Kateřina Staňová, RVS-K, 1. ročník
3.12.2005
Silniční cyklistika ( Seminární práce do Historie tělesné kultury ) Historie Vytvoření vozidla, které by ke svému pohonu nepotřebovalo zvířecí sílu, bylo odjakživa lidským snem. Už kolem 2500 př. K. Sumerové vynalézají kolo jako takové. Asi z roku 1350 př. K. pochází kresba nalezená v hrobce egyptského vládce Tutanchamona. Zobrazuje zařízení poháněné odrážením nohou od země. Koncem 15. století Leonardo da Vinci zhotovil první náčrtky bicyklu fungujícího na stejném principu jako kola dnešní ( obr.1 ).
Obrázek 1
Obrázek 2
Ale až o 3 století později Francouz Medé de Sivrac zkonstruoval "rychloběžku" - celeriferu, která seskládala ze dvou pevných kol, jež byla spojena lavičkou. Na takto upraveném stroji seděl jezdec obkročmo a odstrkoval se nohama od země. Nepoužíval se ovšem pro dopravu osob, ale pro potřeby zeměměřičů- měřily se jím vzdálenosti. Navíc mohlo jet pouze rovně vpřed, přední kolo nebylo uzpůsobeno k zahýbaní do stran ( obr. 2 ). Za nejvýznamnějšího průkopníka nových strojů je považován Němec Karl Friederich von Drais z Bádenska, který v roce 1813 zkonstruoval dřevěný samohyb. "Draisina" ( obr. 3 ), jak byl vynález nazván, neměla žádné pedály, pouze dřevěná kola, velmi jednoduché sedlo a primitivní řídítka. Sama myšlenka už byla známa dříve, Drais vynalezl otočné přední kolo ( pomocí oje ), za což získal v roce 1818 patent. Pohyb kupředu byl zajišťován taktéž odrazem nohou od země. Baron Drais na tomto samohybu dokázal urazit15 km za hodinu. Tento vynález dosáhl větší obliby ve Francii než v Německu.
Obrázek 3 1
Kateřina Staňová, RVS-K, 1. ročník
3.12.2005
V roce1863 francouzští bratři Pierre a Ernest Michaux umístili na přední kolo pedály, které jím otáčely a poháněly celý stroj. Aby ovšem cyklista na pedály pohodlně došlápl a aby se zvýšila rychlost, muselo být přední kolo zvětšeno na úkor zadního ( průměr 150 - 200 cm ). Vzniklo ono známé vysoké kolo - “vélocipede“ ( obr. 4 ), který byl skutečným mechanickým dopravním prostředkem a znamenal rozhodný krok kupředu. Na jeho slávě neubralo ani to, že Angličané mu říkali “boneshaker“ - “kostitřas“. Již v roce 1867 se objevilo na pařížské výstavě a již tehdy zde na něm předváděli artisté své akrobatické kousky. Vysoké kolo mělo ovšem své nedostatky. Kromě nesnadného nasedání a sesedání jím byla i jízda z kopce. Kolo nemělo brzdy a cyklista tak mohl řídit svoji rychlost pouze silou svalů na nohách. Vyžadovalo to velkou dávku zručnosti, pokud nechtěl přeletět řidítka. Gumové obruče (samozřejmě ještě ne naplněné vzduchem) získalo kolo v roce 1869.
