Kendall Ryanová
Všechno, nebo nic Vášeň ve znamení módy
Byl prostě příliš lákavej a já byla tak slabá. Jak bych si mohla odepřít, co mi nabízel?
Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.
ALL OR NOTHING Copyright © 2014 by Kendall Ryan Czech edition © Grada Publishing, a. s., 2015 Z anglického originálu All or Nothing, vydaného v roce 2014 v nakladatelství Atria Books, A Division of Simon & Schuster, Inc., přeložila Kristýna Vítková Odpovědná redaktorka Hana Netušilová Grafická úprava a sazba Roman Křivánek, Art007 Obálka Jakub Karman, Art007
Vydala Grada Publishing, a. s. pod značkou COSMOPOLIS v Praze roku 2015 jako svou 6069. publikaci Tisk CPI Moravia Books Grada Publishing, a. s., U Průhonu 22, Praha 7
ISBN 978-80-247-5894-7 (ePub) ISBN 978-80-247-5893-0 (pdf) ISBN 978-80-247-5601-1 (print)
1. kapitola „Ááááách…“ Zpoza zavřených dveří se ozvalo hluboké mužské zavrčení. V kostele ty zvuky sexu zněly trochu nemístně. Možná jsem staromódní, ale byla jsem si jistá dvěma věcma: Za prvý, lidi by to zezadu měli dělat jenom v posteli, a za druhý, všichni skončíme v pekle. „Pojďme,“ zatahala jsem za Braydonovo do obleku oblečený předloktí. „Tohle nebudeme poslouchat.“ „Nikam nejdu.“ Navzdory mý snaze odtáhnout ho chodbou dál zůstával přikovanej na místě. Na druhý straně dveří se rozeznělo táhlý hromový zasténání. Střelila jsem očima k Braydonovi. Koutek rtů se mu zvednul v pobaveným úšklebku a na tváři se mu objevily ty úžasný dolíčky. Sednul si na zem, opřel se zádama o zeď a překřížil si natažený nohy v kotnících. „Co to děláš?“ zasyčela jsem na něj. Neměli bysme dopřát kamarádům aspoň trochu soukromí?
9
Kendall Ryanová „Hlídám dveře.“ Pokrčil ramenama. „Jsem si jistej, že jeden z těch fotografů tam venku by tu s radostí udělal pár snímků.“ O tom jsem se s ním nehádala. Venku byl celej zástup paparazzi, který by dali svoji levou kouli za to, aby tu dneska mohli fotit. Tahle svatba byla na Manhattanu prakticky událostí léta. Světově známej model Ben Shaw si bral moji kamarádku Emmy, což by byla událost na přední stránky všech bulvárních plátků. Podívala jsem se dolů na Braydonovo tělo rozvalený na podlaze. Měl na sobě na míru šitej oblek od Armaniho, zářivě bílou košili a lesklý italský polobotky, který se na špičce jen nepatrně zužovaly. Povolená kravata mu visela kolem rozepnutýho límečku a zatímco mě sledoval, přihnul si ze stříbrný placatky. „Sedni si tu se mnou.“ Poplácal na podlahu vedle sebe. „Tyhle boty nemůžou bejt moc pohodlný.“ Pohledem mi pomalu sjel přes černý šaty bez ramínek až dolů k těm dvanácticentimetrovejm páskovejm střevíčkům. Zase měl pravdu; byla jsem v nich teprve půl hodiny, ale už jsem cítila, jak mi umíraj nohy. Cena za krásu. Občas je to na hovno, bejt holka. Povzdechla jsem si, nechtěla jsem přiznat, že se trefil. „Já nekoušu, kotě. Ledaže bys to chtěla drsně.“ Znova po mně hodil tím úsměvem s dolíčkama, až se mi z toho zkroutil žaludek. Braydon testoval moji vůli jako nikdo jinej. Přísahala jsem, že už se žádnýho chlapa nedotknu, takže proč bych měla zahodit kalhotky kvůli němu? Bože, tohle vůbec nebylo zdravý. Ani trochu. Donutila jsem se od něj odtrhnout oči. Zírat totiž do těch modrejch hlubin bylo až moc intimní. Viděl toho příliš. Uvažovala
10
Všechno, nebo nic jsem, jestli o tom vůbec ví, jak mi z něj splašeně bije srdce. Potkala jsem ho loni, díky našim společným přátelům, Benovi a Emmy. Byl to až hříšně sexy model, kterej často pracoval s Emminým budoucím manželem, a taky potíž s velkým P. Poraženě jsem si sundala boty a svezla se na podlahu vedle něj. Pokusila jsem se zachovat aspoň zdání cudnosti tím, že jsem si na chodbě v kostele, kde si moje kamarádka chystala vzít chlapa svejch snů, přetáhla cípy černý organzy a hedvábí přes natažený nohy. A máme tu party pro jednoho. Vím, že je to klišé, ale ze svateb jsem měla depresi. Pokaždý. Pomohla jsem Emmy do šatů a hrála si s jejím závojem, dokud jí perfektně neseděl. A teď jsem si mohla jenom představovat, co se to tam v tý malý knihovně děje, a ten průšvih, kterej budu muset potom dávat dohromady, ještě než vůbec začne samotnej obřad. „Ben chtěl jedno rychlý číslo.“ Braydon pokrčil ramenama, jako by tahle situace byla naprosto normální. Och, jak romantický. Chlapi byli nechutní. Zvedla jsem na něj oči v sloup a nejradši bych na něj vyplázla i jazyk, ale neudělala jsem to. Nebyla většina lidí před svatbou nervózní? Očividně Ben s Emmy byli jenom nadržení. Jenže tohle bylo kurva směšný. Svatba měla začít za dvacet minut a já už viděla zástup svatebčanů, jak se tlačí dovnitř a usazujou se na svejch místech. Když Ben zaklepal na dveře a podíval se na ní, neodporovala jsem, jen jsem jí zase pomohla ven z těch krajkovejch šatů, který jenom pro ni ušila Vera Wangová, a nechala je o samotě v tý malý knihovně, kde jsme se před tím společně připravovaly.
