KDYŽ NELZE SEHNAT PRÁCI

12 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 25. BŘEZNA 2010, DATUM VYDÁNÍ: 2. DUBNA 2010, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle i na http//www.oskovo.cz z Redakce se ptá čtenářů – str. 2 z Informace ze zahraničí – str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: z Odbory k „Řešení ODS pro pracovní místa“ z Hospodaření základních organizací, daně a účetnictví (IV.)

Hosté pořadu Máte slovo s M. Jílkovou (uprostřed) 11. 3. – vlevo J. Středula, vpravo M. Kalousek

Tak vy jste z Americké obchodní komory a chcete nám poradit, jak u nás skoncovat s korupcí? A kolik za to, pánové…?

KDYŽ NELZE SEHNAT PRÁCI Předseda OS KOVO v televizním pořadu Máte slovo

Vzhledem k velkým ohlasům, které vzbudil diskusní pořad Máte slovo na ČT 1 za účasti předsedy OS KOVO Josefa Středuly (Kovák informoval v minulém čísle v článku: Když politik nezná zákony) z 11. března, otiskujeme nyní výběr toho ANEB MEGAPODVOD MODRÉ STRANY nejzajímavějšího, co pod taktovkou moderátorky Michaely Jílkové tehdy padlo. Diskuse na téma Nezaměstnanost roste! se zúčastnili kromě předsedy OS KOVO Není tomu tak dávno, kdy špičky strany poslanec Miroslav Kalousek, ředitel Úřadu práce v Mostě Oldřich Malý, zástupce prostořekého předsedy a jeho spolubo- zaměstnavatelů, nezaměstnaný zedník a nezaměstnaná právnička.

Konzervativní lež

jovníků zcela bezohledně útočily na zákoník práce. Jeho liberálnost jim ležela v žaludku jako kamení. Když ovšem tvrdě narazili, tak si vymysleli daleko větší lež, za kterou se skrývá MEGAPODVOD! Nazývají to vznešeně: Řešení ODS pro pracovní místa. Jeden z mnoha předvolebních sloganů modré strany zní: vytvoření 170 000 pracovních míst, které ODS slibuje udržet. Zároveň ale, a to nebylo nikde veřejně řečeno, si zřizovatel (podnikatel) za každé jedno nové pracovní místo bude moci ze sociLadislav Zimmermann álních odvodů na rok odečíst slušnou částku (3600 Kč). Po uplynutí nějaké doby, třeba dvou až tří měsíců, se spočítá, že vytvořená místa nenesou předpokládaný efekt, a tak se zruší. Tedy oněch 170 000 lidí se octne opět na dlažbě, tedy na úřadu práce. Jejich mzda byla třeba 20 000 Kč. A panu podnikateli se zaplatí za zrušené místo jakési odškodné. Daňoví poplatníci, tedy obyčejní lidé, zaplatí přibližně 13,5 miliardy. A to je ten megapodvod! Prostořeký pan předseda Mirek Topolánek dal zcela jasně najevo, jak si váží poctivě pracujících lidí, mezi nimiž jsou i jeho straničtí kole-

(Pokračování na str. 2)

Moderátorka M. Jílková: Strach o práci má už 92 % lidí. Není divu. Vždyť nezaměstnanost se vyšplhala na rekordních 9,9 procenta. Opravdu není práce pro tolik nezaměstnaných? Anebo pro některé z nich je výhodnější než pracovat žít na sociálních dávkách a pracovat na černo? Co myslíte vy? Ředitel úřadu práce: Podle našich zkušeností máme u nás 40 až 50 % nezaměstnaných, kteří pracovat nikdy nebudou, protože ten systém sociálních dávek jim vyhovuje a protože minimální mzda není až tak daleko od výše sociálních dávek. Dalších 20 až 30 % jsou lidé zadlužení, kteří chtějí pracovat a budou pracovat, ale oficiálně pracovat nemůžou, protože kdyby jim na jejich konto přišla výplata, tak jim to banky nebo exekutoři seberou a zabaví. To je nevýhoda dnešní doby. Nezaměstnaný: Musel jsem se odstěhovat z Prahy na Českolipsko. Nikdy jsem nevěřil tomu, že není možno sehnat práci. Já jsem pracoval celej život. Tam ale opravdu bez šance. A když vám práci nabídnou a řeknou vám, že vám za ni dají 6000 korun, a vy si to spočítáte, že 5200 byste dali jenom na cestu, taky byste nešli pracovat. Podporu v nezaměstnanosti mi nedali, protože jsem byl tři roky mimo ČR. To, že jsem předtím tady celej život pracoval, to nikoho nezajímalo. Dali mi 3000 korun sociální dávky, 1000 korun mi ode-

bírají na alimenty, takže mi zbývají 2000 korun. Dá se s tím vyžít? M. Kalousek: Já vám na to mohu odpovědět jedinou věc. Je mi líto, ale lidé se většinou stěhují za prací. Vy jste se od práce odstěhoval. A já si myslím, že kvalifikovaný zedník prostě v České republice práci sežene. Spousta lidí se v současné době nezaviněně stali nezaměstnanými, byli propuštěni. Ale tím spíš v jejich zájmu není dál ponechat systém, kdy jsem opravdu radši na dávkách a chodím pracovat na černo. To je tunelování těch fondů, které jsou tu pro ty, kteří se do té situace dostali nezaviněně. Je třeba nasadit několik velmi zásadních kroků, aby se tak nemohlo dít. Nezaměstnaná: Vy jste poslancem dlouhou dobu a opravdu nežijete v realitě. Většina lidí v republice ten váš názor nesdílí. Já jsem odešla z Brna do Prahy za prací a už delší dobu, i když jsem vysokoškolsky vzdělaná, nemohu práci sehnat. Takže nevím, o čem mluvíte? Mám jet tedy do Německa, do Řecka, do Argentiny? Moderátorka M. Jílková: Je nutno říci, že na sociálních dávkách se předloni vyplatilo kolem 7 miliard a letos se očekává už 16 miliard. M. Kalousek: Na sociálních dávkách, které jsou vázány k nezaměstnanosti, jinak (Pokračování na str. 2)

1

KOVÁK číslo 12 — 2. dubna 2010

Jak si tito šéfové odborů těchto polostátních podniků dovolí žádat o podporu našich „žebráckých organizací“ v sektoru soukromém? Kdo pomůže nám při prosazení těchto benefitů pro všechny zaměstnance? Budou to dopravní odbory, mající takovou moc? Asi těžko. Oni si hrabou pouze na svém písečku a využívají všech výhod, které jim polostátní podnik nabízí. Z vystupování některých předáků mám pocit, že oni jsou Vláda i Parlament, tak mě napadlo: Co kdybychom zrušili volby do Parlamentu ČR a místo toho volili dopravní odbory a místo Senátu třeba Federaci strojvůdců? Jejich arogance je neomluvi-

telná, a proto naše organizace odmítá přispívat na benefity z našich daní, tj. z veřejných financí. To se netýká odborů v soukromém sektoru, tam je situace jiná. Tyto odborové organizace si své benefity, pokud jim vůbec nějaké zůstaly, musely odpracovat a vybojovat na neústupných manažerech svých firem, kteří obracejí každou korunu, aby udrželi firmu nad vodou. Na polostátních firmách je naopak vidět, že „z cizího krev neteče“. Hospodaří, nebo spíše nehospodaří, dobře, a když zjistí, že jim peníze nestačí, jako každý rok, třeba například České dráhy nebo Dopravní podnik hl. města Prahy, tak prostě natáhnou ruku, a pokud stát (my všichni) jim nechce vyhovět, tak začnou dupat jako „rozmazlený fracek“, dokud nedosáhnou svého. Jak z toho ven? Babo raď! Možná by pomohlo zprivatizovat vše, ať jsme na tom všichni stejně. Aťsi to vyzkouší, jaké to je nedostat od státu ani korunu a začít od nuly. Další možností je konečně se spojit a vybojovat lepší podmínky pro všechny zaměstnance, prostřednictvím politiků levice, ale hlavně ČSSD, která si hraje na “velkého kamaráda“ všech odborářů a při každé stávce se přijdou s námi vyfotit v čele. Bohužel tím to většinou i končí. Byli bychom rádi, kdyby náš názor byl zveřejněn v Kováku i v jiných odborových periodikách, beze změn. Věříme, že nás podpoří i jiné odborové organizace, které jsou na tom obdobně. Kolegové odboráři, probuďme se! LIBOR BLÁHA, předseda ZO OS KOVO VELOSTEEL TRADING Loučná nad Desnou