Obrázek 4
Vzniká první továrna na jízdní kola na světě, Michaux & Lallement. Brzy však vznikaly další, zejména v Anglii. V Anglii však vyráběli velocipédy celokovové, rám z ocelových trubek a kola drátěná. ( Díky tomu, že byly dřevěné loukotě nahrazeny kovovými dráty, podařilo se snížit váhu kola na "pouhých" 25 kilogramů. ) Místo ocelových ráfků začali používat úzkých gumových obručí ( podobných jako dnes např. u kočárků ). Pozn.: V roce 1861 byly vyrobeny 2 velocipédy, v roce 1869 to bylo již 50 000 velocipédů. Roku 1885 se objevil první předchůdce skutečného nízkého kola: "Rover Safety” ( obr. 5 ), vytvořený Williamem Suttonem a Johnem Starleyem. Převratnou změnou na tomto kole bylo posunutí pedálů z předního kola na střed rámu a řetěz, který převáděl sílu na ozubené kolečko na zadním kole. Přední kolo se mohlo opět zmenšit na úroveň zadního. Ovšem přívrženci vysokého kola se nemínili své akrobacie jen tak lehce vzdát, a tak spolu po určitou dobu oba vynálezy soupeřily. Nízkému kolu bylo vyčítáno tření řetězu, které prý jízdu zpomaluje, nebo možnost jeho přetržení. Byly dokonce pořádány závody nízkých a vysokých kol, kde v rychlosti vysoká kola nízká předčila. Snadnějším způsobem jízdy však nakonec zvítězilo kolo nízké. Jeho součásti i rám se dále zdokonalovaly až do dnešní podoby. Byla vynalezena kuličková ložiska a v roce 1888 Ir J. B. Dunlop vyvinul první pneumatiku s nafukovací duší.
Obrázek 5 Na přelomu 19. a 20. století bylo již technické uspořádání bicyklu (tj. stavba rámu, způsob převodu a řízení) podobné jako dnes. Co však tehdejším kolům naprosto chybělo, byly bezpečné brzdy. V té době ještě neexistovala volnoběžka. Převod vedl na pevnou osu zadního kola a otáčeloli se toto kolo, točily se i pedály. 2
Kateřina Staňová, RVS-K, 1. ročník
3.12.2005
Pozn.: Tento typ kola se stal základem i dalších vymožeností - motocyklů. Dokonce ještě před příchodem automobilu zabudovali v roce 1869 francouzští bratři Michauxové do "kostitřasu" jednoválcový parní stroj.
Závody •
Roku 1868 se v Paříži odehrál první cyklistický závod s délkou 1,2 km.
•
Mistrovství světa v cyklistice se pak poprvé uskutečnilo roku 1893 v Chicagu.
•
Na Olympijských hrách se objevila dráhová a silniční cyklistika v roce 1896. Tehdy soutěžili pouze muži. Ženy mají světové šampionáty od roku 1958 a na olympijských hrách se představily v roce až v roce 1984.
•
1.7.1903 se jede první ročník Tour de France, který byl vypsán dvěma novináři Lefévrem a Desrangem. Závod měl šest etap ( 300-500 km ) o celkové délce 2400 km.
•
V roce 1910 byla Tour de France zavedeno do Pyrenejí.
Pozn.: Tehdy tam ještě neexistovaly silnice, jen svážnice pro dříví. Nebyla dovolena cizí pomoc, závodník vše vezl sebou. Oprava pneumatiky trvala zhruba 40 minut... •
Slavný italský etapový závod Giro d’Italia se jezdí od roku 1918. Pravidelně se ho účastní i naši cyklisté.
•
Od roku 1935 se každoročně koná tradiční Španělský etapový závod Vuelta Espaňa.
•
Alternativou k Tour de France se ve východní Evropě stal Závod míru, který se jezdí od roku 1948.