11
Kendall Ryanová Doslova se do ní vpíjel očima, přejel od krajkovýho spodního prádla ke světle modrýmu podvazku na stehně. „Kurva, miláčku,“ zamumlal. Tu jejich vzájemnou chemii a intenzitu nebylo možný ignorovat. Ačkoliv ta tam mezi nima byla vždycky. Ben přešel místnost třema dlouhejma krokama, zastavil se před ní a zbožně si ji prohlížel. Rukama jí přejel po bocích až na stehna. Jeho hlas byl jenom pouhej šepot, když jí říkal, jak je nádherná. Píchlo mě u srdce. Bylo očividný, jak moc ji miluje, navzdory tomu, kolikrát to podělal. Takovouhle lásku najdete jenom jednou za život. A i když jsem byla neskutečně šťastná, že se to mý kamarádce povedlo, jenom mi to bolestivě připomínalo moji vlastní samotu. A jak jsem tam seděla a snažila se nevnímat, jak se moje kamarádka blíží v tý mrňavý knihovně k vrcholu, přála jsem si, abych tam byla já, v nadejchanejch šatech zvednutejm až k uším a s mužem, kterej by mě tak hluboce miloval, že by to nedokázal vydržet už ani o chvíli dýl, aby byl ve mně. „Je to pravda?“ zeptal se a podal mi placatku. „Co jestli je pravda?“ Vzala jsem si ji a trochu se napila. Mmmm. Nečekala jsem, že to bude chutnat tak dobře. Citrónová vodka. Moje oblíbená. „Že jsou družičky na svatbách nadržený.“ Uchechtl se. „Hádám, že to asi dneska budeš muset bejt hodnej kluk, abys to zjistil,“ odpověděla jsem a znova si pořádně přihnula, než jsem mu tu flašku vrátila. „Zoey a Jenna jsou obě volný.“ Já taky, ale to
12
Všechno, nebo nic se nestane. Ne, díky. Já odtud dneska vypadnu a moje důstojnost zůstane nedotčená. Zvedl ke mně oči. „Vlastně je tu někdo jinej, koho jsem měl na mysli.“ A ten uzel nervů v mým žaludku byl zpátky. Musel s tím flirtováním přestat. Neměla jsem zájem. Jasně, moje tělo si všimlo, jak je sexy – byl to super model, prokristapána –, ale můj mozek nebyl blbej, aby podlehnul těm jeho dlouhejm řasám a vtipnejm poznámkám. Nebudu jeho dalším zářezem na pásku. „To se nestane,“ odpálkovala jsem ho. Z Braydonovejch dokonalejch rtů se tentokrát ozvalo chraplavý uchechtnutí. Byl jako jeden z těch ocasů na střední, který si mysleli, že to véčko na jejich sportovní bundě znamená vagína. Byl to playboy, tím jsem si byla jistá. „Uvidíme,“ řekl. „Chovám se k tobě jako mrcha. Proč bys měl mít vůbec zájem?“ zeptala jsem se. „Se svým ptákem se nehádám, zlatíčko. A jemu se líbíš, jak se zdá. Vlastně by tě moc rád poznal mnohem víc.“ Dobrý bože! Takovýhle věci mi nemůže říkat. Chtěla jsem mu říct, kam si toho svýho ptáka může strčit, ale bála jsem se, co bych mohla vypustit z pusy. Poplácal mě po ruce. Mělo mě to uklidnit, ale kdykoliv se mě dotknul, rozlilo se mi zpod bříšek jeho prstů do celýho těla horko. Bylo to matoucí. Odtáhla jsem ruku a položila si ji bezpečně do klína. V tichosti jsme tam seděli, posílali si mezi sebou placatku a poslouchali tlumený zvuky sexu, který vydávali naši kamarádi. Bože,
13
Kendall Ryanová už je to strašně dlouho, co jsem si vrzla. Stiskla jsem stehna k sobě a zaúpěla jsem. Cítila jsem, jak mě Braydon sleduje, a otočila jsem hlavu, abych se na něj podívala. „Potřebuješ něco, kotě?“ zeptal se hlubokým tichým hlasem. Byl pro svý dobro až moc sexy. „Jsem v pohodě,“ vypískla jsem. „A ty?“ „Ach, mám se kurevsky skvěle.“ Konečně se otevřely dveře a z nich se vynořil Ben s totálně rozcuchanejma vlasama – za což mohly bez pochyb Emminy ruce. Na tváři měl obrovskej úsměv. Zvedla jsem oči v sloup. „Vy dva musíte jít. Potřebuju, aby se oblíkla.“ Mávla jsem na Braydona. „A ty mu dej dohromady ty ošukaný vlasy.“ Braydon mi zasalutoval. „Ty seš šéf.“ Svatební obřad byl upřímnej a nádhernej, dokonale Bena a Emmy vystihoval. Nepochybovala jsem, že to bude přesně takhle. Napsali si svoje vlastní sliby a vyměnili si je před několika stovkama uslzenejch svatebčanů. Bylo krásný to sledovat. Po několika tisících fotek a úpravách make-upu jsme dorazili na svatební hostinu, která se konala v nádherným hotelu s výhledem na Central Park. Rozhodně měli dneska svůj šťastnej den. Srpen umí bejt v New Yorku pěkně horkej a vlhkej, ale dneska bylo příjemně slunečno a všechno bylo perfektní. Během focení, večeře, přípitků a tanců jsem si hrála na dokonalou družičku. Starala jsem se o Emmy, usmívala jsem se a povídala
14
Všechno, nebo nic si s jejíma praštěnejma příbuznejma z Tennessee, zatancovala si s jejím zpoceným bratrancem Randym a několikrát byla pronásledována perverzním strýčkem Louiem. Lhala jsem a tvrdila Emmy, že jsem v pohodě, když nebudu mít na její svatbu doprovod – zdůvodňovala jsem to tím, že jako její družička nebudu mít čas bavit se s chlapama. Ale pravdou bylo, že když jsem se dívala, jak Ben drží Emmy v náručí na tanečním parketě a sledovala i ty ostatní páry, jak se k sobě mají, došlo mi, že bylo zbytečný si něco nalhávat. Ne že bych měla nějakej použitelnej objev na doprovod. Moje nedávný šance se skládaly výhradně jenom z prvních rande, a to díky internetu, a neměly nijak nadějný vyhlídky do budoucna. Svatba mojí nejlepší kamarádky to jenom zdůraznila. Ať žije nekonečná spirála potupnosti. Chtěla jsem tu hlubokou, všepohlcující lásku a přijetí, kterou vám může dát jen někdo. Nechtěla jsem obyčejnýho kluka. Zoufale jsem toužila po intimitě a vědomí, že jsem našla „toho svýho“. Byla jsem unavená všema těma tanečkama okolo a chtěla jsem se usadit s milým klukem. Ale něco mi říkalo, že s těma šedesáti hodinama týdně, který strávím svou vědeckou prací, a s tím, jak se vyhejbám komukoliv z mužský populace, nebude úplně snadný najít svýho prince na bílým koni. Nebyla jsem tak blbá, abych věřila na pohádky, ale díky tomu, že jsem seděla v první řadě na svatbě svý nejlepší kamarádky, která se zamilovala do modela, procestovala svět a mlela o neskutečným sexu s chlapem, co ho měl údajně jako hroch, jsem pociťovala jistou naději. Pravděpodobně ke svý vlastní škodě.