Moderátorka M. Jílková: A to jsou které? M. Kalousek: Jsem-li nezaměstnaný, zúčastním se nějakého rekvalifikačního kursu. A pokud ne, měl bych mít povinnost veřejné služby, ale ne až po roce, ale řekněme 20 hodin týdně neustále, každý den. J. Středula: Navádíte teď k porušování úmluv Mezinárodní organizace práce. To, co vy říkáte, to má klasifikaci nucené práce. Toto nemůžete, to není v moci. M. Kalousek: Nenavádím, je to v moci, protože to nejsou nucené práce. Já to nemusím dělat, pak ovšem musím počítat s úplně jinou úrovní podpory v nezaměstnanosti. Mezinárodní úmluva práce mi nenařizuje, jak vysoká ta podpora má být. Zaměstnavatel: Ta situace je v nynější době krize opravdu složitá. Je třeba hledat řešení. Také život podnikatelů, zejména těch malých a středních, je velmi složitý. M. Kalousek: Chceš-li dávky na současné úrovni, musíš něco udělat pro své sousedy, už jenom proto, že v tom okamžiku nemůžeš někde pracovat na černo. Na druhé straně musí být jasně řečeno, že zaměstnávání na černo je trestný čin. To je prostě tunelování fondů. A já bych docela rád, a budu to navrhovat, aby se to dostalo

do trestního zákoníku jako trestný čin. Protože je to krádež mnohem nebezpečnější než něco ukrást v samoobsluze. Moderátorka M. Jílková: A ten, kdo by pracoval na černo? M. Kalousek: Budete-li pracovat na černo, nemůžete brát podporu, protože to byste musela dělat nějakou veřejnou službu. Jestliže se každé ráno budete muset přihlásit o koště, a od 8 do 12 hodin uděláte něco pro své sousedy, kteří vám platí tu podporu, tak nemůžete nikde jinde dělat na černo. J. Středula: Možná jedna hodně důležitá věc. Když se ptáte, jestli by byla práce na černo trestným činem, tak je třeba říct, že už je trestným činem. Na to je paragraf 240 a 241 trestního zákona. To je takový ten obraz naší poslanecké sněmovny, pane poslanče. Pět set let po Kolumbovi objevit Ameriku, to je sice hezké, ale je třeba říct, že nevíte, co kolem toho už je. M. Kalousek: Nestíhá se. J. Středula: Nestíhá se? To byste museli dát lidi na inspekci práce, na úřady práce, aby měly dostatek lidí a aby to kontrolovat mohli. Ale to je pro vás příliš složité, a to byste museli přidat peníze. Text a snímek MARTIN BENEŠ

Konzervativní lež

děti do školy, vytvořit bezpočet pracovních míst i pro občany se sníženou pracovní schopností a podobně. Namísto toho na nás kouká z jednoho volebního billbordu velká konzervativní lež! LADISLAV ZIMMERMANN, předseda dílenské organizace č. 25 Slévárna litin, ZO OS KOVO Škoda-Auto, a. s., Mladá Boleslav Poznámka redakce: Podrobnosti k „Řešení ODS pro pracovní místa“ viz příloha.

REDAKCE SE PTÁ ČTENÁŘŮ: Podpořili byste kvůli zaměstnaneckým benefitům stávku? K solidární podpoře zaměstnanců působících v dopravě vyzval v Kováku č. 8 základní organizace OS KOVO předseda svazu Josef Středula. Odboráři v dopravě připravovali začátkem března stávku za zachování, respektive obnovení, zaměstnaneckých benefitů, ale odložili ji ve vazbě na legislativní proces v Parlamentu ČR. Stávka se zatím neuskutečnila, protože poslanci vyšli odborářům vstříc a příslušnou novelu zákona o DPH nejprve zrušili, pak přehlasovali nesouhlasný verdikt senátorů a nyní je – po prezidentském vetu - čeká v pořadí třetí hlasování o tomtéž. Do té doby je hrozba stávky stále aktuální. Na výzvu J. Středuly, vedle několika podpůrných stanovisek základních organizací, zareagovala také ZO OS KOVO Velosteel Trading Loučná nad Desnou, ovšem negativně, odmítnutím podpory této stávce. Předseda této ZO OS KOVO Libor Bláha přitom požádal naši redakci o uveřejnění svého názoru (článku). My tak činíme a zároveň v zájmu vyváženosti a objektivnosti se čtenářů ptáme: Co vy na to? Podporujete dopravácké odbory, nebo s jejich případnou stávkou nesouhlasíte? Jste pro zachování zaměstnaneckých benefitů, či nikoli? Těšíme se na vaše příspěvky. Nesouhlasíme s dopravními odbory Vážení kolegové, naše odborová organizace se rozhodla nepodpořit případnou stávku dopravních odborů, s jejichž důvody nesouhlasíme. Tyto důvody musí urážet všechny odboráře ze soukromého sektoru, kteří žádné benefity nemají. V soukromém sektoru stát firmám na tyto benefity nedá ani korunu, i když si platíme daně stejně jako zaměstnanci podniků státních či polostátních. Co bychom dali za to, kdybychom měli alespoň benefity zdaněné!

KDYŽ NELZE…

(Dokončení ze str. 1)

se na sociálních dávkách celkem vyplatí 95 miliard. J. Středula: Já mám zkušenost, a vy, ještě když jste byl ministrem financí, jste ode mne slyšel dokonce jména konkrétních firem, které prostě loupí na úkor státu, rozpočtu a všech občanů. A to způsobem, kdy ve skutečnosti vyrábějí, mají plné zakázkové knihy, a výsledkem je to, že donutily lidi, aby šli do nezaměstnanosti, a to velmi jednoduchým způsobem: daly jim takzvaně dobrovolně se rozhodnout. Řekly: buďto budete nezaměstnaní a nebo takzvaně dobrovolně ukončíte pracovní poměr, budete pobírat dávky v nezaměstnanosti, budete dělat na dohodu o provedení práce a státu přece nebudete platit na sociální pojištění, to zaplatí on za vás. Vy budete dělat stejnou práci ve stejné firmě, dokonce mnohdy stejnou intenzitou. A na to jsem vás, pane poslanče, upozornil, že to stojí miliardy. Neudělalo se v tom vůbec nic. Já to odhaduji letos už asi na 10 miliard, které budou chybět, protože se to rozrostlo opravdu jako hydra. A když se zjistí, že někdo nebral dávky oprávněně, tak výsledek je takový, že nepotrestají toho zaměstnavatele, který je k tomu donutil, ale potrestají toho chudáka člověka, a ještě mu ty dávky seberou a on skončí o žebrácké holi. To jsou praktiky, které se v této zemi dějí. M. Kalousek: Je zřejmé, že dávky zneužívají nejen na černo pracující nezaměstnaní, ale že ten systém zneužívají i zaměstnavatelé. Pojďme si říct, jaké systémové kroky by vedly k tomu, aby se to nedělo.

