KDO RYCHLE DÁVÁ, DVAKRÁT DÁVÁ

296kovak 1.9.2006 9:42 Stránka 8

KOVÁK číslo 29 — 8. září 2006

KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XXIV.) Evropské státy procházely od 17. století řadou hlubokých změn. Také české země čelily obtížím, vyDobová kresba dýmačky z úsov- plývajícím pro ského panství z roku 1613 ně z porážky protihabsburského stavovského povstání (1618 - 1620), válečným škodám, úbytku obyvatelstva, rozvrácenému hospodářství apod. Souběžně s tím bylo třeba vyrovnat se s problémy obecného přechodu feudalismu k ranému kapitalismu, kdy se rozvoj výrobních sil a nastupující kapitalistické prvky v hospodářství dostávaly do rozporu s dosud vládnoucími feudálními poměry. Řemeslná výroba byla ještě převážně výrobou rukodělnou. Do pozadí byla v 17. a 18. století postupně zatlačována dříve dominantní pozice řemeslnického mistra, zhotovujícího zboží jen za pomoci tovaryšů a učedníků. Zvolna se prosazovala role dílčího výrobce, specializovaného na jednotlivé výrobní operace. Zemědělství se po ukončení třicetileté války vzpamatovávalo jen velmi pomalu, až do osmdesátých let 17. století v podstatě stagnovalo. Používané nářadí zůstávalo na zhruba stejné úrovni jako v předchozím období, bylo spíše jednoduché bez větších vylepšení. Základním článkem tehdejší ekonomiky byl šlechtický velkostatek, založený na využití roboty nevolného rolnictva; rozvinutý systém výrobních a tržních monopolů velkostatků byl založen na povinném, nuceném odbytu vrchnostenských výrobků poddanými, například piva a některých lihových produktů. K utužení nevolnických poměrů v Čechách přispívala i zpřísněná kontrola a omezování pohybu venkovských lidí, možnosti posílat děti na studia a do učení, také sňatky poddaných byly nemožné bez předchozího svolení vrchnosti. Zaveden byl rovněž systém tvrdých trestů finančních i těles-

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je maďarský básník, publicista a prozaik Endre Ady. Na počátku 20. století byl vůdčí postavou maďarské literární avantgardy, zejména skupiny časopisu Nyugat. Několikrát navštívil Paříž a poznání francouzské kultury ovlivnilo formování jeho radikálního demokratického smýšlení. Jeho dílo, inspirované novou francouzskou poezií a symbolismem, odráží aktuální společenské problémy tehdejšího Maďarska, kritizuje zaostalou společnost a burcuje proti válce. (jk) Vyluštění z Kováku č. 28/2006 (výrok F. Nitzscheho): Povolání jest páteří života. 4

ných. Nejrůznější formy útisku poddaného rolnictva pochopitelně vyvolávaly jeho trvalejší odpor; vedle zbíhání z vesnice a petičního protestního hnutí, stěžujícího si na svévoli feudální vrchnosti u císaře, propukaly také místně omezené bouře a ozbrojené vzpoury.

Obrázek ze 17. století: Nářadí u šachtové pece - dýmačky - s rudou a uhlím. Z nářadí je na obrázku dřevěná lopata, dvě dřevěná kladiva, kleště, hák, dřevěná hrabačka a kopáč

Mezi účastníky nevolnických vzpour byli i svobodní obyvatelé venkova, jako mlynáři, kováři či někteří rychtáři, kteří se odvážně postavili do čela radikálních skupin. Na

Frýdlantsku vedl odbojné hnutí v roce 1680 Ondřej Stelzig, kovář z Dolní Řasnice na Liberecku. Po potlačení hnutí byl odsouzen na nucené práce na stavbě pevností v Uhrách. Když se po roce Stelzigovi podařilo uprchnout a vrátit se domů, nenašel již ve svém okolí žádnou podporu, byl znovu zajat a odveden do Uher, tentokráte bohužel natrvalo. (Přehled dějin Československa, 1526 - 1848, I/2). Poptávka po zbraních a jiném vojenském materiálu, započatá v 16. století a trvající i v průběhu 17. století, podnítila šlechtické velkostatkáře k pokusům o vybudování železářských hutí. Technické zpracování železné rudy si vynutilo již manufakturní charakter výroby ve vysokých pecích. Vysoké pece byly v téměř nepřetržitém provozu a vyžadovaly „pevnou organizaci zásobování surovinami, širokou dělbu práce a také dostatek provozního kapitálu“. (Dějiny novověku, I.). Tyto první železářské manufaktury, vyrábějící zboží pro širší tržní okruh, byly závislé především na domácích nalezištích železné rudy, stejně jako i barevných kovů, a hutnická výroba byla zprvu spíše izolovanou výjimkou v hospodářské soustavě, v níž ještě převažovala tradiční řemeslná malovýroba. Historikové uvádějí, že vysokou pec k nám přenesl z ciziny belgický slévač Jindřich Kašpar, který na Zbirožsku koupil v roce 1603 Strašickou huť, kterou „zvelebil a pec vysokou, prve v těch místech nepovědomou, vystavěl“ (Jan Kořan, Hutnictví, Dějiny techniky v Československu do konce 18. století). Když po čase přibyla ještě i druhá vysoká pec, Kašpar v jedné peci „tavil rudu na housky železa“ (termín houska označoval slévačskou formu, do níž se v 17. století vypouštělo surové železo; vážila zhruba 2,5 až 5 q poznámka autorky). V druhé peci „nahříval železo a sléval (spíše přetavoval - poznámka autorky) z něj všelijaké umělé kusy jako kamna, kotle, hrnce, koule a ostatní zboží“, uvádí výše citovaný historik Jan Kořan. Vysokopecní technologie se během 17. století rychle rozšířila a železářské hutě pracovaly například v Dobřívi, Svaté Dobrotivé, Staré Huti pod Hýskovem, v Nové Huti aj. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

29 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 31. SRPNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 8. ZÁŘÍ 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle

● DaÀové minimum aneb Vyznáte se v daních? (II.)

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Mzdy v kovoprÛmyslu v I. pololetí 2006 ● Zmûny v zákonû o kolektivním vyjednávání k 1. 1. 2007 (I.)

Rezignace Kalouska je sice veliký krok pro člověka, ale zanedbatelný skok pro lidstvo…

DANĚ A JAK NA NĚ! Lépe řečeno, jak to s nimi je. Na první pohled se zdá, že čím nižší daně, tím vyšší čistý příjem a tedy tím lépe pro občany. Této zjednodušené úvahy využívají a zneužívají někteří politici i tzv. „nezávislí“ ekonomové v politickém boji a v záIng. Jan Uhlíř jmu některých skupin, média jsou v záležitosti daní plná polopravd. Nejprve je nutné zjednodušeně vysvětlit některé pojmy: ● Složená daňová kvóta je podíl daní, pojistného a poplatků, plnící veřejné rozpočty včetně státem stanovených a zpravidla garantovaných pojištění atp., k ročnímu HDP. ● Harmonizovaná složená daňová kvóta je tento podíl očištěný o platby, které si stát platí sám sobě „z jedné kapsy do druhé“, což se země od země liší. Jestliže například podléhají DPH a spotřební dani pohonné hmoty spotřebované vozidly armády, policie a dalších složek a institucí sloužících výkonům státu, na straně jedné musí státní rozpočet přidělit příslušný obnos ministerstvům, aby je poté od nich prostřednictvím daní vybral, totéž platí třeba u sociálního a zdravotního pojištění (například v Rakousku) u státních zaměstnanců. Aby bylo možné srovnávat alespoň částečně jednotlivé země s různými systémy toku daní, provádí se harmonizace. Většina civilizovaných zemí má ve větší, či menší míře státem garantované a povinné důchodové, zdravotní a další sociální

(Pokračování na str. 2)

Voda je dobrý sluha, ale špatný pán…

KDO RYCHLE DÁVÁ, DVAKRÁT DÁVÁ Povodně 2006 a pomoc Odborového svazu KOVO Stává se již pravidlem, že v jarních a letních měsících přicházejí do České republiky povodně. Bylo tomu tak i letos. Povodně začaly řádit v březnu v Jihočeském kraji a poslední případ člena OS KOVO zasaženého povodní se stal na přelomu května a června v Plzeňském kraji. Odborový svaz KOVO má již dlouhodobě vypracován systém sociální pomoci svým členům, kterým jejich byt nebo obytné prostory rodinného domku poškodila povodeň či velká voda. Proto i letos v březnu, kdy přišly první povodně, jsme aktivovali povodňovou komisi Odborového svazu KOVO. Komise je stabilně složena ze zástupců z příslušného regionu a zástupce výkonného vedení OS KOVO. Pravidla poskytování sociální Jaromír Endlicher pomoci našim členům, která mají svůj základ již v prvních masivních povodních na konci devadesátých let, potvrzená Radou OS KOVO v březnu letošního roku, jsme jednak zaslali do všech ZO OS KOVO, jednak je zveřejnili v Kováku a stabilně je zpřístupnili na internetových a intranetových stránkách OS KOVO. V práci komise preferujeme jednu hlavní zásadu: prověřit a vyřídit žádosti našich členů v co nejkratším čase od doručení žádosti. Jde nám o to, aby členové dostali sociální podporu v souvislosti s povodní co nejdříve. Vycházíme z principu, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Nechceme se chovat podle praxe některých pojišťoven, kdy na plnění čekají lidé i půl roku. K dnešnímu dni činí celkové suma všech poskytnutých sociálních podpor 187 000 ko-

run. Tyto sociální podpory byly poskytnuty členům v krajích Jihočeském, Plzeňském, Středočeském a Zlínském. Zde se naskýtá jedna úvaha - někteří členové se občas ptají: Co mám z toho, že jsem v odborech? Tady je jedna z odpovědí: Pomoc v případech, kdy se dostanete do potíží. Pomoc nejenom v právních a jiných poradách, ale například i finanční. Počítejte s námi: Pokud budeme uvažovat, že průměrný členský příspěvek v OS KOVO je 130 korun a sociální podpora při povodních v letošním roce činila ve většině případů 17 000 Kč, tak na tuto podporu by musel „průměrný“ člen platit příspěvky téměř 11 let, aniž by z těchto bylo hrazeno cokoli jiného. V této souvislosti je potěšitelné, že v základních organizacích jsou stále členové, kteří nezapomínají na solidaritu vůči ostatním členům, kteří si jsou vědomi, že dnes potřebuje pomoc někdo z OS KOVO a zítra to možná budu já nebo jiný člen naší organizace. Proto i zde na stránkách Kováku chceme poděkovat členům základních organizací Odborového svazu KOVO ze ZO OS KOVO Hodonín a z Bombardier Transportion Czech republic, a. s., z České Lípy, kteří (Pokračování na str. 2) 1