15
Kendall Ryanová S botama už zase na nohou jsem zamířila k východu, potřebovala jsem chvíli sama pro sebe. Taneční parket za mejma zádama praskal ve švech a já se rozhodla najít si nějaký tichý a klidný místo. Cestou mě zastavila Emmina máma. „Drahoušku, myslím, že nám došlo šampaňské. Mělo by být ve skladu na konci chodby. Mohla by ses o to postarat?“ „Jasně.“ Aspoň budu díky tomu moct na pár minut vypadnout z místnosti. V klidu zase popadnout dech. „Doprovodím ji.“ Z ničeho nic se vedle mě objevil Braydon. Během večera jsem si ho několikrát všimla, jak v tichosti popíjí pivo, sleduje mě, ale drží se vpovzdálí. Tón jeho hlasu a pronikavej pohled mi nedával prostor k námitkám, takže jsem prostě přikývla a vykročila směrem ke dveřím ze sálu. Jak jsem si razila cestu davem, cítila jsem na zádech Braydonovu dlaň. Páteří mi okamžitě vyšlehly plameny a usadily se v žaludku. Zahnula jsem do opuštěný chodby, vděčná za to ticho, který tu panovalo. Dnešek byl vyčerpávající. A to se ani nezmiňuju o tom, že to nebyla zrovna nejlehčí věc na světě, bejt obklopená dvěma zamilovanejma lidma, když můj vlastní milostnej život byl v hajzlu. Došli jsme ke skladu a zjistili, že je zamčenej. „Sakra,“ zamumlala jsem a lomcovala s klikou. „To je v pohodě. Najdeme jenom nějakýho číšníka a poprosíme ho, aby přinesl další šampaňský.“ Sevřel dlaň kolem mýho předloktí a mnou okamžitě projel ten elektrickej výboj. Jako kdyby jeho tělo poznávalo to moje a volalo mě k sobě. Co to k čertu bylo?
16
Všechno, nebo nic „Hej,“ prohodil Braydon a zvednul mi bradu. „Je všechno v pořádku?“ „Je mi fajn,“ lhala jsem. „Proč?“ Pokrčil jedno rameno. „Nevypadáš moc ve svý kůži. Dneska večer, po tom proslovu… Já nevím. Uvažoval jsem, kam se poděla ta moje malá prskavka…“ Přesunul ruku k mýmu rameni a začal mi pomalu třít paže. Byl neskutečně vnímavej. Až moc. Nemohla jsem dopustit, aby mě dostal. Můj přípitek skončil ještě dřív, než začal, protože se mi díky všem těm emocím prostě udělal knedlík v krku a já se tam málem přede všema zhroutila. Rychle jsem pogratulovala novomanželům a ukončila to. Vypadalo to, že si toho Emmy s Benem nevšimli, šťastně se políbili a přiťukli si šampaňským. Bylo zajímavý, že Braydonovi, ze všech těch lidí jedinýmu, moje změna neušla. Zhluboka jsem se na uklidnění nadechla. Nemohla jsem ho nechat, aby viděl, jak slabá a osamělá si připadám. „Pořád je tady a s radostí tě nakope do koulí, jestli budeš až příliš vlezlej.“ Střelila jsem pohledem k jeho ruce, kterou jsem měla ještě pořád na svým rameni. Rychle ji stáhl. „Jsem rád, že seš zpátky.“ Těžce jsem polkla a srdce mi začalo bušit jako splašený, když jsem si uvědomila, že jsme sami. „Dneska večer vypadáš báječně. Měl jsem ti to říct už dřív,“ pronesl. Zvedla jsem k němu oči a otevřela pusu, abych mu věnovala jednu ze svejch drzejch odpovědí, pro který jsem tak známá, ale nic ze mně nevypadlo.
17
Kendall Ryanová „Ššš, to je v pohodě,“ řekl a pohladil mě palcem po tváři. „Nemusíš si pořád hrát na drsňačku, víš?“ Pomalu jsem přikývla. „Vím, že se o všechno dokážeš postarat sama, ale kdo se postará o tebe, Ellie?“ Téměř nikdy, pokud vůbec, mě neoslovil mým skutečným jménem, a důvěrnost, s jakou mu vyklouzlo ze rtů, zažehla v mým podbřišku touhu. „Nikdo,“ přiznala jsem. „Chlapi jsou k ničemu.“ „O tom se nebudu hádat. Většina chlapů jsou kreténi, co se chovaj jako rozmazlený děcka.“ Přikývla jsem a byla ráda, že jsme na stejný straně. Myslela jsem, že se mě pokusí přesvědčit o opaku, nebo mi bude přinejmenším tvrdit, že on mezi ně nepatří. Jenže on jenom mlčel a sledoval mě těma svejma nádhernejma modrejma očima, ze kterejch mě kůže brněla nervózním očekáváním. Co to děláme? „Mohl bych se o tebe dneska večer postarat, aby ses cítila dobře, pokud mě necháš,“ zašeptal. Jeho rty byly jen pár centimetrů od mých. Srdce se mi v hrudníku zbláznilo. Byl tak hezkej, tak sexy. Věděla jsem, že by to bylo neuvěřitelný. Ale před očima mi vystupovala slova dneska večer. Skončila jsem s týpkama, co chtěli jen známost na jednu noc. Tohle přesně s váma všechny ty zkažený rande a rychlovky udělaj. Hledala jsem něco víc. Hluboký a intimní spojení; opravdovej vztah. Netoužila jsem po akci na jednu noc a chlapovi, co se mnou ráno nebude chtít mít nic společnýho. Braydon to se slovama uměl, to jsem mu musela nechat. Ačkoliv to neznamenalo, že se díky nim něco stane.
18
Všechno, nebo nic „Pár sexy slovíček a ty čekáš, že si svlíknu kalhotky?“ odsekla jsem. „Ne, byl bych radši, kdybych ti je mohl sundat sám. Pomalu. A užíval bych si každej centimetr tvý odhalený kůže.“ Zavřela jsem oči. Moje tělo řvalo, abych se mu vzdala a zatáhla ho do nejbližší šatny nebo na záchodky a nechala ho, aby si se mnou dělal, co bude chtít. Aby to napětí mezi mejma nohama konečně zmizelo. Jenže mozek, kterej byl vždycky na prvním místě, věděl, že tohle udělat nemůžu. „Můžu tě políbit?“ zeptal se. Samovolně a nevítaně ve mně vzplálo pokušení mu to dovolit. Mimoděk jsem pozorovala, jak se mu hýbou rty, když to vyslovoval, a jak se napil ze svý sklenky. Představovala jsem si ty jeho rty na mých. A navzdory mýmu tělu jsem pomalu zavrtěla hlavou. „Čeho se bojíš?“ zašeptal. „Že se do mě zamiluješ?“ Nadzvedla jsem obočí a podívala se na něj, jako kdyby mu narostla druhá hlava. „Nemáš šanci, že by se tohle stalo,“ dobírala jsem si ho. „Pak mi dej pusu,“ zavrčel. „Proč bych tě měla líbat?“ zeptala jsem bez dechu a bojovala, abych se ovládla. „Protože to chceš.“ To jeho prohlášení bylo hodně odvážný a doslova z něj odkapávala sebejistota. Nepokoušel se o žádný vytáčky. „Ne, nechci,“ zamumlala jsem chabě. Zůstaň silná, Ellie. Lehce se uchechtl. „Dobře, kotě. Pak mě nech, ať políbím já tebe. Chci vidět, jestli budeš pořád tak odvážná, až tu tvoji pusu zaměstnám.“ Moje mlčení byla jediná odpověď, kterou potřeboval.