2

(Dokončení ze str. 1) gové – „odéesáci“. Nehledě na to, jakou ostudu udělal sám sobě. Za takto vyplacené peníze by se dalo zvýšit porodné a tím pomoci mladým manželstvím nebo sociálně slabým rodinám přidat na výbavu pro


RUMUNSKÝ ZÁZRAK JE PRYČ

LIPSKÝ AUTOSALÓN AMI: Stoupne letos nezaměstnanost z půl miliónu až na trojnásobek? LETOS SLAVÍ 20. VÝROČÍ TRVÁNÍ Doba, kdy si rumunské podniky ještě počátkem roku 2008 zoufaly nad nedostatkem pracovních sil (v západní cizině tehdy pracovalo více než dva milióny Ru- Známý autosalon AMI (Auto Mobil munů), je již pryč. Sehnat tehdy kvalifikované dělníky například pro strojíren- International), který se pořádá kažství bylo malým zázrakem. doročně na jaře v novém lipském Zatímco ještě letos v únoru bylo bez práce oficiálně 8,3 procenta lidí, mnozí experti se obávají, že počet lidí bez práce může v roce 2010 stoupnout na jeden milión, někteří však hovoří až o 1,5 miliónu! Právě rychle vzrůstající nezaměstnanost je jednou z hořkých pilulek, jež Mezinárodní měnový fond rumunské vládě premiéra Emila Boka předepsal jako recept k uzdravení. Její zvýšení až na jeden milión již do poloviny letošního roku připustil sám šéf delegace MMF Jeffrey Franks při jednání v Bukurešti, napsal rakouský deník Die Presse. MMF pak doporučil Rumunsku dvě cesty: buďto se sníží platy, nebo počet pracujících. Vláda se rozhodla pro jakýsi mix z obou alternativ. Jen ve veřejném sektoru má tak přijít o práci 80 000 až 100 000 osob, přičemž nejradikálnější propouštění má postihnout dopravní služby, především státní dráhu, kde má být propuštěno na 10 000 železničářů, ve školství dokonce 15 000 zaměstnanců. Nepříjemnou kritiku sklidila rumunská vláda i od Evropské banky pro obnovu a rozvoj, která ve své analýze odhalila pouze “fiktivní účinky“ protikrizových opatření a „neužitečné použití peněz od MMF“. Neméně ostrá slova přicházejí každodenně od

opozice a médií. Velké kritiky se premiérovi dostalo za jeho nedávné vystoupení v parlamentu a jím předložený „protikrizový balíček“. Boc do něho jen shromáždil všechna opatření z minulých měsíců a „prodal“ je jako novinky: od programu „prvních bytů“ pro mladé rodiny, přes tzv. šrotovné po daňovou svobodu pro znovu investované zisky. Další kroky, které byly ohlášeny již před měsíci, představují daňové úlevy pro mladé podnikatele, zjednodušení daňových přiznání nebo zrušení povinnosti placení daně ze zisku předem. Rumunská média napadla rovněž žonglování se statistickými údaji nezaměstnaných, které podle nich vláda upravuje podle potřeby. Jak upozornil list Die Presse, nezaměstnanost by se mohla do konce roku 2010 vyšplhat vysoko nad deset procent. Rušení pracovních míst se obává i soukromý sektor. „Očekáváme letos dalších 500 000 výpovědí,“ prohlásil Adrian Izvoranu, generální manažer Aliance rumunských zaměstnavatelských svazů (ACPR). „Ale myslím, že i tento odhad bude překonán, neboť v soukromé sféře je nadále mnoho problémů – a žádná konkrétní opatření od vlády,“ dodal. JAN HÁLA

OCELÁŘSKÝ PRŮMYSL: Konjunktura se vrací? Ocelářský průmysl v celém světě zažívá po krizovém roce 2009 opět oživení, konstatoval rakouský ekonomický deník Wirtschaftsblatt. Optimismus potvrzuje březnová zpráva Světového svazu výrobců oceli, podle níž vytížení vysokých pecí stouplo letos v únoru v průměru na 79,8 procenta, tj. o 12 procent ve srovnání se stavem v únoru 2009. Je to nejvyšší hodnota od září 2008, kdy se začala projevovat celosvětová hospodářská krize. Celosvětová produkce surové oceli tak vzrostla v únoru 2010 oproti stejnému měsíci minulého roku o více než 24 procent. Čína, která je s odstupem největším producentem tohoto materiálu, zvýšila výrobu za poslední rok o 22,5 procenta. Japonsko dokonce o 54 procent, Spolková republika o 34 procent. Německá ocelářská jednička ThyssenKrupp nedávno oznámila, že bude nyní využívat své kapacity na 80 až 90 procent. Přitom

v době nejtíživější krize ještě zcela nedávno pracovaly mnohé vysoké pece sotva na polovinu svých kapacit. Právě v Německu byla v roce 2009 celá polovina z 15 vysokých pecí po dlouhé měsíce mimo provoz a ostatní pracovaly na omezený výkon. Ještě loni na podzim předpovídali němečtí experti oživení konjunktury oceli až za pár let (viz Kovák č. 37 ze 13. listopadu 2009). (jh)

CO TRÁPÍ RAKOUSKO? Nezaměstnanost dramaticky vzrostla I když průměrný ukazatel nezaměstnanosti v Rakousku je podle posledních statistik 8,7 procenta, v některých regionech vzrostl i nad děsivých 16 procent. Například v korutanských regionech Spittal a Drau vyskočila nezaměstnanost od ledna dokonce na 16,2, ve Völkermarktu na 15,4, v dolnorakouském Gmündu na 14,3 a v burgenlandském Oberwartu na 13,9 procenta. Jak aktuálně uvedl rakouský deník Die Presse, bez práce je v současnosti již kolem 400 000 lidí včetně osob v rekvalifikačních kursech. Velice bolestně pocítili hospodářskou krizi již v minulém roce zejména pracující v kovoprůmyslových podnicích v korutanském regionu Wolfsberg, kde nezaměstnanost stoupla v ročním srovnání s rokem 2008 o 41 procento! Jak upozornil šéf korutanské Služby pracovního trhu (AMS) Josef Si-

bitz, na nadprůměrné nezaměstnanosti hlavně ve stavebnictví se projevila i zimní sezóna. K jejímu růstu však přispělo též uzavření továrny na obuv Gabor, která ve svých nejlepších letech zaměstnávala kolem 1200 lidí, nyní tam zůstalo jen zhruba 100 pracovníků. Velké rozdíly v nezaměstnanosti jsou v příhraničních oblastech s Českou republikou, kde například ve Freistadtu je její ukazatel jen 3,9, zatímco v Gmündu 9,9 procenta. (jh)

výstavišti, slaví letos své 20. výročí. Konat se bude ve dnech 10. – 18. dubna. Letošní lipský autosalón se uskuteční v nepříznivé hospodářské situaci, která zvlášť těžce dopadá na automobilový průmysl, třebaže v loňském roce mírně pomohlo s odbytem šrotovné vyhlášené vládou SRN. To již v letošním roce neplatí a podle odhadu odborníků se neočekává zvýšení odbytu. Přesto se na letošní jubilejní AMI přihlásilo na 600 vystavovatelů a stále zůstává největším středoevropským autosalónem; je na něj nahlášeno na 60 premiér národních, evropských i světových. Podle předběžných odhadů se v Lipsku letos očekává na 300 000 návštěvníků, z toho víc než 15 000 z České republiky. U vystavovaných vozidel pokračuje osvědčený trend snižování spotřeby i ochrana životního prostředí. Stále více se prosazuje u novinek elektropohon, pohon na kapalný P-B i jiné alternativní zdroje. Kromě klasického autosalónu osobních vozidel bude lipské výstaviště patřit též veletrhu AMITEC, kde se budou vystavovat lehké užitkové vozy, transportéry, náhradní díly i zařízení k opravě a péči o vozidla. I zde se předpokládá stejný zájem vystavovatelů i návštěvníků jako loni. Ve stejném termínu jako AMI a AMITEC oslaví letos svou premiéru veletrh AMICOM, veletrh zábavní, komunikační a navigační techniky ve vozidlech, a to na ploše 15 000 čtverečních metrů. Jako již tradičně, stane se skleněná hala uprostřed výstaviště magnetem jak odborníků, tak i laických návštěvníků. Různá německá i evropská automobilová muzea zde představí vybrané exponáty ze svých sbírek, tedy celkem 30 automobilových rarit. Letošní AMI bude pokračovat v úspěšné a oblíbené tradici zkušebních jízd vybraných vozidel, a to jak v areálu výstaviště, tak i po ulicích Lipska či po nedaleké dálnici. V loňském roce se takových zkušeních jízd uskutečnilo na 22 000. K tradičním akcím, které obohatí i letošní veletrh, patří série mezinárodních odborných kongresů AMI, sympózií, přednášek a odborných diskusí. Díky téměř dokončené dálnici Praha – Drážďany – Lipsko trvá cesta na veletrh přibližně tři hodiny. Kdo si koupí vstupenku až na místě, zaplatí 10 euro, kdo dá přednost předprodeji v ČR, vydá z peněženky jen 195 Kč. K tomu může využít buď internetu (www.lipskeveletrhy.cz), anebo poboček Autoturistu. RUDOLF UNGER

