Vzor citace: Petr Parma, Umění koučovat Praha: Alfa Publishing, 2006
KATALOGIZACE V KNIZE – NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Parma, Petr Umění koučovat: systemické koučování ve firmě, rodině a škole: pro kouče i koučované, studenty, odborníky i veřejnost/Petr Parma. 1. vyd. – Praha: Alfa Publishing, 2006 – 232 s. ISBN: 80-86851-34-6 316.46.058.2 * koučování * příručky 316.4/7. – Sociální interakce
Nakladatel: © Alfa Publishing, s. r. o., Praha Rok prvního vydání: 2006 ISBN: 80-86851-34-6 www.alfaknihy.cz
Obsah Před úvodem aneb Jak číst tuto knížku... .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Můžeme „dát řeč“? ........................ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Proč byla tato kniha napsána? ............ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Co v knížce (ne)najdete? .................. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Úvod, který můžete přeskočit ............... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Temné prostředí organizací ............... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Cesta ke koučování ....................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Annotation ........................... .......... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Oddíl A Vznik (systemického) koučování 1. Co je to „systemické“? ................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.1 Soumrak tradičních věd o životě a člověku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 1.2 Nový pořádek z chaosu ............... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 2. Co je to koučování? ...................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 2.1 Klasické koučování aneb Táhnout, tlačit či mobilizovat? . . . . . . . .24 2.2 „Oborová“ koučování aneb Každá moderní škola trochu koučuje 25 2.3 Systemické koučování aneb Všechno dohromady a něco navíc 26 2.4 Koučovský přístup kontra profesionální koučování . . . . . . . . . . . . . 27 Oddíl B Základy metodiky systemického koučování 3. Potřeby, změny a cíle .................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 3.1 Vnitřní a vnější potřeby změny ...... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 3.2 Tvoření cílů změn ..................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 3.3 Pravidla tvorby cílů ................... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Závěrečné kontrolní otázky .............. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
Obsah
3
4. Základní způsoby koučování ........ . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . .. . 37 4.1 Problémy tradiční práce s lidmi ... . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .37 4.2 Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 4.3 Kontroluj i pomáhej, ale nepleť to . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 Závěrečné kontrolní otázky ............ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 5. Kontrola a vedení ......... ............ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 5.1 Otevřené vedení, či manipulace? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .43 5.2 Mistři světa v manipulaci ......... . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 5.3 Řekni mi, jak jsi kompetentní, a já ti řeknu, jak tě zkontroluji. .45 5.4 Charakteristika způsobů kontroly.. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Závěrečné kontrolní otázky ............ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .48 6. Podpora a pomáhání ............ ...... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 6.1 Výhody a meze kontroly .......... . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 6.2 Daň za účinnost pomoci ........... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 6.3 Rámec a cíle v pomáhání .......... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 6.4 Složité struktury očekávání ....... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 6.5 Podněty, žádosti a objednávky ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . 54 6.6 Způsoby pomáhání ............ ..... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Závěrečné kontrolní otázky ............ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62 7. Sebereflexe, reflektování a škálování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 7.1 Proboha, co jsem to udělal...!? .... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . 63 7.2 Je každá kritika kontraproduktivní? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 7.3 Reflektování aneb Co Čech, to hodnotitel... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 7.4 Posuzovací stupnice a škálování .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 7.5 Příklady použití posuzovacích stupnic . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . 72 7.6 Škálování v kontrole a pomoci ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75 Závěrečné kontrolní otázky ............ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 8. Typologie otázek ............ ........... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 8.1 Pod palbou otázek… ............ ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 8.2 Otázky instruktivní ............ .... . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . .81 8.3 Otázky instruktivní – manipulativní . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .82 8.4 Otázky konstruktivní ............ .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 8.5 Otázky zjišťovací ............ ...... . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . 86 4
Obsah
8.6 Otázky zjišťovací neutrální (a matoucí) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 8.7 Otázky zjišťovací negativní .......... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 88 8.8 Otázky zjišťovací pozitivní .......... . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . 91 8.9 Využití otázek v procesu koučování .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Závěrečné kontrolní otázky ............... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .96 9. Problémy, teorie osobnosti a přerámcování . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . 97 9.1 Tvůj problém je, že nemáš problém... . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . 97 9.2 Od řešení problémů k rozvíjení budoucnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 9.3 Slivovice a teorie osobnosti? ......... . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . 101 9.4 Z poloviny prázdná, či z poloviny plná? . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . 104 9.5 Trénink pozitivního přerámcování .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 Závěrečné kontrolní otázky ........ ....... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 108 10. Připojování se a komunikační bariéry . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . 109 10.1 Příprava na koučování obecně ..... . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . 109 10.2 Příprava na konkrétní koučovací rozhovor . . . . . . . . .. . . . . . . . . . 113 10.3 Udržení vztahu aneb Komunikační bariéry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .115 10.4 Nácvik „pomáhající“ komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117 10.5 Zlatá pravidla koučování ............ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . 119 Závěrečné kontrolní otázky ............ ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 120
Oddíl C Základy teorie systemického koučování 11. Úvod do teorie koučování ................ . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 11.1 Až dosud to bylo jednoduché... ...... . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . 123 11.2 Chování kontra myšlení ............ .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 11.3 Když dva říkají totéž, nemusí to být totéž... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 11.3 Teorie a praxe – dvě strany téže mince . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . 127 Závěrečné kontrolní otázky ............ .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 12. Filozofické základy koučování .......... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .131 12.1 Jak skutečná je skutečnost? .......... . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . 131 12.2 Konstruktivismus – nová pravda, nebo jen úhel pohledu? . . . 133 Obsah