19
Kendall Ryanová Popadl mě za ruku a odtáhl mě pár metrů na dámský záchodky. Tahle část hotelu byla naprosto opuštěná. Braydon měl položenou svoji horkou dlaň na mým zátylku a lehce mě hladil palcem, až mi z toho přejel mráz po zádech. Ten lehkej dotek bohatě stačil k tomu, aby změnil ohňostroj mezi náma v naprostý peklo. Jeho dotek byl pevnej, zcela úmyslnej a naprosto sebejistej. S dlaní pořád na mým krku si mě přitáhl blíž, dokud jsme se nedotýkali hrudníkama. Naše srdce bila jedno proti druhýmu a já neměla ponětí, jestli za to může adrenalin z tý naší hádky nebo touha, která mi zaplavovala tělo. S naprostou jistotou věděl, jak mi zvednout tlak. V tuhle chvíli všechny uštěpačný poznámky a argumenty prostě zmizely. Shlížel na mě těma svejma divokejma modrejma očima a já si bezděky jazykem olízla spodní ret. Braydonovi ten pohyb neuniknul a sám pootevřel rty, jak se prudce nadechnul. Neměla jsem ani tušení, co na mě vidí – co si o mně musí myslet – s tím mým nabroušeným jazykem a svítícím nápisem nad hlavou, prozrazujícím, jak moc chlapům nevěřím. Ale jemu to v tuhle chvíli bylo jedno. Byl tímhle pohlcenej úplně stejně jako já. Možná byl jenom nadrženej, možná to byly naše role jako družičky a svědka na svatbě našich nejlepších kamarádů, co nás do týhle situace přivedly… ale bez ohledu na to se nedalo popřít, že jsem chtěla, aby mě políbil. Byl to král zmatenejch signálů. Celej den si ze mně dělal srandičky a teď se na mě dívá, jako kdyby mě chtěl celou pohltit. Z tý
20
Všechno, nebo nic myšlenky se mi zkroutil žaludek. A z toho, jak jsem se o něj otírala hrudníkem, mi okamžitě pod těma saténovejma šatama ztvrdly bradavky. Nebyla jsem si jistá, jestli to taky cítil, ale oči mu ztmavly touhou a pomalu mu začala klesat víčka. Netušila jsem, co to do něj vjelo, ale dřív, než jsem se vůbec mohla začít probírat svejma pocitama, ke mně láskyplně přitiskl ústa. Něžnost jeho rtů byla až překvapivá. Vklouzl mi prstama za krk a přidržel si mě v polibku, zatímco se dožadoval, abych se mu vzdala. A s vědomím, že jsme v bezpečí, daleko od ostatních a nikdo nás tu nemůže objevit, jsem se poddala svý touze. Lehce mi zamotal prsty do vlasů, přitáhl si mě blíž a prohloubil náš polibek. Jazykem lehce zkoumal moje ústa. Byl tak sebejistej. Tak zkušenej. Moje libido si toho okamžitě všimlo a najednou jsem měla v kalhotkách mokro. Změnil něco tak jednoduchýho jako polibek na příslib zběsilýho a zpocenýho sexu. Pokud takhle dobře líbá, pak bude v ložnici s naprostou jistotou dominantní a sebevědomej. Proč mě ta myšlenka tak vzrušuje? Oplatila jsem mu polibek vším, co jsem v sobě měla, a jemně ho laskala jazykem, zatímco jsem ho lehce tahala za vlasy. Po chvíli se trochu odtáhl a ušklíbl se. „Nebylo to tak špatný, že ne?“ Pootevřela jsem rty a pomalu, roztřeseně vydechla. Chtěla jsem žebrat, aby mě políbil znova, ale místo toho jsem jen vyhýbavě trhla ramenem. „Bylo to v pohodě.“
21
Kendall Ryanová Zaklonil hlavu a hlasitě se rozesmál. „Lžeš. Vidím, jak na to reaguje tvoje tělo. Už teď máš pravděpodobně mokrý kalhotky. Jenom z jednoho polibku.“ Nepopírala jsem to – jen jsem ho nepřestávala pozorovat. Dokonce i na těchhle vražedně vysokejch podpatcích jsem musela zaklonit hlavu, abych se na něj mohla podívat. Vyvolával u mě neskutečný tělesný reakce. V jedný vteřině jsem mu chtěla ukousnout hlavu za to, že si se mnou takhle hraje, a v tý další jsem si ho chtěla osedlat a donutit ho, aby mi ukázal, jak moc je zkušenej v posteli. Bože, měli by mi diagnostikovat rozdvojenou osobnost. Dej se dohromady, Ellie! Klekl si na kolena a dlaně mu zmizely pod mojí sukní, jak jimi pomalu klouzal po lýtkách a stehnech nahoru. Z toho jemnýho doteku mi naskočila husí kůže. Vážně se šel doopravdy přesvědčit, jestli mám mokrý kalhotky? A já ho fakt nechám? Věděla jsem, že bych ho měla zastavit, praštit ho přes ty ruce, ustoupit od něj – cokoliv – ale místo toho jsem tam stála jako zamilovanej idiot a nechala ho, aby se mnou takhle zacházel. Zahákl prsty za okraj mejch kalhotek a pomalu mi je stáhl přes stehna. Bylo mi jasný, že bych měla něco říct. Tohle nebylo v pohodě, tohle jsem nebyla já. Ale i tak jsem jenom v úžasu sledovala, jak mi je nechal spadnout ke kotníkům. „Vystup z nich,“ přikázal mi. Zvedla jsem jednu nohu a pak i druhou a bezostyšně jsem je nechala ležet jen tak na podlaze. Vklouznul mi jedním prstem mezi nohy a koutek rtů se mu nadzvednul v úsměvu. „Ty seš mi ale pěkně mokrá, co?“
22
Všechno, nebo nic Zrudly mi tváře a sklopila jsem pohled k zemi. Ach, Bože. Zvedl mi bradu, abych se na něj znovu podívala. „Kurva, líbí se mi to. Děsně.“ Roztřeseně jsem vydechla a uvolnila se. Začal mě tím prstem dráždit a mě vyklouzlo ze rtů tichý zafňukání. Bylo plný zoufalý potřeby a Braydon si toho okamžitě všimnul a sevřel čelist. V očích se mu blýskalo, když mě pozoroval, a oba jsme se snažili uklidnit náš splašenej dech. „Všechno tohle napětí mezi náma, ty moje malá prskavko, tenhle náboj… copak ty nechceš vidět, jaký to bude, až do tebe zabořím koule?“ zamumlal a prstem mi lehce přejížděl po klitorisu, zatímco ze mě nespouštěl oči. Zakňučela jsem a kousla se do rtu. Braydon mě sledoval, jako kdyby si chtěl správně zařadit každou moji reakci. Prstem mi neustále kroužil v klíně, kterej tak zoufale škemral o pozornost. Bože, jestli v tom bude pokračovat, tak se tady nejspíš rozsypu… „Můžu tě ochutnat?“ zeptal se. Všechna krev se mi okamžitě nahrnula do sevřenýho klína a já bezhlesně přikývla. Pozpátku s náma došel do jedný z těch největších kabinek a zasunul západku na svý místo. Srdce mi očekáváním uhánělo jako o závod. Nespouštěli jsme oči jeden z druhýho, zatímco on si pomalu klekal a vyhrnoval mi šaty k bokům. V těch modrejch hlubinách se zračila čirá touha. Hladověl po mě a jen ten samotnej fakt mě dohnal málem až k nepříčetnosti.