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč, L. Zimmermann • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotograﬁe a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3


O VELIKONOČNÍM JEHŇÁTKU Sváteční fejeton

Takhle vypadám, když se povedu…

Nějak se stalo, že jsme podědili chaloupku v malebném kraji uprostřed lesů a rybníčků. Těšili jsme se, že tam strávíme Velikonoce. Přivezli jsme si potřebné velikonoční vybavení, zatopili a idylka nastala. Chybělo jen upéci beránka. Mám prastarou formu, která se dědí. Pamatuji si svoji prababičku, jak v ní beránka každým rokem pekla. Ta forma je poctivá, litinová, ze dvou dílů. Navrch černá, uvnitř bílá. Oba díly se samozřejmě na sebe přiklopí a ještě zabezpečí jakýmisi svorkami. Forma se ani nehne. Ovšem, díky těm svorkám se vlastně dá vrchní díl odejmout až po upečení. A o to jde. Předpokládá se, že se ví, jak dlouho se beránek musí péct. Tedy ví se to, když se to v dané troubě vyzkouší, pak už to platí navěky. Teď měl mít beránek premiéru v peci. Jak dlouho ho v ní mám péct? Nalité těsto ve formě jsem vložila dovnitř, zatímco děti na pec zalezly dřív, než jsme začali topit. Brzy začíná být teplo, zkouším sáhnout do pece, ale tam jen vlažno.

KŘÍ ŽŽOOVVKA KŘÍ KA Člověk se nikdy nerozvine, nevybojoval-li ve svém nitru ... (viz tajenku). V tajence se skrývá dokončení výroku, jehož autorem je český spisovatel, dramatik a publicista Ferdinand Peroutka (1895 - 1978). Je považován za nejvýznamnějšího představitele české demokratické žurnalistiky. V letech 1919 - 1924 působil jako redaktor časopisu Tribuna, později jako šéfredaktor revue Přítomnost. Za války prošel koncentračními tábory, po válce se stal šéfredaktorem Svobodných novin a revue Dnešek. Roku 1948 odešel do exilu, nejprve do Anglie, později do USA. V letech 1951 - 1961 vedl české oddělení rádia Svobodná Evropa. (jk) Vyluštění z Kováku č. 11/2010 (výrok M. Kocába): Mít peníze ještě není hřích… jde o to, jak se s nimi naloží.

4

Přitápíme, děti si svlékají mikiny. Po dvaceti minutách znovu sahám do pece. Forma sice horká, ale teplota stejná. Znovu přitápíme, děti s hudrováním opouštějí stanoviště. Po dalších dvaceti minutách to vzdávám. Pec sem, pec tam, rozhodnu se beránka dopéct v elektrické troubě. Říkám si - je to těsto už alespoň teplé? A po chvíli otevírám formu. To, co na mne kouká, má k mému úžasu stejnou barvu jako vrchní povrch formy – je to úplně černé! To není možné, vždyť v té peci je jen vlažno - divím se. Děti si neodpustí poznámku, že jsem je zbytečně vypudila z pece. Manžel se nenápadně zeptá, proč jsem rodinu nepřipravila na to, že letošní Velikonoce budou v duchu černošských tradic. Co zbývalo? Vzala jsem beránka na kompost – nevyhodila ho, to bych mu neudělala. Jen jsem pomalu a opatrně seškrabovala černé kudrliny. Bylo z něj jehňátko, bez kudrlinek, trochu bez tvaru. Ale když se dozdobilo a pocukrovalo, splnilo i to mrně svůj velikonoční úkol. S pecí jsem si později vyjasnila technické požadavky, takže dnes už vím jak na to. A velikonoční beránek se pokaždé povede i s kudrlinkami. Přesto se rodina od té doby uštěpačně každý rok ptá: Budeme mít beránka, nebo jehňátko? (db) Snímek: Martin Beneš

JE TO VE VAŠÍ FIRMĚ TAKÉ TAK? Odráží některý z následujících bodů denní praxi vaší firmy, či stylu vašeho nadřízeného? Pak je něco špatně.

1. Na každý nápad zdola se pohlíží s podezřením a trvá se na tom, že lidé musí vždy získat souhlas manažerů na několika úrovních řízení, než se jim s konečnou platností něco schválí. 2. Vydávají se vzájemně si protiřečící sdělení. 3. Kritizuje se veřejně, šéfové se zdržují chvály. 4. Problém se vždy považuje za příznak selhání konkrétních osob a tyto osoby jsou také veřejně obviněny. 5. Vyžadují se výsledky, stanovují se vražedně krátké termíny, uplatňují se sankce a trestají chyby.

6. Vedoucí podrobně kontrolují každou stránku činnosti svých lidí. 7. Rozhodnutí o změnách a reaorganizacích se dělají tajně, vždy je snaha lidi překvapit. 8. Kontrolují se toky informací, na lidech se žádá, aby svoje požadavky náležitě zdůvodňovali. 9. Dlouhodobé a krátkodobé cíle organizace jsou v kolizi. 10. Organizace má velké množství písemných směrnic a přísně se trvá na jejich dodržování. Jako protilátky se doporučují: zvídavost, smysl pro humor, schopnost využít chyby jako cenné zpětné vazby, zaujetí pro experiment, cit pro mnohoznačnost a víra v iniciativu lidí. (tes)

KOVÁK číslo 12 — 2. dubna 2010/příloha

HOSPODAŘENÍ ZÁKLADNÍCH ORGANIZACÍ, DANĚ A ÚČETNICTVÍ (IV.) JINDRA PLESNÍKOVÁ, specialistka na daně, úsek odborové politiky OS KOVO

Inventární soupisy Inventární soupisy jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: a) skutečnosti, ze kterých lze jednoznačně určit zjištěný majetek a závazky, b) podpisový záznam (podpis) osoby odpovědné za inventarizaci, c) způsob zjišťování okamžitých stavů, d) okamžik zahájení a ukončení inventury.