5
12.3 Konstruktivistické koncepce světa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 12.4 Jak se nestat konstruktivistou... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 137 Závěrečné kontrolní otázky ............ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 13. Teoretické pozadí koučování ........ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. 140 13.1 Slovo „systemický“ je tak trochu podvod... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 13.2 Jak spolu (a mezi sebou) vlastně komunikujeme? . . . . . . . . . . . . 141 13.3 Základní teze teorie komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 13.4 Kouzlo objektivního pozorovatele... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .144 13.5 Základní teze kybernetiky druhého řádu . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . 145 13.6 Jak vytvořit sebe sama ze sebe sama... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .148 13.7 Základní teze teorie autopoietických systémů . . . . . . . . . . . . . . . . .149 Závěrečné kontrolní otázky . .......... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 152 14. Užitečné teze kouče . ............ ...... . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .153 14.1 Brainwashing, nebo brainstorming? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .153 14.2 Soubor tezí tónovacích a relaxačních . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .155 14.3 Soubor tezí milostně předehrových . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . .. . . . . 156 14.4 Soubor tezí vrcholových . ......... . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .158 Závěrečné kontrolní otázky . ........... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 159
Oddíl D Systemické koučování v praxi 15. Ochutnávka aneb Je libo trochu praxe? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .163 15.1 Pohled ze zákulisí . ............ ... . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .163 15.2 Jak souvisí pracovní porada a sex? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .164 16. Je snazší řídit firmu, nebo rodinu? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .166 16.1 Potřebuju se jen něco zeptat, je to jen na chvilku... . . . . . . . . . . .166 16.2 Jednodušší je věci zlepšovat v práci než doma . . . . . . . .. . . . . . . . 168 16.3 Hodina sezení je za námi, chcete končit...? . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . 169 16.4 Geniální otázka malých dětí – Proč? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .170 16.5 Je to on – a není to on... . ........ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .171 16.6 Nová dimenze života a podnikání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .172 6
Obsah
16.7 Nikdy není pozdě prožít si své šťastné dětství . . . . . . . . . . . . . . . .174 16.8 Neví, co chce, ale nepřestane, dokud to nedostane... . . . . . . . .. 175 16.9 Nedělej, co nefunguje, a dělej víc toho, co funguje... . . . . . . .. 176 17. Kruté rány osudu . ............ .......... .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .178 17.1 Počátek příběhu . ........... .......... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .178 17.2 Když je člověk na dně aneb Kde vzít sílu žít? . . . . . . . . . . . . . . . .179 17.3 Jak se odlepit ze dna? . ............ ... . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .181 17.4 Závěr prvního sezení . ............ .... . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .183 17.5 Popis významných událostí v jednotlivých sezeních . . . . . . . . .184 17.6 Jak probíhalo závěrečné sezení . ..... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .186 17.7 Sebereflexe aneb Zpověď kouče . .... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .188 18. Když se to láme... . ............ .......... .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .190 18.1 Když se tsunami potká s tsunami... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .190 18.2 Kompetentní vs. nekompetentní – spojené nádoby? . . . . . . . . . .192 18.3 Kdo je dobrý, může být ještě lepší... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .193 18.4 Závěrečný test: krizová intervence tradičně a koučovsky . . . .195
Oddíl E Přílohy 1. Soubor konstruktivních otázek .... ..... . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .199 Otázky na žádost a formulování objednávky . . . . .. . . . . . . .. . . . . . . . . .199 Pozitivně zjišťovací otázky ..... ........... . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 199 Otázky na dokončení objednávky a na řešení . . . . . . . . . .. . . . . . . . .. . . .200 Otázky na průběh koučování ..... ......... . . . .. . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 201 Záchranné otázky, když se nic z předchozího nedaří... . . . . . . . . . . . . . 202 2. Co trápí (nejen) podnikatele a manažery?. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .204 Co mají společného firma, rodina či škola? . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Co chtějí lidé na začátku koučování ..... . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 204 Co chtějí lidé, když se cítí bezpečněji .... . . . . . .. . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . 205 Co chtějí lidé po vzniku důvěrného vzahu . . . . .. . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . 206 Nejčastější paradoxní a marná očekávání . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .207 Obsah
7
3. Jak si vybrat vhodného kouče? ..... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 209 Zkušenost druhých nad zlato... ..... ... . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . 209 Zkoumejte rodokmen, ale věřte zdravému selskému rozumu . . . . .210 Poradce nebo kouč nebo co jiného... . . . . .. . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . 211 Věřte více zdravým skeptikům než kouzelným dědečkům . . .. . . . .211 Očuchejte si svého kouče, dejte na první dojem . . . . .. . . . . . . . . . . . . . 212 Každý král měl své ochutnávače... ... . .. . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . 213 I nejlepší výběr může být fiasko... .... . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . 213 4. Co je dobré vědět před prvním koučováním? . . .. . . . . . . . . . . . . . . . 215 Čím se liší koučování od jiných postupů? . . . . .. . . . . . . . . .. . . . . . . . . . .215 Kdy jsou pracovníci na své první koučování dobře připraveni? . . . 216 S čím počítat v průběhu koučování? .. . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 216 Jaké jsou požadavky na prostředí koučování? . . . . .. . . . . . . .. . . . .. . . . 217 Jaká je doporučená organizace koučování? . . . .. . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . 218 Úvodní rozhovor s koučem ..... ....... . . . . . .. . . .. . . . . . . . . . . . .. . .. . . . . 219 Chcete se na rozhovor trochu připravit? . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .219 Doporučená literatura . ............ ....... .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .221 Literatura, kterou zaručeně čtěte... .... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 Literatura jen tak pro inspiraci, lehoučká a chytrá . . . . . . . . . . . . . . . . . 221 Literatura pro ty, kterým to nahoře nestačí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .221 Zdroje informací na webových stránkách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 222
8
Obsah
Před úvodem aneb Jak číst tuto knížku... Dovolte mi začít povzdechem: je mi líto, že se nesetkáváme v dialogu, ale jen prostřednictvím těchto řádků. Je to pro mě nevýhoda. Ani netuším, proč právě tuto knížku otvíráte, a nemůžu se vás na to zeptat. Nevím, jestli chcete najít odpovědi na nějaké otázky či spíše nějaké nové otázky k přemýšlení získat nebo to děláte jen tak, ze zvědavosti, co je za názvem skryto. Přitom vědět něco o tom, co máte v hlavě, co vás přivedlo k této knížce, by mi pomohlo zvýšit pravděpodobnost, že vám můžu být užitečný...
