politiky
■
vědy
■
kultury
■
25 Kč
mimofiádné vydání k volbám
t rend
září 2008
společnosti
1 7. a 1 8 . říjen
Seznam kandidátů ČSSD do Senátu Parlamentu ČR Seznam krajských lídrů ČSSD X V. r o č n í k ❑ v y d á v á S p o l e č n o s t W. B r a n d t a a B. K r e i s k é h o ❑ w w w. i t r e n d . c z
Zájezdov˘ hudebnû zábavn˘ pofiad Dobr˘ veãer, Mr. Swing (v sestavû Arno‰t Lustig – spisovatel, TomበPavka – zpûvák, Radim Uzel – lékafi, Katefiina BroÏová – hereãka, Jifií Krampol – herec a Lucie âerníková – hereãka a zpûvaãka) zaujal publikum v Brnû. Pozdravil jej pfiedseda âSSD Jifií Paroubek. Foto Milo‰ Schmiedberger
Katefiina BroÏová vystupuje v kulturní ãásti pfiedvolebních mítinkÛ âSSD. Foto Milo‰ Schmiedberger
Nejen slovem Ïiv je voliã. Snímek z Telãe Katefiina Lánová.
Foto na titulní stranû: Poslankynû Gabriela Kalábková z Prahy na snímku Milo‰e Schmiedbergera
trend
3
Jifií Paroubek:
Den zmûny a nadûje Krajské a senátní volby se rychle blíÏí. Dne 17. a 18. fiíjna se poprvé odebereme k volebním urnám. Obãané rozhodnou o dal‰ím osudu a smûfiování âeské republiky.
Tyto volby ukáÏí, zda obãané této zemû vy‰lou vládû pod vedením ODS jasn˘ signál, Ïe si jiÏ nepfiejí pokraãování protilidov˘ch reforem. UkáÏí, zda si lidé nepfiejí privatizaci nemocnic, a to jak krajsk˘ch tak dokonce fakultních, zda si nepfiejí platit poplatky za náv‰tûvu lékafie a za léky na receptu: A hlavnû zda si nepfiejí platit vy‰‰í ceny v‰ude, kam se podívají. Také proto jsme první den voleb, tedy 17. fiíjna 2008, symbolicky nazvali „Den zmûny a nadûje“. Souãasná vláda v ãele s ODS postupuje vÛãi drtivé vût‰inû obãanÛ âeské republiky zcela bezohlednû. Nehledí na názor vefiejnosti a zaobírá se jen tím, jak se za kaÏdou cenu udrÏet u moci. Vûfiím, Ïe obãané to dobfie cítí a chápou. Aféra poslance Moravy, kter˘ chtûl vydírat jak svého kolegu ze strany, tak zejména pfies dceru i poslankyni Zelen˘ch Olgu Zubovou, je jen vyvrcholením chyb a trapností, které tato vláda a ODS provádí. Velmi si pfieji, aby obãané mûli trpûlivost jasnû rozli‰it, kdo a jak˘mi metodami tuto zemi spravuje. Aby nerezignovali,
a k volbám skuteãnû pfii‰li. To je jediná cesta, jak dát Mirkovi Topolánkovi ãervenou kartu. Pokud se tak nestane, Mirek Topolánek a jeho strana si to zajisté vyloÏí jako souhlas s pokraãováním dal‰ích tzv. reforem. Souhlas s privatizací nemocnic, privatizací zdravotních poji‰Èoven a nakonec i s privatizací dÛchodového systému. Tato vláda není schopna pro své obãany udûlat nic ani v oblastech, kter˘mi je kaÏd˘ slu‰n˘ a vyspûl˘ stát vÛãi sv˘m obãanÛm povinován. Ne náhodou v tûchto volbách nejvíce mluvíme o zdravotnictví. To je totiÏ názornou ukázkou toho, jak si ODS pfiedstavuje roli státu a kde vidí svou míru povinností vÛãi obãanovi. Garantovaná zdravotní péãe? Kdepak, radûji se rozprodají nemocnice. A to pfiesto, Ïe si v‰ichni povinnû platíme zdravotní poji‰tûní a mûlo by tedy b˘t povinností státu a jeho institucí, garantovat dostupnou zdravotní péãi v‰em. Topolánkova vláda postupnû pfiipravuje jedno asociální opatfiení za druh˘m. SníÏení rodiãovského pfiíspûvku, sníÏení dûtsk˘ch pfiídavkÛ, sníÏení porodného, zpoplatnûní posledního roãníku matefisk˘ch ‰kol, naprosto nedostateãné kompenzace dÛchodÛ po skokovém nárÛstu cen v lednu tohoto roku, které se t˘kalo vûcí bûÏné denní spotfieby, od potravin pfies energie aÏ po bydlení. K tomu v‰emu se v poslední dobû pfiidává pfiipravované prudké zv˘‰ení nájmÛ o desítky procent, pfiichází úvahy o zru‰ení podpory stavebního spofiení, omezení podpory hypoték atd. To v‰e má jedin˘ dÛsledek – sníÏení Ïivotní úrovnû obãanÛ. A to nikoli pro-
to, Ïe by se ekonomika hroutila ãi lidé ménû pracovali. V‰e jen proto, Ïe se tak rozhodla vláda a ODS. Netfieba zdÛrazÀovat, Ïe v zájmu úzké skupiny tûch nejbohat‰ích. Leto‰ní podzimní krajské a senátní volby jsou volby velmi dÛleÏité. Na rozdíl od dfiívûj‰ích krajsk˘ch voleb se ne-
terč bude rozhodovat „jen“ o obsazení tfiinácti hejtmansk˘ch míst a v˘mûnu ve dvaceti sedmi senátních obvodech. Naopak, je to volba mimofiádnû v˘znamná, jejíÏ v˘sledek bude mít zásadní vliv na chod a podobu celé na‰í spoleãnosti. A v tûchto krajsk˘ch volbách neplatí, Ïe napfiíklad hejtmani z ODS jsou nûjakou „jinou“, „lid‰tûj‰í“ a „kamarád‰tûj‰í“ ODS neÏ lidé z vlády Mirka Topolánka. ODS je jen jedna, hejtmani jsou ãleny nejvy‰‰ího stranického vedení, hejtmani spoluvytváfiejí politiku ODS. Hejtmani nesou za zmûny v daních, za zavedení poplatkÛ u lékafie ãi chystané privatizace nemocnic stejnou odpovûdnost, jako Topolánek s Julínkem. Vize sociální demokracie je odli‰ná. Pfiejeme si spoleãnost spravedlivou, solidární jak pro seniory, tak pro mladé rodiny s dûtmi. Jak pro zamûstnance, tak Ïivnostníky a podnikatele. Z bohatství spoleãnosti musí mít prospûch v‰ichni. Tak vypadá spoleãnost solidární a spravedlivá, tak vypadá spoleãnost spokojená. A takovou spoleãnost chce budovat sociální demokracie. BlíÏící se krajské volby jsou
první a bohuÏel asi i poslední ‰ancí, jak aroganci ODS zastavit. Pokud obãané podpofií v krajsk˘ch volbách âSSD a tato strana získá dostatek síly v krajsk˘ch zastupitelstvech, je témûfi jisté, Ïe zastavíme privatizaci krajsk˘ch nemocnic, zru‰íme vybírání poplatkÛ v nich a razantnû se postavíme proti (a zfiejmû i s úspûchem) privatizaci zdravotních poji‰Èoven. Co dále v‰ak povaÏuji za klíãové: pokud nám dají obãané svou dÛvûru a âSSD zvítûzí, zásadnû to ovlivní chování vlády ODS. Ta si bude muset dobfie dvakrát rozmyslet, zda chce pokraãovat v protilidov˘ch reformách, zda chce pomocí daní nadále zvy‰ovat ceny potravin, nájmÛ, bydlení, vodného, energií a dal‰ích, pro kaÏdodenní Ïivot nutn˘ch vûcí. A my budeme mít o to vût‰í sílu va‰e oprávnûné nároky bránit. První den voleb, tedy 17. fiíjen 2008, je skuteãnû Dnem zmûny a nadûje, jak jsme jej nazvali. Abychom v‰ak této zemi a obãanÛm tuto nadûji mohli poskytnout, potfiebujeme podporu vefiejnosti ve volbách.
Státní volební komise urãila losováním pro
âSSD ãíslo
48
4
trend
PROGRAM NADùJE Na‰e principy Stát na stranû lidí Spoleãnost solidarity a motivace Úcta k práci, nulová tolerance k nepoctivosti Férov˘ vztah obãana a státu
Na‰e cíle 1. Vzdûlanostní spoleãnost CeloÏivotní vzdûlávání Dostupnost v‰ech forem vzdûlání Rok bezplatné pfied‰kolní pfiípravy Rozvoj talentÛ, pomoc slab‰ím V˘chova k morálce, tvofiivosti a jazykov˘m znalostem Kvalitní vysoko‰kolské vzdûlání bez ‰kolného Trval˘ rÛst investic do ‰kolství, v˘zkumu a v˘voje
2. Solidární spoleãnost Obrana a rozvoj sociálního státu Státem garantovan˘ dÛchod a vyváÏená penzijní reforma Stop poplatkÛm u lékafie Stop privatizaci nemocnic a zdravotních poji‰Èoven Podpora rodin s dûtmi místo ‰krtÛ Sociální sluÏby dostupné v‰em potfiebn˘m Motivace a pomoc k získání práce
3. Spoleãnost motivace Hospodáfiská politika v dohodû se sociálními partnery Vstfiícnost vefiejn˘ch sluÏeb, úfiady bez korupce Odpovûdnost k Ïivotnímu prostfiedí Více ãisté energie z vlastních zdrojÛ Nebudeme plo‰nû zvy‰ovat danû Stop zdanûní pojistného Progresivní daÀ je spravedlivá a lépe motivuje
4. Regionální klíã ke zmûnû KaÏd˘ získan˘ hlas pfiiblíÏí konec vlády Mirka Topolánka Kraj je stfiedem politiky Program obnovy venkova prioritou Spokojenost pacienta v neziskovém zdravotnictví Zelenou vyuÏití evropsk˘ch penûz Rychl˘ rozvoj dopravy, tepny regionÛ ·ance pro kulturu, sport a turistiku
Volební gulá‰e, jejich nabídka a servírování lidem pfied volbami jsou uÏ neodmyslitelnou veselej‰í souãástí kaÏd˘ch voleb. Tak nebudou chybût ani pfii tûch leto‰ních, podzimních. Krajské komunální volby jsou doslova za dvefimi, jimiÏ se jiÏ zaãíná linout do v‰ech domácností vÛnû volebních gulá‰Û. Namnoze pronikavá a vábivá. VzpomeÀme jenom na schÛzi Strany mírného pokroku v mezích zákona, popisovanou Jaroslavem Ha‰kem, kde pfiedseda této strany naváÏe na svého pfiedfieãníka slovy: „To, co vám slíbil ten pán, vám mÛÏu slíbit taky.“ Do takového gulá‰e se dá zkrátka pfiimíchat leccos a ti, ktefií ho bez rozmyslu „zba‰tili“, mohou brzy zjistit, Ïe za rafinovan˘mi ingrediencemi slov se ve skuteãnosti skr˘vala eroze vefiejn˘ch sluÏeb, ziskuchtivost nahradila vefiejn˘ zájem a bezplatné ‰kolství se pomalu stává prázdn˘m pojmem. Zkrátka z krásn˘ch proklamací zbyl jenom nestraviteln˘ gulá‰. Pfies to by bylo chybou jednodu‰e fiíci „co jste si navafiili, to si snûzte sami“, a mávnout nad komunálními volbami rukou. Pravda, nerozhoduje se v nich o velk˘ch otázkách národní a mezinárodní politiky, o daÀové soustavû, ani o raketov˘ch základnách. Rozhoduje se pfiedev‰ím o praktick˘ch problémech obãanÛ, o obci, v níÏ Ïijí, o tom jak bude fungovat doprava, ‰koly a ‰kolky, kulturní a zdravotní zafiízení, jaká bude dostupnost
sluÏeb a zda jednání úfiedníkÛ, s nimiÏ pfiicházíme kaÏdodennû do styku, bude ãitelné a vstfiícné, nezasaÏené korupcí, nekomplikované byrokracií a zda firmy podílející se na vefiejn˘ch zakázkách budou vybírány v rovné soutûÏi, nikoliv z úradku pfiátel a podivn˘ch známostí. Komunální politika je prostû dÛleÏitá pro kaÏdodenní Ïivot nás, obãanÛ. Proto by nebylo
Gabriela Kalábková:
Volební gulá‰? Prosím ochutnat… moudré ji podceÀovat, ani se nechat svést lacinou vÛní kdejakého volebního gulá‰e. Je totiÏ uÏiteãné vûdût, která strana jenom „mu‰kafií“ hlasy sv˘ch voliãÛ, láká je na rafinované chutû slibÛ- a naopak- která strana hlasÛm voliãÛ pozornû naslouchá. Ano, komunální volby jsou za dvefimi. Volební gulá‰e lákají. Nebojme se vstoupit. Ale ochutnávejme obezfietnû. A nenechme se znechutit. Pfieji vám dobrou chuÈ a ‰Èastnou ruku. Autorka je poslankyní Poslanecké snûmovny Parlamentu âR
trend
5
Senát je kdyÏ… Ústava âeské republiky – po rozdûlení âeskoslovenska na âeskou a Slovenskou republiku – vstoupila v úãinnost 1. ledna 1993 (ústavní zákon ã. 1/1993 Sb.). Uvedla v Ïivot dvoukomorov˘ parlamentní systém sloÏen˘ z Poslanecké snûmovny (200 poslancÛ volen˘ch na 4 roky) a Senátu (81 senátorÛ volen˘ch na 6 let s obmûnou jedné tfietiny z nich po dvou letech). Na rozdíl od voleb do Poslanecké snûmovny se volby do Senátu uskuteãÀují podle zásad vût‰inového systému. V pfiíslu‰ném volebním obvodu je vÏdy zvolen jeden z kandidátÛ – prostû ten, kter˘ obdrÏí nadpoloviãní vût‰inu hlasÛ. Pokud Ïádn˘ z kandidátÛ nezíská nadpoloviãní poãet hlasÛ, uskuteãní se v tomto volebním obvodu 6. den po ukonãení hlasování 2. kolo voleb. V nûm kandidují pouze 2 kandidáti, ktefií v 1. kole získali nejvíc hlasÛ, a zvolen je ten z nich, kter˘ ve 2. kole získal více odevzdan˘ch platn˘ch hlasÛ. Nejv˘znamnûj‰í z pravomoci Senátu je jeho pravomoc zákonodárná, Poslanecká snûmovna mu postupuje návrhy zákonÛ, které schválila. Senát má právo tyto návrhy zákonÛ rovnûÏ
schválit, zamítnout nebo vrátit Poslanecké snûmovnû s pozmûÀovacími návrhy. Zamítne-li Senát návrh zákona nebo vrátí-li jej Poslanecké snûmovnû s pozmûÀovacími návrhy, je nutné nové hlasování Poslanecké snûmovny a souhlas nadpoloviãní vût‰iny v‰ech poslancÛ k tomu, aby byl prosazen pÛvodní návrh. Senát má – stejnû jako Poslanecká snûmovna – pravomoc volit prezidenta republiky, dále schvalovat mezinárodní smlouvy. Mimofiádnû v˘znamné je oprávnûní Senátu pfiijímat na návrh zákonná opatfiení v záleÏitostech, které nesnesou odklad, dojde-li k rozpu‰tûní Poslanecké snûmovny. Mezi dal‰í v˘znamné pravomoci Senátu patfií napfiíklad právo podávat návrhy zákonÛ a dávat souhlas se jmenováním soudcÛ Ústavního soud prezidentem republiky. Senát âeské republiky – na rozdíl od Poslanecké snûmovny – nemÛÏe b˘t rozpu‰tûn. Je tedy garantem stability a nepfietrÏitého v˘konu zákonodárné moci. První volby do Senátu âR byly v listopadov˘ch termínech (15.-16.11. a 22.-23.11.) v roce 1996.¨ (ich)
Opravdové demokracii nestaãí instituení maliãkostí znovu dob˘t svého ce, ona potfiebuje lidí, lidí Ïiv˘ch, tedy listátu a ten stát udrÏet, na‰e poloÏe- dí, vûfiících v poslání svého státu a nároní v Evropû a ve svûtû, v˘voj Evropy v období oãividnû pfiechodném, ukládají nám mnohé tûÏké úkoly ve v‰ech oborech kulturního snaÏení. Nepochybuju, Ïe vykonáváme v‰ecky úkoly, k nimÏ jsme zavázáni svou historií a odkazem pfiedkÛ.
N
T. G. Masaryk: 28. fiíjen
*** Ta rozhodující vût‰ina obãanstva také chápe, Ïe nesmíme v‰ecko ãekat jen od státu a jeho úfiednictva; vedle organizace státní je pfiirozená organizace národÛ, organizace celé kultury a tyto organizace na konec rozhodují i o osudu státu. ***
da, spojen˘ch s ideou; na‰í demokracii nestaãí pouze technické ‰kolení úfiednictva a vojska, na‰e demokracie je mravním úkolem Ïivotním nejen úfiedníkÛ a vojákÛ, n˘brÏ v‰ech rozmysln˘ch obãanÛ a obãanek a v prvé fiadû zástupcÛ obãanstva, jeho vÛdcÛ.
*** Na‰e demokracie musí b˘t zárukou a ochranou v‰eho kulturního snaÏení v oboru technickém a hospodáfiském, v oboru vûd a umûní, mravnosti a náboÏenství. Proto na‰e demokracie musí b˘t stálou reformou, stálou revolucí, ale revolucí hlav a srdcí! Z prezidentova poselství Národnímu shromáÏdûní, vládû a lidu republiky k 10. v˘roãí 28. fiíjna v roce 1928
? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ? ?O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@6K ? O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@6K? ? ?O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@6K? ? ?O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@0M?gI4@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@6K ? ?O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@0M? I4@@@@@@@@@@6K ? O2@@@@@@@@@@@@@@0M I4@@@@@@@@@@6X ? O2@@@@@@@@@@@@0M ?I4@@@@@@@@)K? ? O2@@@@@@@@@@0M I4@@@@@@@6K? ? ?O2@@@@@@@@@0M I4@@@@@@@6K? ? ?O2@@@@@@@@0M? I4@@@@@@@@6X ? ?O2@@@@@@@0M ?I4@@@@@@)X? ? ?O2@@@@@@@0M ?I4@@@@@)X ? ?O2@@@@@@0M? ?I4@@@@)K? ? ?O2@@@@@@0M? ?I'@@@@6X? ? ?O2@@@@@@0M? V'@@@@)X ? W2@@@@@@0M ?V4@@@@)X? ? ?O&@@@@@0M ?I'@@@)X ? ?O2@@@@@0M N@@@@)X? ? ?O2@@@@@0M ?@@@@@1? ? ?O2@@@@@0M ?@@@@L ? ?W2@@@@@0M ?3@@@)X? ? W&@@@@(M ?V'@@@1? ? ?O&@@@@0Y? V'@@@L ? ?O2@@@@0M? ?V'@@1 ? ?W2@@@@(M? N@@@L? ? O&@@@@0Y ?3@@)X ? W2@@@@(M ?N@@@1 ?W&@@@@0Y? 3@@@L? ?? O&@@@(M? N@@@1? ? W2@@@@0Y ?3@@@L ? ?W&@@@(M ?N@@@1 ? W&@@@(Y? 3@@@L? ? ?O&@@@(Y N@@@1? ? @@@@@(Y? ?3@@@L ? @@@@0Y ?N@@@1 ?? @@@@(M 3@@@L? @@@(Y? N@@@1? ? ?W2@@@(Y ?3@@@? ? W&@@@(Y? ?N@@@L ? ?W&@@@(Y @@@1 ? ?7@@@(Y? 3@@@ ? ?@@@(Y N@@@L? ? W2@@@(Y? ?@@@1? ? ?W&@@@(Y ?3@@@? ? ?7@@@(Y? ?N@@@L J@@@(Y 3@@1 ?? ?W&@@@H? N@@@ ? W&@@@5 ?@@@L? ? ?W&@@@(Y ?@@@1? ? W&@@@(Y? ?3@@@? ? ?W&@@@(Y ?N@@@L ? ?7@@@(Y? @@@1 ? J@@@(Y 3@@@ ? ?W&@@@H? N@@@L?hg? W&@@@5 ?@@@1?hg? 7@@@(Y ?3@@@?hg? ?J@@@(Y? ?N@@@?hg? W&@@@H @@@Lhg? ?W&@@@5? 3@@1hg? ?7@@@(Y? N@@@hg? J@@@(Y ?@@@hg? ?W&@@(Y? ?@@@hg? ?7@@@H ?@@@L?hf? J@@@5? ?3@@1?hf? 7@@@H? ?N@@@?hf? ?J@@@5 @@@?hf? ?7@@(Y @@@?hf? J@@@H? @@@?hf? 7@@5 3@@Lhf? ?J@@@H N@@1hf? ?7@@@? ?@@@hf? J@@@5? ?@@@hf? 7@@@H? ?@@@hf? @@@@ ?@@@hf? ?J@@@5 ?@@@hf? ?7@@@H ?@@@hf? ?@@@5? ?@@@hf? ?@@@H? ?@@@hf? J@@@ ?@@@hf? 7@@@ ?@@@hf? @@@5 ?@@@hf? @@@H ?@@@hf? ?J@@@? ?3@@hf? ?7@@5? ?N@@hf? ?@@@H? @@hf? ?@@@ @@hf? ?@@@ @@hf? ?@@@ @@hf? J@@@ @@hf? 7@@@ @@hf? @@@@ @@hf? @@@@ ?J@@hf? @@@@ ?7@@hf? @@@5 ?@@@hf? @@@H ?@@@hf? @@@? ?@@@hf? @@@? ?@@@hf? @@@? ?@@@hf? @@@? ?@@@hf? @@@? ?@@@hf? @@@? ?@@@hf? @@@? ?@@@hf? @@@? ?@@@hf? @@@? ?@@@hf? @@@? ?@@@hf? @@@? J@@@hf? @@@? 7@@@hf? @@@L @@@5hf? @@@@ @@@Hhf? @@@? @@@?hf? @@@1 @@@?hf? @@@@ ?J@@@?hf? @@@@ ?7@@@?hf? 3@@@ ?@@@@?hf? N@@@ ?@@@5?hf? ?@@@L? ?@@@H?hf? ?@@@1? ?@@@hg? ?@@@@? ?@@@hg? ?3@@@? J@@@hg? ?N@@@? 7@@@hg? @@@? ?@ @@@5hg? @@@? ?J@@@Hhg? @@@L ?7@@@?hg? @@@1 ?@@@@?hg? @@@@ ?@@@5?hg? 3@@@L? J@@@H?hg? N@@@1? 7@@@ ? ?@@@@? @@@5 ? ?@@@@? ?J@@@H ? ?3@@@? ?7@@@? ? ?N@@@L ?@@@5? ? @@@1 J@@@H? @@@@ 7@@@ ?? @@@@ @@@5 ? @@@@ @@@H ? 3@@@ @@@? ? N@@@L? ?J@@@? ? ?@@@1? ?7@@5? ? ?@@@@? ?@@@H? ? ?3@@@? J@@@ ? ?N@@@? 7@@@ ? @@@? ?O2@6K @@@5 ? @@@?he?O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@6K @@@H ? @@@LhW2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@6K @@@? ? @@@1g?W&@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@6X @@@? ? @@@@gW&@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@)X? ?J@@5? ? @@@@f?W&@@@@@0M ?I4@@@@@)X ?7@@H? @@@@f?7@@@(M? ?I'@@@@)X? ?