Inventarizačními rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví Je-li skutečný stav nižší než stav v účetnictví, rozdíl se označuje jako manko. Je-li skutečný stav vyšší než stav v účetnictví, rozdíl se označuje přebytek. Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků. Účetní jednotky jsou povinny prokázat provedení inventarizace u veškerého majetku a závazků po dobu 5 let po jejím provedení. Provádění inventarizace v účetních jednotkách, které vedou jednoduché účetnictví (což je většina občanských sdružení, spolků apod.), se stavy evidují na inventárních kartách majetku nebo v inventárních knihách. Tento majetek se dělí podle platných předpisů a majetek se oceňuje v souladu se zákonem a s postupy stanovenými Ministerstvem financí ČR v opatření č. 50/2000, upraveném opatřením č. 67/2001. V záznamech se povinně uvádí: a) název nebo popis dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, popřípadě číselné označení, b) ocenění majetku; pokud byl majetek pořízen zcela nebo zčásti z dotace nebo z peněžního daru, uvede se i výše a druh finančního zdroje, c) datum a způsob pořízení (nabytí vlastnického práva), d) způsob využití majetku v členění podle druhu činností účetní jednotky, e) datum uvedení do užívání v případě dlouhodobého nehmotného a dlouhodobého hmotného majetku, zejména pořizovaného postupně, například u staveb a budov pořizovaných výstavbou, f) údaje o zvoleném způsobu daňových odpisů dlouhodobého hmotného majetku, g) částky daňových odpisů za zdaňovací období a zůstatková cena po odpočtu daňových odpisů, h) zřízené zástavní právo, věcné břemeno, popřípadě jiné závazky váznoucí na majetku, i) datum a způsob vyřazení, j) ostatní údaje nutné pro identifikaci majetku. Na kartách zásob se zachycuje též hmotný majetek v ocenění od 3000 Kč včetně do částky stanovené zákonem o daních z příjmů (40 000 Kč), jestliže doba použitelnosti majetku je delší než jeden rok. Zásoby bez ohledu na způsob jejich nabytí se sledují v knize zásob (na kartách zásob). K datu inventarizace účetní jednotka prokáže stav zásob v hmotných jednotkách a stanoveným způsobem je ocení. V účetních jednotkách provozujících maloobchodní činnost, při které je technicky obtížné vedení skladních karet podle jednotlivých položek zásob (například prodej občerstvení na rekreačních zařízeních), se za záznamy o zásobách považují i jiné vhodné způsoby, které prokazují celkový stav zásob, například kontrola korunou. Zvolený způsob záznamů o zásobách účetní jednotka srozumitelně popíše a popis uloží jako účetní písemnost. Ceniny se zachycují v knize cenin. Ceniny je nutno inventarizovat obdobně jako pokladní hotovost v souladu s příslušnými ustanoveními zákona. Organizace, které vedou „podvojné“ účetnictví o majetku, účtují a vedle toho si pořizují inventurní soupisy v dělení podle zákona o účetnictví a podle zákona o daních z příjmů. Při účtování majetku se postupuje kromě zákona o účetnictví i podle příslušných vyhlášek a českých účetních standardů. Inventarizace majetku a závazků velmi často bývá v odborových organizacích opomíjena.

Problém nastává například v okamžiku, kdy organizace chce svůj majetek prodat a není schopna dohledat doklady o pořízení. Zejména v organizacích založených v minulosti je tento problém markantní. Pokud dohledají vlastnické a nabývací tituly, nedohledají cenu pořízení a mnohdy není ani zohledněno například technické zhodnocení u budov. Mnohé odborové organizace tento problém řešily až při přechodu na účetnictví ve zjednodušeném nebo v plném rozsahu, kde mohly nastat problémy, zejména v daňové oblasti (například při odepisování). Přitom jednou velmi důležitou podmínkou pro úspěšné provedení přechodu je právě provedení inventarizace, kterou budou podchyceny všechny majetkové hodnoty, a to nejen peníze či zásoby, ale i hmotný a nehmotný majetek, pohledávky a závazky. Výsledky inventarizace musí být i v tomto případě podchyceny inventarizačním zápisem.

Předání agendy Při změně funkcionářů, kteří bezprostředně odpovídají za hospodaření základní organizace nebo spravují některé součásti odborového majetku, je nutné zabezpečit protokolární předání agendy a ověření stavu předávaných finančních prostředků nebo hmotného majetku. Protokolární předání agendy je nutno uskutečnit do dvou týdnů po změně funkcionáře. Předání se účastní dosavadní i nový funkcionář a hospodář VZO OS. Při změně hospodáře se zúčastní předseda nebo jím pověřený člen VZO a zástupce revizní komise. O předání agendy informuje předseda VZO OS spolu s předsedou revizní komise na nejbližší schůzi příslušný VZO OS. Obdobně se postupuje při změnách funkcionářů nebo pracovníků v zařízeních spravovaných ZO OS.

Odpovědnost funkcionářů Hospodář, předseda i ostatní, kteří spravují odborový majetek nebo disponují s finančními prostředky, mají v rámci platných předpisů hmotnou odpovědnost. V případech, kdy to umožňují právní předpisy, je vhodné smlouvu o hmotné odpovědnosti sepsat písemně. Takovým případem je, když se hospodařením zabývá uvolněný funkcionář, a lze tudíž použít ustanovení zákoníku práce. U neuvolněného funkcionáře vycházíme ze zákona č. 40/1964 Sb., v platném znění, § 420 a následujících (občanského zákona).

6. Kontrola hospodaření základních organizací OS a činnost revizních komisí Hospodaření ZO OS je především pod kontrolou základní organizace: * členské základny, která projednává a rozhoduje zásadní otázky; * VZO OS a jeho odpovědní funkcionáři pak zabezpečují průběžnou kontrolu plnění a provádění úkolů na úseku odborového hospodaření ve VZO OS, případně v zařízeních provozovaných odborovou organizací; * hlavním článkem kontroly odborové organizace je ale revizní komise; tato je volena členskou schůzí nebo konferencí k zajištění kontroly hospodaření VZO OS i zařízení ZO OS; zaujímá stanoviska ke všem otázkám hospodaření, o své činnosti podává zprávu členské schůzi nebo konferenci.

Práva revizní komise: * vyžadovat zprávy, záznamy, podklady a informace vztahující se k odborovému hospodaření, a to především od funkcionářů zodpovědných za hospodaření, ale i od ostatních funkcionářů; * provádět průběžně kontrolu čerpání rozpočtu, při případných diferencích navrhovat opatření o případném přesunu jednotlivých položek rozpočtu apod.; * v případě zjištění nedostatku v hospodářsko-finanční agendě, popřípadě při zjištění pokladního schodku, vyvodit okamžité důsledky tím, že věc s navrženými opatřeními bude předána VZO OS k vyřešení a k nápravě; při hrubém porušení informovat členskou schůzi nebo konferenci; * zúčastňovat se schůzí VZO OS. (Pokračování příště)