Můžeme „dát řeč“? Možná mi můžete trochu pomoct. Pojďme zkusit zinscenovat takový malý rozhovor. Představte si prostě, že spolu sedíme a povídáme si. Budu se vás ptát, a vy potom možná snáze zjistíte jak tuto knihu číst, aby uspokojila vaše potřeby. Jinak řečeno, pokusím se vám pomoct uvědomit si, co vlastně potřebujete a jak to získat. To znamená, že práce, přemýšlení bude na vás. Pokud máte chuť, můžeme začít. Pokud právě nemáte chuť přemýšlet, nabízím vám na konci této kapitoly něco jako průvodce touto knihou. V podkapitolce „Co v knížce (ne)najdete?“ zjistíte, kudy a jak se textem ubírat. Ale nejdříve šance pro ty, kteří si chtějí na řešení přijít sami: 1. 2. 3. 4.
Co vás vedlo k tomu, vzít tuto knížku do ruky? Jak jste se k ní vůbec dostal/a? Co vlastně víte o koučování? Cítíte se být plně a nedílně zodpovědná/ý za to, jak prožíváte svůj život, nebo to, jak žijete, závisí hlavně na věcech mimo vás? 5. Nové věci se učíte jako praktický uživatel (stačí návody a postupy), nebo spíše jako badatel (musíte hlavně pochopit, jak to funguje, co je za tím, a často pak návody nepotřebujete...)? 6. Kdo jste? Proč žijete? (Ale vážně, seriózně, kdo opravdu jste a proč vlastně žijete?) Proč (ne)máte svoji rodinu (partnera, děti apod.)? Jaké potřeby si tím vším uspokojujete? Můžeme „dát řeč”?
9
Před úvodem
7. Proč děláte právě svoji práci? Proč ne jinou? Co vás baví? (Ale doopravdy, i když to třeba vůbec neděláte!) Jaké potřeby si tím vším uspokojujete? 8. Jak moc si věříte, jakou máte oporu sám/sama v sobě? 9. Proč se zajímáte o koučování? Co vás na tom láká? Líbí se vám více koučovat, být koučovaný/á, oboje? Proč? 10. A proč si myslíte, že se vás úvodem této knížky ptám právě na tyto otázky? Jak to asi podle vás souvisí s tím, o čem tato knížka je?
Proč byla tato kniha napsána? Smyslem této publikace je poskytnout všem, kteří se koučováním profesionálně zabývají, i všem, které to zajímá z druhé strany (z pohledu koučovaných), povšechné informace o koučování obecně a všechny základní informace o koučování systemickém. Klade si za cíl být především praktickou příručkou systemického koučování, příručkou, již lze přímo použít v praxi. Chce přispět k rychlé orientaci v hlavních metodách, nástrojích a prostředcích systemického koučování tak, aby je čtenář mohl zkoušet hned používat. Z tohoto důvodu je druhá nejdelší kapitola věnována ukázkám a přepisům konkrétních koučování s konkrétními lidmi, aby si čtenář mohl všechny principy a postupy, o kterých se dočte v teorii a metodice, uvědomovat v praxi. Kniha je určena také všem zájemcům o koučování, kteří se nechtějí stát kouči, ale chtějí ve svém životě či ve své profesionální praxi využívat základní principy koučování, které jsou ve své podstatě velmi jednoduché a přirozené. Přiznám se, že představa manažera, rodiče, učitele, lékaře, právníka, obchodníka, úředníka, politika apod., který ve své činnosti využívá principů a základních postupů koučování, mě hřeje u srdce. Proto je kniha psána jednoduchým srozumitelným jazykem tak, aby nevyžadovala žádné předběžné vzdělání či přípravu. Kniha se nevyhýbá ani filozofickým východiskům a základním teoriím, na kterých systemické koučování stojí, ale vzhledem k rozsahu a náročnosti teoretických pilířů systemického koučování poskytuje jen exkurzi, vhled do „hlubin“ systemických filozofií a teorií. Čtenáře, které tato pasáž vypro10
Proč byla tato kniha napsána?