@@@ ?? @@@@fJ@@@(Y V'@@@@)X ?@@@ ? @@@@f7@@@H? ?V'@@@@)X? ?@@@ ? O2@@@@@@6Kf@@@@f@@@5 V'@@@@)X J@@@ ? O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@L??J@@@H ?V'@@@@)X? 7@@@ ? O2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@)KO&@@@? V'@@@@1? @@@5 ? ?W2@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@? ?V'@@@@? @@@H ? O&@@@@@@@@@@@@0Me?I4@@@@@@@@@@@@@@@@L N@@@@L @@@? ? ?@@@@@@@@@0M ?@@@@@@@@@@)K? ?3@@@1 @@@? ? J@@@@@@0M? ?@@@@@@@@@@@@6X? ?N@@@@ @@@? 7@@@(M ?@@@e@@@@@@@@)K @@@5 ?J@@@? ?? @@@@H? J@@@e@@@@@@@@@@@6K? ?J@@@H ?7@@@? ? @@@5 7@@@?J@@@?I'@@@@@@@6K? ?7@@@? ?@@@5? ? @@@? @@@5?7@@@??V4@@@@@@@@@6K J@@@5? ?@@@H? ? @@@1 @@@H?@@@@?fI4@@@@@@@@6K ?W&@@(Y? ?@@@ ? @@@@L? ?J@@@??@@@5?gI4@@@@@@@@@6K?hfW&@@@H ?@@@ ? @@@@)X ?7@@@??@@@H?hI4@@@@@@@@@@@@6Kg?O&@@@5? @?g?@@@ ? 3@@@@)X? J@@@5?J@@@hf?I4@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@@(Y? @?g?@@@ ? V'@@@@)K ?W&@@@H?7@@@ ?I4@@@@@@@@@@@@@@@@@@@(Y ?@@@ ? ?V'@@@@@6X W&@@@5e@@@5 ?I4@@@@@@@@@@@@@@(Y? J@@@ ? N@@@@@@)K?hf7@@@(Ye@@@H ?I4@@@@@@@@@0Y 7@@@ ? ?@@@@@@@@6K?he@@@@H??J@@@? ?I4@0M @@@@ ? I'@@@@@@@6K?f?O2@@@@5e?7@@@? @@@5 ? ?V4@@@@@@@@6K?O2@@@@@@(Ye?@@@5? @@@H ? ?I4@@@@@@@@@@@@@@@@(Y?e?@@@H? @@@? ? ?I4@@@@@@@@@@@@@0YfJ@@@ @@@? ? ?I'@@@@@@@@@0Mg7@@@ @@@? ? V4@@@@@@0Mh@@@5 @@@? ? @@@H @@@? ? ?J@@@? @@@? ? ?7@@@? @@@? ? ?@@@5? @@@? ? J@@@H? ?J@@@? ? 7@@@ ?7@@@? ? @@@5 ?3@@@? ? ?J@@@H ?N@@@? ? ?7@@@? @@@? ? ?@@@@? @@@? ? ?@@@5? ?J@@@? ? J@@@H? ?7@@@? ? 7@@@ ?@@@@? ? @@@@ ?@@@@? ? @@@5 ?@@@@? ? @@@H ?3@@@? ? ?J@@@? ?N@@@? ? ?7@@@? @@@? ? ?@@@5? @@@? ? ?@@@H? @@@? ? J@@@ @@@? ? 7@@5 @@@? ? ?J@@@H @@@? ? ?7@@@? @@@? ? ?@@@@? @@@? ? ?@@@5? @@@? J@@@H? ?@@? @@@? ?? 7@@5h?O2@@@@? @@@? ? ?J@@@YO2@@@@@@@@@@@@@? ?@ ?@@? @@@? ? ?7@@@@@@@@@@@@@@@@@@5? @@@? ? ?@@@@@@@@@@@@@@@@@@(Y? @@@? ? ?@@@@@@@@@@@@@@@@@(Y @@@? ? ?3@@@0M?fW@@@@(Y? @@@? ? ?V40M?f?W&@@@(Y @@@? ? W&@@@(Y? @@@? ? ?W&@@@(Y @@@? ? W&@@@(Y? @@@? ? ?W&@@@(Y @@@? ? ?7@@@(Y? @@@? ? J@@@(Y @@@L ? ?W&@@(Y? @@@1 ? ?7@@(Y @@@@ ? J@@@H? @@@@ ? ?W&@@5 @@@@ ? W&@@(Y @@@@ ? 7@@@H? 3@@@ ? ?J@@@5 N@@@ ? W&@@(Y ?@@@ ? ?W&@@@H? ?@@@ ? ?7@@@5 ?@@@L? ? ?@@@(Y ?@@@1? ? J@@@H? ?@@@@? ? 7@@@ ?@@@@? ? ?J@@@5 ?@@@@? ? ?7@@@H ?3@@@? ? ?@@@@? ?N@@@? ? ?@@@5? @@@L ? ?@@@H? @@@1 ? J@@@ @@@@ ? 7@@@ @@@@ ? @@@5 3@@@ ? @@@H N@@@ ? @@@? ?@@@ ? @@@? ?@@@ ? @@@? ?@@@ @@@? ?@ ?@@@@@ ?? ?J@@@? ?@ ?@@@@@ ? ?7@@@? ?@@@@@ ? ?@@@@? ?@0M ? ?@@@@? O)X? ?@@@5? O2@@1? ?? ?@@@H? O2@@@@6X W2@@@@@? ? ?@@@ O2@@@@@@@1 ?W&@@@@@5? ? ?@@@ O2@@@@@@@@@@L? O&@@@@@0Y? ?@@@ O2@@@@@@@@@@@@1? O2@@@@@0M? ?? ?@@@ O2@@@@@@(Me?@@@@? O2@@@@@(M? ? ?@@@ O2@@@@@@@0Y?e?@@@@L W2@@@@@@0Y ? ?@@@ O2@@@@@@@0M?f?3@@@1 ?O&@@@@@0M ? ?@@@ O2@@@@@@@0M?g?N@@@@ ?W2@@@@@0M ? ?@@@ W2@@@@@@@0M?he@@@@L? O&@@@@(M ? ?@@@ ?O&@@@@(M? 3@@@1? O2@@@@@0Y? ? ?@@@ W2@@@@@@0Y N@@@@? O2@@@@@0M? ? ?@@@ ?W&@@@@@0M ?@@@@? W2@@@@@(M? ? ?@@@L? O&@@@@0M ?3@@@L ?O&@@@@@0Y ? ?@@@1? W2@@ ?O2@@@@@(M ?N@@@1 ?W2@@@@@0M ? ?@@@@? 7@@@ ?O2@@@@@@0Y? @@@@ O&@@@@(M ? ?3@@@? ?J@@@@ ?O2@@@@@@0M? 3@@@ O2@@@@@0Y? ? ?N@@@? W&@@@@ O2@@@@@@@0M? N@@@L? O2@@@@@(M? ? @@@? 7@@@@@L? ?O2@@@@@@@@0M? ?@@@1? W2@@@@@@0Y ? @@@? ?J@@@@@@1? W2@@@@@@@@@0M? ?@@@@? ?O&@@@@@0M ? @@@L W&@@@@@@@? 7@@@@@@@0M ?3@@@? ?O2@@@@@0M ? @@@1 7@@@@@@@@? ?J@@@@@@0M ?N@@@L ?O2@@@@@(M ? 3@@@ ?J@@@(M?@@@L ?7@@@@0M @@@1 ?W2@@@@@@0Y? ? N@@@ ?7@@@He@@@1 ?@@@@? @@@@ O&@@@@@0M? ? ?@@@L? J@@@5?e@@@@ ?@@@5? @@@@ W2@@@@@0M? ? ?@@@)X ?W&@@(Y?e3@@@ J@@@H? @@@@L? ?O&@@@@(M? ? ?3@@@1 ?7@@@HfN@@@ 7@@@ 3@@@1? ?O2@@@@@0Y ? ?N@@@@ J@@@@?f?@@@L?hf@@@5 N@@@@? ?O2@@@@@0M ? 3@@@ 7@@@5?f?@@@1?he?J@@@H ?@@@@?hf?W2@@@@@(M ? N@@@L? ?J@@@(Y?f?@@@@Lhe?7@@@? ?@@@@?hfO&@@@@@0Y? ? ?@@@)X ?7@@@Hg?3@@@1he?@@@@? ?@@@@?h?W2@@@@@@(M? ? ?3@@@1 J@@@5?g?N@@@@L?hJ@@@@? ?@@@@LhO&@@@@@@0Y ? ?N@@@@L? 7@@@H?h3@@@1?h7@@@5? ?3@@@1gW2@@@@@@0M ? 3@@@)X @@@5heN@@@@Lh@@@@H? ?N@@@@f?O&@@@@@0M ? V'@@@1 ?J@@@Hhe?@@@@1g?J@@@5 @@@@eW2@@@@@@(M ? ?N@@@@L?hf?7@@@?he?3@@@@L?f?7@@@H @@@@?O&@@@@@@0Y? ? 3@@@1?hfJ@@@5?he?V'@@@1?f?@@@5? @@@@@@@@@@@0M? ? N@@@@?hf7@@@H?hfN@@@@LfJ@@@H? @@@@@@@@@0M? ? ?3@@@Lhe?J@@@5 ?@@@@1f7@@@ @@@@@@@(M? ? ?N@@@1he?7@@@H ?3@@@@L?e@@@@ @@@@@@0Y ? @@@@L?hJ@@@5? ?V'@@@)X?J@@@5 ? 3@@@1?h7@@@H? V'@@@1?7@@@H ? V'@@@?h@@@5 ?N@@@@?@@@5? ? ?N@@@Lg?J@@@H @@@@@@@@H? ? @@@)X?f?7@@@? 3@@@@@@@ ? @@@@1?fJ@@@5? V'@@@@@@ ? 3@@@@?f7@@@H? ?N@@@@@@ ? V'@@@Le?J@@@5 3@@@@@ ? ?N@@@)X??7@@@H N@@@@5 ? 3@@@1??@@@5? ?3@@@H ? N@@@@??@@@H? ?V4@@? ? ?3@@@@@@@@ ? ?N@@@@@@@5 ? 3@@@@@@H ? V'@@@@@? ? ?N@@@@@? ? 3@@@@? ? N@@@5? ? ?@@0Y? ? ? ? ? ? ? ? ?
6
trend
Jaké má sociální demokracie pfiedpoklady pfiikládala volbám do zastupitelstev krajÛ ponûkud men‰í v˘znam neÏ volbám do PoslaneZatímco ve volbách do Pocké snûmovny. Ukazuje se, Ïe slanecké snûmovny je âSSD budovat âSSD jako volební velmi úspû‰nou stranou (za stranu primárnû soustfiedûnou 12 let volby dvakrát vyhrála, na celorepublikové volební kládvakrát skonãila jako druhá ní do Poslanecké snûmovny nejsilnûj‰í strana), ve volbách a podceÀování budování plnodo krajsk˘ch zastupitelstev, hodnotného vnitrostranického podobnû jako v komunálních Ïivota na niωích organizaãních volbách i do Senátu za sv˘m úrovních sice mÛÏe pfiiná‰et úshlavním konkurentem ODS zapûchy ve volbách do Parlamenostávala. tu, ale stûÏí ve volbách na krajV r. 2000 skonãila tehdy ské a komunální úrovni. vládní âSSD v celkovém poãtu získan˘ch hlasÛ (14.7 %) daleko za KSâM (21,4 %), âtyfikoalicí (22,9 %) a vítûznou ODS (23,8 %). V r. 2004 – opût jako vládní strana - skonãila aÏ tfietí se ziskem 14,3 % hlasÛ za dru■ Sociální demokracie hou KSâM (19,7 %) a opût víjde poprvé tûznou ODS (36,4 %). do krajsk˘ch voleb Chceme-li identifikovat hlavz opozice ní pfiíãinu dosavadních neúspûLeto‰ní volby do krajsk˘ch chÛ âSSD v krajsk˘ch volbách, zastupitelstev mohou b˘t prvnízjevnû zde sehrál rozhodující roli fakt, Ïe âSSD byla v dobû, mi, ve kter˘ch má âSSD ‰anci kdy se konaly tyto volby, vládní na v˘razn˘ úspûch. Dosavadní stranou. Jak se ukazuje, i ve vy- pfiedvolební v˘zkumy STEM pro âSSD a následné anal˘zy potvrspûl˘ch demokraciích vládní zují, Ïe pokud jde o celorepubstrany vût‰inou prohrávají ve likov˘ zisk hlasÛ, âSSD mÛÏe volbách na niωích komunáldosáhnout srovnatelného v˘ních úrovních a vítûzí strany sledku s ODS a dokonce vyhrát. v opozici. Za poráÏkami âSSD lze ale vysledovat i nûkteré dal- Rozhodující budou, samozfiejmû, v˘sledky v jednotliv˘ch kra‰í faktory: opoziãnû smluvní jích, resp. zisk mandátÛ zaruzpÛsob vládnutí v letech 1998–2002, kter˘ pfiinesl zvlá‰- ãujících volbu hejtmanÛ a radtû velk˘ úspûch mimo-opoziãnû ních za âSSD. smluvním stranám (âtyfikoalici Jaké jsou pfiedpoklady a faka KSâM); tory volebního úspûchu âSSD v leto‰ních krajsk˘ch volbách? dále pfietrvávající spory v âSSD v dÛsledku neúspû‰né Pfiednû âSSD mÛÏe poprvé prezidentské volby v r. 2003 nahrát fakt, Ïe je dominující a rozdíln˘ch názorÛ na vstup stranou opozice; a taková straâSSD do koalice s men‰ími na má zpravidla v krajsk˘ch pravo-stfiedov˘mi stranami po volbách vût‰í ‰ance na vítûzství volbách v r. 2002. (Tyto spory neÏ dominující vládní strana. nakonec pfiispûly i k hofiké po- âSSD je dnes opoziãní stranou ráÏce âSSD ve volbách do Evs nejsilnûj‰í voliãskou podporopského parlamentu v ãervnu rou, nejsilnûj‰í vládní strana – ODS za ní jiÏ nûkolik mûsícÛ 2004.) Koneãnû dal‰í v˘znamn˘ fak- zaostává zhruba o 4 - 8 protor volebních neúspûchÛ âSSD centních bodÛ. Anal˘zy voliãské podpory stran v jednotlibyl, Ïe tehdej‰í vedení strany
❏ O TO N OVOTN¯
analýza
v˘ch krajích ukazují, Ïe âSSD v˘raznû vede ve v‰ech moravsk˘ch krajích a minimálnû v polovinû ãesk˘ch krajÛ. Je pfiitom dÛleÏité, Ïe velmi podobná ãísla nacházíme jak v pfiípadû deklarované podpory ve volbách do Poslanecké snûmovny, tak ve volbách do krajsk˘ch zastupitelstev. Pokud by se volby do krajsk˘ch zastupitelstev konaly na pfielomu ãervna a ãervence, âSSD by celorepublikovû zvítûzila s 35 % pfied ODS s 25 % získan˘ch hlasÛ. Tento volební v˘sledek je v‰ak dosaÏiteln˘ pfii velmi vysoké volební úãasti – kolem 80 % - a ta je zcela nepravdûpodobná. PfiipomeÀme si, Ïe volební úãast v minul˘ch krajsk˘ch volbách byla 30 % a dnes deklaruje kategoricky volební úãast zhruba stejn˘ podíl potenciálních voliãÛ. Av‰ak i pfii takto nízké volební úãasti by âSSD mohla celkovû zvítûzit zhruba s náskokem 4 % pfied ODS, pokud by se do termínu voleb souãasné preference obou stran nezmûnily. Prvním pfiedpokladem volebního vítûzství âSSD je udrÏovat si dostateãnû velk˘ náskok ve voliãské podpofie pfied ODS, kter˘ by neohrozil její celkové vítûzství i pfii pfiedpokládané nízké volební úãasti.
potenciálem mezi voliãi, ktefií její volbu pfiímo nevyluãují (cca 50 %). Pro srovnání: volbu ODS dnes nevyluãuje pouze 31% potenciálních voliãÛ, resp. kategoricky vyluãuje 44 % voliãÛ; volbu âSSD kategoricky vyluãuje jen 24 % voliãÛ. Problém ov‰em je, Ïe právû mezi potenciálními voliãi âSSD je tradiãnû men‰í ochota úãastnit se voleb a zvlá‰tû do krajsk˘ch zastupitelstev neÏ mezi voliãi ODS. KdyÏ vezmeme aktivní ãást voliãské populace ochotnou chodit k volbám (asi 80 %), tak zatímco mezi voliãi âSSD deklaruje kategorickou ochotu úãastnit se krajsk˘ch voleb 32 %, mezi voliãi ODS je jich 37 % a mezi voliãi KSâM dokonce 43 %. Potû‰itelné ov‰em je, Ïe kategorická ochota zúãastnit se krajsk˘ch voleb mezi voliãi âSSD od zaãátku roku vzrostla o 8 procentních bodÛ. Druh˘m pfiedpokladem volebního vítûzství âSSD je tedy zmobilizovat k volební úãasti ■ âSSD potfiebuje, aby co nejvíce potenciálních voliãÛ, a pfiedev‰ím co nejvíce tradiãti, jejichÏ zájmy hájí, ních voliãÛ âSSD. Otázkou je, k volbám pfii‰li jak˘mi prostfiedky je moÏné Dostateãná volební úãast je zmobilizovat vefiejnost k vysonejdÛleÏitûj‰ím faktorem voleb- ké, ve srovnání s minulostí ního úspûchu âSSD. Obecnû k nadstandardní volební úãasti. platí, Ïe ãím vy‰‰í je volební ■ Lidé musí vûdût, kdy úãast, tím na tom vyhrávají mají jít volit... v‰echny strany, ale nejvíce ta, Pfiedev‰ím je tfieba zvy‰ovat které má v dané chvíli nejvût‰í voliãskou podporu a je celkovû povûdomí vefiejnosti o termínu nejpfiijatelnûj‰í stranou. Tako- konání voleb. Je potû‰itelné, Ïe vou stranou je dnes âSSD s nej- s blíÏícím se termínem krajsk˘ch voleb se znalost tohoto vût‰í deklarovanou voliãskou termínu zvy‰uje. JestliÏe je‰tû podporou do Poslanecké snûv lednu vûdûlo o konání krajmovny i do krajsk˘ch zastupitelstev a se zdaleka nejvût‰ím sk˘ch voleb tento rok pouze
trend
7
pro úspûch ve volbách do zastupitelstev krajÛ 43 % populace, pak na pfielomu ãervna a ãervence jiÏ o nûm vûdûlo 63 % dospûlé populace. Potû‰itelné rovnûÏ je, Ïe voliãi âSSD patfií k nejinformovanûj‰ím a nezaostávají za voliãi ODS (shodnû 71 % voliãÛ âSSD i voliãÛ ODS zná termín, kdy se konají krajské volby).
■ ...a co o v˘sledku rozhoduje Nelze ov‰em zapomínat na mnohé dal‰í faktory, které budou koneãné v˘sledky krajsk˘ch voleb ovlivÀovat. Pfiedev‰ím je tfieba vûdût, podle ãeho se budou voliãi u volebních uren rozhodovat. Nejvíce voliãÛ (42 %) deklaruje, Ïe se bude rozhodovat podle volebního programu. V souãasné dobû sice povaÏuje nejvíce voliãÛ za nejlep‰í program âSSD, ale jen s mírn˘m náskokem 5 p.b. pfied ODS. Naopak Ïádnou v˘hodu nemá âSSD pfied ODS, pokud jde o hodnocení kandidátÛ do krajsk˘ch zastupitelstev. Zhruba stejn˘ podíl voliãÛ povaÏuje za nejlep‰í kandidáty âSSD i kandidáty ODS. Podle kandidátÛ se bude rozhodovat asi 1/3 voliãÛ. Je také tfieba vzít v úvahu, Ïe zatím stále mnoho voliãÛ pfiiznává, Ïe nemá na volební programy stran a jejich kandidáty Ïádn˘ názor, coÏ je pro âSSD velká v˘zva, aby v probíhající volební kampani svÛj program a vlastní kandidáty je‰tû úãinnûji prezentovala. Nicménû lze pfiedpokládat, Ïe ti voliãi, ktefií nedospûjí k vyhranûnému názoru na volební program stran ãi jejich kandidáty a úãastní se voleb, budou volit dle stranického dresu. K faktorÛm zvy‰ujícím ‰ance na vítûzství âSSD patfií pfiedev‰ím tyto momenty: • 3/4 voliãÛ napfiíã politick˘mi stranami pfiiznává, Ïe na jejich volební rozhodování bude
mít vliv hodnocení dosavadní ãinnosti souãasné vlády. Vzhledem k tomu, Ïe ãinnost Topolánkovy vlády je dnes hodnocena, pfiedev‰ím s probíhající reformou vefiejn˘ch financí, mimofiádnû kriticky, zvy‰uje se zde ‰ance podpory opoziãních stran a pfiedev‰ím âSSD. Pfiitom je dÛleÏité, Ïe jsou to v nadstandardní mífie právû voliãi âSSD, u kter˘ch bude hrát toto hodnocení vlády dÛleÏitou roli. • Ve spoleãnosti existuje relativnû vysoká motivace volit âSSD (48 %) pfii vûdomí, Ïe ODS má dnes v zemi pfiíli‰ dominantní postavení. Takto je motivováno 85 % voliãÛ âSSD, 53 % voliãÛ KSâM, více jak 2/5 voliãÛ Strany zelen˘ch a 1/3 voliãÛ KDU-âSL. âSSD by se tedy mûla voliãÛm pfiedstavovat mj. jako strana, která jediná je schopná dnes oslabit pfiíli‰nou dominaci ODS ve státû, pokud jí dají voliãi ‰anci. • Jasná vût‰ina voliãÛ v‰ech stran (minimálnû 60 %) deklaruje, Ïe vládou provádûná reforma vefiejn˘ch financí musí patfiit k nejdÛleÏitûj‰ím tématÛm leto‰ních krajsk˘ch voleb. A je to pfiedev‰ím tato reforma, která je v fiadû sv˘ch oblastí, jak jsme jiÏ pfiipomnûli, vnímána velkou vût‰inou spoleãnosti kriticky. • Ochotu jít k volbám do krajsk˘ch zastupitelstev a volit âSSD s cílem podpofiit její zámûr zru‰it nûkterá opatfiení vládní reformy vefiejn˘ch financí deklaruje 41 % voliãÛ a vysoce nadstandardní podíl voliãÛ âSSD (82 %). Ochotn˘ch volit âSSD je v‰ak za takov˘ch okolností i relativnû velk˘ podíl voliãÛ KDU-âSL, Strany zelen˘ch a stran nezastoupen˘ch v parlamentu (shodnû aÏ 1/4). Tato zji‰tûní prokazují správnost zvolené strategie âSSD do krajsk˘ch voleb – soustfiedit se
v prvé fiadû na nepopulární opatfiení reformy vefiejn˘ch financí. • âSSD by mûla deklarovat jasnû závazek, Ïe chce zru‰it v‰echny poplatky ve zdravotnictví zavedené od 1. 1. 2008, a to i v pfiípadû, Ïe by vláda osvobodila od poplatkÛ nûkterou ze sociálnû ohroÏen˘ch skupin. Tento závazek by motivoval aÏ 55 % voliãÛ k volbû âSSD, resp. 9 z 10 voliãÛ âSSD a minimálnû 1/3 voliãÛ KDU-âSL a Strany zelen˘ch. • I následující závazky âSSD v krajsk˘ch volbách motivují k její volbû vût‰inu ãi minimálnû polovinu potenciálních voliãÛ: - Nedopustit privatizaci fakultních a dal‰ích krajsk˘ch nemocnic (65 %); - nedopustit privatizaci zdravotních poji‰Èoven; - nepodpofiit umístûní amerického radaru v Brdech (58 %); - usilovat o znovuzavedení progresivního zdanûní (zru‰ení rovné danû); - nedopustit zavedení ‰kolného na vysok˘ch ‰kolách (54 %); - zabránit zpoplatnûní posledního roãníku matefisk˘ch ‰kol (51 %).
v‰e klape, a proto v nich není tfieba nic moc mûnit“.
■ ·ance na vítûzství âSSD âSSD proto musí ve volební kampani v potenciálních voliãích zvy‰ovat vûdomí o tom, Ïe vedoucí politici ODS v krajích (hejtmani) jsou propojeni na centrální politiku, mají stejnou míru zodpovûdnosti za kontroverzní vládní kroky. ·anci na vítûzství âSSD posiluje i dosavadní hodnocení volebních kampaní do krajsk˘ch voleb u jednotliv˘ch stran. Celkovû nejhodnotnûj‰í a nejsrozumitelnûj‰í se zatím jeví kampaÀ âSSD. Volební ‰ance jednotliv˘ch stran bude tedy nakonec urãovat to, nakolik a jak se dokáÏí voliãÛm zviditelnit. âervnová zji‰tûní agentury STEM prokazují, Ïe kampaÀ „ODS mínus“ pfiispívá k sniÏování voliãské podpory ODS. Tuto kampaÀ zaznamenalo doposud 36 % voliãÛ a celkovû u 29 % pfiispûla k tomu, Ïe se sníÏila dÛvûryhodnost ODS; u voliãÛ âSSD to byla polovina a mezi voliãi KDU-âSL a Strany zelen˘ch ãtvrtina. Negativní kampaÀ „ODS mínus“ tedy zjevnû posiluje pfiedvolební pozici âSSD. Ale jak prokázaly skupinové rozhovory s potenciálními voliãi âSSD provádûné po celé republice, rozhodujícím pfiedpokladem volebního úspûchu âSSD bude, nakolik se dokáÏe zviditelnit prostfiednictvím pozitivních témat, primárnû celorepublikov˘ch a komplementárnû krajsk˘ch.