23
Kendall Ryanová Balancovala jsem na těch vratkejch podpatcích s nadejchanejma šatama u pasu a musela jsem se jednou paží zapřít o stěnu kabinky, abych to ustála. „Dej si ruce sem.“ Chytil mě za zápěstí a položil si moji dlaň na rameno. Pak se naklonil a lehce mě políbil na vnitřní stranu stehna. Začala jsem se kroutit, snažila jsem se k němu dostat blíž a sevřela jsem jeho košili v dlaních. „Vydrž, zlato. Postarám se o tebe. Slibuju.“ Jeho slova mě okamžitě uklidnila. Věděla jsem, že to dodrží. Co se to pro všechno na světě mezi mnou a Braydonem děje? Neměla jsem ani páru. Ale k čertu s tím, jestli jsem se ho chystala zastavit. Jeho provokativní ústa se přesunula k mýmu druhýmu stehnu a věnovala se mu s naprosto stejnou péčí. Po celý jeho ploše tiskl jeden polibek za druhým. Popadla jsem ho za košili, prsty mi sklouzly z ramen k límečku a k vlasům na krku, za který jsem si ho přitáhla blíž. „Dobře, dost s hraním,“ zašeptal. „Chceš se udělat?“ „Ano,“ zasténala jsem. Sevřel kolem mě ústa a začal sát mou nateklou tkáň. Rozhodně se nijak nestyděl. Tohle nebyla nesmělá a opatrná technika, kterou jsem zažila od všech ostatních chlapů, se kterejma jsem byla – jen pár kmitnutí jazykem, než se zas stáhli zpátky. Ne, Braydon do toho skočil po hlavě, přišpendlil mě na místě a rozmazloval moje intimní partie, dokud jsem nesténala a netahala ho za vlasy, aby trochu ubral. Najednou se v doslechu ozvaly spěšný kroky a hlasy. Braydon ve svý péči neustával, navzdory tomu, jak moc jsem se od něj sna-
24
Všechno, nebo nic žila odtáhnout. Pevně mi sevřel boky a přidržel si mě na místě. Ty kroky se zastavily přesně u naší kabinky a já pootevřela jedno oko. Pode dveřma jsem zahlídla černý italský polobotky a ostře růžový lodičky. Do hajzlu! To byl Ben s Emmy. Oba jsme s Braydonem ztuhli a zírali na sebe. „Bene, potřebuju tě,“ zakňourala Emmy. „Já vím, kotě. Taky tě chci strašně ošukat.“ Emmy se zahihňala. „Podívej. Leží tu kalhotky.“ „Vypadá to, že jsme nebyli jediný, kdo měl tenhle nápad. Naše romantická svatba má za následek, že tu ženský ztrácej kalhotky,“ řekl a tiše se zachechtal. Po chvíli váhání se Emmy zeptala, „Ellie? Jsi to ty?“ Do hajzlu! Nemělo smysl zapírat. Viděla moje boty a vzhledem k tomu, že jsme ty páskový střevíčky vybíraly spolu, bude jí jasný, že jsem to já. „Jo, ehm, Braydon mi jenom pomáhá, ehm, najít kontaktní čočku.“ Na moment zaváhala. „Ty nenosíš kontaktní čočky.“ Zatraceně. Doufala jsem, že už bude dost v náladě na to, aby si toho nevšimla. „Jo, ale přemejšlím o tom a chci si bejt jistá…“ Braydon mi stisknul ruku a střelil po mně soucitným pohledem. „Za pár minut budeme venku.“ „Jasně. Pak se uvidíme,“ odpověděl Ben. Sledovala jsem, jak jejich nohy zmizely za rohem a zhroutila se do předklonu úlevou. „Díky,“ zašeptala jsem směrem k Braydonovi. Já blbá jsem se snažila přesvědčit Emmy, že nosím kontaktní čočky. Díky jeho po-
25
Kendall Ryanová hotovosti nebo těm jejich chlapskejm pravidlům, nebo co to bylo, jsme se jich zbavili. Bez dalšího slova se ke mně Braydon znovu přisál, až jsem z toho nečekanýho útoku vyjekla. Hned potom, zatímco se moje tělo ještě zmítalo druhým náporem uvolnění, se pomalu odtáhnul, spustil mi šaty a rukama mi uhladil záhyby na bocích. Pak se postavil a zůstal stát přímo přede mnou. Koutek rtů se mu líně zvedl vzhůru. „Ahoj,“ zašeptal a v očích se mu blýskalo, jako kdyby to byl nějakej náš soukromej vtip. Sevřela jsem rty, abych skryla úsměv. „Tohle jsme neměli dělat.“ „Udělala ses, ne?“ Přikývla jsem. „Dvakrát,“ upřesnil to. „Nesledovala jsem to,“ lhala jsem. Byly to dva kulervoucí orgasmy, mnohem silnější, než jaký jsem kdy zažila. „Já jo.“ Držel mě v zajetí tím svým majetnickým a dominantním pohledem. „Už se to znova nestane.“ „Ale ano, stane.“ Kurva. Skousla jsem si spodní ret, zatímco Braydon mě zvědavě pozoroval.