Před úvodem
vokuje k dalšímu zájmu, odkáže doporučená literatura k dalším zdrojům. Ochutnávkou filozofie a obecných teorií tato kniha, na rozdíl od většiny jiných, nezačíná. Aby „neodradila“ ty, kdo v ní hledají rychlou praktickou použitelnost a kterých, jak předpokládám, bude většina. Teoretičtí náruživci, kteří touto částí chtějí začít, musejí začít asi v polovině knihy. Příprava systemických koučů je velmi náročná. Úplnou kvalifikaci získá absolvent až po třech letech (a 510 hodinách) těžkého výcvikového programu a efektivním systemickým koučem se stane asi po čtyřech až pěti letech (ale výsledek stojí za to...). Nejtěžší je právě zvládnout filozofii a teorii systemického koučování tak, aby se projevily ve změně myšlení koučů, v podstatném rozšíření jejich pohledu na svět, život, člověka, vztahy, sebe sama. K tomu ale musejí zvládnout „řemeslo“ – způsoby a postupy jak komunikovat s lidmi, jak koučovat s druhými i se sebou samými. A toto řemeslo už můžete začít při čtení knihy zkoušet. Řečeno s klasiky: nejlepší způsob jak se něco naučit je prostě začít to dělat... Kniha je určena také „příjemcům“ koučování, všem, kteří nějaké nebo přímo systemické koučování zažili nebo mohou zažít. Výhody pro tuto cílovou skupinu si umím představit dvě: náhled do kuchyně systemického koučování může člověku umožnit být kompetentnějším, náročnějším partnerem kouče. Může do toho kouči více „kecat“. A o to jde, koučování staví na kompetentnosti, aktivitě a samostatnosti člověka a záměrně je posiluje. Druhou výhodou je schopnost čtenáře kvalifikovaněji posoudit, zda má co do činění se skutečným systemickým koučem, nebo jen s někým, kdo šikovně využil moderního názvu „koučování“, ale poskytuje běžné (a levnější!) poradenské služby. Což se bohužel nezřídka stává...
Co v knížce (ne)najdete? Po tomto „úvodu před úvodem“ a navazujícím „vlastním úvodu“, který můžete, jak psáno, přeskočit, neb je lehce exhibicionistický..., narazíte na vstupní část o vzniku koučování včetně systemického. Vešla se do dvou kapitol. Tady získáte základní přehled o společenském a vědeckém rozvoji v posledních desetiletích, který dal vzniknout netradičním přístupům včetně koučování, a o základních proudech v koučování samotném. Co v knížde (ne)najdete?
11
Před úvodem
Druhá, nejrozsáhlejší část knihy, vás uvede do řemesla systemického koučování. Nalézá se v celkem osmi kapitolách. V nich najdete postupy práce s potřebami, rámci a cíli koučovaných a jejich prostředí, dále základní způsoby koučování – kontrola (vedení) a pomoc (podporování) a jejich další podzpůsoby (včetně praktik ovládání a manipulace, ale i zkompetentňování), postupy jak zacházet s problémy, najdete v ní jeden z nejmocnějších nástrojů koučování – sebereflexi, užitečnou typologii otázek používaných v koučování, techniku škálování a základy reflektování a konečně praktického průvodce přípravou, zahajováním a nástrahami koučovacích rozhovorů. Třetí částí je již inzerovaný úvod do teoretických základů systemického koučování, kde můžete ochutnat, na jakých filozofiích a obecných teoriích koučovaní staví (konstruktivismus, komunikační teorie, obecná systémová teorie, teorie autopoietických systémů a kybernetika druhého řádu), nahlédnete, jak se teorie systemického koučování dívá na věčný rozpor mezi teorií a praxí a závěrem můžete nechat provokovat své vlastní myšlení a jeho limity speciálním souborem tezí pro systemického kouče... To vše ve čtyřech kapitolách. Množstvím textu druhou nejrozsáhlejší, čtvrtou část tvoří ukázky z praktického koučování. Můžete se začíst do úplné a dlouhé kazuistiky (popis celého koučování a přepisy všech důležitých rozhovorů) „případu“, který se na začátku tvářil jako tragický a neřešitelný, kratší kazuistiky „typického“ českého podnikatele a do čtyř příběhů, popisujících zajímavé či podstatné okamžiky čtyř koučování. Na závěr této kapitoly si můžete dát malý „test“ na téma „tradiční versus systemicko-koučovský přístup“... Konečně v poslední, páté části knihy, najdete několik vyloženě praktických příloh. Nejprve to bude inventář praktických koučovacích otázek (využitelný jistě nejen v koučování...), seznam (a docela rozsáhlý...) nejčastějších problémů a potíží, s nimiž přicházejí podnikatelé a manažeři do koučování, potom doslovný návod jak si pro sebe vybrat vhodného kouče a na úplný závěr si můžete přečíst návod pro koučované a organizátory koučování „Co je dobré vědět před prvním koučováním“, který je současně kratičkou rekapitulací celé knihy.