Politiku ODS na krajské úrovni povaÏují za lep‰í neÏ na vládní úrovni 2/3 obãanÛ. Tento názor zastává vût‰ina stoupencÛ v‰ech stran, vãetnû sympatizantÛ âSSD (60 %). I kdyÏ 59 % voliãÛ povaÏuje krajské politiky ODS za zodpovûdné i za centrální politiku vlády, pfiesto si Autor je vedoucím Politickotémûfi 3/4 obãanÛ myslí, Ïe poanalytického oddûlení âSSD litici ODS v krajích jsou pfiece jen lep‰í neÏ vládní; myslí si to dokonce i 70 % voliãÛ âSSD. Rizika je tfieba vidût pfiedev‰ím v pfiíli‰ nízké volební úãas- Pfií‰tí, 8. ãíslo Trendu, ti nebo v sázce na „osvûdãené politiky“, kdy si mnoho obãanÛ vyjde mÛÏe fiíct, Ïe „na úrovni krajÛ v fiíjnu 2008
8
trend
Alena GajdÛ‰ková:
Leto‰ní volby do Senátu jsou velmi dÛleÏité ● Je senátor více politikem státu, má pfiece mandát v horní komofie Parlamentu âR, nebo jak˘msi ombudsmanem obvodu, kde jej obãané zvolil? V jakém pomûru jsou tyto dvû funkce obsaÏeny v jeho ãinnosti, co v nich mÛÏe a nemÛÏe zajistit?
Má-li mít Senát smysl a chce-li senátor obhájit vícekrát svÛj mandát, pak musí b˘t obojí. Plyne to z postavení, které má Senát v ústavním systému i z charakteru senátních voleb. Podstatná kompetence Senátu je v oblasti mezinárodních smluv, volbû prezidenta, kde má stejnou váhu jako Poslanecká snûmovna, ve volbû ústavních soudcÛ a je jedinou ústavní institucí, která má moÏnost podat návrh na stíhání prezidenta pro velezradu. V samotném legislativním procesu mají vût‰í vliv na podobu zákonÛ vláda a Snûmovna, Senát by v‰ak mûl b˘t kontrolorem jejich smysluplnosti, bezchybnosti a legislativní ãistoty. Senát je horní komora Parlamentu; to znamená, Ïe senátofii jsou jednoznaãnû politiky republikového v˘znamu a aÈ uÏ svou prací pfiímo v Senátu nebo uvnitfi sv˘ch politick˘ch stran v˘znamnû mohou a musí ovlivÀovat politické dûní v zemi. Senát si také ãím dál tím více získává pozici v evropské agendû. Stanoviska k pozici âR vÛãi evropsk˘m smlouvám, smûrnicím a nafiízením jsou projednávána plénem Senátu a mnohé z pfiipomínek jsou smûfiovány pfiímo Evropské komisi. Senát je tak také reprezentantem âR v rámci EU. Charakterem voleb je urãena ãinnost senátora v regionu. Je volen v jednomandátovém obvodû ve vût‰inovém systému. To znamená, Ïe je volen pfiedev‰ím jako osobnost; ale to, za kterou
stranu kandiduje, by pro lidi mûlo b˘t zárukou, jaké hodnoty bude skuteãnû hájit. Senátor nemÛÏe odejít do Prahy a pfiestat se starat o svÛj region a o jeho obãany. Dobr˘ senátor je nejvût‰í lobbyista za svÛj obvod. NemÛÏe ov‰em udûlat nic, pokud svÛj díl práce neodvede pfiíslu‰ná obec nebo kraj. Ti jsou zodpo-
● Jak z tohoto hlediska vypadaly volby, kdyÏ jste získala pfied ‰esti roky poprvé mandát, a jak budou vypadat volby letos?
Pfied ‰esti lety jsem za sebou mûla 17 let práce v komunální politice. Lidé mû znali a sociální demokracie byla vnímána velmi pozitivnû, tak jako letos. Obhájit mandát je tûωí, neÏ ho
rozhovor získat poprvé. Nebude fungovat pouhé oãekávání, Ïe pfiinesete zmûnu. Druhé volby jsou vysvûdãením od voliãÛ za dosavadní práci. Na druhou stranu voliãÛm nabízíte kromû práce v regionu, je‰tû zku‰enosti i pozici, kterou jste si musel vybudovat a která vám dává moÏnostnejen b˘t v Parlamentu takfiíkajíc do poãtu, ale b˘t lidem skuteãnû uÏiteãn˘. vûdní za rozvoj území, senátor je mÛÏe jen podpofiit; nemÛÏe za nû pracovat. Co mÛÏe a musí, je pomáhat lidem, stát na stranû obãanÛ. K tomu má informace, znalosti, pozici a vlastnû i imunitu. Dobr˘ senátor pracuje jako mal˘ ombudsman. Senátor je v‰ak pfiedev‰ím zákonodárce. Práce na zákonech je jeho prvofiadá povinnost. I proto musí b˘t s lidmi v neustálém kontaktu; vûdût, co je trápí, a dobfie znát problematiku svého obvodu. ¤e‰ení problémÛ konkrétních lidí, znalost praxe mu pomáhá vûcnû a prakticky se dívat na pfiijímané zákony. Dobr˘ senátor, chce-li b˘t sv˘m voliãÛm skuteãnû uÏiteãn˘ a vnímá-li svou funkci jako sluÏbu, musí b˘t zákonodárcem i nûãím jako ombudsman.
● Myslíte, Ïe je rozdíl, pokud podzimní volby probíhají zároveÀ s volbami do obcí nebo krajsk˘ch samospráv? Má na senátní volby vliv, zda probíhají bezprostfiednû po volbách do Poslanecké snûmovny nebo jsou-li jako letos – v poloãase volebního období pro vládu a Snûmovnu?
Na tuto otázku nedokáÏi v této chvíli pfiesnû odpovûdût. To dokáÏeme vyhodnotit aÏ po volbách na podzim. V kaÏdém pfiípadû, kdyÏ se souãasnû konaly krajské, pfiípadnû obecní volby, zatím vÏdy znamenalo vy‰‰í volební úãast. To mÛÏe b˘t ofií‰kem v leto‰ních volbách. První kolo se koná souãasnû s krajsk˘mi volbami, úãast tam mÛÏe b˘t dost vysoká. Druhé kolo senátních voleb se bude konat samostatnû,
a tam pak samozfiejmû vyhrají ti, jejichÏ voliãi jsou disciplinovaní a k urnám znova pfiijdou. NejdÛleÏitûj‰ím úkolem proto bude na‰e voliãe pfiesvûdãit, Ïe je nutné jít k volbám, a to i ve druhém kole. Tady skuteãnû bude nutné spojit v‰echny síly. O vítûzi v druhém kole voleb do Senátu jiÏ mnohokrát rozhodly pouhé desítky hlasÛ. Senátor JarÛ‰ek byl zvolen cca 20 hlasy, Petr Pithart v posledních volbách také tak. NበStanislav Mi‰ák, tehdy starosta Otrokovic (dnes je námûstkem hejtmana), byl v r. 2000 témûfi zvolen v prvním kole, chybûlo snad kolem 200 hlasÛ. Ale senátorem se v druhém kole stal jeho soupefi, protoÏe na‰i voliãi zÛstali doma. Pfiitom zvlá‰tû leto‰ní volby jsou velmi dÛleÏité. ODS má v Senátu nejen vût‰inu absolutní, ale s nûkter˘mi nezávisl˘mi, ktefií k ní patfií, dokonce vût‰inu ústavní. Horní komora Parlamentu pfiestala b˘t ústavní pojistkou, jak ji vymezuje Ústava, ale stala se pouh˘m vykonavatelem vÛle stranického sekretariátu ODS. Pfiiãtete-li prezidenta, hejtmany, primátory velk˘ch mûst také za ODS, tak k vládû jedné strany, tentokrát v modrém, daleko nemáme. Zmûnit to mohou jen voliãi svou aktivní úãastí ve volbách. A mûli by to udûlat, neÏ se ODS podafií zniãit v‰echny vefiejné sluÏby, které jsou dÛleÏité pro dÛstojn˘ Ïivot nejen tûch s niωími pfiíjmy, ale i stfiedních vrstev; ty mimochodem ony vefiejné sluÏby nejen konzumují, ale povût‰inou v nich i pracují. Jejich rozsah je proto pro nû je‰tû dÛleÏitûj‰í neÏ pro vût‰inu ostatních. (bek) Alena GajdÛ‰ková je pfiedsedkyní Klubu senátorÛ sociální demokracie
trend
9
Jifií Dienstbier:
Kladensk˘ volební obvod je návratem domÛ V obvodu ãís. 30, kam patfií v˘znamné centrum Stfiedoãeského kraje Kladno, vût‰ina jeho nûkdej‰ího okresu od Bratronic na jihu a Stochova na západû, po Velvary na severu, i sousední ãást okresu Prahazápad na v˘chod od Okofie k Roztokám a Libãicím u Vltavy, kandiduje za sociální demokracii jako nezávisl˘ kandidát Jifií Dienstbier. V ãase volební kampanû si pfiipomínáme události PraÏského jara, od jehoÏ zardou‰ení vpádem armády SovûtÛ a jejich satelitÛ uplynulo právû 40 let. Normalizaãní reÏim, kter˘ okupanti pomohli nastolit, promûnil Ïivot novináfie v zahraniãní redakci âs. rozhlasu v knihovníka, vûznû, noãního hlídaãe a topiãe. Od mládí se vûnoval politice, zejména zahraniãní.
ale senátor je ústavní ãinitel, kter˘ mÛÏe daleko víc, neÏ si kdo myslí - pokud se ov‰em nepoflakuje v kanceláfii. Senátora nemÛÏou ministfii, hejtmani nebo starostové ãi primátofii odmítnout, kdyÏ za nimi pfiijde s nûjak˘m problémem, kter˘ je tfieba fie‰it v dané obci nebo v daném regionu. Zrovna tak, jak jsem pracoval jako novináfi, staral se o dodrÏování lidsk˘ch práv na Bal-
retách, chodil jsem do Sokola a cviãil na sokolském sletu v roce 48. S klukama jsme se toulali v lesích kolem KoÏovky a Kaãáku. A také jsem proÏil první je‰tû nevinné lásky.
se v tûchto volbách podafiilo v Senátu a v krajích zmûnit pomûry natolik, aby v âesku nevládla jedna strana. Vláda jedné strany vede jen ke ztrátû sebekontroly a ãasto k aroganci.
Co vás pfiivedlo k rozhodnutí kandidovat za sociální demokracii?
●
●
Kladen‰tí sociální demokraté mi kandidaturu nabídli. VáÏím si toho, Ïe sociální demo-
rozhovor kánû nebo jako disident, tak mÛÏu pracovat ve svém obvodu na fie‰ení velice konkrétních vûcí.
Jakou roli ve va‰em rozhodnutí kandidovat do Sená● Co mÛÏe nabídnout sv˘m tu hraje, Ïe se o mandát voliãÛm senátor, kter˘ je za- ucházíte v obvodu, jehoÏ mûfien na urãit˘ resort „vel- centrem je Kladno? ké“ politiky? A co naproti toJe to návrat domÛ. Na Kladmu ten, od koho si lidé slibunû jsem se narodil, proÏil jsem jí, Ïe bude jak˘msi jejich omtam prvních ‰estnáct let svého budsmanem nebo zafiídí v Praze na úfiadech nûco dÛ- Ïivota. To jsou roky, ve kter˘ch leÏitého pro místo, kde byl se vytváfií osobnost ãlovûka. zvolen? MÛj táta byl primáfi na interJá v tom nevidím Ïádn˘ roz- nû a vÏdy mne potû‰í, kdyÏ se je‰tû dneska po tolika letech por. Jsem vnímán jako odborník na zahraniãní politiku, kte- potkávám s lidmi, ktefií si ho buì pamatují, nebo ktefií mi vyrou se cel˘ Ïivot zab˘vám. Jeprávûjí, jak si ho váÏila jejich nomÏe zab˘vat se zahraniãní babiãka. politikou také znamená, Ïe se ãlovûk musí zab˘vat vnitfiní poMoje máma, dûtská doktorlitikou mnoha zemí. To je veli- ka, po válce zakládala v Kroãece dobrá prÛprava pro politiku hlavech první poradnu pro matdomácí. Kromû toho jsem zvy- ky s dûtmi. Jako mal˘ kluk kl˘ – aÈ uÏ jako novináfi v 60. le- jsem musel v‰echno pozorovat, tech, jako chartista nebo tfieba a tak jsem tam s ní byl. Na tu jako zvlá‰tní zpravodaj pro Bal- první poradnu, kdyÏ ji otevírala, pfii‰la aÏ pfied koncem jedna kán – pohybovat se v terénu, maminka s dítûtem. Pak se pfiimezi lidmi, abych osobnû poznala, Ïe pfii‰la zji‰Èovat, jestli znal, co si myslí, co je trápí paní doktorka opravdu léãí zaa co chtûjí. Mluvit s lidmi mi darmo. Pfií‰tí t˘den tam byla nedûlá potíÏe. fronta desítek maminek aÏ za A to dûlám i dneska, kdyÏ roh. V dûtském sboru kladenjezdím po volebním obvodu. Nejde o to b˘t ombudsmanem, ského divadla jsem hrál v ope●
kracie je natolik otevfiená, Ïe nabízí kandidaturu i lidem, ktefií nejsou ãleny strany. Kromû toho je mi v souãasném politickém spektru sociální demokracie nejbliωí. KdyÏ sleduji souãasnou politickou situaci, znepokojuje mne to obrovské napûtí, které v lidech vyvolává pocit, Ïe nic nemá cenu a mnozí proto nechtûjí ani chodit k volbám. Myslím si, Ïe se sv˘mi zku‰enostmi se mohu pokusit to trochu ovlivnit a svou kandidaturou také pfiispût k vût‰ímu vyváÏení politické scény. KdyÏ má jedna strana prezidenta, vládu a aÏ na jednoho v‰echny hejtmany, vût‰inu v Senátu a ústavní blokaci ve Snûmovnû, ztrácí kontakt s vefiejností. Zaãínají si myslet, Ïe mohou realizovat, cokoliv je napadne. Bylo by dobré, kdyby
V souãasné dobû si pfiipomínáme v˘roãí události, která vlastnû rozhodla o celém va‰em politickém Ïivotû. Zkrácenû se jí fiíká PraÏské jaro, i kdyÏ by asi pfiesnûj‰í bylo jaro ãeskoslovenské. Vidíte nûjakou vazbu mezi dne‰ní politikou této strany a âs. jarem? „Socialismus s lidskou tváfií“ byl vlastnû protimluv. Socialismus bez lidské tváfie není socialismus. Byla to jakási stalinsky upravená forma orientální despocie, která sem byla po r. 1948 vnucená z Ruska. Pfied únorem 48 komunisté slibovali ãeskoslovenskou cestu k socialismu, ale pak jejich vÛdcové kopírovali stalinsk˘ systém vãetnû poprav a dvacetilet˘ch a doÏivotních trestÛ ve zfal‰ovan˘ch procesech. ÚroveÀ ãeské spoleãnosti vedla k tomu, Ïe po smrti Stalina a Gottwalda v r. 1953 se reÏim zaãal pomaliãku zmírÀovat. Odsouzení Stalina Chru‰ãovem v r. 1956 vytvofiilo podmínky pro kritiku reÏimu, která zaãala pfierÛstat v roz‰ifiování prostoru svobody. V 60. letech byla propu‰tûna vût‰ina politick˘ch vûzÀÛ, zaãaly váÏné úvahy o nutnosti ekonomick˘ch a pak i politick˘ch reforem, nejprve ve vûdeck˘ch ústavech, na univerzitách, ve sdûlovacích prostfiedcích. ZaÏívali jsme rozkvût literatury, divadel, novou vlnu ãeského filmu. Reformní my‰lení postupnû prorÛstalo do státní správy a aparátu vládnoucí strany. âeskoslovenské jaro nespadlo z nebe, bylo vyvrcholením celého procesu 60. let.
10 Témata politiky urãovala obãanská spoleãnost, k níÏ patfiila vût‰ina národa vãetnû vût‰iny ãlenÛ komunistické strany. Svoboda slova a informací byla vût‰í neÏ kdykoli pfiedtím a potom. Obnovovaly se a vznikaly nové organizace. Bechynû s Jan˘rem pfiipravovali obnovení sociální demokracie. Limitem byla jen hrozba sovûtské intervence v geopolitické situaci, v níÏ Západ respektoval sovûtskou sféru vlivu. Sovûti – a také Ulbricht v Berlínû a Gomulka ve Var‰avû – pochopili, co by úspûch PraÏského jara znamenal pro jejich reÏim. Vûdûli, Ïe i kdyÏ pfiipravovan˘ XIV. sjezd nezmûní název komunistické strany, stala by se jakousi variantou sociální demokracie, podobnû jako o dvacet let pozdûji podobn˘ v˘voj probûhl v Polsku a Maìarsku. Aby tomu zabránili, poslali tanky. Zasadili tak jednu z posledních ran jakékoliv dÛvûfie v sovûtsk˘ systém nejen u nás a mezi západní levicovou inteligencí. PraÏské jaro a jeho potlaãení poprvé od 30. let, kdy Stalin brutálnû zlikvidoval jakoukoli kritiku, vyvolalo v Sovûtském svazu debatu, která nakonec vedla ke Gorbaãovovi. Mezi idejemi PraÏského jara - limitovan˘mi bipolárním rozdûlením svûta - a idejemi sociální demokracie vidím pfiím˘ vztah.
trend stavitelé ODS jsou odpÛrci politické integrace, i kdyÏ vût‰ina voliãÛ a ãlenÛ ODS chápe její v˘znam. Zejména jejich hejtmani vûdí, jak˘m pfiínosem je pro jejich regiony. Ale konsistentní stranickou politiku vÛãi EU má sociální demokracie, lidovci a Zelení.
jí nové bezpeãnostní problémy. Pfiíkladem této nezodpovûdnosti je uznání nezávislosti Kosova, které není státem, ale protektorátem, kter˘ nemá ani ‰anci stát se ãlenem mezinárodních organizací. Je to hrubé poru‰ení mezinárodního práva, nejen rezoluce Rady bezpeãnosti 1244, ale pfiedev‰ím hel● Jak˘ je v neuralgick˘ch bodech zahraniãní politiky, sinsk˘ch dohod, které umoÏÀují jako je americk˘ radar, Ko- zmûny hranic v Evropû jen pfii sovo nebo souãasná krize na souhlasu v‰ech, kter˘ch se to t˘ká. To se stalo - i kdyÏ ãasto Kavkaze, vበvztah k návrhÛm, s nimiÏ pfiichází sociál- se skfiípûním zubÛ - pfii rozdûní demokracie? lování âeskoslovenska, Jugoslá-
na své nezávislosti, pfiípadnû na pfiipojení k Rusku a gruzínsk˘ prezident Saaka‰vili tomu chtûl nezodpovûdn˘m vojensk˘m zásahem zabránit, máme váleãn˘ konflikt na Kavkaze. Pfiedstava, Ïe by se chtûlo sjednotit asi 40 miliónÛ KurdÛ, ktefií Ïijí ve ãtyfiech státech, je noãní mÛrou. Pfiitom máme pfiíklady problémÛ, které jsou tu dlouhá desítiletí – Ka‰mír, Kypr, izraelsko-palestinsk˘ – a svût respektuje, Ïe jejich fie‰ení bez krveprolití není moÏné, dokud se tyto národy samy nedohodnou na spoleãném v˘chodisku. Myslíte, Ïe by senátor Dienstbier, pokud by byl zvolen do horní komory Parlamentu, mûl jiné moÏnosti neÏ nezávisl˘ komentátor Jifií Dienstbier, kter˘ se v mediích a na konferencích doma a v zahraniãí vyjadfiuje k rÛzn˘m vnitro- a zahraniãnû politick˘m otázkám nebo je Ïádán o expertní stanovisko k neuralgick˘m situacím, které tu nastanou? ●
To uÏ jsem fiíkal na zaãátku. Mohu b˘t i nadále komentátorem, pozorovatelem; ãlovûk neDva kandidáti sociální demokracie do Senátu – pfiedseda musí mít funkci, ale má-li funkodborové konfederace Milan ·tûch a nezávisl˘ politik sou- ci, má mnohem vût‰í moÏnosti dobé obãanské levice, první polistopadov˘ ministr zahraniãí prosazovat to, o ãem je pfieJifií Dienstbier – se setkali ãtvrt roku pfied fiíjnov˘mi volba- svûdãen, Ïe je správné. Jsem mi na demonstraci proti nespravedliv˘m reformám Topopfiesvûdãen, Ïe je potfieba pfiilánkovy vlády. spívat k vytváfiení slu‰né politické kultury, racionálnû forJsem pfiesvûdãen, Ïe s rada- vie nebo Sovûtského svazu. Tamulovat politické problémy dy to neplatí a není divu, Ïe rem bychom mûli poãkat po ● Byl jste prvním ãs. minista ãelit chaotick˘m zpÛsobÛm, americk˘ch volbách. Souãasná uznat Kosovo odmítají tfii ãtvrrem zahraniãí po listopadu které lidi odrazují od politiky. americká administrativa, která tiny státÛ svûta. 89, ale od voleb v r. 1992 Lidé mají pocit, Ïe politika jsou nejen konãí, ale prohrála uÏ Pfied dÛsledky varovali jste v opozici; jak˘ jste mûl nûjaké hádky kdesi nahofie. Ale svou politikou, pfiedev‰ím v Irá- i mnozí v zemích, které tento vztah k vládní zahraniãní politika je vûcné dohadování lipolitice pfied nástupem soci- ku, i u americké vefiejnosti, nezodpovûdn˘ ãin prosazovaly, dí o tom, co budou spoleãnû dûální demokracie po volbách chce je‰tû na poslední chvíli napfiíklad i poslední ministr za1998 do vlády? A jak˘ je vበzaznamenat nûjak˘ úspûch, jak- hraniãí George Bushe star‰ího lat, pfiípadnû o tom, ãemu spoleãnû zabrání. ZáleÏí na kaÏvztah k souãasné vládní za- koli pochybn˘. Chceme-li vytvá- Lawrence Eagelburger. Argudém z nás, zda se chce a bude hraniãní politice? fiet podmínky pro zaji‰tûní svû- ment, Ïe pfii poru‰ení mezinávmû‰ovat do na‰ich vnitfiních tové bezpeãnosti, musíme v eu- rodního práva je Kosovo v˘jimMyslím si, Ïe tady byl od livûcí. A v posilování tohoto vûstopadu 89 dost dlouhou dobu roamerickém prostoru zaãít kou, ignorují v‰ude jinde, kde domí má ãlovûk podle mého náspoleãnû definovat, kde jsou v zásadû konsensus, pokud se usilují o nezávislost. Tomu se zoru jako senátor mnohem vûtt˘ká zahraniãní politiky. âeská nebezpeãí a dohodnout se, jamohou v‰ichni iredentisté pou‰í moÏnosti neÏ jako komentáze zasmát. Nûkdo spoãítal, Ïe politika se zaãala v˘raznûji po- k˘mi prostfiedky jim budeme tor. takov˘ch oblastí je na svûtû larizovat od bombardování Ju- spoleãnû ãelit. Je tfieba odmíS nezávisl˘m kandidátem tat jednostranné akce a pouÏí- 270. Ne v‰ude je to tak Ïhavé. goslávie. Dnes máme velice sociální demokracie Jifiím vání dvojích standardÛ, které Ale kdyÏ prezidenti Abcházie rozdílné pfiístupy k Evropské Dienstbierem hovofiil unii. Prezident a nûktefií pfied- jen prohlubují napûtí a vytváfie- a JiÏní Osetie vyhlásili, Ïe trvají Jindfiich Beránek
trend
11
Milan ·tûch:
Bráním slu‰né, pomáhám potfiebn˘m Pfiedseda odborové konfederace Milan ·tûch v rozhovoru po stávce: NejdÛleÏitûj‰í je pro nás, Ïe jsme získali podporu vefiejnosti. Podle v˘zkumu vefiejného mínûní 60–70% obãanÛ nás podporuje v konání stávky, v na‰ich poÏadavcích i v˘hradách. Jak hodnotíte vystoupení odborov˘ch svazÛ proti zámûrÛm, které Topolánkova vláda naz˘vá reformou, zeptali jsme se pfiedsedy âeskomoravské konfederace odborov˘ch svazÛ Milana ·tûcha dva t˘dny po v˘straÏné stávce. My jsme se pokou‰eli reformu ovlivnit v‰emi formami, které jsou v bûÏné demokratické spoleãnosti dostupné, tzn. jednáním v tripartitû, pfiipomínkováním zákonÛ, jednáním s poslanci a senátory. BohuÏel, pfii metodách, jak je prosazována v Parlamentu, tzn. válcováním, byly i na‰e snahy–napfi. demonstrace pfied Úfiadem vlády–nevysly‰eny. Proto jsme se rozhodli uskuteãnit stávku , ale v˘straÏnou, neboÈ jsme pfiesvûdãeni, Ïe hlavním viníkem ‰patn˘ch reforem je vláda a koaliãní strany, které ji tvofií, a ne zamûstnavatelé, i kdyÏ jejich reprezentace v tripartitû vesmûs podporovala uÏ uskuteãnûné reformní zámûry. Chtûli jsme stávku v˘straÏnou, aby nebyly negativní dopady do ãeské ekonomiky a na jednotlivé podnikatelské subjekty. Chtûli jsme také upozornit vefiejnost na dopady z jiÏ probíhajících reforem a zejména na dal‰í pfiipravované reformy, které by mohly b˘t nevratné. Také jsme chtûli vyslat signál vládû, Ïe to není názor pouze nás, odboráfiÛ, ale Ïe obdobné názory má i obãanská vefiejnost. A to se podafiilo, protoÏe se do stávky zapojilo víc zamûstnancÛ, neÏ je odboráfiÛ, a zapo-
●
jily se v˘raznû i subjekty, které stojí mimo âMKOS. NejdÛleÏitûj‰í je pro nás, Ïe vedle úãasti více neÏ milionu zamûstnancÛ jsme získali aÏ nevídanou podporu vefiejnosti, protoÏe v‰echny prÛzkumy, které byly na serverech, kde víme, Ïe skupina úãastníkÛ není úplnû vzorek odboráfiÛ, ale jsou to spí‰ lidé, ktefií podnikají apod., ale i z v˘zkumu vefiejného mínûní, kter˘
rozhovor zadala âeská televize u STEM, a dal‰ích prÛzkumÛ to vypadá, Ïe nás vefiejnost z 60-70% podporuje v konání stávky, tzn. v na‰ich poÏadavcích i v na‰ich v˘hradách. To je velmi v˘razné sdûlení, a i kdyÏ budou nûktefií vládní politici fiíkat, Ïe je to nemÛÏe ovlivnit. Samozfiejmû je to ovlivní v˘raznû; kdyÏ se budou blíÏit volby, zejména ty do Snûmovny, budou muset brát ohled na vefiejné mínûní. Na‰e stávka byla nejvût‰ím projevem obãanské nespokojenosti od r. 1989 a byla úspû‰ná.
