alespoň jednoho původce se sídlem v zahraniční zemi, v celkovém počtu patentů (patentových přihlášek) s původcem z domácí země. Z výše uvedených indikátorů lze usoudit, jakým způsobem probíhá ochrana průmyslového vlastnictví a jaké strategie pro tyto účely využívají nadnárodní společnosti a pobočky zahraničních firem. Případ, kdy původci (vynálezci) pocházejí z jiných zemí než přihlašovatelé (vlastníci patentů), může například svědčit o tom, že na VaV se podíleli pracovníci pobočky působící v jedné zemi (i ve spolupráci s výzkumnou institucí), avšak patent byl přihlášen centrálou či mateřskou firmou v zahraničí. Při všech výše uvedených analýzách byl sledován vývoj publikační a patentové aktivity mezi roky 2003 a 2013. Je nutné si uvědomit, že přiřazení publikací s využitím klíčových slov a patentových přihlášek podle Mezinárodního patentového třídění (IPC) k jednotlivým KETs není zcela jednoznačné, neboť tyto technologie jsou průřezové a široce definované (tj. jedna přihláška a publikace může spadat do více KETs). Z tohoto důvodu není možné porovnávat absolutní hodnoty indikátorů a výsledky uváděné v tomto příspěvku je nutné považovat za orientační. Je nutné si také uvědomit, že část výzkumu probíhá v režimu utajení a jeho výsledky tedy nejsou uváděny v databázích využitých pro analýzu. Podrobněji jsou možnosti oborové analýzy KETs a její omezení diskutovány v práci [7].


Publikační aktivita Jak bylo uvedeno v předcházejícím článku [8], celkový počet publikací ČR v KETs roste rychleji než ve většině zahraničních zemí i v porovnání se součtem pro členské státy EU-28. Zatímco světový roční objem publikací v KETs vzrostl mezi lety 2003 až 2013 přibližně o 40 %, počet publikací s alespoň jedním autorem z ČR v tomto časovém intervalu vzrostl přibližně 2,5násobně. Je však nutné vzít v úvahu, že tento strmý nárůst vychází z velmi nízkého základu na počátku minulého desetiletí. Počet publikací v KETs v tomto časovém intervalu narůstal přibližně stejným tempem jako celkový počet publikací ČR. To je patrné z grafu 1, kde je uveden časový vývoj podílu publikací v jednotlivých KETs v celkovém počtu publikací ČR, vztažený k hodnotám v roce 2003. Pouze v nanotechnologiích a pokročilých výrobních technologiích je nárůst počtu publikací vyšší než celkový růst publikační aktivity ČR. V průmyslových biotechnologiích v letech 2003–2013 dokonce došlo k přibližně čtvrtinovému relativnímu poklesu publikační aktivity. V ostatních KETs je růst publikační aktivity srovnatelný s dynamikou celkového objemu publikaci ČR. S výjimkou nanotechnologií a pokročilých výrobních technologií tak zatím nedochází k nárůstu podílu KETs v celkovém publikačním výstupu ČR, ani k vyšší orientaci VaV na tyto technologické oblasti.

Graf 1: Vývoj podílu publikací v KETs na celkovém publikačním výstupu ČR v letech 2003 až 2013 Údaje jsou vztaženy k roku 2003, tj. body v grafu udávají podíly publikací v jednotlivých KETs na celkovém počtu publikací ČR, které jsou vztaženy k podílu publikací v těchto KETs na celkovém počtu publikací v roce 2003. Hodnota indikátoru rovná 1 znamená, že růst počtu publikací v dané KET je shodný s celkovým růstem publikačního výstupu ČR. Hodnoty větší než 1 indikují, že nárůst počtu publikací v dané KET je vyšší než nárůst celkového počtu publikací ČR. Hodnoty menší než 1 naopak indikují zaostávání intenzity publikování v dané KET.

Fotonika

Nanotechnologie

Mikro- a nanoelektronika

Průmyslové biotechnologie


Pokročilé výrobní technologie Zdroj: Thomson Reuters Web of Science

Také celkový počet publikací i počet publikací v KETs, které byly vytvořeny v mezinárodní spolupráci, roste (viz graf 2). Výrazně vyšší nárůst mezinárodních publikací je zejména v nanotechnologiích (v de-

5

setiletém intervalu vzrostl podíl společných publikací téměř pětinásobně), což svědčí o tom, že náročný VaV v této technologické oblasti je realizován v mezinárodní spolupráci více než výzkum v jiných disciplínách (resp. tuto spolupráci vyžaduje). Rovněž v pokročilých výrobních technologiích je nárůst publikací vytvořených v mezinárodní spolupráci vyšší než růst celkového počtu publikací ČR s mezinárodní participací. V ostatních KETs dynamika internacionalizace VaV nanejvýše dosahovala dynamiky celkového publikačního výstupu ČR.