12
Co v knížde (ne)najdete?
Úvod, který můžete přeskočit… ...protože je o autorovi a jeho vztahu k předmětu knihy, tudíž exhibicionistický a sebechvalný...
Temné prostředí organizací Možná jste to zažili – v životě se náhle začíná všechno komplikovat, přicházejí potíže, narůstají, kombinují se, násobí… a najednou vznikne něco nového. Nové poznání, nové rozhodnutí, změna, něco, co přináší novou kvalitu do našeho života a co jako by vyrostlo z předcházejícího „chaosu“. Mnozí z nás mají tento zážitek. Začínal jsem svoji profesionální kariéru na samotném začátku osmdesátých let. U dětí. Brzy přibyli mladí lidé, o něco později dospělí, manželé, rodiny, mezilidské vztahy... Ano, mými profesními sudičkami byly pedagogika, psychologie a psychoterapie. Práce to byla krásná, pěkné prostředí, bílý plášť, lidské příběhy a osudy, vděční lidé. Odborné zázemí, spousta literatury, moderní vědecké teorie, metody a techniky v samizdatových překladech či přímo od šťastlivců, kteří se dostali ven, a všechno se hned zkoušelo v praxi. Nebýt náhody, možná by to tak bylo dosud. Tou náhodou byla nabídka, abych mimo svoji práci přednášel a vedl kurzy pro vedoucí a pracovníky v organizacích. Byly to peníze navíc, a tak jsem to vyzkoušel. A našel jsem úplně jiný svět, než na jaký jsem byl zvyklý. Svět, který stál na lidech, na vztazích a komunikaci, ale kam se věda prakticky vůbec nedostala. Práce s lidmi, zasahování do jejich osudů a jejich rozvoj stály většinou jen na pocitech, náladách a osobních zkušenostech těch, kteří měli moc. Ve své tehdejší naivitě jsem byl přímo v šoku: říkal jsem si, že to je stejné, jako kdyby třeba sexuologa dělal kdokoliv, kdo má za sebou nějaký pohlavní život a dostal „posvěcení strany“. A zmocnila se mě tehdy velká touha vnášet do tohoto temna světlo moderní vědy. A ta se mi stala osudnou.
Temné prostředí organizací
13
Úvod, který můžete přeskočit...
Od té doby se pohybuji v obou prostředích a jejich kombinace mi hodně přináší. Od té doby se také leccos změnilo, ale něco zůstalo stejné. Především tam, kde je manažer vnímán spíš jako technická profese, na kterou stačí talent a pár kurzů, a ne jako obor práce s lidmi, kde je potřeba komplexní a vysoké vzdělání ve vědách o člověku, vztazích, lidské komunikaci…
Cesta ke koučování Proč se cítím být kompetentní psát o systemickém koučování? Když jsem počátkem devadesátých let odešel do soukromé praxe, začal jsem studovat úroveň poradenství pro management ve světě. Tehdy jsem potkal termín „koučování“ (zhruba v té podobě, v jaké o něm píše John Whitmore). Současně jsem studoval novou a zajímavou disciplínu „systemický přístup k práci s lidmi“. Koučování se mi líbilo, splňovalo mé představy o účinném vedení lidí cestou jejich výrazné aktivizace. Systemický přístup zase nabízel slušné teoretické zázemí, které umožňuje rozvíjet samostatnost a kompetentnost lidí. Ladilo to spolu natolik, že to nešlo nespojit. V roce 1993 tak spatřil světlo světa název „systemické koučování“. Další vývoj byl jednoduchý: vznikla teorie, metodika a praxe, začaly první výcviky, výměna zkušeností s obdobnými pracovišti ve světě. Nový název se začal postupně rozšiřovat. V roce 1994 začal pracovat odborný institut (později transformovaný na dnešní Institut systemického koučování), jehož smyslem je rozvíjet teorii a metodiku systemického koučování a realizovat výcvikové programy pro budoucí kouče (různými typy programů institutu prošlo do roku 2006 bezmála tisíc účastníků). Záhy nato byla založena podnikatelská společnost s cílem poskytovat koučování a navazující služby jako produkt. Začala zavádět „koučovský přístup“ do vztahu k zákazníkům a o něco později už si troufla i na komplexní transformace celých firem v duchu koučovských principů. V roce 2002 proběhla první z řady mezinárodních vědeckých konferencí „Nové myšlení v podnikání a managementu“, kde téma (systemické) koučování prolínalo většinu jednání. Dnes je to ve světě i u nás běžně užívaný název a standardně uplatňovaná disciplína. 14
Cesta ke koučování
Úvod, který můžete přeskočit...
V posledních letech zavádíme koučování a koučovské principy i na univerzitní půdu, a to jak do výuky studentů oborů podnikání a management a psychologie, tak do přípravy vysokoškolských pedagogů a do řízení vysoké školy. Myslím, že není daleko čas, kdy se v nabídce univerzitního studia objeví bakalářský obor koučování, aby zanedlouho po něm nastoupili do praxe i magistři tohoto umění...