fiekl bych, velice v˘raznû k propojení a k na‰í akci se pfiihlásila od samého poãátku SdruÏení na ochranu pacientÛ, coÏ není vÛbec odborová organizace, pfiipojil se Lékafisk˘ odborov˘ klub, kter˘m jde samozfiejmû o pfiipravovanou zdravotnickou reformu. – Do na‰í pomyslné koalice proti té reformû vstoupila i Asociace samostatn˘ch odbo-
organizace, které nejsou ãleny Ïádného odborového svazu. Stávku podpofiil tfieba i Odborov˘ svaz skláfiÛ a biÏuterie, kter˘ není ãlenem Ïádné konfederace, má k dvaceti tisícÛm ãlenÛ. Takov˘ch subjektÛ bylo hodnû. Do dne‰ka nemám informaci, Ïe by se nûjaká v˘znamná odborová organizace nebo dokonce odborov˘ svaz proti té stávce postavil. To bylo velice dÛleÏité. DÛleÏité pro nás bylo, Ïe stávka upoutala velkou pozornost v zahraniãí. Mûli jsme podporu ze v‰ech rozhodujících organizací, jako je Svûtová odborová konfederace, ale i u kolegÛ z okolních zemí, jako je Rakousko, Nûmecko; jejich odborové centrály sledovaly na‰i akci a sledují dál, protoÏe mají obavu, kdyby vy‰el frontální útok na sociální systém a na dostupnost základních sluÏeb pro obãany. Ty by mûly b˘t v âR zdevastovány tím, Ïe budou zprivatizovány. O totéÏ se mohou pokou‰et podobní aktéfii i u nich nebo to mÛÏe pÛsobit i pfies hranice, protoÏe Evropa je prostor volného pohybu pro sluÏby a podnikání. Oni se na nás dívají jako na urãitou ãertovu laboratofi, kde se zkou‰í vûci, které byly v Evropû v minulosti odmítnuty. Dnes z toho mají napfi. ve zdravotnictví problémy ve Spojen˘ch státech a ti, kdo z toho Ïijí, se pokou‰ejí ten business dûlat tady na nás, na Stfiedoevropanech. Ta podpora je dÛleÏitá i proto, Ïe âR zaãne pfií‰tí rok pfiedsedat Evropské unii. Sleduje se také, zda nebudou proti na‰í stávce nûjaké represe, snahy postihnout její úãastníky. Jsem pfiesvûdãen, Ïe to by mohlo naru‰it prÛbûh na‰eho pfiedsednictví v EU.
rÛ, kde je nejvût‰ím subjektem Odborové sdruÏení ÏelezniãáfiÛ–i kdyÏ to od aktivní podpory stávky – tzn. od pfieru‰ení dopravy – couvlo na základû pfiíslibÛ ministra Neãase. Ale stáv● Zmínil jste se, Ïe se zúku a její dÛvody podporovali. ãastnily i organizace mimo V na‰í stávce velkou roli sehráli va‰i konfederaci. V minulosti jsem zaznamenal, Ïe nûkteré strojvedoucí, protoÏe oni skuorganizace, které se sdruÏo- teãnû zastavili práci i pfies rÛzné zastra‰ovací akce. Oni jim valy v Asociaci samostatnepodlehli. ProdlouÏení stávky n˘ch odborÛ, vystupovaly odli‰nû. Odbory strojvedou- o ãtvrt hodiny mûli ze sv˘ch specifick˘ch dÛvodÛ, které se cích, které si zakládaly uÏ t˘kají bezpeãnosti práce na od zaloÏení Federace lokodrahách. Zaslechl jsem, Ïe by motivních ãet v r. 1968 na samostatné politice, se letos tam mûl b˘t v˘padek asi 8 milinejen pfiipojily, ale prodlou- onÛ Kã; pakliÏe by se nûkdo Ïily stávku o ãtvrt hodiny. chtûl pokou‰et trestat je za stávku, na‰e konfederace je UÏ del‰í dobu, od pfiípravy reformy vefiejn˘ch rozpoãtÛ, je pfiipravena vystoupit na jejich obranu. zfiejmé, Ïe právû urãit˘ vztah k tûmto reformám spojoval obZ dal‰ích subjektÛ, které stoãanské a zejména odborové or- jí mimo ASO, to byla Asociace ganizace. UÏ pfiedcházející pro- zdravotních sester, nûkteré testní akce jsme dûlali za vût‰í men‰í odborové subjekty, které ● Zmínil jste se, jak posílila ãi men‰í spoluúãasti tûchto nejsou nikde konfederovány, stávka prestiÏ odborÛ. Jak subjektÛ. Ale tentokrát do‰lo, i nûkteré samostatné odborové vnímáte, Ïe v dobû, kdy se
12 u nás zpochybÀovala role odborÛ ve spoleãnosti, vznikl napfi. Lékafisk˘ odborov˘ klub? âasy se mûní. Pokud v minulosti nejpoãetnûj‰í skupinou odboráfiÛ byly typické dûlnické profese, tak dnes to tak úplnû není. Samozfiejmû, zamûstnanci, ktefií pracují na kontrakt, pracovní smlouvu, jsou nejpoãetnûj‰í skupinou, ale pfiib˘vá lidí, ktefií nepracují manuálnû, pfiib˘vá takov˘ch kombinovan˘ch ãinností, napfi. v oblasti informaãních technologií a dal‰ích obdobn˘ch ãinnostech. Oblast sluÏeb jak vefiejn˘ch, tak soukrom˘ch je ve svûtû velice dynamická a u nás tomu zaãíná b˘t také tak. Jde o lidi, ktefií mají stfiedo‰kolské ãi vysoko‰kolské vzdûlání a s touto kvalifikací vstupují do práce v oblasti sluÏeb. Proto odborové organizace ve svûtû – a zaãíná to b˘t i u nás – nemají ãleny jen z v˘robních podnikÛ, ale i z takov˘ch sdruÏení, jako jsou napfi. novináfii, herci, ktefií ãasto na první pohled pracují jakoby na volné noze–sem patfií i podnikatelé, ktefií nejsou tak úplnû svobodn˘mi, ale ãekají na urãit˘ kontrakt. A tyto skupiny hledají stále víc ochranu formou odborového sdruÏování. Ono to v‰ak bylo i za I. republiky, kdy tu byl Svaz soukrom˘ch zamûstnancÛ a fiada organizací syndikátní povahy. Pokud jde o LOK, odpovídá to tomu trendu, kdy stále více lidí, ktefií jsou vysoko‰kolsky vzdûlaní, v dne‰ních podmínkách trÏního hospodáfiství a chování kapitálu, není schopno obhájit se individuálnû. Proti globálnímu kapitálu musí b˘t také globální ochrana. Napfi. Odborov˘ svaz médií, kter˘ sdruÏuje pracovníky televize, rozhlasu a âTK, s námi solidarizoval, ale vzhledem k potfiebû pracovat na zpravodajství z prÛbûhu akce, stávky se pfiímo nezúãastnil. Ve svém prohlá‰ení v‰ak nevylouãil, Ïe by se v pfiípadû, kdyby kritická situace narÛstala, k podobné akci pfiipojil. Vedle toho, co se uÏ dnes
trend bezprostfiednû dot˘ká Ïivotní úrovnû zamûstnan˘ch lidí, jsou tu i obavy z toho, co je ãeká. Stávka byla zamûfiena proti obojímu, ale myslím, Ïe nejvíc se to t˘ká dÛchodové reformy, jak ji prosazuje ministr Neãas a jejíÏ první návrhy uÏ posílá vláda do Parlamentu. Pokud jde o budoucí zámûry vlády, chtûla stávka vyjádfiit odmítav˘ postoj k zámûrÛm v oblasti zdravotnictví, protoÏe to by byly nevratné kroky. Ale také k chystan˘m zmûnám v Zákoníku práce, které je‰tû nejsou úplnû na stole, ale byla tady urãitá prohlá‰ení a na ty jsme chtûli upozornit. Pokud jde o první etapu dÛchodové reformy, je samozfiejmû zcela legální diskuse o tom, Ïe se prodluÏuje vûk a jak se ve vztahu k tomu má prodluÏovat délka zamûstnání. Ale my jsme do této diskuse kladli otázky, které ani politické strany v té své komisi nebrali v potaz. V âR je fond pracovní doby v prÛmûru o 200 hodin del‰í neÏ na západ od nás. âe‰i tedy za cel˘ svÛj Ïivot odpracují tolik pracovních hodin, jako kdyby do dÛchodu odcházeli v 67 letech uÏ dneska. Dále jsme upozornili na to, Ïe dÛchody jsou vypláceny pro v‰echny skupiny obãanÛ âR podle jednoho právního pfiedpisu, zákona ãís. 155 z r. 1995, ale do dÛchodového systému poji‰tûní se platí rozdílnû. ¤ada lidí pracuje napfi. podle tzv. „‰varcsystému“, jako podnikatelé, a platí pouze tfietinu toho, co zaplatí zamûstnanec nebo je za nûj placeno. Podle loÀského prÛmûru platí zamûstnanec v prÛmûru 5 200 Kã, zatím co osoba samostatnû v˘dûleãnû ãinná v prÛmûru jen 1 945 Kã (!!!), ale dÛchody berou podle stejn˘ch pravidel. A protoÏe máme velice nivelizovan˘ dÛchodov˘ systém, budou brát víc neÏ do toho systému pfiispívají. To jsou v‰echno disproporce, které v celém systému zpÛsobují v˘padky desítek miliard korun. My nefiíkáme, Ïe to mají platit celé – zejména ti, kdo
teprve zaãínají podnikat. Ale také víme, Ïe existují OSVâ, ktefií jsou velice bohatí, a proã za nû mají sponzorovat penze jejich rodiãÛ fiadoví zamûstnanci? Tyto otázky jsme kladli a nebylo nám na nû odpovûzeno. Proto jsme také nevyjádfiili souhlas s prodlouÏením vûku odchodu do dÛchodu. Druhou otázkou je, Ïe dodnes nejsou vyfie‰eny zru‰ené dÛchodové kategorie. I kdyÏ vláda v r. 1990–91 slibovala kompenzaci formou pfiipoji‰tûní pro tyto profese, dodnes to v‰ak není. KdyÏ se Vladimír ·pidla pokusil prosadit zákon o zamûstnaneckém pfiipoji‰tûní, tak to tehdej‰í koaliãní strany nepodpofiily. Kdyby tyto vûci byly v I. etapû úspû‰nû vyfie‰eny, tak bychom tfieba dal‰í vûci nenapadali. Ale protoÏe vyfie‰eny nejsou, tak jsme na‰e v˘hrady uplatnili, i kdyÏ ministr Neãas dal ke kategoriím nûjaké pfiísliby; ale dokud nebude konkrétní v˘sledek, své v˘hrady nezmûníme. ● âeho se obáváte v druhé etapû? V II. etapû se mluví o tom, ãeho se obáváme a co jsem rád, Ïe sociální demokracie odmítá, to je tzv. op out. Jde o to vyvést ãást prostfiedkÛ z placeného sociálního poji‰tûní na soukromokapitálové penzijní fondy. UvaÏují, Ïe by si mohli obãané vyvést aÏ 3% a dát na soukromé fondy, kde by si je mohli kapitalizovat. Nechci to pfiíli‰ odbornû rozvádût, ale je tu zku‰enost ze Slovenska, kde to lze aÏ do v˘‰e 9 %; Pokud SR neprovede zásadní opatfiení, nebude mít prostfiedky na v˘platu základních dÛchodÛ. Na‰ím cílem je uchránit nás op outu, protoÏe by to znamenalo sníÏit vybrané poji‰tûní a souãasnû riziko, Ïe v budoucnu ty peníze budou ohroÏeny riziky kapitálov˘ch trhÛ. ● Po ‰esti letech kandidujete znovu do Senátu. Va‰i odpÛrci toho zneuÏívají ke kritice, Ïe stávka mûla slouÏit politickému cíli, kter˘m je va‰e volební kampaÀ.
DÛvod ke stávce byl samozfiejmû do znaãné míry politick˘, protoÏe reformy jsou vûcí vefiejnou. Odmítám, Ïe by dÛvodem byly jakékoliv stranicko-politické zájmy a na‰e podpora pro nû. DÛvodem pro na‰i stávku byly konkrétní kroky, které jiÏ byly uãinûny nebo se chystají. A obdobn˘ názor na chystané kroky napfi. v oblasti zdravotnictví jako my má velká ãást studentÛ, mají je lékafiské fakulty a znaãná ãást obãanÛ.. âetl jsem informaci o v˘zkumu vefiejného mínûní – podle nûj pouze 12 % obãanÛ podporuje zámûry privatizace v oblasti fakultních nemocnic a zdravotních poji‰Èoven; zhruba 80% obãanÛ je proti. Neznám odborov˘ subjekt na západ od nás, kter˘ by se k takov˘m zásadním zmûnám nevyjádfiil formou stávky. Kdyby se takové reformy staly na Západû, aÈ uÏ ‰lo o zavedení rovné danû, v˘razné sníÏení daní právnick˘m osobám a pfievedení v˘padku na spotfiební danû, o zámûry v oblasti zdravotnictví nebo dÛchodÛ, byly by pfiedmûtem nûkolikadenní stávky. V âesku jen proto, Ïe lidé si uÏ desítky let odvykli tyto formy pouÏívat a Ïe jsou velice manipulovány sdûlovacími prostfiedky, tak ‰lo jen o hodinovou v˘straÏnou stávku. Právû tak najdete na západ od nás velké procento odboráfiÛ v parlamentech, kam jsou voleni za stfiedové a levicové strany, které hájí obdobné zájmy jako odbory. Ty v˘tky jsou ryze úãelové. AÏ pánové Neãas, Topolánek, Bursík a dal‰í, budou kritizovat, Ïe prezidentem Hospodáfiské komory âR, kam dokonce stát dává prostfiedky, je pan KuÏel, ãlen ODS a za tuto stranu zastupitel hl. mûsta Prahy, anebo, Ïe v Senátu a Poslanecké snûmovnû je enormnû mnoho podnikatelÛ ãi starostÛ, coÏ jsou také zamûstnavatelé, pak jim zaãnu jejich obavy o nestrannost vûfiit. S pfiedsedou âMKOS Milanem ·tûchem hovofiil Jindfiich Beránek
trend
13
27krát pro Senát âeské republiky Kandidáti âSSD ■ JUDr. Miroslav Antl volební obvod 48, Rychnov nad KnûÏnou Vûk: 53 Poslední zamûstnání: Státní zástupce v Krajském státním zastupitelství v Hradci Král. Námûstek policejního prezidenta pro trestní fiízení Policie âeské republiky V˘konn˘ fieditel pro bezpeãnost a bezpeãnostní fieditel Telefónica 02 Czech republic Právník, konzultant v oboru trestní právo a bezpeãnost
Vûk: 54 Poslední zamûstnání: Vedoucí odboru ‰kolství, kultury, zdravotnictví mládeÏe a tûlov˘chovy Magistrátu mûsta Zlín ■ MUDr. Petr Guziana Volební obvod 72, Ostrava – mûsto Vûk: 56 Poslední zamûstnání: Chirurgická klinika FN Ostrava
■ Prim. MUDr. Jifií Koskuba Volební obvod 24, Praha 9 Vûk: 53 Poslední zamûstnání: Od roku 2000 primáfi II. Interny FN Praha 8 Na Bulovce
■ Ing. Bc. Miroslav Krejãa, CSc. Volební obvod 12, Strakonice Vûk: 52 Poslední zamûstnání: Vysoká ‰kola technická a ekonomická v âesk˘ch Budûjovi■ MUDr. Blanka Haindlová cích, rektor (nyní), Stfiední ‰kola Volební obvod 27, Praha 1 a Stfiední odborné uãili‰tû Písek, Vûk: 53 zástupce fieditele, Okresní úfiad Poslední zamûstnání: SAZ Královské Vinohrady – lé- v Písku, Referát Ïivotního prostfiedí, vedoucí referátu, âVUT kafika, ALKA s. r. o. – lékafika Praha, Fakulta stavební, KatedOSVâ – lékafika ■ Ing. Ivo Bárek ra hydromeliorací, zástupce veVolební obvod 57, Vy‰kov ■ PhDr. Marcel Chládek, MBA doucího katedry Vûk: 46 Volební obvod O6,Louny Poslední zamûstnání: ■ Ing. Jifií Lajtoch Vûk: 40 Od roku 2002 Senát Parlamentu Poslední zamûstnání: Volební obvod 63, Pfierov âR Námûstek fieditele vzdûlávacího Vûk: 54 institutu, 1. viceprezident âeské Poslední zamûstnání: ■ Ing. Jifií Bis asociace vzdûlávacích institucí Primátor mûsta Pfierova Volební obvod 09, PlzeÀ-mûsto vefiejné správy Vûk: 67 ■ MUDr. Pavel Lebeda Poslední zamûstnání: ■ Prof. MUDr. Milo‰ Janeãek, CSc. Volební obvod 42, Kolín Námûstek ministra prÛmyslu Volební obvod 60, Brno – mûsto Vûk: 68 a obchodu âR Vûk: 57 Poslední zamûstnání: Poslední zamûstnání: Nemocnice Kolín, primáfi ARO ■ Jifií Dienstbier Úrazová nemocnice v Brnû – 1978-2003 fieditel, ortoped, traumatolog Volební obvod 30, Kladno Územní stfiedisko záchranné Vûk: 71 SluÏby Stfiedoãeského kraje – ■ Ing. Karel Kapoun Poslední zamûstnání: primáfi oblasti – 2003-2007 Volební obvod 36, âeská Lípa Profesor na univerzitû Lékafi Záchranné sluÏby 2008 Vûk: 54 Poslední zamûstnání: ■ Ing. Hana Doupovcová ■ Mgr. Miroslav Nenutil Místostarosta mûsta Doksy Volební obvod 81, Volební obvod 03, Cheb Uherské Hradi‰tû Vûk: 50 ■ Ing. Karel Korytáfi Vûk: 49 Poslední zamûstnání: Volební obvod 66, Olomouc – Poslední zamûstnání: ·umperk Uãitel základní ‰koly Asistentka pfiedsedy Poslanecké Vûk: 58 snûmovny Poslední zamûstnání: ■ Ing. Eva Richtrová Od 3. 6. 2006 je poslancem ■ MUDr. Vladimír Dryml Volební obvod 69, Fr˘dek – MísParlamentu âeské republiky (mí- tek Volební obvod 45, stopfiedseda Hospodáfiského v˘- Vûk: 60 Hradec Králové boru se zamûfiením na dopravu, Vûk: 56 Poslední zamûstnání: ãlen Podv˘boru pro dopravu, Poslední zamûstnání: Zdravotního v˘boru a Stálé ko- Od r. 1976 do 1998 stfiedo‰kol¤editel âesko-nûmecké nemoc- mise Poslanecké snûmovny pro ská uãitelka odborn˘ch maturitnice ve Vrchlabí ních pfiedmûtÛ na Stfiední prÛpráci Kanceláfie Poslanecké myslové ‰kole ve Fr˘dku – Místsnûmovny. Mluvãí pro dopravu ■ PaedDr. Alena GajdÛ‰ková Poslaneckého klubu âSSD ku, od r. 1998 uvolnûná funkce Volební obvod 78, Zlín a ãlen její stínové vlády) v komunální politice
■ MVDr. Josef ¤ihák Volební obvod 18, Pfiíbram Vûk: 49 Poslední zamûstnání: Vedoucí stfiediska Státní veterinární správy ■ Ing. Ladislav Skopal Volební obvod 54, Znojmo Vûk: 49 Poslední zamûstnání: Poslanec PSP âR, místopfiedseda Zemûdûlského v˘boru ■ MUDr. Radek Su‰il Volební obvod 75, Karviná Vûk: 41 Poslední zamûstnání: Chirurg NsP Karviná – Ráj, vedoucí lékafi gastroenterologie chirurgického oddûlení ■ Ing. Jaroslav Sykáãek Volební obvod 33, Dûãín Vûk: 49 Poslední zamûstnání: Od roku 2002 je starostou mûsta Rumburk ■ Milan ·tûch Volební obvod 15, Pelhfiimov Vûk: 54 Poslední zamûstnání: âMKOS, OS KOVO závod ·koda âeské Budûjovice ■ MUDr. Pavel Trpák Volební obvod 39, Trutnov Vûk: 50 Poslední zamûstnání: Privátní lékafi v oboru gynekologie a porodnictví ■ Prof. Ing. Jifií Witzany, DrSc. Volební obvod 21, Praha 5 Vûk: 67 Poslední zamûstnání: âVUT, vedoucí katedry ■ Ing. Dagmar Zvûfiinová Volební obvod 51, Îìáfi nad Sázavou Vûk: 54 Poslední zamûstnání: Místostarostka Îìáru nad Sázavou
14
trend
Tfiináct krajsk˘ch lídrÛ âSSD Zvolíme nová krajská zastupitelstva V pátek 17. fiíjna a v sobotu 18. fiíjna 2008 se uskuteãní volby do krajsk˘ch zastupitelstev, které probûhnou ve v‰ech krajích s v˘jimkou hl. m. Prahy, kde se volby do zastupitelstva uskuteãní s komunálními volbami v roce 2010. Krajská zastupitelstva jsou volena jednou za 4 roky a pfiedstavují volen˘ samosprávn˘ orgán. Z ãlenÛ krajsk˘ch zastupitelstev jsou následnû voleni ãlenové krajsk˘ch rad – v˘konn˘ch orgánÛ samosprávy a kraj‰tí hejtmani. (gk)
Vûk: 48 let Poslední zamûstnání: ¤editel regionální poboãky âSOB Leasing v Liberci, fieditel poboãky âSOB v Turnovû, fieditel okresní poboãky âeské poji‰Èovny
Od roku 2002 je poslancem PâR, v souãasnosti pfiedsedou Poslaneckého klubu âSSD ■ Ing. Martin Tesafiík Lídr krajské kandidátky, Olomouck˘ kraj Vûk: 53 let Poslední zamûstnání: Poslanec Poslanecké snûmovny Parlamentu âR, primátor Statutárního mûsta Olomouc, námûstek primátora Statutárního mûsta Olomouc
■ Bc. Lubomír Franc Lídr krajské kandidátky, Královehradeck˘ kraj Vûk: 55 let Poslední zamûstnání: Pracoval jsem ve VEBÉ Broumov – mistr mokré úpravny, ekonom provozu a od roku 1993 Poslední zamûstnání: ■ MUDr. David Rath pfiedseda odborové organizace Vedoucí lékafika Oddûlení hyperLídr krajské kandidátky, ■ MVDr. Stanislav Mi‰ák barické oxygenoterapie na I. inStfiedoãesk˘ kraj Lídr krajské kandidátky, ■ Mgr. Radko Martínek terní klinice FN v Plzni Vûk: 42 let Zlínsk˘ kraj Lídr krajské kandidátky, Poslední zamûstnání: Vûk: 55 let Pardubick˘ kraj ■ PaedDr. Josef Novotn˘ Univerzita Karlova – odborn˘ Poslední zamûstnání: Vûk: 52 let asistent na interní klinice Fakult- Lídr krajské kandidátky, ¤editel Veterinárního asanaãníPoslední zamûstnání: Karlovarsk˘ kraj ní nemocnice Motol ho ústavu Otrokovice Gymnázium Moravská Tfiebová Primáfi Záchranné sluÏby Kralu- Vûk: 55 let Starosta mûsta Otrokovice v le– stfiedo‰kolsk˘ profesor (dûjePoslední zamûstnání: py nad Vltavou tech 1994-2006, od 2006 míspis, obãanská nauka, zemûpis), Prezident âeské lékafiské komo- 1983-1988 – referent odboru in- Moravská Tfiebová – starosta tostarosta vestic Generálního fieditelství ry, poslanec Parlamentu âR mûsta, PSP âR poslanec, miâlen Zastupitelstva Zlínského Hnûdouheln˘ch dolÛ Sokolov nistr pro místní rozvoj âR kraje od 2000, od 20006 ná1988-1998 – zástupce fieditele ■ Mgr. Jifií Zimola mûstek hejtmana stfiední ‰koly Sokolov Lídr krajské kandidátky, ■ MUDr. Jifií Bûhounek 1998 – dosud – fieditel IntegroJihoãesk˘ kraj Lídr krajské kandidátky, vané stfiední ‰koly technické ■ Ing. Jaroslav Palas Vûk: 37 let kraj Vysoãina a ekonomické Sokolov Lídr krajské kandidátky, Poslední zamûstnání: Vûk: 56 let Moravskoslezsk˘ kraj Uãitel na Základní ‰kole v Nové ■ Jaroslav Foldyna Poslední zamûstnání: Vûk: 55 let Bystfiici (1995-1998), v roce Nemocnice Pelhfiimov, 32 let Lídr krajské kandidátky, Poslední zamûstnání: 1998 zvolen do funkce starosty Ústeck˘ kraj celkem, lékafi, primáfi ortopedicMinistr zemûdûlství âR mûsta Nová Bystfiice, opûtovnû Vûk: 47 let kého oddûlení Pfiedseda âeskomoravské myslizvolen v letech 2002-2006 Poslední zamûstnání: ¨ vecké jednoty ■ Mgr. Michal Ha‰ek Asistent fieditele PKÚ Pfiedseda pfiedstavenstva Halali, ■ Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc. Lídr krajské kandidátky, v‰eobecné poji‰Èovny, a. s. Jihomoravsk˘ kraj Lídr krajské kandidátky, ■ Stanislav Eichler __________________________ PlzeÀsk˘ kraj Vûk: 32 let Lídr krajské kandidátky, Dal‰í ãtyfii stránky: Vûk: 63 let Libereck˘ kraj Poslední zamûstnání: vyjímatelná vloÏka
¤ÍJNOVÉ VOLBY 2008: ANO sociální demokracii ANO osobnostem âSSD – kandidátÛm do Senátu ANO kandidátÛm âSSD do zastupitelstev v krajích
Kdy k volbám? V pátek 17. fiíjna 2008 volby do Senátu (ve 27 volebních obvodech), krajské volby V sobotu 18. fiíjna 2008 volby do Senátu (ve 27 volebních obvodech), krajské volby V pátek 24. fiíjna 2008 (pfiípadné 2. kolo voleb do Senátu) V sobotu 25. fiíjna 2008 (pfiípadné 2. kolo voleb do Senátu)
trend
15
Tuto stránku tvofií vyjímatelná vloÏka zobrazení kandidátÛ âSSD na senátora – pro PDF A4 technicky nevhodná
16
trend
Tuto stránku tvofií vyjímatelná vloÏka zobrazení lídrÛ krajsk˘ch kandidátÛ âSSD – pro PDF A4 technicky nevhodná
trend mûsíãník Spoleãnosti Willyho Brandta a Bruna Kreiského
trend
17
Tuto stránku tvofií vyjímatelná vloÏka zobrazení lídrÛ krajsk˘ch kandidátÛ âSSD – pro PDF A4 technicky nevhodná
18
trend
Tuto stránku tvofií vyjímatelná vloÏka zobrazení kandidátÛ âSSD na senátora – pro PDF A4 technicky nevhodná
trend
19
Milo‰ Janeãek:
Jedinû zdravé zdravotnictví Byl fieditelem – a uÏ není. Není proto, Ïe namísto servility nûkter˘ch sv˘ch kolegÛ se dokázal postavit proti tzv. „reformám“ souãasného ministra zdravotnictví. Ano, mluvím s b˘val˘m fieditelem brnûnské Úrazové nemocnice prof. MUDr. Milo‰em Janeãkem a souãasn˘m kandidátem âSSD pro senátní volby. Nehledá nové uplatnûní. Pfiedná‰í na Masarykovû universitû, vede doktorandy, operuje a léãí.Se svou prací je spokojen a má v ní vynikající v˘sledky.
