MINISTERSTVO SKOLSTVI, MLADE~E A T~LOVVCHOVY Karmelitska 7, 118 12 Praha 1 - Mala Strana C. j.: MSMT-29481!2014
vydavil podle § 14 z
souvisejidch zilkonu (rozpoctova pravidlal, ve zneni pozdejsfch predpisu,
ROZHODNUTr
c. 29481/2014
o poskytnuti neinvesticni dotace ze statniho rozpoctu Ceske republikv na rok 2014 • Stredni skala obchodu, sluzeb a i'emesel a Jazykova skola Prijemce dotace (dale jen "prfjemce"): •s pravem statni jazykove zkousky • prlsp~\I~()va organizace kraje ...
. Pnlvni formaprijemce:
.
...............-
Osoba opravnena jed nat za prijemce: • Mgr. Jaroslav PetrO Adresa sldla Ulice a C. p.:
Bydlinskeho 2474
1(:0:
Mesto:
Tabor
ps(::
75050099 39002
Telefon: (:. uCtu pfijemce:
381252414 14530301/0100
e·mail:
[email protected]
i
N;;zev programu:
I Dotace je poskytovana mimo vyhlasene dotacni tituly
Nazev projektu:
• Cesko·danskY projekt "Ucici se ucltel
Uc:el dotace:
• Realizace mezinarodni Cesko-danske spoluprace v oblasti odborneho vzdelavani
Ucelo~ znak:
.33244
U
Nedilnou soucasti tohoto rozhodnutl jsou "Podminky pfidelenf a poulitf dotace, povinnosti pfijemce dotace a poomfnky zuctavanf datace", podrobny popis projektu, pi'ilohy c.l a 2.
Finanenl prostredky budou do rozpoctu pl'ijemce poskytnuty prosti'ednictvim kraje:
Jihocesky
K6d kraje:
31
(:1510 uctukraje:
94-3126231/0710
...........
~
.•.....
~
Ootaci Ize pouzit ad data vydani rozhodnuti do 31. 12. 2014, na vydaje uskutecnene pred datem vydani rozhodnuti nesmi b',lt pauzita. i Na mlklady vznikle pred datem vydani rozhodnuti muie byt dOlace : pouzita pouze za predpokladu, ze neby!y do data jeha vydani uhraleny.
Lhllta pouzlti dotace:
_
KraJ:
...
Udaje v Kl
Celkovy rozpoeet projektu: Celkovy rozpocet dotace: • platy
- OPP/DP(: .
• zilkonne odvody
- fKSP - ONIV
.
.
.
.
" . Dotace bude odeslana na ucet kraJe do 30 dnu od data podpisu Rozhodnutl. 0
400.000 389.000 0 0 0 0 389.000
I
ple
~,
55112004 $b" 0 pledikolnlm, zakladnlm,
Podpis a razitl
PODROBNY POPIS PROJEKTU
Cesko-dansky projekt - Vzdllavani llciteUi odbornych pfedmlt6 so!;.
Dlouhodoba spolupraee mezi Ceskou republikou a DlinskYm kralovstvim v oblasti sttednfeh odbomych skol pokra6uje veHee uspesnYm projektem Ui\ici se u(\itel, ktery byl jiz v minulosti pozitivne hodnoeen odbomou vel'ejnosti, zastupci Evropske unie ale i vedenim Ministerstva skolstvi, mladeze a telovychovy Ceske republiky. Soul)asna spoluprace se zamefuje predev§fm na ucitele odbomych pfedmeru a ul)itele odbomeho vJcviku sttednich odbomych skol S ohledem na proces celozivotniho vzdelavani a plneni Lisabonske dohody. Soucasti teto spoluprace je i tvorba "kurzu sltych na miru podnikatelske sfel'e". Tyto kurzy jsou velice zadany ve vsech evropskych statech a pruine reaguji na menicl se pOZadavky zamestnavatelu. Projekt Delel se ueltel je tradi
infonnacnfch zdroju a pedagogickych zkusenosti z danskeho odbomeho skolstvi, ktere jsou na poli ceske pedagogickt! teorie i praxe tradiene ocenovany. Skoleni probihA fonnou dialogickych pfednAsek a diskusi, ktert! pravidelne stffdA skupinova a individualni pnl.ce ueastnikU. Pfednasky a jednotlive aktivity jsou venovany napnklad kooperativnimu ueeni a vyuce, modernim vyukovyro metodam nebo analYze mozkove eimtosti na pozadi kognitivnich procesu. Ueitele z Kege Handelsskole v ramci samostatne pl'ednMky ucastnikum skolcni detailne pi'edstavi ctansky vzdlHAvaci system, pfiCemz duraz bude kladen na koneepei a roli stfedrubo odbomeho vzdelavani, eeloZivotni vzdeilivani a vzdi!iavani ucitelu. Nasledovat bude diskuse 0 soucasnych prob!emeeh stfedniho odborneho vzdeiavani v Ceske republice, kde maji ucastnici pfilezitost komparovat a analyzovat rozdily eeskeho a danskt!ho