Počet publikací v KETs vytvořených v mezinárodní spolupráci roste. Ve většině KETs se však počet publikací vytvořených v mezinárodní spolupráci zvyšuje poněkud pomaleji než v celkovém publikačním

Graf 2: Počty publikací ČR vztahujících se ke KETs s alespoň jedním zahraničním autorem v letech 2003 až 2013 vztažené k roku 2003

Horizontální linie znázorňuje hodnotu nárůstu celkového počtu českých publikací s alespoň jedním cizím autorem. Vertikální linie označuje celkový podíl publikací ČR s alespoň jedním zahraničním autorem na celkovém počtu publikací ČR v letech 2011 až 2013. Plocha kruhů je úměrná podílu publikací v KETs na celkovém počtu publikací ČR v letech 2011 až 2013.

Plná pozadí grafu znázorňují růst celkového počtu publikací ČR a celkového počtu publikací ČR s alespoň jedním zahraničním autorem.

Fotonika

Nanotechnologie


Graf 3: Podíl publikací se zahraničním spoluautorem v letech 2011 až 2013 (vodorovná osa) a růst počtu publikací se zahraničním spoluautorem mezi roky 2003 až 2013 (svislá osa)



Nanotechnologie


Celkový počet publikací


Celkem společné publikace

Graf 4: Podíl společných publikací s vybranými zeměmi na celkovém publikačním výstupu ČR v letech 2011 až 2013

Země Evropského hospodářského prostoru Zdroj: Thomson Reuters Web of Science



Zdroj: Thomson Reuters Web of Science


6

Fotonika


Ostatní země

Graf 5: Podíl publikací vzniklých v mezinárodní spolupráci na celkovém počtu publikací ČR v jednotlivých KETs v letech 2011 až 2013 (sloupce) a index míry spolupráce (vodorovné pruhy) Index míry mezinárodní spolupráce je definován jako podíl společných publikací ČR s danou zemí v celkovém počtu publikací ČR v dané KETs, který je vztažen k podílu všech společných publikací ČR s danou zemí v celkovém publikačním výstupu ČR (podíl je vynásoben stem). Pokud jsou hodnoty indexu vyšší než 100, je míra spolupráce (měřená publikačním výstupem) v této KET vyšší, než je celková úroveň spolupráce s danou zemí (a naopak). Za společnou publikaci je považována publikace, kde je alespoň jeden spoluautor z ČR a z dané země.

Země Evropského hospodářského prostoru

Ostatní země

Index spolupráce

výstupu ČR (graf 2). To může mj. souviset se stávající metodikou hodnocení výzkumných organizací (VO), ve které není zohledněna mezinárodní spolupráce (bodový systém a snaha co nejvíce publikovat) [16]. Na druhou stranu to může ukazovat, že VaV v ČR (včetně VaV zaměřeného na oblast KETs) má z dlouhodobého hlediska omezené schopnosti napojit se na zahraniční výzkumné kapacity. Míra internacionalizace výzkumu v KETs v posledních třech letech (2011 až 2013) a změna počtu publikací vzniklých v mezinárodní



spolupráci mezi lety 2001 až 2013 jsou sumarizovány v grafu 3. Ve většině KETs je podíl publikací vzniklých v mezinárodní spolupráci vyšší, než je tomu v celkovém publikačním výstupu ČR. Nárůst počtu mezinárodních publikací v KETs je však oproti průměru ČR poněkud nižší (čtyři KETs se nacházejí v pravém dolním kvadrantu grafu), a pokud se nezvýší dynamika růstu, míra internacionalizace výzkumu v těchto KETs postupně poklesne na průměr ČR. Pouze v nanotechnologiích je současně nadprůměrný podíl mezinárodních publikací i jejich nárůst

