Vážení posluchači, další ročník Hudebního léta nám dává příležitost k zamyšlení, jaké místo má hudba v našem životě a proč zní zvláště dobře právě v kostele. Ke vzdávání úcty Bohu hudba vždy patřila. Ve slovech Písma nalézáme neustálé výzvy, abychom chválili Boha zpěvem a nejrůznějšími nástroji. Takto uspořádaná bohoslužba v Jeruzalémském chrámu se připisuje králi Davidovi. V církvi se od počátku uplatňoval především zpěv, později varhany. Na Východě zná křesťanství bohoslužby výhradně zpívané, na Západě se v posledních staletích začaly využívat vedle varhan i jiné nástroje. Diskuse o tom, které nástroje a která hudba jsou vhodné k posvátnému prostoru a k bohoslužbě, bude zřejmě trvat stále. Hudbu vnímáme především jako uspořádání zvuku v lahodný řád. Přeneseně jako znamení, že uspořádání potřebuje život jednotlivce i společnosti, aby se nám dobře žilo. Otcové církve přirovnávají zpěv sboru nebo zvuk orchestru k souladnému životu lidského společenství, v němž má každý své vlastnosti, ale spojené ve spravedlnosti umožňují pokojný a radostný život. Vnímáním této skutečnosti pak poznáváme, že je to ten řád, který dal Tvůrce celému svému stvoření. Kéž vám milí posluchači i účast na těchto koncertech dopomůže k hledání tohoto řádu pokoje ve vašem osobním životě.
P. Josef Smola
„Zpívejte Hospodinu píseň novou, neboť učinil podivuhodné věci. Hlahol Hospodinu, celá země, dejte se do plesu, pějte žalmy, pějte Hospodinu žalmy při citaře, při citaře nechť zazvučí žalmy; s doprovodem trub a polnic hlaholte před Hospodinem Králem!“ Žalm 98, 1, 4-6
Zahajovací koncert
neděle 12.6. 2011 v 17.00 hod. Henry Purcell (1659 – 1695) Suita „Král Arthur“
I. Ouvertura, II. Aire, III. Hornpipe, IV. Sing tune, V. Aire, VI. Ciaccona oooo
Josef Haydn (1732 – 1809) Missa brevis in B de sancti Joannis de Deo č. 7 I. Kyrie, II. Gloria, III. Credo, IV. Sanctus, V. Benedictus, VI. Agnus Dei oooo
Wolfgang Amadeus Mozart (1756 – 1791) Divertimento F dur KV 138 I. Allegro, II. Andante, III. Presto oooo
Šimon Brixi (1693-1735) Magnificat
I. Magnificat, II. Quia respexit, III. Ecce enim ex hoc, IV. Quia fecit mihi magna, V. Et misericordia, VI. Fecit potentiam, VII. Deposuit, VIII. Esurientes implevit bonis, IX. Sicut locutus est, X. Gloria Patri, XI. Sicut erat
Tereza Hořejšová - soprán Zuzana Hátlová – alt Michael Skalický – tenor Ondřej Míča – bas Spojené pěvecké sbory Sbor Konzervatoře Pardubice sbormistr Tomáš Židek Vlastislav Heřmanův Městec sbormistr Ludmila Štěpánová Orchestra d´archi Jiří Kuchválek umělecký vedoucí Tomáš Židek dirigent
Henry Purcell (1659 – 1695) je nejvýznamnější anglický hudební skladatel období baroka. Projevoval velké kompoziční nadání - již v devíti letech složil svou první skladbu. V době hudebního studia na Westminsterské škole již skládal doprovodnou hudbu k divadelním hrám včetně Shakespearových. Věnoval se též kompozici du-chovní hudby pro Královskou kapli, což představovalo v té době velmi prestižní záležitost. Již ve svých dvaadvaceti letech získal Purcell vysoké umělecké i společenské postavení, když byl jme-nován varhaníkem ve Westminsterské katedrále. Díky tomu se několik dalších let věnoval výhradně kompozici duchovní hudby a přerušil svou spolupráci s divadlem. V roce 1687 Purcell znovu navázal kontakty s divadlem a výsledkem byla série šesti oper, jimiž získal za svého života největší popularitu. Dnes zazní populární suita z opery Král Artur. Mezi skladbami komorní tvorby hudebního génia Wolfganga Amadea Mozarta (1756 – 1791), kterého netřeba představovat, jsou také díla jednoduchá, skládaná obvykle na objednávku pro domácí muzicírování nebo jako dar hostiteli. Patří mezi ně i jeho divertimenta. Divertimento je hudební skladba zábavného charakteru (z italštiny: divertimento - zábava). Tyto skladby v období baroka a klasicismu sloužily jako hudba doplňující nejrůznější společenské akce, oslavy či stolování. Mozart komponoval toto Divertimento F dur pro smyčce v Salcburku v roce 1772 po svém návratu z druhého italského turné. Divertimento má tři tradiční věty s krásným Andante.