296kovak 1.9.2006 9:43 Stránka 2


DANĚ A JAK NA NĚ! (Dokončení ze str. 1) systémy; míra rozsahu těchto systémů se projevuje jak v příjmech, tak i ve výdajích veřejných rozpočtů: čím vyšší míra státem garantovaných systémů, tím samozřejmě vyšší míra veřejných výdajů a tedy nutnost vyšších příjmů. V modelech evropského sociálního státu bývá tato míra ve výši zaručující všem občanům slušnou úroveň jejich zabezpečení v nemoci, při nezaměstnanosti, ve stáří atd. V jiných zemích například v USA, ale i v Irsku a Velké Británii - je poměrně silný názor „postarej se sám o sebe“ a občané jsou nuceni připravit se na těžší životní situace komerčním pojištěním, ovšem pokud na to mají. Tento systém je výhodný zejména pro bohaté občany (nemusí solidárně svým pojištěním přispívat chudším). A výsledek? Například v USA není téměř 50 miliónů občanů zdravotně pojištěno; důchodové komerční pojištění, téměř jediná možnost důstojného stáří, je v těchto zemích z řad zaměstnanců dostupné jen u větších firem a ve veřejných službách (dopravní podniky atd.), kde si po mnoha bojích odbory vynutily velký příspěvek zaměstnavatelů, až více než 50 % objemu mezd. Ani u peněz neexistuje perpetuum mobile, o co méně zaplatí občané v zemích s nízkou daňovou kvótou na daních, o to více oni nebo jejich zaměstnavatelé zaplatí komerčním institucím, pokud na to mají a pokud chtějí být slušně zajištěni. A zaplatí dokonce více než přes daně v zemích evropského sociálního modelu, více o zisk soukromých finančních institucí a s rizikem, že při krachu o všechno přijdou. Na základě mezinárodních údajů lze dokázat, že v sociálně přívětivých zemích je sice vyšší složená daňová kvóta, ale spokojenější a dokonce vzdělanější občané, menší procento lidí pod hranicí chudoby a přitom slušná prosperita národní ekonomiky. V Dánsku, Finsku, Švédsku, Norsku apod.

se harmonizovaná složená daňová kvóta pohybuje od 43 % až do 50 % HDP, tyto země prosperují a nemají problémy s deficity veřejných rozpočtů, v Německu, Francii a Itálii s poměrně kvalitním sociálním systémem mají míru zdanění mezi 40 % až 43 % HDP, a pokud nechtějí sociální systémy příliš zhoršit, mají už s deficity veřejných rozpočtů problém. Irsko, Slovensko se blíží 30% daňové kvótě za cenu největší míry chudoby v EU. V USA je tato kvóta jen cca 25 %, a to nejen za cenu bídy a negramotnosti velké části obyvatel, ale i za cenu velkých dalších nákladů občanů a zaměstnavatelů i za cenu velké zločinnosti. Proto právě ti nejbohatší Američané nyní podepisují petice za zvýšení (světe div se) svých daní a někteří dávají velkou část svého miliardového majetku na charitu. V ČR je nyní harmonizovaná složená daňová kvóta 36,6 % HDP a pravicové strany ji chtějí dále snižovat, zejména snižováním daní vyšších příjmových skupin a institucí a firem, i s vědomím, že většina takto „darovaných“ peněz skončí v zahraničí (loni to bylo téměř 100 miliard Kč). Ti samí, kteří prosazují další snižování daní, přitom křičí o velkém deficitu veřejných rozpočtů a jejich koncepcí je zvýšení těch daní, které musí platit všichni (viz rovná daň a zvýšení DPH na velkou část základních životních potřeb), a omezení sociální funkce státu. Zcela přitom ignorují oprávněnost daňové progrese (u vysokých příjmů větší procento zdanění), která by respektovala ochranu nižších příjmových skupin a kterou ostatně používají i v USA. Pokud chceme, aby bylo na školství, vědu, životní prostředí a ochranu před povodněmi, na kvalitní silnice a dostupné zdravotnictví, na pomoc slabým, na slušné důchody a podporu rodin s dětmi atd. atd., měli bychom odmítat politiku těch, kteří posluhují jen milionářům a vlivným - i zahraničním investorům. Ing. JAN UHLÍŘ Poznámka autora: Údaje o daňové kvótě byly získány s pomocí makroekonomického oddělení ČMKOS.

SLOVENSKÁ DETVA SE TĚŠÍ: Průmyslový park přinese pracovní příležitosti Smělý projekt průmyslového parku, který se od července letošního roku začal stavět v areálu PPS Group Detva v tomto slovenském městě, má po dobudování v prosinci 2007 přinést do roku 2011 pracovní příležitosti pro 538 nových zaměstnanců. Jak informoval měsíčník slovenských kováků Priority, výstavbu realizuje město Detva, které pro tento účel dostalo nenávratný příspěvek ze strukturálních fondů Evropské unie ve výši 221 miliónu slovenských korun. Město má povinnost spolufinancovat projekt částkou 11,6 miliónu Sk, kterou bude hradit z úvěru. Budoucí investoři - akciové společnosti PPS Group, PPS Vehicles, PPS Final a Vývoj Martin - se zavázali vybudovat vzduchotechniku v celkovém nákladu 44 miliónů korun. Cílem projektu je zrekonstruovat a obnovit největší výrobní halu č. 3, ve které se původně vyráběla speciální technika, a vytvořit vhodné podmínky pro příští investory v oblasti strojírenské výroby. Město Detva si slibuje od realizace projektu snížení doposud vysoké nezaměstnanosti v regionu, která dosahuje téměř 20 procent. Bez ohledu na tuto skutečnost se však připravovaný průmyslový park již nyní 2

KOVÁK číslo 29 — 8. září 2006 Neplacená inzerce

setkává s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Předseda představenstva PPS Group Ludovít Černák zdůraznil, že by jeho firma mohla „okamžitě přijmout 50 svářečů, které nelze v regionu sehnat. Trápí nás i to, že máme vysoký věkový průměr zaměstnanců - 55 let“. Podle jeho slov učiliště zanedbaly úzkoprofilový profesní segment kovoobráběče, nástrojáře, svářeče, které strojírenství potřebuje. „Rozbíháme personální politiku, chodíme po rodinách, přesvědčujeme rodiče, aby dali své děti do učilišť na strojařské profese, a zároveň jim slibujeme jejich uplatnění po ukončení školy v naší firmě,“ prohlásil L. Černák. (jh)

ODBOROVÝ SVAZ KOVO SE SÍDLEM V PRAZE 3, NÁM. W. CHURCHILLA 2 přijme do pracovního poměru na dobu neurčitou specialistu právníka - oblast pracovního práva pro Metodické pracoviště OS KOVO se sídlem v Olomouci Požadujeme: ● končené právní vzdělání na úrovni VŠ ● dobrá znalost pracovního práva a práva sociálního zabezpečení ● komunikační schopnosti ● znalost práce na PC ● řidičský průkaz skupiny B ● AJ/NJ výhodou ● pracovní flexibilita ● sociální cítění Vaším úkolem bude zejména: ● poradenská, konzultační a metodická činnost pro členy, funkcionáře a organizace Odborového svazu KOVO, především v oblasti pracovního práva (zejména zákoník práce, zákon o mzdě, zákon o zaměstnanosti, zákon o kolektivním vyjednávání, daňové zákony atd.) ● lektorská činnost Nabízíme: ● dobrý pracovní kolektiv ● odpovídající mzdové zařazení ● možnost přechodného ubytování ● perspektivní vývoj v oboru Písemné přihlášky se stručným přehledem profesní praxe zašlete nejpozději do 15. 9. 2006 na adresu: MP OS KOVO, Denisova 2, Olomouc (tel. kontakt JUDr. Pazdera - 602 204 786).