vzdelavaciho . systemu. Pro ucastniky kurzu je pl'ipravena mOZnost navstivit nekolik vyucovacich hodin, kde mohou pozorovat studenty pfi praci a promluvit s nimi. Dale maji mOZnost prohlednout si cely areal, knihovnu, jfde!nu a dam zazcmi !ikoly. Vyznamnou soucasti kurzu je i polodennf cxkurze na vybrane odbome Skole, kde mimo jine probfha take ucnovska pnprava. Na konei tYdne probehne skupinova reflexe eeit!ho kurzu a diskuse, pi'i ktere ucastnici maji moznost diskutovat, ktere inspirativni prvky z projektu by radi aplikovali ve sve ka.zdodemti praxi. Ucastnikum budou nakonec pfedany certifIkaty 0 6spMnem absolvovani kurzu. ptedstaveny projekt je vzhledem ke svemu pojeti a fonne v eeskt! pedagogicke praxi unikatem. Opakovane umoziiuje ueiteli'lm stfednich odbornych !lkol sdilet svt! zkuSenosti z praxe nejen s kolegy z rilznych ceskych regionu, s kolegy z MSMT a s kolegy z akademickeho prostfedf, ale pfedevsfm s dftnskyroi kolegy, a to primo v Dansku. Tento vyjimeeny projekt by! realizoviin jiz tfikrat a prinesl velmf pozitivnf oh!asy v ramci siroke i odbome pedagogicke vei'ejnosti. Ueast na "Ucicim se ueiteli" pl'inasi nejen nove odborne poznatky a cenna zjisteni pro ceskou pedagogickou teorii i praxi, ale take nova pfatelstvf a dUieZite kontakty. Dansko je zname svou vysokou kvalitou vzdeiliviinf a efektivnim systemem vzdeliivani uCitelu. Dansky vzdelavaci system je koncepcne v jistYch ohledech velmi podobny ceskemu vzdelavacimu systemu. Nejde jen 0 devltiletou zAkladni skolu Folkeskole, ale take 0 dumyslny system odborm:ho a ucnovskeho vzdelavani a celoZivotniho vzdelavaui. Prave zde spatfujeme stycne body pro dam odbomou spolupraci v ramci projektu. Dansko muze bYt pro 6eske vzdelavani a vyehovu v mnohem inspirativni a uvedeny projekt je velmi vhodnou fonnou umoZiiujici efektivne a pfitom citlive analyzovat prvky, ktere by mohiy bYt potenciiilne impiementovany v 6eskem prostfedi. Diky dlouholete tradici by dale projekt mohl poskyinout take cenna data pro pedagogiekY vYzkum a podklady pro daIS! projekty na narodnl i evropske urovni, coz by bylo pro ceskou srovnavaci pedagogiku jako vedeckou disciplinu velmi pi'inosne. Podporu k dalsi intenzivnej!il spolupraci v dane oblasti projevili v roce 2010 ministfi skolstvi CR a Danskeho kriilovstvi pH navsteve dansk6ho ministra skolstvi v Praze (viz tiskova zpnlva). Pfedmetna mezinarodni spoluprace je realizovana na zaklade:
1, KuIturni dohoda Dohoda 0 kulturnich a umeleckych stycich mezi Ceskoslovenskou republikou a Kralovstvim' danskym (Kodaii, 12. 5. 1937) - stale platna .
CR a MS Danska bylo podepsano Ujednanf 0 spolupr!lCi v oblasti specialniho skolstvi, odborneho a dalSfho vzdeltivani pedagogiclrych pracovnikU na zeta 1998 -2000.
2. Mezi MSMT
Ostatni formy spoluprace • Od roku 2003 do roku 2005 MSMT monitorovalo projekt Seelandia College podporovanY danskYm Ministerstvem sko\stvi, ktery zahmoval dalsf vzdelavani pedagogickych pracovniku v oblasti ekologie. V roee 2007 se na MSMT uskutecnilo setkani ke zhodnoceni efektivity dosavadni spoluprace ceskych a danskych partnerU v tomto projektu. .• Probihaji take vymeny mezi sti'ednimi a zUkladnimi skolami obou zemi (zemedelske skoly, priimyslove skoly, hotelove skoly, obchodni akademie, vyssi odborne skoly) na bilateriuni bazi a zejmena v ramci evropskjch programu. • V oblasti odborneho skolstvi se ceska strana zajimala 0 vYmenu informaci v oblasti tvorby multimedialnich vzdeIavacfch programu stl'ednfch odbornych skol, na vzdeiavani prosti'ednictvfm e-learningu a harmonizaci certifikatu odborneho vzdiHavani se standardem ED v elektrotechnickbn odbornem vzdlHavani na obdobnych typech st!'ednfch skot.