7

v letech 2011 až 2013. Pokročilé výrobní technologie sice vykazují nejstrmější růst počtu publikací se zahraničními autory, avšak podíl těchto publikací zůstává na přibližně polovině průměru ČR. Z grafu je také patrné, že nejvíce se na celkovém publikačním výstupu ČR podílejí pokročilé materiály a fotonika. Naopak nejmenší příspěvek k celkovému počtu publikací ČR mají pokročilé výrobní technologie a průmyslové biotechnologie. Podíl zahraničních zemí v publikacích autorů ČR vzniklých v mezinárodní spolupráci je znázorněn v grafu 4 (v grafu jsou uvedeny pouze země, které byly zastoupeny v publikacích s alespoň jedním českým autorem více než jedním procentem). Míra participace zahraničních zemí na publikačním výstupu ČR výrazně závisí na velikosti jejich vlastního VaV. Nejvýznamnějšími zeměmi z hlediska spolupráce je proto trojice USA, Německo a Spojené království, která se podílí přibližně na čtvrtině celkového počtu publikací vzniklých v mezinárodní spolupráci. V některých případech je míra spolupráce zásadně ovlivněna historickými a geografickými faktory. Právě z těchto důvodů se na předních místech se umísťují Polsko (téměř 5 % společných publikací) a Slovensko (4,4 % publikací vzniklých v mezinárodní spolupráci), které mají vyšší zastoupení než země s kvalitním výzkumem, jako jsou například Rakousko, Švýcarsko, Nizozemsko a Švédsko. Z grafu 4 je také patrné, že v mezinárodních publikacích jsou poměrně málo zastoupeny některé evropské země s intenzivním a kvalitním výzkumem (například Norsko), což svědčí o jisté uzavřenosti domácího výzkumného systému pro mezinárodní spolupráci. Také geograficky vzdálenější asijské země s rozvinutým VaV se silnou vazbou na inovativní průmyslová odvětví, jako jsou Izrael, Tchaj-wan a Jižní Korea, v mezinárodních publikacích ČR figurují velice málo. V grafu 5 je porovnán podíl zahraničních zemí ve společných publikacích s autory z ČR v jednotlivých KETs. Zastoupení zahraničních zemí v publikacích v KETs převážně kopíruje zastoupení těchto zemi v celkovém publikačním výstupu ČR (viz graf 4) - ve spolupráci dominují zejména USA, Spojené království a Německo. Nápadně intenzivnější je spolupráce s Japonskem ve fotonice a mikro- a nanoelektronice, které je zastoupeno ve společných publikacích přibližně 1,6krát více, než by odpovídalo jeho celkovému podílu na společných publikacích. Velmi vysoká je také relativní váha společných publikací s Malajsií a v nanotechnologiích a pokročilých materiálech se Singapurem. I když se jedná o relativně malý počet publikací, výrazné zastoupení těchto zemí v mezinárodních publikacích ČR svědčí o vysoké kvalitě VaV, které tyto země mají v uvedených technologických oblastech. Celkově je však míra spolupráce se zahraničními partnery v KETs převážně nižší, než je spolupráce s těmito zeměmi v celkovém publikačním výstupu ČR (index míry spolupráce je menší než 100, viz graf 5). To je patrné zejména v nanotechnologiích a pokročilých výrobních technologiích, kde je spolupráce se zeměmi, které se nejvíce podílejí na mezinárodních publikacích ČR (USA, Německo a Spojené království), přibližně na poloviční úrovni.

Patentová aktivita Také počet patentových přihlášek v KETs, na kterých se jako původci nebo přihlašovatelé podílely subjekty z ČR, má vzrůstající tendenci. Nejvíce narůstá počet patentových přihlášek v nanotechnologiích a ve fotonice [8]. Výrazný nárůst je patrný zejména u Úřadu průmyslového vlastnictví (nejvíce v nanotechnologiích), což souvisí se současnou metodikou hodnocení výzkumných organizací, ve které je také zohledněn počet patentů (včetně patentů u Úřadu průmyslového vlastnictví) [16].

8

Nárůst počtu mezinárodních patentových přihlášek, tj. přihlášek podaných u Evropského patentového úřadu (EPO) a podle Smlouvy o patentové spolupráci (Patent Cooperation Treaty, PCT), i počtu patentových přihlášek podaných u zahraničních patentových úřadů, je již nižší. Vzhledem k tomu, že narůstá i celkový počet patentových přihlášek, na kterých se podílejí subjekty z ČR, v celkovém počtu mezinárodních patentových přihlášek a přihlášek podaných v zahraničí se zvyšuje zastoupení pouze nanotechnologií, fotoniky a mikro- a nanoelektroniky (viz graf 6). Zastoupení ostatních KETs se v celkovém počtu přihlášek ČR naopak snižuje.