KDO RYCHLE DÁVÁ… (Dokončení ze str. 1) poslali na povodňové konto Odborového svazu KOVO v roce 2006 po 5000 Kč (tedy celkem 10 000 Kč). Někomu se to může zdát málo, ale vzhledem k velikosti uvedených organizací je to dost. Současně ukázali v praxi, co to je odborová solidarita, co znamená věta, že odbory nejsou spořitelna, ale taková pojišťovna do budoucna. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO a předseda povodňové komise OS KOVO Placená inzerce

DIVADLA A MUZIKÁLY * NABÍDKA VSTUPENEK * Nyní zamluvte, později se rozhodnete. Muzikály: Kleopatra, Tajemství, Angelika, Děti ráje, Bídníci, Elixír života, Exkalibur, Láska je láska, Obraz Doriana Graye, Golem, Jack rozparovač, Noc na Karlštejně, Zpívání v dešti, West Side Story, Jekyll a Hyde, Producenti. Divadla: Metro, Radka Brzobohatého, U Hasičů, Jezerka, Bez Zábradlí, Fidlovačka, Komorní Fidlovačka, Národní a Stavovské divadlo. Černé divadlo: Frankenstein. Minimální objednávka je 10 vstupenek na jedno představení. Zájemcům pošleme bližší informace. Pražská herecká společnost, Benešovská 32, 101 00 Praha 10. Telefon: 271 732 341, fax: 272 730 323. E-mail: [email protected]

DAŇOVÉ MINIMUM ANEB Vyznáte se v daních? (II.) JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Základ daně a daňová ztráta - § 5 zákona: Ustanovení tohoto § obecně vymezuje stanovení základu daně. U zaměstnanců (závislá činnost) to jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky plynoucí nejdéle 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy. U podnikatelů je základem daně rozdíl mezi příjmy a odečtenými náklady (daňově uznatelnými). V případě, že dojde k souběhu příjmů podle § 6 až 10 zákona, například závislá činnost a podnikání nebo pronájem a ostatní příjmy apod., je základem daně součet dílčích základů zjištěných podle jednotlivého druhu příjmu. Do základu daně se nezahrnují příjmy od daně z příjmů osvobozené, příjmy, které jsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona (například dohoda o provedení práce v měsíci do 5000 Kč), a příjmy, které jsou zdaněny podle § 16 odst. 2 zákona. Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků - § 6 zákona: Tento § se dotýká většiny našich čtenářů, protože zde najdou nejen své mzdy, platy, ale i odměny funkcionářů odborových organizací. Lze zde také nalézt to, co je z těchto příjmů dále osvobozeno (mimo osvobození uvedené v § 4). Příjmy ze závislé činnosti jsou následující: a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž je poplatník při výkonu práce povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku; b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komandistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo pro společnost dbát příkazů plátce, c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písm. a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. Poplatník z příjmů ze závislé činnosti je obvykle označován za zaměstnance a plátce daně za zaměstnavatele. Poznámka: Poplatníkem se rozumí osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani (zaměstnanci u zaměstnavatele, dále pak klienti peněžních ústavů, ale i podnikatelé). Plátcem se rozumí osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům (zaměstnavatel nebo například banka provádějící srážku daně z úroků apod). Příjmy mohou být jednorázové, pravidelné, naturální plnění. Může se jednat například (u naturálního plnění) o příjmy při poskytnutí služby nebo věci zaměstnavatelem zaměstnanci za cenu

nižší, než je obvyklá (výjimku tvoří prodej bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před koupí). Dalším příjmem je, poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci auto, a to i k používání pro soukromé účely. Tady se zaměstnanci připočítává k platu (mzdě) 1 % ze vstupní ceny, a to za každý, i započatý kalendářní měsíc. Vybírání záloh na daň ze závislé činnosti po 1. 1. 2006/měsíční: základ pro výpočet záloh

záloha

0 - 10 100 Kč 10 100 - 18 200 Kč 18 200 - 27 600 Kč 27 600 a více Kč

12 % 19 % 25 % 32 %

ze základu přesahující 10 100 18 200 27 600

Sazba daně ze základu sníženého o nezdanitelné části daně a o odčitatelné položky zaokrouhlená na celá sta dolů/roční: základ daně od Kč do Kč 0 121 200 121 200 218 400 218 400 331 200 331 200 a více

daň 12 % 14 544 + 19 % 33 012 + 25 % 61 212 + 32 %

ze základu přesahujícího 121 200 218 400 331 200

Tabulka - přehled daňových povinností, sociálního a zdravotního pojištění ze závislé činnosti - § 6 zákona: právní vztah

Podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění, jsou zásněny všechny příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, u kterých zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet záloh na daň a nepodepsal prohlášení k dani podle § 38 k), pokud příjmy v měsíci nepřesahují 5000 Kč, a sice srážkovou daní podle § 36 zákona, tj. 15 %. Přesáhnou-li tyto příjmy v měsíci částku 5000 Kč, jsou zdaněny zálohou, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy. Příjem, který je zdaněn srážkovou daní, se nezapočítává do ročního zúčtování příjmů. Příjem, který je zdaněn zálohou, je nutné do ročního zúčtování na základě potvrzení přiznat. Vzor výpočtu daně z měsíčního příjmu u zaměstnance zaměstnaného v pracovním poměru, který podepsal prohlášení: Zaměstnanec-poplatník, který nemá žádnou vyživovanou osobu: *Příjem (mzda, plat): 18 000 Kč (daň. základ I) *Sociál. a zdravotní pojištění (12,5 %): -2250 Kč *Mezisoučet: 15 750 Kč (daň. základ II) *Daňová povinnost se v souladu s ustanovením § 38 h zákona uplatňuje při zaokrouhlení na celá sta nahoru, takže z 15 800 Kč představuje částku 2295 Kč. *Sleva na dani - poplatník 600 Kč. *Daňová povinnost po slevě na dani je 1695 Kč. *Vedle toho ještě zaměstnavatel odvede na sociálním a zdravotním pojištění dalších 35 %, v tomto případě z 18 000 Kč, což je 6300 Kč. *Znamená to tedy, že z 18 000 Kč je odvedeno: 2250 Kč pojištění zaměstnanec 2295 Kč daň zaměstnanec 6300 Kč zaměstnavatel 10 845 Kč celkem. *Celkové zatížení 18 000 Kč příjmu zaměstnance činí tudíž 60,25 %. (Pokračování příště)

sociální pojištění

zdravotní pojištění

daň z příjmů

pracovní poměr

ano

ano

dohoda o provedení práce

ne

ne

dohoda o pracovní činnosti pod 400 Kč nebo do 7 dnů

ne

ne

dohoda o pracovní činnosti nad 7 dnů po sobě jdoucích a od 400 Kč výše

ano

ano

příkazní smlouva

ne

ne

vedlejší pracovní poměr

ano

ano

studenti a důchodci dohoda o provedení práce studenti a důchodci - dohoda o pracovní činnosti nad 7 dnů a od 400 Kč výše

ne

ne

měsíčně záloha na daň dle výše daň. základu (podepsané prohlášení)1) do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 20 % do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 20 % do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 20 % do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 20 % do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 20 % viz dohoda o provedení práce

ano

ano

viz dohoda o provedení práce

1) Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, které se podepisuje ve mzdové účtárně.

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

296kovak 1.9.2006 9:43 Stránka 2


DANĚ A JAK NA NĚ! (Dokončení ze str. 1) systémy; míra rozsahu těchto systémů se projevuje jak v příjmech, tak i ve výdajích veřejných rozpočtů: čím vyšší míra státem garantovaných systémů, tím samozřejmě vyšší míra veřejných výdajů a tedy nutnost vyšších příjmů. V modelech evropského sociálního státu bývá tato míra ve výši zaručující všem občanům slušnou úroveň jejich zabezpečení v nemoci, při nezaměstnanosti, ve stáří atd. V jiných zemích například v USA, ale i v Irsku a Velké Británii - je poměrně silný názor „postarej se sám o sebe“ a občané jsou nuceni připravit se na těžší životní situace komerčním pojištěním, ovšem pokud na to mají. Tento systém je výhodný zejména pro bohaté občany (nemusí solidárně svým pojištěním přispívat chudším). A výsledek? Například v USA není téměř 50 miliónů občanů zdravotně pojištěno; důchodové komerční pojištění, téměř jediná možnost důstojného stáří, je v těchto zemích z řad zaměstnanců dostupné jen u větších firem a ve veřejných službách (dopravní podniky atd.), kde si po mnoha bojích odbory vynutily velký příspěvek zaměstnavatelů, až více než 50 % objemu mezd. Ani u peněz neexistuje perpetuum mobile, o co méně zaplatí občané v zemích s nízkou daňovou kvótou na daních, o to více oni nebo jejich zaměstnavatelé zaplatí komerčním institucím, pokud na to mají a pokud chtějí být slušně zajištěni. A zaplatí dokonce více než přes daně v zemích evropského sociálního modelu, více o zisk soukromých finančních institucí a s rizikem, že při krachu o všechno přijdou. Na základě mezinárodních údajů lze dokázat, že v sociálně přívětivých zemích je sice vyšší složená daňová kvóta, ale spokojenější a dokonce vzdělanější občané, menší procento lidí pod hranicí chudoby a přitom slušná prosperita národní ekonomiky. V Dánsku, Finsku, Švédsku, Norsku apod.

se harmonizovaná složená daňová kvóta pohybuje od 43 % až do 50 % HDP, tyto země prosperují a nemají problémy s deficity veřejných rozpočtů, v Německu, Francii a Itálii s poměrně kvalitním sociálním systémem mají míru zdanění mezi 40 % až 43 % HDP, a pokud nechtějí sociální systémy příliš zhoršit, mají už s deficity veřejných rozpočtů problém. Irsko, Slovensko se blíží 30% daňové kvótě za cenu největší míry chudoby v EU. V USA je tato kvóta jen cca 25 %, a to nejen za cenu bídy a negramotnosti velké části obyvatel, ale i za cenu velkých dalších nákladů občanů a zaměstnavatelů i za cenu velké zločinnosti. Proto právě ti nejbohatší Američané nyní podepisují petice za zvýšení (světe div se) svých daní a někteří dávají velkou část svého miliardového majetku na charitu. V ČR je nyní harmonizovaná složená daňová kvóta 36,6 % HDP a pravicové strany ji chtějí dále snižovat, zejména snižováním daní vyšších příjmových skupin a institucí a firem, i s vědomím, že většina takto „darovaných“ peněz skončí v zahraničí (loni to bylo téměř 100 miliard Kč). Ti samí, kteří prosazují další snižování daní, přitom křičí o velkém deficitu veřejných rozpočtů a jejich koncepcí je zvýšení těch daní, které musí platit všichni (viz rovná daň a zvýšení DPH na velkou část základních životních potřeb), a omezení sociální funkce státu. Zcela přitom ignorují oprávněnost daňové progrese (u vysokých příjmů větší procento zdanění), která by respektovala ochranu nižších příjmových skupin a kterou ostatně používají i v USA. Pokud chceme, aby bylo na školství, vědu, životní prostředí a ochranu před povodněmi, na kvalitní silnice a dostupné zdravotnictví, na pomoc slabým, na slušné důchody a podporu rodin s dětmi atd. atd., měli bychom odmítat politiku těch, kteří posluhují jen milionářům a vlivným - i zahraničním investorům. Ing. JAN UHLÍŘ Poznámka autora: Údaje o daňové kvótě byly získány s pomocí makroekonomického oddělení ČMKOS.