Joseph Haydn (1732 – 1809) pocházel
z chudých poměrů městečka Rohrau ve východním Rakousku. Vedl život potulného muzikanta a učitele. Od roku 1761 strávil nejdelší část svého života jako kapelník knížete Esterházyho v Eisenstadtu, později v Esterházu, poslední léta potom ve Vídni, kde v roce 1809 umírá. Haydn dovršil vývoj předcházejících období a vytvořil ucelenou koncepci klasicismu. Je tradičně považován za otce symfonie a smyčcového kvarteta. Je nestarší z geniálního trojhvězdí vídeňských klasiků. Je autorem více než 80 smyčcových kvartet a neuvěřitelných 104 symfonií. Vrchol Haydnova díla tvoří oratoria, výraz jeho životního optimismu. Mezi monumentální díla patří také 12 mší. Dnes bude uvedena Missa brevis in B ke cti sv. Jana z Boha, někdy uváděná jako „Malá varhanní mše“. Haydn ji zkomponoval pro Řád milosrdných bratří v Eisenstadtu, jejichž patronem je sv. Jan z Boha.
Šimon Brixi (1693 - 1735) pocházel z významného severočeského muzikantského rodu. Studoval na jesuitském gymnáziu v Jičíně, poté od roku 1720 na Karlo-Ferdinandově universitě v Praze práva. Téhož roku také na sebe upozornil skladbami k tzv. lodním hudbám, prováděným na Vltavě staroměstským klášterem Křížovníků s červeným srdcem v předvečer svátku sv. Jana Nepomuckého. Měly takový úspěch, že křižovníci při nich v letech 1722 až 1729 provedli pouze díla Šimona Brixiho. V tradici svatojánských lodních hudeb pokračoval s velikým úspěchem v druhé polovině 18. stol. i jeho syn, známější František Xaver Brixi (1732-1771). Šimon Brixi se věnoval zcela hudbě - v pražském kostele P. Marie před Týnem a jako varhaník kostela sv. Martina ve zdi, kde působil až do své smrti. Skladatelská tvorba Šimona Brixiho je převážně věnována duchovní hudbě. Z jeho díla se sice dochovalo pouze torzo, i to však svědčí o autorově technické vyspělosti. Charakterizují ji častá střídání homofonních a polyfonních partií a záliba v efektním využití žesťových nástrojů. Často se v ní setkáme s melodickým materiálem převzatým z české lidové duchovní písně. Magnif icat je jednou z nejrozsáhlejších Brixiho dochovaných skladeb. Orchestrální party smyčců a dvou klarin tvoří nejen doprovod čtyřhlasému sboru, ale mají i sólové uplatnění. Orchestra d´archi je smyčcový komorní orchestr složený převážně ze studentů pardubické Konzervatoře založený v roce 1991 současným uměleckým vedoucím Jiřím Kuchválkem s ideou výchovy ke komorní interpretaci hudby. Podílí se na doprovodech absolventských koncertů i na koncertech pro mládež.
Orchestr uskutečnil řadu veřejných koncertů v Pardubicích, Praze, Hradci Králové a dalších městech. Účinkoval v rámci Trutnovského adventního festivalu, Městských slavností Pardubice, Festivalu duchovní hudby Ústí nad Orlicí či Letního cyklu koncertů na Kuksu. Velmi významná je i několikerá účast orchestru v rozhlasové soutěži Concerto Bohemia. V roce 2004 účinkoval orchestr na významném festivalu soudobé duchovní hudby Forfest Kroměříž.