2. kapitola Čekala jsem, kdy kvůli tomu malýmu dobrodružství s Braydonem vyplavou na povrch výčitky svědomí, ale bylo ráno a pořád nic. Nemohla jsem na něj přestat myslet. Možná že moje důstojnost nakonec zůstala nedotčená, když nedošlo k žádnýmu sexu a všechno jeho oblečení zůstalo na svým místě. Nebyla jsem si jistá. Věděla jsem jenom, že na včerejšek vzpomínám s velmi příjemnejma pocitama. Po rychlý sprše jsem si rozčesala mokrý vlasy a stáhla je do nízkýho culíku. Oblíkla jsem si džíny a pohodlný tričko s výstřihem do véčka. Neměla jsem nikoho, koho bych potřebovala ohromit. Mířila jsem na kafe s Benem a Emmy, kteří se chystali odletět na měsíční líbánky. Jasně, Benův nejlepší kamarád Braydon tam bude taky, ale nehodlala jsem připustit, aby to mezi náma začalo bejt po včerejšku divný. Neměla jsem se za co stydět. Když jsem dorazila do kavárny, okamžitě jsem spatřila Braydona. Čekal na konci fronty a hrál si s telefonem. Oblek a naleštěný boty ze včerejška byly minulostí. Dneska měl na sobě džíny, kte-
27
Kendall Ryanová rý mu visely nízko na bocích, odrbaný tmavě modrý konversky a světle šedý triko, který mu těsně obepínalo vysokou, hubenou postavu. Vypadal úplně stejně k nakousnutí jako minulou noc. Neměl upravený a nagelovaný vlasy, ale jeho obyčejnej rozcuch nad čelem byl stejně sexy. Přála jsem si, abych byla vůči němu imunní, ale opak byl pravdou. Zatracený hormony. Neměla jsem jinou šanci, než se k němu na konci tý fronty přidat. „Ahoj, kotě. Jak se dneska ráno máš?“ „E-ee.“ Pohrozila jsem mu prstem. „To, co stalo včera v noci, už se nebude opakovat.“ „Uklidni se, zlato. Byla to zábava, ne?“ Neochotně jsem přikývla. To se nedalo popřít. Vybavila jsem si, jak vypadaly jeho rozcuchaný vlasy mezi mýma stehnama, a způsob, jakým mě doslova hltal. Ty naprosto jistý pohyby prstů, kterýma mě uvnitř dráždil. Nemohla jsem uvěřit, že jsem mu dovolila, aby mě dostal, a neudělala jsem nic, abych mu to oplatila. A ještě k tomu jsem utekla. Nemělo se to stát. Připadala jsem si jako idiot. Nebo jako ta nejhustší holka na světě. Ha! Když jsem se mu pozdějc omluvila za to, že jsem ho tam nechala, sotva pokrčil rameny a prohodil něco o tom, že má ruce – narážel na to, že se o sebe postaral sám. Srdce mi bolestivě bušilo v hrudníku, jak mě neustále pozoroval. Sklonil hlavu, aby mi mohl něco zašeptat do ucha, a mě okamžitě praštila do nosu ta jeho příjemná vůně. „Příště tě chci celou.“ Zavrtěla jsem hlavou. „Braydone, žádný příště nebude. Byla jsem jenom osamělá, celá ta chvíle na mě nějak dolehla. Měním strany. Už žádný chlapi.“
28
Všechno, nebo nic „Je to jenom otázka času. Jednou budu uvnitř tebe.“ Z hrdla mi uniklo tiché zaskučení. „Ššš.“ Položil mi dlaň na spodní část zad. „Stane se to. Nebraň se tomu. Slibuju, že to bude dobrý.“ Srdce mi tlouklo jako splašený. Pevným dotekem mě popostrčil dopředu, abych si objednala. Barista na mě tupě zíral. Do hajzlu! Nedokázala jsem přinutit pusu, aby se otevřela. Braydon se ke mně znovu naklonil. „Máš ráda kafe?“ Přikývla jsem, až mi na ramenou poskočila hlava. „Dvě střední kávy, prosím,“ řekl. Moje chování se smrsklo na ukazování a pokyvování hlavou. Bože, tenhle chlap ze mě udělal hromádku hormonů a chtíče. Potřebovala jsem doktora. Okamžitě! Braydon podal baristovi nějakou hotovost a drobný hodil do plechovky na spropitný. Pak popadl dva kelímky s kafem a odvedl mě k zadnímu stolu. Když se ujistil, že jsem pohodlně usazená, obrátil se ke mně. „Chceš tam smetanu? Cukr?“ „Ano, prosím. Oboje.“ Namířil si to na druhou stranu místnosti a já zatím sledovala ten jeho pěknej zadek. Když se vracel zpátky k našemu stolu, zrovna dorazil i Ben s Emmy. Objali jsme se a povídali si o svatbě. Braydon se mezitím postavil znova do fronty, aby tomu šťastnými párečku taky objednal kafe. Jakmile se k nám připojil a vklouznul na lavici vedle mě, Emmy ze potutelně usmála. „Jen jsem tak přemýšlela o včerejšku… Víš,
29
Kendall Ryanová když jsi ztratila tu kontaktní čočku,“ nadhodila a udělala ve vzduchu uvozovky. Pod stolem jsem do ní kopla. „Au!“ Sklonila se a třela si holeň. „Promiň. To byl reflex,“ omluvila jsem se na oko. „Ale vážně, budete vy dva v pohodě, až odjedeme?“ zeptala se a těkala očima mezi mnou a Brayem. Braydonova ruka zmizela pod stolem a přistála mi na koleni. Laškovně mi ho stiskl. „Samozřejmě,“ vykoktala jsem. „Braydon se o ni postará, že jo, Brayi?“ zeptal se Ben. Braydon se podíval přímo na mě a jeho zářivě modrý oči lemovaný dlouhejma řasama se na mě usmály. „Jasně že jo.“ Emmy vypadala skepticky, ale pokrčila ramenama. „S váma dvěma si nejsem jistá, jestli vás nenajdu v šatně, jak jeden z druhýho strháváte oblečení, nebo jak tě Ellie škrtí.“ „Mám to rád drsně.“ To tichý zavrčení vycházející z Braydonova hrdla způsobilo, že mi okamžitě ztvrdly bradavky. „Takže jsem pro,“ zašklebil se. „Ani náhodou,“ vyštěkla jsem a napila se kafe. Zatraceně! Bylo strašně horký. Škubla jsem sebou a odsunula ten papírovej kelímek dál. Jeho blízkost mě přiváděla k šílenství. V jedný vteřině jsem na něj chtěla vyletět a v tý druhý ho bláznivě ošukat. Ty moje nálady byly jako jeden velkej kolotoč. „Omluvte nás na minutku.“ Emmy mě popadla za ruku, zvedla mě od stolu a prakticky mě odtáhla na záchod.
30
Všechno, nebo nic „Au… Ježíši.“ Vytrhla jsem jí svý zápěstí a pohnula prstama, aby se mi do nich vrátil krevní oběh. „Ty a Braydon… panebože, všechno mi pověz!“ Opláchla jsem si tváře studenou vodou a umyla si ruce. Emmy mi podala papírovej ručník a sledovala mě v zrcadle. „Co se k čertu včera večer stalo?“ „Ech…“ Vzala jsem si od ní ručník a osušila si ruce a obličej. Neměla jsem ponětí, jak jí na to odpovědět, nebo co jí mám vlastně říct. „Vážně bys to měla radši vyklopit. Já jsem ti řekla o svým vztahu s Benem úplně všechno. Do posledního detailu.“ To byla naprostá pravda. Vyslechla jsem si každou její nemravnou pohádku a radila jí, když spolu začali randit – a následně i pokaždý, když udělal nějakou pitomost a posral to. „Vy dva jste si to rozdali? Vím, že jsi mi s tou kontaktní čočkou lhala, takže bys měla raději říct pravdu.“ „Jen jsme tak dováděli. Nerozdali jsme si to.“ Emmy zacukal koutek vzhůru. „Viděla jsi jeho piercing?“ „Jakej piercing?“ Strašně zrudla. „Nech to plavat. Tak co se pro všechno na světě stalo? Vždyť ses s ním pořád jenom hádala.“ „Já vím. Mám pocit, že všechny ty moje kecy jenom zvyšovaly vzájemný sexuální napětí, a já nevím. Prostě jsem to včera večer vzdala.“ „Dobře, takže vy dva spolu teď jako chodíte?“ „Ne. Byla to jenom jednorázová akce. Hloupej omyl. A jsem ráda, že jsem to nenechala zajít dál, než se stalo.“
31
Kendall Ryanová Emmy o tom mým mizerným stavu a osamělosti tak úplně nevěděla. Nechtěla jsem jí kazit její parádní jízdu. Byla strašně zamilovaná, plánovala svatbu a líbánky a rozjížděla Benovu charitativní organizaci. Měla toho na talíři až moc. A i když jsem to nahlas neřekla, někde hluboko uvnitř jsem si myslela, že o těch mejch nevydařených vztazích a o tom, že chci něco opravdovýho, ve skutečnosti ví. Skončila jsem s tím, abych marnila svůj čas s pány Tady a Teď. Bylo mi špatně ze všech těch tanečků okolo. Hledala jsem někoho opravdovýho. „Dobře. Takže pořád ještě hrajeme hru Všichni chlapi jsou kreténi.“ Přikývla jsem. „Správně.“ „Fajn, ale no, víš, Braydon není tak úplně kretén. Vlastně je to vážně milej kluk.“ Jo, milej kluk, co mě svedl těma svejma žhavejma a nemravnejma řečičkama a stáhnul ze mě na veřejnejch záchodcích kalhotky. Ale když si na ten včerejšek vzpomenu, nic ode mě nečekal. Udělal mě – dvakrát, jak mi nezapomněl připomenout – a pak mě nechal odejít. Musela jsem se nad tou vzpomínkou uchechtnout. Na rychlovku to bylo pěkně divný. Bylo jen málo chlapů, kteří by nechtěli nic na oplátku. „Co?“ zeptala se Emmy. „Nic. Pojďme zpátky, dřív než sem Ben pošle kvůli tobě zásahovku.“ „Takový není!“ usmála se. Obě jsme věděly, že je, ale milovala ho a všechny ty jeho majetnický a dominantní sklony byly až příliš, než aby se s ním hádala.