SLOVENSKÁ DETVA SE TĚŠÍ: Průmyslový park přinese pracovní příležitosti Smělý projekt průmyslového parku, který se od července letošního roku začal stavět v areálu PPS Group Detva v tomto slovenském městě, má po dobudování v prosinci 2007 přinést do roku 2011 pracovní příležitosti pro 538 nových zaměstnanců. Jak informoval měsíčník slovenských kováků Priority, výstavbu realizuje město Detva, které pro tento účel dostalo nenávratný příspěvek ze strukturálních fondů Evropské unie ve výši 221 miliónu slovenských korun. Město má povinnost spolufinancovat projekt částkou 11,6 miliónu Sk, kterou bude hradit z úvěru. Budoucí investoři - akciové společnosti PPS Group, PPS Vehicles, PPS Final a Vývoj Martin - se zavázali vybudovat vzduchotechniku v celkovém nákladu 44 miliónů korun. Cílem projektu je zrekonstruovat a obnovit největší výrobní halu č. 3, ve které se původně vyráběla speciální technika, a vytvořit vhodné podmínky pro příští investory v oblasti strojírenské výroby. Město Detva si slibuje od realizace projektu snížení doposud vysoké nezaměstnanosti v regionu, která dosahuje téměř 20 procent. Bez ohledu na tuto skutečnost se však připravovaný průmyslový park již nyní 2

KOVÁK číslo 29 — 8. září 2006 Neplacená inzerce

setkává s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Předseda představenstva PPS Group Ludovít Černák zdůraznil, že by jeho firma mohla „okamžitě přijmout 50 svářečů, které nelze v regionu sehnat. Trápí nás i to, že máme vysoký věkový průměr zaměstnanců - 55 let“. Podle jeho slov učiliště zanedbaly úzkoprofilový profesní segment kovoobráběče, nástrojáře, svářeče, které strojírenství potřebuje. „Rozbíháme personální politiku, chodíme po rodinách, přesvědčujeme rodiče, aby dali své děti do učilišť na strojařské profese, a zároveň jim slibujeme jejich uplatnění po ukončení školy v naší firmě,“ prohlásil L. Černák. (jh)

ODBOROVÝ SVAZ KOVO SE SÍDLEM V PRAZE 3, NÁM. W. CHURCHILLA 2 přijme do pracovního poměru na dobu neurčitou specialistu právníka - oblast pracovního práva pro Metodické pracoviště OS KOVO se sídlem v Olomouci Požadujeme: ● končené právní vzdělání na úrovni VŠ ● dobrá znalost pracovního práva a práva sociálního zabezpečení ● komunikační schopnosti ● znalost práce na PC ● řidičský průkaz skupiny B ● AJ/NJ výhodou ● pracovní flexibilita ● sociální cítění Vaším úkolem bude zejména: ● poradenská, konzultační a metodická činnost pro členy, funkcionáře a organizace Odborového svazu KOVO, především v oblasti pracovního práva (zejména zákoník práce, zákon o mzdě, zákon o zaměstnanosti, zákon o kolektivním vyjednávání, daňové zákony atd.) ● lektorská činnost Nabízíme: ● dobrý pracovní kolektiv ● odpovídající mzdové zařazení ● možnost přechodného ubytování ● perspektivní vývoj v oboru Písemné přihlášky se stručným přehledem profesní praxe zašlete nejpozději do 15. 9. 2006 na adresu: MP OS KOVO, Denisova 2, Olomouc (tel. kontakt JUDr. Pazdera - 602 204 786).

KDO RYCHLE DÁVÁ… (Dokončení ze str. 1) poslali na povodňové konto Odborového svazu KOVO v roce 2006 po 5000 Kč (tedy celkem 10 000 Kč). Někomu se to může zdát málo, ale vzhledem k velikosti uvedených organizací je to dost. Současně ukázali v praxi, co to je odborová solidarita, co znamená věta, že odbory nejsou spořitelna, ale taková pojišťovna do budoucna. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO a předseda povodňové komise OS KOVO Placená inzerce

DIVADLA A MUZIKÁLY * NABÍDKA VSTUPENEK * Nyní zamluvte, později se rozhodnete. Muzikály: Kleopatra, Tajemství, Angelika, Děti ráje, Bídníci, Elixír života, Exkalibur, Láska je láska, Obraz Doriana Graye, Golem, Jack rozparovač, Noc na Karlštejně, Zpívání v dešti, West Side Story, Jekyll a Hyde, Producenti. Divadla: Metro, Radka Brzobohatého, U Hasičů, Jezerka, Bez Zábradlí, Fidlovačka, Komorní Fidlovačka, Národní a Stavovské divadlo. Černé divadlo: Frankenstein. Minimální objednávka je 10 vstupenek na jedno představení. Zájemcům pošleme bližší informace. Pražská herecká společnost, Benešovská 32, 101 00 Praha 10. Telefon: 271 732 341, fax: 272 730 323. E-mail: [email protected]

DAŇOVÉ MINIMUM ANEB Vyznáte se v daních? (II.) JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Základ daně a daňová ztráta - § 5 zákona: Ustanovení tohoto § obecně vymezuje stanovení základu daně. U zaměstnanců (závislá činnost) to jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky plynoucí nejdéle 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy. U podnikatelů je základem daně rozdíl mezi příjmy a odečtenými náklady (daňově uznatelnými). V případě, že dojde k souběhu příjmů podle § 6 až 10 zákona, například závislá činnost a podnikání nebo pronájem a ostatní příjmy apod., je základem daně součet dílčích základů zjištěných podle jednotlivého druhu příjmu. Do základu daně se nezahrnují příjmy od daně z příjmů osvobozené, příjmy, které jsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona (například dohoda o provedení práce v měsíci do 5000 Kč), a příjmy, které jsou zdaněny podle § 16 odst. 2 zákona. Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků - § 6 zákona: Tento § se dotýká většiny našich čtenářů, protože zde najdou nejen své mzdy, platy, ale i odměny funkcionářů odborových organizací. Lze zde také nalézt to, co je z těchto příjmů dále osvobozeno (mimo osvobození uvedené v § 4). Příjmy ze závislé činnosti jsou následující: a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního poměru, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž je poplatník při výkonu práce povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku; b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komandistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo pro společnost dbát příkazů plátce, c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písm. a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. Poplatník z příjmů ze závislé činnosti je obvykle označován za zaměstnance a plátce daně za zaměstnavatele. Poznámka: Poplatníkem se rozumí osoba, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani (zaměstnanci u zaměstnavatele, dále pak klienti peněžních ústavů, ale i podnikatelé). Plátcem se rozumí osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daně daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům (zaměstnavatel nebo například banka provádějící srážku daně z úroků apod). Příjmy mohou být jednorázové, pravidelné, naturální plnění. Může se jednat například (u naturálního plnění) o příjmy při poskytnutí služby nebo věci zaměstnavatelem zaměstnanci za cenu

nižší, než je obvyklá (výjimku tvoří prodej bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před koupí). Dalším příjmem je, poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci auto, a to i k používání pro soukromé účely. Tady se zaměstnanci připočítává k platu (mzdě) 1 % ze vstupní ceny, a to za každý, i započatý kalendářní měsíc. Vybírání záloh na daň ze závislé činnosti po 1. 1. 2006/měsíční: základ pro výpočet záloh

záloha

0 - 10 100 Kč 10 100 - 18 200 Kč 18 200 - 27 600 Kč 27 600 a více Kč

12 % 19 % 25 % 32 %

ze základu přesahující 10 100 18 200 27 600

Sazba daně ze základu sníženého o nezdanitelné části daně a o odčitatelné položky zaokrouhlená na celá sta dolů/roční: základ daně od Kč do Kč 0 121 200 121 200 218 400 218 400 331 200 331 200 a více

daň 12 % 14 544 + 19 % 33 012 + 25 % 61 212 + 32 %

ze základu přesahujícího 121 200 218 400 331 200

Tabulka - přehled daňových povinností, sociálního a zdravotního pojištění ze závislé činnosti - § 6 zákona: právní vztah

Podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., v platném znění, jsou zásněny všechny příjmy plynoucí od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, u kterých zaměstnanec neuplatňuje nezdanitelné částky ze základu pro výpočet záloh na daň a nepodepsal prohlášení k dani podle § 38 k), pokud příjmy v měsíci nepřesahují 5000 Kč, a sice srážkovou daní podle § 36 zákona, tj. 15 %. Přesáhnou-li tyto příjmy v měsíci částku 5000 Kč, jsou zdaněny zálohou, a to nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy. Příjem, který je zdaněn srážkovou daní, se nezapočítává do ročního zúčtování příjmů. Příjem, který je zdaněn zálohou, je nutné do ročního zúčtování na základě potvrzení přiznat. Vzor výpočtu daně z měsíčního příjmu u zaměstnance zaměstnaného v pracovním poměru, který podepsal prohlášení: Zaměstnanec-poplatník, který nemá žádnou vyživovanou osobu: *Příjem (mzda, plat): 18 000 Kč (daň. základ I) *Sociál. a zdravotní pojištění (12,5 %): -2250 Kč *Mezisoučet: 15 750 Kč (daň. základ II) *Daňová povinnost se v souladu s ustanovením § 38 h zákona uplatňuje při zaokrouhlení na celá sta nahoru, takže z 15 800 Kč představuje částku 2295 Kč. *Sleva na dani - poplatník 600 Kč. *Daňová povinnost po slevě na dani je 1695 Kč. *Vedle toho ještě zaměstnavatel odvede na sociálním a zdravotním pojištění dalších 35 %, v tomto případě z 18 000 Kč, což je 6300 Kč. *Znamená to tedy, že z 18 000 Kč je odvedeno: 2250 Kč pojištění zaměstnanec 2295 Kč daň zaměstnanec 6300 Kč zaměstnavatel 10 845 Kč celkem. *Celkové zatížení 18 000 Kč příjmu zaměstnance činí tudíž 60,25 %. (Pokračování příště)

sociální pojištění

zdravotní pojištění

daň z příjmů

pracovní poměr

ano

ano

dohoda o provedení práce

ne

ne

dohoda o pracovní činnosti pod 400 Kč nebo do 7 dnů

ne

ne

dohoda o pracovní činnosti nad 7 dnů po sobě jdoucích a od 400 Kč výše

ano

ano

příkazní smlouva

ne

ne

vedlejší pracovní poměr

ano

ano

studenti a důchodci dohoda o provedení práce studenti a důchodci - dohoda o pracovní činnosti nad 7 dnů a od 400 Kč výše

ne

ne

měsíčně záloha na daň dle výše daň. základu (podepsané prohlášení)1) do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 20 % do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 20 % do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 20 % do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 20 % do 5000 Kč v měsíci 15% srážková daň, nad 5000 Kč záloha na daň 20 % viz dohoda o provedení práce

ano

ano

viz dohoda o provedení práce

1) Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, které se podepisuje ve mzdové účtárně.

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

296kovak 1.9.2006 9:42 Stránka 8


KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (XXIV.) Evropské státy procházely od 17. století řadou hlubokých změn. Také české země čelily obtížím, vyDobová kresba dýmačky z úsov- plývajícím pro ského panství z roku 1613 ně z porážky protihabsburského stavovského povstání (1618 - 1620), válečným škodám, úbytku obyvatelstva, rozvrácenému hospodářství apod. Souběžně s tím bylo třeba vyrovnat se s problémy obecného přechodu feudalismu k ranému kapitalismu, kdy se rozvoj výrobních sil a nastupující kapitalistické prvky v hospodářství dostávaly do rozporu s dosud vládnoucími feudálními poměry. Řemeslná výroba byla ještě převážně výrobou rukodělnou. Do pozadí byla v 17. a 18. století postupně zatlačována dříve dominantní pozice řemeslnického mistra, zhotovujícího zboží jen za pomoci tovaryšů a učedníků. Zvolna se prosazovala role dílčího výrobce, specializovaného na jednotlivé výrobní operace. Zemědělství se po ukončení třicetileté války vzpamatovávalo jen velmi pomalu, až do osmdesátých let 17. století v podstatě stagnovalo. Používané nářadí zůstávalo na zhruba stejné úrovni jako v předchozím období, bylo spíše jednoduché bez větších vylepšení. Základním článkem tehdejší ekonomiky byl šlechtický velkostatek, založený na využití roboty nevolného rolnictva; rozvinutý systém výrobních a tržních monopolů velkostatků byl založen na povinném, nuceném odbytu vrchnostenských výrobků poddanými, například piva a některých lihových produktů. K utužení nevolnických poměrů v Čechách přispívala i zpřísněná kontrola a omezování pohybu venkovských lidí, možnosti posílat děti na studia a do učení, také sňatky poddaných byly nemožné bez předchozího svolení vrchnosti. Zaveden byl rovněž systém tvrdých trestů finančních i těles-

KŘÍ A K V Ž OVK Ž Í A KŘ V tajence se skrývá výrok, jehož autorem je maďarský básník, publicista a prozaik Endre Ady. Na počátku 20. století byl vůdčí postavou maďarské literární avantgardy, zejména skupiny časopisu Nyugat. Několikrát navštívil Paříž a poznání francouzské kultury ovlivnilo formování jeho radikálního demokratického smýšlení. Jeho dílo, inspirované novou francouzskou poezií a symbolismem, odráží aktuální společenské problémy tehdejšího Maďarska, kritizuje zaostalou společnost a burcuje proti válce. (jk) Vyluštění z Kováku č. 28/2006 (výrok F. Nitzscheho): Povolání jest páteří života. 4

ných. Nejrůznější formy útisku poddaného rolnictva pochopitelně vyvolávaly jeho trvalejší odpor; vedle zbíhání z vesnice a petičního protestního hnutí, stěžujícího si na svévoli feudální vrchnosti u císaře, propukaly také místně omezené bouře a ozbrojené vzpoury.

Obrázek ze 17. století: Nářadí u šachtové pece - dýmačky - s rudou a uhlím. Z nářadí je na obrázku dřevěná lopata, dvě dřevěná kladiva, kleště, hák, dřevěná hrabačka a kopáč

Mezi účastníky nevolnických vzpour byli i svobodní obyvatelé venkova, jako mlynáři, kováři či někteří rychtáři, kteří se odvážně postavili do čela radikálních skupin. Na

Frýdlantsku vedl odbojné hnutí v roce 1680 Ondřej Stelzig, kovář z Dolní Řasnice na Liberecku. Po potlačení hnutí byl odsouzen na nucené práce na stavbě pevností v Uhrách. Když se po roce Stelzigovi podařilo uprchnout a vrátit se domů, nenašel již ve svém okolí žádnou podporu, byl znovu zajat a odveden do Uher, tentokráte bohužel natrvalo. (Přehled dějin Československa, 1526 - 1848, I/2). Poptávka po zbraních a jiném vojenském materiálu, započatá v 16. století a trvající i v průběhu 17. století, podnítila šlechtické velkostatkáře k pokusům o vybudování železářských hutí. Technické zpracování železné rudy si vynutilo již manufakturní charakter výroby ve vysokých pecích. Vysoké pece byly v téměř nepřetržitém provozu a vyžadovaly „pevnou organizaci zásobování surovinami, širokou dělbu práce a také dostatek provozního kapitálu“. (Dějiny novověku, I.). Tyto první železářské manufaktury, vyrábějící zboží pro širší tržní okruh, byly závislé především na domácích nalezištích železné rudy, stejně jako i barevných kovů, a hutnická výroba byla zprvu spíše izolovanou výjimkou v hospodářské soustavě, v níž ještě převažovala tradiční řemeslná malovýroba. Historikové uvádějí, že vysokou pec k nám přenesl z ciziny belgický slévač Jindřich Kašpar, který na Zbirožsku koupil v roce 1603 Strašickou huť, kterou „zvelebil a pec vysokou, prve v těch místech nepovědomou, vystavěl“ (Jan Kořan, Hutnictví, Dějiny techniky v Československu do konce 18. století). Když po čase přibyla ještě i druhá vysoká pec, Kašpar v jedné peci „tavil rudu na housky železa“ (termín houska označoval slévačskou formu, do níž se v 17. století vypouštělo surové železo; vážila zhruba 2,5 až 5 q poznámka autorky). V druhé peci „nahříval železo a sléval (spíše přetavoval - poznámka autorky) z něj všelijaké umělé kusy jako kamna, kotle, hrnce, koule a ostatní zboží“, uvádí výše citovaný historik Jan Kořan. Vysokopecní technologie se během 17. století rychle rozšířila a železářské hutě pracovaly například v Dobřívi, Svaté Dobrotivé, Staré Huti pod Hýskovem, v Nové Huti aj. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc.

29 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 31. SRPNA 2006, DATUM VYDÁNÍ: 8. ZÁŘÍ 2006, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle

● DaÀové minimum aneb Vyznáte se v daních? (II.)

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Mzdy v kovoprÛmyslu v I. pololetí 2006 ● Zmûny v zákonû o kolektivním vyjednávání k 1. 1. 2007 (I.)

Rezignace Kalouska je sice veliký krok pro člověka, ale zanedbatelný skok pro lidstvo…

DANĚ A JAK NA NĚ! Lépe řečeno, jak to s nimi je. Na první pohled se zdá, že čím nižší daně, tím vyšší čistý příjem a tedy tím lépe pro občany. Této zjednodušené úvahy využívají a zneužívají někteří politici i tzv. „nezávislí“ ekonomové v politickém boji a v záIng. Jan Uhlíř jmu některých skupin, média jsou v záležitosti daní plná polopravd. Nejprve je nutné zjednodušeně vysvětlit některé pojmy: ● Složená daňová kvóta je podíl daní, pojistného a poplatků, plnící veřejné rozpočty včetně státem stanovených a zpravidla garantovaných pojištění atp., k ročnímu HDP. ● Harmonizovaná složená daňová kvóta je tento podíl očištěný o platby, které si stát platí sám sobě „z jedné kapsy do druhé“, což se země od země liší. Jestliže například podléhají DPH a spotřební dani pohonné hmoty spotřebované vozidly armády, policie a dalších složek a institucí sloužících výkonům státu, na straně jedné musí státní rozpočet přidělit příslušný obnos ministerstvům, aby je poté od nich prostřednictvím daní vybral, totéž platí třeba u sociálního a zdravotního pojištění (například v Rakousku) u státních zaměstnanců. Aby bylo možné srovnávat alespoň částečně jednotlivé země s různými systémy toku daní, provádí se harmonizace. Většina civilizovaných zemí má ve větší, či menší míře státem garantované a povinné důchodové, zdravotní a další sociální

(Pokračování na str. 2)