Jiří Kuchválek (*1952) vystudoval Konzervatoř v Kroměříži a Akademii múzických umění v Praze ve třídě doc. Josefa Vlacha. V letech 1973 - 1993 působil jako houslista Komorní f ilharmonie Pardubice, byl členem Nového komorního studia a Vaňhalova kvarteta, koncertoval v mnoha státech Evropy i v Japonsku a natočil řadu rozhlasových a gramofonových snímků. Od roku 1986 působí pedagogicky na Konzervatoři v Pardubicích, kde vyučuje hru na housle a komorní hru. Je stálým členem Českého komorního orchestru, navazujícího na činnost orchestru založeného V. Talichem, později vedeného J. Vlachem. Je též uměleckým vedoucím Orchestra d´archi Pardubice a koncertuje také jako komorní hráč a sólista . Tomáš Židek (*1981) získal základy hudebního vzdělání jednak od svého otce Petra Židka, ale také dědečka Karla Židka (1912 – 2001), ředitele chrudimského kůru a hudebního skladatele. Je absolventem Gymnázia J. Ressela v Chrudimi a Pardubické konzervatoře, kde studoval nejprve hru na violu, později také varhany a dirigování. Od roku 2004 byl posluchačem HAMU v Praze, kde studoval dirigování. Jako dirigent spolupracoval mimo jiné s Filharmonií Hradec Králové, Filharmonií B. Martinů Zlín, Severočeskou f ilharmonií Teplice, Komorní f ilharmonií Pardubice a dalšími orchestry. V roce 1999 založil smíšený pěvecký sbor „Salvátor“, se kterým uspořádal víc jak 200 koncertů a s velkými úspěchy se zúčastnil několika mezinárodních soutěží. Od září 2010 je dirigentem a uměleckým vedoucím Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice. Pedagogicky působí od roku 2009 na Konzervatoři Pardubice, kde je také dirigentem orchestru a sboru, a na ZUŠ v Chrasti u Chrudimi. Tereza Hořejšová navštěvovala od roku 1999 ZUŠ v Humpolci. Nejprve začala studovat hru na klavír, o rok později zpěv. V obou oborech se zúčastnila řady soutěží, včetně zisku Ceny hejtmana kraje Vysočina za sólový zpěv. Od roku 2007 studuje zpěv na Konzervatoři Pardubice, poslední dva roky i společně s oborem klavír. Zuzana Hátlová se zpěvu začala věnovat ve svých 10 letech. První úspěchy získala na ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. Pod vedením paní učitelky H. Matyášové získala 2. místo na Duškově soutěži v Praze a 1. místo v krajském kole soutěže ZUŠ. Nyní studuje ve druhém ročníku pardubické Konzervatoře ve třídě prof. Martiny Forštové.
Michael Skalický je v současné době studentem druhého ročníku oboru zpěv Konzervatoře Pardubice ve třídě prof. Hany Medkové - Pospíšilové.
Ondřej Míča je studentem Univerzity Pardubice a posluchačem
4. ročníku Konzervatoře Pardubice, obor sólový zpěv. Již jako žák ZUŠ získal skvělé reference a ocenění na pěveckých soutěžích uměleckých škol v ČR. V současné době je mimo jiné sólistou Vysokoškolského uměleckého souboru Pardubice.
Sbor Konzervatoře Pardubice existoval řadu let pod vedením sbormistra doc. Vlastislava Nováka. Podílel se především na inscenaci oper Hubička B. Smetany a V studni V. Blodka. Z organizačních důvodů byla činnost sboru na několik let přerušena. Příchodem pedagoga Tomáše Židka byla činnost tělesa opět obnovena. Od roku 2009 sbormistr T. Židek se sborem systematicky pracuje na společných úkolech se školním orchestrem, ale i na samostatných projektech. Pěvecký sbor Vlastislav Heřmanův Městec založený v roce 1862 patří ve východočeském regionu mezi nejstarší sbory. V jeho vedení se vystřídala celá řada sbormistrů (např. A. Hnilička, J. John) včetně rodáka, hudebního skladatele a pedagoga Josefa Plavce. Repertoár sboru tvoří jak tvorba starých mistrů, tak i skladby současných autorů a úpravy lidových písní. Vlastislav připravuje vánoční koncerty, každoroční cyklus Hudebních večerů a pravidelná Setkání pěveckých sborů v Heřmanově Městci. Z nejnovějších nastudování zmiňme Jarní romanci Zdeňka Fibicha či populární Missu brevis Jiřího Pavlici uvedenou s Chrudimskou komorní filharmonií. Sbor také spolupracuje s českým skladatelem, sbormistrem a dirigentem Milošem Bokem, se kterým uvedl v posledních letech jeho vánoční cyklus Snových koled (s Filharmonií Hradec Králové a s orchestrem Českých symfonických sólistů při pražské premiéře této skladby). Vlastislav se pravidelně a s úspěchem účastní sborových festivalů a přehlídek.