32
Všechno, nebo nic Znovu jsme se u stolu připojili ke klukům a dopili kávu. Braydon zůstával zticha a jednou za čas ke mně zvedl ty svoje modrý oči. Předstírala jsem, že jsem si toho nevšimla. Ben se podíval na hodinky a oznámil nám, že už musí vyrazit, jestli chtějí stihnout letadlo. Už jsem byla zvyklá, že je Emmy pořád někde na cestách, ale stejně. Nijak jsem se netěšila na to, že ji měsíc neuvidím. Na chodníku před kavárnou jsme se objaly na rozloučenou a oba až příliš rychle zapadli do auta, aby je mohl jejich řidič odvézt na letiště. Braydon se otočil čelem ke mně a usmál se. „Můžu tě doprovodit domů?“ zeptal se „Ne.“ Tolik ke slušnýmu vychování a zdvořilostem. Bylo mi jasný, že kdybych mu podala prst, sežral by mi celou ruku. „Bojíš se mě pozvat nahoru?“ Zašklebil se, strčil si ruce do kapes a začal se pohupovat na patách. „Ne. Jenom nechci, abys věděl, kde bydlím. Jak mám vědět, že nejsi nějakej úchylák?“ Tvář mu zvážněla a obočí se mu znepokojeně stáhlo k sobě. „Můžeš mi věřit, Ellie. Nikdy bych neudělal nic, co bys sama nechtěla. Postarám se o tebe, víš.“ Přikývla jsem. V jednu chvíli jsme si hravě povídali a stříleli po sobě sarkastickejma poznámkama, a v tý další otočil o sto osmdesát stupňů a zavedl konverzaci k vážnějším tématům, kam jsem ho nechtěla následovat. „Radši bych byla sama,“ zamumlala jsem. Nepřestával mě pozorovat a kývl na souhlas. „Nemůžeš ale vinit chlapa za to, že se snaží. Užij si den, kotě.“ A pak se otočil, odkrá-
33
Kendall Ryanová čel pryč a nechal mě tam stát a sledovat jeho pevná záda a svaly, pohybující se mu pod tričkem. S jednou rukou pořád zastrčenou v kapse vytáhl mobil a začal si s ním hrát. Nebylo pochyb o tom, že v něm má celej seznam holek, který jsou připravený a jenom čekají na flek v jeho posteli, kterej já jsem odmítla. Což bylo přesně tak, jak to mělo být. Musela jsem se od toho našeho malýho dobrodružství posunout dál.
3. kapitola Následující dny v práci se táhly jako tejden před vejplatou. Tvrdě jsem dřela, abych si udržela práci mikrobioložky v jedný farmaceutický firmě na Manhattanu, a většinu doby to stálo za to. Studovala jsem živý organismy a sledovala, jak si poradí s různejma podnětama. Ale posledních několik dní jsem se cítila osamělejší než kdy dřív. Seděla jsem ve svý laborce bez oken a připadala si zahořklejší a opuštěnější a opuštěnější. Emmy byla na měsíc na Tahiti. Neměla jsem kluka, žádný nadějný vyhlídky ani zvíře, ke kterýmu bych se mohla v noci přitulit. Cestou domů do Queensu jsem se zastavila pro svý oblíbený mexický jídlo z Mucho Amigo a doufala, že mi zlepší náladu. Když jsem vynesla všechny ty krabičky do svýho bytu ve čtvrtým patře, skopla jsem ze sebe boty a položila je pod konferenční stolek. Moje osamělost nebyla nic, co by nedokázala spravit pikantní kuřecí enchilada. Alespoň jsem v to doufala. Došla jsem si do ledničky pro dietní kolu a po cestě zkontrolovala na mobilu soukromý e-maily.
35
Kendall Ryanová Jeden od Emmy, kterej měl v předmětu napsáno NALÉHAVÉ, zaujal moji pozornost. Ellie, doufám, že mi můžeš pomoct. Právě mi volal správce domu, že nám tam praskla voda. Opravili to, ale mezitím nám stihla vyplavit byt. Nemohla bys tam, prosím, co nejdřív zajít a vysušit ty mokré věci, abychom se nevrátili a nebylo to tam zamořené plísní? Je tam spousta ručníků, které můžeš použít. Nebo cokoliv jiného, co najdeš. Omlouvám se, ale opravdu si toho strašně vážíme! Díky! xo, Emmy Shawová P.S.: Jak moc můžu začít samou láskou vyšilovat nad svým novým příjmením?!