a nemusí se k pacientovi volat konsiliáfii z jin˘ch oddûlení. Tady funguje neustále kompaktní t˘m, jehoÏ pfiedností je jeho neustálá pfiipravenost a kter˘, napfiíklad pfii oznámení dopravní nehody, je okamÏitû v pohotovosti. A je to také rychlost, s níÏ je pacientovi stanovena diagnóza, pfiipraven operaãní sál a pacient se hned zaãíná léãit. A nejde jen o hromadné havárie. T˘m léãí i bûÏné pacienty – a jsou jich roãnû desetitisíce – tím také jsou lidé stále spolu, posilují svou erudici a vlastnû ● Tady by to chtûlo, abyste trénují pro ty mimofiádné si● Proã tedy mífiíte do politi- se ãtenáfiÛm trochu více tuace. ky? pfiedstavil. A je‰tû nûco. Úrazová neKdyÏ za mnou pfii‰li pfiátelé Narodil jsem se v roce 1950 mocnice je jednou ze tfií v âesz místní organizace s návrhem, v Jihlavû, ale cel˘ Ïivot jsem ké republice, která nikdy neabych kandidoval do Senátu, vlastnû proÏil v Brnû. M˘m otmusela b˘t oddluÏena. Je ekohodnû jsem o tom pfiem˘‰lel. cem byl prof. MUDr. Milo‰ Janomicky sobûstaãná. Je Mám tu svou práci, operuji, neãek, DrSc., Ïák profesora pracovi‰tûm, které se tû‰í pfiedná‰ím na lékafiské fakultû Bedfiicha Frejky, zakladatele u vefiejnosti velké dÛvûfie. âeské ortopedické ‰koly v BrMasarykovy university, vedu V Úrazové nemocnici se vytvofiil nû. To byly moje vzory. Po pro- slávské ortopedické spoleãdoktorandy, jsem ãlenem vûfunkãní systém traumatologicmoci jsem nastoupil na chirur- nosti, Ïe jste pfiednesl 120 decké rady lékafiské fakulty. ké péãe se ãtrnácti na sebe nagickém oddûlení Vojenské ne- prací na domácích i meziná- vazujícími nosn˘mi programy. Nic mi neschází. rodních sympóziích, publiko- Do Bohunic má pfiejít jen pût Na druhé stranû je to v˘zva. mocnice v Brnû, poté jsem val105 prací v domácím tis- z nich. S probíhajícím rokem pracoval na Ortopedické kliniV senátních volbách není Ïádná ku i v zahraniãí, Ïe jste auto- 2008 je stále víc neÏ jasné, Ïe ce u sv. Anny, kde jsem také kandidátka, tam jde o souboj rem uãebnic atd. atd. Ale já sloÏil potfiebné atestace. nûkolika lidí a nakonec i duel. pfiestûhování alespoÀ ãásti prabych se pfiece jen je‰tû vrátil A své voliãe musíte pfiesvûdãit. ● Vefiejnost vás ale zná ze- k té Úrazové nemocnici, kte- covi‰È se neuskuteãní tak rychV prvé fiadû, aby vÛbec ‰li k vol- jména v souvislosti s Úrazo- rá je jist˘m unikátem… le, jak zprvu ministr Julínek ravou nemocnicí… zantnû uvádûl. bám a aby volili vás. Ano, Úrazová nemocnice je Chtûl bych pracovat v sociálSem jsem pfii‰el v roce 1992. ojedinûl˘m zafiízením v âR ● Proã si myslíte, Ïe ji chce nû zdravotním v˘boru a podílet Zab˘val jsem se pfiedev‰ím ná- a existuje uÏ 74 let. U nás byla ministr TomበJulínek zruse na tom, aby do zákonÛ nehradami kloubÛ. Toto oddûlení zaloÏena po vzoru Rakouska, ‰it? A co to bude znamenat pronikaly mnohdy nesmyslné jsem zde vybudoval, od roku pro brnûnské obãany? stejnû jako v Nûmecku nebo 1997 jsem se stal jeho pfiednos- Itálii. Za první republiky u nás nápady poslancÛ. V Senátû je Otázka zru‰ení Úrazové netou. Pak jsem pÛsobil jako ná- totiÏ existovala Úrazová zdradnes bohuÏel pfievaha ODS mocnice je ãistû komerãní – a ostatní jsou odsouzeni do role mûstek fieditele a od roku 2004 votní poji‰Èovna a ta zjistila, Ïe pfiestûhuje se do Bohunic – ve stejném roce jsem byl jme- hodnû lidí po úrazech je invastatistÛ. a tohle se prodá. Na tomto poA tak prvním dÛvodem, proã nován prezidentem Slovenské lidních a chtûla to zmûnit. Nû- zemku nemusí vyrÛst hotel, jak republiky profesorem pro obor kolik let trvalo neÏ do úrazovky se o tom mluví, ale moÏná Ïe jsem se rozhodl do toho jít, je pokusit se, aby i v tom Senátu chirurgie – jsem byl po vyhra- získali nejlep‰í specialisty to, co tu zÛstane, zprivatizuje ném konkurzu jmenován fiedi- a neÏ se trend návratnosti do byla nûjaká rovnováha. nûjaká soukromá firma a bude telem. No, a v záfií 2007 jsem práce zmûnil. Druh˘m pak to, Ïe vûfiím pokraãovat dál. V jednání pana âSSD. Jsem pfiesvûdãen, Ïe nej- byl „pro nespolupráci“ odvolán A tento trend pokraãoval po ministra je uÏ tradiãní schizocelou dobu existence nemocni- frenní rozpor. Ministersk˘ plán pozdûji za dva roky vyhraje vol- ministrem Julínkem. Teì zde pracuji jako chirurg. ce. V˘hodou je, Ïe jsou v‰echny zru‰it brnûnskou Úrazovou neby a bude potfiebovat odborníky odbornosti pod jednou stfiechou mocnici a pfiesunout tzv. trau● K tomu struãnému currido vedoucích funkcí. Kandidujete za âSSD. Jak culu vitae bychom mûli dopljste se vlastnû k sociální de- nit, Ïe jste ãlenem vûdecké rady Lékafiské fakulty Masamokracii dostal? rykovy univerzity v Brnû, Ïe VÏdycky jsem mûl sociální my‰lení. Jednoho dne se stalo, jste byl v roce 2005 jako vedoucí trauma teamu na meÏe jsem operoval kolenní kloub zinárodní misi v Pákistánu, dr. Václava Grulicha, b˘valého- Ïe jste ãlenem Svûtové spoleãministra vnitra. Byl m˘m paci- nosti ortopedie a traumatoentem a spfiátelili jsme se. To logie a, kromû ãlenství v ãeson mne pfiivedl do âSSD, kde ké odborné spoleãnosti, Ïe uÏ jsem pát˘ rok. jste ãestn˘m ãlenem Jugo●
rozhovor
20 macentrum do bohunické fakultní nemocnice dál provázejí dohady a nejistota. Pfied 18 mûsíci velkohubû prohlásil, Ïe se to tady do roka zavfie a rozpustí. Pfiitom kaÏd˘ vûdûl, Ïe Bohunice za tak krátkou dobu pfiipraveny nebudou. Kdo se ale postavil proti, nebo jen projevil jin˘ názor, nemûl ‰anci. Pfied rokem vyhlásil, Ïe Úrazová nemocnice v Brnû skonãí a Ïe se pouze jedna její ãást pfiestûhuje do Fakultní nemocnice v Brnû–Bohunicích. Letos v létû se tam s velkou pompou otevfielo oddûlení s 35 lÛÏky. Jsou to standardní lÛÏka, která jen roz‰ífií stávající kliniku úrazové chirurgie. S probíhajícím rokem 2008 je stále víc neÏ jasné, Ïe pfiestûhování alespoÀ ãásti pracovi‰È se neuskuteãní tak rychle, jak zprvu ministr Julínek razantnû uvádûl. A také uÏ se pfiestalo mluvit o tom, Ïe se v‰echno pfiipraví v Bohunicích a pak se to naráz pfiestûhuje a v‰ichni zamûstnanci se tam pfiesunou. Vûdûli jsme, Ïe to není moÏné, protoÏe Bohunice by tûÏko bez velkého nav˘‰ení rozpoãtu mûly prostfiedky na platy v‰ech lékafiÛ a sester, které tam mûly pfiijít. Pak se to smrsklo na to, Ïe mají zájem jen o 200 polytraumat, to znamená tûch nejtûωích pacientÛ, ktefií jsou také nejlépe hrazeni poji‰Èovnou. Ostatním lékafiÛm nabízejí, aby pfie‰li na kliniku úrazové chirurgie – ale prakticky nabídku k práci dostane jen pár lidí. A nikdo nemluví o tom, za jak˘ch podmínek. Tady uÏ mají lidé nûjaké postavení a to jim tam nikdo nezaruãí. Dal‰í ãlenové t˘mu by se rozprá‰ili na ostatní kliniky, coÏ znamená rozpad sehran˘ch t˘mÛ a to je velká ‰koda.
trend Péãe o pacienty se tak zhor‰í. V souãasné dobû je napfiíklad objednací lhÛta na endoprotézu v Bohunicích dva roky. Pfiitom vût‰inou jde o staré lidi, ktefií trpí bolestmi a omezuje to jejich Ïivot. Je to zbyteãné prodluÏování jejich trápení a nehumánní systém, kter˘ ministr lidem pfiipravuje. A to nemluvím o tom, Ïe nûktefií z nich se tak ani nemusí operace doãkat. To jsme zatím mluvili jen o Úrazové nemocnici. JenÏe pan Julínek stíná hlavy i dal‰ím ‰éfÛm brnûnsk˘ch nemocnic. Proã v Brnû tak „fiádí“? Ano, odvolal fieditelku Fakultní nemocnice u sv. Anny MUDr. Vladimíru Danihelkovou, kterou tam v‰ak on sám pfied rokem dosadil. Pfii‰la tenkrát s velkou slávou z bfieclavské nemocnice. V tomto pfiípadû neznám dÛvody.Av‰ak odvolání fieditele Masarykova onkologického ústavu prof. Rostislava Vyzuly, excelentního odborníka, je vyslovenû politick˘m krokem. Za v‰ím je snaha o privatizaci celé onkologie a zájmy mocn˘ch investorÛ. Proto tam byl dosazen ãlovûk, kter˘ to má pfiipravit. ●
A proã Brno?
Proto, Ïe Brno je nejvhodnûj‰í objekt pro takové fiádûní. Severní Morava je uÏ z velké ãásti zprivatizována, stejnû jako jiÏní a stfiední âechy. O to se postarali hejtmani a vedení ODS v tûchto krajích. V Brnû jsou dvû velké fakultní nemocnice a úrazovka, MasarykÛv onkologick˘ ústav a v kraji nûkolik krajsk˘ch nemocnic. Teì pfied krajsk˘mi volbami to ministerstvo pozastavilo, protoÏe se obává o hlasy voliãÛ, ale v zákulisí na tom urãitû pracují dál.
kontroly musí chodit a je vûcí lékafie, jak ãasto je pozve. A nejsou jen stafií lidé. Já také nevûfiím tomu, Ïe nûkoho baví sedût tfii hodiny v ãekárnû, pak si nechá pfiedepsat léky, které pak neuÏívá. To je nesmysl. A co se t˘ãe lékÛ, za to odpovídá lékafi, co napí‰e a kolik toho napí‰e. To pacient nemÛÏe ovlivnit. A ten zaplatí za náv‰tûvu u lékafie, pak za kaÏdou poloÏku na receptu a je‰tû doplatek k tomu, co hradí poji‰Èovna. Myslím si, Ïe je to neadekvátní a Ïe by se mûlo platit za recept a ne za poloÏky. S tûmi reformami pana Julínka je to trochu „legraãní“, kdyby to nebylo tak nehumánní. U nás ministr takzvanû „amerikanizuje“ zdravotnictví a napfiíklad prezidentsk˘ kandidát Obama chce zdravotnictví USA „poevrop‰tit“, protoÏe si uvûdomuje, Ïe Spojené státy jsou jedinou vyspûlou zemí bez státem garantované v‰eobecné péãe. A obãané USA jsou s tímto stavem nespokojeni, protoÏe milióny lidí – mluví se o témûfi 16 procentech obyvatel – nemají Ïádné zdravotní poji‰tûní a dal‰ích asi 25 miliónÛ si nemÛÏe dovolit potfiebnou zdravotní péãi, protoÏe jejich poji‰tûní nestaãí na drahé operace. A tak je jim vlastnû zdravotní péãe nedostupná. ● To nás chce pan Julínek dostat do stejné situace? Trochu mi to pfiipomíná minul˘ reÏim, kter˘ také kopíroval hlavnû to ‰patné – tenkrát od Sovûtského svazu. Copak nejsou jiné systémy, které bychom mohli pfievzít?
Jsou. Mnû se líbí systém, kter˘ je Nûmecku a Rakousku, kde jsou pfiesnû urãené poplatky na zdravotnictví. Napfiíklad ● Co soudíte o v‰ech tûch reformách pana ministra? Po- Nûmci odvádûjí 2 procenta ● A co celá ta ro‰áda bude z pfiíjmu. A navíc je z této podle nûj mají napfiíklad poznamenat pro obãany? vinnosti vyjmuta fiada lidí – dûplatky sníÏit zneuÏívání léti do 15 let, seniofii a lidé, ktefií JestliÏe se dosud v Úrazové kafiské péãe. Já si ale mysmají potvrzení od sociálky, nanemocnici uskuteãní nûkolik ti- lím, Ïe dopadají hlavnû na síc neúrazov˘ch operací za rok, pacienty, ktefií pro svÛj zdra- pfiíklad nezamûstnaní, ktefií nevotní stav k lékafii musí cho- jsou schopni platit. Tento tak je logické, Ïe se prodlouÏí systém je propracovan˘ a neãekací lhÛty napfiíklad u Ïluãní- dit pravidelnû. kÛ, k˘l nebo náhrad kloubÛ. Ano, a chroniãtí nemocní na chápu, proã jej nemÛÏeme pfie-
vzít namísto toho, abychom pfiejímali systém, kter˘ nikde nefunguje a hledají se zpÛsoby jak jej zmûnit. Myslím, Ïe by tohle mûli lidé vûdût. MoÏná by pak nestávkovali jen zdravotníci. Ale pfiejdûme k otázce, ãeho chcete dosáhnout jako senátor. Tedy, co mÛÏete voliãÛm slíbit? ●
Poslední dobou si kladu otázky, proã se vûci vefiejné nedafií fie‰it rozumn˘m a lidsk˘m zpÛsobem. âasto vedu s pfiáteli spory o tom, Ïe politická rozhodnutí by ‰la dûlat jako medicína. Nûkteré problémy fie‰it „chirurgick˘m fiezem“, pokud to bude nûkdo, kdo to umí. Jiné léãit postupnû. Vím Ïe to není v politice pravidlem, ale jasná a ãistá fie‰ení existují. Jako lékafi se ãasto pohybuji na hranici mezi Ïivotem a smrtí jin˘ch a musím pfiijímat zodpovûdnost za svá rozhodnutí. A tak mé pojetí politiky je dáno mírou odpovûdnosti, kterou jsem zvykl˘ nést. Pokud budu zvolen, budu se snaÏit aby senátem neprocházely zákony, které po‰kozují zájmy voliãÛ. Myslím si, Ïe nemá smysl v‰echno privatizovat. Vedle sebe by mûly existovat nemocnice státní, krajské ãi mûstské a soukromé. Ale stát musí garantovat síÈ nemocnic, které budou poskytovat ve‰kerou péãi a budou tfieba státem dotovány, protoÏe budou dûlat obory, které nejsou v˘dûleãné. Soukromé ústavy si budou moci dûlat, co chtûjí, ale myslím, Ïe konkurence je pfiimûje, aby dûlali to, co lidé potfiebují. Privatizace zdravotních poji‰Èoven je ale podle mû zcela ‰patná. U nás by staãila jedna státní poji‰Èovna kontrolovaná státem (napfiíklad VZP) a vedle ní by mohly fungovat soukromé poji‰Èovny. Ty by ale nemûly dostat do vínku peníze uÏ vybrané od klientÛ ãi od státu. Tyto poji‰Èovny aÈ se „poperou“ o své klienty nabídkou sluÏeb a zejména pfiipoji‰tûní. Dal‰í dÛleÏitou
trend vûcí je to, Ïe u nás schází pfiesnû definovan˘ standard a co je nadstandard. KaÏd˘ by mûl vûdût, co mu zaplatí jeho poji‰Èovna a na co si mÛÏe pfiiplatit – vãetnû lep‰í stravy, televize na pokoji apod. Ale také na to, Ïe jej vy‰etfií a nebo bude operovat vysoce erudovan˘ specialista – pfiednosta, profesor. Co se t˘ãe souãasn˘ch poplatkÛ, myslím, Ïe lze tolerovat poplatky za zneuÏití pohotovosti a za stravování v nemocnici. Ale v tomto pfiípadû by se to muselo na té kvalitû stravy projevit. V fiadû nemocnic je strava i kultura stravování dosti ‰patná. Zru‰il bych poplatky za náv‰tûvu u lékafie, za poloÏky na receptu. Platil by se jen pau‰ál za recept – napfiíklad 10 Kã. Naproti tomu bych zavedl odvod 2 procent z pfiíjmu, ale s v˘jimkou dûtí do 15 let, seniorÛ a lidí, ktefií mají potvrzení od sociálky, Ïe nejsou – tfieba jen doãasnû – schopni platit. A v neposlední fiadû slibuji, Ïe udûlám také v‰echno pro to, aby brnûnská úrazovka zÛstala zachována, a pokud v pfií‰tích parlamentních volbách voliãi dají dÛvûru pfií‰tí vládû âSSD, tak se pokusím vrátit dÛvûru na‰ich obãanÛ ve zdravotnictví. Pokud jde o to brnûnské, pak bych tu chtûl vytvofiit ãtyfiiadvacetihodinov˘ servis, kter˘ by zaruãil, Ïe kaÏd˘ skuteãnû nemocn˘ ãlovûk najde kdykoliv pomoc pfii fie‰ení jakéhokoli svého zdravotního problému.
21 Miroslav Antl:
Za spravedlnost, bezpeãnost a pofiádek
● Proã jste se rozhodl pfiijmout nabídku âSSD pro kandidaturu do Senátu? Impuls k tomu mi dali mí kamarádi z Pardubic, pak se k nim pfiipojili i dal‰í sociální demokrati z regionu. Kandidoval jsem v „primárkách“ jako nezávisl˘ kandidát, navrÏen˘ MO âSSD T˘ni‰tû nad Orlicí. A osobní dÛvody? UÏ jsem se nemohl bezmocnû dívat na to, jak˘m smûrem se vydala ãeská policie, ale i státní zastupitelství - a kam se vytrácí spravedlnost, kam spûje bezpeãnost a pofiádek. A jinak to neovlivním, neÏ abych mohl z pozice ústavního ãinitele alespoÀ hlasitû upozornit na to, co se kolem dûje a pokusit se iniciovat nápravu. Jiná moÏnost neÏ právû Senát Parlamentu âR není. Nejsem ãlenem Ïádné politické strany, takÏe se do Poslanecké snûmovny nedostanu. Navíc jsem pfiesvûdãen, Ïe jsem zku‰en˘m právníkem a tûch je tam skuteãnû málo, pfiestoÏe je Senát vnímán jako jakási „právní pojistka“. Oblast, které rozumím a chci se jí také naplno vûnovat, je oblast spravedlnosti, bezpeãnosti a pofiádku. V této oblasti pracují v Senátu dva v˘bory, v nichÏ jsou pouze dva ● K tomu mi nezb˘vá neÏ právníci (z dvaceti senátorÛ), popfiát na‰emu zdravotnictví pfiiãemÏ jednomu z nich (právû lep‰í ãasy a vám úspûch z âSSD) konãí mandát. Senátor v senátních volbách. má navíc dost ãasu, aby pÛsobil Rozhovor pfiipravil pfiímo ve svém regionu, byl Zdenûk Chmel v kontaktu s lidmi a snaÏil se jim efektivnû pomoci. Ostatnû se uÏ musím rovnûÏ rozhodnout, kam dál v Ïivotû. Zatím jsem se vyh˘bal advokacii, coÏ jsem kdysi lidem kolem sebe slíbil. Zkou‰ím tedy udûlat úplnû v‰e pro zásadní zmûny, pokud to nevyjde, uÏ to nikdy zkou‰et nebudu a zafiídím se uÏ podle svého. Tfieba zaloÏím nû-
jakou spoleãnost – nûco jako „BOÎÍ ML¯NY – asistence.“ Jak˘ je ve struãnosti vበpfiínos pro volební program?