Voda je dobrý sluha, ale špatný pán…

KDO RYCHLE DÁVÁ, DVAKRÁT DÁVÁ Povodně 2006 a pomoc Odborového svazu KOVO Stává se již pravidlem, že v jarních a letních měsících přicházejí do České republiky povodně. Bylo tomu tak i letos. Povodně začaly řádit v březnu v Jihočeském kraji a poslední případ člena OS KOVO zasaženého povodní se stal na přelomu května a června v Plzeňském kraji. Odborový svaz KOVO má již dlouhodobě vypracován systém sociální pomoci svým členům, kterým jejich byt nebo obytné prostory rodinného domku poškodila povodeň či velká voda. Proto i letos v březnu, kdy přišly první povodně, jsme aktivovali povodňovou komisi Odborového svazu KOVO. Komise je stabilně složena ze zástupců z příslušného regionu a zástupce výkonného vedení OS KOVO. Pravidla poskytování sociální Jaromír Endlicher pomoci našim členům, která mají svůj základ již v prvních masivních povodních na konci devadesátých let, potvrzená Radou OS KOVO v březnu letošního roku, jsme jednak zaslali do všech ZO OS KOVO, jednak je zveřejnili v Kováku a stabilně je zpřístupnili na internetových a intranetových stránkách OS KOVO. V práci komise preferujeme jednu hlavní zásadu: prověřit a vyřídit žádosti našich členů v co nejkratším čase od doručení žádosti. Jde nám o to, aby členové dostali sociální podporu v souvislosti s povodní co nejdříve. Vycházíme z principu, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Nechceme se chovat podle praxe některých pojišťoven, kdy na plnění čekají lidé i půl roku. K dnešnímu dni činí celkové suma všech poskytnutých sociálních podpor 187 000 ko-

run. Tyto sociální podpory byly poskytnuty členům v krajích Jihočeském, Plzeňském, Středočeském a Zlínském. Zde se naskýtá jedna úvaha - někteří členové se občas ptají: Co mám z toho, že jsem v odborech? Tady je jedna z odpovědí: Pomoc v případech, kdy se dostanete do potíží. Pomoc nejenom v právních a jiných poradách, ale například i finanční. Počítejte s námi: Pokud budeme uvažovat, že průměrný členský příspěvek v OS KOVO je 130 korun a sociální podpora při povodních v letošním roce činila ve většině případů 17 000 Kč, tak na tuto podporu by musel „průměrný“ člen platit příspěvky téměř 11 let, aniž by z těchto bylo hrazeno cokoli jiného. V této souvislosti je potěšitelné, že v základních organizacích jsou stále členové, kteří nezapomínají na solidaritu vůči ostatním členům, kteří si jsou vědomi, že dnes potřebuje pomoc někdo z OS KOVO a zítra to možná budu já nebo jiný člen naší organizace. Proto i zde na stránkách Kováku chceme poděkovat členům základních organizací Odborového svazu KOVO ze ZO OS KOVO Hodonín a z Bombardier Transportion Czech republic, a. s., z České Lípy, kteří (Pokračování na str. 2) 1

296kovakA 1.9.2006 9:46 Stránka 6

KOVÁK číslo 29 — 8. září 2006/příloha


ZMĚNY V ZÁKONĚ O KOLEKTIVNÍM VYJEDNÁVÁNÍ K 1. 1. 2007 (I.) JUDr. JIŘÍ PODHAJSKÝ, právní odbor OS KOVO

V souvislosti s přijetím zákona č. 262/2006 Sb, zákoníku práce, který nabývá účinnosti dne 1. 1. 2007, byl změněn také další důležitý zákon týkající se odborů, a to zákon upravující kolektivní vyjednávání, tedy zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších zákonů. Tento zákon byl změněn zákonem č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce a který nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2007. Od tohoto dne tedy budou účinné i změny při kolektivním vyjednávání, které jsou popsány v tomto (dvoudílném) seriálu. V první části informujeme o ustanoveních zákona o kolektivním vyjednávání, která byla nahrazena přímo ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce). Jedná se o ustanovení § 2 až 6 stávajícího zákona o kolektivním vyjednávání, která jsou v tomto zákoně zrušena a jsou nahrazena a změněna ustanoveními § 22 až 29 zákoníku práce.

Pojem odborová organizace První, víceméně formální změna je v terminologii označení odborů v rámci pracovněprávních vztahů a kolektivního vyjednávání. Nově, stejně jako v zákoníku práce, bude místo označení příslušný odborový orgán používáno označení odborová organizace, a to jak na úrovni podnikové, tak i na úrovni kolektivní smlouvy vyššího stupně. Proto je potřeba zvýšenou pozornost věnovat i novému označení smluvních stran kolektivní smlouvy.

Vymezení smluvních stran Nově jsou vymezeny i smluvní strany podnikové kolektivní smlouvy na straně zaměstnavatelů, když účastníky kolektivní smlouvy jsou zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů (§ 23 odst. 2 zákoníku práce), a podniková kolektivní smlouva tedy může být uzavřena mezi zaměstnavatelem nebo více zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele (§ 23 odst. 4 zákoníku práce). Znamená to, že nově může jednu podnikovou kolektivní smlouvu na straně zaměstnavatele uzavřít i více zaměstnavatelů. (Na tomto místě je možno doporučit pečlivé prostudování metodické pomůcky OS KOVO ke kolektivnímu vyjednávání podnikových kolektivních smluv (dále jen metodická pomůcka), zaslané všem ZO OS KOVO, a to v části první, kapitole II. článku A.1, o smluvních stranách podnikových kolektivních smluv.)

Předmět kolektivní smlouvy Nově je upraven předmět kolektivní smlouvy v ustanovení § 23 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého je v kolektivní smlouvě možno upravit především mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích (tedy práva zaměstnanců) a práva nebo povinnosti účastníků této smlouvy, tedy zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů a jedné nebo více odborových organizací. Výslovně je stanoveno, že kolektivní smlouva nemůže ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům. Toto ustanovení je zcela nové a doporučuji obsah navrhované kolektivní smlouvy v souvislosti s ním prověřit a případné povinnosti ukládané kolektivní smlouvou jednotlivým zaměstnancům z kolektivní smlouvy vypustit, případně je zakotvit ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, zejména v pracovním řádu zaměstnavatele.

Více organizací u zaměstnavatele Nově je ustanovením § 24 odst. 2 zákoníku práce (proti současnému zákonu č. 120/1990 Sb. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli) řeIV

šena také situace, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací. V takovém případě jedná zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi, přičemž odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak. Jestliže se však odborové organizace neshodnou na společném postupu při jednání o uzavření kolektivní smlouvy, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů u zaměstnavatele. Tato právní úprava má zamezit znemožnění jednání o uzavření kolektivní smlouvy jednou odborovou organizací s menším, mnohdy pouze minimálním počtem členů u zaměstnavatele. Takové situace jsme měli možnost v minulosti zaznamenat i u zaměstnavatelů, u kterých působily základní organizace OS KOVO. Je nezbytné upozornit, že se v případě ustanovení § 24 odst. 2 zákoníku práce jedná o ustanovení, kdy práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů nemohou být upravena odchylně od tohoto ustanovení (§ 363 odst. 2 zákoníku práce).

Závaznost kolektivní smlouvy Nově je také řešena závaznost kolektivní smlouvy. Podle ustanovení § 25 odst. 1 zákoníku práce je kolektivní smlouva závazná pro její účastníky, kterými jsou odborová organizace nebo více odborových organizací a zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů. Podle ustanovení § 25 odst. 2 písm. a) zákoníku práce je však kolektivní smlouva závazná také pro zaměstnavatele, kteří jsou členy organizace zaměstnavatelů, jež uzavřela kolektivní smlouvy vyššího stupně, a pro zaměstnavatele, kteří v době účinnosti kolektivní smlouvy z organizace zaměstnavatelů vystoupili. Doposud je kolektivní smlouva závazná pro zaměstnavatele, za které uzavřela kolektivní smlouvu organizace zaměstnavatelů. Předmětem diskusí pak může být, zda je možné takovou závaznost v kolektivní smlouvě upravit odlišně, když ustanovení § 25 zákoníku práce není vyjmenováno mezi případy uvedenými v § 363 odst. 2 zákoníku práce, kdy práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích nemohou být upravena odchylně od tohoto zákona. Bude tedy záležet na posouzení, zda z povahy ustanovení § 25 odst. 2 písm. a) nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit, jak stanoví ustanovení § 2 odst. 1 zákoníku práce. Na rozdíl od ustanovení § 25 odst. 2 písm. a) zákoníku práce se obdobně jako v současné právní úpravě - stanoví v ustanovení § 25 odst. 2 písm. b) a c) zákoníku práce, že kolektivní smlouva je závazná také pro zaměstnance, za které uzavřela kolektivní smlouvu odborová organizace nebo odborové organizace, a pro odborové organizace, za které uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně odborová organizace (dříve příslušný vyšší odborový orgán - v našich podmínkách Odborový svaz KOVO). Stejně jako doposud je v ustanovení § 24 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni.

Právo zaměstnance na podněty a informace Novým ustanovením je ustanovení § 25 odst. 3 zákoníku práce, podle kterého má zaměstnanec právo předkládat podněty ke kolektivnímu vyjednávání o kolektivní smlouvě a má právo být informován o průběhu tohoto vyjednávání. To, zda podněty zaměstnance buI

296kovakA 1.9.2006 9:45 Stránka 4


dou či nebudou zohledněny v kolektivním vyjednávání, je zcela na orgánu odborové organizace, který za ni v kolektivním vyjednávání vystupuje, případně na zaměstnavateli. Forma informování, podle mého názoru, nesporně bude zvolena podle konkrétních podmínek odborové organizace a zaměstnavatele a jistě nemusí mít individuální charakter vzhledem ke každému zaměstnanci. Je možné zvolit informování prostřednictvím závodního časopisu, vývěsek apod.