I


ODBORY K „ŘEŠENÍ ODS PRO PRACOVNÍ MÍSTA“ V rámci předvolební kampaně zveřejnila ODS 17. 3. své „Řešení pro pracovní místa“, návrh, jak by si poradila s nezaměstnaností. Jsou to opravdu řešení? A co na to odbory? Své stanovisko ČMKOS sdělila na tiskové konferenci v Praze 24. 3., kde představila odborný komentář sociálně ekonomického a právního oddělení, který otiskujeme níže. Jednotlivá „řešení“ jsou očíslována – nejprve zazní představa ODS, poté komentář ČMKOS. (red.) Představa ODS: ODS na základě doporučení Ekonomické skupiny odborníků (ESO) představuje sadu opatření zlepšujících podmínky pro zaměstnance i zaměstnavatele. Tato opatření vytvoří za jeden rok prostor pro vznik až 170 000 nových pracovních míst v soukromém sektoru. Celosvětové zkušenosti ukazují, že čím pružnější je trh práce, tím nižší je nezaměstnanost. Pracovní místa vytváří hlavně soukromý sektor, proto chceme firmy motivovat k jejich nabízení a udržení. Komentář ČMKOS: Základní filosofie návrhů ODS v oblasti trhu práce je zřejmá. Jejich osou je podpora podnikatelů a redukce práv zaměstnanců opřená o falešnou ideu, že tyto tzv. úspory pro firmy povedou k vyšší investiční činnosti a budou mít kladný efekt i na zvýšení ochoty podnikatelů najímat nové pracovní síly. Návrh ignoruje negativní efekty předkládaných opatření, jako je snížení příjmů do státního rozpočtu s následným dopadem na schopnosti státu reagovat odpovídající hospodářskou a sociální politikou na situaci na trhu práce. Tvrzení, že existuje úměra mezi vyšší pružností trhu práce a nižší nezaměstnaností, je mýtus, který nemá oporu v žádných mezinárodních statistikách. Rozhodující pro zaměstnanost je efektivní investiční činnost nejen soukromého sektoru, ale i státu, stabilní pracovní prostředí a rovněž stabilní příjmová úroveň „průměrných“ občanů. Útoky na pracovněprávní jistoty zaměstnanců vedou k opačnému efektu, k jejich znejistění a zhoršení úrovně jejich zejména dlouhodobější spotřeby. Navíc umožňuje podnikatelům vyvíjet větší tlak na jejich mzdovou úroveň. Pro existenci i soukromého sektoru jsou navíc velmi důležité i státní investice zejména v oblasti infrastruktury, které jsou další redukcí příjmů státu ohrožené. Je zřetelné, že ODS si představuje trh práce jako prostor, kde jednoznačně převažují práva zaměstnavatelů nad právy zaměstnanců a kde zaměstnanci mají být vděčni za jakýkoliv, i krátkodobý pracovní úvazek. Tato filosofie vede k tomu, že proces tvorby pracovních míst je v pojetí ODS závislý na úlevách po firmy (lépe řečeno pro jejich majitele) a na redukci práv zaměstnanců. V této souvislosti je na místě připomenout, že strategie většiny členských zemí Evropské unie je založena na poznání, že je třeba udržet zaměstnanost (tj. co nejvíce zaměstnanců v jejich současných pracovních vztazích) i za cenu přímé podpory státu poskytované zaměstnancům (například formou „kurzarbeitgeld“ v Německu či Rakousku, či formou „podpory v nezaměstnanosti“ poskytované při tzv. částečné nezaměstnanosti v Nizozemsku ad. zemích). Tato pomoc státu je přitom podmíněna zákazem výpovědi dané zaměstnancům ze strany jejich zaměstnavatelů, pokud jde o takto podporovaná pracovní místa, a to buď po dobu, po kterou je pomoc v důsledku dočasného poklesu zakázek způsobeného krizí poskytována, popřípadě po dobu delší. Vzhledem k tomu, že z vyjádření ekonomických expertů bez ohledu na jejich „původ“ vyplývá, že nárůst nezaměstnanosti se stále ještě v České republice nezastavil (konečně i sama ODS v předloženém materiálu v bodě 5 vychází z biblických „sedmi hubených let“, když předpokládá po již uplynulých dvou letech krize, že k úplnému odeznění krize dojde až za pět let), je na místě kombinovat jak zaměstnaní směřující k udržení současných míst, tak opatření podporující vznik nových míst. Návrhy ODS v podobě, ve které byly prezentovány, umožňují nahrazování současných pracovních míst (výpovědní doba bude zkrácena na jeden měsíc) „novými“ pracovními, státem podporovanými místy nebo živnostmi. Obecně je na místě předeslat, že většina navrhovaných opatření vyžaduje legislativní řešení formou zákona (novela zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce) a že jejich ekonomické propočty a odhady uvedené v tabulce nelze s ohledem na nejasnost podmínek, za kterých by byla realizována, prověřit (už vůbec není jasné, proč v tabulce nejsou náklady a výnosy navrhovaných opatření odděleny a proč jsou uvedeny jen jako pololetní).

II

1. Motivace pro vznik nových pracovních míst Představa ODS: Zaměstnavatel, který vytvoří nové pracovní místo na dobu neurčitou pro nezaměstnaného, absolventa nebo rodiče po skončení rodičovské, dostane na jeden rok slevu 3600 Kč na sociálním pojištění. Stát za něj na dva roky převezme garanci výplaty 75 % případného čtyřměsíčního odstupného s měsíční výpovědní lhůtou. Komentář ČMKOS: Toto opatření má své úskalí ve výpadku příjmů sociálního pojištění. Je otázkou, do jaké míry by mohl být tento výpadek kompenzován úsporami na nevyplacených podporách. Další otázkou je stabilita vytvořených pracovních míst, když návrh opatření sice hovoří o pracovním poměru na dobu neurčitou, ale jedním dechem počítá s brzkým propuštěním zaměstnance, k němuž zaměstnavatele dokonce motivuje tím, že za něj stát zřejmě zaplatí (jak jinak lze rozumět slovům „převezme garanci“) 75 % čtyřměsíčního odstupného (tj. celkem trojnásobek průměrného měsíčního výdělku propuštěného zaměstnance). U tohoto opatření chybí nutné omezení výpovědi ze strany zaměstnavatele výměnou za poskytnutou státní podporu, bez něhož se otevírá prostor pro „opakovanou recyklaci navrhované státní podpory“ hrozí a nekontrolovaný nárůst veřejných výdajů na navrhované opatření, provázené propouštěním ostatních, tj. návrhem „nechráněných zaměstnanců“. Navržené řešení je spojeno i s nezanedbatelnými právními problémy. Ve své podstatě se jedná o tzv. pozitivní diskriminaci, která je přípustná pouze v případě, že má dočasný charakter, tj. že se uplatní jen do doby, kdy je dosaženo vyrovnání původní „negativní“ diskriminace určité skupiny zaměstnanců (uvedených výslovně v návrhu ODS). Současně je třeba upozornit na standardní námitky MPSV při všech návrzích týkajících se poskytování jakékoliv formy finanční podpory státem, že je třeba posoudit, zda v navrhovaném opatření se nejedná o nedovolenou (zakázanou) podporu podnikatelů v rámci hospodářské soutěže, a dále, že je třeba uvést, z jakých zdrojů by měla být zaměstnavatelům uvedená podpora (dotace?) poskytována a který státní orgán by ji poskytoval.

2. Podpora pro nezaměstnané, kteří začnou podnikat Představa ODS: Nezaměstnanému, který začne podnikat jako živnostník, zůstane plná výše podpory v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Toto opatření lze využít jednou za 10 let. Komentář ČMKOS: Je otázkou, nakolik je navrhované opatření motivující. Uchazeči o zaměstnání se dnes v naprosté většině snaží si nové zaměstnání sehnat. Tam, kde jsou „natlačeni“ zaměstnavatelem z důvodu úspory jeho nákladů do podnikání (tj. přijetí statusu zaměstnavatele), přijímají dnes tuto změnu bez zvláštní finanční podpory státu. Navrhované opatření tak v sobě obsahuje velký potenciál pro zneužívání prostředků vynakládaných na pasivní politiku zaměstnanosti, když v uvedeném případě stát těmto OSVČ nově „připlatí“ plnou výši podpory vedle jejich příjmu z podnikání v situaci, kdy skutečně nezaměstnaným osobám byla v uplynulých letech podpora v nezaměstnanosti snižována. Skutečná motivace, aby se uchazeč o zaměstnání rozhodl pro přechod do podnikatelské činnosti tak založena navrhovaným opatřením (z pohledu veřejných financí, jejichž úspory ODS vytrvale požaduje, velmi marnotratným) není, protože již stávající OSVČ se v důsledku krize ocitají ve stejné situaci, jako zaměstnavatelé propouštějící své zaměstnance – klesá počet zakázek a zákazníků; ve službách zejména v důsledku růstu nezaměstnanosti, poklesu mezd a tedy i koupěschopné poptávky, s jejímž nárůstem zatím ještě nelze počítat. Navrhované opatření rovněž může nahnat za vidinou získání určitého startovacího kapitálu do podnikání osoby, které nemají k podnikání vlohy a které se pak při nezdaru podnikání mohou dostat do velkých osobních


potíží (dluhy, osobní bankroty). Navíc je zde skryta tendence a motivace k posílení tlaku na přechod zaměstnanců do statutu OSVČ se všemi známými negativními důsledky (švarcsystém) jak pro financování sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, tak pro poskytování příslušných dávek těmto osobám.