●
MÛj pfiístup k politice lze charakterizovat následujícími fiímsk˘mi citáty: „Kde je tfieba skutkÛ, tam slova nestaãí“ a „Blaho lidu budiÏ nejvy‰‰ím zákonem“. Chci obãanÛm nabídnout práci nad rámec sv˘ch povinností, tak jak jsem ji ko-
Chci pozvednout prosperitu a rozvoj regionu prostfiednictvím získání finanãních dotací z EU, ale i osobním pfiístupem pfii podporování spolkové ãinnosti v regionu. Jak˘m zpÛsobem budete pomáhat svému regionu? ●
V na‰em regionu budu velmi aktivnû (a to i finanãnû) podporovat zejména spolkovou ãinnost hasiãÛ, sokolÛ, myslivcÛ,
rozhovor chovatelÛ, sportovcÛ a dal‰ích sdruÏení. JiÏ po nûkolik mûsícÛ se potkávám s dobrovoln˘mi hasiãi a spoleãnû pfiipravujeme koncepce na finanãní podporu SDH, pfiedná‰ím pro studenty stfiedních ‰kol a seniory, pfiivedl jsem renomovanou spoleãnost na ãerpání grantÛ, která jiÏ pomáhá obcím i podnikatelÛm. V na‰em regionu jsme dále napfi. dohodli charitativní fotnal nejen v pozici státního zábalová utkání s „Kozlovnou“ Lástupce, ale prakticky po cel˘ Ïidi Vízka. V Rychnovû nad KnûÏvot. nou pofiádáme atraktivní basObãanÛm jsem slíbil, Ïe kdyÏ ketbalové utkání „All stars“ získám jejich dÛvûru, tak budu t˘mu, sloÏeného z ligov˘ch hrábojovat za spravedlnost, bezpeãnost a pofiádek, stejnû jako ãÛ a veteránÛ. SportovcÛm, vãetnû tûch nejmen‰ích, pfiivejsem ãinil cel˘ svÛj profesní zeme sportovní vybavení. SpoÏivot pfii pronásledování zlolupracujeme i na organizaci ãincÛ. 1. roãníku hudebního festivalu Chci zÛstat v regionu, nav Rychnovû nad KnûÏnou. slouchat a pomáhat obãanÛm, ProtoÏe práci senátora vníprotoÏe na rozdíl od jin˘ch nemám jako sluÏbu obãanÛm, musím shánût kontakty v Praresp. jako poslání, rád bych ze, ani nikde jinde – jiÏ je mám v tûchto aktivitách pokraãoval a rád je vyuÏiji pro rozvoj na‰ea vyuÏil tak své zku‰enosti a ‰iho regionu. roké kontakty k rozvoji na‰eho Navíc jsem pfiesvûdãen, Ïe regionu a zlep‰ení kvality Ïivomá-li senátor vliv a autoritu, ta obãanÛ. tak je jeho názor sly‰et na ● Regionu slibujete více dov‰ech rozhodujících místech.
22 zdraví na‰ich obãanÛ, zejména tûch star‰ích, mi mnohdy pfiipadá (fieãeno s nadsázkou) jaVím, Ïe senátor neovlivní pfiíliv penûz ze státního rozpo- ko „státem fiízená euthanasie“. Privatizaci zdravotnick˘ch ãtu do regionu, ale mÛÏe v˘razzafiízení povaÏuji za mnohdy „linû pomoci s ãerpáním finanãkvidaãní“, neprÛhlednou a zv˘ních zdrojÛ z EU. V následujících pûti letech máme poslední hodÀující pouze nûkteré skupiny obyvatel. Ostatnû jako mno‰anci ãerpat ve vût‰í mífie evho jin˘ch privatizací ropské peníze. Byla by velká ‰koda tuto moÏnost promarnit v minulosti... tak, jako se stalo v na‰em regi- ● Budete prosazovat setrváonu v pfiedchozích ‰esti letech. ní vysoko‰kolského studia JiÏ dnes v pfiedvolební dobû bez placení ‰kolného? se mnou do regionu pfii‰li renoJsem pfiesvûdãen, Ïe vefiejné movaní odborníci, ktefií se tou- vysoké ‰koly by mûly b˘t doto problematikou dlouhodobû stupné v‰em obãanÛm. V na‰í s úspûchem zab˘vají a s ãerpá- soustavû vysok˘ch ‰kol je uÏ doním tûchto prostfiedkÛ mají statek soukrom˘ch vysok˘ch ãetné zku‰enosti, know-how. ‰kol, kde se ‰kolné platí, takÏe PfiestoÏe se jedná o odborníky, si student, kter˘ nepro‰el pfiijíktefií jiÏ dokázali pro potfiebné macím fiízením na V· „vefiejné“, ãeské projekty zajistit z finanãsi mÛÏe studium (za)platit – ních zdrojÛ EU miliardy korun, a chci doufat, Ïe ne koupit. tak se místní samosprávy, spolMnohdy sloÏitou situaci nemaky i podnikatelé nemusí obávat jetn˘ch studentÛ velmi dobfie placení horentních finanãních chápu, protoÏe jsem nikdy neãástek za zpracování projektÛ. byl z bohaté rodiny a pro na‰e Mí grantoví konzultanti si úãturodiãe bylo nesnadné nás s brají honoráfi aÏ za úspû‰nû odvetrem nechat studovat na V·. denou práci, tzn. získanou doV té dobû jsem se navíc oÏenil taci, na rozdíl od mnoh˘ch a narodila se nám dcera, takÏe „specialistÛ“, ktefií si nechávají sociální situace byla o to sloÏiplatit za práci pfiedem a jimi tûj‰í a bez podpory mé manÏelzpracované projekty jsou vût‰iky i v‰ech na‰ich rodiãÛ bych nou zamítnuté. nedostudoval – a na‰e republi● Jste proti placení poplatka by tak pfii‰la o „kontroverzkÛ u lékafie a proti privatiza- ního“ právníka. ci zdravotnick˘ch zafiízení? Ostatnû dlouhodobû sám Já jsem proti placení poplat- pfiedná‰ím na V· – a velmi si kÛ dûtmi a dÛchodci. Tohle ne- váÏím studentÛ, ktefií jsou ní pfiímo oblast, které bych zce- schopni i pfii pro nû nûkdy la rozumûl, a i proto s obãany, komplikovan˘ch sociálních jakoÏ i s lékafii ãi manaÏery, podmínkách fiádnû vystudovat. o ní hovofiím, abych se dozvûdûl ● Jak˘m zpÛsobem chcete co nejvíce. Poplatky pro obãaomezit byrokracii? ny, ktefií na to prostû nemají, Na takovou otázku mohu odcoÏ skuteãnû jsou dÛchodci, povûdût ve chvíli, kdy budu bydlící v nepfiíli‰ bohat˘ch regiznát své moÏnosti a „nástroje“. onech (jako je napfiíklad i ten KaÏdopádnû mi pfiipadá, Ïe ná‰), o dûtech, které nejsou v˘mnohdy nabubfiel˘ pfiístup dûleãnû ãinné, ani nemluvû úfiedníkÛ k obãanovi pÛsobí Ostatnû i nûktefií ãlenové spí‰e tak, Ïe obãan je tu zcela âSSD pfiipou‰tûjí placení pok dispozici, resp. v rukou úfiedplatkÛ za nemocniãní pobyt níka ãi úfiadu. Problém tkví nea stravu u „produktivních“ vûjen v systému, ale i v lidech, kov˘ch skupin, resp. u osob ve vûku 15–70 let (s moÏností od- ktefií v úfiadech pÛsobí. pustit je ve v˘jimeãn˘ch pfiípa- ● Proã si myslíte, Ïe Policie dech). Souãasn˘ pfiístup ke âR je v „likvidaci“? tací z EU. Jak˘m zpÛsobem je chcete pfiilákat?
trend To je na dlouhé povídání. Staãí se podívat na to, co se dûje. Od Policie âR odchází spousta zku‰en˘ch odborníkÛ, ktefií svou odbornou kvalifikaci získávali po mnoho let, navíc mnohdy i formou rÛzn˘ch zahraniãních stáÏí, speciálních kurzÛ apod. Ode‰li experti, ktefií jsou uznáváni v zahraniãí, ale novému policejnímu vedení, resp. ministru vnitra a jeho okolí, nevyhovovali z osobních ãi malichern˘ch dÛvodÛ a v podstatû byli k „dobrovolnému“ odchodu donuceni. RovnûÏ nûkteré koncepãní zmûny jsou jednoznaãnû likvidaãní z hlediska boje proti organizovanému zloãinu a praní ‰pinav˘ch penûz, resp. odãerpávání v˘nosÛ z trestné ãinnosti. Do‰lo k velice rychlému zru‰ení „Finanãní policie“, která byla zfiízena právû pro tento úãel a mûla ve sv˘ch fiadách skuteãné odborníky a bojovníky se zloãinem. Ostatnû i její v˘sledky byly hmatatelné. Dafiilo se jim zaji‰Èovat nelegální zisky v fiádovû stamilionÛ, pamatuji i na dvû miliardy korun roãnû v zaji‰tûn˘ch finanãních hodnotách. Dnes jen zfiejmû obtíÏnû budete zji‰Èovat, jak jsme na tom v této dÛleÏité oblasti. Zeptejte se obãanÛ, ale i policistÛ, jak vnímají souãasnou situaci u ãeské policie, zda jim skuteãnû záleÏí na honosn˘ch recepcích a stfiíbrn˘ch autech a nápisem „Pomáhat a chránit“, anebo chtûjí vidût policisty, ktefií se o nû zajímají a chtûjí jim skuteãnû pomoci. Myslím, Ïe jde v souãasné dobû jen o efekt „na oko“ a Ïe vedení pfiestává zajímat objasnûnost, kriminalita a skuteãnû efektivní boj s ní. RovnûÏ personální zmûny mi spí‰e pfiipadají jako vyfiizování úãtÛ, likvidace nepohodln˘ch a „neposlu‰n˘ch“ osob vãetnû fiídících pracovníkÛ. ¤eãi o moÏnosti kariérního rÛstÛ jsou k niãemu, kdyÏ fiadov˘ policista vidí, Ïe on pfiíleÏitost nedostane, protoÏe nemá uvnitfi Policie âR ty správné kontakty,
studium a vzdûlávání je jen pro nûkoho – a ten, kdo ho dosáhne, tak stejnû zÛstane na stfiedo‰kolské tabulce, i kdyÏ má tfieba dvû specializované V· v odpovídajícím oboru – nikoliv zahradnickém ãi ve vefiejném stravování. No, tûch problémÛ je spousta – a já myslím, Ïe je vnímáme takfika v‰ichni pfii fie‰ení kaÏdodenních problémÛ, akorát se nám o nich nechce mluvit, natoÏ je fie‰it. A jsem pfiesvûdãen, Ïe je skupina „vlivn˘ch a mocn˘ch“, kter˘m destabilizovaná a „neúãinná“ Policie âR mÛÏe spí‰e vyhovovat. Jak chcete bojovat se zloãinností a korupcí? ●
Hm, tak k tomuhle se vrátím, dostanu-li je‰tû pfiíleÏitost – k ãinÛm, nikoliv ke slovÛm. S Miroslavem Antlem, jenÏ stál u soudu proti tûm, o nichÏ fiíká, Ïe gaunery nemá rád, hovofiil Jan Vávra
Preference: náskok âSSD Ve druhé polovinû záfií 2008 dvû agentury STEM a CVVM (Centrum pro v˘zkum vefiejného mínûní) zvefiejnily v˘sledky svého záfiijového v˘zkumu preferencí pro budoucí volby do Poslanecké snûmovny Parlamentu âR. Pokud by tyto volby byly zaãátkem záfií 2008, sefiadily by se politické strany v tomto pofiadí: STEM CVVM 1. âSSD 32,6 % 34,0 % 2. ODS 22,3 % 29,0 % 3. KSâM 11,8 % 16,0 % 4. Zelení 8,4 % 10,0 % 5. KDU-âSL 5,9 % 7,5 % Podle tûchto zji‰tûní si âSSD udrÏuje stále v˘razn˘ náskok pfied ostatními stranami. (ich)
trend
23
Radko Martínek:
âinnost krajÛ se musí zlep‰it Nûkdej‰ího profesora dûjepisu a zemûpisu na Gymnáziu v Moravské Tfiebové Mgr. Radka Martínka kandidují sociální demokraté do funkce hejtmana Pardubického kraje. Od roku 1994, kdy se stal po druh˘ch komunálních volbách po listopadu 1989 starostou tohoto mûsta, nasbíral totiÏ tolik zku‰eností ve vefiejné správû jako málokdo u nás. KdyÏ byl v létû 1998 zvolen poslancem Parlamentu, pracoval ve v˘boru Poslanecké snûmovny pro vefiejnou správu, regionální rozvoj a Ïivotní prostfiedí. Pfiinesl si totiÏ nejen zku‰enosti starosty mûsta na hranicích âech a Moravy, ale také pfiedsedy Regionální komise Svazu mûst a obcí âR. V dal‰ím volebním období, kdy sociální demokracie vyhrála po druhé parlamentní volby, stanul v ãele tohoto v˘boru. A byl jeho pfiedsedou do 24. dubna 2005, kdy byl jmenován ministrem pro regionální rozvoj.
doposud nebyla dokonãena. Reforma a její zákony vytvofiily pomyslnou kostru, na které mûlo b˘t navû‰eno „maso, nervy a cévy“ v podobû jasn˘ch rezortních koncepcí (napfi. koncepce zdravotnictví, ‰kolství...). To se bohuÏel nestalo nebo stalo, ale nedostateãnû dÛslednû. Nedo‰lo také ke sjednocení obvodÛ státní správy s obvody novû vznikl˘ch krajÛ a obcí
gán, bohuÏel, pfietrvávají. Obdobnû odvolací úroveÀ má sklony k alibismu a nechce pfiebírat odpovûdnost za svá rozhodnutí, coÏ vede k prodluÏování rozhodovacích procesÛ. Je v‰ak nepochybné, Ïe postupnû se dafií tyto problémy fie‰it. Pokud se podafií vytvofiit jednotn˘ elektronick˘ systém pfiístupn˘ na jednotliv˘ch úfiadech i prostfiednictvím internetu pfií-
rozhovor
s roz‰ífienou pÛsobností. Doposud máme de facto dvojí územní ãlenûní v˘konu státní správy. Pfies tyto nedostatky v‰ak reforma pfiinesla celou fiadu pozitivních záleÏitostí. Nové kraje zaãínají vytváfiet zásady regionální politiky, postupnû se vytváfiejí strategické plány a zásady územního rozvoje, vytváfiejí se vazby mezi obcemi v rámci správních obvodÛ obcí s roz‰ífienou pÛsobností. Samosprávné kraje dnes ta● Kdybyste se vrátil k reforké plní nezastupitelnou roli mû vefiejné správy, jak ji v oblasti zdravotnictví, ‰kolství, dnes hodnotíte? Co se osvûdsociální oblasti, dopravy, Ïivotãilo v krajském zfiízení a co ního prostfiedí a rozvoje venkobyste navrhoval zmûnit? va. Jejich v˘znam nepochybnû Jsem pfiesvûdãen, Ïe reforma roste po cel˘ch osm let. vefiejné správy byla nutná. Je samozfiejmû moÏné, aby se do- ● PfiiblíÏila se opravdu venekoneãna diskutovalo o tom, fiejná správa obãanovi, jak zda je zvolen˘ poãet krajÛ a ob- slibovala její II. etapa - zru‰ení krajÛ? cí s roz‰ífienou pÛsobností správn˘, zda pfievedené kompeReforma vefiejné správy tence jsou dostateãné, zda byla bezesporu pfiiblíÏila rozhodovareforma dostateãnû pfiipravena cí procesy obãanovi. To pfiiblífinanãnû i personálnû. Ïení spoãívalo pfiedev‰ím v pfieDÛleÏité v‰ak je, Ïe po létech nosu (tzv.decentralizaci) komplan˘ch diskusí pfiikroãily vlády petencí z centrálních úfiadÛ sociální demokracie k ãinu. a zanikl˘ch okresních úfiadÛ na Smûfiování reformy a její zákrajské úfiady, potaÏmo obecní kladní cíle byly stanoveny úfiady. Otázkou zÛstává, zda obsprávnû. Sama reforma je pak ce s roz‰ífienou pÛsobností v˘sledkem celé fiady kompromi- i krajské úfiady jsou schopny sÛ a v tom je také její slabé nabyt˘ch pravomocí dostateãnû místo. vyuÏívat. Tendence nechat za sebe rozhodovat nadfiízen˘ orDruh˘m problémem je, Ïe
mo z domova kaÏdého obãana, bude pfiiblíÏení vefiejné správy témûfi dokonalé. Jak poãetné byly zmûny, které vyvolalo zfiízení krajÛ a obcí s roz‰ífienou pravomocí? Tehdy poÏadovala napfi. fiada obcí ve va‰em sousedním kraji Vysoãina, aby byly pfiefiazeny pod Brno. PÛvodnû se zdálo, Ïe pfiechodÛ obcí i regionÛ z jednoho kraje do druhé kraje, z jedné správní oblasti obce s roz‰ífienou pÛsobností do druhé, bude mnoho. Nakonec v‰ak do‰lo jen k dílãím zmûnám, které nemají zásadní v˘znam. Snad jen územní pfiesuny mezi Vysoãinou a Jihomoravsk˘m krajem jsou ve vût‰ím rozsahu. DÛvodem, proã zmûn bylo nakonec málo, byl ve velké vût‰inû pragmatismus vypl˘vající z obav, Ïe by pfiesuny mohly omezit ekonomick˘ rozvoj pfiíslu‰né oblasti. Nûkteré dÛvody byly i prak-
●
tické, protoÏe zástupci dan˘ch regionÛ mûly politické i spoleãenské vazby na pfiedstavitele pÛvodních center a zdálo se jim b˘t obtíÏné navazovat kontakty nové. O jaké zmûny budete usilovat, budete-li zvolen hejtmanem svého kraje? Je smutn˘m paradoxem, Ïe âSSD, která pfies houÏevnat˘ odpor ODS prosadila vznik krajÛ, nemá doposud Ïádné v˘znamnûj‰í postavení ve vedení krajsk˘ch samospráv. NemÛÏe tedy prosazovat svoji pfiedstavu fiízení regionÛ. âinnost krajÛ je tak nyní poplatná politick˘m zájmÛm ODS. Projevuje se to napfi. ve zdravotnictví, ale také v „privatizaci“ rÛzn˘ch druhÛ sluÏeb zaji‰Èovan˘ch krajem ãi v˘znamn˘m spojením se zájmy urãit˘ch podnikatelsk˘ch skupin. Pro sociální demokracii je velmi dÛleÏité získat dÛstojné postavení v krajích nejen z dÛvodÛ politick˘ch, ale zejména proto, Ïe ideu sociálního státu je moÏné realizovat také prostfiednictvím krajÛ. Budeme-li na podzim úspû‰ní a nové zastupitelstvo mi dá svoji dÛvûru, pak bych rád jako hejtman vyfie‰il problémy vefiejného zdravotnictví, dále je tfieba citlivû fie‰it strukturu krajského ‰kolství s ohledem na zájmy jednotliv˘ch mikroregionÛ, chceme zavést integrovan˘ systém dopravní obsluÏnosti. Sv˘ch nabyt˘ch zku‰eností z práce ministra pro místní rozvoj bych chtûl vyuÏít zejména vypracováním úãelné regionální politiky Pardubického kraje, která by nastavila mnohem transparentnûj‰í a pruÏnûj‰í vztahy mezi krajem a jednotliv˘mi obcemi ãi obãany. Cílem musí b˘t rovnomûrn˘ rozvoj v‰ech oblastí kraje s vyuÏitím jejich specifick˘ch moÏností. (bek) ●
24
trend
Michal Ha‰ek:
Vy rozhodnete, jaká bude jiÏní Morava Do ãela své kandidátky do zastupitelstva v nejvût‰ím kraji republiky postavila ãeská sociální demokracie Michala Ha‰ka, kter˘ nejen v její stínové vládû zodpovídá za resort zemûdûlství a je místopfiedsedou Zemûdûlského v˘boru Poslanecké snûmovny, ale od ledna 2006 stojí i v ãele jejího Klubu poslancÛ. Jako jeho pfiedseda patfií do nejuωího vedení âSSD od doby, kdy tato strana pfiekonávala svou krizi. Mgr. Michal Ha‰ek se tak vrací do kraje, kde je‰tû za studií na Právnické fakultû Masarykovy univerzity zaãala jeho politická práce. Zaãala v obci Drásov, kde po dvû volební období byl starostou, resp. místostarostou a po ãtyfii roky stál v ãele Klubu zastupitelÛ soc. dem. Jihomoravského kraje. Ve Snûmovnû od svého zvolení poslancem v ãervnu 2002 pracoval v Zemûdûlském v˘boru a první ãtyfii roky i ve V˘boru pro vefiejnou správu, regionální rozvoj a Ïivotní prostfiedí, kter˘ tehdy projednával promûnu vefiejné správy. Vrací se tedy do krajské samosprávy svého domova obohacen zku‰eností z vysoké politiky, a to zejména v oblasti, která nejvíc ovlivÀuje Ïivot obcí a mûst. A tu by – pokud bude zvolen – mohl vyuÏít jako hejtman kraje s nejvût‰ím poãtem obcí a mûst ve prospûch kvality Ïivota sv˘ch spoluobãanÛ. Ve volbách do krajsk˘ch samospráv se mohou lidé rozhodnout nejen o tom, jaké budou mít zdravotnictví, jak dostupnou budou mít vefiejnou dopravu, ale i o kvalitû svého Ïivota. ● Jako ten, kdo formuluje zámûry nejvût‰í opoziãní
zbyteãného majetku, mnohdy za velmi podezfiel˘ch a neprÛhledn˘ch podmínek, nûkteré investiãní akce a problematická v˘bûrová fiízení na vefiejné zakázky. Pokud se t˘ká venkova a jeho rozvoje, tak z hlediska vládKompetence krajÛ – krajního prohlá‰ení a vyhlá‰ení sk˘ch vlád - jsou velmi rozsáh- pfiedních politikÛ by se na prvlé, a to pfiedev‰ím v tûch oblas- ní pohled zdálo, Ïe neexistuje tech, které se bezprostfiednû strany v resortu zemûdûlství, máte asi nejblíÏ k tomu, jak by její politika ovlivÀovala Ïivot lidí v men‰ích obcích a mûstech. V ãem podle vás brání souãasná politika vlády, ale i krajsk˘ch rad rozvoji venkova?
rozhovor
ní rozvoj. Pfiivítal bych, aby zaãala i diskuse, zda v nûkter˘ch oblastech, tfieba rozvojov˘ch programech a aktivitách, by nebylo Ïádoucí vût‰í zapojení a kompetence krajsk˘ch samospráv. Domnívám se, Ïe nûkteré záleÏitosti se lépe posuzují z úrovnû kraje neÏ z úrovnû centrálních orgánÛ, které by se mûly spí‰e starat o koncepãní a strategické vûci a rozhodování o vhodnosti ãi nevhodnosti projektu pro dané území svûfiit pfiíslu‰nému kraji. Jaké fie‰ení nabízí sociální demokracie? ●
t˘kají Ïivota lidí, v poskytování vefiejn˘ch sluÏeb obecnû. K oblastem, které jste vyjmenoval v otázce, bych pfiidal je‰tû dal‰í, napfi. stfiední a uãÀovské ‰koly. Z toho v˘ãtu je vidût, jak jsou volby do krajsk˘ch zastupitelstev dÛleÏité pro obãany. ZpÛsob, jak˘m bude spravován kraj, jeho majetek, instituce, jak˘m budou zaji‰Èovány vefiejné sluÏby, jejich dostupnost a kvalita, jsou pro obãana a jeho komfort rozhodující. ¤ekl bych, Ïe v jistém kontextu jsou pro obãana tyto regionální volby dÛleÏitûj‰í neÏ volby parlamentní. Proto doufám, Ïe k volbám pfiijde hodnû lidí, protoÏe si uvûdomí, jak jsou pro nû dÛleÏité. Musíme jim to pfiipomínat i v na‰í kampani. Na druhé stranû jsou volby pfiíleÏitostí vystavit úãet minul˘m krajsk˘m vládním koalicím. Já nechci v tomto rozhovoru ob‰írnû kritizovat krajské vedení nebo centrální vládu, ale vzpomenu jen ty základní problémy, které mají na Ïivot obãanÛ vliv. Pfiedev‰ím je to privatizace krajského zdravotnictví, která za vlád ODS probíhala buì zjevnou, nebo skrytou formou, rozprodej tzv.
vût‰í priorita pro tuto vládu, neÏ je harmonick˘ rozvoj venkova, zemûdûlství a investice do komunální infrastruktury. JenomÏe skuteãnost je jiná. Konkrétnû v rozpoãtu Ministerstva zemûdûlství na pfií‰tí rok chybí témûfi 5 mld. korun, a to pfies pánû Kalouskovo uji‰Èování o podpofie venkova. Co tato obrovská chybûjící ãástka udûlá s konkurenceschopností na‰ich zemûdûlcÛ, nechci ani dom˘‰let a je potfieba zdÛraznit, Ïe bez prosperujícího zemûdûlství nebude prosperující a spokojen˘ venkov – tyto dvû vûci jsou spojité nádoby. Já navíc je‰tû vidím dal‰í problém, a tím je koncepãní roztfií‰tûnost problematiky venkova, kdy ãást kompetencí má resort zemûdûlství a ãást míst-
V programov˘ch dokumentech máme celou fiadu osvûdãen˘ch receptÛ, z nichÏ byla ãást aplikována za vlád veden˘ch âSSD a ke kter˘m se samozfiejmû vrátíme. Je to pfiedev‰ím pfiímá finanãní podpora projektÛ spolufinancovan˘ch z rozvojov˘ch programÛ EU. Tyto projekty by mûly b˘t zamûfieny pfiedev‰ím na rozvoj potfiebné infrastruktury, dofie‰ení problémÛ s dostupností pitné vody z vefiejn˘ch zdrojÛ, kanalizace a ãi‰tûní odpadních vod, rozvoj potfiebné dopravní infrastruktury. Já sám Ïiji v malé vesnici a nevymûnil bych tento zpÛsob Ïivota za nic jiného. Dnes se spousta lidí stûhuje z velk˘ch mûst na venkov a dojíÏdí za prací. Tento zpÛsob Ïivota, kterému osobnû velmi fandím, protoÏe venkov potfiebuje mladé lidi, lidi s perspektivou, vyÏaduje dopravní obsluÏnost a dostateãnû dimenzovanou dopravní infrastrukturu, dostupnost kvalitních vefiejn˘ch sluÏeb, pfiedev‰ím zdravotnick˘ch, sociálních a vzdûlávacích, ale i moÏnosti kulturního a sportovního vyÏití.
trend A to jsou podle mého názoru ty klíãové oblasti, na jejichÏ fie‰ení má âSSD lep‰í a osvûdãenûj‰í koncepty neÏ ODS nebo KDU-âSL. Samozfiejmû je to i zastavení plíÏivé privatizace zdravotnictví, konkrétnû v Brnû to bude ve spolupráci s mûstem dofie‰ení situace Úrazové nemocnice Brno. Jaké má v rozvoji Ïivota na venkovû místo zemûdûlská ãinnost dnes, kdy na ni dopadají zejména dÛsledky spoleãenské reformy 90. let?