IDa
Tiskova zprava z jednanf obou mfnistrn skolstvf: Danish Inspiration from Czech School System
Prague, 16th June 2008 - Today, Mr Ondfej Liska, Minister of School System, Youth and PE met his Danish companion Bertel Haarder who has been to an official visit to the Czech RepUblic. Mr LiSka says: "There is no exchange ofpoliteness concerned at the meeting. I invited the minister, Mr. Haarder, to discuss jointly and make use of available potentials of Danish experience in life-long education through a curriculum exchange, teachers' preparedness etc. I was especially interested in specifics of Danish long term tradition of multicultural approach in education and advantages ofschool cooperation with entrepreneurial sphere." Both ministers, Berte! Haarder and Ondi'ej Li§ka discussed a number of areas during their dialogue that are interesting in terms of changes in the Czech education system. "For example a principle iffree teaching by a teacher who is dependent only on objectives of curriculum defined by the staie und he or she doesn 'f always have to use the same unified practices - that is something that we have been attempting to do since September of the last year when framework educational programmes were launched" Mr LiSka says.
"The central person of education process isn't a ministerial officer, however, a pedagogue. Only and just a teacher will decide by his or her approach thereon whether a reform is or isn't successful or if it is merely retained on a sheet of paper. But pedagogues need
appropriate conditions to do their jobs thoroughly and I am not only talking about salaries, " reminded the Czech minister his priorities. "Finally, those teachers who are capable, well qualified, active and professional shall be given a chance to be able to develop their intemions; they shall stop thinking ofany objective difficulties or useless bureaucracy. This is the right sense the Danish experience can suit us. "
The Danish School Minister, Mr Bertel Haarder, informed Mr Ondl'ej Li~ka about a system of
teachers' specifie training in detail. "At present, former four-year Mn-university academies
are transferred to four-year baccalaureate programmes. However, they are quite purposely
aimed at application pedagogical preparedness. Theory and practice always take turns
. here," Mr Liska explains. He can just see a lot of gaps in the Czech present scheme of
teachers' practical training system. After having graduated from Teachers' College they aren't
prepared by farto cope with all situations. Minister Liska was also interested in the Danish linking method of pre-school and
. elementary education. "Kindergartens should be devoted a much bigger role than today in
thc future. A kindergarten, it isn't just a watching comer but an important part of the
education process which everyone should go through," Mr Liska points out. Mr Bertel Haarder also informed him about advantages of a consistent multicultural
approach based on tolerance and respect together with support of mutual marks. It is essential to strengthen sense of those values even during pre-school age and the first stage of elementary·education. "The Danes have got far more experience in that area. But we must realize we will have to solve such a tension arising from common existence ofvarious cultures in one territory with coming on globalization. And must get ready for it very well," Mr Liska affirms.
Mr Liska has also found inspiring the Danish school system with the so called second chance for young people who leave the elementary education prematurely (efterskole) for Czech circumstances. "Roma community - but not only that one - suffers from the phenomenon and although our elementary schools enable all who haven't got it yet to receive and complete their basic education, I don't think the offer is sufficient" i\,1r Liska says.
V Praze dne4.7. 2014 Mgr, Petr Husnik - 1255
Prfloha
c. 1- Formular vyuctovani poskytnute dotace v roce 2014
(Formular je k dlspozlcl v elektronicke podobe na webovych strankach MSMT www.msmt.czvoddiiu Dotacnr
Ministerstvo
mhideie a
2
Radky/stranky se doplni die potfeby. Viiene vyhodnocen, projektu Ie vzhledem k ruznorodosti prolektU velml IndlvldU
Vyhodnocenl eilu projektu (ve vztahu k cHum a jellch Indikatorilm uvedenYro v zadosti 0 poskytnut! dot_co), tj. do jake miry so podalilo erie naplnit, konkretni!: • Informaco 0 reallzovanVch aktlvitach (ve vztahu k _ktivltam uvedenym v hldostil, poplSte reallzovane aktMtv, vyhodnot'te jejlch efektlvltu, "ved't. poCo! ufastnlkU, apod. • Informaco 0 vratce cast! dotace vzhledem k nereallzovanYm aktlvltam a jake aktlvity ve vztahu k aktivltam uvedenym v "dosti se nepodal'llo reallzovet • Vyuzlte kontrolnl mechanizmy a yVstupy z evaluace • Personalnl "jiSten! aktlvlt v ramel projektu (kvalifikovan_ostl ~ _ _ _ __
3
Pi'iloha C. 2: Hodnotid zpn3va projektu
. CelkOlle
dotace celkem
DaJ~i
kvantitativni udaje podJe charakteru projektu
(pnlvnlcka osoba doplnf iadky Ci stninky podle potieby)
(pravnlcka osoba dopln' r.'dky cl stnlnky podle potleby)
I
~m~.;o:p~~~~::t~~arnrho organU11---~_-
.
!
nebo jeho ~Ienll Ci clenll jednalfcfch lrnenem pravnicla! osoby navenek a otisk razitka pravnicke osoby
4