Graf 6: Relativní váha patentových přihlášek s původcem (vynálezcem) z ČR v jednotlivých KETs v letech 2003 až 2012 Do grafu jsou zahrnuty přihlášky u EPO, podle PCT a přihlášky podané v zahraničí. Jelikož počet patentových přihlášek je v některých KETs velmi nízký (zejména v nanotechnologiích a v mikro- a nanoelektronice), je v grafu uváděn vždy součet za dva roky. Údaje jsou vztaženy k součtu přihlášek za roky 2003 a 2004 (úroveň 100 %). Údaje z roku 2013 a 2014 nejsou v databázi PATSTAT ještě úplné, a proto tyto hodnoty nejsou v grafu zahrnuty.

Fotonika

Nanotechnologie




Pokročilé výrobní technologie KETs

Celkem

Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – podzim 2015

Na tvorbě patentů se jako jejich původci a přihlašovatelé podílejí subjekty z více zemí (podniky, výzkumné organizace, instituce veřejného sektoru i fyzické osoby). V případě analýzy patentové aktivity lze vyhodnotit několik indikátorů, které charakterizují internacionalizaci. Indikátoru, který byl sledován v publikační aktivitě (podíl publikací vzniklých v mezinárodním spoluautorství) do jisté míry odpovídá podíl patentů, jejichž původci (vynálezci) pocházejí z více zemí. Další (a důležitější) informace o internacionalizaci lze získat z údajů o zemích, ze kterých pocházejí původci patentů (vynálezci) a jejich přihlašovatelé (vlastníci patentů). Blíže jsou tyto indikátory specifikovány v metodické části tohoto příspěvku. V ČR působí značný počet nadnárodních společností a poboček zahraničních firem, které realizují výzkumné a vývojové aktivity. ČR má proto v mezinárodním srovnání nadprůměrný podíl patentů, na kte-

rých se jako původci a přihlašovatelé podílejí subjekty z různých zemí. Jak vyplývá ze statistických dat uváděných v databázi Eurostatu, v ČR je vysoký zejména podíl patentových přihlášek, které mají sice původce (vynálezce) z ČR, ale jsou zcela nebo částečně vlastněny zahraničním subjektem (například [15], [17]).

Graf 7: Zahraniční spoluvlastnictví patentových přihlášek v KETs u EPO a podle PCT Na vodorovné ose je podíl přihlášek, které mají alespoň jednoho původce z uvedené země a jsou spoluvlastněny jinou zemí (tj. mají alespoň jednoho přihlašovatele z libovolné jiné země). Na svislé ose je podíl přihlášek, které jsou spoluvlastněny uvedenou zemí (mají alespoň jednoho přihlašovatele z této země), a zároveň mají alespoň jednoho původce z libovolné další země. Plocha kruhů vyznačuje počet patentových přihlášek s alespoň jedním původcem z uvedené země, který je vztažen na hrubý domácí produkt (HDP). Údaje jsou pro součet patentových přihlášek, které spadají alespoň do jedné z KETs a byly podány v letech 2003 až 2014. HDP je stanoven v USD v běžných cenách jako průměrná hodnota za toto období. V grafu jsou zahrnuty všechny členské státy EU, které v uvedeném období měly alespoň 100 patentových přihlášek s domácím původcem, a další vybrané země. Zkratky zemí: BE – Belgie, DK – Dánsko, FI – Finsko, FR – Francie, IE – Irsko, IT – Itálie, IL – Izrael, JP – Japonsko, KR – Korejská republika, LU – Lucembursko, HU – Maďarsko, DE – Německo, NL – Nizozemsko, NO – Norsko, PL – Polsko, PT – Portugalsko, AT – Rakousko, GR – Řecko, SI – Slovinsko, UK – Spojené království, ES – Španělsko, SE – Švédsko, CH – Švýcarsko, US – USA

Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – jaro 2015, OECD, vlastní výpočty

Výrazná internacionalizace je patrná i v KETs (viz graf 7). Přibližně polovina patentových přihlášek v KETs, na kterých se jako původce (vynálezce) podílel občan ČR, je spoluvlastněna zahraničním subjektem, tj. alespoň jeden přihlašovatel je ze zahraničí (podnik, výzkumná organizace nebo fyzická osoba). Naopak, pouze necelá třetina patentových přihlášek, které spoluvlastní subjekt z ČR, má alespoň jednoho zahra-