●
Podívejte se, zemûdûlství a jeho prosperita mûly na spokojen˘ Ïivot na venkovû vÏdy zásadní vliv. Bez prosperujícího a ekonomicky silného zemûdûlství nebude nikdy Ïivot na venkovû lehk˘. Já si uvûdomuji, Ïe zemûdûlství vlivem zmûn v 90. letech ztratilo ãást ze svého v˘znamu. Zejména v oblasti zamûstnanosti, kdy je díky nov˘m technologiím, zejména v Ïivoãi‰né v˘robû, nov˘m strojÛm daleko efektivnûj‰í a ménû nároãné na pracovní sílu. Právû proto by se ãást zamûstnanosti mûla pokr˘vat diverzifikací ãinnosti a investováním napfi. do turistického ruchu – agroturistiky, pro kterou má ostatnû Jihomoravsk˘ kraj ty nejlep‰í podmínky. Ve sluÏbách souvisejících s turistick˘m ruchem pak lze zajistit pomûrnû znaãnou zamûstnanost s dal‰ími synergick˘mi efekty, pfiedev‰ím ve zv˘‰en˘ch trÏbách za prodej sluÏeb, stravování, ubytování. Podpora regionálního turistického ruchu je velmi dÛleÏitou souãástí koncepce rozvoje venkova a dokonce ani pravicové vlády nezmûnily v˘razn˘m zpÛsobem tyto podpory, které byly ve znaãné mífie vyjednány v EU za vlád âSSD. Pokud se t˘ká dal‰ích aspektÛ, myslím si, Ïe zemûdûlci pfiekonali postupnû traumata, aÈ uÏ osobní nebo ekonomická, která byla zpÛsobena pfiedev‰ím nekoncepãní a nepromy‰lenou transformací zemûdûlského sektoru v 90. letech, kdy
25 vítûzila pravicová ideologie nad zdrav˘m rozumem. Dnes je tato oblast aÏ na v˘jimky stabilizovaná, vedle sebe existují bez vût‰ích problémÛ jak soukromû hospodafiící rolníci, rodinné farmy, druÏstva i velké obchodní spoleãnosti. Dá se dokonce fiíci, Ïe díky akceptování konceptÛ Spoleãné zemûdûlské politiky EU, které byly pfiijaty za vlád veden˘ch âSSD, se zemûdûlcÛm zaãalo i ekonomicky dafiit. Je pravdou, Ïe tyto zisky posledních let pouze vynahrazují to, co v 90. letech zemûdûlci obûtovali na oltáfi ekonomické reformy a transformace, kdy jen díky jim a nízk˘m cenám potravin byl vytvofien stabilizaãní sociální pol‰táfi. Lze fiíci, Ïe do zemûdûlství se jen vrátilo to, co bylo od nûj v minulosti vypÛjãeno. Jako stínov˘ ministr se znepokojením sleduji snahy sníÏit dotace do tohoto sektoru, které ani dnes je‰tû nejsou na úrovni podpor poskytovan˘ch zemûdûlcÛm ve „star˘ch“ státech EU, a povaÏuji tento trend za velmi ‰kodliv˘, protoÏe mÛÏe pfiinést obrovské problémy do budoucna. Nelíbí se mi ani snaha nûkter˘ch politikÛ o novelizaci transformaãního zákona a s tím související zpochybnûní majetkové podstaty novû vznikl˘ch zemûdûlsk˘ch podnikÛ obdobné nûkter˘m procesÛm 90. let. Jaké vztahy má stínov˘ ministr zemûdûlství k ministru tohoto resortu v Topolánkovû vládû? ●
Já bych nazval vztahy s kolegou Gandaloviãem za velmi korektní, jsme schopni spolu bez problémÛ komunikovat. Ne vÏdy se shodneme odbornû nebo politicky, ale na‰e spory nepfiekraãují vûcn˘ a lidsky slu‰n˘ rámec. Já osobnû odmítám konfrontaãní politiku, kdy se vymûÀují uráÏky a invektivy na úkor vûcné a odborné diskuse. Jaké jsou vztahy mezi poslanci v Zemûdûlském v˘boru? ●
Myslím, Ïe i pro nû platí, Ïe jsme schopni komunikovat, zamûfiujeme se spí‰e na fie‰ení konkrétních problémÛ resortu a ve vût‰inû pfiípadÛ se i vûcnû shodujeme. Ostatnû zemûdûlství a venkov tento pfiístup pfiímo vyÏadují. Je tfieba fie‰it konkrétní problémy a potfieby a teprve po jejich vyfie‰ení mÛÏeme dûlat politiku. V ãem vidíte dnes hlavní problémy tohoto resortu?
●
Problémy v zemûdûlství mají velmi promûnnou povahu, to souvisí s charakterem zemûdûlství jako takov˘m; zemûdûlství je práce v pfiírodû, práce se zvífiaty, je závislé na prÛbûhu poãasí. Z toho plyne, Ïe i variabilita problémÛ je znaãná a jeden rok se musí fie‰it to a druh˘ zase nûco jiného. Kdysi mi jeden star˘ zku‰en˘ zemûdûlec fiekl, Ïe v tomhle oboru nebude nikdo natrvalo moudr˘ a nejchytfiej‰í, protoÏe tím, kdo urãuje, jaké to bude, je pfiedev‰ím pfiíroda. Vedle toho, co jsem jiÏ vyjmenoval a co shrnu pod struãn˘ název ekonomika a peníze, je to pfiedev‰ím rozmûr zemûdûlské v˘roby, kter˘ v posledních letech stále mírnû klesá. Jsem pfiesvûdãen, Ïe budeme muset pfiijmout opatfiení, abychom nejen udrÏeli rozumn˘ rozmûr zemûdûlské v˘roby, ale i k tomu, aby bylo na‰e zemûdûlství schopné reagovat pruÏnû na zv˘‰ení poptávky po potravinách, aby bylo schopné obsadit svÛj podíl na trhu státÛ Evropské unie. K tomu je v‰ak tfieba i efektivní zpracovatelsk˘ prÛmysl. Chtûl bych postupnû eliminovat i nesmyslné ekonomické tlaky a zneuÏívání v˘znamné trÏní síly ze strany velkoobchodních fietûzcÛ a distributorÛ. Ty jsou kvÛli svému rozmûru – prochází pfies nû témûfi 75 % trÏeb – urãujícím distribuãním a cenotvorn˘m ãlánkem mezi zemûdûlci a zpracovateli na jedné stranû a zákazníky na stranû druhé. Jejich vliv je zásadní i na kvalitu produkce, ne-
smysln˘m ekonomick˘m tlakem na zpracovatele si vynucují nahrazování kvalitních surovin levn˘mi náhraÏkami, takÏe nakonec zjistíte, Ïe v bufitu je více mouky a sóji neÏ masa, pokud se to, co se tam dává jako masná sloÏka, dá je‰tû masem vÛbec nazvat. Pfii své síle si vynucují poplatky za promoakce, podíl zpracovatelÛ na reklamû, rÛzné regálné a zalistovací poplatky, dlouhodobé splatnosti faktur za dodané zboÏí a vÛbec není pravdou, Ïe pracují s nízk˘mi marÏemi a udrÏují nízké ceny potravin. PfiedloÏil jsem do Parlamentu návrh zákona, kter˘ reguluje poãínání tûchto fietûzcÛ na trhu a kter˘ je v souladu s právem EU, kde se na rozdíl od na‰í vlády problémem fietûzcÛ a jejich vlivem na deformace trhu velmi intenzívnû zab˘vají – viz poslední iniciativy Evropské komise v této oblasti. Je tfieba dofie‰it také oblast alternativních a obnoviteln˘ch zdrojÛ energií, kde zejména ve zpracování biomasy se zemûdûlství mÛÏe stát v˘znamn˘m producentem energií, ale nesmí to b˘t za cenu zv˘‰ení cen potravin. V této oblasti je tfieba pfiijmout celoevropskou koncepci, protoÏe napjatá energetická bilance v Evropû je jiÏ dnes skuteãností. Je nutné se zamyslet nad budoucností ãeského zemûdûlství a venkova i jako producenta a hospodáfie s pitnou vodou, která bude v budoucnosti zcela jistû strategickou surovinou a kde âeská republika mÛÏe vyuÏít svoji polohu na evropském rozvodí. V kontextu s tím, co bylo fieãeno, se mi zdá tzv. reforma zemûdûlské politiky ODS, která se zamûfiuje v 21. století na dokonãení transformace druÏstev a dofie‰ení vlastnick˘ch vztahÛ, jako pomûrnû chudá. Zmínil jste se, jak technick˘ pokrok sníÏil potfiebu poãtu pracovníkÛ v resortu. Na druhé stranû v‰ak zv˘‰il poÏadavky na jejich kvalifika●
26 ci. Má zemûdûlství dostatek takov˘ch pracovníkÛ? Tou otázkou jste mû ponûkud pfiedbûhl, protoÏe to je pfiesnû ten problém, kter˘ jsem chtûl otevfiít v rámci problémÛ zemûdûlské politiky. SloÏení pracovníkÛ v zemûdûlské v˘robû, a to jak z hlediska vûku, tak z hlediska odborné kvalifikace, se nám zhor‰uje. Základním pfiedpokladem pro zmûnu tohoto trendu je ekonomická stabilizace odvûtví, protoÏe pouze ta umoÏní vyplácet zemûdûlcÛm slu‰né mzdy a tím zatraktivní toto odvûtví pro mladé a kvalifikované lidi. Je tfieba poznamenat, Ïe mzdy v zemûdûlství patfií k nejniωím v rámci národního hospodáfiství. S tím souvisí pfiímo i to, co jsem jiÏ uvedl, tedy obecnû zv˘‰ení kvality Ïivota na venkovû, dostupnost sociálních, vefiejn˘ch a vzdûlávacích sluÏeb, dopravní obsluÏnost atd. ¤e‰ení nedostatku kvalifikovan˘ch pracovníkÛ je dnes na krajích. V jejich pravomoci je uãÀovské i stfiední odborné ‰kolství. Je v jejich silách, aby to fie‰il kaÏd˘ ze 14 krajÛ samostatnû? Co byste navrhoval jako stínov˘ ministr resortu a co, pokud byste byl zvolen hejtmanem Jihomoravského kraje? Pokud se t˘ká stfiedního a uãÀovského ‰kolství, jsem pfiesvûdãen, Ïe musí existovat koncepce, která bude pfiesahovat rámce krajÛ a která zajistí
Trend ãtenáfiÛm, ãtenáfii Trendu Îádáme ãtenáfie Trendu, aby svoje dopisy s pfiípadn˘mi námûty a doporuãeními, jakoÏ i autorské pfiíspûvky a vhodné fotografie k publikování, zasílali na adresu: TREND ãasopis Spoleãnosti W. Brandta a B. Kreiského Václavské nám. 43, I. schodi‰tû, V. patro, 110 00 Praha 1 nebo na e-mail: redakce@ itrend.cz
trend cept vyrovnání s církvemi byl pfiipraven bez úãasti opozice a bez diskuse s ní. A pfiedev‰ím kvÛli tomu se dostal tento koncept do slepé uliãky. ODS si myslela, Ïe lze obdobn˘ zákon s obrovsk˘m majetkov˘m i finanãním dopadem (témûfi 250 mld. Kã) prosadit silou a tvrdû narazila. Dal‰ím problémem je, Ïe zákon se vymyká z konceptu restituãních zákonÛ v této republice, kdy církvím jsou pfiiznána vy‰‰í práva na od‰kodnûní neÏ tomu bylo u ostatních restituentÛ, a to je z hlediska potenciálnû hrozících Ïalob ze strany „obyãejn˘ch“ restituentÛ nebezpeãné. Dále je to zpÛsob, jak˘m byl majetek vymezen a ocenûn; kdyÏ velmi jemnû fieknu, Ïe jde o ãísla vycucaná z prstu, tak vÛbec nepfieháním. ZdÛrazÀuji, Ïe narovnání vztahÛ s církvemi je nutné a potfiebné, ale musí respektovat principy, které byly v minulosti v na‰em právním fiádu zakotveny. Pfiedev‰ím musí b˘t definován rozsah majetku, o kter˘ se jedná, a tento majetek musí b˘t ocenûn v souladu s restituãní legislativou. Musí b˘t dofie‰ena i správa tohoto ● Nejen prací Ïiv je ãlovûk. Jak chcete podporovat, aby majetku a kontrola správy. se rozvíjely zájmy obyvatel ZpÛsob úhrady musí b˘t zvomen‰ích obcí a mûst i jejich len tak, aby minimálnû zatíÏil spoleãensk˘ Ïivot? státní rozpoãet a nejsem pfieTo bezprostfiednû souvisí se svûdãen, Ïe plná odluka státu zvy‰ováním kvality Ïivota na a církve je tím nej‰Èastnûj‰ím venkovû podporou spolkové ãin- fie‰ením. âSSD je ochotna nosti, sportovních klubÛ a spor- a pfiipravena se o tomto problétovních aktivit obecnû, v podmu bavit a dofie‰it ho ve vzápofie kulturního vyÏití. V této jemné diskusi politikÛ a církví oblasti mÛÏe kraj pfies dobfie ● Jaká byla a bude politika zamûfiené a formulované gransociální demokracie vÛãi tové programy jak v kulturní, nim? tak ve sportovní oblasti udûlat Nebráníme se dialogu, remnoho; a znovu opakuji, v tomspektujeme úlohu církví a náto pfiípadû je kompetence kraje boÏensk˘ch fiádÛ, jsme pfiiprazásadní a dÛleÏitá veni pfiijmout koncepãní a kom● Kandidujete do zastupitel- plexní fie‰ení ve vzájemné stva v kraji, ve kterém Ïije diskusi, ale zcela zásadnû odnejvíc vûfiících spoluobãanÛ. mítáme silová fie‰ení, která do Jak vnímáte souãasné rozpory kolem vládního návrhu na této doby prezentovala ODS. vzdûlávání v souladu s poÏadavky trhu práce. Víte sám, Ïe v 90. letech byla velká móda „produkce“ manaÏerÛ. JenÏe my v souãasné dobû potfiebujeme kvalifikované fiemeslníky a dûlníky, a tûch se nám nedostává. Potfiebujeme kvalitní odborné praxe pro frekventanty a studenty, ale potfiebujeme i kvalitní následné vzdûlávání s odbornou praxí, která bude zaji‰Èována v podnicích s moderní technikou a technologiemi. Potfiebujeme vzhledem k diverzifikaci zemûdûlského podnikání a rozvoje cestovního ruchu vzdûlávat zemûdûlce i v tûchto oborech a k tomu potfiebujeme kvalifikaãní a rekvalifikaãní kurzy, které budou respektovat specifika zemûdûlství. Obávám se, Ïe v tomto pfiípadû je hejtman kraje mal˘m pánem, i kdyÏ mÛÏe mnohé na území kraje prosadit. Ale já bych osobnû pfiivítal celostátní koncepci a obãas uvaÏuji i o návratu k modelu, kter˘ se podle mne v minulosti osvûdãil, a to vrátit zemûdûlské stfiední a uãÀovské ‰kolství pod kontrolu resortu.
vyrovnání s církvemi? Pfiedev‰ím je vnímám jako ne‰Èastné a zbyteãné. Cel˘ kon-
S Michalem Ha‰kem, kter˘ kandiduje za âSSD do funkce hejtmana v Jihomoravském kraji hovofiil Jindfiich Beránek
âSSD v krajích Praha- mûsto 110 00 Praha 1, Hybernská 7 Stfiedoãesk˘ kraj 110 00 Praha 1, Hybernská 7 Jihoãesk˘ kraj 370 01 âeské Budûjovice, Rudolfovská 69 PlzeÀsk˘ kraj 326 00 PlzeÀ, Hou‰kova 35 Karlovarsk˘ kraj 360 01 Karlovy Vary, Moskevská 18A/2034 Ústeck˘ kraj 400 03 Ústí nad Labem, Var‰avská 779/5 Libereck˘ kraj 460 01 Liberec, Rumjancevova 8 Královehradeck˘ kraj 500 01 Hradec Králové, Stfielecká 45 Pardubick˘ kraj 530 02 Pardubice, âe‰kova 1299 Vysoãina 586 01 Jihlava, Vrchlického 12 Jihomoravsk˘ kraj 656 22 Brno, Masarykova 31 Olomouck˘ kraj 779 00 Olomouc, Panská 11 Zlínsk˘ kraj 760 01 Zlín, TomበBati 1547 Moravskoslezsk˘ kraj 702 00 Moravská Ostrava, Sokolská tfiída 23
trend
27
David Rath:
Jaké zdravotnictví chceme mít v na‰ich krajích ■ Jaká je souãasná situace?
Stfiedoãesk˘ kraj prodal 11 nemocnic, a to vãetnû tûch, jeÏ v pfiíslu‰ném okrese jsou jediKraje patfií v dne‰ní dobû n˘mi poskytovateli zdravotní k drtivé vût‰inû zfiizovatelÛ péãe. Zbyl˘ch 5 nemocnic pronemocnic, vyjma fakultních vozuje sám jako své samostatné a mûstsk˘ch. Dále kraje zfiizu- akciové spoleãnosti. jí i záchrannou sluÏbu Ústeck˘ kraj také své nea s mûsty mají zaji‰Èovat mocnice pfievedl na formu akcii LSPP (lékafiskou sluÏbu prv- ov˘ch spoleãností a soustfiedil ní pomoci). je pod jedno fiízení, zatím krajK fiízení nemocnic pfiistupují ské. V souãasné dobû se ale pfiijednotlivé kraje dost odli‰nû, pravuje spolupráce s firmou, coÏ ãiní situaci nepfiehlednou a v podstatû tak vzniká 14 zdravotních soustav. Nûkteré kraje zÛstaly u pÛvodního stavu a provozují nemocnice jako pfiíspûvkové organizace (Jihomoravsk˘ a Severomoravsk˘ kraj). U tohoto modelu pfiíspûvkov˘ch nemocnic zÛstal i kraj Vysoãina, kter˘ v‰ak uÏ mezi tím z nemocnic zfiídil akciové spoleãnosti, které následnû zru‰il, neboÈ zjistil, Ïe ãerpat dotace z fondÛ EU je pro obchodní spoleãnosti v˘raznû nev˘hodné. Jihoãesk˘ a Královéhradeck˘ kraj provozují nemocnice jako obchodní spoleãnosti fiízené z jednoho místa – holding. Holding si fiídí pfiímo krajsk˘ úfiad formou orgánÛ své akcio- která vedla provoz a správu vé spoleãnosti. karlovarsk˘ch nemocnic s traKarlovarsk˘ kraj se pfies gick˘mi v˘sledky (tzv. âeská spoleãnosti s ruãením omezezdravotní – firma napojená na n˘m dopracoval nejprve k saODS). mostatn˘m akciov˘m spoleãnostem, které následnû slouãil ■ Jaké jsou na‰e cíle? 1. Vefiejné neziskové nepod jednu a. s. a její fiízení svûfiil soukromé firmû. Díky nárÛs- mocnice (zabráníme privatitu problémÛ s fiízením a vzniku zaci nemocnic): dluhu v hospodafiení nemocnic Z pfiedchozího struãného se v tomto roce ujal fiízení pfií- pfiehledu, jaká je situace v krajích, vypl˘vá, Ïe nelze zvolit mo kraj. Olomouck˘ kraj pronajal na zcela univerzální model, kter˘ dvacet let své nemocnice firmû bude moÏné jednodu‰e aplikoAgel, coÏ má mimo jiné za ná- vat ve v‰ech krajích. Pfiesto sosledek, Ïe vznikl monopol v po- ciální demokracie setrvá na zachování základní sítû nemocnic skytování zdravotní péãe.
pod vefiejnou kontrolou. Tam, kde jsou nemocnice pfiíspûvkov˘mi organizacemi, a tam, kde jsou obchodními spoleãnostmi (a.s.) vlastnûn˘mi kraji, deklarujeme, Ïe tyto nemocnice pfievedeme na vefiejné neziskové
analýza
nemocnice podle dikce platného zákona. Nûkde to bude návrat k samostatn˘m nemocnicím formou neziskov˘ch organizací, jinde mÛÏe zÛstat souãasn˘ stav fúzí, ale tam pfievedeme centrální akciovou spoleãnost na formu neziskové organizace. Je lep‰í mít jednotlivé nemocnice jako samostatné organizace, ale nûkteré aktivity dûlat centrálnû – napfi. spoleãn˘ nákup lékÛ a zdravotnického materiálu – a kraj to sv˘m nemocnicím mÛÏe nafiídit. Podáme na Ministerstvo zdravotnictví âR Ïádost o zápis
do registru neziskov˘ch organizací. Takové podání Ïádostí není vzhledem k platné právní úpravû komplikované a za mûsíc aÏ dva to mÛÏe zvládnout kaÏd˘ management nemocnice. Pokud by Ministerstvo zdravotnictví âR zákonné poÏadavky nemocnic chtûlo ignorovat a zápisy neprovedlo, je to dal‰í dÛvod kritizovat je za to, jak ODS nedodrÏuje platné zákony. 2. Moderní nemocnice se spokojen˘m personálem: ¤ada nemocnic potfiebuje investice, jako jsou velké rekonstrukce. Chceme nabídnout v˘raznou celkovou modernizaci krajsk˘ch nemocnic v horizontu 4-5 let, a to jak z dotací EU, tak z komerãních pÛjãek, které si kraje vezmou. Nበcíl jsou jedno- aÏ dvojlÛÏkové pokoje se sociálním zafiízením, pfiíjemné prostfiedí, moderní technika a kvalifikovaní zdravotníci. Kraje pod na‰ím vedením zajistí spokojenost zdravotníkÛ tím, Ïe je za kvalitní práci dobfie zaplatíme a vytvofiíme jim pfiíjemné prostfiedí k práci. Pod na‰ím vedením dostanou perspektivu a pocit jistoty; zdravotní péãe v nemocnicích je vefiejnou sluÏbou pro lidi a dotace si zaslouÏí. Nemocnice si nemusí sama na sebe 100procentnû vydûlat, ale kvalitnûj‰í a komfortnûj‰í péãi mÛÏe dotovat krajsk˘ rozpoãet. Nevadí nám dotovat divadla, stadiony, kdejaké hfii‰tû ãi sportovní klub, ale z neznámého dÛvodu máme pocit, Ïe nemocnice musí vydûlávat za kaÏdou cenu. Nemocnice mÛÏe jistû fungovat také jen s vyrovnan˘m rozpoãtem a bez dotací, ale v reálném Ïivotû nemocnic to znamená pouze velmi ‰etfiit na kvalitû poskytované péãe, na komfortu sluÏeb pro pacienty a ‰krty
28 v nákladech pro personál. Nesmyslná honba za úsporami, jak nám ji pfiedvádûjí nûkteré zprivatizované nemocnice, samozfiejmû znamená jen v˘raznû sníÏit kvalitu péãe o pacienty a ve svém dÛsledku i nemoÏnost sehnat a udrÏet slu‰n˘ zdravotnick˘ personál. V‰echny kroky souãasn˘ch krajsk˘ch vlád pod vedením ODS vedly k tomu, Ïe se sníÏila dostupnost zdravotní péãe pro obãany krajÛ. 3. Zru‰íme poplatky u lékafiÛ v krajsk˘ch nemocnicích: Po vítûzství v krajích navrhneme v zastupitelstvech, aby krajské nemocnice lidem poplatky odpou‰tûly. Poplatky jsou pfiíjem majitele nemocnice, a tak majitel–v tomto pfiípadû kraj–mÛÏe rozhodnout, Ïe poplatky lidem daruje. Samozfiejmû je musí zahrnout do pfiíjmÛ nemocnice, ale to neznamená velk˘ hospodáfisk˘ problém. Minimalistická varianta, na které stále trváme, je „odpustit“ poplatky dûtem do 18 let, lidem nad 65 let, lidem, co v nemocnici zemfieli, a invalidním dÛchodcÛm. 4. V krajsk˘ch nemocniãních lékárnách zajistíme léky bez doplatkÛ ãi s co nejniωími doplatky: V˘‰i doplatkÛ na léky mÛÏete ovlivnit jednak v˘bûrem typu léku (stejné ãi velmi podobné léky mohou mít zásadnû rozdílné doplatky), dále tvorbou nákupní ceny (krajské nemocnice budou léky nakupovat spoleãnû a budou vyjednávat s distributory a v˘robci co nejniωí ceny, coÏ dÛsledek na‰eho zámûru uloÏit nemocnicím zfiídit spoleãnou „nákupãí“ skupinu k organizaci v˘bûrov˘ch fiízení – tzv. aukcí na nákupy). Nakonec mají kraje moÏnost, aby dohlédly na nemocniãní lékárny kraje, které nemusí vybrat celou lékárenskou marÏi. Po aplikaci tûchto krokÛ lék pro spotfiebitele v˘raznû zlevní. 5. V krajsk˘ch nemocnicích a s pomocí záchranné sluÏby zajistíme LSPP (lékafi-
trend skou sluÏbu první pomoci), a to vãetnû zubní péãe: V kaÏdé krajské nemocnici bude 24 hodin fungovat ambulance lékafiské sluÏby první pomoci, a to vãetnû stomatologické péãe, kterou ministr Julínek odmítl dál financovat. Záchranná sluÏba bude posílena, aby zajistila i náv‰tûvní
sluÏbu LSPP u nepohybliv˘ch pacientÛ a tûch, kdo nemají moÏnost sami dojet na LSPP. To mÛÏeme zaruãit pfiedev‰ím tak, Ïe víc vyuÏijeme tzv. setkávací systém – tj. kombinace záchrann˘ch vozÛ se specializovan˘mi záchranáfii (záchranáfi–fiidiã a záchranáfi –sestra) s operativnûj‰ími osobními vo-
zy, kde jezdí jen lékafi se záchranáfiem. (Tak to ostatnû funguje roky v Praze, v ãásti Stfiedoãeského kraje, ale i v fiadû dal‰ích míst âR.) Autor je kandidátem âSSDpro funkci stfiedoãeského hejtmana a jejím stínov˘m ministrem zdravotnictví.