Cesta ke koučování
15
The art of coaching Systemic coaching in companies, families and schools for coaches, clients, professionals, students and the general public This book is intended for active as well as in-training coaches, coachees and people interested in the principles of coaching. The book is written in simple language and common terms, and its reading does not require previous knowledge of the subject. The concept of systemic coaching is universal to such an extend that its ideas, methods and techniques can be used by any coach from any coaching school, or general individuals interested in this area of study. Examples of such people are managers, human resource specialists, sales people, parents, teachers, psychotherapists and counsellors, and social workers amongst others. The main goal of this book is to be able to immediately take the art of coaching into practise. The basic principles of coaching are very easy and natural and because of this, it is simple for people to put these principles into practise either by „coaching others“ or through self-coaching. The book also helps clients better understand the process of coaching and through this, also helps them comprehend where the coach is coming from. Due to this fact the relation between coach and coachee will become stronger, thus making the process more effective. The art of coaching comes from a respected Czech school of systemic coaching which has increasingly collaborated with its author and his team since the early nineties. The basics of this book – theory, methodology, and practise – all come directly from the aforementioned Czech school and not from other sources. The book is densely written, but it only contains the main aspects of coaching and many real life examples. Because of this, the reader will be able to grasp only useful information that he will then be able to put into practise. In this book coaching is being portrayed in a wider social and economic context. The conflict between the main principle of coaching – to give people more individual competencies – and the principle of market society and globalization – to make and keep people incompetent thus creating needs 16
Annotation
Annotation
through the use of mass media – will be explored and ultimately, their ability to coexist will be proven. The author’s outlook is widespread, and the writing is both knowledgeable and humorous. The text offers experiences that can also be used for educational proposes. The Art of Coaching can be used as a manual for modern human intercommunication and general lifestyle.
Annotation
17
ODDÍL
A VZNIK (SYSTEMICKÉHO) KOUČOVÁNÍ
1 Co je to „systemické“? Trocha historie a teorie. Je modernější modernismus, nebo postmodernismus? Systémově, nebo systemicky...?
1.1 Soumrak tradičních věd o životě a člověku Život, člověk, komunikace, vývoj, společnost, civilizace, svět – tato témata se vinou vědními obory druhé poloviny dvacátého století. Druhá světová válka se svými důsledky nastolila otázky, na které tradiční izolované disciplíny nedokázaly najít uspokojivé odpovědi. V klasických oborech docházelo (díky výsledkům výzkumů hmoty, živých organismů, lidské komunikace, bádání v oblasti automatizace a robotizace ad.) ke vzniku zcela nových postupů. Zároveň vznikaly i obory interdisciplinární (využívající odborné zázemí různých disciplín při zkoumání jednoho jevu) a konečně vznikaly i obory úplně nové (obecná systémová teorie, informatika, kybernetika, teorie komunikace, teorie živých systémů, teorie chaosu apod.). Postupně se rozvíjel také modernismus – civilizační teorie, podle které (zjednodušeně řečeno) neustálým zdokonalováním technologií a tradičních technologických procesů vyřešíme všechny problémy světa a nastolíme „šťastnou civilizaci“; problémy toho nicméně nedbaly a dále narůstaly. Tehdy přichází postmodernismus se svým velmi kritickým pohledem, drzými otázkami a bouráním všech možných „tabu“. Revize nezůstává ušetřena ani naše základní životní filozofie, která naší planetě umožňovala po celá staletí věřit, že naše smysly a vědecké metody jsou bránou do světa a umožňují jeho objektivní poznání. Soumrak tradičních věd o životě a člověku
21
Co je to „systemické”?
Nové teorie a vědecké výzkumy zpochybňují tuto jistotu a naznačují, že jde mnohdy spíš o víru… Vše se komplikuje a zahušťuje, přibývají další a další teorie, nevysvětlitelné poznatky, nečekané potíže, globální světové problémy... Vše se dál vzájemně ovlivňuje a prorůstá, což vede ke vzniku dalších nových teorií, k dalším nečekaným problémům, ale i řešením… A chaos narůstá...
1.2 Nový pořádek z chaosu A tak jako v životě vyrůstá z předcházejícího „chaosu“ (komplikací a potíží, nových poznání, možností a rozhodnutí) něco, co přináší do našeho života novou kvalitu, tak i kvas světa posledních desetiletí dává vyrůst mnoha novým kvalitám. Jednou z nich je tzv. systemický přístup. Ten už svým názvem naznačuje, že nejde o izolovanou disciplínu, ale o široký proud filozofických východisek, teorií, metodik a praktických zkušeností, jejichž společným jmenovatelem je snaha po zjednodušení a současně důraz na celistvost věcí a jevů a na jejich souvislosti, a to současně v detailu i celku, rozloženě i systémově. Jinak, velmi zjednodušeně řečeno, na věci můžeme nahlížet buď „rozloženě“ (jako na soubor izolovaných prvků, které jsou sice ve vzájemných vztazích, ale významné jsou prvky samotné, protože ty určují vztahy mezi nimi), nebo systémově (jako na jakési uspořádání, vztahovou síť, kde významné jsou tyto vztahy – systém –, které určují, jak fungují prvky). V prvním (tradičním) pojetí prvky řídí vztahy, ve druhém (systémovém) pojetí jsou naopak vztahy nadřazeny prvkům... Systemické pojetí obě předcházející „kombinuje“. Dělá to šibalsky – problém co určuje co, zda prvky vztahy, či naopak, řeší konstatováním, že prvky a vztahy mezi nimi jsou trvale se vzájemně ovlivňující. Že mezi nimi není vztah příčinné souvislosti, ale že jsou v interakci. Znáte těžko rozluštitelnou hádanku „co bylo dřív – vejce, nebo slepice“? Systemický přístup se s tím moc nepáře: nic nebylo dřív, vejce i slepice vznikaly spolu vedle sebe (interagovaly). 22
Nový pořádek z chaosu
Co je to „systemické”?