ničního původce. ČR se tak společně s většinou nových členských států EU nachází v pravé dolní části grafu mezi zeměmi, kde převažuje zahraniční spoluvlastnictví patentových přihlášek nad domácím spoluvlastnictvím přihlášek, na jejichž vzniku se podíleli občané ze zahraničí. Mezi země vlastnící větší podíl přihlášek, které mají původce z jiné země, patří zejména Švýcarsko a dále Německo, Rakousko, Dánsko, Nizozemsko a USA, což souvisí se značnou otevřeností výzkumného systému pro mezinárodní spolupráci (Švýcarsko) i s tím, že v těchto zemích sídlí významné nadnárodní společnosti nebo společnosti, které vlastní dceřiné firmy v zahraničí. Mezi země s výrazně nízkou internacionalizací patentové aktivity patří asijské země (Korejská republika a Japonsko). Z grafu 7 je také patrné, že počet patentových přihlášek v KETs, na kterých se podílela ČR, je v porovnání s většinou výzkumně a technologicky vyspělých zemí nízký (plocha kruhu udává počet patentových přihlášek u EPO a podle PCT vztažený na HDP), což odpovídá i dlouhodobě nízké celkové patentové aktivitě ČR. Mezi země s vysokou patentovou aktivitou v KETs (vztaženou k HDP) naopak patří asijské země (Korejská republika a Japonsko) a z evropských zemí Německo, Rakousko, Belgie a většina severských zemí (mezinárodní porovnání patentové aktivity je provedeno v článku [7]). Zahraniční spoluvlastnictví domácích vynálezů (tj. patentových přihlášek, jejichž původce je z ČR) se však v jednotlivých KETs značně liší (viz tabulka 2). Nejvyšší podíl přihlášek, které mají původce z ČR a jsou spoluvlastněny zahraničním subjektem, je v mikro- a nanotechnologiích (78 %). Nadpoloviční část patentových přihlášek je spoluvlastněna zahraničními subjekty také ve fotonice. Naopak, výrazně nejnižší podíl domácích vynálezů v zahraničním spoluvlastnictví je v nanotechnologiích. S tím souvisí i velmi nízký podíl přihlášek vzniklých v mezinárodní spolupráci (tj. přihlášek, jejichž původci jsou alespoň ze dvou různých zemí). Nejvyšší podíl přihlášek se zahraničním původcem (zahraničních vynálezů), které spoluvlastní subjekt z ČR, je v mikro- a nanoelektronice. To znamená, že na VaV se kromě domácích odborníků podílejí i zahraniční odborníci (zpravidla pracovníci subjektu, který vlastní/ spoluvlastní patentovou přihlášku). Naopak ve fotonice, kde je také vysoký podíl zahraničního spoluvlastnictví zahraničních vynálezů, jsou původci ve většině případů pouze občané ČR. V tabulce 2 vyniká pozice Švýcarska, kde je patrná vysoká internacionalizace ve všech KETs. Naopak nejnižší internacionalizace je v USA. Z evropských zemí je poměrně nízký podíl patentových přihlášek vzniklých v mezinárodní spolupráci v Německu a ve Francii. Jak je patrné z grafu 8, nejvíce patentových přihlášek, které mají alespoň jednoho původce z ČR, je vlastněno subjekty z USA. To zřejmě souvisí s politikou společností se sídlem v USA, které vynálezy vzniklé v jejich pobočkách v jiných zemích přihlašují prostřednictvím svých centrál v USA. Nejpatrnější je tato situace v mikro- a nanoelektronice, kde jsou USA spoluvlastníkem více patentových přihlášek než subjekty z ČR (ČR není spoluvlastníkem přibližně třetiny přihlášek v této KET, které mají alespoň jednoho původce z ČR). V ostatních KETs je již nejčastějším spoluvlastníkem subjekt z ČR. Nejvyšší podíl přihlášek v domácím vlastnictví je v nanotechnologiích (viz též tabulka 2). Poněkud překvapivý může být poměrně nízký podíl patentových přihlášek ČR v německém spoluvlastnictví. I když v ČR působí značný počet dceřiných firem společností působících v Německu, patenty jsou zřejmě přihlašovány přímo dceřinými společnostmi se sídlem v ČR.

9

Tabulka 2: Zahraniční spoluvlastnictví domácích vynálezů, domácí spoluvlastnictví zahraničních vynálezů a mezinárodní spolupráce ve VaV v jednotlivých KETs ve vybraných zemích Bližší popis indikátorů je uveden v metodické části příspěvku. Údaje jsou pro patentové přihlášky u EPO a podle PCT, které byly podány v letech 2003 až 2014. Mikroa nanoelektronika

Fotonika ČR

Rakousko

Švýcarsko

USA

Německo

Spojené království

Francie

Nanotechnologie




ZSV-DV

51 %

78 %

7 %

46 %

47 %

45 %

DSV-ZV

16 %

58 %

14 %

42 %

39 %

37 %

Mez. spol.