Partnerem tohoto koncertu je Město Heřmanův Městec
neděle 26. 6. 2011 v 17.00 hod. Johann Sebastian Bach (1685 - 1750) Toccata a fuga d moll pro varhany Chorál pro trubku a varhany Chorálová předehra „Wachet auf, ruft uns die Stimme“ pro varhany oooo
Georg Philipp Telemann (1681 - 1767) Sonata de Concert in D pro varhany a trubku I. Moderato II. Largo III. Vivace oooo
Jan Křtitel Kuchař (1751 - 1829) Partita C dur pro varhany oooo
Josef Haydn (1732 – 1809) Andante As dur pro trubku a varhany oooo
César Franck (1822 – 1890) Chorál a moll pro varhany oooo
Georg Friedrich Händel (1685 - 1759) Vodní hudba pro varhany a trubku I. Overture II. Gigue III. Menuetto IV. Bourrér V. March
Václav Uhlíř varhany Karel Houdek trubka Partnerem tohoto koncertu je společnost PLASTOVÁ OKNA Heřmanův Městec s.r.o.
Václav Uhlíř (*1954) byl po maturitě na gymnáziu v Hradci Králové přijat na Hudební fakultu AMU v Praze do třídy prof. Jiřího Reinbergera a studium dokončil v roce 1980 u prof. Milana Šlechty. Během studia se úspěšně zúčastnil několika mezinárodních varhanních soutěží. Od roku 1970 působí na kůru kostela Panny Marie v Hradci Králové jako varhaník a sbormistr. Soustavně se věnuje koncertní činnosti u nás i v zahraničí a spolupracuje s významnými orchestry, sbory a sólisty. Z jeho četných nahrávek pro Český rozhlas stojí za zmínku zvláště cyklus nahrávek českých historických varhan. Z diskografie Václava Uhlíře je pozoruhodný jeho profilový kompaktní disk s názvem Česká varhanní tvorba. Věnuje se také pedagogickému působení na pardubické Konzervatoři, kde kromě hlavního oboru vyučuje improvizaci a organologii. Externě působí na hudební katedře Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Kromě interpretace a pedagogické činnosti se zajímá i o konstrukční stránku varhan a po ukončení studia na AMU se vyučil v oboru varhanář. Toto komplexní vzdělání hojně uplatňuje ve funkci diecézního organologa, kterou zastává při biskupství v Hradci Králové od roku 1990. Poznatky získané při dokumentování varhan využil také při spolupráci na publikaci Historické varhany v Čechách (nakladatelství Libri, 2000) a zejména v obsáhlé monografi i Varhany královéhradecké diecéze (Garamon a Karmelitánské nakladatelství, 2007). Za dlouholetou službu církvi a zejména péči o varhany v diecézi byl na návrh biskupa Mons. D. Duky v roce 2008 oceněn papežem Benediktem XVI. vyznamenáním Pro Ecclesia et Pontifice. Karel Houdek (*1983) začal hrát na trub-
ku pod vedením svého otce Jiřího Houdka. V roce 2005 absolvoval konzervatoř v Praze. Nyní je členem Filharmonie Hradec Králové a vyučuje na ZUŠ a Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Jako sólový hráč spolupracuje s varhaníky a často vystupuje se svým bratrem, trumpetistou Jiřím. Spolupracuje s Pražským komorním orchestrem a Filharmonickým orchestrem České Budějovice, s nimiž procestoval řadu evropských zemí, USA a Jižní Koreu.