Smlouva i na dobu neurčitou Zcela nově je možné podle ustanovení § 26 odst. 1 zákoníku práce uzavřít kolektivní smlouvu nejen na dobu určitou, jako doposud, ale také na dobu neurčitou s výpovědní dobou 6 měsíců, která začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi účastníku kolektivní smlouvy. Nově je také výslovně stanoveno, že je-li ukončení doby účinnosti kolektivní smlouvy vázáno na splnění podmínky, musí kolektivní smlouva obsahovat také údaj o nejzazší době její účinnosti. Je nezbytné upozornit, že se jedná v tomto případě o ustanovení uvedené v § 363 odst. 2 zákoníku práce, kdy práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů nemohou být upravena odchylně od tohoto ustanovení.

Vztah vyšší a podnikové smlouvy Nově je také stanoveno, že podniková kolektivní smlouva je neplatná v té části, která upravuje práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně. I zde je potřeba upozornit, že se jedná v tomto případě o ustanovení uvedené v § 363 odst. 2 zákoníku práce, kdy práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů nemohou být upravena odchylně od tohoto ustanovení.

Kdy je smlouva neplatná Na tomto místě je nezbytné upozornit na skutečnost, že neplatnou by byla i kolektivní smlouva, která svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku, který se na právní

úkony a tedy i na kolektivní smlouvy vztahuje na základě výslovného určení v ustanovení § 18 zákoníku práce. Stejně tak by byly neplatné i části kolektivních smluv, vztahoval-li by se důvod neplatnosti jen na část kolektivní smlouvy, pokud z povahy kolektivní smlouvy nebo z jejího obsahu anebo z okolností, za nichž k ní došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu kolektivní smlouvy. Tato skutečnost vyplývá z ustanovení § 41 občanského zákoníku, který se na kolektivní smlouvy rovněž vztahuje na základě výslovného určení v ustanovení § 18 zákoníku práce.


MZDY V KOVOPRŮMYSLU ZA 1. POLOLETÍ 2006

Kdy se nepoužije občanský zákoník Vzhledem k nové zásadě uplatněné v ustanovení § 4 zákoníku práce, podle kterého se na pracovněprávní vztahy podle zákoníku práce použije občanský zákoník jen tehdy, jestliže to zákoník práce výslovně stanoví, je nezbytné upozornit na speciální ustanovení zákoníku práce § 23 odst. 3, podle kterého kolektivní smlouvu nelze nahrazovat smlouvou podle § 51 občanského zákoníku. Jedná se o to, že účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona. V případě kolektivních smluv tedy nelze tyto kolektivní smlouvy právě takovými „nepojmenovanými“ smlouvami nahradit. Stejně tak se pro kolektivní smlouvu podle ustanovení § 28 zákoníku práce nepoužijí ustanovení § 41a, 42a, 43a, 43b, 43c, 44 a 49 občanského zákoníku. V této souvislosti je nutné zejména zdůraznit, že na uzavírání kolektivních smluv nemohou být použita ustanovení občanského zákoníku o návrzích smluv, přijetí návrhu smlouvy, uzavření smlouvy (§ 43a, 43b, 43c a 44 občanského zákoníku) a ustanovení o tom, že účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit (§ 49 občanského zákoníku). Cílem vynětí těchto ustanovení občanského zákoníku na kolektivní smlouvy je nezpochybnitelnost použití pouze a výhradně zákoníku práce a zákona o kolektivním vyjednávání na proces vyjednávání a uzavírání těchto kolektivních smluv. O změně ustanovení přímo v zákoně o kolektivním vyjednávání bude pojednáno ve druhé části seriálu v příštím čísle časopisu Kovák.

ZMĚNY V PLATBĚ ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ OD 1. ČERVENCE 2006 PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, specialista na zdravotní pojištění

Nařízením vlády č. 513/2005 Sb. bylo rozhodnuto o zvýšení minimální mzdy v roce 2006. Ke zvýšení došlo ve dvou termínech, a to od 1. ledna a od 1. července 2006. Od 1. července 2006 byla minimální mzda zvýšená z částky 7570 Kč na 7955 Kč. Změna ovlivnila platbu zdravotního pojištění v následujících případech. U zaměstnavatelů se ve vztahu ke zdravotnímu pojištění projeví zvýšení minimální mzdy ve třech případech: ● při provádění doplatků do minima u těch zaměstnanců, u nichž je příjem započitatelný do vyměřovacího základu zdravotního pojištění nižší než minimální mzda, a přitom se nejedná o zaměstnance, u kterých minimální vyměřovací základ není stanoven; ● při odvodu pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů, nejedná-li se o zaměstnance, u nichž se za tuto dobu pojistné neodvádí; ● při odvodu pojistného za období neomluvené absence. Ve všech případech musí zaměstnavatel při zúčtování příjmů počítat s navýšením minimální mzdy. Z toho vyplývá, že miniII

mální vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění bude činit 7955 Kč a pojistné vypočtené z této částky bude ve výši 1074 Kč. Osoby bez zdanitelných příjmů - jedná se o osoby s trvalým pobytem na území České republiky, za které není po celý kalendářní měsíc plátcem zdravotního pojištění zaměstnavatel nebo stát, ani ony samy z důvodu výkonu samostatné výdělečné činnosti - jsou povinny od platby za měsíc červenec 2006 platit zdravotní pojištění ve výši 1074 Kč. Splatnost zdravotního pojištění je vždy do 8. dne následujícího měsíce. Ke změně vyměřovacího základu pro výpočet platby zdravotního pojištění u osob samostatně výdělečně činných nedochází. Sdělením Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 261/20065 Sb. ze dne 27. června 2005 byla průměrná mzda za rok 2004 stanovena ve výši 18 035 Kč. Tudíž minimální vyměřovací základ v roce 2006 je zákonem určen jako 50 % z této částky, tj. 9017,50 Kč. Z toho osoby samotně výdělečně činné mají stanovené minimální pojistné v roce 2006 ve výši 1218 Kč. III

296kovakA 1.9.2006 9:45 Stránka 4


dou či nebudou zohledněny v kolektivním vyjednávání, je zcela na orgánu odborové organizace, který za ni v kolektivním vyjednávání vystupuje, případně na zaměstnavateli. Forma informování, podle mého názoru, nesporně bude zvolena podle konkrétních podmínek odborové organizace a zaměstnavatele a jistě nemusí mít individuální charakter vzhledem ke každému zaměstnanci. Je možné zvolit informování prostřednictvím závodního časopisu, vývěsek apod.

Smlouva i na dobu neurčitou Zcela nově je možné podle ustanovení § 26 odst. 1 zákoníku práce uzavřít kolektivní smlouvu nejen na dobu určitou, jako doposud, ale také na dobu neurčitou s výpovědní dobou 6 měsíců, která začíná prvním dnem měsíce následujícího po doručení písemné výpovědi účastníku kolektivní smlouvy. Nově je také výslovně stanoveno, že je-li ukončení doby účinnosti kolektivní smlouvy vázáno na splnění podmínky, musí kolektivní smlouva obsahovat také údaj o nejzazší době její účinnosti. Je nezbytné upozornit, že se jedná v tomto případě o ustanovení uvedené v § 363 odst. 2 zákoníku práce, kdy práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů nemohou být upravena odchylně od tohoto ustanovení.

Vztah vyšší a podnikové smlouvy Nově je také stanoveno, že podniková kolektivní smlouva je neplatná v té části, která upravuje práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než kolektivní smlouva vyššího stupně. I zde je potřeba upozornit, že se jedná v tomto případě o ustanovení uvedené v § 363 odst. 2 zákoníku práce, kdy práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů nemohou být upravena odchylně od tohoto ustanovení.

Kdy je smlouva neplatná Na tomto místě je nezbytné upozornit na skutečnost, že neplatnou by byla i kolektivní smlouva, která svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku, který se na právní

úkony a tedy i na kolektivní smlouvy vztahuje na základě výslovného určení v ustanovení § 18 zákoníku práce. Stejně tak by byly neplatné i části kolektivních smluv, vztahoval-li by se důvod neplatnosti jen na část kolektivní smlouvy, pokud z povahy kolektivní smlouvy nebo z jejího obsahu anebo z okolností, za nichž k ní došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu kolektivní smlouvy. Tato skutečnost vyplývá z ustanovení § 41 občanského zákoníku, který se na kolektivní smlouvy rovněž vztahuje na základě výslovného určení v ustanovení § 18 zákoníku práce.


MZDY V KOVOPRŮMYSLU ZA 1. POLOLETÍ 2006

Kdy se nepoužije občanský zákoník Vzhledem k nové zásadě uplatněné v ustanovení § 4 zákoníku práce, podle kterého se na pracovněprávní vztahy podle zákoníku práce použije občanský zákoník jen tehdy, jestliže to zákoník práce výslovně stanoví, je nezbytné upozornit na speciální ustanovení zákoníku práce § 23 odst. 3, podle kterého kolektivní smlouvu nelze nahrazovat smlouvou podle § 51 občanského zákoníku. Jedná se o to, že účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona. V případě kolektivních smluv tedy nelze tyto kolektivní smlouvy právě takovými „nepojmenovanými“ smlouvami nahradit. Stejně tak se pro kolektivní smlouvu podle ustanovení § 28 zákoníku práce nepoužijí ustanovení § 41a, 42a, 43a, 43b, 43c, 44 a 49 občanského zákoníku. V této souvislosti je nutné zejména zdůraznit, že na uzavírání kolektivních smluv nemohou být použita ustanovení občanského zákoníku o návrzích smluv, přijetí návrhu smlouvy, uzavření smlouvy (§ 43a, 43b, 43c a 44 občanského zákoníku) a ustanovení o tom, že účastník, který uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, má právo od smlouvy odstoupit (§ 49 občanského zákoníku). Cílem vynětí těchto ustanovení občanského zákoníku na kolektivní smlouvy je nezpochybnitelnost použití pouze a výhradně zákoníku práce a zákona o kolektivním vyjednávání na proces vyjednávání a uzavírání těchto kolektivních smluv. O změně ustanovení přímo v zákoně o kolektivním vyjednávání bude pojednáno ve druhé části seriálu v příštím čísle časopisu Kovák.