Systemický přístup – ale k čemu? Vzato odshora: ke světu, k životu, k sociálním skupinám, k lidem, k sobě samému, vztahům, komunikaci. Systemický přístup se uplatňuje především v oborech práce s lidmi. Např. ve vzdělávání, psychoterapii, poradenství, sociální práci, managementu, ale i při výchově dětí, v obchodování, ve vězeňství. A v těchto oblastech se nemáme ve světě za co stydět. Jeden z frekventovaných názvů – samotný termín „systemické koučování“ – jsme dokonce světu dali my.
Závěr Pokud někoho tento prostý, zjednodušující popis slova „systemický“ neuspokojil, může se dozvědět více v části „Základy teorie systemického koučování“. My se teď jdeme věnovat jinému zajímavému slůvku – koučování, někdy též „kaučování“ nebo „koučing“...
Nový pořádek z chaosu
23
2 Co je to koučování? Kdy koučujeme? Proč koučujeme? Co to znamená, že koučujeme? Od jednoduchých koučovacích technik ke komplexním přístupům. Ještě v první polovině devadesátých let slovo „koučování“ u nás používalo jen pár odvážlivců. Dnes patří mezi slova s podobně širokým významem jako management či komunikace. Pro někoho znamená atraktivnější označení toho, co doposud dělal pod jiným názvem (tedy jen změna názvu, nikoliv způsobu práce). Pro druhého speciální metody a techniky rozhovoru (tedy nové postupy). Pro dalšího zase zcela nový přístup k zacházení s lidmi (tedy nový myšlenkový model). První cesta je způsob jak marketingově využít slušný obchodní potenciál slova „koučování“. V tom nelze ve volné soutěži nikomu bránit, leda vysvětlováním potenciálním příjemcům, co koučování v odborném smyslu znamená.
2.1 Klasické koučování aneb Táhnout, tlačit či mobilizovat? Traduje se, že princip koučování vznikl ve sportu, když přípravu sportovce musel na čas převzít trenér, který danému sportovnímu odvětví vůbec nerozuměl. Protože nemohl svěřence vést, musel se to od něho nejdřív naučit. Zjišťoval, jak dosahoval výkonu, co pro to dělal, co potřebuje právě teď, jak na to, aby to co nejvíc fungovalo... No a najednou zjistil, že sportovec zvýšil výkonnost podstatně víc než s předchozím trenérem. A princip byl na světě...
24
Klasické koučování
Co je to koučování?
Hloupoučký příběh, vhodný pro úspěšnou knížku o koučování, ale princip tohoto postupu, myslím, vysvětluje. Místo abychom se snažili my být co největší experti na „svěřence“, vedeme šikovnými otázkami (a nejen těmi) jeho, aby zvyšoval svoje expertství. Princip, starý jako lidstvo samo, jen dosud většinou opomíjený. Posiluje totiž individualitu, samostatnost, sebe-expertství, a tím také nezávislost na sociální kontrole, a to se ne vždy hodilo (a hodí)... Připravit kouče tohoto typu není zase tak složité. „Stačí“ osobnost, která se umí vzdát potřeby mít moc plně druhého kontrolovat, a alespoň půlroční výcvik v technikách kladení otázek, tvorby cílů apod. Efekt této relativně malé investice je překvapivě velký. V praxi bývá tento způsob práce nazýván koučováním (bez přívlastku), tradičním či klasickým koučováním, exekutivním koučováním apod.
2.2 „Oborová“ koučování aneb Každá moderní škola trochu koučuje... Výše uvedený princip je více či méně ukryt v celé řadě současných disciplín, které „pracují“ s člověkem. Především psychoterapeutických škol, psychologických postupů, některých vzdělávacích systémů apod. Mnohé z těchto škol své principy, metody a postupy rozpracovávají nejen v soukromé, ale i v profesionální sféře života člověka. Tak např. rodinná terapie, která se původně věnovala člověku v síti rodinných vztahů, dnes umí vnímat člověka v síti všech sociálních vztahů včetně pracovních. Zaměří-li se na zkompetentňující postupy, máme na světě vztahové koučování. Podobně tzv. nedirektivní psychologické metody daly vzniknout psychologickému koučování. Tak se o přízeň konzumentů koučování uchází třeba gestalt koučování, na člověka zaměřené (PCA) koučování apod. Výhodou těchto „oborových“ koučování je, že kromě koučovacího principu nabízejí možnost využívat „zbraně“ mateřské disciplíny (psychoterapie, psychologie...). Nevýhodou je dlouhodobá příprava tohoto typu „Oborová” koučování
25
Co je to koučování?
kouče, která obnáší výcvik v příslušné škole (minimálně tři roky a 500 hodin) a další specializaci.