neděle 10. 7. 2011 v 17.00 hod. /externí koncert na farní zahradě v případě nepříznivého počasí v Husově sboru/
„Od Gershwina k Jazzu” George GERSHWIN (1898 - 1937)
RIALTO RIPPLES RHAPSODY IN BLUE I GOT RHYTHM LIZA
Jaroslav JEŽEK (1906 - 1942) - arr. Zdenko Kašpar KAT A BLÁZEN Václav POKORNÝ (*1918) - arr. Jiří Toufar ŘÍKEJ MI TO POTICHOUČKU Kamil BĚHOUNEK (1916 - 1983) - arr. Jiří Toufar MÁ LÁSKA JE JAZZ SÁM S DĚVČETEM V DEŠTI
--- Přestávka – pozvání všem posluchačům na číši vína --Oscar PETTIFORD (1922 - 1960) BLUES IN THE CLOSET Eduard PARMA (*1929) - arr. Jiří Toufar CESTA KE HVĚZDÁM Charlie PARKER (1920 - 1955) SEGMENT Richard RODGERS (1902 - 1979) MY FUNNY VALENTINE André WAIGNEIN (*1942) PIECES FOR SAXES (III.Folks Dances) Pedro ITURRALDE (*1929) JAZZ SUITE (I.Blues) Antonio Carlos JOBIM (1927 - 1994) - arr. Jiří Toufar ONE NOTE SAMBA
České saxofonové kvarteto Roman Fojtíček – alt, tenor saxofon Otakar Martinovský - tenor saxofon Radim Kvasnica – alt, soprán saxofon Zdenko Kašpar – baryton saxofon Partnerem tohoto koncertu jsou Truhlářství a čalounictví Abraham Vinotéka Na cestě Heřmanův Městec
České saxofonové kvarteto tvoří hráči, kteří ovládají hru
na všechny typy nejvíce užívaných saxofonů. Jejich společnou motivací je nejenom dlouhodobý zájem o saxofon, ale i o hru v komorním ansámblu podloženou dlouholetými zkušenostmi v klasické i jazzové hudbě. Soubor založil v roce 2003 Roman Fojtíček, který prezentuje saxofon též ve spojení s klavírem nebo varhanami a hostuje v řadě předních českých symfonických orchestrů. Radim Kvasnica, nejmladší člen, je sice absolventem ČVUT, ale saxofonu se intenzívně věnuje od roku 1995 a má za sebou již bohatou praxi z mnoha pražských hudebních formací. Otakar Martinovský dlouhodobě spolupracuje s řadou pražských jazzových a tanečních orchestrů jako je např. Dixieland Messengers, Traditional Jazz Studio nebo Orchestr Václava Hybše. Zdenko Kašpar vedle koncertní činnosti vychoval ve své dlouholeté pedagogické praxi řadu saxofonistů, aby se poté mnozí z nich pod jeho vedením staly členy u nás ojedinělého saxofonového orchestru.
České saxofonové kvarteto absolvovalo za dobu své existence desítky koncertů po celé České republice. Koncerty kvarteta se uskutečňují nejenom ve tradičních koncertních sálech, ale též v prostorách kaplí, kostelů a katedrál. Soubor spolupracuje se zpěvačku Dagmar Zázvůrkovou, s Davidem Ebenem nebo stepařem Miloslavem Saidlem. Za výjimečnou lze označit spolupráci s orchestrem Národního divadla v Praze při nastudování opery Slzy Alexandra Velikého skladatele Tomáše Hanzlíka v roce 2007. O dva roky později byla tato spolupráce na opeře stvrzena též nahrávkou z koncertu s Filharmonií v Hradci Králové.
Členové Českého saxofonového kvarteta hrají na saxofony francouzské f irmy SELMER-Paris a příslušenství f irmy VANDOREN-Paris.
neděle 24. 7. 2011 v 17.00 hod. Koncert účastníků Mezinárodních smyčcových kurzů prof. Milana Vítka v Litomyšli (studenti z ČR, Dánska, Jižní Koreje, Švédska a USA)
Program složený ze sólových vystoupení, duí i smyčcových kvartet bude upřesněn dle nastudovaných děl v rámci mistrovských kurzů.
Mezinárodní smyčcové kurzy v Litomyšli Litomyšl patří mezi nejkrásnější města východočeského regionu. Nejkrásnější urbanistické památky jako zámek, piaristický kostel a další jsou také využívány ke kulturním akcím. Ve městě se koná řada festivalů, které jsou spojovány s památkou litomyšlského rodáka a zakladatele české národní hudby Bedřicha Smetany, z nichž nejvýznamnějším je mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl. Od roku 1996 zde také probíhají hudební kurzy, které vede vynikající evropský pedagog houslové hry prof. Milan Vítek. Houslové kurzy za dobu svého trvání prošly určitým vývojem, který se ustálil na současné podobě tzv. masterclass profesora Vítka. Ten zve mladé houslisty, převážně studenty vysokých uměleckých škol z Evropy, na třítýdenní setkání na zámek do Litomyšle. V individuálních hodinách pak společně s prof. Vítkem a dalšími vyučujícími studují svůj nový koncertní repertoár. Součástí výuky je také sestavení komorních těles a výuka komorní hry. V uplynulých ročnících studovalo v Litomyšli přes 250 houslistů z Finska, Švédska, Dánska, Německa, České republiky, Anglie, Španělska, Ruska, Jižní Koreje, Japonska, USA, Islandu, Řecka, Kuby, Jordánska a z Austrálie. Kurzy si za uplynulou dobu vybudovaly renomé jedné z nejprestižnějších akcí v tomto oboru, které probíhají v ČR. V závěru kurzů mají studenti možnost prezentovat své umění na několika koncertech v regionu. Součástí programu kurzů jsou také odborné přednášky na témata jako jsou pedagogika nebo současné trendy vývoje hudebních nástrojů. Program také doplňují relaxační cvičení a výlety za poznáváním Pardubického kraje. Významným přínosem mezinárodních hudebních kurzů je možnost osobní konfrontace umělecké úrovně studentů z celé Evropy.