20 %

70 %

14 %

50 %

43 %

49 %

ZSV-DV

24 %

49 %

45 %

46 %

52 %

40 %

DSV-ZV

27 %

26 %

25 %

51 %

37 %

30 %

Mez. spol.

25 %

25 %

39 %

46 %

39 %

30 %

ZSV-DV

38 %

41 %

35 %

49 %

52 %

43 %

DSV-ZV

42 %

47 %

30 %

71 %

75 %

60 %

Mez. spol.

35 %

37 %

34 %

54 %

55 %

41 %

ZSV-DV

13 %

15 %

12 %

18 %

14 %

15 %

DSV-ZV

19 %

19 %

15 %

25 %

17 %

20 %

Mez. spol.

10 %

11 %

26 %

17 %

13 %

13 %

ZSV-DV

21 %

20 %

22 %

24 %

27 %

21 %

DSV-ZV

20 %

22 %

26 %

24 %

26 %

20 %

Mez. spol.

14 %

15 %

23 %

23 %

26 %

17 %

ZSV-DV

30 %

51 %

44 %

46 %

41 %

39 %

DSV-ZV

21 %

33 %

37 %

37 %

33 %

32 %

Mez. spol.

19 %

27 %

29 %

36 %

34 %

27 %

ZSV-DV

20 %

23 %

16 %

36 %

29 %

24 %

DSV-ZV

22 %

23 %

15 %

31 %

27 %

21 %

Mez. spol.

14 %

18 %

17 %

30 %

30 %

20 %

Poznámka: ZSV-DV: Zahraniční spoluvlastnictví domácích vynálezů; DSV-ZV: Domácí spoluvlastnictví zahraničních vynálezů; Mez. spol.: Mezinárodní spolupráce ve VaV. Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – jaro 2015

Závěr V příspěvku byla analyzována mezinárodní spolupráce ČR při tvorbě publikací a internacionalizace průmyslového vlastnictví výsledků VaV v KETs. Pro tyto účely byly využity údaje z databáze vědeckých publikací Thomson Reuters Web of Science (WoS) a databáze patentových přihlášek Evropského patentového úřadu PATSTAT. Jak vyplývá z dříve zpracovaných analýz a rozborů (např. [18]), výzkumné týmy z ČR se zapojují do mezinárodních výzkumných programů méně než ostatní evropské týmy a také podíl vědeckých publikací vytvořených v mezinárodní spolupráci je dosud poněkud nižší než v evropských zemích s kvalitním a otevřeným výzkumným systémem. Z provedené analýzy však vyplývá, že ve většině KETs je podíl mezinárodních publikací poněkud vyšší, což svědčí o tom, že spolupráce se zahraničními výzkumnými týmy je v těchto technologických oblastech intenzivnější než v jiných oborech. Podíl publikací s autorem ze zahraničí v KETs sice roste, avšak poněkud méně, než je nárůst celkového počtu mezinárodních publikací ČR. Výjimkou jsou nanotechnologie, kde počet publikací vzniklých

10

v mezinárodní spolupráci výrazně narůstá, a tedy mezinárodní spolupráce ve VaV se dále rozvíjí. Nižší nárůst mezinárodních publikací v ostatních KETs může svědčit o tom, že národní programy zatím výzkumné organizace příliš nestimulují k rozvoji spolupráce se zeměmi provádějícími intenzivní VaV v KETs ([19], [20]). Patentová aktivita je v ČR v mezinárodním porovnání nízká. Z dříve publikovaných analýz navíc vyplývá, že KETs jsou v patentových přihláškách ČR zastoupeny poněkud méně než v zahraničí (výjimkou jsou nanotechnologie) [8]. Ze statistických dat také vyplývá, že v ČR se na tvorbě patentů často podílejí subjekty z více zemí (např. [21]), což souvisí s tím, že v ČR působí řada nadnárodních společností nebo poboček zahraničních firem s výzkumnými a vývojovými aktivitami. Z provedené patentové analýzy vyplynulo, že téměř polovina vynálezů v KETs, na jejichž vzniku se podíleli výzkumní pracovníci z ČR, je spoluvlastněna subjekty ze zahraničí. V některých KETs, jako jsou zejména mikro- a nanoelektronika a do značné míry i fotonika, podíl patentových přihlášek, které jsou v zahraničním spoluvlastnictví,

Graf 8: Podíl zahraničních zemí na spoluvlastnictví patentových přihlášek s původcem z ČR v jednotlivých KETs Údaje jsou pro součet patentových přihlášek podaných u EPO podle PCT a u všech zahraničních patentových úřadů v letech 2003 až 2014.