3. Více částečných úvazků Představa ODS: Stát uleví firmám na sociálním pojištění 7200 Kč ročně za každý částečný úvazek pro rodiče s dětmi do 12 let, lidi starší 55 let, absolventy, studenty, zdravotně postižené nebo pro pečující o handicapované. Odstraníme diskriminaci částečných úvazků zrušením minimálního odvodu zdravotního pojištění. Komentář ČMKOS: Především je třeba uvést, že sjednávání částečných úvazků dnes z právního hlediska nic nebrání, důvodem pro jejich větší nevyužívání je především malý zájem ze strany zaměstnavatelů a jejich nízký přínos z hlediska úrovně příjmů vyplácených v těchto případech zaměstnancům (mohou tedy hrát pouze doplňkovou roli), které se následně promítají i do nízké úrovně nemocenských a důchodových dávek zaměstnanců. Současně praxe ukazuje, že ze strany zaměstnavatelů není o využívání částečných úvazků mimořádný zájem, protože i v těchto případech nese zaměstnavatel řadu fixních nákladů, které se neliší od zaměstnanců pracujících na plný úvazek (stůl, počítač, kancelářské vybavení apod.). Navrhované opatření však představuje motivaci pro další atak na uzavírání pracovních poměrů na dobu neurčitou s plným pracovním úvazkem - zaměstnavatelé budou motivováni rozdělovat existující plné úvazky mezi více zaměstnanců za účelem získání státní podpory, než aby vytvářeli nová pracovní místa (z pohledu veřejných financí, jejichž úspory ODS vytrvale požaduje, se i zde jedná o velmi marnotratné vynakládání veřejných prostředků, aniž by bylo zajištěno, že půjde o vytvoření nových, nikoliv rozdělení současných pracovních míst). I zde je rovněž na místě připomenout vše, co bylo uvedeno o pozitivní diskriminaci shora u opatření č. 1. Zrušení minimálního odvodu pojistného na zdravotní pojištění prohloubí hrozící nedostatek prostředků ve veřejném zdravotním pojištění na financování zdravotní péče.

4. Výhodnější práce na dohodu Představa ODS: Prodloužíme maximální rozsah zaměstnání na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin. Komentář ČMKOS: Už dnes je v krizi zaměstnávání na základě dohod o provedení práce masivně zneužíváno k nahrazování pracovního poměru (plných pracovních úvazků); navrhované opatření nesměřuje ke zvýšení skutečné zaměstnanosti, ale spíše opět k rušení z pohledu zaměstnavatele „dražších“ pracovních míst a k jejich nahrazování „levnějšími“ dohodami o provedení práce. Nedojde tak s vysokou mírou pravděpodobnosti k vytváření nových pracovních příležitostí a ke snižování nezaměstnanosti, v jehož zájmu je opatření navrhováno, ale spíše jen k pokrytí stávajícího stavu, kdy firmy často vykazují u dohod o provedení práce nižší počet odpracovaných hodin a vyplácejí za ně vyšší odměnu. Je třeba zdůraznit, že v těchto případech tzv. prekérního zaměstnání nejsou zaměstnanci nemocensky ani důchodově pojištěni a při větším využívání této možnosti by se prohlubovala jejich újma na právech plynoucích z těchto systémů, která by mohla vyvolat potřebu poskytování finanční pomoci z jiných sociálních systémů. Na druhé straně zvýšení počtu hodin vyvolá nepochybně tlak ze strany Ministerstva financí ČR na zavedení povinnosti odvádět z dohod o provedení práce pojistné na sociální pojištění, stejně jako je tomu u dohod o pracovní činnosti, a to by mohlo vést k likvidaci tohoto pracovněprávního institutu, který má ve své současné časově velmi omezené podobě (nepřesahuje 1 měsíc výkonu práce) své opodstatnění – slouží k plnění dílčích úloh, nikoliv k soustavnějšímu výkonu práce. Hledat proto v tomto institutu vyšší zaměstnanost není věcně důvodné.

5. Uvolnění smluv na dobu určitou Představa ODS: Úplně uvolníme řetězení a délku smluv u nově vzniklých pracovních míst na dobu určitou (na období 5 let do úplného odeznění krize).

Komentář ČMKOS: Především je třeba předeslat, že příslušná evropská směrnice neumožňuje České republice „úplně uvolnit řetězení pracovních poměrů na dobu určitou“. Je zřejmé, že realizace tohoto opatření, které by jistě řada zaměstnavatelů přivítala, by bylo na úkor zvýšení právní a životní nejistoty zaměstnanců, kteří v takových situacích nemohou splnit podmínky pro získání hypotéky apod. Stále více zaměstnanců by ztratilo perspektivu získání pracovního poměru na dobu neurčitou a s tím spojenou ochranu, včetně případného nároku na odstupné při rozvázání takového pracovního poměru z organizačních důvodů. Věcně pak toto opatření směřuje opět k podpoře tzv. prekérních, tj. neplnohodnotných forem zaměstnání (bez odpovídající pracovněprávní a sociální ochrany), navíc s poněkud komickým časovým údajem, který předpokládá, že strukturální finanční, hospodářská a sociální krize, vyvolaná neprůhlednými machinacemi ve finančním sektoru nejvyspělejších zemí světa a asociálními opatřeními v oblastí daní apod. v uplynulých dvaceti letech, odezní jaksi sama, bez zásadních změn v ekonomické struktuře a rozdělování vytvořeného bohatství.

6. Pružnější pracovní doba Představa ODS: Zavedeme pružnější konta pracovní doby a umožníme její flexibilnější nerovnoměrné rozložení. Komentář ČMKOS: I zde je třeba upozornit, že příslušná evropská směrnice neumožňuje České republice pružnost kont pracovní doby, kterou má návrh zřejmě na mysli (tj. zejména několikaleté vyrovnávací období). V žádném případě nelze konstatovat, že současné právní úprava kont je „velmi přísná“, jak uvádí materiál ODS, spíše je možné konstatovat, že je spojena s určitou administrativní zátěží, která však vyplývá ze samotné podstaty tohoto institutu – je nutné vést přesný přehled o odpracované pracovní době za delší období, včas signalizovat změny týkající se rozvrhu práce a na závěr doplácet popřípadě dlužnou část mzdy. To vše na druhé straně zbavuje zaměstnavatele finančních nákladů spojených s přesčasovou prací, a proto tam, kde zaměstnavatel vnímá svoji ekonomickou výhodnost konta pracovní doby, přistupuje k němu i za současných podmínek. Opatření však bude možné posoudit teprve po jeho upřesnění. Opatření tohoto typu obecně směřují proti ochraně zaměstnanců v oblasti pracovní doby a odměňování – příliš dlouhé vyrovnávací období a příliš nízká stálá mzda snižují mzdovou úroveň a tedy i koupěschopnost zaměstnanců, navíc ovlivňují i vyměřovací základy v oblasti sociálních systémů za jednotlivé kalendářní roky a mohou tak zaměstnance velmi poškodit v jejich právech náležejících z těchto systémů. S délkou vyrovnávacího období narůstá z pohledu zaměstnance i riziko nedoplacení části mzdy (a její výše) v případě finančních potíží či bankrotu zaměstnavatele.

7. Alternativní modely zaměstnávání Představa ODS: Rozšíříme využití alternativních modelů zaměstnávání (částečné úvazky, práce doma…) a zavedeme rekvalifikační projekty určené speciálně pro osoby měnící zaměstnání. Komentář ČMKOS: Opatření bude možné posoudit teprve po jeho upřesnění. K částečným úvazkům viz výše komentář k bodu 3. Jinak obecně jsou tyto formy podle zákoníku práce možné, navíc zcela běžně v praxi využívané, zajímavé by bylo zjistit, jak má dojít k jejich širšímu využívání, vzhledem k tomu, že jejich uplatnění je především věcí smluvní svobody (autonomie) mezi zaměstnancem a zaměstnavatele při sjednávání konkrétního pracovněprávního vztahu, o které ODS jinak ráda hovoří. O tom návrh opatření nehovoří, stejně tak jako nenabízí představu o případných finančních pobídkách ze strany státu ve prospěch většího využívání těchto možností. Opět je zde nebezpečí, že tyto pracovní vztahy, pokud by byly modifikovány více do podoby prekérní formy bez náležité ochrany, budou prosazovány jako rovnocenná náhrada za plnohodnotné pracovní poměry a tedy oslabovat pozici zaměstnanců v oblasti pracovněprávních vztahů, i jejich ochranu.