V neposlední řadě jsou také kurzy otevřeny pasivním posluchačům z řad profesorů konzervatoří, akademií, učitelů ZUŠ i studentů. Mezinárodní houslové kurzy Milana Vítka pořádá Sdružení pro pořádání mezinárodních hudebních kurzů Litomyšl , dánská Královská hudební akademie v Kodani, Universita v Oberlinu (USA) ve spolupráci s Městem Litomyšl, Pardubickým krajem a dalšími spolupořadateli.
Prof. Milan Vítek působil od roku 1974 jako profesor houslí na Královské hudební akademii v Kodani a od roku 1992 jako hostující profesor na Hudební Akademii v Göteborgu. Před odchodem do Dánska byl Milan Vítek zakládajícím členem, koncertním mistrem a sólistou komorního souboru Pražští komorní sólisté. S tímto souborem, jehož dirigentem byl V. Neumann, uskutečnil mnoho koncertů doma i v zahraničí. Neméně bohatou koncertní činnost vyvinul jako primarius Českého noneta a houslista v klavírním triu Pro Camera. Po odchodu do zahraničí působil nejdříve jako alternující koncertní mistr v Dánské Královské opere a dva roky jako profesor na Mc.Master University v kanadském Hamiltonu. Milan Vítek vyučuje na mnoha mezinárodních houslových kurzech: Aldeburgh (Anglie) , Keshet Eilon (Izrael), Yokosuka Festival (Japonsko) a Yuriko Kuronuma Academy (Mexiko, Mexico City ), Weikersheim (Německo), Savonlinna (Finsko) a mnoha dalších. Je zván jako porotce na mnoho soutěží např. v Dánsku, Německu, Japonsku, Estonii a Itálii. Jeho žáci jsou vítězi a laureáty nejrůznějších mezinárodních soutěží jako C.Nielsen, J. Kocian, , Heino Eller a The Queen Elisabeth v Belgii, Washington International String Competition, Yehudi Menuhin International Violin Competition, and Jan Sibelius aj.. Od srpna 2001 je Milan Vítek stálým profesorem houslové hry na Oberlin Conservatory of Music v Ohiu v USA. České publikum ho zná také jako dirigenta, který pravidelně hostuje především se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu.
Partnerem tohoto koncertu je společnost YOKOSOFT company s.r.o.
neděle 7. 8. 2011 v 17.00 hod. Program koncertu tvořený starou hudbou od gotiky po baroko bude komentován samotnými umělci včetně ukázek historických nástrojů. Ukázka z programu:
O virgo metalofon, citera harfová Mater sanctissimi regis tenorová cornamusa a loutna Salterello flétna příčná, portativ, loutna Sanctissima mitissima dudy, portativ Vecchi zvony, portativ, loutna Pulcherima rosa portativ, brač
MUSICA DA CHIESA soubor historických hudebních nástrojů Tomáš Najbrt
renesanční loutna, teorba, barokní kytara, kladívková citera, středověké dudy, moldánky, brač, niněra, chalumeau, vzdušnicové šalmaje, háčková harfa, tarabuka, zpěv
Jaroslav Konečný
platerspiel, gemshorny, cornamusy, cortholt, regál, varhanní positiv, portativ, zobcové flétny, whistle, vzdušnicové šalmaje, šalmaj s piruetou, zvonkohra, bicí nástroje, cajon, zpěv
Partnerem tohoto koncertu je společnost DVOŘÁK – STŘECHY s.r.o.
Tomáš Najbrt (*1951) vystudoval na
pražské Státní konzervatoři hru na klasickou kytaru a kompozici. Po absolutoriu se zabýval různými projekty v oborech staré a lidové hudby, pokračoval v soukromém studiu hry na loutnu v Polsku a Německu a prošel také jazzovou a rockovou praxí. Deset let hrál continuo na teorbu v souboru Musica Antiqua Praha. Pozdější studium na Hochschule für Kirchenmusik v Herfordu zahrnovalo především hru na varhany a loutnu, kompozici a dirigování. Po roce 1989 se stal prvním celocírkevním kantorem v evangelické církvi, vyučoval hymnologii a vedl pěvecké sbory. V současné době je vedle řady vlastních projektů stálým členem souboru Ritornello a spolupracuje s dalšími soubory a sólisty.