Osobnosti světové cyklistiky •
Fausto Coppi (Itálie), 50. léta; 5x vítěz TdF
•
Eddy Merkx (Belgie), 70. léta; přezdívaný „Kanibal“, 5x vítěz TdF, během 13 let vyhrál 445 závodů z 1582, kterých se zúčastnil ( např. v roce 1971 vyhrál 54 závodů ze 120 ) … zvolen nejlepším cyklistou tisíciletí ( v anketě časopisu Velo ); některé tělesné údaje: hmotnost 75kg, výška 183cm, klidový tep 38/min, max tep 162/min
•
Bernard Hinault (Francie), 80. léta
•
Miguel Indurain (Španělsko), 90. léta; 5x vítěz TdF
•
Marco Pantani (Itálie), 90. léta; skvělý vrchař, zemřel v roce 2004 ve 34 letech ( předávkování )
•
Jeannie Longová (Francie), současnost
•
Lance Armstrong (USA), současnost; 7x vítěz TdF, na TdF se vrátil po překonání rakoviny, obdobné tělesné parametry jeko E. Merkx
•
S. Shimano – zakladatel výroby součástek v Japonsku
•
T. Campagnolo - zakladatel výroby součástek v Itálii 3
Kateřina Staňová, RVS-K, 1. ročník
3.12.2005
Ilustrace 2: Eddy Merkx
Ilustrace 1: Fausto Coppi
Ilustrace 3: Bernard Hinault
Ilustrace 4: Miguel Indurain
Ilustrace 6: Lance Armstrong
Ilustrace 5: Marco Pantani
4
Kateřina Staňová, RVS-K, 1. ročník
3.12.2005
Ilustrace 7: Jeannie Longová
Historie v Českých zemích První kolo bylo přivezeno do Čech z pařížské výstavy už v roce 1867 a v roce 1883 byla založena Česká ústřední jednota velocipedistů. Rok na to začíná vycházet první cyklistický, ale i sportovní časopis v Čechách – Cyklista. Cyklistika je nejstarším sportovním svazem v České republice a jedním z nejstarších ve světovém měřítku. Naši cyklisté vybojovali na mistrovství světa celkem 224 medailí ( 68 zlatých, 66 stříbrných a 90 bronzových ). Na evropském šampionátu pak bylo drahých kovů dohromady 199 ( 42-62-95 ). Málokterý jiný český sportovní svaz se může pochlubit podobnou bilancí. Tady jsou nejdůležitější body historie české cyklistiky: •
1900 - Česká ústřední jednota velocipedistů nebyla přijata v Paříži mezi zakládající členy UCI, neměla totiž dle některých funkcionářů nárok na samostatnost v systému RakouskoUherska.
•
1901 - První historickou medaili na mistrovství světa získal Rudolf Vejtruba na berlínské dráze v královské disciplíně sprintu. Měla stříbrnou hodnotu.
•
1920 - Československá ústřední jednota velocipedistů byla přijata v Antverpách za člena UCI.
•
1948 - Vznikl Závod míru, který značně posílil mezinárodní prestiž naší cyklistiky ve světě.
•
1949 - Jan Veselý se stal naším prvním vítězem Závodu míru.
•
1956 - O první cyklistické medaile na olympijských hrách se postarali v Melbourne v pevném kilometru Fouček, v soutěži tandemů pak Fouček s Machkem. V obou případech šlo o stříbro.
•
1964 - Jiří Daler vyhrál v Tokiu olympijský stíhací závod.
•
2003 - Prvně ve stodvacetileté historii se povedlo českému cyklistovi získat v průběhu jediného roku světové i evropské prvenství ve shodné disciplíně. Stalo se tak ve čtyřech případech: Filip Ditzel (dráha-1 km), Michal Prokop (MTB-fourcross), Jaroslav Kulhavý (MTB-cross country) a Jana Horáková (BMX-Cruiser 19). 5
Kateřina Staňová, RVS-K, 1. ročník
3.12.2005
České osobnosti •
Pavel Padrnos – jezdí v týmu L. Armstronga
•
Ján Svorada
•
Ondřej Sosenka
•
Michal Hrazdíra
•
Jan Hruška
•
Tomáš Konečný
•
Roman Kreuziger
•
Lada Kozlíková
•
Tereza Huriková
Ilustrace 8: Josef Veselý
6
Kateřina Staňová, RVS-K, 1. ročník
3.12.2005
Ilustrace 10: Lada Kozlíková Ilustrace 9: Ján Svorada
Ilustrace 12: Ondřej Sosenka Ilustrace 11: Pavel Padrnos
Disciplíny Silniční závod jednotlivců s hromadným startem: Závod se koná na dlouhé vzdálenosti. Jezdí se na silničních kolech. Vítězí první závodník na cílové pásce. Časovka jednotlivců: Intervalový závod, kdy každý závodník startuje sám. Používají se časovkářské speciály. Vítězí závodník s nejlepším dosaženým časem na dané trati. Etapový závod: Jde většinou kombinací několika závodů jednotlivců s hromadným startem a časovek jednotlivců nebo družstev. Vítězí závodník, který dosáhne nejlepšího součtu časů všech jednotlivých etap. První dvě disciplíny se jezdí na MS A OH.
7