ZMĚNY V PLATBĚ ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ OD 1. ČERVENCE 2006 PhDr. VÁCLAV VOJKŮVKA, specialista na zdravotní pojištění

Nařízením vlády č. 513/2005 Sb. bylo rozhodnuto o zvýšení minimální mzdy v roce 2006. Ke zvýšení došlo ve dvou termínech, a to od 1. ledna a od 1. července 2006. Od 1. července 2006 byla minimální mzda zvýšená z částky 7570 Kč na 7955 Kč. Změna ovlivnila platbu zdravotního pojištění v následujících případech. U zaměstnavatelů se ve vztahu ke zdravotnímu pojištění projeví zvýšení minimální mzdy ve třech případech: ● při provádění doplatků do minima u těch zaměstnanců, u nichž je příjem započitatelný do vyměřovacího základu zdravotního pojištění nižší než minimální mzda, a přitom se nejedná o zaměstnance, u kterých minimální vyměřovací základ není stanoven; ● při odvodu pojistného za období pracovního volna bez náhrady příjmů, nejedná-li se o zaměstnance, u nichž se za tuto dobu pojistné neodvádí; ● při odvodu pojistného za období neomluvené absence. Ve všech případech musí zaměstnavatel při zúčtování příjmů počítat s navýšením minimální mzdy. Z toho vyplývá, že miniII

mální vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění bude činit 7955 Kč a pojistné vypočtené z této částky bude ve výši 1074 Kč. Osoby bez zdanitelných příjmů - jedná se o osoby s trvalým pobytem na území České republiky, za které není po celý kalendářní měsíc plátcem zdravotního pojištění zaměstnavatel nebo stát, ani ony samy z důvodu výkonu samostatné výdělečné činnosti - jsou povinny od platby za měsíc červenec 2006 platit zdravotní pojištění ve výši 1074 Kč. Splatnost zdravotního pojištění je vždy do 8. dne následujícího měsíce. Ke změně vyměřovacího základu pro výpočet platby zdravotního pojištění u osob samostatně výdělečně činných nedochází. Sdělením Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 261/20065 Sb. ze dne 27. června 2005 byla průměrná mzda za rok 2004 stanovena ve výši 18 035 Kč. Tudíž minimální vyměřovací základ v roce 2006 je zákonem určen jako 50 % z této částky, tj. 9017,50 Kč. Z toho osoby samotně výdělečně činné mají stanovené minimální pojistné v roce 2006 ve výši 1218 Kč. III

296kovakA 1.9.2006 9:46 Stránka 6



ZMĚNY V ZÁKONĚ O KOLEKTIVNÍM VYJEDNÁVÁNÍ K 1. 1. 2007 (I.) JUDr. JIŘÍ PODHAJSKÝ, právní odbor OS KOVO

V souvislosti s přijetím zákona č. 262/2006 Sb, zákoníku práce, který nabývá účinnosti dne 1. 1. 2007, byl změněn také další důležitý zákon týkající se odborů, a to zákon upravující kolektivní vyjednávání, tedy zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších zákonů. Tento zákon byl změněn zákonem č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce a který nabývá účinnosti dnem 1. 1. 2007. Od tohoto dne tedy budou účinné i změny při kolektivním vyjednávání, které jsou popsány v tomto (dvoudílném) seriálu. V první části informujeme o ustanoveních zákona o kolektivním vyjednávání, která byla nahrazena přímo ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákoník práce). Jedná se o ustanovení § 2 až 6 stávajícího zákona o kolektivním vyjednávání, která jsou v tomto zákoně zrušena a jsou nahrazena a změněna ustanoveními § 22 až 29 zákoníku práce.

Pojem odborová organizace První, víceméně formální změna je v terminologii označení odborů v rámci pracovněprávních vztahů a kolektivního vyjednávání. Nově, stejně jako v zákoníku práce, bude místo označení příslušný odborový orgán používáno označení odborová organizace, a to jak na úrovni podnikové, tak i na úrovni kolektivní smlouvy vyššího stupně. Proto je potřeba zvýšenou pozornost věnovat i novému označení smluvních stran kolektivní smlouvy.

Vymezení smluvních stran Nově jsou vymezeny i smluvní strany podnikové kolektivní smlouvy na straně zaměstnavatelů, když účastníky kolektivní smlouvy jsou zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů (§ 23 odst. 2 zákoníku práce), a podniková kolektivní smlouva tedy může být uzavřena mezi zaměstnavatelem nebo více zaměstnavateli a odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi působícími u zaměstnavatele (§ 23 odst. 4 zákoníku práce). Znamená to, že nově může jednu podnikovou kolektivní smlouvu na straně zaměstnavatele uzavřít i více zaměstnavatelů. (Na tomto místě je možno doporučit pečlivé prostudování metodické pomůcky OS KOVO ke kolektivnímu vyjednávání podnikových kolektivních smluv (dále jen metodická pomůcka), zaslané všem ZO OS KOVO, a to v části první, kapitole II. článku A.1, o smluvních stranách podnikových kolektivních smluv.)

Předmět kolektivní smlouvy Nově je upraven předmět kolektivní smlouvy v ustanovení § 23 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého je v kolektivní smlouvě možno upravit především mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích (tedy práva zaměstnanců) a práva nebo povinnosti účastníků této smlouvy, tedy zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů a jedné nebo více odborových organizací. Výslovně je stanoveno, že kolektivní smlouva nemůže ukládat povinnosti jednotlivým zaměstnancům. Toto ustanovení je zcela nové a doporučuji obsah navrhované kolektivní smlouvy v souvislosti s ním prověřit a případné povinnosti ukládané kolektivní smlouvou jednotlivým zaměstnancům z kolektivní smlouvy vypustit, případně je zakotvit ve vnitřních předpisech zaměstnavatele, zejména v pracovním řádu zaměstnavatele.

Více organizací u zaměstnavatele Nově je ustanovením § 24 odst. 2 zákoníku práce (proti současnému zákonu č. 120/1990 Sb. 120/1990 Sb., kterým se upravují některé vztahy mezi odborovými organizacemi a zaměstnavateli) řeIV

šena také situace, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací. V takovém případě jedná zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi, přičemž odborové organizace vystupují a jednají s právními důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzájemné shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak. Jestliže se však odborové organizace neshodnou na společném postupu při jednání o uzavření kolektivní smlouvy, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo více odborovými organizacemi, které mají největší počet členů u zaměstnavatele. Tato právní úprava má zamezit znemožnění jednání o uzavření kolektivní smlouvy jednou odborovou organizací s menším, mnohdy pouze minimálním počtem členů u zaměstnavatele. Takové situace jsme měli možnost v minulosti zaznamenat i u zaměstnavatelů, u kterých působily základní organizace OS KOVO. Je nezbytné upozornit, že se v případě ustanovení § 24 odst. 2 zákoníku práce jedná o ustanovení, kdy práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů nemohou být upravena odchylně od tohoto ustanovení (§ 363 odst. 2 zákoníku práce).

Závaznost kolektivní smlouvy Nově je také řešena závaznost kolektivní smlouvy. Podle ustanovení § 25 odst. 1 zákoníku práce je kolektivní smlouva závazná pro její účastníky, kterými jsou odborová organizace nebo více odborových organizací a zaměstnavatel nebo více zaměstnavatelů. Podle ustanovení § 25 odst. 2 písm. a) zákoníku práce je však kolektivní smlouva závazná také pro zaměstnavatele, kteří jsou členy organizace zaměstnavatelů, jež uzavřela kolektivní smlouvy vyššího stupně, a pro zaměstnavatele, kteří v době účinnosti kolektivní smlouvy z organizace zaměstnavatelů vystoupili. Doposud je kolektivní smlouva závazná pro zaměstnavatele, za které uzavřela kolektivní smlouvu organizace zaměstnavatelů. Předmětem diskusí pak může být, zda je možné takovou závaznost v kolektivní smlouvě upravit odlišně, když ustanovení § 25 zákoníku práce není vyjmenováno mezi případy uvedenými v § 363 odst. 2 zákoníku práce, kdy práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích nemohou být upravena odchylně od tohoto zákona. Bude tedy záležet na posouzení, zda z povahy ustanovení § 25 odst. 2 písm. a) nevyplývá, že se od něj není možné odchýlit, jak stanoví ustanovení § 2 odst. 1 zákoníku práce. Na rozdíl od ustanovení § 25 odst. 2 písm. a) zákoníku práce se obdobně jako v současné právní úpravě - stanoví v ustanovení § 25 odst. 2 písm. b) a c) zákoníku práce, že kolektivní smlouva je závazná také pro zaměstnance, za které uzavřela kolektivní smlouvu odborová organizace nebo odborové organizace, a pro odborové organizace, za které uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně odborová organizace (dříve příslušný vyšší odborový orgán - v našich podmínkách Odborový svaz KOVO). Stejně jako doposud je v ustanovení § 24 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizováni.

Právo zaměstnance na podněty a informace Novým ustanovením je ustanovení § 25 odst. 3 zákoníku práce, podle kterého má zaměstnanec právo předkládat podněty ke kolektivnímu vyjednávání o kolektivní smlouvě a má právo být informován o průběhu tohoto vyjednávání. To, zda podněty zaměstnance buI

KDO RYCHLE DÁVÁ, DVAKRÁT DÁVÁ

Recommend Documents