P. Jaroslav Konečný (*1961) vystudoval pražskou konzervatoř a AMU v oboru hoboj a varhany. Působil jako I. hobojista v orchestru Národního a Smetanova divadla v Praze. Komorní hudbě se věnoval v souborech Musica philharmonica pragensis, České dechové kvinteto, Rožmberská kapela a Quartetto Telemann. Po studiu teologie na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy a přípravě v pražském Arcibiskupském semináři se stal římskokatolickým knězem. V současné době působí jako farář ve Zruči nad Sázavou a vikář vlašimského vikariátu. Natočil několik vlastních CD.
Závěrečný koncert ke 43. výročí srpnové okupace 1968
neděle 21. 8. 2011 v 17.00 hod. Anonym - arr. Marko Ivanović Svatováclavský chorál oooo
Johann Sebastian Bach (1685 - 1750) Suita Ježíš zůstává mou radostí...
Kantáta č. 147 - Chorál Jesus bleibet meine Freude Kantáta č. 156 - Sinfonia Suita č. 3 D dur BWV 1068 - Air Suita č. 2 h moll BWV 1067 - Badinerie oooo
Antonín Dvořák (1841 - 1904) Biblické písně op. 99 - výběr
Slyš, ó Bože, slyš modlitbu mou Hospodin jest můj pastýř Slyš, ó Bože, volání mé Při řekách babylonských Popatřiž na mne a smiluj se nade mnou oooo
Antonín Dvořák Česká suita op. 39 Preludium. Pastorale Polka Sousedská Romance Finale. Furiant
Jiří Hájek baryton
Komorní filharmonie Pardubice Marko Ivanović dirigent Koncert se koná pod záštitou 1. náměstka hejtmana Pardubického kraje Ing. Romana Línka
Asi těžko si lze představit hudebně i obsahově hlubší hudbu, než jakou zkomponovali autoři skladeb dnešního koncertu. V našem domácím teritoriu je v této oblasti nejvíce milován Antonín Dvořák, z celosvětového hlediska pak je nejvíce uznáván Johann Sebastian Bach. Zcela symbolicky otevíráme náš program jednou z nejvzácnějších a nejpamátnějších českých písní - Svatý Václave. Má dnes stejný duchovní význam jako ve 12. století, kdy pravděpodobně vznikla. Soudí se, že kdysi plnila funkci hymny českého státu. Dnes zaznívá v kostelech nejen v den svátku sv. Václava, ale i při mimořádných a slavnostních příležitostech. Šéfdirigent Pardubické komorní f ilharmonie Marko Ivanović zkomponoval v loňském roce její stylizovanou verzi, v níž se jedna z nejstarších českých hudebních památek představuje v nejrůznějších proměnách a zdůrazňuje tak svou jedinečnost. Každá z dnes uváděných skladeb Johanna Sebastiana Bacha pochází z jiného celku a suita z nich byla sestavena až v dnešní době. Chorál Ježíš zůstává mou radostí je původní protestantskou písní, avšak teprve Bachova úprava s příznačným rytmickým doprovodem z ní učinila světoznámou skladbu, která se objevuje i v různých úpravách. Bach tímto chorálem (v původní verzi pro smíšený sbor a orchestr) uzavírá kantátu č. 147 Herz und Mund und Tat und Leben, určenou k svátku Navštívení Panny Marie. Kantátu č. 156 Ich steh mit einem Fuß im Grabe ke svátku Tří králů otevírá sinfonia, jež získala velkou oblibu a uvádí se často jako samostatné číslo. Zbývající dvě části pocházejí ze dvou orchestrálních suit (nazývaných také ouvertury). Air, 2. věta ze Suity č. 3 D dur, je snad nejpopulárnější Bachovou skladbou vůbec. Virtuózní flétnová Badinerie uzavírá velmi efektně Suitu č. 2 h moll. Antonín Dvořák byl hluboce věřící člověk a jeho duchovní hudba působí svou přesvědčivostí a vroucím zaujetím. K největším partiturám této oblasti patří monumentální vokálně-orchestrální díla, především pak Requiem a Stabat mater. Avšak cyklus deseti Biblických písní působí stejně pravdivě a se stejným duchovním i citovým dopadem. Dvořák je zkomponoval v Americe, kde působil v devadesátých letech devatenáctého století jako ředitel Národní konzervatoře v New Yorku. Jejich melodika odpovídá zvláštnímu koloritu skladeb, jež komponoval právě v Novém světě. Mnohdy bývá poukazováno na jakousi syntézu Dvořákovy invence a tamějších vlivů, zvláště černošských spirituálů. Je to nadnesený, a tedy značně zavádějící názor. Každý z žalmů, s geniální prostotou a invencí Dvořákem zpracovaný, vyvěrá
přímo z jeho nitra a je obrazem jeho nefalšované a ničím nestylizované víry, která ho provázela po celý jeho život. Původní verze předepisuje zpěv a klavír. Ale ještě častěji se Biblické písně uvádějí s varhanním doprovodem. Pro orchestr Dvořák zinstrumentoval prvních pět písní, zbývajících pět pak jeho o mnoho let mladší novodobí kolegové a znalci jeho stylu - Jan Hanuš a Jarmil Burghauser. Koncert uzavře jedno z nejpůsobivějších Dvořákových děl - Česká suita. Bývá považována za jakýsi komorní protějšek slavných Slovanských tanců, ba dokonce za jakousi jejich studii. Ani jeden fakt není zcela přesný. Každá z pěti vět je svébytnou malou a náladově malebnou hudební básní a celé dílo vzniklo až rok po 1. řadě Slovanských tanců (1879). Ač jde skutečně o skladbu určenou malému symfonickému orchestru, závěrečný Furiant má všechny parametry typického velkého a strhujícího Dvořáka.