Zdroj: EPO Worldwide Patent Statistical Database – jaro 2015

přesahuje polovinu. To svědčí o tom, že v těchto technologických segmentech hrají významnou roli pobočky nadnárodních společností nebo zahraničních firem, které realizují průmyslověprávní ochranu prostřednictvím svých centrál a mateřských organizací v zahraničí. V mezinárodním srovnání je v ČR naopak nízký podíl patentových přihlášek, které mají původce ze zahraničí (zahraničních vynálezů) a které jsou spoluvlastněny subjekty z ČR, což může do jisté míry souviset s uzavřeností výzkumného systému ČR pro mezinárodní spolupráci (nižší počet zahraničních výzkumných pracovníků v subjektech realizujících VaV). V souladu se zaměřením strategických dokumentů přijatých v poslední době (Národní RIS3) budou v nadcházejícím období posilovány výzkumné a inovační aktivity v KETs a uplatňování těchto technologií v klíčových odvětvích hospodářství ČR. Současně je však zapotřebí podporovat i rozvoj mezinárodní spolupráce výzkumných týmů z ČR s předními zahraničními pracovišti v KETs. Kromě podpory pro zapojení výzkumných týmů i podniků do projektů realizovaných v prioritě Vedoucí postavení průmyslu programu Horizont 2020 by bylo účelné vytvořit programy (bilaterální) spolupráce cíleně zaměřené na podporu náročných VaV projektů směřujících k řešení aktuálních společenských potřeb s některými mimoevropskými zeměmi, které patří mezi světovou špičku a se kterými již výzkumné týmy z ČR spolupracují (například Japonsko, Malajsie a Singapur). Otázkou zůstává, jak zajistit, aby výsledky VaV v KETs, na nichž se podíleli odborníci z ČR, více přispívaly k dalšímu socioekonomickému rozvoji ČR. Nezbytné bude podporovat rozvoj VaV aktivit domácích


podniků (zejména malých a středních podniků) v těchto technologických oblastech, což zároveň napomůže ke zvýšení jejich absorpční kapacity pro výsledky VaV veřejného výzkumu. Na druhou stranu by bylo přínosné detailněji analyzovat internacionalizaci ochrany průmyslového vlastnictví poznatků VaV vzniklých v ČR a lépe pochopit strategie zahraničních podniků působících v ČR (a to nejen v KETs), což napomůže k lepšímu začlenění těchto společností do národního výzkumného a inovačního systému ČR a rozvoji jejich vazeb s domácími výzkumnými organizacemi i malými a středními podniky. Zároveň by měl být sledován dopad VaV podporovaného z veřejných zdrojů, například jaké jsou příjmy z prodaných licencí či zda poznatky napomáhají k získání dalších trhů v zahraničí (patentové rodiny). Navazující analýzy budou proto zaměřeny na uvedené problematické oblasti, a to zejména v souvislostech s využíváním průmyslového vlastnictví založeného na výsledcích VaV podpořeného z veřejných zdrojů.

Odkazy [1] H igh-Level Expert Group on Key Enabling Technologies. Final Report (June 2011). European Commission 2011. http://ec.europa.eu/DocsRoom/ documents/11082/attachments/1/translations/en/renditions/native [2] S dělení komise Evropa 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. KOM(2010) 2020. http://eur-lex.europa.eu/ LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:2020:FIN:CS:PDF [3] A n Integrated Industrial Policy for the Globalisation Era. Putting Competitiveness and Sustainability at Centre Stage. Communication from

11

the Commission to the European Parliament, the Council, the European

[12] E xchange of good policy practices promoting the industrial uptake and

Economic and Social Committee and the Committee of the Regions.

deployment of Key Enabling Technologies. Prepared by IDEA Consult,

COM(2010) 614, Brussels, European Commission.

Brussels, Belgium; Center for European Economic Research (ZEW),

http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=celex:52010DC0614

Mannheim, Germany; Austrian Institute of Economic Research (WIFO),

[4] C ommunication from the Commission to the European Parliament,

Vienna, Austria. European Commission, DG Enterprise and Industry

the Council, the European Economic and Social Committee and the

(2012). http://ec.europa.eu/DocsRoom/documents/4667?locale=cs

Committee of the Regions Europe 2020 Flagship Initiative Innovation

[13] EPO Worldwide Patent Statistical Database. European Patent Office.