Do pr-! Tolik k mý poklidný večeři. Strčila jsem nedojedený jídlo do ledničky, popadla kabelku a vyrazila do Emmina a Benova bytu na Manhattanu. Seběhla jsem ze schodů, cestou jsem dvakrát zkontrolovala, jestli mám klíče, a nechala tu lahodnou vůni enchiladas za sebou. Když jsem tam dorazila, v bytě byla naprostá tma. Museli kvůli tý vodě vypnout elektřinu. Skvělý. Tápala jsem po zdi a došla do kuchyně. Už jsem tu sice párkrát byla, ale neznala jsem to ještě tak dobře, abych mohla v klidu a beze strachu chodit potmě. Vy-
36
Všechno, nebo nic táhla jsem mobil a použila jeho chabý světlo k tomu, abych něco viděla. V jednou šuplíku jsem našla několik svíček a zapalovač. Okamžitě jsem se cítila klidnější, když malý plameny prosvětlily ten strašidelně tichej apartmán. Šla jsem obhlídnout škody a držela svíčku v napřažený ruce před sebou. V obývacím pokoji mi pod nohama začvachtal koberec. To nebylo dobrý. Ložnice, pracovna a koupelny vypadaly nedotčeně. Zdálo se, že všechno to schytal jenom obývák, kde bylo mokrý úplně všechno včetně pohovky a polštářů. Bomba. Jak tu obrovskou věc asi sama vytáhnu ven? Tohle bylo fakt kurevsky skvělý. Moji pozornost upoutalo skřípání kovu ve dveřích. Pohnula se klika a pak ještě jednou, než se ozvalo mužský zaklení. Zamkla jsem za sebou, ale někdo se očividně pokoušel dostat dovnitř. Viděla jsem příliš mnoho hororů, kde byla holka sama ve tmě na nějakým neznámým místě. Zježily se mi všechny chloupky na těle a ruce se mi třásly strachy, jak jsem běžela do kuchyně a vytáhla ze stojanu obrovskej nůž. Dveře se otevřely a já jsem vyskočila s nožem v ruce. „Kurva!“ zařval ten chlap, odstrčil mi ruku s nožem od svýho břicha a přišpendlil mě obličejem ke zdi. „Kotě? Seš to ty?“ „Braydone?“ vydechla jsem a mžourala ve světle svíčky na toho krásnýho vetřelce. „Jo. Jsem to já.“ Otočil mě čelem k sobě a pořád mě držel za ruku. „Když tě pustím, slibuješ, že mě nebodneš?“ „Braydone! Nech toho. Jasně že ne. Myslela sem, že seš nějakej sériovej vrah.“
37
Kendall Ryanová Vypáčil mi nůž z dlaně a položil ho vedle sebe na poličku u vstupních dveří. „Stejně ho radši dáme sem, dokud se trochu neuklidníš.“ „Co tady děláš?“ zeptala jsem se. „Volal mi Ben. Že tu maj potopu.“ „Já sem dostala e-mail od Emmy.“ Mlčky jsme chvíli sledovali jeden druhýho. Začala mě brnět kůže z toho, že jsem byla znova v jeho blízkosti a ještě k tomu v potemnělým a tichým bytě. Dobře jsem si vzpomínala, jakej je to pocit, mít na sobě ty jeho plný rty, a s jakou naléhavostí a něžností mě líbal. Byla jsem vděčná, že je tu taková tma, takže si nemůže všimnout, jak mi zrudly tváře a začaly se mi klepat ruce. „Jsi v pořádku?“ Natáhl ruku, aby mě uklidnil a začal mi přejíždět po paži. „Jo. Promiň. Jen jsem… trochu zpanikařila. Nejdou světla a tys mě vyděsil.“ „Omlouvám se, kotě,“ zašeptal a hlubokej tón jeho hlasu mě uklidnil. „To je v pohodě.“ Odvrátila jsem se od něj. Nechtěla jsem, aby mě zase vtáhl do tý svý bubliny. Ta jedna noc byla trapná až dost. Dokázala jsem mu podlehnout až moc snadno. Bylo jedině dobře, že neměl ani ponětí o tom, že na mě nikdy žádnej chlap nezapůsobil tak jako on. „Jak velký jsou škody?“ zeptal se a následoval mě do obývacího pokoje.
38
Všechno, nebo nic „Všechno schytal většinou obývák. Myslím, že gauč je v háji a podlaha v jídelně je taky trochu mokrá.“ „Fajn. Chceš nějaký víno?“ Fajn? Prudce jsem se k němu otočila. Vyrazil do kuchyně a procházel jejich sbírku vín. Co to k čertu dělá? „Moc na to v tý tmě nevidím. Jak moc seš vybíravá?“ „Ehm…“ Zešílel? „Bílý, nebo červený?“ zeptal se. „Tohle bychom neměli. Přišli jsme jim pomoct, ne?“ „To bychom rozhodně měli. Objednám nám pizzu. Máš hlad?“ „Vlastně umírám hlady,“ přiznala jsem a v žaludku mi nad tou zmínkou o jídle a vzpomínkou na netknutý enchiladas u mě doma v ledničce hlasitě zakručelo. Mmm, pizza zněla skvěle. „A co bude s tím uklízením?“ zeptala jsem se a odívala se za něj do promáčenýho obýváku. Braydon pokrčil ramenama. „Zítra někomu zavolám, aby odvezli tu sedačku, koberec a všechny ty ostatní věci… Ale když už nás sem oba nahnali, myslím, že bychom se měli uvolnit a trochu se najíst. Navíc, Ben má tu nejlepší sbírku vín. Nechává si jich posílat celý hromady z Itálie. Přátelí se s jedním majitelem vinice kousek za Milánem. Věř mi, když říkám, že chceš jedno z těch vín ochutnat.“ Sledovala jsem ho, jak pokládá na pult dvě skleničky i s láhví a postupně otvírá jeden šuplík za druhým ve snaze najít otvírák. „Je tady.“ Otevřela jsem třetí šuplík napravo a vytáhla přepychovej otvírák, kterej před mnou jednou použila Emmy.
39
Kendall Ryanová „Sexy a talentovaná. Díky.“ Vzal si ho ode mě, rychle otevřel láhev a nalil nám každýmu plnou sklenku. „Na prasklou trubku.“ Zvednul ji směrem ke mně. Usmála jsem se na něj a cítila, jak ze mě napětí a stres z celýho dne v jeho blízkosti prostě odplouvá. Měl jednu z těch magickejch osobností; byl tak bezstarostnej, jako by ho nic na světě nedokázalo rozhodit. Přišlo mi to osvěžující a neskutečně lákavý. Tohle bych ve svým životě dokázala využít. Sama jsem byla většinu času zatraceně upjatá a svázaná. Napila jsem se vína a cítila, jak se mi hrdlem rozlévá teplo a míří přímo do žaludku. „Vzhledem k tomu, že gauč je v háji, tak co kdybychom se usadili v ložnici?“ mrkl na mě. „Ach, nemyslím si, že je to dobrej nápad,“ odfrkla jsem si. „Proč ne, krásko?“ Naklonil se blíž, otřel se mi nosem o čelist a zhluboka se nadechl. „Bojíš se toho, co by se tam mohlo stát?“ Zvedla jsem oči v sloup a odešla za ním do ložnice. Braydon rozestavěl svíčky na prádelníku a na nočních stolcích, čímž tomu pokoji dodal příjemné a tlumené osvětlení. „Jakou máš ráda pizzu?“ Upřímně, když došlo na pizzu, nebyla jsem nijak vybíravá, ale vyhrkla jsem: „Klobásovou s extra cibulí.“ To by mělo zajistit, že se nebude pokoušet později políbit. Bude mi pekelně smrdět z pusy. Geniální, Ellie. V duchu jsem se poplácala po zádech. Hodil po mně zvědavým pohledem. A zatímco vyřizoval objednávku, posadila jsem se na kraj postele a snažila se necítit se divně, že jsem tu sama s chlapem, kterýho jsem dostala minulej víkend nestydatě na kolena, a sedím
40