Hokejov˘ reprezentat Jifií ·légr v dresu âSSD Hokejov˘ olympijsk˘ vítûz z Nagana, mistr svûta z Vídnû a drÏitel Stanleyova poháru Jifií ·légr podporuje âSSD pfied krajsk˘mi a senátními volbami. Spolupracuje na propagaci volebního programu strany zejména v Ústeckém kraji. Proã jste se rozhodl pfied volbami pomáhat âSSD? Myslím, Ïe by se sociální demokracie mûla vrátit do ãela tohoto státu. Podle mû se snaÏí pomáhat zejména stfiední vrstvû a zab˘vá se tématy, která jsou pro v‰echny lidi velmi dÛleÏitá – jako napfiíklad zdravotnictví, ‰kolství a dÛchodové reformy. Navíc se znám osobnû s Jifiím Paroubkem a povaÏuji ● SNK-ED, za kterou jste Ne. ho za inteligentního a vzdûlapfied dvûma lety byl zvolen, ného ãlovûka, kter˘ do politiky ● A co honoráfi? je na rozdíl od âSSD spí‰e patfií. Îádn˘ honoráfi si nenárokuji. pravicová. Zmûnil jste názor? ● Z ãí strany pfii‰el impuls ● Jste pro umístûní americ● Já jsem za nû nekandidoval k této spolupráci? kého radaru na území âR? Impuls pfii‰el po vzájemn˘ch kvÛli tomu, jestli jsou levicová, Ne, jsem proti tomu. debatách s panem Paroubkem nebo pravicová strana, ale kvÛli tomu, jací tam jsou lidé. ● UvaÏujete o tom, Ïe byste a panem Bendou. S Petrem se nûjak v˘raznûji zapojil do Bendou jsme kamarádi, pana ● Jak˘m zpÛsobem se zapopolitiky? Paroubka si váÏím a máme po- jujete do kampanû âSSD? mûrnû blízk˘ vztah. O tom jsem zatím neuvaÏoÚãinkuji ve volebním spotu val. a taky se budu úãastnit mítinkÛ ● Pfiestoupil jste do âSSD? Ne, jsem stále ãlenem SNKED v komunální politice – jsem zastupitel v Litvínovû, za kter˘ hraju hokej. PÛsobím pouze jako tváfi âSSD pro nadcházející krajské volby.
a dûlat autogramiády. Obecnû ● TakÏe se nemusíme bát, pomáhám âSSD s propagací vo- Ïe byste pfií‰tí sezónu uÏ nelebního programu, a to obzvlá‰- hrál hokej? tû co se t˘ãe Ústeckého kraje. Rozhodnû budu hrát i pfií‰tí sezónu za Litvínov. ● Máte s âSSD uzavfienou (jv) nûjakou smlouvu?
trend
29
Obce a kraje aneb Správa vefiejná a státní Kraje tu byly, i kdyÏ nebyly – jak vlastnû vznikly? zeptali jsme se stínového ministra pro místní rozvoj Radko Martínka; vlastnû v té chvíli jsme poÏádali pana profesora dûjepisu, coÏ je jeho pÛvodní profese, aby nám struãnû vysvûtlil jejich historii. „Vefiejná správa je podle nejobecnûj‰ího pojetí správou vefiejn˘ch záleÏitostí ve vefiejném zájmu. Do vefiejné správy fiadíme jak v˘kon státní správy, tak samosprávy. V âeské republice je historicky vyuÏíván tzv. spojen˘ model územní vefiejné správy, jehoÏ podstatou je v˘kon státní správy mimo jiné územními samosprávami, tedy obcemi a kraji, které vedle samostatné pÛsobnosti vykonávají tzv. pfienesenou pÛsobnost.
■ První obecní zfiízení Vefiejná správa v podobû, jakou známe nyní, se u nás vyvíjela pfiibliÏnû od roku 1850, kdy bylo na na‰em území zavedeno první obecní zfiízení. Od poãátku územní samosprávy vykonávaly také vrchnostenskou správu v rámci svého obvodu. První republika sice kontinuálnû navazovala na rakousk˘ model státu; v˘chodní ãást âSR v‰ak pfiecházela do nového státu z uherské ãásti zaniklé monarchie, a tak byly zfiízeny Ïupy. Trvaly do roku 1927, kdy byl pfiijat zákon o likvidaci Ïupního a kodifikaci zemského zfiízení. (Îupy obnovila jen klerikální vláda odtrÏené SR v období 1939-45.) Období po roce 1945 znamenalo zásadní zmûnu, kdyÏ byly zfiízeny národní v˘bory, které jiÏ nebyly klasick˘mi samosprávami, ale byly postupnû v rozhodování pfiímo podfiízeny ústfiední vládû. V dobû komunistické diktatury do‰lo ke dvûma reformám, které upevnily
postavení národních v˘borÛ, a to v roce 1949 a 1960.
luci delegátÛ „Ïupy moravskoostravské“, aby vláda spravedlivû upravila dûlnické poji‰tûní ■ Kraje a okresy horníkÛ „z pfiivtûleného území od roku 1960 Hluãínska“, pfiijatou ãtvrt roPro nበdne‰ní v˘voj je nadá- kem pfied zákonem o organizaci le velmi dÛleÏité územní ãlenû- ãs. státní správy v r. 1927. ní z roku 1960, které rozdûlilo âsSDSD se nesmífiila s jednotehdej‰í âeskoslovensko na strann˘m zru‰ením Ïup a silkraje a okresy. Doposud je n˘m omezením pÛsobnosti koúzemní ãlenûní uÏíváno pro de- munálních samospráv, coÏ bylo koncentrované orgány státní jedno z prvních opatfiení tfietí správy. ·vehlovy, známûj‰í pod historick˘m jménem „vláda panské K obnovení územní samoskoalice“, chápala je jako v˘razprávy do‰lo brzy po sametové revoluci schválením zákona ã. né omezení demokracie. Síly, 367/1990 Sb., o obcích. Samot- kter˘mi disponovala, v‰ak na prosazení zámûru zachovat obé ná reforma vefiejné správy zanestaãily. poãala v roce 1997 pfiijetím ústavního zákona o vzniku 14 ■ Co zpÛsobilo zru‰ení krajÛ, na kter˘ potom v dobû krajÛ v roce 1990 Zemanovy vlády navázal balík Zru‰ení krajÛ v r. 1990 inicizákonÛ upravujících pÛsobnost ovali ideologovéekonomické rea pravomoci samospráv. formy, vedení tehdej‰ím ministDruhá etapa reformy se vyrem financí Klausem (budoucí znaãovala zru‰ením okresních ODS) a hayekovsk˘mi epigony úfiadÛ a pfievedením kompetenz nûkdej‰í ODA. cí na obce a kraje v rámci spoHlavním dÛvodem byla snajeného modelu. Nynûj‰í systém vychází z tradiãní prvorepubli- ha, aby jejich privatizaci velk˘ch podnikÛ nemohl ovlivÀokové úpravy.“ vat Ïádn˘ jin˘ politick˘ orgán. ■ âSSD (Okresy a obce byly pfiíli‰ malé, a decentralizace státu aby mohly zasahovat, s kraji by to v‰ak bylo hor‰í.) Teprve ztráV sociální demokracii mûla decentralizace státu i jeho poli- ta politické moci Klausovy ãásti tiky vÏdy „zelenou“ a v stranic- ODS i nastupující zánik pÛvodké struktufie regionální organi- ní ODA (a hlavnû dokonãení zace nejen existovaly, ale mûly privatizace hlavních velk˘ch firozhodující slovo i v tvorbû po- rem) umoÏnila pfiijetí uvedenélitiky strany. Za v‰echny pfiíkla- ho ústavního zákona a postupdy uveìme z doby, kdy vrcholi- nou reformu vefiejné správy z iniciativy vlád veden˘ch la diskuse o názorech austroâSSD, jak o tom Trend hovofií marxistÛ a stoupencÛ se stínov˘m ministrem soc. masarykovského humanismu napfi. rezoluci pfiijatou zemskou dem. pro místní rozvoj a lídrem kandidátky âSSD do krajské sakonferencí krajsk˘ch a okresmosprávy na Pardubicku Radko ních dÛvûrníkÛ âsSDSD v âechách 17. února 1918, která se Martínkem. pfiihlásila k tomu, Ïe strana Jak negativnû se projevilo „jest jednotna s cel˘m národem zru‰ení krajského zfiízení v r. v horoucí snaze za dosaÏení 1990 i v Ïivotû sociální demostátní svrchovanosti národa kracie, dokládá poznámka v biãeskoslovenského“. Nebo rezo- ografickém slovníku „PrÛkopní-
ci a pokraãovatelé“ z r. 2005; spolueditor Tome‰ova slovníku J. Malínsk˘ mj. pí‰e: „Krajské v˘bory (strany) vznikly nejprve jako koordinaãní v˘bory (KKV, 1990-92). Po královehradeckém sjezdu (1993) nastoupila pfiechodná éra postupnû prosazovan˘ch a institucionalizovan˘ch regionálních v˘konn˘ch v˘borÛ (RVV, 1993-95), kterou charakterizovalo úporné hledání funkce a smyslu krajského stupnû fiízení; posléze zvítûzil názor, Ïe rozhodn˘m kritériem pro jejich vymezení jsou volební kraje, územnû totoÏné s kraji z r. 1989 (tzn. území spravovan˘ch do r. 1990 zru‰en˘mi KNV). Schválení ústavního zákona o vy‰‰ích územnû správních celcích v r. 1997 (znamenalo) transformaci RVV na krajské v˘konné v˘bory (1997-99).“ (c. d. s. 239). (bek)
Trend v roce 2008 Také v leto‰ním roce 2008 vyjde celkem deset ãísel ãasopisu Trend a jedno mimofiádné. Cena jednoho v˘tisku je 25 Kã (vãetnû DPH). Roãní pfiedplatné tak ãiní 250 Kã. Pfiedplatné ãasopisu lze pfiihlásit na jeho adrese: Trend – redakce a administrace ãasopisu ve Spoleãnosti W. Brandta a B. Kreiského, Václavské nám. 43, I. schodi‰tû, 5. patro, 110 00 Praha 1 nebo na e-mailové adrese: redakce@i trend.cz
30
trend
Proã a jak Fico vítûzí Slovenská vláda Smûru a jeho koaliãních partnerÛ HZDS – LS a SNS je v pÛlce funkãního období, ale pfiesto se vedly úvahy, zda Robert Fico na podzim nepfiistoupí k pfiedãasn˘m volbám. Ne Ïe by ho k tomu dotlaãila opozice. Smûr by totiÏ mûl k podzimním pfiedãasn˘m volbám jiné dÛvody, jeho poslední volební preference se totiÏ pohybují tûsnû pod padesáti procenty – podle nedávného prÛzkumu 48,5 procenta. Takov˘ volební v˘sledek by mu jistû umoÏnil nejen komfortní sestavení nové vlády. Opoziãním stranám pohybujícím se dnes pod deseti procenty by nakonec zbyl jen pláã. Nakonec v‰ak Smûr k takovémuto nezvyklému kroku nepfiistoupil, v na‰em regionu zatím pfiedãasné volby pfiicházejí do úvahy v˘luãnû s problémy vlády. Vzhledem k tomu, Ïe na poãátku pfií‰tího roku Slovensko potom zavádí euro a takov˘ krok zatím v kaÏdé zemi pfiinesl sv˘mi dÛsledky pokles vládní popularity, Robert Fico asi dovládne celé ãtyfileté funkãní období.
podmínek a proã. Dokonce i prezident Ivan Ga‰paroviã se vyjádfiil, Ïe nûkteré privatizace byly ne‰tûstím, Ïe mu vadí zpÛsob privatizace Slovensk˘ch elektráren a Slovenského plynárenského prÛmyslu a postavil se v této kritice na stranu R. Fica. Vláda musí potom dnes bojovat o kaÏdou korunu, aby lidé neplatili za plyn, elektfiinu, teplo více neÏ je únosné a vÛbec nutné. Zatímco za osm let pravicové vlády vzrostly ceny napfi. u plynu témûfi o 600 procent, za vlády Smûru je nárÛst cen této ko-
svět
modity témûfi nulov˘. Slováci si mohou srovnat sliby, Ïe dostupnost energií pro obãany je prioritou vlády a realitu. Fakta jsou jasná. Jistû, ihned se ozvala kritika a liberální „politolog“ G. MeseÏnikov varoval, Ïe v pfiípadû naplnûní vládní hrozby o vyvlastnûní by se to nelíbilo Evropské unii a ta by Fica kritizovala. Nezdá se ov‰em, Ïe R. FiProti monopolÛm co by si obecnû z takov˘chto „Rád bych pfiipomenul v‰em hrozeb nûco dûlal. Koneãnû jiÏ zahraniãním vlastníkÛm ener- na poãátku svého vládnutí sdûgetick˘ch monopolÛ, Ïe existuje lil do Bruselu, a zejména sv˘m ãlánek 20 Ústavy SR, kter˘ fiíká, evropsk˘m partnerÛm v sociaÏe ve vefiejném zájmu se dá vûc listické stranû, Ïe s jeho stravyvlastnit. Jak by takto pokranou, socialisticky orientovanou, ãovali, nejde nyní jen o Enel, to monopoly nebudou mít lehale o postoj zahraniãních vlast- ké. A Ïe evrop‰tí socialisté se níkÛ v energetick˘ch monopo- také musí rozhodnout, na které lech, v politice, která je v zása- stranû stojí. dû proti politice státu, proti záBez úsluÏného jmÛm tohoto státu, jeho lidí, tedy proti vefiejnému zájmu, my pfiedklonu se nebudeme ost˘chat a pouÏiRobert Fico v‰ak zachovává jeme v budoucnosti i takovéto svébytnost i v jin˘ch oblastech prostfiedky. Slovensko nemÛÏe neÏ ve vztahu k monopolÛm na b˘t energeticky loutkov˘ stát,“ Slovensku pÛsobícím. Jeho vlázaútoãil Robert Fico na mono- da necítí totiÏ ani nutnost podpoly, se kter˘mi vede boj od sa- fiizovat se tlaku nebo vût‰inovému názoru v oblasti zahraniãní mého poãátku vládnutí. politiky. A tak Slovensko tfieba Pfiedcházející Dzurindova neuznalo a nehodlá uznat Kosovláda v‰echny klíãové energetické monopoly prodala a velmi vo a nepfiipojilo se ani ãerno-bílému pohledu na kavkazsk˘ konse diskutuje o tom, za jak˘ch
vají pfii neschopnosti SDKU-DS, KDH a SMK rozhodující protivládní roli. Jejich pÛsobení rozãililo Roberta Fica natolik, Ïe pfiipomenul nejvût‰ím praviãákÛm v deníku Sme pfiedlistopadové studium marxismu-leninismu a vlastníkÛm a komentátorÛm Plus 7 dní jejich minulost spojenou s StB. A na adresu moralistÛ z deníku Pravda potom uvedl skuteãnost, Ïe rodina jeho vlastníkÛ v roce 1938 blahopfiála Adolfu Hitlerovi k Mnichovu a anexi âeskoslovenska a k tomu je redakce ticho jako ve‰ pod dekou. Dotãená média, jejich vlastníci a redaktofii jistû nenajdou odvahu vysly‰et v˘zvu Fica, aby se postavili v roce 2010 do volebního klání. Zab˘vají se totiÏ spí‰e jen oãerÀováním a vyvoláváním skandálÛ, dûlají opoziãní politiku, nemají pfiitom Ïádnou odpovûdnost a to jim nejspí‰e vyhovuje. Skuteãnost, Ïe Slovensko má nejvy‰‰í hospodáfisk˘ rÛst v EU, inflaci na prÛmûru, Ïe klesá nezamûstnanost, fie‰í se sociální vûci v rozsahu, kter˘ asi ani voliãi neãekali a Ïe dÛkazem úspû‰nosti vlády je skuteãnost, Ïe Slováci se vrací ze zahraniãí domÛ, to vût‰inu slovensk˘ch médií nezajímá. Na rozdíl od voliãÛ, ktefií vládû Smûru dávají podporu. Kritici Roberta Fica nálepkují jako populistu. Nezdá se, Ïe by pfiedsedovi Smûru takovéto hodnocení nûjak vadilo, fiíká k tomu: „Populista je ten, kdo vyslovuje názory vefiejnosti. Bylo by chybou politika, kdyby nenaslouchal jejímu hlasu pfii sv˘ch politick˘ch rozhodnutích. „Jak jinak se dá dûlat politika?“ A to je souãasnû také odMédia ‰ífií síru, povûì na otázku, proã Smûr Fico vrací úder jednoznaãnû na slovenské poSnad není ani tolik pfiekvapi- litické scénû vítûzí. Politika vé, Ïe proti vládû Smûru a R. se totiÏ nedûlá pro chválu Ficovi osobnû stojí nejen oposoupefiÛ, médií nebo zahraniziãní strany, ale také média, ãí, ale pro dobr˘ Ïivot vlastkterá na Slovensku dnes sehrá- ních lidí. (ntv) flikt, kdy Fico prohlásil, Ïe „víme, kdo provokoval“ a „potom pfii‰la reakce“. A kdyÏ v souvislosti se zatãením R. KaradÏiãe pfiedseda vlády prohlásil, Ïe je dobré, Ïe se váleãné zloãiny vy‰etfiují a kdo nese odpovûdnost za brutální jednání a za vraÏdy, bude vy‰etfiovan˘, stíhan˘ a nakonec i odsouzen˘, ale souãasnû pfiiãinil: „Myslím si ale, Ïe je tfieba se podívat, zda nûkdo nese odpovûdnost za zavraÏdûní obrovského mnoÏství civilistÛ v Srbsku pfii bombardování. To je mÛj postoj.“ Je zfiejmé, Ïe úsluÏn˘ pfiedklon není tím, co by bylo pro slovenského pfiedsedu vlády charakteristické. Se zahraniãní politikou jistû souvisí loÀské i leto‰ní vystoupení na Dûvínû, ve kterém Fico ocenil pfiínos Rudé armády pro osvobození Slovenska ãi vyzdvihl slovanskou vzájemnost. JiÏ tehdy také v˘raznû pfiipomínal Slovenské národní povstání, za pfiedchozích vlád nejen opomíjené, ale opût pfiekrucované, jen s jin˘m znaménkem a cílem. Stojí proto za citaci leto‰ní vyjádfiení Fica k v˘roãí SNP: „Spojili se dospûlí muÏi obãanského odboje, myslím pfiitom na Jozefa Lettricha, Jána Ursínyho, Milana Poláka s vedením levicového bloku, Karolom ·midkem, Gustavem Husákem a Lacom Novomestsk˘m a sedli si za jeden, tehdy kuchyÀsk˘ jednací stÛl. Obû skupiny na‰ly v˘chodisko, které umoÏnilo Slovensku zachovat si pfied Evropou demokratickou tváfi. Není moudré zámûrnû vynechávat podstatnou ãást povstalecké historie jen kvÛli tomu, Ïe byla levicová. Nebudeme z dûjin vyhazovat ani Husáka a Dubãeka, jen je budeme posuzovat podle skutkÛ.“
Pfiedvolební oranÏov˘ kamión âSSD neúnavnû cestuje celou republikou
Jaroslav Foldyna, lídr ústecké krajské kandidátky âSSD, s perspektivní mladou generací. Kfiest kamiónu. A zde je startovní skupina s jednotícími oranÏov˘mi ‰álami (zleva odshora): Petr Benda, Jifií Paroubek, Jifií Havlíãek, Jifií ·légr, Michal Ha‰ek, Jeron˘m Tejc a Jan Hamáãek. Snímky Milo‰ Schmiedberger
Trochu pohybu a sportu nikdy neu‰kodí, fiekli si ‰éfové âSSD a Slovenské sociální demokracie Smûru Jifií Paroubek a Robert Fico. Na snímku Milo‰e Schmiedbergera v Senici na Slovensku provûfiili své svûfience ve fotbalovém klání.
trend politiky, vûdy, kultury, spoleãnosti. Vydává Spoleãnost Willyho Brandta a Bruna Kreiského. Nová adresa redakce i administrace: 110 00 Praha 1, Václavské nám. 43, I. schodi‰tû, 5. patro. E-mail:
[email protected];
[email protected] ¤ídí redakãní rada, jejímÏ pfiedsedou je ing. Jifií Paroubek. Spoluzakladatel ãasopisu † dr. Pfiemysl Jan˘r, vyznamenan˘ ¤ádem TGM in memoriam. V˘konn˘ redaktor Ivo Chlup. Registrováno MK âR 6712. Tematická skupina 4E (2A). STÁLÍ SPOLUPRACOVNÍCI: Jifií Paroubek, pfiedseda redakãní rady Trendu • Jaromír Císafi, b˘val˘ ministr vlády âR • Karel Floss, b˘val˘ senátor • Peter Gregu‰, novináfi, Bratislava • Stanislav Ho‰ek, b˘val˘ poslanec • Karel Hrub˘, politolog, publicista (·v˘carsko) • Jindfiich Koneãn˘, politolog • Jaroslav Král, právník • Stanislav Kfieãek, právník • Jan Kfien, historik • Radomír LuÏa, historik (USA) • Jan Mládek, ekonom • Jifií Polák, redaktor • Antonín Ra‰ek, sociolog • Jan Rychlík, historik • Vítûzslav Sochor, b˘val˘ poslanec • Zdenûk ·olle, historik • Zdenûk Trojan, b˘val˘ poslanec