Union. SEC(2010) 1161. https://ec.europa.eu/research/innovation-union/ pdf/innovation-union-communication_en.pdf [5] N árodní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie). MŠMT 2014. http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy/ris3-strategie-cr [6] T he EU Framework Programme for Research and Innovation Horizon 2020. http://ec.europa.eu/programmes/horizon2020/en/h2020-section/ nanotechnologies-advanced-materials-advanced-manufacturing-andprocessing-and [7] Kučera Z., Vondrák T.: Key Enabling Technologies – základní porovnání EU s vybranými zeměmi mimo EU. Ergo roč. 10, č. 1 (leden 2015), str. 3–10. http://www.tc.cz/cs/publikace/periodika/seznam-periodik/ergo [8] K učera Z., Vondrák T.: Key Enabling Technologies – pozice České republiky v rámci EU a porovnání s vybranými zahraničními zeměmi. Ergo roč. 10, č. 2–3 (červenec 2015), str. 3–13. http://www.tc.cz/cs/publikace/periodika/seznam-periodik/ergo [9] T homson Reuters Web of Science. http://thomsonreuters.com/en.html [10] Production and trade in KETs-based products: The EU position in global value chains and specialization patterns within the EU. European Commission, DG Enterprise (2013). http://ftp.zew.de/pub/zew-docs/gutachten/ECR_KETS2014.pdf [11] Feasibility study for an EU Monitoring Mechanism on Key Enabling Technologies. European Commission, DG Enterprise and Industry by IDEA Consult, Brussels, Belgium Center for European Economic Research (ZEW), Mannheim, Germany TNO, Delft, Netherlands CEA, Grenoble, France (2012). http://ftp.zew.de/pub/zew-docs/gutachten/

http://www.epo.org/searching/subscription/patstat-online.html [14] World Intellectual Property Organization. http://www.wipo.int/pct/en/ [15] O ECD Patent Statistics Manual. OECD 2009. http://www.oecd.org/sti/inno/oecdpatentstatisticsmanual.htm [16] Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů (platná pro léta 2013 až 2015). Rada pro výzkum, vývoj a inovace. http://www.vyzkum.cz/storage/att/ 373C18E8F5E1311F5B8AF2BD17FAB115/M2013_v95.pdf [17] E urostat, databáze „Intellectual property rights (ipr)“. http://ec.europa.eu/eurostat/data/database [18] K učera Z., Vondrák T., Frank D.: R&D collaboration of EU countries with partners beyond the EU group, Ergo, roč. 8, č. 1, (duben 2013) str. 9–17. http://www.tc.cz/cs/storage/ 68617a0c76678f4cd8695d8215530f71f82fa3d0?uid= 68617a0c76678f4cd8695d8215530f71f82fa3d0 [19] Č adil Vl., Vondrák T.: Ex-post analýza národních programů KONTAKT, INGO, EUREKA a COST, Ergo roč. 8, č. 2, (prosinec 2013), str. 10–18. http://www.tc.cz/cs/storage/eff6fe6138d1d9da99f89535f703 da73ce46d451?uid=eff6fe6138d1d9da99f89535f703da73ce46d451 [20] Č adil Vl., Vondrák T.: Souhrn z hodnocení národních programů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích KONTAKT (ME), INGO (LA), COST (OC) a EUREKA (OE) (2013), http://www.evropskyvyzkum.cz/cs/storage/243f8dec50ff284b29e237d1a 9bd91d8a71da925?uid=243f8dec50ff284b29e237d1a9bd91d8a71da925 [21] Eurostat, databáze Ownership of inventions in EPO applications at national level (pat_epo_own). http://ec.europa.eu/eurostat/data/database

final_report_kets_observatory_2013.pdf

1 Parametry Topic (TS) a logické operace AND, OR, NOT, SAME,NEAR mezi parametry. Databáze Web of Science Core Collection. 2 3

V grafech je uveden součet patentových přihlášek podaných u EPO a podle PCT. Důvodem je, že v posledních letech v některých KETs výrazně narůstá počet patentových přihlášek u ÚPV, které jsou podávány výzkumnými organizacemi, což souvisí s metodikou hodnocení těchto organizací a rozdělováním institucionální podpory podle jejich výsledků.

12

Key Enabling Technologies v ČR internacionalizace výzkumu a průmyslového vlastnictví

Recommend Documents