2.3 Systemické koučování aneb Všechno dohromady a něco navíc... Moderní doba je složitá. Zjednodušující přístupy, které slavily úspěch v minulosti, přestávají fungovat. V životě, v rodině, v podnikání... Slovo „prvek“ bylo doplněno slovem „systém“ a později „sebe sama vytvářející, uzavřený systém“. Princip „příčina – následek“ principem „vzájemně prostoupená ovlivňování“ (cirkulární kauzalita). Slovo „element“ či „fakt“ slovem „komplexnost“ a ještě výše – „komplexita“. Princip pravdy či skutečnosti principem užitečnosti či pravděpodobnosti. Vznikají nové modely pohledu na svět, člověka, vztahy... Mění se myšlení o tom, kdo jsme, co a proč děláme... Vznikají nové mezi-obory (transdisciplíny), vzájemně se ovlivňují, kvasí... Tyto trendy se projevují i v koučování. Systemické koučování je reakcí na provokativní otázky moderní doby. Nezříká se ničeho, co přinesla minulost. Naopak, nabízí nové pohledy a možnosti jak s tím, co už vzniklo (i co ještě vznikne), zacházet. Systemický kouč se nejdříve učí rozšiřovat si myšlení. Učí se přemýšlet o svém myšlení. Tím jej mění. Učí se reflektovat, proč a jak myslí. To je to nejtěžší. Když se to naučí u sebe, může to umožňovat i druhým. Jednodušší je přemýšlet o svém jednání. To je také předpoklad jeho změny. Opět nejdříve u sebe, aby to potom mohl nabídnout druhým... Učí se o sobě přemýšlet jako o kompetentním, plnohodnotném systému. To mu umožňuje zacházení se sebou jako s nekompetentním polotovarem (jak se to naučil od svých rodičů, učitelů, vedoucích...) postupně nahrazovat podporou a posilováním na základě důvěry. Když to umí, může tak zacházet s ostatními... Nejde o naivní víru, ale o velmi pragmatický model, který po vzoru zdravého selského rozumu nejdřív zkouší nejúčinnější postupy (čímž 26
Systemické koučování
Co je to koučování?
zkompetentňování bezesporu je), a pokud se nedaří, hledá z velmi širokého portfolia ten postup, který se chytne. Podle principu „nespravuj, co není pokažené, nedělej, co nefunguje, zjisti a dělej víc toho, co funguje“, dosahuje s velkou jednoduchostí velkého účinku.
2.4 Koučovský přístup kontra profesionální koučování Koučovský přístup může využívat prakticky každý. A mnoho lidí jej odnepaměti využívá, aniž by jim někdo vysvětloval, že to, co dělají, je vlastně koučování... Je to podobně jako třeba s psychologií. Leckdo je dobrý intuitivní praktický psycholog, aniž by měl jakékoliv formální psychologické vzdělání, natožpak titul magistra psychologie. Považuji za velmi žádoucí, aby koučovský přístup (to je základní principy a postupy koučovaní) byl co nejrozšířenější, aby byl volně k dispozici. Aby se nestalo, že si jej nějaká skupina povolaných přivlastní a pověsí si na něj copyright a autorská práva jako na vlastní know-how... Něco jiného je ovšem podle mne koučování jako profese. Profesionální koučování je poměrně mladý obor, který si teprve vybojovává místo na slunci. Stejně jako všechny ostatní obory však potřebuje mít vypracované standardy, tzn. požadavky na kvalifikaci. Aby bylo možno posoudit, kdo má takové vzdělání, praxi apod., které garantují, že jeho práce povede k žádoucím výsledkům. Kvalifikační standardy koučování a posuzování, kdo je naplňuje, jsou smyslem akreditačních systémů. Rozpracovávají je profesní organizace koučů, na světové úrovni The International Coach Federation, na evropské The European Mentoring & Coaching Council a na národní úrovni Česká asociace koučů. Akreditační systémy uvedených organizací jsou prakticky shodné. To je důležité jako garance obdobné kvality koučovaní všude na světě. Smyslem je zaručit zákazníkům (příjemcům koučování) profesionální úroveň danou příslušným akreditačním stupněm. Stupně jsou tři – akreditovaný kouč, akreditovaný profesionální kouč a nejvyšší stupeň je akreditovaný kouč supervizor. Seznamy akreditovaných koučů jsou součástí webových stránek profesních organizací. Koučovský přístup
27
Co je to koučování?
Závěr Tato kniha má přispět k tomu, aby se základní principy a postupy koučování staly „veřejnými“, aby se s nimi mohl seznámit a používat je kdokoliv, komu vyhovují, v čemkoliv, co dělá. Aby mohl koučovat, kdo chce. A aby mohl svoji činnost, která z těchto principů a postupů vychází, nazývat koučováním. Tato kniha chce také přispět k tomu, aby se zájemci o profesionální koučování mohli připravit na akreditaci. Její rozsah zhruba pokrývá znalosti a dovednosti prostředního akreditačního stupně, tzn. takové, které musí ovládat akreditovaný profesionální kouč. Účastníkům výcviků v systemickém koučování kniha poskytuje učivo zhruba prvního ročníku. Přál bych si, aby v brzké době nastal stav, kdy každý, kdo jakkoliv „pracuje“ s lidmi, bude mít přinejmenším povědomí o tom, co je to koučování. A současně každý, kdo se chystá za koučování platit, bude vyžadovat profesionálního kouče, akreditovaného profesní organizací.
28
Koučovský přístup