8. Dočasná práce u jiného zaměstnavatele Představa ODS: Obnovíme možnost dočasného přidělení zaměstnance k práci u jiného zaměstnavatele.

III


Komentář ČMKOS: V tomto bodě by bylo možné s navrhovaným opatřením souhlasit v zájmu snah o omezení příliš velkého rozsahu agenturního zaměstnávání a omezení velmi vysokého počtu agentur práce působících na českém trhu práce, kde dochází často k porušování povinností vyplývajících z příslušných právních předpisů na úkor pracovních podmínek a odměňování agenturních zaměstnanců, které nejsou schopny početně poddimenzované inspektoráty práce postihovat. Bylo by však zapotřebí velmi přesně stanovit podmínky pro uplatnění tohoto opatření v zájmu ochrany „půjčovaných“ zaměstnanců (souhlas zaměstnance, pracovní podmínky odpovídající jeho pracovní smlouvě, zachování přinejmenším současné mzdy apod.), jinak hrozí stav, kdy by tento institut byl zneužíván k obcházení povinností zaměstnavatele vyplývajících z uzavřené pracovní smlouvy ke škodě zaměstnance.

těžní podmínky na trhu práce, které vedou ve svých důsledcích k ohrožení finanční stability veřejných financí, rozmachu prekérních forem práce, zejména švarcsystému, a v konečném důsledku i k poškozování OSVČ v jejich sociálních právech. ODS se zavazuje, že navrhovaná opatření nezvýší schodek státního rozpočtu. Nezbytné náklady budou jednoznačně nižší než dodatečné daňové příjmy z nových pracovních míst.

P říloha: ODS

Vytvořená pracovní místa:

9. Kdo z vlastní vůle podá výpověď, nebude mít

plnou výši podpory

Představa ODS: Pokud zaměstnanec dá výpověď sám z vlastní vůle, nebude mít nárok na plnou výši podpory v nezaměstnanosti. Komentář ČMKOS: Obecně takto formulované opatření je zcela nepřijatelné, protože zaměstnanec často rozvazuje pracovní poměr u zaměstnavatele z důvodu, že s ním bylo zacházeno způsobem, kdy na něm nelze spravedlivě požadovat setrvání v tomto pracovním poměru. Tyto případy nelze v žádném případě postihovat odnětím podpory v nezaměstnanosti, která plní funkci náhrady mzdy (její odnětí by vedlo jak k diskriminaci zaměstnanců, tak k sociálnímu vyloučení). Toto opatření by znamenalo další zhoršení pozice uchazečů o zaměstnání, zvýšení možnosti šikany zaměstnavatelů a bránilo by (diskriminujícím způsobem) uplatnění zákonného práva zaměstnance na výpověď.

IV

1.

30 000

45 000

2.

45 000

70 000

3.

50 000[2]

75 000

4.

15 000

25 000

5.

15 000

25 000

6.

Zabráníme zvýšení nezaměstnanosti


7.



8.



9.



15 000

25 000

11.


12.



Celkem

170 000

265 000

Náklady a výnosy opatření pro veřejné rozpočty[3]: opatření 2011

[1]

[2]

[3]

[4] [5]

2012[4]

1.

-0,5 mld. Kč

2.

+0,2 mld. Kč

+1,0 mld. Kč

3.

-0,3 mld. Kč[5]

+1,0 mld. Kč

4.

+0,1 mld. Kč

+0,3 mld. Kč

5.

+0,3 mld. Kč

+0,8 mld. Kč

6.

+0,5 mld. Kč

+1,5 mld. Kč

7.

0 mld. Kč

0 mld. Kč

8.

0 mld. Kč

0 mld. Kč

+2,0 mld. Kč

9.

0 mld. Kč

0 mld. Kč

10.

-0,5 mld. Kč

+0,5 mld. Kč

11.

-0,5 mld. Kč

0 mld. Kč

12.

0 mld. Kč

0 mld. Kč

-0,7 miliardy Kč

+7,1 miliardy Kč

Celkem

12. Zabráníme zvýšení daní Představa ODS: Nepřipustíme zvýšení sociálního pojištění a daní z příjmů pro firmy a živnostníky. Pokud tomu nezabráníme, přijde o práci 60 000 lidí. Komentář ČMKOS: Naopak, má-li Česká republika vybřednout ze svých současných rozpočtových potíží a z krize, je třeba neprodleně zavést progresivní zdanění příjmů fyzických osob a vyrovnat podmínky pro odvod pojistného za zaměstnance a za osoby samostatně výdělečně činné. Redukce daní a pojištění a omezování role státu byla jednou z příčin současného ekonomického výpadku a poklesu zaměstnanosti a následně i rozpočtové krize. Nerovné podmínky odvodu pojistného a daní mezi OSVČ a zaměstnanci vytvářejí nerovné sou-

2012[1]


11. Udržíme pracovní místa Představa ODS: Umožníme firmám s nedostatkem zakázek zvyšovat zaměstnancům kvalifikaci. Vzdělávací kursy budou nadále financovány z evropských fondů. Komentář ČMKOS: Nejde o nové opatření. V tomto bodě může ODS směle prohlásit, že svůj program má již splněn. Toto opatření je již dnes realizováno.

opatření 2011

10.

10. Sociální dávky jen pro aktivní Představa ODS: Podmíníme výplatu podpory v nezaměstnanosti a dávek hmotné nouze účastí ve veřejně prospěšných pracích, veřejné službě, rekvalifikacích nebo vzdělávacích kursech. Komentář ČMKOS: Toto opatření je v situaci, kdy extrémně přibylo nezaměstnaných, kteří přišli o práci prokazatelně bez vlastní viny, a kdy úřady práce, obce ani zaměstnavatelé nemají potřebné finanční prostředky, popřípadě kapacity, pro realizaci těchto prací či vzdělávání, poněkud cynické a bez podstatné finanční podpory ze strany státu prakticky nerealizovatelné (s tím ale návrh ODS ve své finanční bilanci nepočítá). Je třeba současně upozornit na riziko posouzení navrhovaného opatření jako „nucených prací“ – Česká republika ratifikovala příslušnou úmluvu Mezinárodní organizace práce, která ji zavazuje takové práce potírat. Je třeba spíše použít motivační nástroje a zabývat se podporou ekonomického růstu i prostřednictvím státních zakázek.

dopady navrhovaných opatření dle

Jedná se o počet nově vytvořených míst za dva roky. V průměru očekáváme, že až polovina nově vzniklých pracovních míst mezi roky 2011 a 2012 může zase zaniknout. Za celé volební období prognózujeme, že by vzniklo až 350 000 pracovních míst. Na takto dlouhé období nicméně existuje příliš velká míra nejistoty. Konečné číslo navíc nezohledňuje přirozenou fluktuaci na pracovním trhu. Vysoký růst počtu částečných úvazků lze předpokládat, protože jejich podíl je v ČR hluboko pod průměrem EU. Náklady a výnosy jsou počítány pro polovinu daného roku (počet nových pracovních míst je uveden ke konci roku). Dohromady za rok 2011 a 2012. Vysoký růst počtu částečných úvazků lze předpokládat, protože jejich podíl je v ČR hluboko pod průměrem EU.

KDYŽ NELZE SEHNAT PRÁCI

Recommend Documents