Jiří
Hájek patří k předním českým barytonistům. Pochází z Pardubic, kde v roce 1999 absolvoval Konzervatoř. Dále studoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, později na pražské Akademii múzických umění, kterou ukončil ve třídě Reného Tučka. V průběhu studia absolvoval několik mezinárodních pěveckých kurzů, v roce 2003 získal na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech I. cenu v oboru Píseň a II. cenu v oboru Opera. Od roku 2004 byl sólistou Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde měl možnost nastudovat mnoho rolí českého i světového operního repertoáru nejrůznějších období. Od roku 2003 byl stálým hostem Státní opery Praha, pravidelně hostoval v Národním divadle v Praze. V sezoně 2010-2011 se stal stálým členem jeho operního souboru. Spolupracuje s Komorní f ilharmonií Pardubice, Filharmonií Hradec Králové či s komorním orchestrem Syrinx. Nahrává pro Český rozhlas, vystupuje na významných festivalech, spolupracuje s významnými dirigenty (J. Bělohlávek, O. Lenárd, O. Dohnányi, H. Griffis). Komorní filharmonie Pardubice vznikla v roce 1969 jako první profesionální hudební instituce tehdejšího Východočeského kraje. Dodnes je jediným statutárním orchestrem kraje Pardubického. Tehdejší rozhodnutí založit orchestr komorní bylo velmi šťastné. Pardubická f ilharmonie je orchestrem svým způsobem výjimečným, a to jak svou hrou, tak i dramaturgií vycházející z malého obsazení někdejšího klasického „haydnovského“ orchestru. Zvuk orchestru je přehlednější, vyžaduje dokonalé instrumentalisty schopné komorního projevu. Už od počátku ansámbl tyto požadavky splňoval a ve spojení se špičkovými šéfdirigenty (jejich řadu otevřel mezinárodně známý
Libor Pešek) dosahuje dodnes vynikajících uměleckých výsledků. Komorní f ilharmonii znají nejen pravidelní návštěvníci abonentních koncertů doma v Pardubicích, ale také publikum předních našich i světových koncertních síní. Úctyhodná je řada jejích nahrávek na zvukových nosičích, které se pravidelně objevují i v rozhlasovém vysílání.
Marko
Ivanović vystudoval na pražské AMU obory dirigování a skladba, což mu umožňuje velmi všestrannou hudební činnost bez ohledu na striktní vymezení žánrů. Nejedno dílo z jeho skladatelského katalogu zaznělo s úspěchem na domácích i zahraničních pódiích. Je autorem opery Dívka a smrt, Národní divadlo u něj objednalo další jevištní dílo. Je vynikajícím aranžérem. Kromě šéfovského postu v Pardubicích je vyhledávaným mužem taktovky i u jiných orchestrů. Je dirigentem opery Národního divadla, kde se mimo jiné spolupodílel na nastudování a uvedení nové verze Šlitrovy Dobře placené procházky. V loňském roce poprvé vystoupil v hlavní orchestrální řadě Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, na němž dirigoval Pražské symfoniky. V přípravách jsou i nahrávací projekty v Českém rozhlase. V neposlední řadě je Marko Ivanović také pedagogem pražské AMU a především hudebním popularizátorem na koncertech koncipovaných speciálně pro děti a mládež. Texty k tomuto koncertu zpracoval Bohuslav Vítek